Šrí Hanumána púdža: Všichni jste andělé, 23/04/1989, Margate, Anglie

Dnes je cítit taková radost, vypadá to, jako by jí klokotala celá atmosféra, jako by zpívali sami andělé. Zvláštností Hanumána je, že to byl anděl. Andělé se rodí jako andělé. Jsou to andělé, nejsou to lidské bytosti. Rodí se s andělskými kvalitami. Avšak z vás, lidských bytostí, se nyní stali andělé. To je velký úspěch Sahadža jógy. Kvality, s nimiž se rodí andělé, jsou patrné už v jejich útlém dětství. Zaprvé se nebojí lži ani falše. Nedělají si hlavu s tím, co jim řeknou lidé okolo, ani s tím, co v životě ztratí. Pro ně je pravdou jejich život, dýchají pravdu a nic jiného pro ně nemá význam. Toto je první úžasnou kvalitou anděla. Udělají vše pro nastolení pravdy a budou chránit lidi, kteří stojí v pravdě. Existuje celá řada těchto andělů, všude. Na levé straně máme gany, napravo máme anděly. V sanskrtu nebo v jakémkoli indickém jazyce se andělům říká „dévadhút“, vyslanci Boha. Vy jste tedy teď jako oni, teď jste všichni andělé. Až na to, že vy si nejste vědomi toho, že jste andělé, zatímco oni to vědí už od dětství. Pokud víte, že jste andělé, všechny vaše kvality začnou zářit naplno a s úžasem zjistíte, jak je pro vás snadné stát za pravdou za každou cenu, protože jste dostali toto právo, dostali jste výjimečná požehnání a výjimečnou ochranu od Božského. Jestliže jste zastánci pravdy a stojíte za spravedlivými lidmi a podporujete pravdu, dostane se vám veškeré pomoci a ochrany. Andělé si toho jsou vědomi, jsou si tím jisti, jsou si tím naprosto jisti. Ale vy ne. Pořád si někdy myslíte: „Možná to tak je, možná ne.“ Pokračujete tím samým stylem. Věřte mi, vy jste andělé. Máte všechny síly, a jaká máte práva! Lidské bytosti vás nemohou ovládat. V tom spočívá výjimečnost andělů, kterou světci nemají. Se světci se dá manipulovat, mohou být týráni, lidé jim mohou působit problémy. I Inkarnacím. Inkarnace to však přijímají, chtějí, aby se jim dělo všechno to pokání, protože chtějí ve svém životě zrežírovat nějakou událost, aby se mohli projevit dynamičtěji. Kdyby neexistoval Rávana, nevznikla by Rámajána. Kdyby nežil Kamsa, nebyl by ani Krišna. Takže Inkarnace na sebe berou problémy a bojují se zlem, takže to někdy vypadá, že trpí, ale není to tak. Andělé jsou však mimořádnou kategorií. Neberou na sebe žádné problémy, jenom je řeší. Pokud se vyskytne nějaký problém, jsou to andělé, kdo ho vyřeší, jak pro světce, tak pro Inkarnace. Někdy se jim musí říct: „Teď tam ještě neskákej, teprve připravujeme jeviště, skočíš tam, až ti řekneme.“ Stojí u dveří připraveni tam skočit. Tak dychtiví! Oni jsou pevné veličiny, můžete se na ně plně spolehnout. Například Šrí Hanumán je, jak víte, anděl, má skvělé schopnosti a velké síly a je Jeho právem je používat. Je si svého práva plně vědom. Dělá vše velmi zábavně, používá své síly zábavným způsobem. Když například spálil celé město Lanka, smál se. Natáhl svůj ocas tak, aby jím mohl obtočit krky mnoha rákšasů, a pak si s nimi pohrával, letěl s nimi v povětří a oni se jen komíhali. Takže toto je andělská hravost, která pramení z jejich sebejistoty, jsou si (svých sil) naprosto vědomi a jsou naprosto ztotožněni se svou osobností, se svými silami a se sebou samotnými. Tady někdy sahadžajogíni nechápou, že jsem z vás udělala anděly. Změnila jsem vás ne na světce, ale na anděly, a vy jste tedy stále pod ochranou. Nemohu vytvářet světce, jen