Veřejný program: Znovuzrození (nekontrolováno)

Caxton Hall, Londýn (Anglie)

1980-05-12 Public Program, Believing In God or Being Born Again, Version 1, Caxton Hall, 79' Download subtitles: CS (1)View subtitles:
Download video - mkv format (standard quality): Watch on Youtube: Watch and download video - mp4 format on Vimeo: Transcribe/Translate oTranscribeUpload subtitles

Feedback
Share

Veřejný program: Znovuzrození, 12/05/1980, (nekontrolováno), Londýn, Anglie

Myslím, že ti, kteří přišli poprvé, by měli být vepředu, bude to tak pro mne lepší, všichni, co přišli poprvé. Můžete si sundat kabát, jestli chcete, je velmi teplo. Říká se, že uvnitř nás leží síla znovuzrození. Ve všech Písmech je velmi jasně napsáno, že se musíte znovu narodit. Že musíte být pokřtěni, že se musíte stát pírem (světcem), musíte se stát bráhmanem. Všechno toto bylo popsáno ve všech velkých Písmech. Je velmi snadné říct, že nevěříme v Boha, nevěříme v žádné Inkarnace, nevěříme v Ježíše, nevěříme v žádné náboženství, nevěříme v nic. Je velmi jednoduché, to říct. Dokonce je jednoduché říct, že v ně věříme, věříme v Boha, věříme v Krista, věříme v Inkarnace, věříme v Krišnu, Rámu, všechny. Obojí je to samé. Když věříte v Boha, věříte v temnotě a nevědomosti. A když v Něj nevěříte, tak jste také v nevědomosti. Tím, že v Něho věříte, zavíráte oči, přijímáte víru a následujete ji. Samozřejmě to ukazuje, že jste si vědomi jisté síly, která je mimo nás. Takoví lidé mají velkou šanci. Pokud ale v této víře jdete do extrémů, začnete věřit pouze v Krista, pouze v Mohammeda, pouze v Krišnu – podle toho, kde jste se narodili. Jen si to představte, jak jsou lidské bytosti plné předsudků. Jestli jste se narodili v Anglii, tak budete buď katolík nebo protestant nebo nějaký čaroděj. Věříte v něco, protože jste někam umístěni, ztotožňujete se s něčím, protože tomu věří vaše matka nebo tomu věří váš otec, nebo jste za to zaplatili. A pak tato víra může mít na lidi skutečně zaslepující účinek, že vytvoříte absurdní skupiny, kterým říkáte ‚křesťani‘, ‚hinduisté‘, ‚muslimové’… A tyto skupiny jsou extrémně, extrémně neslučitelné, zaslepené a fanatické. Jedním z problémů dnešní doby je fanatismus. Tento fanatismus narůstá, čím víc se lidé snaží z fanatismu vymanit, tím víc roste. Například lidé, kteří se zřekli náboženství, zřekli se Boha, ve smyslu, že se nikdy nezřekli, nemůžete se Ho zřeknout, On se musí zřeknout vás, ale ti, co měli pocit, že byli schopni Boha popřít, neudělali nic dobrého, jsou stejně zbyteční. Tím, že se vzdali Boha, se vzdali všech myšlenek na jakékoliv božské řízení. Ale co získali? Sebevraždy, špatnou společnost, nemocné lidi – nedosáhli ničeho. Takže na jedné straně se tento fanatismus vsakuje hlouběji a hlouběji do lidí, kteří zůstávají fanatiky, a na druhé straně jsou lidé taky ruinováni. Obě strany se mýlí. Tím nejdůležitějším je, že musíte cítit Boha uvnitř sebe, musíte se stát něčím víc, díky čemuž můžete vnímat Božské, ne prostřednictvím racionality, ani trochu prostřednictvím racionality. Ani prostřednictvím své víry. Pokud máte slepou víru, nemůžete Boha poznat, stanete se fanatiky. Pokud by lidé mohli zůstat věřící a nebýt fanatičtí, tak by se nic nestalo. Nebo i když by člověk zapřel Boha, ale nestal se egoistickým, tak by se nic nestalo. To ale není možné, pohybujeme se dopředu, nemůžeme zůstat na jednom místě. Jakmile se začneme pohybovat, pohybujeme se v daném směru. Buďto se staneme fanatiky nebo naprosto egoistickými a tyranskými. Takto ničíme naše hledání. A všechna tato extrémní chování lidských bytostí tolik zahanbují Boha, Jeho tvoření, a krásu a radost, kterou nás chce obdarovat. Racionálně můžu existenci Boha dokázat, bezpochyby. Racionálně ale můžu dokázat i opak, protože racionalita je iluze, je to iluze. Jako říkají lidé na Západě – nemůžete říct, jak to je. V racionálnosti se vypořádáte se vším. Například můžete říct: „Co je na tom?“ „Co je špatné na tom, že popřu Boha?