Rady na levou stranu, 13/05/1982 (nekontrolováno)

(Anglie)


Send Feedback
Share

První tři minuty jsou bez zvuku.

Rady na levou stranu – Problematika podvědomí, 13/05/ 1982, Brighton, Velká Británie

Ale jak jsem vám řekla, mohou tu být dobré podmíněnosti. A stejným způsobem můžete mít dobré zvyky a špatné zvyky. Jestli zvyky brzdí nebo blokují váš vzestup, mohou vám také pomoci se upevnit. Podmíněnosti k vám přicházejí z hmoty, se kterou máme co do činění každý den. Když člověk vidí hmotu, zaútočí na ni a chce tuto hmotu využívat ke svému vlastnímu účelu. Formuje hmotu ke svému vlastnímu účelu. Začíná si zvykat používat hmotu pro pohodlí nebo jako pomocníka či průvodce životem. Čím víc se začínáte spoléhat na hmotu, tím víc ničíte svoji přirozenost, protože se zabýváte neživým. Hmotou se zabýváme pouze tehdy, je-li mrtvá. Když je živá, tak nás tolik nevzrušuje. Takže strnulost hmoty se v nás zabydluje, jakmile začínáme používat hmotu k našemu vlastnímu účelu.

„Jak bychom ale jinak měli existovat?“ je otázka, na kterou se lidé mohou ptát. „Dal-li nám Bůh materiální věci a hmotu, abychom je používali, neměli bychom je používat? A neměli bychom se jimi těšit?“ Ale ve skutečnosti se tím netěšíme. Před realizací se nemůžete těšit žádnou hmotou. Můžete si jen vytvořit zvyk a můžete se stát otrokem hmoty – před seberealizací. Jde o zákonitost, základní pravidlo ekonomiky, že potřeby jsou všeobecně neuspokojitelné. Například dnes chcete něco koupit – třeba koberec. Dobře, koupili jste ho. A teď se tento koberec stane bolehlavem, protože je to vaše vlastnictví, musíte se o něj starat. Musíte ho pojistit, musíte si o něj dělat starosti, aby se především nezničil. A za druhé dostáváte chuť koupit něco dalšího. Koupili jste koberec, hotovo. Pak musíte mít něco jiného, pak zase něco jiného, pak zase. Takže vás to neuspokojí, nedá vám to radost. Hmota vám nikdy nemůže dát radost. To, co vám dává radost, je Duch. Ale když se uskuteční vzestup, jakmile se stanete Duchem, tak hmota uvnitř nás získá jiný hodnotový systém. Hodnotový systém hmoty je velmi odlišný. Jsem si jistá, že vám Jason řekl, že když získáte realizaci, začnete cítit chladný vánek ve svých rukách. Ve vztahu k hmotě je velice užitečné být realizovanou duší, protože okamžitě víte, co je pro vás dobré a co špatné. Například sníte něco, co pro vás není dobré. Okamžitě ztratíte své vibrace a budete horcí. Může se to stát dokonce, i když se na to jen podíváte. Chcete se posadit na židli, na které seděl někdo, kdo je velice špatným člověkem, okamžitě ucítíte: „Ach, na tomto místě je něco špatného.“ Svými vibracemi, které jsou jednoznačnou, absolutní záležitostí.

A tyto podmíněnosti mohou být překonány – tyto zvyky mohou být překonány, pouze pokud se stanete Duchem, protože Duch je odjakživa ovládán hmotou. A Duch musí onu nadvládu hmoty překonat. Ve skutečnosti Duch nemůže být ovládán ničím. Ale chci tím říci, že je překryt, jako může být slunce zakryto mraky. Stejným způsobem všechna naše nadvláda, nebo můžeme říct všechno naše zotročení hmotou, nás nutí ovládnout našeho Ducha ve smyslu, že ho skrýváme. Jsou tu mraky, nemůžeme vidět Ducha. Nemůžeme ho cítit. Spontánnost, což je na Duchu to nejkrásnější, v člověku necítíme. Takže při posuzování člověka, co posuzujeme? Jak ten člověk vypadá, co má oblečeného, jak chodí. Jaké jsou jeho formální způsoby, jestli ví, jak říct „Děkuji“, „Omlouvám se“, nebo ne. Všechny tyto věci na nás dělají velký dojem. Jaké má auto, jaký má dům. Možná můžeme přehlédnout, můžeme promeškat světce. Můžeme znovu propást Krista, protože byl synem tesaře. Jak poznáme, kdo je Kristus? Existuje nějaký způsob, jak zjistit, kdo je Kristus? Mnoho lidí teď říká: „Kristus přichází. Přijde do televize.“ Kohokoliv můžete nastrčit jako Krista. Jak to rozeznáme? Podle Jeho oblečení nebo podle něčeho, co udělali? Většina obrazů Krista a většina Jeho soch, které jsem viděla, se Kristovi ani zdaleka nepodobají, ani trošku. Jsou to odporné věci. Nevím, co jsou. Takže jak rozpoznáte, je-li to Kristus nebo ne? Nebo je to nějaký druh podfukáře nebo nějaký člověk, který schválně přišel, aby nás obelhal nebo odvedl od reality. Neexistuje žádný způsob, jak zjistit, co je pravda, protože jsme natolik zvyklí na materiální formy, které máme.

Například i naše představa o umění je takto zformována. Máme rádi takovýto druh umění. Když se jich zeptáte: „Proč?“ „Protože, víte, má to takovou tu harmonii“ nebo možná „je to víc proporcionální“ a podobně. Ale jak to víte? Víte to, protože jste četli určité knihy, nebo možná že jste to vyrozuměli od někoho jiného, že tohle je umění, tohle je krásné. Chci říct, něco jste ocejchovali jako krásné, ale je to opravdu krásné? Je-li to krása, měl by to být Duch, protože Duch je krása a krása je Duch. Takže je to krása? Jak rozpoznáte, jestli je tohle umění krásné nebo ne? Například podle obvyklých představ o ženství si nemyslím, že je Mona Lisa krásnou ženou. Chci říct, v dnešní době se za krásné považují ženy, které jsou jako komáři. Takže jak to, že nazývají Monu Lisu krásnou? Čím to je? Přicházejí tisíce lidí, aby viděly tento obraz. Proč, co to je? Pouze vibrace vám řeknou, že vyzařuje vibrace. Přitahuje vašeho Ducha, aniž byste to věděli. Nejste si toho vědomi. Přitahuje vašeho Ducha. Proto je tento obraz celosvětově oceňovaný. Když se ale tyto podmíněnosti stanou kolektivními, každá taková podmíněnost se stává kolektivní a vy přijímáte: „Tato forma je krásná“, „tato forma je skutečnost“, „toto chování je spontánnost“, pak začne zmatek. Zmatek začne ve chvíli, když se to stane kolektivní záležitostí.

