Šrí Ráma Navami púdža, 02/04/1982, Londýn, Anglie

Ze všeho nejdříve začnete hovořit o energiích. O tom, jak uvnitř nás proudí a jak se aktivují. A pak promluvíte o třetí energii, která nám pomáhá při naší evoluci. Díky které jsme teď zde. A pak budete mluvit o svém Já, které vám vládne, o Duchu, který vás vede. Když budeme mluvit na abstraktní úrovni, bude to mít dobrou odezvu. Lidem se začne nafukovat ego, jakmile se dozví, že se tyto energie nacházejí v jejich nitru. „Máme tyto energie, můžeme je použít k tomu a tomu.“ Teprve pak začněte mluvit o Sahadža józe. Na začátku ale raději mluvte o abstraktních věcech. Protože Indové, vlastně lidé ze Západu jsou jiní. Jsou znechuceni náboženstvím a tím vším. Když mluvíte o náboženství, vytvoříte tím překážku. Proto byly na začátku sepsány Védy. Vůbec nemluvili o Bohu ani o Božstvech. Mluvili o Bohu, Bohu stvořiteli, mluvili jen o Brahmadévovi. pojednávali o Hiranja Garbhovi, Brahmadévovi, jen o pravé straně. To všechno je v mantře „Bhur, bhuvah, svaha.“ Mluví se zde o třech věcech: Bhur je ve skutečnosti Múládhára. Reprezentuje zemi, Múládhára. Múládhára čakra a samotný Múládhár. Pak bhúvah, tomu se říká antarikša (atmosféra), je vším tím stvořeným, tedy Brahmadévou. Svaha je schopnost ohně vše spálit. Je to ohromující! Pak mluvili o mahátapa, tapaha a maha. „Bhur, bhuvah, svaha, mahá tapa“. Takže když říkali svaha, mluvili o mahá. Mahá je to, čemu říkáte „velký“, Aláhu Akbar. A pak mluvili o tapa. Tapa je, když se stanete tapasví, tedy člověkem, který se zasvětí pokání, jako Kristus. Také mluví o tom, že musíte proniknout skrze Slunce, tudy. Celé je to tak abstraktní. A pak získáte mókšu, své vysvobození. Mluvili tedy o všech čakrách. Když o tom mluvíte abstraktně, lidé nemají námitky, poslouchají. Protože to není o náboženství. Dnes mluvím zvláště o Védách a havanech, které děláme. Když vykonáváme havan, jedná se o jagňu. Jagňa znamená: „prostředek poznání“. „Gňa“ znamená vědět. Jagňa. Když se vykonává, říká se slovo „svaha“. To znamená, že využíváte princip ohně ke spálení všeho, co je ve vás špatné. „Svaha.“ Tuto schopnost probudíte vyslovením různých jmen Boha. Začalo to v dobách Rámy. Dnes je Ráma Navámi. Měla bych říct, že to v dobách Rámy nezačalo, ale hodně se to rozmohlo. V té době dělali jagně často. Příčinou bylo, že si lidé začali uvědomovat, že existuje něco vyššího. Proroci řekli, že toto vyšší Já je třeba uctívat. Usoudili, že nejlepší je vykonávat jagně. Z levé strany, samozřejmě, lidé začali uctívat Boha, rozvíjeli oddanost Bohu a podobně. To je bhakti. V dobách před Rámou, ale hlavně dělali jagně, četli Védy a modlili se podle nich k různým elementům. Z elementů jsou vytvořeny naše čakry. A oni zkoušeli vyvolat Božstva těchto elementů. Ale v podstatě je to totéž. Ráma jako dítě studoval u velkého světce, a když u něho studoval… Ten světec se jmenoval Vasišta. Vasišta měl ášram, kde Ráma a jeho bratři studovali. (Pojďte, pojďte dál. Dejte jí židli. Je tam někde židle? Myslím, že tam je židlí dost.) Ráma studoval u tohoto Vasišty a na prázdniny jezdívali do otcova domu. Ráma měl schopnost zabít démona jediným šípem. Říkalo se Mu Ékabání. Šrí Rámovi stačil jediný šíp. A to byl ještě malý chlapec, měl tak sedm nebo osm let. Lidé se divili, jak to mohl dokázat. Když vykonávali jagňu… ty se v podstatě pořádaly proto, aby probudili Božstva uvnitř páteře. Jagňě prováděli stejným způsobem, jak my děláme havany. Tehdy ale přicházeli rákšasové, aby tyto jagně překazili, protože jagně se musí vykonávat s čistým srdcem, s veškerou čistotou, nesmí být znesvěceny, to je jejich protokol. Rákšasové si řekli: „Když urazíme Božstva, Božstva zmizí a jagně překazíme.“ Jagně se konaly v dávných dobách, dokonce ještě před příchodem Rámy. I v dobách Rámy však byli na zemi někteří rákšasové, kterým dělalo obzvláštní radost překazit tyto jagně. A Ráma je, už jako dítě, chodíval chránil před démony. Démoni na sebe brali prapodivné podoby, přicházeli v neviditelné formě a házeli do ohně kosti zvířat a podobné věci. To překazilo účinek jagně. A Ráma, jako dítě, tyto jagně chránil. Představte si, toto dělával jako dítě! Když se konaly jagně, Ráma sedával venku, obklopen svými malými bratry, a zabíjeli démony, kteří se snažili jagně překazit. Takové bylo Rámovo dětství, kdy, jak vidíte, už jako dítě předvedl určitou míru zdatnosti v zacházení s lukem a šípy. Kdykoli vidíte sochu… Jak poznat sochu Šrí Rámy? Když má luk a šíp, pak je to socha Rámy. Jeho příchod na Zem nám přinesl rozvoj pravé strany. Jagně tedy souvisí taktéž s pravou stranou. Když totiž lidé poprvé přišli na Zem, báli se zvířat, která na ně útočila, báli se různých ďáblů a všech těch bytostí, negativních sil, které je obtěžovaly. Takže v této fázi bylo třeba vytvořit krále, vládce, který by byl ideálním králem a vládl by dle zákonů dharmy. On měl tedy na starosti toto období, které nazýváme Satja juga, ale ve skutečnosti na Zemi pobýval během Tréta jugy. To je období, kdy byl Ráma na Zemi, Tréta juga. A Krišna přišel na scénu v období Dvápara jugy. Když jsem přišla já, bylo období Kali jugy. Ale teď už je období Krita jugy, Juga, kdy se to vypracuje. Krita znamená – práce bude