Veřejný program: Rady na pravou stranu – 14/05/1982, Brighton, Velká Británie

Navrhuji, abyste je dnes nechali nejdříve se ptát. Zůstanu tady… Pokud máte nějaké otázky, raději se Mě zeptejte teď. Aby vás vaše mysl nerušila. Bude lepší, když budu stát… uvidím lépe na lidi. Je lepší, když jsem zde, nebo na zemi? Takže, vhodnější bude nejprve se ptát, protože včera, když jsme začali tuto část s otázkami, odvedlo to lidi trošku jinam. Je lepší zeptat se na začátku na to, co potřebujete, protože jste všichni hledající. Všichni jste hledající a hledáte, tak nejlepší bude začít teď otázkami, abych mohla odpovědět během své přednášky. Žádné otázky? To znamená, že sahadžajogíni dokážou Sahadža jógu dost dobře vysvětlit. Jsem na ně velmi hrdá. Když jsem přijela do Austrálie, novináři se Mě ptali: „Matko, jsou všichni Vaši následovníci učenci?“ Řekla jsem: „Ne, jsou to úplně obyčejní lidé. Musí být úplně obyčejní a normální lidé.“ Ale oni řekli: „To, jaké mají znalosti, je tak překvapivé, že máme pocit, že jsou všichni učenci.“ Řekla jsem: „Všechna učenost je uvnitř vás.“ Všechno vědění je uvnitř vás. Stačí jen dostat tam světlo, pak uvidíte, že všechno to vědění je ve vás. Nemusíte pro ně nikam chodit. Je to všechno uvnitř, všechno je ve vás zabudované. Jste vystavěni tak krásně, abyste se stali Duchem, že pro to už nemusím moc dělat. Prostě se to vypracuje. Jedinou věcí je, že člověk musí vědět, co bychom měli očekávat, abychom se stali Duchem. Jaká by měla být naše představa. A to také musíte logicky pochopit. Měl by to být logický závěr. Ne proto, že něco říkám, že jste se stali členy nějaké skupiny, protože jste někde zaplatili peníze. Takhle to není. Realita je tím, čím je. A logicky to musí být realita. Nedávno jsem vám říkala o levé straně, o minulosti, o podvědomí, o kolektivním podvědomí a o problémech podvědomí a podmíněnostech, které získáváme z materiálních věcí, z hmoty. Hmota se vždycky snaží přemoci Ducha. A tahle hmota nás přemáhá, protože jsme na počátku vyšli z hmoty. Ale jak z ní vzejde Duch? Jak dojde k tomu, že se staneme Duchem? Lidé mluvili o seberealizaci. Tolik lidí mluvilo o druhém narození. Všichni říkali, že se musíte znovu narodit. Je hodně lidí, kteří říkají: „Jsem dvakrát narozený,“ sami si dají osvědčení. Na světě najdete lidi všeho druhu, kteří vědí, že se něco musí stát, že musí dojít k nějakému průlomu, že musíme něco hledat. Představte si, že v Ježíšově době nebylo tolik lidí, kteří hledali. Nikdo také nemohl k učedníkům příliš mluvit. Byli to jen obyčejní rybáři, velmi prostí lidé. V dnešní době však najdete tolik hledajících, na celém světě. Co hledají? Co hledáte? Je to hledání vašeho Ducha. Je to velmi neurčitý pojem, říci, že hledáte svého Ducha. Co by ten Duch měl být? A proč bychom tohoto Ducha měli hledat? Podle svého vývoje jsme lidskými bytostmi, naše vědomí je vědomím lidských bytostí a toto vědomí lidských bytostí není konečné. Kdyby bylo, nehledali bychom. Není to konec. Musíme dojít k bodu, kde se musí stát něco víc. Jak přistoupit k této věci logicky? Co se s námi během naší evoluce stalo? Byli jsme zvířaty, z nich jsme se vyvinuli v lidské bytosti. Co je tak výjimečného na lidských bytostech v porovnání se zvířaty? V lidském vědomí existuje nový rozměr. Například koně můžete vést nějakou špinavou uličkou, nebude nic cítit, špínu nebo nečistotu, nebo krásu, barvy, nic. Nevnímá rozdíl. Když ale vezmete lidskou bytost špinavou uličkou nebo špinavým domem, okamžitě si to uvědomuje, nelíbí se jí to. Takže to, co k nám přišlo, není nic jiného než nový rozměr vědomí, v porovnání se zvířaty. Nebo to můžeme říci velmi vědecky, že jsme si ve svém centrálním nervovém systému rozvinuli nové vědomí. Vše, co je v našem centrálním nervovém systému, dokonale známe. Řekněme, že cítím, že toto je horké, každý bude cítit, že je to horké. Když řeknu, že tohle je barva určitého ptáka, každý řekne to samé. Takže to, co je ve vědomí jedné lidské bytosti, říkám vědomí, ne mýtus nebo halucinace, ale realita, kterou vnímá svými orgány, smyslovými orgány, je /u všech/ naprosto stejné. Člověk, který cítí horko, neřekne, že cítí chlad, ani nepřijde někdo jiný a neřekne, že je to chladné. Všichni řeknou, že je to horké. Takže jedno je jisté, že pravda je jedna, nemohou být dvě. A všechno, co se musí uskutečnit v naší evoluci, musí být v našem vědomí. Jako ryba, která se stala želvou. Když se ryba stala želvou, co se s ní stalo? Je to ve vědomí želvy, že začala cítit Matku Zemi. Ztratila něco, co měla ryba, a začala vnímat něco nového. Stejně tak, když má v naší evoluci něco proběhnout, naše