“ Není na tom nic špatného. Špatné je, jak to pojmete, o to jde. Díky racionálnosti nemůžete říct, co je správné a co špatné, protože racionálnost hovoří v relativní terminologii, v omezené oblasti. Nuže, je nebo není správné říkat pravdu? Jak to můžete říct? Řekněme, že někdo se bude chystat někoho zabít a zeptá se, kam ten člověk šel. Když tomu člověku řeknete pravdu, že onen člověk šel na tuto stranu – prostřednictvím své racionality, protože mluvit pravdu je správné, ten člověk bude zabit. Když se podíváte na dnešní ovzduší, existuje tu takový zmatek. Lidé neví, kdo má pravdu a kdo ne. Pro některé lidi je něco ohromného být fanatikem. Myslí si, že je to pro ně velká čest, když jsou fanatičtí. Jsou tak zmatení, že neví, kam až zajít při poslouchání náboženských výstrah a zbožných svatých. A nevědí, jak daleko by jít neměli. Je to takový zmatek. A v tomto zmatku jste vy hledači. Hledáte pravdu po celé věky. Pokud byste nehledali, Sahadža jóga vám moc nepomůže. Jestli jste sem přišli jen hledat logické vysvětlení, toto není místo, kde to můžete vydiskutovat. Musí to ve vás pracovat. Musí vám to dát požehnání. Pokud vám nemůže poskytnout toto požehnání, pak je Sahadža jóga pro vás zbytečná. Takže toto je ústřední bod, kde uvnitř sebe pochopíte, tím, že se stanete něčím jiným, že Bůh existuje. Nejen, že existuje, ale že Jeho síla je Všepronikající, že organizuje, pomáhá celému vesmíru, a že je Všemocný, Vševědoucí. Všechno toto vnímáte uvnitř sebe. Rozpoznáte Ho ne prostřednictvím své racionality, ale prostřednictvím svých pocitů. Jako například, když dám prst do tohoto plamene, tak se spálí. Je to moje vnímání. Je to moje subjektivní vědění. Někdo mi řekne, že je to horké. Řeknu: „No a co?“ Nech mě tam strčit ruku. Ale toto vnímání je natolik absolutní, že i když se toho dotkne dítě, tak řekne, že je to horké. Takže toto absolutní vnímání uvnitř nás, které vnímáme prostřednictvím našich orgánů – smyslových orgánů – horka a chladu, díky kterým slyšíme a jasně vidíme, toto subjektivní vědění, ať mluvíte jakýmkoliv jazykem, následujete jakékoliv náboženství, ať jste ateista nebo egoista nebo cokoliv jiného, když se toto vnímání osvítí, pak začnete vnímat Boha Všemohoucího. Pak to také můžete logicky vysvětlit ve smyslu, že když si spálím prst, můžu říct: „Ano, to, co říkali, je správné.“ Spálili jste se. Je to fakt. Ale dokud se vám toto nestane, všechny ostatní debaty a diskuse jsou naprosto k ničemu. Byla jsem ohromená, když jsem se narodila a viděla tak nevědomé lidi, jak se hádají kvůli něčemu, co ani trochu neznají. Jsou tak nevědomí. Nevědí, že tu pracuje Síla Boha. Nemohou ji vnímat a co dělají? Ať jsou to lidé z kostelů nebo chrámů, nebo všichni tito vědci, když hovoří o Bohu, jsou na úrovni, na které nemůžou nic vědět. Ale oni si toho dokonce ani nejsou vědomi, že jsou na takové úrovni. Proto musíme vědět, že navzdory všem snahám zničit posvátné knihy, toto vědění, že se musíte stát něčím jiným, že musíte být znovuzrození, toto vědění zničit nedokázali. Pokoušeli se to zmanévrovat pro svůj vlastní prospěch. Zkoušeli se to použít pro svoji vlastní propagaci, protože museli mít veliké budovy, ohromné peněžní projekty a někdy taky museli mít své vlastní podnikání. Jak můžete dělat všechny tyto věci ve jménu Boha? Jen pomyslete! Ale oni všechny tyto bláznivé věci dělají a nazývají to Bohem. A hledač je naprosto šokován a překvapen, ale i on se pak dostává do tohoto víru. Jednoduše se z toho nemůže dostat, protože je hledačem, říká: „Nechte mne přesvědčit se sám, jak to je. Nechte mne, ať si sem tam spálím prst a sám na to přijdu.