vykonána. Toto je období, kdy práce bude vykonána. Jak to všechno plynulo? V době Dvápara jugy, kdy přišel Šrí Ráma, se začala utvářet představa o kralování a vedení. Takže největší důraz byl kladen na dobro lidu. Lidé museli chtít dobro pro lid, pro krále i v zájmu zdokonalení lidstva. Vůle představuje pravou stranu. Jak tedy přimět lidi, aby měli dobrou vůli? Zaprvé, vůdce musí přinášet oběti a ukázat lidem, jak daleko dokáže zajít v sebeobětování pro udržení morálky a dobré vůle lidu. Takže příchodem Šrí Rámy byla utvářena pravá strana protože On ukázal způsob, jak mezi lidmi vytvořit povědomí o tom, že by se měli nechat vést, že by neměli být anarchisty, že by měl existovat jedinec, který by měl být schopen organizovat, sladit a zajistit záležitosti kolektivu. Víte, když člověk pomyslí na krále, raději tu myšlenku vypudí, protože se mu nelíbí představa, že mu někdo vládne. Možná proto, že to není dobrý král nebo že nereprezentuje vůli lidu, která je většinová, která utváří tohoto krále, který má vládnout pro udržení této dobré vůle. Jedná se o symbolický projev vaší dobré vůle. Takže když vytvoříte zákon, je to také projev, společný projev, všech obyčejných lidí, obecného pocitu, že si přejí takový zákon dodržovat. Nevytváří to ve vás pocit, že jste zotročeni, že vás někdo ovládá, že vás sráží na kolena. Jedná se pouze o vaši společnou vůli, která je správná. Přání všech lidí, které je dobrem, dharmou, se rodí znovu jako Šrí Ráma a On na takové přání dbá. Protože se může stát, že jeden člověk začít říkat, že to a ono není dobré. Jednotlivci můžou mít na věci různý názor. Je však třeba mít určitý symbol této dobroty, který bude jejím ztělesněním. A tyto symboly byly stvořeny k tomu, aby symbolizovaly vaši dharmu, smysl pro dobro, abyste sami mohli být chráněni! Například, dnes někdo přijde a udeří vás. Dobře? Pocítíte, jak je to hrozné, když vás někdo udeří nebo někoho zabije. Rozhodnete se, že by měl být zákon, který by vás ochránil. Zítra ale můžete udělat to stejné. Pak stáhnete svou dobrou vůli, kterou představuje království, král či jiný druh vlády. Takže vláda, tak či onak, reprezentuje a také by měla reprezentovat… Tak i tak. Ale ne vždy tomu tak je. Nemusí vůbec reprezentovat, i to je možné. Ale vláda, jako taková, by měla reprezentovat to dobré ve vás, vaši čistotu, čistou vůli být dobrým, být chráněni. A vy byste se té vládě měli podřídit. Je to oboustranný vztah. Ale běžně se stává, že když někoho zvolíte, někoho učiníte představitelem, někoho jmenujete, tak tomu člověku obvykle naroste ego. Tak prosté to je. Následuje jen své ego. Ve vládě se projeví nabubřelost a lidé se nestačí divit, jak se chovají. Řekněme, že zvolili premiéra a najednou zjistí, že se chová jako despota. Pak se divíte: „Zvolili jsme ho premiérem v domnění, že zavede dobro!“ I to je možné. A pak dojde k revoluci, kdy se lidé bouří, bojují za to. Vůle lidu s tím znovu bojuje a dá věci do pořádku. Takže potřebujeme něco absolutního, protože všechny tyto hodnoty se každou chvíli mění. Není to tak? Myslíme, že vláda není dobrá. Například. Myslíme si to, a tak chceme vládu zničit. Pak zvolíme jinou a zjistíme, že je to totéž. Pochopte, ať zvolíte komunistu, socialistu, demokrata nebo nastolíte monarchii, cokoli, ve skutečnosti všechny tyto děje, které nastávají a odcházejí… (Gavine pojď sem. Přisuň se, ať mají všichni místo.) Všechny tyto změny, k nimž dochází, vytváří v člověku pocit, že by se měl stát anarchistou. K čemu je nám vláda? K čemu je nám král? Proč by nám měl někdo vládnout? Vy totiž zjistíte, že člověk, který vám vládne, není, čím se zdál být, a jen se vás snaží podvést. K tomu je zapotřebí mít jasná kritéria. Pokud máte jasná kritéria, pak vždy dokážete posoudit, zda tento král vybočuje ze správné cesty, že nedělá to, co by měl král dělat. Král musí být jako Ráma. Musí být jako Ráma. Představující vaší vůli, vaší dobrou vůli, váš smysl pro správný úsudek, spravedlnost a dharmu. Pokud král není dharmický, pak vaše kolektivní dobrá vůle půjde proti králi. Sesazujete jednoho za druhým. Řekněme, jak bylo vidět ve Francii. Měli jsme jakéhosi premiéra. Udělal mnoho špatných věcí, tak byl sesazen. Pak jste měli podobného. Dělá další věci, taky bude teď sesazen. Jako na kolotoči. Nejdřív máme třeba vládu dělnické strany. Nelíbí se nám. Tak zvolíme jinou, konzervativní. Nelíbí se nám, sesadíme ji. A tak to pokračuje stále dokola. Díky této relativitě se ale zlepšujeme, jednoznačně. Více si uvědomujeme a chápeme hodnotu těchto lidí a stejně tak celá společnost. Když se však do toho vloží příliš mnoho takových negativních lidí, pak stáhnou vůli, kolektivní vůli, na samé dno. A lidé se začnou ztotožňovat s těmito despoty, s těmi egoisty, kteří nemají žádnou morálku, s lidmi, kteří se neobávají Boha a odmítají náboženství, kteří popírají evoluci, a pak vláda začne jednat tak, že se divíte – jak by tohle mohla být vláda? Například v Chile a Argentině vláda utlačuje lid. Děje se všechno možné. A člověk neví… prezentují to tak mnohoznačně… Například El Salvador, nevíte, co si tam počít, koho podpořit. Jestli podpořit Američany, nebo Rusy apod. Za těchto okolností, se sahadžajogín může ptát: „Co tedy dělat? Máme se přidat k té či oné straně?