Například jsem potkala nějaké lidi jistých guruů a zeptala jsem se jich: „Co vás nutí k tomu, abyste si mysleli, že je váš guru pravdivý, co vám dal?“ Řekl: „Když sedím v křesle, začnu sám od sebe skákat. Nedělám to, ale ono se to děje samo, je to spontánní.“ A v mé přítomnosti – to, jak se jeho tělo hýbalo, bylo tak hrozné. Každý by měl nesmírný soucit a starost o takového člověka, že nemůže pět minut sedět zpříma. Žena z publika: Promiňte, to nebylo spontánní, to byly nervy… Ano, to říkám… Žena: Mýlíte se ve všem, co říkáte. Cože? Žena: Ve všem. Odkud jste přišla? Žena: Po cestě. To je ono. Raději běžte. Žena: Nebojte, jdu. Podívejte se na to. Teď půjde do hospody. Musíte se pokusit porozumět jemnostem. Jste-li v tom zatvrzelí… Řekněme, že někdo začne poskakovat. Jak řekla, jsou to nervy. To znamená, že nemáte své nervy pod kontrolou, že? Nemyslíte? Nekontrolujete situaci. Spontánnost není tím, co z vás dělá otroky. Tohle se vám snažím ukázat. Ne, naopak, dělá z vás mistry. Spontánnost z vás musí dělat mistry a ne otroky něčeho. Musela přijít z TM, protože tito lidé takto skáčou. (TM=transcendentální meditace) A končí jako epileptici. Mnoho z nich jsem vyléčila. Nevím, jestli někdo odtamtud přišel. Dokonce předseda jejich akademie ve Skotsku – říkám jí „létající akademie“, kde lidé platí tři tisíce – tento pán, který sedí tamhle je jedním z těch, kteří trpí. Když trpí, tak vědí, o co se jedná. Onehdy jsme viděli kohosi, kdo měl epilepsii s takovou frekvencí. Ubohé dítě, bylo mu sotva dvacet šest let, mladý muž, který by se měl těšit životem, procházel takovým traumatem, nedovedete si to představit. A jestliže se to stává někomu, kdo chodí ke guruovi a platí za to, jak by to mohlo být alespoň trochu poblíž Ducha? Toto se vám snažím říct, že Duch vám dá spontánnost, ve které jste mistrem. Jste mistrem sebe sama, naprostým mistrem, žádné zotročení, žádné vytváření závislostí. Všechny závislosti odpadnou. Stáváte se tak spontánními, že vám nemusím říkat – prostě zanecháte všech zlozvyků a stanete se mistrem sebe sama. To by se vám mělo stát. Místo toho, když si libujete ve věcech, které vás zotročují, budete se tím nějakou chvíli těšit, protože si nemůžete pomoct. Když se ale doopravdy usadíte, budete vědět, že to není to, co jste chtěli. Chtěli jste být sami sobě mistrem.

Tady na této mapě, jak ukazujeme, máme dvě síly, levou a pravou. Levá síla je silou, která nám dává podmíněnosti – levá strana, podvědomí, kolektivní podvědomí. Dává nám podmíněnosti. Jestliže se to všechno pokoušíte popřít, tak pravá strana je dokonce ještě horší. Ta nám dává činnost, ale s činy se můžeme stát velmi zaměření na ego. Takže obě cesty mohou být komplikované. Předpokládejme, že řeknete: „Dobře, nebudu mít vůbec nikdy žádné podmíněnosti. Co je špatného, když děláme toto, tamto?“ A když se pohybujete s touto myšlenkou, s touto svobodou, bude to uvolněnost, ale nemusí to být svoboda. Protože za svobodou musí být moudrost. Takže obě strany, pohyb na obě strany je špatný. Tak co je správné? V centru se nestanete kvůli ničemu podmínění a nebudete egoističtí. Ale jak to udělat, to je problém. Problém je, jak to udělat. Být spontánní, znamená být naprosto svobodný. Nyní bych považovala tyto dvě síly, řekněme, za brzdu a plynový pedál v autě. Používáte obě síly. Nejdříve používáte brzdu, používáte plynový pedál. Snažíte se ovládat tyto dvě síly. Především je ale obtížné porozumět, jak můžete tyto síly používat. S praxí to postupně dokážete. Víte, jak řídit auto, stanete se dobrým řidičem. Poté, co se stanete dobrým řidičem, stále ještě nejste mistrem řízení, ale pak se stanete mistrem. Takže, dnes je mistrem uvnitř nás Duch. Ale před Realizací mistrem nejste, protože mistr nepřišel do naší vědomé mysli. Neprojevuje se v naší vědomé mysli. Ve smyslu, že nejsme zplnomocnění Jeho silami. Duch existuje. Má své vlastní síly. Ale my jsme uvnitř sebe tyto síly nepocítili. Jakmile cítíme síly Ducha, jsme zplnomocnění našimi vlastními silami, které tam jsou, tyto síly jsou uvnitř nás. Jsou to naše vlastní síly. Nemusíme si je od nikoho půjčovat, někoho o ně žádat, jsou uvnitř nás. Duch je uvnitř nás, jedinou věcí je, že Duch musí přinést světlo do našeho vědomí. Musí přijít do našeho vědomí. Jednoduchou lékařskou terminologií můžeme říct, že Duch se sám musí projevit v našem centrálním nervovém systému, takže bychom měli vědět, co děláme. Ne, že jen začneme poskakovat na křesle, nebo někteří lidé říkají: „Ach, jen jsme to začali dělat.“ To je hypnóza. To není správné. Nejste při vědomí. Děláte to pod hypnózou. Hypnóza může přicházet od vnější síly. Není to vaše síla, vaše vědomí, vaše pochopení, vaše energie. Je od někoho jiného, protože to neděláte vy. Jako má hmota sílu se nás zmocnit, stejným způsobem existují některé materiální věci, měla bych říct, které jsou velmi nebezpečné a číhají na nás.

Například rakovina, vezměme rakovinu, rakovina ochromuje. Je to velice závažná věc. Rakovina vás zdolává, vy nezdoláváte rakovinu. Vezměme naprosto konkrétní příklad. Nuže, čím je způsobena? Lékaři řeknou tím či oním. My, Sahadža jóga může léčit rakovinu, zcela jistě, na sto procent ji může vyléčit, léčí ji. Mnoho sahadžajogínů vyléčilo rakovinu. Jak? Velmi jednoduše – že se stanete svým vlastním mistrem a ovládnete také tuto nemoc, ovládnete všechno. Protože mistr je uvnitř vás, nepřišel do vaší vědomé mysli pouze proto, že chybí spojení, ale když k tomu dojde, dojde k józe, ke sjednocení. Měli bychom se nyní naprosto omezit na seberealizaci, o Bohu vám povím příště. Seberealizace znamená přinést svého Ducha do vaší vědomé mysli. Jak je způsobována rakovina? Podívejme se, co se zde děje. Je způsobena levostrannou aktivitou. Levostranné aktivity jsou citové otřesy, citové problémy, citové převraty, citová nejistota – jakýkoliv druh nejistoty vás může zavést na levou stranu. Trochu větší pohyb může být kvůli těmto hrozným guruům, protože vás hypnotizují. Dostávají vás nalevo. Vkládají do vás nějaké duchy, nebo nevím, co dělají, ale posunují vás doleva. Pokud se dáte na jakoukoliv činnost, která není zplnomocněná Bohem, jdete na levou stranu, protože nemůžete stoupat v centru. Takže buďto jdete doleva nebo doprava. Když tyto věci přeháníte, jako černá magie – slyšela jsem, že tu máte nějakou jinou věc, nějaký druh organizace a ten člověk byl zvyklý, že viděl, jak se v domě všechno hýbalo. Přišel do Sahadža jógy a jeho sklenička na vodu se hýbala, tamto se hýbalo a nemohl vysvětlit, co se v jeho pokoji děje. Seděl a zjišťoval, že se něco pohybuje sem a tam. To se stává. Co to je? Co to je, co dělá všechny tyto věci, které nedokážete ovládat? Opět přicházíme do stejného bodu – něco nedokážete ovládat. Takže vstupujete do oblasti, do sféry, kde jste ovládáni a vy sami nejste pod svojí vlastní kontrolou a tato oblast, do které vstupujete – vždycky jsem viděla, že všichni pacienti s rakovinou, jsou takto postižení. Je to nanejvýš překvapující. Nejsou si vědomí, nevědí, jak se do toho dostali.