“ Nuže, znovu říkám, tak jako všichni tito lidé říkali: Musíte se narodit znovu! Řekli to, aby vás všechny na tuto událost připravili. Je to můj osud, že to musím udělat. Musí se to stát. Jestliže řekli všechny tyto věci, tak by se všichni mýlili a pletli. Takže jsem zde, abych dokázala, ne, že by se jakýmkoliv způsobem mýlili, ale že to byli jediní lidé, kteří měli pravdu. Byli jedinými lidmi, kteří věděli, kteří byli osvícení, kteří měli zrak, který viděl mnohem hlouběji, než co můžete vidět vy. Takže uvnitř nás leží tato Síla a tato Síla dychtí po tom, aby vám dala vaše druhé narození. Tato Síla leží v křížové kosti, která má tvar trojúhelníku, a pouhým okem můžete vidět, jak tato Síla stoupá. Nemá to nic společného s tím, jaké jste národnosti, jaký máte na sobě oděv, jaký máte účes, s tímto to nemá nic společného, ale má to co do činění s vaší vnitřní bytostí. A zatímco jsou ve vaší vnitřní bytosti jisté problémy, které jste si vytvořili díky své nevědomosti, tato Síla je vaší Matkou, vaší sladkou milující Matkou, která se s vámi rodila vždy znovu a znovu, zná všechny vaše problémy a ví, jak je napravit. Nemusíte kvůli tomu nic dělat. Prostě to pracuje. Musí to pracovat, ale pro lidské bytosti porozumět tomu, že jejich evoluce musí přijít spontánně, je velmi obtížné, zejména na Západě. Myslí si, že musí něco udělat, aby to s Bohem sjednali, domluvili, zaplatili Mu, aby vám dal realizaci. To vše je nesmysl, samozřejmě je to k smíchu, ale jsme takto směšní, když si myslíme, že za to můžeme zaplatit, a že pak sestoupí dolů a požehná nám Svojí Milostí, že si Ho můžeme koupit, nebo že Ho můžeme oslavovat a On nám dá Milost. Ne! Je to Jeho Milost, Jeho vlastní Milosrdenství, které to udělá, tak jako to dělalo dřív, když jsme se z améby stali lidskými bytostmi. Je to Jeho Láska, Jeho vlastní Touha, můžeme říct v lidské řeči, že chce poskytnout Své Síly Svým vlastním dětem, Svému vlastnímu Stvoření. A protože vy jste Jeho květinami – lidské bytosti jsou květiny Jeho tvoření – chce vás přeměnit do nádherného naplnění vaší vlastní bytosti. Jsou to plody Jeho tvoření, Jeho zahrady. Všechna tato slova ale mohou znít velmi poeticky a kouzelně, ale měla by taková být. Kundaliní čeká uvnitř nás, po celou dobu, aby nám pomohla. Ke své velké lítosti jsem viděla, že jsme naší Kundaliní opravdu ublížili a způsobili Jí újmu. Opravdu jsme Ji týrali. Viděla jsem velké díry a rány v Její bytosti. V našem egu, v našich neužitečných nápadech jsme naši Kundaliní opravdu zranili. Viděla jsem tuto ubohou Kundaliní v potížích a konejším Ji. Konejším Ji a říkám Jí: „Ty, Matko tohoto dítěte, buď šťastná, že toto dítě má přání poznat Boha.“ Takže první stupeň je mít přání, přání poznat Boha. Pokud žádné přání poznat Boha nemáte, Bůh k vašim nohám nepadne. Přinejmenším musíte být natolik vyzrálí, že chcete Boha poznat. Proto má Sahadža jóga pomalý postup. Nepracuje na lidech, kteří to nechtějí. Musíte mít zájem poznat sami sebe. To je jediná věc, která je v Sahadža józe potřebná, že musíte dychtit po tom, abyste se tím stali. Pak se to stane. Toto je první základní věc. Musíte mít přání. Pak tam jsou také další věci, které jsou velmi důležité, které jsem viděla, protože nyní jsem cestovala a potkávala jsem lidi a viděla jsem, že tam jsou problémy, které se dotýkají i cesty Kundaliní. Cesta Kundaliní může být dosti zničená a Kundaliní může odmítnout stoupat. A dokonce i když vystoupá, z bolesti může klesnout. Cestu Kundaliní jsme poničili mnoha věcmi; zranění, kterých jsme se dopustili v centrální cestě tím, že jsem nezůstali v centru, ale že jsme šli do extrémů. Ublížili jsme sami sobě. Neublížili jste nikomu jinému, ale ublížili jste sami sobě. Ublížili jste své vlastní šanci. Ale dokonce i to může být vyléčeno, protože Bůh je Milosrdenství. Je Láska a má pochopení, že jste byli dětinští, byli jste nedospělí a že vám má být pomoženo. Možná ale stále neznáte přání Kundaliní uvnitř vás a nemusíte být na stejné úrovni, jako je Ona. I tak bude pracovat. Všechny tyto typy milosti byly dány – známky milosti, jak to nazýváte. Ve skutečnosti je to smyslem vašeho života. Čím jste po všechny své životy byli? Mohli jste být římským vojákem, dobře, pak? Mohli jste být Cézarem, no a co? Mohli jste být Napoleonem, dobře, no a co? Mohli jste být Ludvíkem XIV., nebo oním hrozným králem, který zabil svých sedm žen. Mohli jste být Krvavou Mary nebo něčím podobným. Nebo jste mohli být nějakou laskavou ženou, dobře a co? Až doposud jste nepoznali Boha. Mohli jste