Projev k jogínům: Vejce a znovuzrození, 10/04/1980, Londýn, Anglie V ášramu jsem onehdy mluvila o Velikonocích, o narození Ježíše a Jeho znovuzrození a také o vzkříšení, což je hlavním poselstvím křesťanství. Vejce má velký význam a v jednom starém svatém indickém písmu je uvedeno, proč by se Velikonoce měly slavit vejci. Je to nanejvýš překvapivé. Píše se tam velmi jasně, že vejce symbolizuje Krista. Co je vlastně ono vejce? Sanskrtský výraz pro brahmína je dvídžaha. Dvihi džajeti je ten, kdo se narodil dvakrát. Každému ptáku se také říká dvídžaha, což znamená dvakrát narozený. Protože se nejprve narodí jako vejce a poté se z vejce vylíhne pták. Stejně tak i lidé se rodí nejprve jako vejce a pak jako realizované duše. Jak je to výmluvné, že pro lidi i pro ptáky existuje stejný výraz. Žádnému jinému zvířeti se neříká dvídžaha, pokud se nejdřív nenarodí jako vejce, z něhož se pak vylíhne něco jiného. Například žádným savcům… Kromě člověka se žádným jiným savcům neříká dvídžaha. Z pohledu zoologie je pozoruhodné, že savci nekladou vejce, ale rodí potomky přímo. A my jsme také savci. Přesto se lidem, stejně jako ptákům, říká dvídžaha. Znamená to, že když se lidé narodí, jsou vejcem nebo se jím stanou. Jak se stanou vejcem? Tak, že se v nás rozvine ego a superego. Všichni jste tu sahadžajogíni, tak rozumíte tomu, co říkám. Když se ego a superego… Když se ego a superego v člověku rozvine naplno a fontanelní oblast zcela zvápenatí, tak se stanete vejcem. Úplně se oddělíte Read More …