vědomí se musí stát vyšším a dynamičtějším. V tomhle nám mohou pomoci spisy mnoha lidí. Například Junga můžeme považovat za jednoho z těch, kteří o tom mluvili. Jung řekl… Jung řekl, že když přijde průlom, lidské bytosti se stanou… stanou se kolektivně vědomými. Stanou se! Neříkal, že všichni začnete dělat stejné věci nebo že se začnete chovat stejně. Ne, řekl, že se stanete, že si toho budete vědomi, ne nevědomi. Takže když hledáte svého Ducha, pokud vás osvítí, ve svém vědomí budete vědět něco víc, než jste věděli doteď. Například dnes můžete cítit, že je to horké nebo chladné, ale možná, že s tímto vědomím můžete cítit něco jiného. Řekl to velmi jasně, že se musíte stát kolektivně vědomými. Takže smyslem naší evoluce je stát se tím, nic jiného. Staneme se něčím jiným. V sanskrtu se například říká, pro realizovanou duši, pro Indy, je to velmi běžná znalost a není to nijak složité k pochopení, říkají mu „dvidžaha“ – ten, kdo se znovu narodil. A také pták se nazývá „dvidžaha“, protože pták se narodí nejprve jako vajíčko a pak roste, dospívá a najednou se stane ptákem. Je to obdoba realizace. Také víte, že na Velikonoce se dávají vajíčka. Má to stejnou symboliku, že jsme vajíčky a musíme se stát ptáky. Takže právě teď, v této fázi, když jsme lidskými bytostmi, jsme omezeni právě tak jako vajíčko, abychom vyrostli do bodu, kdy se můžete stát ptákem. Všechny další věci, o kterých lidé mluví, nejsou realizace. Třeba bych mohla říct: „Dobře, když vás úspěšně zhypnotizuji, můžu vám dát láhve a možná z nich začnete sát jako děti.“ A i kdybyste věděli, že děláte něco divného, dělali byste to. Budete to muset dělat, protože budete zhypnotizovaní. Ať už zkusíte cokoli takového, nejde o realizaci. Už jen proto, že abyste se stali lidskými bytostmi, jimiž jste, nemuseli jste udělat vůbec nic. Ve fázi opic jsme si neusekli ocasy, abychom se stali lidskými bytostmi. Stalo se to spontánně, jako když se z květu stane plod. Je to živoucí proces. Člověk nepochopil, že vše, co se vám musí stát, je živoucí proces, není to mrtvý proces. Co dokážeme udělat my, je vždy mrtvé. Například dokážeme stát na hlavě, skákat, utíkat, dokážeme dělat nejrůznější věci, ale není to živoucí proces. Živoucí proces je, když se něčím stáváte. A o toto stanutí se musí žádat každý poctivý hledač. Když nejste poctiví, pak je to obtížné. Nebo i když jste poctiví, ale chybně ztotožněni s určitými myšlenkami, které jste četli, protože jste zaplatili za knihu nebo jste zaplatili nějaké organizaci, někomu jste zaplatili, to vám nepomůže. Co musíme pochopit, je to, čím se stáváme. A to jsem vám říkala včera, že se stáváte mistrem. Stáváte se prorokem, jak to řekl Blake: „Lidé Boha se stanou proroky a budou mít síly učinit proroky z druhých.“ Takže abyste k sobě byli naprosto upřímní, měli byste říct: „Stal jsem se prorokem a dokážu udělat proroky z druhých?“ Tohle je velmi jednoduchý způsob, jak se dívat na naši realizaci, a to je to, čeho jste schopni, že se stáváte proroky. Protože všechno je ve vás, celý ten mechanismus je uvnitř vás, jste jako počítač, jen ho zapojit do zásuvky a začne pracovat. Jenom se tím musíte stát. Pokud se tím však nestanete, pak všechny další věci – vytváření organizací a cokoli podobného – nejsou k ničemu, nemají žádnou hodnotu, je to všechno, mohu říct, zavádějící. Co jste získali vy sami? Řekněme, kdyby Ray řekl: „Matka viděla světlo a stalo se to a ono, má takové a takové síly,“ to je všechno k ničemu. K čemu vám to je? Mohla bych být králem čehokoli, jak se to týká vás? Důležité je, čím jste se stali vy, a když řeknu, že vše potřebné k tomu stanutí se je uloženo ve vás, tak to musím dokázat, to je celé. Ve skutečnosti nám toto vědění není neznámé. Všechno to bylo popsáno už od Mojžíšových časů. Když například mluvil o „hořícím keři“. Co je to, ten hořící keř? Nikdo neví, všichni jen říkají, že se objevil hořící keř. Když však vidíte plně osvícenou Kundaliní, pokud Ji vidíte, opravdu vypadá jako hořící keř. A potom se v Bibli říká také: „Objevím se před vámi v podobě ohnivých jazyků.“ Co to znamená? Nikdo to nevysvětluje, nikdo neví. Tyhle ohnivé jazyky nejsou nic jiného než tato centra, když jsou osvícená, pak je vidíte právě jako ohnivé jazyky. Vy je ale nepotřebujete vidět, protože když jste vně pavilónu, tak ten pavilón vidíte; když jste uvnitř, nevidíte ho, vidíte jen halu. Proto by měl člověk pochopit, že nejde o to, co si myslíme, že by se mělo stát, ale o to, abychom přijali to, co se skutečně stane. Takže nejprve bychom se měli zbavit nesprávného ztotožňování se se svými představami, že se stane to či ono a že by se mělo stát tohle: „Měl bych vidět světlo, měl bych létat ve vzduchu.