Například řekněme, že žena trpí nejistotou ohledně svého manžela nebo podobně, nebo si myslí, že ji může manžel kdykoliv opustit. Miluje ho. Ať je to jakkoliv, taková žena může dostat rakovinu prsu, protože tato nejistota se usadila v jednom centru, které tady můžete vidět, střed srdce – střední srdce, jak to nazýváme. Jestliže se toto centrum pokazí, když se žena cítí kvůli čemukoliv nejistá, má sklony být napadena a může dostat rakovinu. Takže musíme porozumět životu v celistvosti, a ne jen jedním způsobem. Celkový vliv života, celkový účinek života, musí se pochopit celková souvislost s životem. Toto žádný doktor neví. Pozná, když bude léčit pacientku s rakovinou prsu, pozná, že se tato žena cítí nejistá? Je tu další nemoc – anorexie – mnoho dívek jí trpí. Prostě nejí. Prostě přestanou jíst. Vy nevíte, proč se to stane. Lékaři to neumějí vyléčit, nikdo to neumí vyléčit. Jaká je příčina? Vztah dívky, dcery s otcem. Řekněme, že otec zemřel a dcera se s otcem nevídá, nebo ve svém srdci otce miluje, ale nedokáže to vyjádřit, nebo existuje nějaký špatný vztah mezi otcem a dcerou, pak dostanete tyto problémy – anorexii. Budete překvapeni, ale pro doktory je nemožné – nějací lékaři tu sedí – je nemožné, aby se tomu jakákoliv lékařská věda přiblížila. Protože nevidíme lidskou bytost v její celistvosti. Bůh vytvořil velice křehký nástroj. Způsob, jakým jsme k druhým krutí, způsob, jakým někdy druhé zkoušíme trápit, snažíme se, aby se druzí cítili nejistě nebo nespravedlivě. Aniž to víme, opravdu jim předáváme ohromnou nejistotu a takováto nejistota může vytvořit nevyléčitelné nemoci, kterých si nejsme vědomi. Takže co by se nám mělo stát, abychom porozuměli celku? Měli bychom dosáhnout toho stavu, kde můžeme vidět celek. Například, když teď musím vidět třeba celý Brighton, co bych měla udělat? Měla bych nastoupit do letadla a vidět ho z výšky. Uvidím celek. Stejným způsobem ve vašem vědomí, ve vašem porozumění, byste měli vzestoupit do toho bodu, kde budete vidět celek. Pokud nemůžete vidět celek, ten částečný obraz, nebo můžeme říct ta troška, kterou vidíte, může způsobit zmatek, může vytvořit problémy a některé z nich mohou být velice, velice vážné. Protože jako lidské bytosti nevíme, co jsme.

Největší problém lidských bytostí je, že říkají: „Já to nemám rád.“ Kdo je toto „já“? Je to váš Duch nebo vaše ego? Jaká je to část, která to nemá ráda? Nebo to jsou vaše podmíněnosti, protože jste byli vychováni určitým způsobem, takže to nemáte rádi? Která vaše část to nemá ráda? A budete překvapeni, protože to není váš Duch, protože jestliže má Duch něco rád, jak to zjistíte? Je to pouze prostřednictvím vašich vibrací. Když dokážete vnímat vibrace, jedině pak řeknete: „Ano, můj Duch to má rád,“ protože jsou vyzařovány vibrace. Stále ještě jsme coby lidské bytosti v přechodném stavu. Ještě jsme nedosáhli toho stavu, který je nazýván stavem seberealizace, kdy se stáváte Duchem – to stávání se je nejdůležitější. Když se stanete Duchem, víte, co máte rádi. Doopravdy víte, co máte skutečně rádi, protože teď jste skutečností, nejste žádnými podmíněnostmi, už nejste egem, ale jste tím, čím ve skutečnosti jste, a to je váš Duch. A kupodivu – tento Duch je kolektivní bytostí. Nejde o strojenou kolektivitu uvnitř nás: „Dobře, patříme k celému Brightonu, takže jsme jedním“ nebo „náležíme k jedné ulici, takže jsme jedním.“ Takto to není, ale je to něco, čím jste, nepochybně jste kolektivní bytostí, a začnete vnímat tuto kolektivitu uvnitř vás, která to s těmito rozličnými centry vypracovává. A můžete vnímat ostatní, můžete vnímat ostatní na konečcích svých prstů. Věřili byste? V Bibli je psáno, že vaše ruce budou mluvit. Popis dnešní doby je takový, že vaše ruce budou mluvit. Proč lidé nejdou a nezjistí, jak se to stane? Jak můžou vaše ruce mluvit? Stane se to, že na konečcích svých prstů začnete cítit a chápat, co je skutečnost, co je krása, co je radost, co je láska. Toto je levá strana, kterou jsme dostali a nakonec s těmito levostrannými problémy získáme fyzickou bolest. Je to velice bolestivé – mít levostranné problémy, velmi, velmi bolestivé. Tu bolest není možné vysvětlit, nikdo ji nepochopí, nikdo ji nedokáže vyléčit, nikomu nemůžete říct a lidé si myslí, že přeháníte, dají vám psychologickou terapii, zkrátka tomu nerozumíte, proč máte uvnitř takovou bolest. A tato bolest k vám přichází z levé strany, z podvědomí. Ale za podvědomím existuje kolektivní podvědomí, a v tomto kolektivním podvědomí je všechno, co bylo vytvořeno od začátku až do dneška. A jakmile jdete do podvědomí, prostě se tam ztratíte. Jste natolik přemoženi silou podvědomí, že je nad vaše síly pochopit to, je nad vaše síly z toho vyváznout a je nad vaše síly tomu nepodlehnout. A stále to narůstá. Např. jsem se některých lidí zeptala: „Proč jste v tom pokračovali, když jste věděli, že jste to nedělali vy, ale někdo jiný? Proč jste v tom přesto pokračovali?“ Řekli: „Matko, byli jsme pod závojem, byla to temnota, nevěděli jsme, kam se pohybujeme, jen jsme v tom stále pokračovali dál a dál.“

A jak jsem vám řekla minule, pocit viny je největším blokem. Je to největší blokáda, protože jakmile se začnete cítit vinni, toto centrum na levé straně se zablokuje. Je to velmi obtížné. A vy nevíte, proč se cítíte vinni. V jednom kuse se cítíte vinni, ale nevíte, proč se cítíte vinni, proč se k vám tyto myšlenky viny dostaly, že vám tento pocit viny brání radovat se, čímkoliv se těšit, být spontánní. Proč? Toto vysvětlí, proč se někdy zcela bezdůvodně cítíme mizerně. Ve skutečnosti nás Bůh nevytvořil proto, abychom se cítili mizerně. Vytvořil nás tak nádherně, tak pečlivě. Vytvořil nás s takovou láskou a milosrdenstvím, ne abychom byli nešťastní, ani náhodou. Nedal nám žádné nemoci, žádné problémy. My jsme si ale tyto věci způsobili sami tím, že zacházíme do extrémů nalevo nebo napravo. Protože dnes hovořím pouze o levé straně, řekla bych, že cítit se zcela bezdůvodně nešťastně je také špatné, je to vůči sobě samému nespravedlivé. Lidé, kteří jsou levostranní, musí vědět, že jsou Duchem, že jsou tou krásou, která musí rozpučet, která musí vyjádřit sebe sama. Že nejsou lidmi, kteří musí neustále trpět a žít jako ubozí a nešťastní lidé. Nejsou. Ale protože si toho na sebe tolik berou, tolik toho snášejí, tak se takoví stanou. A aby se tomuto tlaku vyhnuli, tak začnou s různými zlozvyky. Mnoho lidí se oddává alkoholu i proto, že nedokážou snést bolesti života, nedokážou je snést. Proto se na to dávají, ale když je uvnitř vás probuzen Duch, stanete se tak silnými. Stanete se tak radostnými, tak přirozenými, že všechny ty věci odpadnou, všechny ty věci – tzv. nemoci, tzv. zlozvyky – prostě odpadnou a vy se stanete novou, vzkvétající osobností. Důvodem, proč máme toto centrum uvnitř sebe – můžete z toho obviňovat Boha: „Proč jsi nám dal tato centra na levé straně, k čemu to bylo? Neměl jsi nám tato levostranná centra dávat, byli bychom šli rovnou do středu.“ Háček je ale v tom, že lidské bytosti musí poznat ve své vlastní svobodě, jak se sebou zacházet. Musí se moudrost naučit trošku náročnějším způsobem. Musí se naučit, že zacházením do extrémů jsme trpěli. Musí si to uvědomit, protože pokud se mají stát skutečně naprosto svobodnými, musí růst ve své moudrosti. Jestliže nejsou moudrými lidmi, tak nemohou vstoupit do království Boha, protože by byli lidmi bez zábran. Řekněme, že lidé, kteří nemají zábrany, kteří nerozumí žádnému zákonu nebo nařízení, když je přivedete do Anglie, tak je budeme muset zavřít do vězení. Stejným způsobem lidské bytosti, které nezískaly uvnitř sebe tuto moudrost – člověk se učí jen skrze trápení – ale neměli bychom žádat o trápení. Když žádáme o utrpení, žádáme předně o to, abychom dělali chyby. Jak byste trpěli, když se nedopustíte chyb? Takže, když žádáme o utrpení, dopouštíme se chyb.