“ To všechno je ztráta času. Je to jen hra. Nechte je, ať si natlučou. Nestojí za nic. Zbyteční lidé. Takže vy tyto problémy vyřešit nemůžete, protože to není váš úkol. Lidé musí získat realizaci a vybudovat království Boží. Aby opravdu vládl na Zemi Ráma. Nikoli ti hrozní králové, kteří mají každý den jinou morálku, každý den mění své ideály, ani ti, kteří touží jen po hmotných statcích. Jako například v naší zemi (UK), jsme si zvolili paní Tacherovou. Velmi dobře, zatím se ukazuje v dobrých barvách, řekla bych. Občas mluví o smysluplných věcech, o skromnosti a podobně. Tehdy mluví o správných věcech. Dodržuje ale sama to, o čem mluví?! Šrí Ráma nejen podporoval, co je dobré, ale sám se tím řídil. Obětoval se pro to a to, co symbolizoval, ustanovil jako čistý symbol této morální vůle, která se nachází v lidech a tvoří kolektivní dharmickou vůli. Například můžete jasně pozorovat, jak fungují egoisticky zaměřené věci, především různá nesprávná ztotožňování se. Když jsi komunista, musíš být komunista skrz naskrz! Nejde dělat kompromis mezi demokracií a komunismem. Nemají nic společného. Myslí si, že pokud máte hrát nějakou roli, musíte ji hrát na sto procent. V Sahadža józe ale zjistíte, že došlo ke sjednocení obou rolí, protože máte všechen kapitál a musíte se o něj rozdělit. Tomu se říká úplná integrace. Všechny tyto „ismy“ apod. jsou umělé experimenty lidské mysli, pouhé projekce mysli. Víte, že všechny výtvory člověka jsou umělé. Vše, co stvořil Bůh, je integrované. Takže vše, co máte v sobě, musíte předat druhým. Co se stane se správou po vstupu do Sahadža jógy? Například, jsem vaše Matka, která zde sedí. Máte rádi, když vás vedu. Jste rádi, když vás řídím. Jste rádi, když vás opravuji, když vás napomínám, a může to zajít i dál, abyste viděli, že to váš život zlepšuje. Dejme tomu, že řeknu: „Vzdávám to. Nechci vás trápit!“ Nikdo z vás by nebyl rád, kdybych řekla: „Ok, jsi ztracený případ, nemám s tebou nic společného, odejdi.“ Nikomu by se to nelíbilo. Chcete, abych vás vedla. Chcete, abych se o vás starala. Dělá vám to dobře. Automaticky se vám to začalo líbit. Není v tom žádná nadvláda, ale vy ji vyžadujete. Chcete, abych vám vládla. Chcete, aby všechna má přání byla splněna, automaticky. Proč cítíte: „To je dobře, je to velmi dobré, když se o mě Matka zajímá, opravuje mě. Je to velká čest…“ Proč to takto vnímáte? Protože se tím vytváří všeobecné dobro. Vytvořilo se ve vás všeobecné dobro, protože u vás došlo k integraci. Vaše tělo, vaše mysl a vaše duše smýšlí stejným způsobem. Chtějí to stejné. Není mezi nimi boj. Jakmile dojde ke sjednocení, zjistíte, že Sahadža jóga je nejsnazší způsob života. Bez integrace to tak není. Například, když jste lenoši a podobně nebo velmi vznětliví nebo jakási rozdvojená osobnost, nebo když k sobě nejste upřímní, hrajete hry, pak se vám Sahadža jóga líbit nebude. Dokud ve vás toto přetrvává, Sahadža jóga se vám nebude líbit. Jakmile to ale překonáte, bude se vám líbit, protože pak poznáte, že cokoli je dobré pro vašeho Ducha, je pro dobro vás všech a pro všechny lidi. Jakmile se toto dobro usadí, pak se bude každý cítit zcela vyživený a svěží. Pak se dokážete těšit tím, že jste vedeni. A když jste napravováni, těší vás to ještě víc. A to, že jste v pozornosti své Matky, vám přináší úžasný pocit: „Ano, nic se mi nestane, Matka se o mě stará.“ „Ona se o mě stará.“ Ale tomuto sjednocení vždy dlouhou dobu brání problémy s egem. Vyvinuli jste si ego, protože vás vedli špatní lidé. V dětství jste mohli mít špatné rodiče, kteří nikdy nemluvili o Bohu a o dobrých věcech v životě. Oni sami nevedli život přinášející oběti. Rodiče holdující vlastním požitkům mohou zapříčinit takové problémy. Nikdy vás neučili správnému způsobu života, a nepředali vám správný systém hodnot. Nikdy vás neučili, jak se v životě těšit z morálky a ctností. Nejspíš vás pak ovlivnila i země, ve které jste se narodili, a ostatní lidé, kteří vás obklopovali. Také na vás působila vláda, ať už byla jakákoli. Takže, když se toto všechno změní, zjistíte, že jste dosáhli takové jednoty uvnitř, že cokoli má rádo vaše tělo, je také dobré pro vašeho Ducha. Například já sama nemám ráda určité věci. Nemám ráda alkohol. Zkrátka nemám. Nikdo mě k tomu nemůže svést. Žádné pokušení tu nepřipadá v úvahu. Prostě ho nemám ráda. Nesnesu věci, které opravdu škodí mému Duchu. Automaticky. Nemusím si poroučet, prostě to tak je. Nesnáším lhaní, protože mi to ubližuje zde. Nemám to ráda. Jakmile dojde k integraci, vše, co je dobré pro vašeho Ducha, se automaticky vypracuje, tak dnes Sahadža jóga funguje. Proto jsem říkala, že je období Krita jugy – uskutečnit dílo. Této vnitřní integrace musíte dosáhnout. Takže občas musíte přinutit své tělo, aby se přizpůsobilo této úrovni. Možná vás ovládají nějací bhúti, a tak vám tělo nepomáhá. Trocha askeze nebo odříkání je v Sahadža józe třeba, aby k integraci mohlo dojít. A jakmile se tím začnete těšit, zalíbí se vám to. I řídit auto bylo na začátku obtížné. Nebo třeba plavání atd., když se to učíte, je to zpočátku obtížné. Říkám: „Zapomeňte vše, co jste v minulosti dělali, zapomeňte to, zaměřte se na nové zkušenosti. Musíte to udělat!