“ Hodně lidí platí za to, aby létali ve vzduchu. Takový nesmysl! Proč chcete létat? Nerozumím tomu. Platí za to mnohem víc peněz, než by museli zaplatit za cestu kolem světa. Opravdu, nebude to tak drahé, jako když platíte za tenhle byznys s létáním, za tenhle obchod s „Flying Squad“. Ale co to je? To je třeba pochopit. Když se vrhneme na toto létání, do čeho se to dostáváme? A tahle metoda obluzování je tak nenápadná, že to nedokážete odhalit. Prostě v tom pokračujete. Tak jako ta záležitost Flying Squad. Měli jsme pána, který byl ředitelem akademie, dostal epilepsii, jeho žena dostala epilepsii, dítě dostalo epilepsii a všichni přišli ke Mně. Přišli o své domy, o všechno, byli na mizině. Tak to dopadlo s celou tou fraškou ohledně létání. Je třeba si uvědomit, že nemůžete platit za svoji evoluci, za to nemůžete platit. Je velmi jednoduché to pochopit. Jak jsem říkala včera, když zaplatíte tomuto květu, stane se z ní plod? Je to živoucí proces, za který nemůžeme platit, nerozumí penězům. Živoucí proces nerozumí penězům. Ještě jsem nepoznala nikoho, kdo, když má například problémy s trávením, sem dá peníze a řekne: „Teď, když ti platím, žaludku, strávíš moje jídlo?“ Děláme to takto? Stejně tak je tohle nejvyšší z nejvyšších živoucích procesů, za který nemůžete platit. Pro lidské chápání je to něco příliš subtilního, protože oni věří, že člověk musí za všechno platit, jinak že to nefunguje. Třeba se jdete podívat na nějaký vůz, chcete mít, řekněme, dobré vozidlo, tak musíte zaplatit. Za funkční, ano? Když nefunguje, tak ho můžete mít zadarmo. Ale za takové, které funguje, musíte zaplatit. Je-li nějaké auto zadarmo, tak to znamená, že je to krám, že je k ničemu. Musíme zaplatit, aby si ho vzali do bazaru, takže v lidské mysli je stále to, že člověk musí platit. A to je velmi špatné. Tohle nemůžete zaplatit. Mluvím o procesech, které jsou mimo dosah člověka, lidské bytosti je nedělají. Například nemůžeme přeměnit květ na plod, samotný živoucí proces je mimo dosah lidí. Ale když se stanete, když se stanete vyšší lidskou bytostí, tak to dokážete. A tohle by se vám mělo stát. Pokud se vám nestane tohle, tak všechno to ostatní je špatně. Hovořím k vám s velkým znepokojením, protože lidé, kteří nabízejí své služby za peníze, kteří prodávají zboží, to dělají velmi dobře. Vědí, jak vás nalákat, vědí, jak do vás implantovat myšlenky, jak vás zmást, a vy se s nimi prostě ztotožňujete, dokud vás úplně nevyřídí. A pak se ocitnete na holičkách. Řeknete: „Ó, Bože, co se to stalo?“ Je tu jedna věc, že váš Duch není ztracený. Je tam. Navzdory všem chybám, navzdory všemu hledání, Duch spočívá uvnitř vás navzdory všemu… dokud žijete. A tento Duch má být přiveden do vaší vědomé mysli, to znamená do vašeho centrálního nervového systému, síly Ducha byste měli cítit ve své bytosti. Toto je Sahadža jóga. „Sahadža“, jak vám určitě řekl, znamená narozený s vámi. Včera jsem vám říkala o levé straně, která je silou přání, a prostřednictvím této síly k nám přicházejí všechny naše podmíněnosti a všechna lákadla hmoty, materialistických věcí a také lze říci, že shromažďujeme celou svou minulost, a ta pak přechází až do kolektivního podvědomí. Také jsem vám včera řekla, že rakovina je nemoc způsobená extrémně levostranným chováním. Ti, kteří jdou do extrému na levé straně, dostanou rakovinu. A dá se vyléčit, když dokážete takový extrémní případ dostat do středu, pak je možné ji vyléčit, o tom není pochyb. Druhou stranou je pravá strana, o které, jak jsem řekla, vám povím dnes. Ten pán, který dával tolik otázek, tu není, že? Včera kladl jednu otázku za druhou. Myslím, že mu nejde o hledání. Dobře, tak tedy druhá strana, vpravo, je silou, díky které jednáme. Nejprve si přejeme a pak jednáme. Tato síla, síla pravé strany, se v nás projevuje jako pravý sympatický nervový systém. Z tohoto vychází i věda, jenže na hrubé úrovni, zatímco zde jde o jemné věci, které jsou uvnitř nás. Takže tato pravá strana, která existuje uvnitř nás, nám dává sílu pro duševní a fyzickou schopnost jednat. Toto jednání nastává, když si něco přejeme a chceme toto přání realizovat, pak přistoupíme k činu. Je třeba vědět, o jaký druh síly se jedná. Tato síla se v sanskrtu nazývá „prána šakti“. „Prána“ a ta druhá, na levé straně, „mana šakti“, což je síla emocí, nebo můžeme říct síla mysli, ale, víte, angličtina není tak výstižná. Takže budu říkat mana šakti a prána šakti, to jsou dvě síly, které existují uvnitř nás a které začínáme používat jako levou a pravou, lze říci jako brzdu a plyn, a pak se stáváme mistrem v řízení. Ale než se jím staneme, děláme chyby. Lidská mysl je specifická tím, že zachází do extrémů. Řekněme, že někomu povím: „Musíte meditovat.