anděly. Světci se stávají svatými vlastním úsilím. Dělat věci bez úsilí je být jako Šrí Ganéša, jako Kartikéja, jako Hanumán. Stejně tak jste byli stvořeni i vy, stejným způsobem. Takže se snažte pochopit, že to, co o vás říkám, je pravda. Působí přes vás celá řada podmíněností, i když jste světci. A nevíte, jak roztáhnout svá křídla. Stále někdy cítím, že se odehrálo znovuzrození a že se lidé stali anděly s křídly, jsou však jako malí ptáčci a létat se teprve musí naučit. Musíte ale získat sebejistotu prostřednictvím zkušeností, které v Sahadža józe máte. Jak jste včera zpívali o tom, že se kolem vás každý den dějí zázraky, tyto zázraky dělají andělé a snaží se vás přesvědčit: „Jsi jeden z nás, jen se k nám prostě přidej.“ Takže tu sedí spousta andělů, tak proč bychom neměli pomýšlet na transformování tohoto světa? A je tu ještě jedna věc, máte schopnost, kterou andělé nemají, protože andělé nemohou zvedat Kundaliní, neumí to ani je to nezajímá. Andělé tu jsou, aby zabíjeli, pálili, přemáhali a odstraňovali všechny zlé lidi, kteří jsou kolem vás. Nemohou však nikoho měnit, andělé nemohou transformovat. Takže vy máte v království Boha větší práva než oni, protože můžete lidem zvedat Kundaliní a můžete dávat realizaci. Vaše lidské podmíněnosti se vás však stále drží. Například onehdy jsem si vzala prsten a Moje dcera si ze Mě začala dělat legraci: „Teď musíš pořád všem ukazovat jen tento prst, aby viděli Tvůj prsten.“ Když máme ve světském lidském životě třeba nějaký majetek nebo moc, například někdo je člověk s jistým postavením, tak je to okamžitě vidět na jeho nosu a rtech, protože jsou zvednuté nahoru. Ale vy se ty síly, které máte k dispozici, bojíte projevit, bojíte se o nich mluvit a používat je. Představte si, když je tu tolik andělů, celá Anglie by měla velmi rychle získat realizaci, ale my se pořád ještě pokoušíme zjistit, kdo jsme. Hanumán s tím neměl problém, protože od dětství věděl, že je anděl a že musí vykonávat práci anděla. Ale protože my jsme se narodili jako lidské bytosti a teď jsme se stali anděly, je pro nás těžké být dynamičtí jako ostatní andělé. Dokonce i vaše myšlenka, kolektivní myšlenka, a dokonce i vaše individuální myšlenka je mocná. A také vaše pozornost je mocná. Kvůli vašemu strachu nebo možná kvůli vašim podmíněnostem, možná i kvůli egu, které se na vás stále lepí, se pořád držíte těch falešných věcí a ta síla, ta dynamika se neprojevuje. Můžeme z toho vinit cokoli, můžeme vinit letargii nějaké země, ego nějaké země, vy jste však teď své země úplně ztratili, nyní jste vstoupili do království Boha. Jste v zemi, která nemá hranice, žádná omezení. Pak by vás všechny ty podmíněnosti, která ve vás stále přežívají, neměly vůbec obtěžovat, znepokojovat vás nebo vám bránit v čemkoli, co je vaší prací. Nyní si představte, že Hanumán jako Gabriel musel jít za Marií a říct Jí: „Čekáš dítě, které je Inkarnací. Narodí se Ti Spasitel.“ Byla ještě panna. Sdělit někomu takovou novinu v době, kdy panovaly takové podmíněnosti, bylo strašné. Udělal to: „Musím to udělat, tak to udělám. Jestli je to rozkaz, vykonám jej.