Takže bychom neměli žádat o nic jiného než o svého Ducha. A když žádáte o svého Ducha, je váš vlastní a musíte ho získat. Je to vaše vlastní právo, že ho chcete získat. Ani náhodou, že bych vás nutila nebo pro vás dělala něco speciálního. Všechno to tam je. Jste jako světlo, která musí být jen rozsvíceno, protože já jsem rozsvícená svíce. A když se rozsvítíte, můžete také rozsvěcovat ostatní světla. Je to velmi jednoduché. Když se stanete rozsvícenou svící, můžete rozzářit ostatní. Pak se nemusíte starat o nic jiného. Vy sami jste se stali rozsvícenou svící, o to jde. Všechno tam je, vše je vaše vlastní, jen to musíte mít. Je to takto jednoduché, není na tom nic moc složitého, jak to dělají tito lidé, nebo cokoliv, co tito filozofové před vás předkládají, nic takového. Je to velmi jednoduché, je to uvnitř vás, je to spontánní, je to živoucí proces, jako jste se živoucím procesem stali lidskými bytostmi, tak se stanete „super“ lidskými bytostmi. Je to naprosto přirozené, nemůžete za to platit. Jak byste mohli platit? Chci říct, je to tak absurdní! Je-li to živoucí proces, jak byste mohli platit? Kolik platíte stromu, aby vyrostl? Chci říct, platíte za něco, co je živé? Kolik platíme svému nosu za to, že dýchá? Můžeme za to platit? Je to absurdní, je to směšné. Nemůžeme za to platit, nemůžeme, je to živoucí proces, musíte se stát, vajíčko se musí stát kuřetem. Kolik platíte vajíčku za to, že se z něho stane kuře, nebo kolik platí vajíčko své matce za to, že se stane kuřetem? Je to tak směšné, ale my nikdy nechápeme, že živoucí věci jsou tak přirozené. Nikdy nevidíme živé věci, žijeme s hmotou, žijeme s mrtvými, ne s živými věcmi. Když začnete pozorovat strom, začnete pozorovat květinu, jak se stává plodem. Nemůžete to ani pozorovat, protože se to děje tak pozvolna, dokonce nemůžete ani pozorovat, jak se z květu stane plod. Znenadání zjistíte, že to přišlo. Jako když jsem přijela z Indie do Londýna, zjistila jsem, že jsou všechny stromy holé, naprosto jako vysušené klacky, úplně jako vysušené klacky. Během týdne jsem objevila, že se začínají zelenat, a během druhého bylo všechno bujné, nebudete tomu věřit. Dokonce si toho ani nevšimneme, bereme to jako samozřejmost. Děje se to. Jak se to stane? Je to zázračná věc. Když to vnímáte, je to zázračné, jak tyto květy, například určité květy jsou jen na určitém stromě a další, jiné jsou na jiném stromě. Jak k tomu dochází? Kdo je vybírá? Kdo je zformuje do patřičného tvaru? Kdo to všechno organizuje? A toto musí člověk pochopit – že Všepronikající síla Boha dělá všechnu živoucí práci. A jakmile se stanete Duchem, pak tato síla skrze vás začne proudit. Vnímáte uvnitř sebe sílu, jako když se dotkli Krista a On řekl, že trocha síly na někoho přešla, stejně tak. Prostě se stanete médiem této proudící síly. Ale vy jste zmocnění tuto sílu usměrnit, řídit, chápat ji. Celkově o ní víte, víte, jak ji předat, víte, jak to vypracovat, víte, jak léčit ostatní, léčit sami sebe. Znáte úplnou práci svého systému. Kromě toho jste také dostali síly vypořádat se se všemi problémy svého vlastního aparátu. Je to tak fantastické. Celá věc zní velice neskutečně, protože jste ji nikdy dřív neviděli. Ale nezní to pro nás neskutečně, když vidíme všechny tyto květy, které se najednou přemění v plody. Nezní to tak. Ale my vidíme lidské bytosti, jak se mění na plody, to pak zní velice neuvěřitelně: „Jak je to možné?“ Nikdy předtím se to nestalo. Jen jeden člověk by dostal realizaci, a byla to tak obtížná věc a nikdo ji nedostal.

Jak je tomu dnes? Říkám, že je to čas květů, který byl přislíbený, který už byl předpovězený proroky. Dokonce velký básník vaší země, William Blake, to předpověděl. Řekl, že přijde doba, kdy se Boží lidé stanou proroky a tito proroci budou mít sílu učinit proroky z druhých. Nikdo nemohl být přesnější než Blake, to vám povím. Byl tak velkým člověkem, když řekl, že se to stane, a toto musíme očekávat, když jdeme k někomu jako hledači. Stali jste se proroky? A kdo je to prorok? Prorok je člověk, který je kolektivní bytostí a který to všechno zná, který je mistrem. Proroku říkáme mistr. A tím se musíte stát, mistrem. A toto mistrovství je velice jednoduché, protože je to všechno uvnitř vás vystavěno, jen to musí být napojeno. Například, jako televizní přijímač musí být napojen na síť, uvnitř je to všechno zabudováno, je to tam, jen to začne pracovat. Stejným způsobem tím jste, jste tím. Jen to musí být napojeno. Jakákoliv je vaše kasta, komunita, rasa, národnost, tvar, výška cokoliv, čímkoliv můžete být, nehraje žádnou roli, protože vy všichni jste tuto ohromnou věc dostali uvnitř, tuto sílu znovuzrození a máte být znovuzrozeni a budete znovuzrozeni. Proč ne dnes? Není proč se hněvat, protože lidé se někdy rozhněvají, protože nemají rádi, když jim někdo říká o něčem, kvůli čemu se oni sami cítí špatně. Nemají to rádi. Například, když tu bude opilec, který příliš pije, je alkoholikem, nebude se mu to líbit a bude se cítit zle a když mu někdo řekne, dokonce i tím nejjemnějším způsobem: „Radši s pitím skoncuj,“ nebude se mu to líbit. Ale já neříkám, že byste to neměli dělat, řekla jsem, že se to stane, prostě to odpadne. Neříkám: „Nedělejte toto,“ nebo „nedělejte tamto,“ ale prostě se to stane. A nejprve musíte pochopit, co je to za problém a jak se s tímto problémem vypořádat. Proto musím mluvit, jinak o tom vůbec není potřeba mluvit, prostě to pracuje, zkrátka to pracuje, protože jste prostě nachystaní to mít a jednoduše to dostanete. Já nic nedělám. Jsem jen katalyzátor, měla bych říct, který to vypracuje.