být nejmocnějším z mocných, někým z encyklopedie, mohli jste být někým z historie, může tam být vaše fotka, no a co? Až dosud jste nepoznali Boha! Dokud jste nepoznali uvnitř sebe toto Absolutno, nemůžete poznat Boha. Pouze tím, že znáte svého Ducha, můžete Boha poznat. Například bez očí vás neuvidím, stejným způsobem bez toho, abyste znali svého Ducha, nemůžete vnímat Boha a vy musíte poznat svého Ducha. Když ale řeknu, že se musíte poznat, neznamená to, že to máte udělat díky skákání nebo dělání čehokoliv jiného, ale musíte to získat. Když to máte získat – nevím, jestli tomu lidské bytosti rozumí, že nic ohledně toho nemusíte dělat. Neexistuje způsob, jak říct, že prostě nic nemusíte dělat a že se vám to stane, že se tím musíte stát. Když řeknu, že se tím musíte stát, řeknete, že něco musíte udělat. Řeknete něco jako – že do toho musíte vložit úsilí, peníze nebo něco jiného. Ale ono je to bezpracné. Je to přirozená událost, která je mimo lidské porozumění. Nedokážeme pochopit, že něco děláme bez úsilí, ale je to tak. Trávíme potravu bez toho, abychom do toho vkládali úsilí. Dýcháme bez jakéhokoliv úsilí. Stali jsme se lidskými bytostmi bez jakéhokoliv úsilí. Celá nebesa před námi, celý vesmír, jsme dostali bez jakéhokoliv úsilí. Všechny věci, které jsou důležité, jsou bez úsilí. Pro nedůležité věci, jako získat křeslo nebo auto, samozřejmě můžete vynaložit úsilí. Cokoliv je životně důležité, získáte bez úsilí. Proto se vám toto stane bez jakéhokoliv úsilí. Pokuste se ale přivést svoji mysl do stavu, kdy přijmete, že toto je bez úsilí. Toto stanutí se je naprosto přirozené. A poté, co se to stane, musí být vaše úsilí zaměřené na neutralizaci vašich předchozích snah. To je dokonce větší problém než cokoliv jiného. Stanutí se je snadné. K té události dojde. Dosud jste ale zničili hodně věcí, které musí být opraveny, a opravdu se musíte stát přirozeně bezmyšlenkovými, což bude váš největší problém. Jak ale víte, je tu mnoho těch, co to získali, kteří to našli a zvládají to, takže i vy byste to měli získat. Jak jsem ale řekla, hodně jsem cestovala a viděla jsem, že lidé mají různé problémy podle toho, v jaké žijí společnosti, v jaké žijí zemi, a podle toho, jaké mají představy. Všechny tyto věci ve vašich centrech vytvářejí problémy. A tyto problémy se nejlépe vyřeší, pokud se budete chtít prostřednictvím této události distancovat od všech těchto chybných ztotožňování se. A sama tato chybná ztotožňování se vás začnou trápit. A pak se jich musíte vzdát. Řeknu vám teď jednoduchý příklad. Máme nejrůznější lidi – řekněme, že máme byrokrata, který přijde a má problém, protože byrokrati mají problém v Nábhí. A můžou být hrozní, jejich Kundaliní může být naprosto ztuhlá. Když zvedám jejich Kundaliní, tak mám takový bolehlav, veškerá síla musí být vynaložena na jednoho byrokrata. Jeden byrokrat se vyrovná tisíci malých dětí. Jsou hrozní. Když řeknou, že je tam byrokrat, tak se jen připravím. Když si máte podat ruku s byrokratem, musíte si pořádně promasírovat ruku, než si s ním potřesete. Když jim ale máte zvednout Kundaliní – Ó, Bože! Předtím i potom jste prostě vyřízení. Takže řekněme, že je tu byrokrat, který se chybně ztotožňuje se svými problémy a přijde za mnou. V pořádku získá svoji realizaci, nedokáže ale zapomenout na to, že je byrokrat. Stále se ztotožňuje s byrokracií: „Věřím, že…“ Podívám se na něj – stále? Stále to tam je. Například můžeme vzít hipíky, kteří jsou dalšími byrokraty, to vám povím. Nejsou ničím menším. Hipíci si o sobě myslí kdovíco. Myslí si, že cokoliv udělají sami sobě, je jejich věc. „Kdo by nám koneckonců měl něco říkat?