“ Protože On věděl, že vykonávat příkazy je Jeho přirozenost, je to v Něm vestavěno. Proto o tom nebude pochybovat. Nebude čekat, dostal příkaz – vykoná jej. Takže v nás musí být velké porozumění, že víme, že ve svém nitru rosteme. Pokud to ale neprojevujeme navenek, pokud neukazujeme své kvality, pokud je nevyjadřujeme ve svém životě, ve svých činech, ve svých úmyslech, ve smyslu svého života, pak se Sahadža jóga nebude šířit. Ani vám to moc nepomůže. Ta práce, kterou musíte vykonat, s sebou nenese žádné problémy. Já mám problémy, vy ne. Vy nemusíte čelit problémům. Choďte a mluvte s každým, jak to budete cítit. Budou vám muset pěkně naslouchat. Ale i kdyby vám nenaslouchali, nemohou vám ublížit. Nemohou vám nijak ublížit. Máte opravdu velkou ochranu, nemohou vám bránit ve vaší práci. Příchod do Sahadža jógy není o tom, co jsme získali, co jsme dostali. Víte, lidé říkají: „Tolik jsme toho pro Sahadža jógu udělali a co nám Sahadža jóga dala?“ Dala vám seberealizaci. Dala vám status anděla. Když zkusíte dělat cokoli jiného, získáte snad status anděla? Nezískáte. Sahadža jóga vám dala tento status, takže co ještě chcete? Nikdy dřív to nebylo možné, věřte Mi, bylo to nemožné. Kdyby to bylo nějak možné, Gjanéšvara by v tak mladém věku neodešel do samádhí a Kabír by neřekl: „Ó Bože, co mám dělat? Tento svět je slepý.“ Vy tu subtilní sílu tedy máte ve svém nitru. Můžete vypracovat Kundaliní lidí, dokonce aniž by o tom věděli. Ale když si sednete k meditaci, musíte si připustit: „Já jsem anděl, a protože jsem anděl, nejsem připoután k ničemu jinému než k práci pro Boha.“ Lidé mají v Sahadža józe stále ještě mnoho připoutaností, viděla jsem to, například jsou připoutaní, protože jsou ženatí, takže jsou připoutaní ke svým manželkám. A tolik lidí vypadlo právě kvůli připoutanosti ke svým ženám. Pak jsou připoutaní ke svým dětem. A spousta jich vypadne, pokud budou připoutaní ke svým dětem. Jak jsem vám říkala včera – všechny sahadžajogínské děti z celého světa jsou i vaše děti. Vy jste rodiče všech těchto dětí. Není to tak, že když vaše dítě spí, přikryjete jen je. Přikryjete všechny děti. Musíte se starat o všechny děti, které spí. Umíte si představit, že by Hanumán přikryl jen jedno dítě, kdyby viděl, že více dětí spí odkrytých? Protože On je univerzální bytost. Každé dítě je třeba milovat stejně a pečovat o ně stejně. Pak tu máme další připoutanosti – majetek, pozice, zaměstnání. Já nemám žádné, takže o dalších nevím, znám jen tu připoutanost, kterou cítím, když vás vidím, jak plni lásky přicházíte na nádraží, pak se celé Mé srdce promění v oceán, je to prostě jako vzedmutí velké přílivové vlny, kterou pozoruji. A když vás pak musím opustit, znovu je tu ta vlna, která se vrací jako odliv zpět do moře. Je to, jako když vidíte Měsíc a moře začíná reagovat na krásu Měsíce, na radost a lásku Měsíce. Pak vidím lásku, tu lásku, kterou vidíte v hnízdě, ve kterém ptáci krmí svá mláďata. Vidíte tu lásku na obloze a vidíte tu lásku ve svém srdci a jediná věc, kterou můžete popsat, je ten pocit ohromného oceánu radosti v nitru, která se rozlévá do okolí. Připoutanosti vám nedávají schopnost radovat se z oceánu. Jestliže stojíte na břehu, jak se můžete těšit oceánem? Musíte do něj skočit. Vy jste však zakotveni u jiných věcí, tak do něj nemůžete skočit. Přitom jste v naprostém bezpečí. Umíte plavat, zabít žraloka, i jen jediný váš pohled postačí. Ale protože si toho nejste vědomi, nefunguje to. Je to přesně tak. Viděla jsem, jak se lidé začnou chvástat, jakmile dostanou nějakou malou pozici, a začnou říkat: „Setkal jsem se s tím a oním, seznámil jsem se s tím a oním, stalo se to a ono.