Doufám, že mi položíte nějaké otázky, předtím než přejdeme k realizaci. Pokud máte nějaké otázky, zeptejte se, prosím. Musíte se zeptat. Ano? Muž: Existuje nějaký rozdíl mezi tím, co říkáte Vy a co říká guru Maharádží? Kdo? Muž: Guru Maharádží. Nuže, řeknu vám jednu věc. Když hovoříte o nějakém guruovi, nechci jít do žádných polemik. Ano? To je první věc, co vám říkám, ale řeknu vám, abyste se zeptali sami sebe nebo někoho jiného: „Co pro koholiv udělal?“ Dokázal vám dát nějakou sílu nebo komukoliv jinému? Ano? Nuže, všichni, kteří jsou zde a jsou realizované duše, vypadají zrovna jako vy. Z tváří můžete samozřejmě rozpoznat, že jsou to velmi uvolnění a šťastní lidé. Ale mohou léčit lidi, mohou dát lidem realizaci, rozumějí všemu, co je špatného s vámi a také s nimi samými. Takže co dal vašemu vědomí on? Nic. Čeho jeho učedníci dosáhli? Zeptáte se jich: „Kde je Kundaliní tohoto člověka? Jaký problém má tato žena nebo nad čím v myšlenkách uvažuje?“ Nebudou schopni říct. Pokud ani nepoznáte, co je špatného s druhými nebo s vámi samotnými, jak budete moct pomoci? Co všichni tito lidé dělají? Podívejme se na to. Prostá věc je, že vás mohou hypnotizovat. Možná se budete chvíli cítit šťastně – je to jako pití alkoholu. Když pijete, cítíte se šťastně. Ale čeho jste pitím dosáhli? Stali jste se mistry? Všichni jsou takoví. Tento pán je tak evidentní, protože požaduje Rolls Royce. K čemu je prorokovi Rolls Royce? Chci říct, co na tom záleží? Chápete, co tím myslím? Je to tak zřejmé, tak logicky jasné. Především každý, kdo od vás bere peníze, je parazit, je to tak jasné. A žádat dokonce o Rolls Royce! Měli jste Krista. Můžete to vidět v Kristově životě – zajímal by se o vaše Rolls Royce? Takový člověk – On je Králem, nestará se jestli má Rolls Royce nebo ne, jestli spí na zemi nebo ne – je to naprosto jedno. Takový člověk se o nic nestará, protože je v pohodlí, získal své vlastní pohodlí. Je to člověk se sebeúctou. Myslíte si, že by o cokoliv požádal? Chci říct, je to tak zřejmé, pro vás lidi je to tak zřejmé. Když ale mluvím k lidem tohoto gurua, konkrétně tohoto, řeknou: „Matko, dali jsme mu kov a on nám dal Ducha.“ Může tu být jakýkoliv výměnný obchod? Můžete si koupit svého Ducha? Používejte logiku, ano? Bůh nám dal mozky, abychom chápali, abychom používali logiku. Můžete si koupit Ducha? Není to tak srozumitelné? Nemůžeme za něj platit, mé dítě, nemůžeme. Když mi chcete dát květinu, dobře. Je to jen projev vaší lásky, to je vše. Ale nemůžete si mě koupit. Nemůžete. Vaše láska si mě koupit může, dobře, to je něco jiného. Ale nemůžete si mě koupit za kov nebo peníze, že? Co je Rolls Royce? Chci říct, že nevím, co jsou všechny tyto koruny a věci. K čemu jsou? Nedají vám radost. Jděte a zeptejte se lidí, kteří nosí na hlavě korunu.

Nedávno jsem byla s chudákem paní Thatcherovou, byla tak nešťastná. Ano, byla! Víte, zkoušela jsem udělat něco s jejími vibracemi. Byla velmi sklíčená. Seděly jsme u stolu naproti sobě, mluvily jsme spolu. A já jsem ji dávala do rovnováhy – chudáka, byla velmi rozčilená. Takže musíte pochopit, že jste příliš skromnými lidmi, jste hledači z dávných dob. Nejste hledači z dneška, jste hledači z dávných dob. A tato doba vám byla dřív přislíbena. A nyní ji musíte objevit. Nyní se musíte držet jasné přímočaré logiky. Chci říct, kdokoliv, kdo žádá o Rolls Royce, a toto je jeden ze zářivě jasných příkladů, řekla bych, nemůže být žádným guruem. Je to naprosto jasný důkaz, jeden z nich. Ale existují i jemnější. On tak jemný není. Uniknete mu raz dva, vím to, všichni z vás. Ale ti jemnější jsou dokonce ještě horší. Někteří z nich dokonce ani nemusí žádat o peníze. Nemusí. Žádného neznám, ale nějací mohou být, protože jsem slyšela o někom, kdo si nyní peníze nebere – v Indii. Tady vydělal peníze a teď je zpět v Indii a od nich si peníze nebere. Ale jeden, který si žádné peníze doopravdy nebral, jeden člověk, kterého znám, ten využíval ženy. Nezajímají ho peníze, zneužívá vaše ženy. Víte, takže takto to je, musíte tomu rozumět. Jeho zájem není na vašem Duchu, ale na vaší peněžence nebo vašich ženách. Představte si. Jak by mohla být svatost spojena s těmito špinavými lidskými zlozvyky? Znamená to, že oni sami jsou ovládáni svými touhami, které jsou proti Bohu. Jsou to všechno činnosti proti Bohu. A vy lidé jste tak bezelstní, řeknu vám, jste tak bezelstní! Řeknete-li Indovi, že si nějaký guru bere Rolls Royce, řekne: „Cože?“ Okamžitě zareaguje. Nechtějí takové. Jak by mohli? V Indii ho nikdo žádnému guruovi dávat nebude. Guruové někdy musí platit za lidi. Nejprve aby je přilákali. Pozápadnělí Indové, to je jiná. Ale ti, kdo jsou opravdovými Indy, víte, že jsou. Lidé žijí s matkami a ony vědí, co je co. Víte? Nikdo je neoklame, jsou velice praktické. Ano, mé dítě? Žena: Můžete být vyléčena skrze víru? Existují dva druhy víry – to, co v sanskrtu nazýváme šradha, je něco jiného, než co nazýváte vírou. V angličtině se používá „slepá víra“ a druhé jako „víra“. Ano? Můžeme to pojmenovat takto. Nuže, slepá víra je: „Věřím v Boha a Bůh mě vyléčí.“ To je jedna víra. Ano? Jiná je víra, která je osvícená, kde, když jste spojeni, jste Duchem. Nuže, když řeknete: „Mám víru v Boha,“ – neměli byste se cítit zraněni, když vám říkám pravdu, ano? Protože pokud je to slepá víra, znamená to, že ještě nejste s tou silou spojeni. Nejste spojeni. Podívejte, řekněme, že začnu říkat: „Kristus, Kristus, Kristus!“ Nemám Krista omotaného kolem prstu. Nemůžu se setkat s předsedou vlády ani s královnou, aniž bych dodržovala protokol nebo měla konexe nebo byla na nějaké pozici nebo měla nějakou autoritu, že?

Nuže, když takto o někom mluvíme, někteří lidé stále říkají: „Rama, Rama, Rama. Krišna, Krišna.“ Víte, Oni jsou všichni Inkarnacemi a Kristus je Božím Synem, je Synem Krále a vy se s Ním prostě nemůžete sejít. Nemůžete Ho prostě zavolat. On není váš poskok, není vaším sluhou. Chápete? Nuže, mít takovouto víru, když nejste spojeni, pokud jste vyléčeni, jste vyléčeni jinou institucí, nikoliv Kristem. Když jste ale realizovanou duší a poté jste vyléčeni, pak je to uděláno Kristem. Popíšu vám rozdíl, velice jasný rozdíl v uzdravování. V Anglii máme – měli jsme, nevím, jestli stále existuje, organizaci nazývanou Mezinárodní léčebné centrum zesnulého doktora Langa. Nuže tento Dr. Lang byl mrtvý, chci říci zesnulý, ale měl léčebné centrum. Víte, tento pán zemřel a posedl muže ve Vietnamu, vojáka, ne svého vlastního syna, ale jednoho vojáka. Tomuto vojákovi onen chlápek řekl – chci říci, jsou to velice čestní lidé, Angličané, jsou čestní a mluví pravdu. Neřeknou: „Děláme to prostřednictvím Boha“ nebo něco podobného. Takže řekl, že existuje mnoho lékařů, – doufám, že to doktorům nebude vadit – kteří zemřeli a kteří byli velice ctižádostiví a stále chtějí lidi léčit. A že se má „vrátit za mým synem a říct mu celý příběh, že jsem přešel do tebe a můj syn ti uvěří.“ Tak on řekl: „Jak mi uvěří?“ Řekl: „Ne, ne. Řeknu ti nějaká tajemství, která známe jen my dva. Takže ti určitě uvěří.“ Takže ten člověk souhlasil. Byl to velmi vitální chlapík, vlastně do něj tento duch vstoupil, když se dostal do nenadálého šoku, uviděl něco, co ho ve válce šokovalo a tento duch do něj vstoupil. A nějak byl tím duchem přiveden do Anglie, kde se setkal s jeho synem a tomu vyprávěl celý příběh. A syn mu musel uvěřit, protože voják věděl mnoho tajemství. A založili toto léčitelské centrum. Teď jak jsem se o zesnulém panu Langovi dověděla. Léčili ženu, která byla v Indii – už dávno, v roce 1970 – a přišla mě navštívit a celá se takto třásla… Řekla jsem: „Co to je?“ Řekla: „Měla jsem jistou nemoc a bála jsem se operace a dozvěděla jsem se o této organizaci, napsala jim a oni mi odepsali: „V tu a tu hodinu toho dne vstoupíme do vašeho těla.“ Otevřeně, chci říct neříkají: „Jsme Bůh“ nebo něco podobného. „Vstoupíme do vašeho těla a budete cítit mírné chvění, ale to nevadí, vyspíte se a my to vypracujeme.“ A řekla: „Z té nemoci mě vyléčil.“ Ale asi po třech letech se celé tělo začalo třást a ona to dále nemohla snášet a přišla mě navštívit. Takto jsem se dozvěděla o Dr. Langovi, tato nebohá žena byla trýzněna po tři roky, velice trpěla a pak mě přišla navštívit. Takže poté, co pan Lang vstoupil do jejího těla – Dr. Lang – po šesti letech za mnou přišla, protože tři roky byla v pořádku a za tři roky to začalo. A takto jsem se dozvěděla o všech mrtvých duších, které do ní vstoupily, všichni ti doktoři. Byl to hrozný případ. Samozřejmě že se později vyléčila, bezpochyby. Protože když se stanete Duchem, jste ve své pevnosti, nikdo do vašeho těla nemůže vstoupit. Stanete se něčím, co se neznečistí, není přemoženo, nikdo vás nemůže ovládat. A takto se vyléčila.