“ Musíte se do toho pustit s plnou vervou. „Dobrá, když mi mé tělo nepomáhá, nevadí, pokusím se ho zlepšit, protože nejsem to tělo.“ „Když mi nepomáhá moje mysl, musím napravit mysl. Když mi v cestě stojí můj intelekt, musím srovnat svůj intelekt. Mám být přece v jednotě! Kdy nejsem v jednotě, pak mě nebude nic těšit a nepřinesu nic dobrého sobě ani druhým. Takže, proč jsem zde? Proč se snažím zničit sebe sama?!“ A když nejste jednotní, zjistíte, že jedna vaše akce zmaří jinou vaší akci a další akce zničí třetí – když nejste jednotní. Dám vám příklad: Řekněme, že sedím zde a někdo mi řekne, že mě tohle popálí. Má vlastní iluze. Jenže tělo se chce popálit a našeptá mi: „Ne, neposlouchej ho, jen se popal.“ Když to říkám, zní to neuvěřitelně. Ale když mysl řekne: „Neměl bys pít alkohol,“ a vy přesto půjdete do hospody, pak nejste v jednotě. Nakonec, když budete příliš naslouchat tělu, vaše mysl to vzdá. Když jste v jednotě, pak ve všem co děláte, bude ohromná dynamika. Tato jednota není nic jiného než úplné spojení s vaším Duchem. Duch začne vším pronikat. Budete překvapeni svou dynamikou, a to v každém aspektu života, jakmile budete v jednotě. Jen musíte dosáhnout úplného spojení se svým Duchem. Kdykoli na něco pomyslíte: „Je to dobré pro mého Ducha?“ Někteří lidé mají zažitou představu, že duchovní život je něco jako viset za tkaničku od bot někde ve vzduchu, bez jakéhokoli spojení s každodenním životem. Nějak tak si to představují. Myslí si, že takový člověk musí být vychrtlý a ubohý, zavěšený někde na stromě apod. A že působí, jako by trpěl paranoiou. Ze všeho zcela vyděšený, neschopen s kýmkoli mluvit, tak výjimečný, že se stane samotářem. Takových nesmyslných představ se sahadžajogíni musí zcela zbavit. Musíte být součástí společnosti, naplno mezi ostatními. Ale musíte být jiní, odlišní, jedinečné osobnosti. Musíte tam být, při všem, co se děje. Lidé se bojí všeho, dokonce i sahadžajogínů, bojí se sahadžajogínů. Když vidí někoho negativního, „Ó, to a ono…“ Dejte se do sporu s tím člověkem! Bojujte ve smyslu: „Jak si dovoluješ dělat to a ono?“ Jste sahadžajogíni! Vzepřete se! „Co tím myslíš?“ Musíte to vybojovat. Měli byste zkoušet člověka zachránit, dokud to jen jde, mluvit s ním takovým způsobem. Druhá stránka je, že když za vámi lidé přijdou a vy s nimi mluvíte, pak ve vás musí cítit obrovskou upřímnost. Když cokoli děláte upřímně, lidé to vycítí. Když s lidmi mluvíte, musí cítit upřímnost, že je v tom vaše srdce. S člověkem můžete mluvit, velmi mile, ale nebude v tom srdce. Pak si může pomyslet: „Och, jen se snaží získat hlasy.“ Chápete? Když ale s někým mluvíte upřímně, a řeknete: „Jak to můžeš dělat? Ty se nevidíš?! Nedokážeš se s tím poprat? Narodil ses, abys to zvládl!“ Musí z toho být poznat, že mluvíte upřímně, ze srdce, a taková je povaha Šrí Rámy. Je na pravé straně srdce, což znamená, že srdce uvádí do činnosti. Chápete, co říkal Kabír tím: „Mana mamatá ko thíra kara lau.“ „Učiním soucit svého srdce (mana – vycházející ze srdce), tento soucit učiním neochvějným.“ „Aur panča hí tatva milau, a vložím ho do pěti elementů.“ Pochopte, stejně tak, když jste na levé straně srdce, jste upřímní. Jednáte ze srdce. K čemu však je ta srdečnost? Je mnoho sahadžajogínů, kteří skutečně cítí, že svět je hrozný, něco se musí stát, Sahadža jóga se musí rozšířit. Ale kolik z vás tento pocit promění v akci? Plně v konání? Bez toho se princip Rámy ve vás nemůže zlepšit. Ráma tatvu si zdokonalíte jen tehdy, když uvedete v činnost všechno to, co dělal Šrí Ráma. Takže když člověk svou evolucí dospěl k místu Rámy… Advent Rámy nenastal v centru ale na pravé straně, posunul se na stranu, tak moc, že zapomněl na svou minulost. Nikdy se nezmínil o tom, že je Inkarnací. Nikdy se o tom nezmínil svému otci ani matce. Nikdy to nikomu neřekl. Samozřejmě to bylo evidentní, že je Inkarnací. Jeho bratr to věděl. Měl dva bratry. To je velmi zajímavé. Měl i další bratry, ale Bharata a Lakšmana, ti dva byli s ním. Představují dvě strany lidských bytostí. Jedním byl Lakšmana, byl ten velmi vznětlivý typ. Nedokázal snést, když se někdo k Rámovi choval nepatřičně. Nedokázal snést, když s Rámou někdo mluvil jako s obyčejným člověkem. Vždycky se na všechny tak rozzlobil, že na každého spustil hrom a blesky, na toho, kdo se vyjadřoval nepatřičně o Šrí Rámovi. Dokonce i na Parašurámu, který tehdy žil a byl souběžnou Inkarnací samotného Šrí Rámy. Je to velmi zajímavý příběh. Ale Lakšmana nedokázal vůbec snést, když Parašuráma… (Přerušené nahrávání) On je Šéša. Had spící v Bhavaságaře na kterém odpočívá Šrí Višnu. Ten stejný Šéša se znovu zrodil jako Šrí Lakšmana. Pro západní mysl je had určitým druhem… Mluvíte-li o hadech, tak znají jen Adama a Evu a hada, toť vše. Nemají o ničem ponětí. Nechápou, proč lidé uctívají hady. Pochopte, hadi, jako kobra, jsou jako králové. Jsou králové podsvětí. A Šéša je ten, který podporuje celý vesmír. Takže Šéša je uctíván, stejně jako kobry ve vesnicích Indie, i dnes. Víte, nikomu pak nedělají problémy, když jsou v Indii uctíváni jako Božstva. Ve většině případů hodné zbožné lidi neuštknou. Existuje příběh o Sai Náthovi a o zaklínači hadů, který dostal spoustu peněz, aby zabil Šrí Sai Nátha. Sai Náth byl zvyklý v noci spát ve své houpačce, kterou si vytvořil asi devět metrů nad zemí. Bůh ví, nikdo neví, jak se tam dostával. Ale vídali Ho tam spát. Takže zaklínač hadů přinesl hada a vyslal ho na Sai Nátha. Had vylezl nahoru a Sai Náth k němu promluvil: „Ó Bože, přišel jsi až sem, aby ses se mnou setkal, po takové době! Kvůli čemu přicházíš?