“ Takže v sobě mají opravdové skladiště drog. Vytvořili si pro sebe opravdové problémy. Ničí si mozek, ničí si celou Kundaliní, všechno. Opravdu se dostali do pěkných trablů. Podívejte, pokud svoboda znamená hloupost, tak člověk může pouze usuzovat, že lidé o ní nemají žádné povědomí. Například dáte nějaké děti do místnosti, aby si tam hrály. A oni začnou jíst – nejprve sladkosti, které mají, pak čaj, když ho vypijí, tak budou jíst popel, pak kravský hnůj. Takto to je. Je to tak hloupé a nerozumné, takto se ničit, ale oni to udělali. Nyní vám byla dána realizace, ale i po realizaci se vracíte do stejně vážných stavů velkých moudrých lidí, kteří berou drogy. Nemůžete se z toho dostat, je to velmi obtížné. „Bylo špatné, že jsem to dělal, že jsem to udělal. Měl bych se z toho dostat, nebyla v tom žádná moudrost.“ Takže toto všechno jsou chybná sebeztotožňování se. Například někdo byl u nějakého gurua. A tento guru je podvodník, vydělával na nich peníze, udělal z nich naprosté hlupáky. Vymýšlel si pohádky, dobře. Zkrachovali, protože mu dávali peníze, vše se to stalo. Nyní se z toho dostali. Nyní musíte pochopit, že vás podvedl, že to byl darebák a že s ním nemáte nic společného. To ztotožňování se ale stále pracuje. Jakmile získáte svoji realizaci, pořád se držíte všech lidí, kteří přišli od stejného gurua, a sdílíte s nimi všechny nesmysly. Nyní nepatříte k žádné skupině. Stali jste se univerzálními. Všechna tato ztotožňování se jsou k ničemu, dávají vám strohost. Nedávají vám osobitost, ale odměřenost. A tato odměřenost způsobuje problémy společnosti i vám. Získali jste zakřivení. Váš život se stal nesmírně podivným či podprůměrným. Takže uveďte se do normálu pomocí Sahadža jógy a budete překvapeni, že více nepatříte k žádné zemi, více už nepatříte k žádné skupině, žádné demokracii, byrokracii, nebo komunismu nebo něčemu jinému, ale stanete se lidskou bytostí, která je naprosto plnohodnotnou lidskou bytostí. To je úžasná věc. Je to to, co dnes v tomto světě potřebujeme – lidské bytosti, které vskočily do Absolutna. Absolutno nedělá kompromisy. Neútočí, nenapadá, protože je Absolutnem. Nikoho se nebojí, protože Absolutno je Milosrdenstvím, Absolutno je láskou a pravdou. Když se vaše pozornost osvítí tímto Absolutnem, opět je to velmi omezená terminologie, aby se vysvětlilo, že se to osvítí. Ale abyste to pochopili, člověk se musí ‚stát‘. Jako by člověk řekl slepému: „Když se ti otevřou oči, budeš vědět, co je co.“ To je vše, co člověk může říct. A když toto lidé řeknou, tak to ostatní nemají rádi, ukřižují je, zabijí, zničí je – lidské bytosti – jen na to pomyslete. Že člověk, který jim řekl, že toto se vám musí stát, musí se to stát vám všem, byl zabit! Jen si to představte! A lidé, kteří říkají: „Ne, musíte nám dát peníze, musíte nám dát paláce, musíte nám dát velká auta, své ženy a všechno,“ – tyto lidi uctíváme! Padáme jim k nohám! A ty, kteří vám řekli pravdu, jsme zabili, ukřižovali, otrávili. Všechno to snášeli. Všechno to snášeli ne proto, že by nebyli mocní, ne proto, že by neměli síly, měli ohromné síly. Kdyby jen jednou zvedli prst, celý svět by byl zničený. To ale není ten plán. Plánem je, aby si celý svět uvědomil Boží království a požehnat je silami Boha Všemohoucího. To je ten úkol. Takže musíte prokázat obrovskou trpělivost s hloupými lidmi, kteří chtějí někoho přibíjet na kříž, protože jsou tak nevědomí. Nyní ale pro nás všechny nastal čas, abychom dosáhli toho, proč jsme byli stvořeni, abychom byli tím, po čem jsme toužili. Toto je ten čas, čas květů, jak to nazývají, za který nemůžete platit. Nemůžete mne povolat, já musím povolat vás, je to obráceně. Nemůžete to vyžadovat, je to požehnání, jinak to nefunguje. Je to požehnání Milosrdenstvím Boha, o které je potřeba požádat. Hraje zde roli víra, že vidíte tohoto Boha, který vám poskytuje svoje Požehnání. Proto tam byla víra. A racionálnost by měla hrát tu roli, že řekne, že toto je špatně, toto je klam, toto jsou falešní guruové, toto jsou falešní lidé. Nikdy jste ale tyto dvě věci nepoužívali správně. Kdybyste měli víru, nikdy byste neorganizovali náboženství. Protože byste věděli, že je to Boží ruka, Boží Milost, která nás musí obdarovat, a ne tito lidé z bohosloveckých fakult a tito lidé jmenovaní sami sebou, ti nám nemohou dát Milosrdenství Boha. A druhou stranu – racionalitu – jste nikdy nepoužívali správně, protože kdybyste ji používali, nestali byste se otroky těchto