Takže ohledně víry, když někdo řekne: „Ó, budete vyléčeni,“ a oni začnou křičet a ječet a najednou můžete mít pocit, že je tam mrtvá duše. Někdy také tyto duše vyměňují, je to velmi překvapující. Můžou mrtvou duši vyměnit za jinou. To jsem také viděla. Všechny možné věci jsem viděla ohledně duchů. Nedávno, jen před asi osmi dny – ne, Marie? Jak přišel ten charismatický člověk? Před osmi dny přišel ve Francii jeden pán. Mladý člověk, muselo mu být kolem dvaceti čtyř nebo tak nějak. Upadl do takového rozrušení a začal plakat a podivná věc, že jsem do něho ducha nikdy vcházet neviděla. Celé tělo se třáslo. Upadl, začal plakat, naříkat, dělo se všechno možné. A řekl: „Šel jsem do charizmatického hnutí, kde jsem to získal.“ A mnoho jich to získalo a myslí si, že do nich vstoupil Duch Svatý. Jen si to představte. Jak by vás mohl Duch Svatý učinit nešťastnými? Nevím, odkud tyto myšlenky pocházejí. A ubohé dítě, víte, tolik trpěl. Nyní je v pořádku. Ale nemohl uvěřit, že může být v pořádku, protože si myslel… a oni řekli: „Toto jsou vaše hříchy a musíte se vyrovnat se svými hříchy a proto se vám to děje, dosud jste dělali zlé skutky atd.“ Ale dokonce i špatné karmy a všechny tyto věci mohou být vyřešeny, když Kundaliní stoupá. Existuje pro to speciálně centrum, které je fakticky ozdobeno Ježíšem Kristem. Řekli jste jim o tomto centru? Dobře. Takže toto je to centrum, a když Kundaliní tudy prochází, – proto se říká, že skrze Něj musíte projít. Probudí se a když se probudí, tak oba tyto váčky – ego a superego, vaše podmíněnosti a všechny vaše levostranné i pravostranné problémy jsou nasáty. Proto se říká, že zemřel za naše hříchy. V dávných indických spisech je popsán jako Mahávišnu, ale víte, když do Indie přišli misionáři, tak Krista vykreslili velmi chybně, naprosto chybně, takže Indové stále očekávali, že přijde Mahávišnu. A takto to je. On by podle misionářů měl být někým, kdo obrací lidi a podobné nesmysly. To není ono, má být uvnitř vás probuzen. Řekl to. Řekl: „Musím se ve vás zrodit.“ A takto to je.

Když Kundaliní stoupá, probouzí uvnitř nás toto centrum a všechny naše podmíněnosti a ega jsou vsáknuta, tady v oblasti fontanelní kosti je vytvořen prostor, kterým Kundaliní proniká a vy můžete cítit chladný vánek vycházející z vaší hlavy. Takto to je a cítíte to na svých rukou. Není to o tom, že jste do někoho zbláznění. Tak to není. Takto to není, víte, nic podobného. Stanete se řádnou, normální, důstojnou osobností velké duchovní hodnoty, kterou jste. Ano? To je rozdíl mezi vírou a slepou vírou. Ano, mé dítě. Muž: Představa, že seberealizace nevyžaduje osobní úsilí, vypadá velmi obtížně. Může se to opravdu dostat ke každému, i když jsou tak materialističtí? Rozumím tomu dobře? Ano, zdánlivě to vypadá velmi obtížné a to, jak jsou lidé materialističtí, je také pravda, bezpochyby, ale Duch je mnohem silnější než hmota, a když se má projevit, všechno to zcela rozdrtí a projeví se. Nuže, většina z vás jsou Angličané, měla bych říct pozápadnělí, jsou tu velmi materialističní lidé. Na to, že žijí v tomto světě, možná tak materialističtí nejsou, protože pokud by nebyli hledači, nepřišli by za mnou. Ale zrodily se nové bytosti. Když se podíváte na vajíčko, bude se vám zdát: „Ach, co je to za tvrdou věc!“ Ale pokud je rozbito ve správný čas, se správným porozuměním, stane se z něho pták. Protože vše je to živoucí proces, jen se musí uskutečnit poslední průlom. Patrně to vypadá složitě, ale ne pro mne. Třeba to umím. Ano? Ano, vypadá to – mnoho lidí řeklo o Kundalíni všechno možné. Musím říct, že některé knihy, které jsem viděla, byly hrozné. Víte, pokud to neumíte, řekněme, když někdo neumí řídit auto a sedne si do auta, způsob, jakým by to líčil, by byl otřesný. Nikdy byste se k autu nepřiblížili, že? Je to stejné. Kdo není zplnomocněný a tu práci neumí, tak by ji neměl dělat. Ale vám se přihodilo to, že jste se stali Duchem, stáváte se svým vlastním mistrem a stáváte se mistrem tohoto umění. Mistrem tohoto umění. Ano, mé dítě? Neslyším ji, můžeš říct, co říkala? Už dříve jste se zmínila o hypnóze a také jste řekla, že se považujete za katalyzátor a nemyslíte, že hypnotizér sebe také považuje za katalyzátor? Ano. Ano, bezpochyby. Ano, ano, to je pravda, ale rozdíl je v tom, že hypnotizér vás přivádí pod svoji vládu, nedává vám žádnou sílu ani žádný nový rozměr vašemu vědomí. Mezi těmito dvěma existuje neskutečný rozdíl. Např. uvnitř sebe jste získali svou vlastní sílu, svého Ducha. Já jsem nyní katalyzátor, víte, můžete použít lžíci k podání jedu nebo ji můžete použít k podání nektaru, ano?