“ Had řekl: „Ten hrozný zaklínač hadů mě požádal, abych tě uštkl. Jsem tu, abych tě varoval, aby sis dal na ty lidi pozor.“ Zaklínač hadů byl ohromen, že had se Sai Náthem mluví! Řekl (Sai Náth): „Dobrá, teď jdi.“ Jsou to prastaří hadi. Had tedy slezl a uštkl zaklínače. Ale Sai Náth slezl dolů a ten jed z něj vysál a vyplivl ho. Řekl: „Víš, ten had se na tebe zlobí, že jsi ho chtěl takto zneužít.“ Toto je milosrdenství. To je milosrdenství. Vysál z něho jed a ten zaklínač se úplně proměnil a řekl: „Teď to řeknu všem lidem, že se tě brahmíni pokusili zabít.“ Že se pokusili zabít Šrí Sai Nátha. Ale proč? Proč se toho muže tolik báli? Žil mimo vesnici. Tolik se ho báli, protože ve jménu Boha páchali mnoho zla. Všichni se obávali, že to vyjde najevo. Takže to je ono. On spí na Šéšovi. A Šéša se občas projeví skrze sahadžajogíny jako hněv, když nejednáte podle protokolu nebo když se neovládáte a chováte se neslušně. Pak se v nich projeví Šéša. I to je někdy potřeba. Občas se musíte stát Šéšou, protože jinak se lidé začnou chovat neslušně a tím si uškodí. Nejde o to, že by ublížili mně, sobě uškodí! Takže potřebujeme i takovou náturu. Ale povaha druhého bratra, Bharaty, je velmi zajímavá. Projevila se, když mu Šrí Ráma předal království, což způsobila jeho matka. Bharata nevěděl, jak to napravit. Tak šel za Rámou a řekl: „Vezmi si zpět své království, nechci nic. To ty máš vládnout. Proč bych měl já?“ Tak Ráma řekl: „Dobrá tedy, spravuj království za mě. Musím poslechnout svého otce, musím poslechnout matku, protože jsem jim to slíbil.“ Takže další velkou Rámovou kvalitou je, že jakmile dal slib, tak ho splnil. To je další kvalita, kterou musíme mít. Pokud jste něco slíbili, musíte to dodržet. Pokud jste řekli: „Udělám to,“ musíte to dodržet. Nesmíte hledat výmluvy. To je naprosto proti Bohu, vyhnout se tomu, co jste slíbili. Vaše Božstva nebudou nikdy spokojená. Musíte dohlédnout na to, abyste udělali vše, co slíbíte. Takže, když Ráma poslal Bharatu zpět, Bharata řekl: „Dobrá, dej mi své střevíce, položím je na trůn. Použiji je jako symbol tvé přítomnosti.“ Položil Rámovy sandály na trůn a pak Bharata takto vládl. Když však šel tehdy za Rámou, Lakšmana ho uviděl přicházet a řekl: „Podívej se na to! Přišel, aby tě napadl! Vykázal tě z království a teď přišel, aby tě napadl!“ I k tomu mezi sahadžajogíny dochází, že sahadžajogíni, kteří jsou jako Šéša, nedokážou vidět dobro v jiných sahadžajogínech, kteří jsou skvělí lidé, velmi obětaví, milí lidé. Že jejich záměry nepochopí, jsou pochopeny špatně. A to je velmi smutné. Musíte pochopit úmysly lidí, kteří jsou jinak založení, kteří nejsou tak vznětliví, tolik se nerozzlobí, kteří mají velmi dobré úmysly. Oni ve skutečnosti přicházejí požádat Šrí Rámu o sandály. Vidím ale, že mezi těmito dvěma typy lidí pořád dochází k nepochopení. Oba typy lidí se tedy musí snažit pochopit, že jsou oba pro Sahadža jógu potřební. Nemohu pracovat jen s jedním typem osobnosti. Musíme mezi sebou mít oba typy, aby na věc dohlédli oběma způsoby. Když však vystupujete na veřejnosti, musíte vystupovat jednotně. Když například do Caxton Hall přijde člověk a něco řekne, pak musíte zvážit, jestli je nováček, nebo ne. Pokud je nový, musíte mu věnovat všechnu jemnost a shovívavost, vše vnější, co ho potěší. Protože není realizovaná duše, a tak vás nevnímá na subtilní úrovni. Vidí jen to, jak se projevujete navenek. Jak jste oblečeni, jak s nimi mluvíte, jak se k nim chováte. Toto vidí ze všeho nejdřív. Nevidí, co máte uvnitř. Necítí vaše srdce, necítí vaše vibrace, takže k nim musíte být velmi milí a jemní. Dostala jsem dopis, kde bylo napsáno: „Sahadžajogíni ke mně byli velmi, velmi hrubí a nahněvaní.“ Jako onehdy, někdo přišel a seděl vzadu. Oni chtějí zachránit, ochránit lidi, kteří jsou ztraceni v sektách. Seděl vzadu, a když jsem řekla: „Pojď dopředu,“ nešel. A vy jste mu řekli: „Odejdi!“ Neměli byste to říkat! Nechte to říct mě. V takové chvíli mlčte. Nikdo by neměl říkat: „Odejdi! Když nejdeš dopředu.“ Jde totiž o to, že pokud si řekneme: „Nemáme zájem o lidi, kteří nejsou pokorní.“ Tak budou na každý pád ztraceni. Dejte jim spravedlivou šanci. Dejte jim poctivou příležitost přijít do Sahadža jógy především svým chováním. Někteří jogíni si navykli k těmto lidem přespříliš hovořit. Ti by neměli tolik mluvit. To je jedna věc, kterou cítím, že když jim dáte vibrace, tak byste se nanejvýš měli zeptat: „Cítíte chladný vánek?“ Když jim dáváte vibrace, ptejte se jen: „Cítíte chladný vánek?“ A to velmi pokorně. A to je další kvalitou Šrí Rámy, On je sankóč. V angličtině pro to není slovo. Protože vy máte slovo „formálnost“, které sankóč nijak nevystihuje. Protože nemáte propojení mezi formálností a srdcem. Ale můžete to chápat jako etiketu srdce. Jak něco takového nazvete? Jak to vyjádříte v angličtině? Etiketa srdce. Jogínka: „Upřímnost.