20000601 – Svědek Jak se tedy staneme pokojnými? Když překročíte toto centrum (Ádžňu), co se stane? Myšlenky k nám přicházejí z tohoto centra (z Ádžni), z minulosti nebo budoucnosti, ve vlnách – první myšlenka, za ní další a pak další, takto. A my skáčeme mezi těmito myšlenkami. Když však Kundaliní stoupá, prodlužuje ty myšlenky. A co se vám stane? Dostanete se do přítomnosti. Už nepřemýšlíte o budoucnosti ani o minulosti. Pak ve vás všechno zcela utichá. Nereagujete, ale všechno vidíte. Jen se díváte, a tím si rozvinete stav svědka. To je ten nejpokojnější stav, díky němuž můžete snadno dosáhnout nejvyšší radosti. Jako například tento překrásný koberec. Když se na něj podívám běžným způsobem, napadne Mě, jak je krásný, kolik by stál, kde by se dal koupit atd. Kdyby byl Můj, starala bych se navíc, jestli je pojištěný a co s ním je. Ale když se na něj zadíváte po realizaci, začne ve vás klokotat radost z jeho tvoření, jakou cítil ten umělec. A skočíte do toho oceánu, skočíte do oceánu radosti. Radost nemá dvě strany, jako štěstí a neštěstí. Je jen ona. A jakmile budete v té radosti, budete se těšit všemi jemnými nuancemi celého stvoření. Budete se těšit přírodou, Matkou Zemí, jinými lidmi a zaplaví vás tolik lásky, že všechny hádky a hlouposti, které provádíme, úplně skončí.