hrozných falešných guruů. Takže byly tam obě chyby. To ale nevadí. Nadešel čas, abyste získali svoje osvícení. Když vám toto všechno říkám, především vás požádám, abyste se necítili provinile. Protože když to říkám, je velmi snadné cítit se provinile a skoncovat se mnou. Není tu nic, proč byste se měli cítit vinni. Všichni jste v mém srdci a velmi vás miluji. Cokoliv jste udělali, je pro mne nyní skončeno. Jakmile jsem vám tváří v tvář, je vše hotovo. Jakýchkoliv chyb jste se dopustili, můžou být napraveny. Když malé dítě jde a zničí si šaty, matka je musí vyčistit, je to její práce. Můžete říct, že je za to placena. Dostane zaplaceno jinými věcmi, ne penězi. Nevím, jaká je odměna za vnímání lásky k ostatním. Je to tak ohromná radost, že milujete všechny navzdory všem jejich nedostatkům a chybám. Je to tak ohromný pocit míru a blaženosti, že s tímto vnímáním nepřemýšlíte nad žádnou bolestí ani úsilím, ani se o nich nezmiňujete. Přeji vám, abyste všichni plně získali svoji realizaci a upevnili se a místo abyste stáli přede mnou, abyste přišli a postavili se ke mně a cítili to, co cítím já. Jakmile to začnete vnímat, poznáte pravou radost Sahadža jógy. Pořád se ještě omezujete na své problémy – vy všichni. Nasměrujte svoji pozornost na problémy druhých. Jakmile to uděláte, budete překvapeni, že transformace bude velmi svižná a rychlá. Dnes tu není žádný čakrák, to nevadí, není potřeba, pokud získáte svoji realizaci a upevníte se. V Sahadža józe nemůžete přijít do jedné místnosti v Caxton Hall, nejprve jdete sem, pak řeknete: „Podívejme se, co je tamhle. Ó, tam je jedna Mátadží. Dobře.“ Přijdete, sednete si a pak jdete do jiné místnosti; tak to není. Musíte to tady získat. Vaše hledání musí skončit! Musíte to najít. Takto to je. Je to velmi odlišné od ostatních. Zde musíte získat svoje světlo! O to jde. Nechť vám všem Bůh žehná! Nyní místo toho, abyste počítali, kterých chyb jste se dopustili, počítejte, prosím, svá požehnání. To je lepší přístup. Počítejte svá požehnání. To je mnohem lepší přístup pro Sahadža jógu. Chtěla bych vás všechny požádat, abyste dali ruce směrem ke mně. Nyní zavřete oči. Sledujte svoji mysl. Sledujte, jestli přicházejí nějaké myšlenky. Zeptejte se své mysli: „Co si myslíš? Prosím, přestaň přemýšlet. Tento čas je pro mne, abych se stal.“ Může se to takto vypracovat. Anebo jen svoji mysl sledujte. „O čem přemýšlíš?“ Pokud stále přicházejí myšlenky, tak musíte udělat jednu věc – odpustit. Odpusťte všem, kteří vám ublížili. Většinou nám do hlavy přicházejí myšlenky o lidech, jak nám ublížili. Takže jim jen odpusťte. Odpuštění, odpusťte, odpusťte. To je ta největší blokáda, abyste se zbavili myšlenek. Jen řekněte: „Odpouštím.“ Někteří lidé říkají: „Matko, je obtížné odpustit.“ Říkám vám ale, že je to mýtus, co děláte tím, že neodpustíte? Tak jen řekněte: „Odpouštím.“ Odpusťte každému, zkuste odpustit. Ubližujete jen sami sobě, když neodpustíte. Prosím, dejte obě nohy rovně na zem. Pořádně se dotýkejte země, vyviňte tlak, dobře. Odpusťte sami sobě. Pokuste se milovat a rozumět sami sobě. Je to chrám Boha. Dokonce i když řeknu, že jste udělali chybu, dopustili jste se chyby sami na sobě. Ale tím, že tento chrám nebudete milovat, budete dělat víc chyb. Takže prosím odpusťte sami sobě. Odpusťte si, cokoliv jste udělali, prostě si to odpusťte. Nejdřív odpusťte ostatním a pak sobě, to je pro některé lidi možná ještě důležitější. Když sami sobě neodpustíte, ani trochu si neprospějete. Nejprve je špatné, abyste si ubližovali, a pak, že si neodpustíte. Je to v pořádku, udělali jste to v nevědomosti, udělali jste to během hledání, dobře, skončete to. Nyní se stanete jiným člověkem. Takže zapomeňte na minulost, prostě na ni zapomeňte. Když se květ stává plodem, tak nepřemýšlí o stádiu, kdy byl květem. Zavřete oči. Zkuste zavřít oči. Někteří lidé nemohou zavřít oči kvůli jejich mihotání. Pokud ano, pak můžete oči otevřít. Pokud se vám oči nemihotají, pak je lepší je zavřít. Snažte se odpustit. Vězte, že jste Duch, věčný život. Všechny