“ Ne, upřímnost je něco jiného. Tamto je o konání. Upřímnost je abstraktní. Ale formálnost vycházející ze srdce – víte, jak to říct? Jogínka: „Poctivost, Matko. Čestnost.“ Ne, ne. Poctivost ne. To vše je abstraktní. Jde o skutek. Pochopte, třeba když tu sedím a přinesou mi trošku naprasklý šálek. Například, jste někde na návštěvě a dostanete natlučený šálek. Když ho dostane Ind, neznám způsoby Západu, tak to vypije i z rozbitého šálku. Nebude si stěžovat: „Je to rozbité.“ Ale někdo si může postěžovat: „Ten hrníček je nakřáplý!“ Jiný příklad, jdete k někomu na návštěvu a nelíbí se vám u nich barvy a podobně. Tak pro Inda by nepřipadalo v úvahu, že by jim to hned vytknul – pro Inda. To je „etiketa (noblesa) srdce“. Neříkat nic takovým způsobem, aby se to druhého člověka dotklo. To je sankóč. Šrí Ráma to měl vyvinuté do té míry, že o tom existuje příběh. Myslím si, že jsem ho už říkala, ale zopakuji ho. Je to popsáno v Rámajáně od Tulsídáse. Ač Tulsídás nebyl realizovanou duší, některé věci vystihl velmi dobře. Píše tam, že Šrí Ráma střílel šípy na hlavy Rávany. Rávana měl deset hlav a měl také dar: když o jednu hlavu přišel, objevila se mu hned jiná. Tím byl obdařen. Proto se ho (Rámy) bratr ptal: „Co to děláš?! Víš, že nemůže zemřít tak, že mu ustřelíš hlavy. Musíš ho střelit do srdce, jinak nezemře.“ A zde se projevuje Jeho sankóč, když říká: „Pochop, teď je v jeho srdci moje manželka, protože Ji miluje a Ona sedí v jeho srdci. Jak bych ho mohl střelit do srdce? Zranil bych Ji.“ Vidíte tu delikátnost pochopení. Ptal se dál: „Jak ho tedy zabiješ střílením na hlavy?“ Odpověděl: „Víš, jakmile zaměří pozornost na hlavu, odvrátí pozornost ze srdce. A jakmile odvrátí pozornost ze srdce, nebude v něm ani moje manželka; zasáhnu ho tam a zabiju.“ Vidíte Jeho sankóč! Jakmile toto pochopíte, uvidíte, jak hrubí a arogantní jsme. Tato nadutost a hrubost v nás je, protože nemáme kvalitu sankóč. Neměli bychom všem říkat všechno. Není to třeba. Měli bychom říkat všechno? Například při púdže můžete udělat něco, co by se dít nemělo. Vím, že je to špatně, ale dokud to není naprosto špatné, mlčím. Říkám si, že nakonec se to naučíte. Jinak byste byli velmi upjatí. Měli byste vidět Lindin obličej, když jí něco řeknu. Udělá toto… Takže sankóč, to pochopení se objeví, když máte někoho rádi a rozumíte mu. Vy musíte milovat všechny hledače světa! Udělali mnoho špatností, nechali se unést egem, mnoho chyb, ale vaše Matka je miluje, tak je musíte milovat i vy. Mají-li být jakkoli napraveni, udělám to Já. Nesmíte to dělat tak, že budou dotčeni. Použijte sankóč. Učte se navzájem, když spolu mluvíte. Cvičte se, jak říkat věci, které jsou sladké a milé, které v druhém člověku vyvolají pocit, že tato osoba je patřičně vychována dle tradic Sahadža jógy. Takže i v Sahadža józe máme tradice, dle kterých, když spolu mluvíme, musíme v sobě mít sankóč Šrí Rámy. A když v sobě nemáte sankóč, tak máte problémy s pravým srdcem. A problémy pravého srdce jsou velmi nebezpečné v zemi, jako je Anglie, kde je tak drsné podnebí, protože to přivodí příšernou nemoc, astma. Nechci vás strašit, ale tak to je. Dostanete astma, když máte problémy s pravým srdcem. Není podmínkou, že astma vzniká jen z pravého srdce, může i ze středního. Když ale máte problém s pravým srdcem, určitě si přivodíte astma. Takže přístup musí být jako přístup otce. Slyšela jsem ale, jak neuctivě lidé mluví se svým otcem. Nemůžete tak se svým otcem mluvit. I se mnou mluví velmi hrubě. Víte, zažila jsem i sahadžajogíny, občas mě to šokuje, chovají se ke mně jako ke komukoli, není v tom žádný protokol; pak máte problémy s pravým srdcem. Takže v sobě musíte rozvinout sankóč, hranice, marjády vztahů. Pochopte, to, že se máme rádi, neznamená, že budeme překračovat soukromí ostatních. To, že se máte tolik rádi, neznamená, že se budete chovat tak, že budete otřásat veškerou krásou a veškerým soukromím druhé osoby. Pochopte, někdo vtrhne do ložnice, to nejsou způsoby sahadžajogínů. Nemusím říkat, že musíte klepat. Ale klepat, když je to nutné. Pořád klepat nebo na někom neustále viset, to také není správné. Sankóč znamená kulturu ve všem. Takže máme kulturní tradici, kterou musíme získat od Šrí Rámy. Je známý svojí kvalitou sankóč. Vždy ví, jak co říct. „Tohle nemohu říct.“ My (v Indii) to v sobě máme hluboce zakořeněné. Děti by měly být takto vychovávány, a jakmile získají tuto výchovu, osvojí si sankóč, a to jim pomůže správně porozumět sociálnímu životu. Tady je svíčka, když k ní dáte prst může vás spálit, abyste ho dali pryč. Když jste s druhým člověkem a dovolujete si na něho, může přijít den, kdy se k vám ten člověk zachová špatně, ublíží vám. Ale vy si přesto neuvědomíte, že se to děje proto, že nemáte sankóč. Sankóč tedy musíte pěkně vytříbit v jakémkoli ohledu, vzdáváním díků, přijetím něčí vděčnosti, vyjadřováním lásky druhému způsobem, který je sankóč. Šrí Ráma je také proslulý dodržováním hranic. Nepřekračuje limit. Nedávno jsem vám říkala o jídle. Nesmíte překračovat hranice toho, co jíst, například soucítit se štěnicemi, s komáry. Stejným způsobem musíte ve všem používat rozlišování srdce. V angličtině