“ Člověk má chuť se tomu smát. Vy jste však potkali Sahadža jógu, díky které jste vyrostli a získali výživu a stali se tak úžasnými. S tím vším musíme následovat styl Hanumána. Myslel si, že Slunce je velmi sobecké, protože se snaží lidi spálit, někdy je moc horko… A ti, kteří uctívají Slunce, jsou také sobečtí. Mají v sobě příliš mnoho ega. Když nějaké slovo z jejich jazyka vyslovíte špatně nebo nedodržíte jejich zvyky, například držíte vidličku v jiné ruce, než se má – konec! Jste nejhorší člověk na celém světě, který spáchal ten nejhorší hřích. Všechny tyto malicherné, hloupé představy pocházejí z velmi zvráceného ega. Ego je tak zvrácené, když si o sobě začnete moc myslet: „Já jsem všechno, já všechno vím.“ „Tento zvyk je ten nejlepší,“ nebo „Tento koberec je nejlepší.“ „Já, já. Mně se to nelíbí.“ A ty jsi kdo? Kdo tě žádal, aby se ti to líbilo nebo nelíbilo? „Mně se nelíbí toto, mně se nelíbí ono.“ Na druhé straně se ze sobců vždycky stávají také otroci. Musím říct, že jsem projela země, kde se lidé řídí jistými normami, které jim diktuje ego. Například umělec. Umělec něco vytvoří pro svou radost, ale každý ho musí zkritizovat. Kritizovat stylem: „Mně se to nelíbí, ta barva nestojí za nic, to není dobré.“ A vy na tu kritiku máte dokonce profesionály. Ti ani nevědí, jak pořádně nakreslit tužkou čáru, natož nějaký obraz, ale okamžitě spustí: „Myslím, že… to a ono, víte…“ Napsali o tom knihy, diplomové práce a vytvořili teorie. Chci říct, že umění je něco, co vám jde ze srdce, ne z mozku. Tak jste zabili mnoho umělců. Každý, kdo maluje, musí zvažovat, co si o tom pomyslí ostatní. Důsledkem je, že v dnešní době se oceňuje něco naprosto absurdního a hrubého, něco, čemu chybí jakýkoli subtilní rozměr. Může za to ego, které potlačilo veškerý správný, spontánní živoucí růst našich myšlenek, našeho umění a našeho života. Myslím, že je to horší než celé to kontaminované životní prostředí nebo ekologické problémy. Je to lidská mysl, která vytváří tyto dusivé zóny, kde nikdo nemůže nic vyjádřit a kde vládne ten, kdo má větší ego. „Tuto knihu napsal ten a ten.“ Potkáte se s tím autorem a chce se vám skočit do moře. Ne vše, co je psáno, je Bible a většina autorů jsou lidé, s nimiž byste se neměli setkat bez klacku v ruce. Takže vše, co vyjadřujeme prostřednictvím svého oblečení, prostřednictvím vztahu se svými dětmi, vztahu se svým učitelem nebo s kýmkoli, musí být přesně nalajnováno. Musíte mnohokrát říkat „Děkuji,“ musíte mnohokrát říkat „Promiňte.“ Jsme tedy tak omezeni těmito umělými výrazy, že za chvíli snad ani nebude vznikat žádné umění. Není tu bohatost. Nejde to, protože je tu strach. Nevím, jestli jste si toho všimli, nebo ne, ale ti, kdo chodí do muzeí, na všechny výstavy a podobně, si všichni myslí, že jsou výjimeční, že jsou božskými osobnostmi, takže mohou každého posuzovat. Prostřednictvím Ádžni posuzujeme a to chtěl Hanumán sníst jednou provždy. V Ádžně je pohyb zprava doleva, který nás nutí projevovat naši takzvanou nesmyslnou osobnost ega. To chtěl Hanumán ovládnout a sníst. Tak jako Já jím bhúty, tak On možná jedl Slunce. Pro anděly je však důležité vědět, že ve vašem nitru není žádné ego. Existují sahadžajogíni, kteří říkají: „Matko, já jsem nechtěl dělat moc práce pro Sahadža jógu, protože by mi z toho narostlo ego.“ Mnozí. „Nechci, aby se projevovalo mé ego.