“ Budou meditovat pět hodin. Není třeba meditovat pět hodin a podobně. Jenže když jim řeknete, že musí stát na hlavě, budou to dělat deset hodin. Takže vůbec není třeba zacházet do extrémů, musíme být prostě ve středu, být laskaví ke svému tělu, být laskaví k sobě samým. Není proč šílet, není kvůli čemu se příliš rozrušovat. Je to jen velice jednoduchá věc, která se vám musí stát. Představte si například semínko, které zasadíte za velmi hlasité hudby, nebo řekněme na místě, kde každý spěchá, huláká, křičí, co se s takovým semínkem stane? Nikdy nevyraší. Když bude na klidném místě, náležitě umístěné, ne v převrhnutém květináči, pak se určitě rozvine v nádherný strom nebo krásný keř, v cokoli, v co se má rozvinout. Stejným způsobem, když jsme příliš v extrémech, jdeme doleva a doprava. Říkala jsem vám včera, co se děje, když jdete doleva, že všechny ty věci jako hypnóza a mimosmyslové vnímání… Většina těch guruů zkouší tyto triky, víte, že vás zhypnotizují a lidé se do takového gurua úplně zblázní: „On je náš guru,“ a chovají se prostě jako zcela smyslů zbavení. „Ó, tak tohle je můj člověk!“ Je to proto, že ten člověk ve vás vzbuzuje jakousi jistotu, že: „Když ho budu následovat, víte, on jde do nebe a já tam půjdu s ním.“ Tak to není. Musíte jít do nebe jednotlivě sami a musíte se stát svým vlastním guruem a musíte o tom všechno vědět. Není to tak, že kdokoli může za sebe připojit přívěs, dát tam nějaké lidi a říct: „Pojďte se mnou, jdu do nebe.“ Většina z těch lidí jde ve skutečnosti do pekla a vy je budete velice rychle následovat. Takže, nikdy to tak není, věřte Mi. Každý, kdo říká, že následováním určitého gurua se dostanete do nebe, se naprosto mýlí. Musíte následovat princip. A každý guru, který je opravdovým guruem, vám vždy řekne, vždy vám řekne, že se musíte něčím stát. Nikdy neřekne jen: „V pořádku, dali jste mi peníze, dobře, jste členem, teď jste mé dítě, teď jste můj žák a já vám dám svou lásku. Mějme lásku.“ Kde je ta láska? „A dejte mi víc peněz, dejte mi Rolls Royce, dejte mi toto, tamto.“ A my to jako blázni děláme a myslíme si, že tyto věci můžeme směnit. Protože jsme hledači, máme plné právo najít svého Ducha a nenechat se oklamat žádnými triky a podvody těchto lidí nebo, řekla bych, hroznými metodami, které používají. Nejenže vás za peníze oklamou, ať si podvádějí, ať si mají peněz, kolik chtějí, ale oni navíc zničí vaše šance získat realizaci, což si neuvědomujete. A jakmile je zmaří, je velice obtížné dát vám realizaci. A pokud to skutečně důsledně nevypracujete, je to bezvýchodná situace. Viděla jsem lidi, kteří kvůli tomu trpěli. Toto dění uvnitř nás pracuje pro naše duševní a fyzické funkce na pravé straně. Například přemýšlíme o budoucnosti, začne plánování… „Toto musíme udělat zítra, nebo pozítří. Musíme to udělat.“ A začneme si to rozvrhovat: „Takže, dojdu tam, seženu to a pak si koupím lístek a pojedu tam…“ Chci říct, že naše mysl pracuje pro budoucnost. A tak začínáme být zcela zaměřeni na budoucnost, do takové míry, že občas potkávám lidi, kteří jsou tak v budoucnosti, že dokonce zapomenou své vlastní jméno. Věřili byste tomu? Nepamatují si dokonce ani jméno svého otce. Což nevadí, jenže oni zapomenou i své vlastní jméno. Jsou zkrátka jako blázni, protože si nepamatují své jméno a nevědí, kde jsou a co dělají. Takové lidi jsem potkala, jsou skutečně nemocní, protože začali být tak zaměření na budoucnost, že nevědí nic o své minulosti. Toto futuristické chování začíná ve společnosti, kde lidé stále přemýšlejí o budoucnosti. „Co budu dělat, co musím udělat zítra, co musím zítra zařídit?“ A když začnou dělat všechny tyto věci, jejich pozornost jde do extrému napravo. To je velice nebezpečné místo, velice nebezpečné, když se začínáme pídit po budoucnosti. A vidět budoucnost je fiktivní záležitost, naprosto fiktivní, protože to, co si myslíte o budoucnosti, neexistuje. To, co existuje, je přítomnost, musíte být v přítomnosti, ne v budoucnosti. Jenže lidé řeknou: „Musíte být v přítomnosti, ale jak?