není žádné slovo pro „rozlišování srdcem“, což jsou marjády. Rozlišování srdcem znamená chápat… Například, co získáte tím, jste-li hrubí na svého otce? Nic nezískáte. Když se ale chováte pokorně, můžete si svého otce získat, Dokonce i když je špatný člověk! Jaká totiž bude reakce, když k tomu přistoupíme psychologicky? Řekněme, že jste syn otce, který páchá něco špatného, a jste poslušný, pak bude mít strach, že vás může ztratit, když zklame vaše ideály. Takže ho můžete svojí pokorou pozvednout. Pokud jste ve svém chování k rodičům pokorní, jste jako Šrí Ráma. Nic neztrácíte, neděláte kompromisy, co se týče vašich principů. Ve všedních záležitostech, například když váš otec sedí… V Indii, pokud je přítomen otec, nesednete si dřív než on, za žádnou cenu. Dokud vám desetkrát neřekne, neposadíte se. To pomáhá. Otec pak cítí: „Když se budu špatně chovat, můj syn si mě nebude vážit.“ Takže smysl pro úctu vychází z vašeho srdce. To je možné pouze tehdy, pozná-li tu hranici vaše srdce. Kam až zajít. Proč být hrubý k otci? Není to vůbec třeba, za žádnou cenu! Proč? Nebo k manželovi či manželce. Proč být na kohokoli ostrý? Proč? Co tím získáte? Neviděla jsem, že by se lidé zlepšili, když s nimi mluvíte ostře. Jen když je přísný guru nebo když matka či otec jsou přísní k dětem, tak to pomáhá. Nikde jinde, v běžných vztazích, to nepomáhá. Ani mezi bratrem a sestrou to nepomáhá, ani když je jeden výš a druhý níž. Ten mladší musí snášet tvrdost starších, když se chce zlepšit. Nic to není! Konec konců, zardousit vás nechtějí. Řekněme, že vám řeknou něco škaredého, nevadí. V pořádku. Zkuste to. Je třeba pamatovat na Kristova slova, že musíš nastavit i druhou tvář. Rozlišujte srdcem v tom, jak se k druhým chovat. Výsledkem toho bude, že budete velmi, velmi mocnou osobou v rodině, v Sahadža józe, všude. Lidé, kteří mě poslouchají, jsou velmi mocní sahadžajogíni. To víte. A ti, kteří neposlouchají padnou velmi rychle. Zkouším je všemožně zachránit, ale viděla jsem, že ti, kteří jsou neposlušní, kteří mě neposlechnou, kteří jsou ke mně hrubí, ti, kteří nechápou protokol, v Sahadža józe klesnou hluboko. Takhle rychle! Vidím, jak ve vteřině padají stovky metrů dolů. To je pravda. Protože vám chybí to pochopení, marjáda, kam až můžete zajít. A to je další věc, kterou se musíme naučit, vzdělat se v ní. Takže, jak jsem vám řekla, moc Šrí Rámy byla taková, že dokázal zabít démona jediným šípem. Nemusíte je bít 108krát, jedno bouchnutí by mělo stačit. Ale musíte být mocní lidé a síla člověka roste, když má hranice. Řekněme, že máte pšeničné zrno, které rozhodíte, všude se roznese. Kdokoli přijde… ptáci je sezobou a bude po něm. Ale když zrní dáte do pytle, získá svou váhu, bude mít velikost, bude růst do výšky a bude k užitku. Bude úctyhodné. Ale cokoli, co se válí všude, co nemá hranice, nikdy úctu nezíská. Nic bez hranic nefunguje. Dokonce i světlo dodržuje hranice. Musíte udržovat svoje hranice. To je součástí výcviku. Řekněme, že existuje letadlo, ale nepojí ho žádné marjády. Chápete, není svázáno. Když se dostane do vzduchu, celé se rozbije! Všechny naše představy o svobodě musí být omezeny hranicemi. Pokud svoboda nemá hranice, pak se jedná o zanedbanost, což je nesmysl, to ničemu nepomůže. Mezi sahadžajogíny musí vyrůst velcí politici. Bylo předpovězeno, že jestli se Sahadža jóga nerozšíří, pak je třetí světová válka nevyhnutelná. Kvůli třetí světové válce budou lidé velmi trpět. Je možné jí předejít, jen když do Sahadža jógy přijde mnoho lidí. Ale když se tak nestane, bude třetí světová válka a její následky lidem tolik ublíží, že nakonec to budou sahadžajogíni, koho povolají k jednání, nikoli diplomaty. Budou se radit se sahadžajogíny, a ti budou rozhodovat, co dělat pro svět. To oni budou v budoucnu řídit svět. Takže musíme mít jasnou představu o tom, jak vládnout dle vzoru Šrí Rámy. Musíme sami sebe trénovat, dostat se daleko, vzdělávat se, zbavit se ega a pochopit, že musíme růst. Je to ohromný úkol a někdy vás může napadnout, „Jak může Matka očekávat, že to zvládneme?“ Domnívám se, že jste k tomu vybraní. Musíte se toho chopit a vypracovat to. Musíme se vycvičit tak, abychom byli, zaprvé, dobrými vůdci sami sobě a pak druhým. Nejdříve se musíme naučit vést sami sebe. Jen zde, ve svém těle, se naučíte, jak si vládnout. Pohodlí, pokud máte rádi pohodlí, přimějte své tělo, aby pohodlí nepotřebovalo. Pokud si vaše tělo příliš libuje v jídle nebo v něčem jiném, naučte je, že není dobře v čemkoli si libovat. Pokud příliš mluvíte, jste hrubí, řekněte: „Budu celý den mlčet.“ Přijměte ticho. Takže teď nás čeká čas pokání, čas odříkání. Ohledně pokání vám nejvíc pomůže, když půjdete a budete mluvit o Sahadža józe. Předávejte zprávu o mém příchodu. A také o tom, že nastal čas transformace a rozkvětu. To je váš úkol a ještě se musíte naučit vládnout sami sobě a poté, jak vládnout druhým srdcem, nikoli myslí. Vládnout srdcem můžete díky tomu, že poznáte všechny kvality srdce, o kterých jsem mluvila. Musím vám blahopřát za článek, který jste napsali o čase rozkvětu. Prošla jsem ho. Opravdu jsem si ho užila. Je velmi dobrý. Kéž vám Bůh žehná! Myslím, že bude mít příznivý dopad. Překvapuje mě, že ho uveřejnili. Rozmysleli si to? Nebo co se stalo? Je úžasný! Viděli jste ten článek? Je skvělý. Moc děkuji za ty pěkné popínavky, které jste mi poslali. Jsou tak krásné, ale stále v šoku. Z vaší vzorné péče přišly do mé a má péče je teď trošku ledabylá. Dnes jsme jim to trochu vynahradili. Určitě se… Dali jsme jim bandhan. (Pauza v nahrávání) Chceš být ještě chytřejší? J: Ne, zbavit se těch nesmyslů, Matko. ŠM: Nesmyslů, které máš v hlavě? Nejlepší je v sanskrtu říct: „Ja neti neti vačane nigamog avočus.