Takže pokud dáváte nektar, tak je to veliká věc. A pokud dáváte jed, je to hrozné. Takto to je. Nuže, hypnotizér používá hypnózu – jde o to, jak vás hypnotizuje. Udělá to, že vás zatlačí do vašeho podvědomí, do kolektivního podvědomí, kde vás přemůže. Jste pod jeho mocí. Říká: „Budete jako dítě,“ – vy budete jako dítě. „Cumláte flaštičku,“ – děláte to. Co to všechno je? Ale tady se stáváte Duchem ve smyslu, že se stáváte kolektivně vědomými. Není to hypnóza, protože to sami můžete vnímat. Například, vezměte si deset dětí, které jsou realizované duše. Jsou tu nějaké děti, které jsou realizované, dokonce i malé děti. A vezmete je k člověku, který trpí nějakým problémem, ano? Zavážete jim oči a zeptáte se jich: „Jaký problém má tento pán?“ Zvednou ty stejné prsty, všechny zvednou stejné prsty a řeknou: „Toto pálí,“ protože pocit, který vnímáte – pálení, zmrtvění či chladný vánek, – je ve vás zrozeno nové vědomí vibrační povahy. Ne hypnózou, naopak, po hypnóze se cítíte tak utahaní a vyřízení, jakoby na vás někdo jezdil jako na koni. Je to přesně naopak. A začnete růst uvnitř a rozumět, že můžete léčit lidi, chápete, která centra jsou napadena, chápete, která centra druhého člověka jsou napadena. Viděla jsem, že na začátku jsou lidé někdy zmatení, že nevědí „jestli jsou to moje centra nebo vaše centra“. Máme způsoby, pomocí kterých to můžete rozlišit. Můžete vidět, která napadená centra jsou vaše a která centra má napadená druhý člověk. Také víte, jak je dát do pořádku, také víte, jak dát ostatním realizaci, a posílit je jejich vlastními silami. Je to přesně naopak. Ale katalyzátor může být strašný a katalyzátor může být prostě božský. Otázka: Můžou se někteří lidé seberealizovat svým vlastním úsilím? Jejich vlastním úsilím? Myslím, že to není možné, protože stejně jako jen zapálená svíčka může zapálit jinou svíčku. Ale říkám, že dejme tomu dokonce Buddha dostal svoji realizaci, když byl naprosto vyčerpaný a musel ji dostat. Samozřejmě že to udělal Duch Svatý. On sám to udělat nemohl, ale dostal realizaci, protože musel žít za jiných okolností. Nemusel mluvit o Bohu, nemusel mluvit o celé věci, protože lidé se natolik zabývali mluvením o velkých věcech, jako Bůh a o všech druzích bohů a podobně a byl tam velký zmatek. A někdo musel být v té době realizovaný, kdo by tomu jednoduše zabránil a řekl: „Pouze seberealizace – nemluvte o Bohu a podobně, zapomeňte na to.“ Proto Buddha dostal realizaci tímto způsobem. Ale vy nemůžete dostat realizaci jen takto – můžete dostat pouze posedlost. Nemůžete ji dostat.

Někdo, kdo je osvícenou duší, taková osvícená duše od vás nevezme peníze. Obvykle vám lidé realizaci dát nechtějí, 99% z těch, co jsou opravdu realizovaní. Budou po vás házet kameny, nebudou chtít mít nic společného, neboť jejich zkušenosti s lidskými bytostmi jsou děsivé. Když s nimi budete mluvit – řekli mi: „Počkej dvanáct let. Víš, Matko, všichni Tě zničí, zabijí Tě, udělají to.“ Je velmi riskantní, zabývat se lidkými bytostmi, protože budou velice egoističtí a nikdy Tě neuznají. Ale když to vezmete takto, jako někdo kdo ví, je to pomoc, že? A realizace není možná, není možné, abyste ji dokončili sami. Není to možné, protože když, řekněme, svíčka, která není zapálená, chce získat vlastní světlo, toto světlo se musí přinést, že? Je to takto jednoduché. Ale člověk by se kvůli tomu opravdu neměl cítit špatně. Víte, já neumím řídit, někdo mě sem přivezl. Necítím se špatně, že mě sem musel dovézt, že? Ale umím jen jednu práci. Neumím jich mnoho. Neumím mnoho prací, nevím, jak spravovat banku, nevím, jak vypsat šek, jsem beznadějný případ v mnoha věcech. Neumím otevřít konzervu, možná. Ale vím, jak otevřít Kundaliní. Takže pokud umím jednu práci, proč by vám to mělo vadit? Konec konců ve všem závisíme jeden na druhém, že? Takže proč ne, když tu práci umím, komu to ublíži? A budete ji umět také. Budete ji umět také. Ale nemůžete ji udělat vy sami. Ve skutečnosti ale tímto nejste ničím zavázáni. Dělám to jen proto, že to miluji. Prostě to vyzařuje, já nedělám nic, jenom proudím, nevím, jak se to děje, jen to plyne. Miluji jen kvůli lásce samé. Nemůžeme uvěřit, že taková osoba může existovat, ale já jsem, opravdu jsem taková. Někdy dokonce někteří sahadžajogíni cítí, že jsem příliš milosrdná a že bych měla být k takovýmto lidem a věcem raději přísnější. Přijdou a říkají mi o tom nějaká moudra. Víte, oni si myslí, že nejsem moc praktická, ale toto je ta nejpraktičtější věc. Ano, já vím, že dělají chyby, protože nevědí, že kráčejí tmou. Když jdete tmou, do něčeho narazíte. Pak můžete udělat jedině to, že pro ně máte milosrdenství, protože oni nevidí, jsou slepí. Že je to tak? Jak byste mohli mít jakýkoliv hněv nebo vztek? A navíc bych vás požádala, abyste se chybně neztotožňovali naprosto s nikým. Musíte se dostat ke svému Duchu, to je ta nejdůležitější věc. Pokud stále přemýšlíte o někom, víte, jako ta paní – nevím, možná ji sem někdo poslal. Nevím, proč se rozzlobila. Neřekla jsem nic, abych jí ublížila. Možná je posednutá. Nevím, proč se na mě rozzlobila, a jen si stoupla a odkráčela se slovy: „Všechno, co říkáte, jsou lži.“ Proč bych vám měla lhát? Nemusím od vás nic získat. Ale proč se to děje? Protože není citlivá, není vnímavá k božskosti. Nechápe, kdo je božský. Nevyčítám jí to. Nemá tu vnímavost. Je to kvalita.

Viděla jsem sahadžajogíny velké rozmanitosti, kteří ke mně přicházejí. Někteří z nich jsou takového formátu, že tomu ani neuvěříte. Dostanou se do realizace, vědí, co to je. Mají strukturu diamantu, dostanou to a dají se na to. Jsou to ohromní lidé. Existují někteří, kteří se lopotí pozadu. Někteří získali realizaci, ale stále pochybují. Všechny druhy. To nevadí. Miluji je všechny. Ano, mé dítě? Je sahadžajogín? O čem mluví? Co říkal? – Matko, říkal: Pokud jsme před realizací byli tak hrozným člověkem, že jsme způsobovali rakovinu každému, s kým jsme se potkali, má realizace takový účinek, že to odebere, nebo co se děje? Vím, tolik věcí se stalo. Měli jsme kohosi v Brightonu, pamatujete? je právě tady, myslím – byl opilý, když přišel. Byl na mne velice rozzlobený, víte, zpočátku. Řekl: „Jak se můžu zbavit tohoto problému? Nedokážu Vám věřit,“ a tak podobně. A je v pořádku, naprosto v pořádku. Jeho změna je tak krásná… je tam? – Ano, jsem. Bůh ti žehnej. Je teď tak sladký. Nedávno za mnou přišel. Řekla jsem: „Podívejte se na to. Je tak sladký.“ Byl velice milý, že? Ale něco ho nadzvedlo, rozrušilo, víte, že se z něho stal alkoholik. Je v pořádku. Pouze milosrdenství vám pomůže pochopit, že pro to existuje nějaký důvod. Je velice milým člověkem, velice milým, bezpochyby. Ale něco se v něm pokazilo. To je v pořádku. Takže toto se děje, to je pravda. Sahadžajogíni si to uvědomují. Někteří, samozřejmě, musím říct, pokračují trochu pomalu… To nevadí. Oni půjdou nahoru, všichni, jsem si jistá. Každý je pro to stvořen. Ve skutečnosti Božské dychtí dát vám realizaci mnohem víc, mnohem víc, než chcete vy. Pokud by tu dnes bylo tisíc lidí, dala bych jim realizaci raději. Ale jen velmi málo lidí najde zalíbení v realitě. Tímto guruem Maharádží jsou poblázněni tisíce, že? Nedal těmto ubohým lidem nic. Ale pro skutečnost je jich velice málo. Onehdy se mě kdosi zeptal: „Matko, proč to nedáš každému?“ Řekla jsem: „Kde jsou všichni? Jsou zaneprázdnění. Kde jsou? Kolik jich je tady v Brightonu? Kolik je jich tady? Ano? To je ten problém. Zabere to čas, než si lidé oblíbí realitu. Zabere to čas. A přitom to je tak nádherná věc. A dokonce i když získají realizaci, odpadnou. „Ó, jsem nyní v pořádku. Jsem v pořádku.“ Objeví se po roce. To není ono. Musíte se stát mistrem v tomto umění, naprosto ho zvládnout. Je to všechno zadarmo, naprosto zadarmo. Všichni, kteří tady sedí, to můžou říct. Otázka: Mohla byste pohovořit trošku víc o seberealizaci a co je nezbytné, aby se zlepšila? Ano, ano, řeknu vám to v příští přednášce, jedno po druhém.