“ Nedokážeme to. Buď jsme v minulosti, nebo v budoucnosti. Protože když se zvedne myšlenková vlna, jde nahoru a dolů. A zvedne se další myšlenková vlna, jde nahoru a dolů. Tuto myšlenkovou vlnu, která se vzedme nahoru, následujeme, ale nevidíme, jak klesá dolů. Další myšlenkovou vlnu, která stoupá, sice vidíme, ale už nevidíme, kam odchází. A tak přeskakujeme po hrotech těchto myšlenek a nevíme, že jsme možná v minulosti, nebo v budoucnosti. Ale uprostřed těch dvou myšlenek je přítomnost a my nevíme, jak tam dostat svoji pozornost, což je velice složitá věc, a říct jen, že musíte být ve středu, nestačí. Všechny ty rady: „Měli byste dělat tohle, měli byste dělat tamto,“ nic nevyřeší, dokud tu nebude světlo. Dejme tomu, že v této místnosti nebude světlo a vy řeknete: „Běžte rovně,“ nejde to, protože nevidíte, kde je ulička, kudy jít. Ani když nařídíte: „Snaž se,“ nedokážete jít rovně, aniž byste se dotýkali všech těchto židlí, protože tu není žádné světlo, nevidíte. Takže je třeba pochopit, že když žijeme futuristicky a příliš plánujeme, ve skutečnosti žijeme v pomyslném světě. Existuje mnoho příběhů o lidech, kteří žili ve fiktivních světech a zjistili, že všechno bylo zničeno. A existují lidé, kteří to vypracovávají svým fyzickým úsilím, a když vyvíjejí fyzické úsilí, vytvářejí si další problém, protože se z nich stanou jen fyzicky orientovaní lidé. A když jste orientovaní jen fyzicky, Duch se na vás rozzlobí. Na pravé straně se tedy pohybují lidé, kteří jsou velmi pedantští, o kterých se dá říct, že jsou velmi puntičkářští, co se týče času, a kteří jsou ve všem velmi neústupní, kteří jsou strašní suchaři, jsou velmi vážní a nechtějí tolerovat žádný nesmysl. Typ lidí, které běžně potkáte, tento typ lidí se stává bolehlavem a jsou velice nudní. Nedá se s nimi vydržet, mohou to být velice nudní lidé. A zaníceně kážou o tom, jak být poctivý a jak chodit rovně jak prkno. V přírodě není nic rovného, všechno se tak krásně vlní, protože příroda je vytvořena rozmanitě a pestrost přináší krásu. Nepřemýšlejí o kráse, nepřemýšlejí o lásce, milosrdenství, o ničem. Pro ně je svět přesně nalajnovaný a takovým způsobem žijí. Takoví lidé si v sobě budují velké ego, jak vidíte tady tu žlutou věc v hlavě, které se říká ego. Ukážu to. Činností levé strany, emocionální strany, si rozvíjíme superego a činností pravé strany si rozvíjíme ego. Toto ego není jednoduché uvidět. Protože když máte superego, máte bolesti v těle, jste nešťastný člověk, máte ve tváři vrásky a vypadáte naprosto zničeně. Ale když máte ego, tak vypadáte velice dynamicky. Můžeme říct, že Hitler byl extrém v této záležitosti ega. A vzal si do hlavy, že je nějakou inkarnací Boha a že musí zachránit národ, že má znalosti o rasách a podobně a že má zachránit určitou rasu. Tento typ myšlenek přichází od těchto lidí, kteří jsou pravostranní, velmi agresivní, mohou být velmi komunikativní, mohou vypadat velmi pokorně, mohou to být velmi dobří obchodníci, mohou být kýmkoli, ale nevědí, že mají tohoto Pana Ego, který vzedmul jejich hlavy jako velký balón a oni plachtí ve vzduchu. Ego končí v hlouposti. Budete se divit, konečným důsledkem ega je hloupost. Takoví lidé zabředají do nejrůznějších hloupostí a říkají: „Co je na tom špatného?“ Znala jsem například staré lidi, kteří se chovali velmi hloupě a říkali: „Co je na tom?“ Například stařec, asi devadesátiletý, který nemůže ani chodit bez hole, se pustí do těchto tanců a pak spadne, víte, a myslí si: „No a co?“ Znala jsem třeba ženu, které bylo asi 85, a zemřela při pádu z koně. Přirozeně, chci říct, co jiného se dá čekat od pětaosmdesátnice? Je to nabíledni – žena, které je osmdesát pět, by měla sedět doma, starat se o vnoučata, možná může mít i pravnoučata. Proč chce být místo toho pětadvacetiletou dámou, naskakující na koně? Dělají tedy všechny tyto hlouposti a pak řeknou: „Co je na tom?“ Na hlouposti není nic špatného, co na tom? Jenže takoví lidé otravují společnost, ostatní. Lidé, kteří mají superego, působí problémy sobě, ale ti, kteří jsou egoističtí, působí problémy ostatním. Neustále druhé opravují, trápí je, předávají druhým své myšlenky a takoví lidé mohou být velmi úspěšní, protože úspěch plodí úspěch. Neustále lidem něco vtloukají do hlavy, říkají: „Je to tak a tak.“ A když to stále říkáte, tak najednou uvěříte: „Ano, musí to tak být.“ A takoví lidé jsou mnohem nebezpečnější, než, řekla bych, lidé se superegem. Ale pro lidi, kteří neznají triky superega, mohou být opravdu velice nebezpeční, protože jsou velmi subtilní, nevidíte je, hypnotizují a mohou vás posednout a být velmi mazaní a mohou použít mnoho různých metod, kterých si nejste vědomi. Takže si není jednoduché vybrat, který je lepší, který horší. Obě věci jsou špatné, když jdou do extrémů pravé či levé strany. Podívejme se teď, co se děje fyzicky. Říkala jsem vám, že rakovinu dostáváme skrze levou stranu. A co se fyzicky stane lidem, kteří jsou zaměřeni na budoucnost? Pro chování zaměřené na budoucnost máme speciálně jedno centrum, které se nazývá Svadhištána