“ Proč chcete, aby vaše ego bylo zničeno? Na co? Pro práci v Sahadža józe, je to tak? Jaký je to bludný kruh – říkat, že chceme zůstávat v pozadí, aby se nám nerozvinulo ego. Myslíte jen na sebe. A co Sahadža jóga? Takže dnes vládne trend zůstat raději v bezpečném závětří. To proto, že viděli určité velmi egoistické lidi, kteří byli ohromně zapálení pro Sahadža jógu, zkoušeli se předvádět, a tak museli spadnout. Takže v Sahadža józe, jak cítím, začal další trend – zůstávat raději v „bezpečném závětří“. S těmito dvěma trendy Sahadža jóga zanikne. Jestliže tedy víte, že jste andělé, nebudete mít žádné ego. Každý ví, že má pro nějakou činnost přirozené sklony. Například dnes Mě manžel chválil a říkal: „To jsi dokázala Ty.“ A Já na to: „Ne, to jsem neudělala Já.“ On řekl: „Jak to, že jsi to nebyla Ty?“ Řekla jsem: „Protože je to v lidech zabudováno od narození. Když se semínko zasadí do Matky Země, vzklíčí. Stejně tak Kundaliní, přirozeně zabudovaná v lidech, vzklíčí. Jak bych to mohla udělat Já?“ Ale on řekl: „Takže to udělala Matka Země?“ Řekla jsem: „Ne, je to kvalita Matky Země zabu- dovaná uvnitř, která to udělala.“ Řekl: „A kdo tedy udělal to všechno?“ Řekla jsem: „Souhlasím, udělala to Ádi Šakti. Ale Sahadža jógu nedělá Ádi Šakti. Ona stvořila v každém člověku tyto síly, které to vypracovávají, ale ne Sahadža jógu. Sahadža jóga funguje prostřednictvím vnitřních kvalit, které jsou v Matce Zemi a které jsou v semínku. Takže tu jsem… ne jako Ádi Šakti. Jsem tu jako jejich Matka, jako jejich Svatá Matka, a jako Svatá Matka je vedu. Dá se říct, že jsem jako Matka Země, která způsobuje, že semena vzklíčí.“ Takže pak se ve vás může rozvinout další odpoutanost – že toto jsou vaše síly, ve vás, které byly jen osvíceny vnitřní přirozeností vaší Kundaliní. A že vy sami jste zplnomocněni. Všechna ta síla, která je ve vašem nitru, ode Mě jen dostane informaci, že ve vás je, a to si ověříte sami. Je to jako v zrcadle, Já říkám: „Vy jste tím, podívejte se sami.“ Tak jak bych za to mohla mít nějaké zásluhy? Takže můžete mít až takovou odpoutanost, že pochopíte, že síly, které máme, máme pro Sahadža jógu. Že tak jako má Matka síly pracovat pro Sahadža jógu i my máme síly pracovat pro Sahadža jógu. A že tak jako Ona pracuje, i my musíme pracovat. My však máme připoutanost, která říká: „Matka dělá vše, co my můžeme udělat?“ Ne! Vy to musíte udělat. Tato odpoutanost, kterou se snažím vysvětlit, je velmi důležitá, že toto musíte udělat vy sami. Není to tak, že to udělá Matka. „Vždyť Matka přece dělá vše.“ Je to pravda, svým způsobem je to pravda, ale vy jste tím nástrojem. Elektřina dělá celou práci, ale tento nástroj musí fungovat. Takže zdroj tu sice může být, ale nástroj je to, co doručuje zboží. A vy jste ten nástroj, tak jako Hanumán. A vy musíte pracovat, vy musíte tu práci udělat. Měli bychom toho dosáhnout velmi dynamicky. Další velkou kvalitou Hanumána bylo, že byl velice bdělý a že byl nad časem. Když sníte Slunce, kde je čas? Byl nad časem. Proto dělal vše velmi rychle. Například teď připravujeme knihu o Sahadža józe a trvá to už šestnáct let. „Matko, pracuje se na tom, pracuje.“ Pak se snažíme připravit nahrávku o tom, jak byli nemocní lidé vyléčeni Sahadža jógou. „Děje se to, jde to skvěle, dělá se na tom.“ Pak máme plán jet do Ruska šířit Sahadža jógu. „Ah, pracujeme na tom.