Nyní hovořím o levé straně, pravé straně a pak o středu a pak také samozřejmě o Duchu. Zcela určitě, toto musím udělat stokrát. Ale musím vás postupně upevňovat. Ano? Určitě budu. Nebudete tomu věřit, myslím, že jsem už měla v Londýně nejméně pět set přednášek. A to nekončí. Pokaždé, i posledně, když jsem mluvila, řekli: „Matko, to byl naprosto nový rozměr, jak jsi mluvila.“ Nevím, Kerry mi řekl, že se poprvé tolik dotkl svých vibrací díky mým přednáškám, nevím, čím jsem ho tak zasáhla. Ano, je to překvapující. Je z Austrálie. Australanům se daří. Pracují velice rychle. Takže všechny otázky jsou vyřízeny? Pustíme se do toho? Co jsou karmy? Karmy? Karmy jsou, když cokoliv děláte pomocí pravé strany akce, pak se důsledky uvnitř vás shromažďují jako vaše ego, protože si myslíte, že to děláte. Ve skutečnosti neděláme nic podstatného. Co děláme, je mrtvá práce, jak jsem už říkala, že vyrábíme židli z mrtvého stromu. To je vše. Děláme to, že vytváříme myšlenku, že děláme práci. Jakou práci děláte? Můžete toto přeměnit v ovoce? Nemůžeme tomu dokonce ani přidat vůni. Takže tento mýtus v nás pracuje jako ego, jak je tady ukázáno, o kterém budu mluvit zítra, ano? A ono si myslí, že děláme tuto práci, tamtu práci, a toto ego si myslí, že když jsme udělali špatnou práci nebo dobrou práci, musíme trpět. Víte, tygr toto nepociťuje. Když tygr musí jíst, musí zabít. Zabije zvíře, sní ho a hotovo. Nesedne si a nevrčí: „Ach, Bože, neměl jsem to udělat. Měl bych se stát vegetariánem.“ Neshromažďuje v sobě vůbec žádnou karmu, ano? Ale my, lidské bytosti, ano. Proč? Protože jsme uzavření. Jsme uzavření. Podívejte se sem, jsme uzavření. Oni jsou otevření. Cokoliv udělají, netrápí se tím. My se ale trápíme tím, co děláme, protože si myslíme, že děláme. Jak jsem říkala, když je toto centrum otevřeno, On vysaje naše karmy a tyto takzvané karmy nejsou nic jiného než hříchy, biblickým jazykem jim můžeme říkat hříchy. A všechny jsou vysáty tímto mocným Božstvem Kristem, který je v nás probuzen. A vy se dostanete nad to, protože právě ego vytváří karmu. Když je vaše ego zničeno, kde jsou karmy? Jsou také zničeny. Pak neříkáte: „Udělal jsem to.“ Řeknete: „Matko, nevypracovává se to. Nestoupá to.“ Co je toto „ono“? Stane se to třetí osobou. „Proudí to.“ „Vibrace nepřicházejí.“ Víte, neříkáte: „Já, já dělám tuto realizaci, já zvedám Kundaliní…“ tak to neřeknou. Říkají: „Ona nestoupá.“ Stáváte se třetí osobou.

Třetí osoba je Duch. Kde neříkáte: „Já bych to měl udělat.“ I když je to váš syn, říkáte: „Matko, bude lepší, když dostane realizaci.“ Dobrá, uvidíte. Vyzkoušejte to. Nevypracovalo se to? Dobře, tak bych měla vystavit potvrzení? Řekl: „Jak bys mohla vystavit potvrzení, Matko, jak by kdokoliv mohl, Kundaliní nevzestoupila.“ Každý ví, ať je to váš otec, matka, sestra – kdokoliv, když nejsou realizovaní, vědí, že nejsou realizovaní. A co? Prostě to vědí. Moje vnučka, která je nyní tady, se narodila realizovaná a bylo jí sotva pět let, myslím, když jeli do Ladakhu. Seděl tam jeden láma s oholenou hlavou, v tom jejich oblečení. Každý se dotýkal jeho chodidel a také rodiče, kteří nejsou realizovaní, moje dcera není realizovaná, takže ona se jich také dotkla. Vnučka to nemohla déle snášet, bylo to pro ni příliš. Seděl na vyšším kvádru, tak šla, dala ruce za záda a dívala se na něho a řekla: „Co míníte tím, že každého žádáte, aby se dotkl vašich nohou? Nejste ani realizovanou duší. Myslíte, že, když nosíte tento oděv a holíte si hlavu, můžete žádat lidi, aby se dotýkali vašich nohou?“ Malé pětileté dítě, ale rozumí.

Jednou jsme měli v Indii program, kam mě pozvali jako hlavního hosta a Ramanmaš, která byla realizovanou duší. A jeden pán z vedení Rámakrišnova ašrámu – ředitel tam seděl ve své velké oranžové róbě. A jiná moje vnučka seděla v přední řadě. Nemohla ho déle snášet, tak odtamtud zakřičela: „Matko, ten, co má šaty ke kotníkům, babičko, požádej ho prosím, ať jde pryč, dává nám všem horko.“ Bylo tam mnoho sahadžajogínů, kteří z něho cítili horko, ale on si myslel, že je velmi duchovním mužem. Řekla: „Požádej ho, ať odejde, je oblečený až ke kotníkům.“ Nevěděla, že je to róba. Dokonce i děti vědí, kdo je realizovaná duše a kdo ne, pokud se narodí realizované. V dnešní době se rodí mnoho realizovaných dětí. Čas soudu, toto je čas soudu. O tomto vám samozřejmě řeknu později. Nebude Vám vadit, když Vám položím pár otázek? To je v pořádku, nevadí. Když se ale ptáte příliš mnoho otázek, někdy se z toho stane mentální činnost a může to někdy oddálit realizaci. Takže bych vám doporučila, pokud to není příliš důležité, raději se jim vyhněte, protože odpovídání na otázky je pouze mentální úroveň. Budu hovořit o něčem, co je mnohem dál. Takže je to něco logického, jestli jste mě pochopili – dobře, pusťme se do toho. Pokud se to vypracuje, vypracuje se to. Když ne, nevadí. Budu tu 34 dní a vypracujeme to. Ano? Takže je lepší svoji mysl nechat v klidu. Řekněte mysli: „Měla jsi už dřív mnoho otázek, mnoho ses naučila, nyní přišel čas získat požehnání vaší vlastní bytosti.“ Ano? Když své mysli řeknete, bude odpočívat.

Mysl je úžasná věc. Když vaše mysl ví, co chcete, a je-li to skutečnost, podpoří vás a velmi vám pomůže. Stejná mysl, která může být svedena na scestí, je někdy jako osel, jako Kristus použil osla, aby naznačil, že když mysli dovolíte, aby byla zkažená, přivede vás k nejrůznějším věcem, ale když ji řídíte, dovede vás tam, kde máte být. Prostě ho umlčte. Je lepší, když jste na mentální úrovni potichu. Proto jsem odpovídala na vaše otázky, protože později, když Kundaliní stoupá, v tom čase by mysl neměla povstávat, aby řekla: „Nezeptala jsem se na toto.“ Tak proto. Prostě ji ztišit, nic není potřeba… jen ji ztišit. V pořádku? Takže nejlepší je získat svoji realizaci, jinak je tato mysl docela vyrušujícím elementem. Může přijít jako na zavolanou, a když máte získat svůj poslední průlom, může se zastavit. V pořádku? Takže pokud máte nějakou neodkladnou otázku, která vás doopravdy trápí, tak se mě musíte zeptat. Ale pokud to není příliš důležité, tak se toho vzdejte. Je to velmi důležité? – Ne. Pak je to v pořádku. Uvědomil si to. Musím vás požádat jen o jednu věc, pokud vám to nebude vadit, musíme si sundat boty, protože Matka Země nám velmi pomáhá. Takže od Ní musíme přijmout pomoc všemi možnými způsoby.