čakra a na hrubé úrovni se v nás projevuje jako pleteň, zvaná aortální. Tato Svadhištána čakra je pro lidské bytosti velmi důležitá, speciálně pro lidi, kteří jsou duchovně vyspělí. Pomocí této čakry vlastně přeměňujeme tuk ze žaludku pro potřeby mozku. Je to centrum Súrji, slunce. Když začneme přemýšlet, tyto buňky se přeměňují takovým způsobem, aby byly použitelné pro mozek. A když pořád přemýšlíte, neustále o něčem přemítáte, co se pak stane? Chci říci, že vám z toho nemají narůst rohy. Všechno to spotřebováváte, a když spotřebováváte všechny tyto buňky, musíte je nahradit, a aby se to stalo, Svadhištána čakra musí velice tvrdě pracovat, aby tyto buňky přeměnila pro potřeby mozku. Kromě této činnosti existují i další věci, o které se Svadhištána čakra musí starat – například o játra, slinivku, slezinu, ledviny, o tohle vše se toto centrum musí starat a u žen také o dělohu. Takže, když Svadhištána čakra dělá jen jednu věc a nemůže dělat žádnou jinou práci, pak jsou ostatní věci zanedbávány a vy si způsobíte hrozné nemoci, nazývané jaterní problémy. Jaterní problémy jsou další věcí, kterou sami nevnímáte. Ostatní vědí, že máte nemocná játra, podle toho, jak jste vznětliví, jak jste nedůtkliví, jak pořád na lidi vrčíte a jak nikdy nejste s ničím spokojení, jak kritizujete ostatní; toto vše je projev nemocných jater a takhle nemocní lidé nikdy nejsou sami se sebou spokojení, protože játra se starají o vaši pozornost. A ti, kteří mají problémy s játry, mají hroznou pozornost. Takto těká, víte, nedokážete svou pozornost udržet jasnou. Na ulici vrazíte rovnou do auta, protože se díváte na něco, na co byste se dívat neměli. Ale pořád se takto díváte, nemůžete jít… chci říci, že nenajdete žádné takové zvíře, které by takto chodilo, to dělají pouze lidé. Když je vidíte na ulici, nestačíte se divit. Kam jdou? Nejdou rovně, nedívají se rovně, ale oči jim těkají sem a tam, protože pozornost kolísá. Pozornost je roztěkaná kvůli špatným játrům. Takže játra jsou velice důležitá. Játra totiž mají speciální schopnost vytáhnout všechen jed z těla jako teplo a toto teplo v těle musí být přeměněno nebo by mělo být přeneseno do krve, do vody v krvi, a to je pak třeba odstranit z těla potem nebo nějakou jinou formou. Když jsou však játra vyřazena z provozu, nemohou to dělat, nemohou toto teplo předat do krevního řečiště a toto teplo zůstává v těle a vy se velice zahříváte a to teplo vám vytváří všechny tyto problémy. Takže, co se stane v Sahadža józe, když Kundaliní vzestoupí? Změní strukturu krve. Vodík a kyslík, které jsou kvůli tomu horku ve zcela nepatřičné pozici, se změní a začnou nasávat toto teplo. Proto lidé, kteří mají špatná játra, cítí při vzestupu Kundaliní trošku teplo. Dá se to ale vyléčit tím, že játrům dodáme klid a úlevu. Rozhodně můžete svá játra vyléčit, o tom není pochyb. Zadruhé nastane problém se slinivkou, která vám vyvolá cukrovku. Cukrovku dostane jen člověk, který příliš přemýšlí. Například indický farmář neví, co je to cukrovka. Vy pak přestanete jíst cukr, ale to není způsob, jak zastavit cukrovku. Cukrovku máte proto, že přemýšlíte a přemýšlíte a přemýšlíte, příliš! Lékaři tomu nerozumí, proto říkají, že je nevyléčitelná, protože si nedokáží spojit přemýšlení s touto nemocí. A to se stane, když neustále přemýšlíte jako blázni, pak dostanete cukrovku. A i cukrovku lze vyléčit, když získáte své osvícení. Také dokážete léčit cukrovku druhých lidí, protože tato životodárná síla, která je spojením všech těchto tří sil, skrze vás proudí a vy ji můžete doplňovat, můžete ji dát lidem, kteří ji vyčerpali. Můžete je naplnit touto energií a můžete je vyléčit. Nejhorší je však to třetí, co se lidem stává, a sice rakovina krve, způsobená slezinou. Slezina je velice důležitá, protože je to centrum klidu uvnitř nás. Člověk, který nemá v pořádku slezinu, nemůže být klidný. Je to velice jednoduché, ale lékaři, ani všichni ti vědecky orientovaní lidé si to nedokážou spojit s něčím tak velice jednoduchým. A ta jednoduchá věc je, že když jíme v šíleném spěchu, jsme zralí zadělat si na problémy se slezinou a můžeme dostat rakovinu krve. Pokud má takovou povahu matka nebo otec, tak se děti mohou s rakovinou krve už narodit. S potěšením vám mohu říci, že v New Yorku jsme měli případ rakoviny krve, a když jsem byla v jedné vesnici v Indii, někdo ke Mně přišel a řekl Mi, že jeden chlapec je nemocný, je mu teprve šestnáct, má rakovinu krve a doktoři prohlásili, že do čtrnácti dnů zemře. Stále prohlašují, v prohlašování jsou přeborníci. Když se tento případ dostal ke Mně, řekla jsem jim: „Nemohu nic udělat, jsem na vesnici, ale můžete zavolat jedné sahadžajogínce. Byla v Anglii, ale nyní je v New Yorku, ona se o tento případ postará.