“ Všichni ďáblové už tam dávno jsou, ale andělé mají pořád cosi na vypracování. Jsou velmi trpěliví, velmi trpěliví andělé. Takže jednou z kvalit Šrí Hanumána je, že byl rychlý. Udělal vždy práci dříve než kdokoli jiný. Každého předehnal. Bylo v pořádku bojovat u Trafalgaru a vyhrát a porazit Napoleona, ale na poli dharmy a na poli Sahadža jógy lidé, jak vidím, nechápou význam času. Jsme zpoždění mistři, máme ve zvyku být laxní. „V pořádku, já zavolám. Zjistím to a zařídím.“ To je jedna z největších chyb, které máme. Musíme se učit od Hanumána. Ráma chtěl poslat vzkaz, tak poslal svůj prsten po Hanumánovi. Ráma by to nedokázal tak rychle, takže Hanumán šel a udělal to. Pak Ráma potřeboval bylinu sandžívaní, proto Ho poslal k jedné hoře. Hanumán si řekl: „Na co plýtvat časem a hledat tu bylinu? Bude lepší vzít celou horu.“ A tak přenesl celou horu. Raději to udělejte rychle, ihned, teď je ten správný čas. A ne: „Příští rok, Matko, uvidíme, víš, po Ganapatipule o tom můžeme uvažovat.“ Budeme diskutovat, pak se budeme dohadovat a tak dále. To je jedna stránka Jeho povahy, kterou musíme znát. Že dnes, kdy uctíváme Hanumána, bychom v sobě měli mít tuto bystrou pohotovost. Musí se to udělat hned. Už to nemůžeme odkládat. Už i tak máme velké zpoždění. Viděla jsem děvčata, která nosívala šatečky, taková malá děvčátka to byla a teď jsou to dívky na vdávání. Myslím, že budu celý život jenom oddávat sahadžajogíny. Abychom viděli výsledky, musíme se stát rychlými lidmi. Nemůžeme otálet a spokojeně se zabývat jinými věcmi. Ale pozitivními věcmi, které děláme. Například, je to pěkné, že děti vyrostly, zahrály takové pěkné drama, byla to pěkná hra a všechno, Mně se to moc líbilo, bylo to velmi dobré pro pobavení všech. Ale my máme práci, kterou musíme udělat. My musíme udělat tu práci. Takže pozornost by měla být na té práci. A co pro to děláme? Byla jsem ráda, že z Ameriky přišel návrh, že bychom natočili video a podobně. Pak přijdou překážky: „Jak získáme peníze, jak to bude?“ Jen začněte, dostanete je. Máte síly. Vše bude správně synchronizováno, jen se prostě pusťte do práce. Když se však chováte jako lidské bytosti – nejdříve přemýšlíte, pak to naplánujete a pak to zrušíte, tak to fungovat nebude. Ačkoli Hanumán pořád běhá tam a zpět po Pingala Nádí, je to On, kdo kazí naše plány, protože my běháme po Pingala Nádí místo Něj. Proto řekne: „Dobrá, ty to tady řídíš? Já tě srovnám.“ Takže On naše plány neustále odsouvá na vedlejší kolej, proto celé naše plánování selhává. Považujeme za důležité dodržovat přesný čas a další nepodstatné věci, ale nevnímáme důležitost načasování našeho růstu v Sahadža józe. Musíme mít cíle, musíme mít přesné časy: „Dobře, do té a té doby už toho dosáhneme.“ Ale když si malinko pospíšíte, bude to lepší. Všechny ostatní věci se dají zvládnout, ale toto je vaše práce, toto nikdo jiný neudělá. Nikdo jiný to neudělá, toto je vaše práce. Nemusíte řídit vlaky ani letadla, nemusíte se zabývat žádnou admi- nistrativou ani hloupou politikou, ale musíte dělat Sahadža jógu. Musíte ji šířit, musíte ji dovést na takovou úroveň, aby byla pro lidi viditelná. Už je to osmnáct let, teď je to devatenáctý rok. Dnes je tedy první den Hanumána púdži. Musím říct, že se musíte odvážit riskovat. Musíte jít do neznáma beze strachu, kolektivně i individuálně. A nemyslete na to, co by se mohlo stát. Nepůjdete do vězení, nikdo vás neukřižuje, tím si buďte si jistí. Když přijdete o práci, dostanete další, když práci nedostanete, tak budete na podpoře, ok? Takže si vůbec nemusíte dělat starosti se zbytečnostmi, kvůli kterým si lidské bytosti dělají starosti