“ Tím své mysli říkáš: „Tohle ne, tohle ne, tohle ne.“ Budeš to říkat každé myšlence. „Tato myšlenka ne, ne tato myšlenka, to ne.“ Pak začne přicházet inspirace. Vidím, že lidé nejsou inspirovaní. Na jedné straně mají strach. Něco se náhle stane a okamžitě dostanou strach a trauma. A když se k nim zase snažíte být milí, tak se jim nafoukne ego. Abyste tedy zůstali ve středu, musíte si říkat: „Tato myšlenka ne!“ Pak se stanete sahadžajogínem, který má hloubku. Toto je nejlepší, protože intelekt není ničím. Ten takzvaný intelekt. Upřímně řečeno, jedině Bůh je inteligentní, nikdo jiný! To je ohromně vtipné, že? Každý si myslí, jak je chytrý, ale není, je hloupý. Veškeré hlupáctví se dnes považuje za inteligenci. Například vypočítavost, ta se nikdy nevyplácí. Co je vlastně intelekt? Jediný, kdo pochopil, co je inteligence, je Ádi Šankaračárja: „Na jogé, na sankhija.“ „Toto vše není k ničemu.“ Nejlepší cesta je sloužit Matce. Zeptejte se svého intelektu, „Slouží mé Matce?“ Inteligence vás obelže, takzvaná lidská inteligence vás podvádí. Obelhává vás. Dává vám možnosti úniku, podvádí vás. Rozum neustále pracuje a říká: „Toto může být dobré, tamto může být dobré,“ ale nikdy nevidí to, co je skutečně dobré. Jde o trik ega, klam ega. To je ta možnost výběru. Ego má rádo možnost výběru. „Toto je dobré, tamto je špatné, toto se mi nelíbí, tamto taky…“ Všeho jájínkování byste měli zanechat a říkat: „To ne, toto ne, toto ne.“ Měli byste používat „my“ namísto „já“. Vaše „já“ už neexistuje, teď jste „my“. Takto intelekt ustoupí. Intelekt nasbíral množství nesmyslů, které neexistují! To je ta největší iluze! Neexistuje! Neexistuje ani žádný intelekt! Je rozumné pochopit, že něco jako intelekt neexistuje, nejste nic. Vysvětlit vám Jeho inteligenci je jako vysvětlovat mravenci civilizaci lidí! I to je jednodušší! Tak to je – Jeho intelekt. A On je nevinný. Tak prostý. Každý se diví, jak je to možné. Takže nejchytřejší člověk je ten, kdo ví, že naše inteligence je jen nafouknuté ego. To je známka čisté inteligence. To je známka čistého pochopení, že srdce je vládce, tam sídlí Duch, který je tím nejchytřejším v nás. A inspirace, kterou nám Duch dává, je projevem čisté inteligence Boha. Dnes jsem k vám hovořila o inteligenci srdce. Inteligence mozku se však rovná nule! K čemu pak vlastně mozek slouží? K čemu ho máme? Proč nemáme jen srdce? To by stačilo. Jenže mozek je to, co koná. Srdce dává inspiraci a mozek koná, komunikuje. Ale inspirací, zdrojem, je srdce, Duch. Takže, spojte se se svým Duchem. Jak vysvětlíte probuzení Kundaliní svou inteligencí? Když pomineme Kundaliní, jak vysvětlíte klíčení semene pomocí inteligence? Vaším intelektem? Vysvětlit znamená říct, proč a jak. Klíčení semínka je jednoduchá záležitost, kterou jste viděli už tisíckrát. Jak to vysvětlíte? Intelekt řekne: „To se nedá vysvětlit.“ Intelekt je velice omezený, není to nic než ego. A jakmile se ho zbavíte, začne do vás proudit čistá inteligence. Například pan Jóga Singh, jak nás překvapil. Když k nám přišel, byl úplně posedlý. A teď se tolik změnil. Teď mluví, řeknu vám, mluví jako světec. Byla jsem překvapená! Mluví tak skvěle, že mám chuť občas ho citovat. To, jak o určitých věcech mluví. Opravdu žasnu, jak teď hovoří. Všechno, co máte na srdci, propojte se svým Duchem a budete mluvit jako světci. Spojte to s Duchem, s ničím jiným, spojte to s Duchem a budete žasnout. Řekl mi: „Na světě je tolik lidí, kteří jsou divní.“ Zeptala jsme se: „Jak to víš?“ Odpověděl: „Protože o Tobě nechtějí nic vědět. Nechápu, proč jsou tady, proč jsi je stvořila!“ Víte, dříve měl v hlavě tolik bhútů. Teď je z něj tak krásný člověk. Řekl mi: „Tvůj sluha je dobrý, ale musí se naučit určité věci, pokud chce žít dobře. Nepůsobí čistě, protože nemá čistou mysl. Musí být lépe upravený, ale nemá čistou mysl. Srdce má v pořádku, ale mysl musí vyčistit.“ Vážně mě překvapil. Nemá žádné zvláštní vzdělání, je to obyčejný člověk. Ale začal mluvit jako prorok. Měli byste si přečíst spisy nějakých proroků, pak začnete mluvit jako oni. Přečtěte si něco od Kabíra, Chalíla Džibrána a jim podobných. Co takhle Blake? Také byl prorok. Můžete mluvit jako On, proč ne? Promlouval skrze svého Ducha, že ano? Čistá inteligence. Pokud to dokážete, stane se z vás Šrí Ráma. Takže dnes je velký den. Jsem ráda, že jste všichni mohli přijít. Hezky se to povedlo, že jsem přijela, abych mluvila o Šrí Rámovi. A přeji si, abyste Ho všichni následovali. Mějte úctu sami k sobě! Je vaší zodpovědností být dobrý, být jako On, dopracovat se k tomu. Bůh vám žehnej! Chtěli jste udělat malou púdžu? Můžete omýt má chodidla. Máte něco o Šrí Rámovi? Gavin Brown čte Rámajánu od Valmikiho, kapitolu 86.