“ A představte si, ten chlapec se úplně vyléčil, přišel z nemocnice, navštívil Mě a nyní je zpátky na studiích. Chci říci, že takhle jsme vyléčili mnoho případů rakoviny krve, ale nejsme tu proto, abychom nějak léčili lidi nebo někoho uzdravovali, to není naše práce. Děje se to spontánně jako sekundární efekt probuzení Kundaliní. Nejdůležitější je, abychom učinili doktory z vás, abychom z vás udělali erudované znalce, abychom z vás učinili kolektivně vědomé lidi, kteří musí vstoupit do království Božího, spočinout v Jeho míru, blaženosti a radosti. Takže, také problémy s ledvinami, vysoký krevní tlak, to všechno je kvůli tomuto. Lidé si dělají starosti, jsou hektičtí, víte, a tato hektičnost k nám přichází jako jakýsi zvyk. Znala jsem lidi, kterým když řeknete: „Musíte někam letět letadlem,“ to slovo „letadlo“ v nich okamžitě spustí tuto zběsilost. Zblázní se, nevědí, co si počít. Zapomenou si pas, zapomenou někde zavazadla, zapomenou toto, jsou šílení. Když půjdete na letiště, zjistíte, že toto levé Nábhí, jak nazýváme toto centrum, tato slezina je hektická. Když jíte nebo děláte něco takového, vytvoří se zde stav ohrožení, při kterém je potřeba víc krve, aby se potrava strávila. Takže chudák slezina velmi tvrdě pracuje, aby vytvořila dost těchto dalších krevních buněk. Když při jídle, řekněme, navíc čtete noviny, to je ta nejhorší věc, kterou člověk může po ránu dělat. Hrozné. Když čtete noviny a jíte, vaše slezina zkolabuje, protože nastane další stav nouze. Pak jedete na kole se svým sendvičem v ruce, to je ještě horší. Spěcháte do práce, najednou narazíte na velkou dopravní zácpu a ta situace vás dostane do úzkých a začnete být hrozně vystresovaní a nechápete to. A bez přestání nadáváte na člověka před vámi: „Co je to s tím chlápkem, proč nemůže jet rychleji?“ A tentýž člověk říká přesně totéž o chlapíkovi, který je před ním. Takže toto šílenství pokračuje, krysí závod běží dál, a jestliže jíte v takovém spěchu a v takovém rozrušení, způsobíte si tyto problémy, které jsou velmi nebezpečné, a říká se jim rakovina krve. Mezi mladými lidmi je to velmi běžné. A v neposlední řadě přijdou srdeční problémy. Když věnujete příliš mnoho pozornosti všem těmto vnějším věcem, materiálním věcem, svému materiálnímu pokroku, fyzickému rozvoji a děláte si z mozku počítač, pak zapomínáte mít patřičnou pozornost na Duchu, který sídlí ve vašem srdci, a tak Duch ustupuje, a když Duch ustupuje, dostanete infarkt. Infarkt dostane pouze pravostranný člověk, nikdy levostranný. Řekla jsem to jednomu lékaři a on řekl, že v psychiatrické léčebně kupodivu nikdy nepotřebují kardiogram, nepotřebují ho. Nikdy nedostanou infarkt. Duševně nemocný člověk kupodivu nikdy nedostane infarkt. Duševně chorý člověk používá své srdce, svou levou stranu, emoce. To jeho srdce by mělo vypnout – ale ne, vypne jeho mozek. Chápete to? A tomu, kdo používá mozek, selže srdce. To je rovnováha, kterou v nás vytvořila příroda. Podívejte, jak důmyslně se nás příroda snaží přivést do středu – nechodit do extrémů, držet se ve středu, zůstávat ve středu a pak, když jste úplně ve středu, pak váš evoluční vzestup nabere velkou rychlost. Takže toto je pravá strana, kterou máme, strana zaměřená na budoucnost, a jak víte, všichni jsme svým zaměřením velmi futurističtí. Toto zaměření nelze vyléčit pouze tím, že řekneme: „Ó, teď nepřemýšlej,“ nedokážete to, prostě to nedokážete. Když vám nařídím: „Raději teď přestaňte plánovat,“ tak prostě nemůžete, nemůžete si pomoct. Musíte v tom plánování pokračovat. A pak zjistíte, že všechny tyto plány selhaly, protože nesouvisí s plány Božského. Božské má určité plány, ale vy máte jiné, a ty se nikdy nesloučí. Takže zjistíte, že všechny vaše plány ztroskotaly a jste znechucení, cítíte se na dně. Nechápete, jak se to stalo. Pro vaše porozumění – člověk musí vědět, že existuje Boží síla. Ať už se vám to líbí nebo ne. Všechna tato živoucí práce, která probíhá – milióny a milióny květů, z nichž se stávají plody, semínko stávající se stromem, určité semínko stávající se určitým stromem, všechny volby, k nimž dochází, zcela organizovaný způsob, jakým pracuje chemie, to, jak periodický zákon formuje základy chemie – vše, co v tomto světě vidíte, je tak dobře zorganizováno, že tu musí být někdo, kdo to dělá. Existuje Boží síla, která nás obklopuje, o tom není pochyb. Jen jsme ji ještě nepocítili, to je celé. Jestliže jsme ji nepocítili, neznamená to, že neexistuje. Ona existuje a vypracovává to. Každý sám poznal, že