Stejně práci dostanou, dělají svou práci. A je udivující, jak jsou se svou prací spjati. Viděla jsem to ve své rodině, jak jsou lidé spjati se svou prací. Musí tu práci udělat, musí vstávat brzy, udělat to a ono. Ale vy si nejste vědomi toho, že jste andělé a že toto je vaše práce! Musíte dělat tohle a nic jiného není důležité. Doufám, že dnešní púdža, to nadšení, to nadšení odvážit se dobrodružství, navibruje vaše Pingala nádí, aniž byste z toho měli nějaké ego. A tak jako Hanumán i vy uděláte co nejpokorněji svou práci. Hanumán, představte si, dostal od Síty nádherný zlatý náhrdelník s velkými kuličkami. Jednu po druhé kuličky otevřel a řekl: „Tady není Ráma, co si s tím zlatem počnu?“ Ona řekla: „Kde je Ráma?“ Otevřel své srdce a ukázal Jí je: „Vidíš, Ráma je tady.“ Když je ve vašem srdci Ráma, nemůžete mít ego. Takže tolik dynamičnosti a tolik pokory – jaká kombinace! Toto musíte prostě projevovat. Čím více budete pracovat, čím více se budete prosazovat, tím vám bude jasnější, že pokora je jediná věc, která pomáhá. Poslušnost je jediná věc, která vám pomůže vykonat vaši práci, a vy budete pokornější a pokornější. Pokud si však začnete myslet: „Já to dělám,“ je konec. Pokud ale víte, že koná Božské, „Paramačajtanja dělá vše, já jsem pouze nástroj,“ pak ve vás bude pokora a z vás bude účinný nástroj. Myslím, že to dnes v této zemi bylo velmi zapotřebí a že to bylo správně načasováno. Vše to zorganizovali andělé, aby tu dnes mohla být tato púdža. Je to dobré pro vás pro všechny. Opravdu musíte jít a mluvit s lidmi z médií. Musíte se setkat s ministry a jít třeba za princem z Walesu. Setkejte se s dalšími lidmi, sestavte komise, přijďte na to, co můžete udělat. Vložte do toho svou mysl: „Co máme udělat?“ Ale vy jen opakujete: „Má matka je nemocná, mé dítě je nemocné, můj přítel je nemocný,“ pořád dokola. Jakmile začnete dělat práci pro Boha, vaše starosti budou převzaty. Už si nemusíte dělat starosti, řeší je někdo jiný. Není to ale sebepropagace, to ne! Je to propagace kolektivu. Doufám, že dnes jste pochopili subtilní stránku své bytosti, která tu je, která se projevuje, kterou jasně vidím a která vám všem začne být zřejmá ve vaší meditaci. Uvědomíte si, že ji máte ve svém nitru. To je ta nejskvělejší věc, která potěší Božské, a Božské se o vás plně postará. Se stejnou sebejistotou jako andělé, jako Hanumán, musíte jít kupředu a vypracovat to. Nechť vám Bůh všem žehná. Musím říct na adresu ega, že na Západě je opravdovým problémem. Proč mají lidé tolik ega, více než lidé v Indii… Jedna věc je, že pravá strana, jak jsem vám už mnohokrát říkala, je jako pedál plynu a levá strana je jako brzdový pedál. Pokud řízení neovládá Múladhára, pokud brzda není v pořádku, je přirozené, že nelze ovládat plyn. Takže v podstatě by se měla napravit Múladhára, musí se dát do pořádku. Měli byste na tom tvrdě pracovat. Jakmile budou v pořádku vaše brzdy, pak nic z toho, co děláte pro Sahadža jógu, vám nedá ego a ego vás už nebude moci ovládat. To je velice důležité, zejména na Západě, kde chápání příznivosti a svatosti je opravdu nebezpečně pokřiveno. Takže toto je síla jakéhokoli anděla, která v nás musí být plně ustanovena, pak ta síla bude pracovat, dá vám rozlišování a stav bez ega. Doufám, že dnes se ve vás obě tyto věci natolik vypracují, že opravdu začnete být realizovanými dušemi, plnými naprosté sebedůvěry, kterým říkám andělé moderního věku.