tyto malichernosti života nejsou pro Božské důležité. Cokoliv se stalo, stalo se, zapomeňte na to. Vaše vnitřní bytí nelze zkazit ani zničit. Nejvýše část, která ví, může být trochu poškozena. Dobře, nevadí. To se dá napravit. Ale vy jste Duch. Douglasi, máš nějaké citróny nebo něco takového? Badhy. Jak se máte? Jak se cítíte? Má ji? Teď ji má. Prostě si to užijte. Máte ji. Jen si to užijte. Jak to cítíte vy? Když to získáte, budete se smát nejméně tři dny. Děje se to z radosti. Stává se to. Je hezké, že jste to získali. Co se děje, mé dítě? Cítíte v rukách teplo? Je vám horko? Jak se cítíte? Nic? Necítíte nic? Cítíte chladný vánek? Horký? Já vím. Není vám dobře, že? Máte dobré zdraví? Je s vámi něco v nepořádku? Dobře, nevadí. To je třeba také napravit. Je to všechno moje práce. Co mám dělat? Máte to? Máte chladný vánek v rukou? Zavřete oči. Ano, ano, máte to. Zavřete oči. Je to tam. Zavřete oči, jen to sledujte. (hindi) Zavřete oči. Byl jsi u nějakého gurua nebo někoho? Ne. Vůbec vám není dobře. Pojďte, pojďte. Co s vámi je? Pojďte. Necítila jste se vůbec dobře? Co je vám? Dobře, ještě něco? Míváte teplotu? Ano. Zbavíte se toho všeho, dobře? Dobře, nevadí. Dejte levou ruku směrem dozadu. Svým způsobem je to dobře, protože jinak byste se toho nesmyslu nevzdali. Dobře? Je dobře, že tyto drogy mají špatný účinek; jinak by se jich lidé nevzdali. (v hindi) Musíte sem dostat lidi vaší věkové skupiny, Indy. Co dělají? Bojují proti Britům a Britové proti nim? Musíte se nad to všechno povznést, rozumíte? Raději jich pár sežeňte, ano? Je tu mnoho lidí vaší věkové skupiny. Daří se jim tu velmi dobře. Jsou to architekti, to a ono. A přesto se o sebe nestarají. Chci říct, tohle se stává vaší vlastí. A my všichni se stáváme Brity. A Britové se stávají Indy. To není správné. Musíte získat více lidí… (hindi) Ať to získají. Všichni jsou vážně… všichni by jen chodili po Oxford Street s Araby. Představte si to! Indové chodící po arabských ulicích. Umíte si to představit? Pro Araby je to v pořádku, ale co Indové? Jaké dědictví, jaká země! Všichni se stáváme Brity, chápete? Víc než Brity. Za nějaký čas tu najdu Indy ve fraku, jak jdou po Oxford Street. Výprodeje a nákupy. Lepší? Také to máte? Ještě ne? (hindi) Pojďte sem. Dejte mi levou ruku. Teď tuhle ruku dejte směrem ke mně. Svým způsobem jsem ráda, že drogy začínají být velmi drahé. Přála bych si, aby zdražili i všechen alkohol. Inflace by měla působit na alkohol, cigarety a drogy a na módu. A co vy? Ještě ne? Začíná to? Dobře. Vypracuje se to. Sledujte ji. Máte to? Ještě ne? Dobře. Nechte oči trochu pootevřené, ano? Nic si nevyčítejte, ano? Jen si řekněte: „Nejsem vinna.“ Stejně jako vy, mnoho lidí se tady cítí provinile kvůli úplně všemu, víte? Někdy je to tak hloupé, tak hloupé, že si to ani neumíte představit. Jednou měla jedna paní na sobě černý kabát a řekla mi, že se cítí velmi provinile. „Proč?“ zeptala jsem se. Přišli jsme domů. „Proč se cítíš tak provinile?“ zeptala jsem se. „Musím ti to teď říct. Víš, velmi jsem se styděla.“ – „Co se stalo?“ Řekla: „Omylem jsem na sobě měla hnědé boty.“ Řekla jsem: „Neviděla jsem to.“ Proč se kvůli tomu cítit provinile? V pořádku? Dobře, tohle máte, tohle jsou centra, která jsou napadena. V pořádku? Pravý prst – to jsou játra. Sahadža jogíni by měli jít hlouběji, každý den. Hlouběji do sebe. Kam jde, Petře? Pro co? Jogín: Pro něco sladkého. Ne, ne, raději se věnujte meditaci. Teď byste měli být tady. Co všichni děláte? Všichni organizují. Pojďte sem. Pojď do meditace. Potřebuješ to nejvíc. Teď neorganizujte. Lindo, raději si sedni zvlášť. To je lepší. Petře, pojď sem. Teď nic neorganizujte. Organizujte sami sebe. Pojď sem. Je teď čas na organizaci? Všechny mé síly proudí a co teď děláte? Sháníte sladkosti? Jen pomyslete! Zavřete oči. Jen to vnímejte, právě teď; všechno se valí ven. Jděte hluboko do sebe. Teď se musíte ponořit hluboko. Posaďte se. Zavřete oči. Jen se ponořte hluboko do sebe. Pokaždé musíte jít do hluboké meditace. Nedovolte žádným myšlenkám, aby přišly, jen se ponořte do hloubky. A teď byste všichni mohli říct Sahasrára mantru. Všichni ke mně nasměřujte svou Sahasráru. Směrem ke mně, ne příliš nízko, ne příliš vysoko. Získali jste to už? Ještě ne? Udržujte svoji pozornost na mně. Cítíte chlad? Můžete si odstranit vlasy? Ano, odsud, z čela, z této strany. Skloňte trochu hlavu. Skloňte hlavu tak, aby Sahasrára směřovala ke mně. Všichni, prosím, skloňte hlavu, trochu víc, trochu víc, trochu víc, tak. Můžete mi říct její problém? Jim? Jim tam sedí. Jen to řekni. Jaký má problém? Lindo, jen se podívej, jaké čakry má napadené. Udělej to takhle. Zatlačte na oči, zatlačte na oči, silně, silně. Teď ještě jednou, ještě jednou. Jen se podívejte. Tady? Proč, znáš ji? Ty ji neznáš? Zkus to. Jsi velmi dobrý, proč ne? Začni. Jen se podívejte. Ona to zná také, pojď. Ester, pojď dopředu a podívej se, řekni jim, jak to mají dělat. Tyhle dva. Necítíte tyhle dva? Proč? Pojďte sem. Jen to začněte cítit, všichni. Ach, samozřejmě! Podívejte se na ni. V čem je problém? Hmm! Vidíte? Hmm! Tuhle dámu musí někdo vidět. Jane nebo někdo jiný, kdokoliv? Lindo? Ta dáma může přijít. Podívejte se na ni. Jedna nebo dvě osoby by ji měly vidět. (řeč v hindi) Co se děje? Položte ruce takhle. Vypadá slabě. Ano, vidíte, játra, máte trochu problém s játry. Vy to nevíte, ale je to tak. Příznaky jater jsou takové, že se ráno cítíte velmi letargicky, někdy se vám nechce vstávat. Někdy se vám chce zvracet. Cítíte se malátní. Jsou to játra. Víte, že v játrech, pokud trávení není v pořádku, jsou to játra. Třídí všechny vaše jedy v těle a všechny nežádoucí věci, a když nejsou zdravá, tak se zahřívají. Zahřívá se tělo. Ale vy jste také byla u nějakých guruů? Ne. Nebyla jste u žádného spiritualisty, ani u nikoho podobného? Jste žena v domácnosti nebo co děláte? Pracuje jako co? Co řekla? Přinesla jste sem játra všech lidí, víte? Reprezentujete zde jejich játra, proto. Umíte si to představit? Já teď musím pracovat na všech. Jen si to představte. Jsou velmi silně cítit. Teď je to lepší, že? Léčíte pacienta s játry, máte potíže s játry. Když léčíte šílence, stanou se z vás blázni, naprosto. Nevědí to, všichni psychologové jsou pacienty psychologie, a to i ti, co studují. Měli jsme nejrůznější permutace a kombinace, nejrůznější vzorky. (řeč v hindi) Cítíte to v ruce, ano? Dobře. Teď si položte levou ruku na játra, sem. Ano, to je vše. Ano, pro všechny pacienty s játry, dobře? Naučím vás, jak je léčit. Ano, můžete, můžete je vyléčit. Víte, padesát procent těchto lidí mělo problémy s játry. Ano, na Západě je to velmi častá nemoc. Je to už lepší? Děkuji. Máte to? Dobře, dobře, na hlavě, podívejte, je to chladné. Tato paní je velmi dobrá. Má to. Co vy? Ještě ne? Když začnete přemýšlet, bude to horké. Když přestanete přemýšlet, bude to chladné, dobře? Sledujte mě bez přemýšlení. A co tato paní tady? Je to lepší? Ano, dobře, dobře. Pracuje to. Iane, jsi už v pořádku? Dobře. Hlas už ti zní pěkně. Johne, pojď sem. Jen pojď. (řeč v hindi) Levou ke mně, pravou… Jak se máte? Muž: Mám problém se svou Ádžňou, Matko. Vidím světlo. Seděl jsem támhle a nemohl jsem vás vidět jasně, jen světlo kolem. Velmi rozmazané světlo, nevím, co se děje… Co se děje? Je to droga, co jiného? Stalo se to tolika lidem, Patovi a všem těmto lidem. Vidíte mě takovou, jaká jsem. Ne, nevidím Vás v žádné jiné podobě, Matko, jen… – Auru? – Kruhové světlo. Kde? Zrovna tady, je to jako když se podíváte na svíčku, a pak vidíte světlo, něco takového. Aura nebo tak něco. Dobře, dejte ruce ke mně. Myslím, že když začnete nosit oblek, bude to dobré. Všichni utečou. Musí to být nějaký hipík, který je okolo. A ti, co stále nosí obleky, by měli nosit něco málo z hippie. Tak se to vyřeší. Jaká byla vaše mantra? Mantra? Jakou ti dal mantru? – AIM? Lepší? Co tento, Johne? Levá? Slabá? Proč? Byl jste u nějakého gurua? Muž: Mahariši. Lepší? Mahariši? Zbytečný člověk. Takový zbytečný člověk – říkám mu zbytečný, ale raději bych ho nazvala úplně jinak. Dobrý den. Jak se máte? (řeč v hindi)