se děje tolik živoucích věcí, jen to prostě bereme za samozřejmost, nezabýváme se tím. Podívejte, v samotném lidském životě, když se má narodit dítě, tak se v těle uchytí plod. Zavedeným krédem lékařské vědy je, že cokoli cizího, co vnikne do těla, je okamžitě vypuzeno ven, všechny síly se spojí, aby se toho zbavily. Ale co vidíme – když se vytvoří zárodek, celý systém pracuje tak, aby ho vyživil, staral se o něj, opravdu mu dal svou péči. Velice pečlivě je kolem něj vytvořena voda, aby byl v klidu, a tělo se o plod všemožně stará, a když je plod připraven, pak ho vypudí. Kdo to dělá? Kdo je za tím? Občas si tyto otázky musíme položit. Koneckonců, proč jsme se stali lidmi? K čemu to bylo? Jaký to mělo důvod? A když nedostaneme odpověď, znamená to, že jsme stále v přechodném stádiu a musíme se dostat tam, kde získáme odpověď. Stali jsme se lidmi, abychom cítili tuto Boží sílu, abychom tuto Boží sílu řídili, a těšili se tak blažeností Božského. Tato Boží síla je kolektivní bytostí, dává nám kolektivitu. Duch v našem srdci je tím, co je kolektivní bytost uvnitř nás, která ukazuje, že skrze nás proudí Boží síla. A proto, jakmile jsme připojeni k hlavnímu zdroji, začneme se stávat tím, k čemu tu jsme. Jako stroj, který po připojení do sítě dostává svůj smysl. Ovšem tento stroj, i když je připojen ke zdroji, si není vědom elektřiny, Mého hlasu, ničeho. Když je však člověk připojen k hlavnímu zdroji, stane se vědomým. A to je to, co musíte pochopit. Jakmile jste realizovaní, můžete zvedat Kundaliní ostatních, můžete dát realizaci ostatním. Ray sám ji dal mnohým. Dokonce i v Rijádu. Dělal to všude, kamkoli přišel. Je zrovna takový jako vy, je inženýr, je stejný jako vy, byl právě takový jako vy a teď, to byste žasli, kolik toho ví o sobě i o ostatních. Musí přijít absolutní změna, protože jakmile získáte Ducha, když získáte to nejvyšší, všechny tyto světské věci odpadnou a vy se stanete svým vlastním pánem. Už žádné otročení zvyklostem, jen se to nádherně vypracovává. Ale člověk si musí dát šanci a musí mít trpělivost. Nejhorší na tzv. inteligenci je, že můžete všechno zesměšňovat. Jak jednoduché – všemu se vysmát a zavrhnout to. Za starých časů, když chtěli poznat pravdu, například když přišel Kristus, nedělali si z Něj legraci. Ano, posmívali se Mu, ale to bylo v době kolem ukřižování, kdy to prostě zavrhli. To ale v podstatě není problém, ten problém není v popření, protože popření vyžaduje jisté úsilí, takže se tomu raději vysmívají. Je hloupé, jak už jsem řekla, je hloupé dělat si legraci z něčeho, čím jste, protože vy jste Duchem. Vy jste ti, kteří to musí dostat, ale jestli umíte jen zesměšňovat, jen tak dál, zahrávejte si s tím. Nepřestanete s tím v tomto, ani v příštích životech, k čemu to je? A jestliže nedostanete svoji realizaci, podle slov vašeho soudu je to selhání. Je to prohra a tady dostáváte šanci. Může se vám dostat útěchy a rady, můžete být vykoupeni. Nikdo vás ale nemůže nutit ochutnat krásu své vlastní bytosti, to musíte udělat sami. Když to nechcete udělat, v pořádku. Naprosto v pořádku. Máte svobodu, dělejte, co chcete. Ale pokud to chcete, pak prosím přestaňte shánět guruy a kolísat; zastavte se a zjistěte, co potřebujete. Je to něco zásadního, co by se mělo stát. Dokud se lidské bytosti nerozvinou, žádný ze světových problémů se nevyřeší, žádný z nich, věřte Mi. Nic z toho, co udělali svým myšlením – řekněme, že vytvořili demokracii, vytvořili komunismus, to a ono, všechny tyto nesmysly, ve skutečnosti nemá žádný význam, nemá to žádný význam. Protože, například můžete říct, že jsem velmi vlivná, tak jsem kapitalista. Nedokážu však žít bez dávání druhým, takže jsem komunista. Jsem naprostý kapitalista a naprostý komunista. Všechno to existuje ve Mně a všechny tyto představy jsou umělé, že uděláte z nějaké skupiny lidí demokraty a z nějakých lidí zas tohle. Protože dokud jsou připoutáni k sobectví, ke všem těmto věcem, neudělají žádnou dobrou práci. A odpoutanost přichází, protože se sjednocujete s Duchem, který není připoutaný, který vám dává světlo, odpoutanost, díky níž všechno vidíte jen jako probíhající drama. A velmi dobře to vypracováváte. Stanete se tak dynamickými, tak dynamickými, až jste svým vlastním dynamismem překvapeni. Kromě toho, člověk musí pochopit, že jestliže je tu síla, která je Všepronikající, tato síla sama myslí, vše zařizuje a stará se o vás. Sahadžajogínům se stalo tolik věcí, že když vám o tom všem povím, užasnete. Staly se úžasné věci. Krišna však řekl velmi jasně: „Jogakšema vahamjaham,“ což znamená: „Když získáte jógu, získáte blaho.“ Po získání jógy. Řekl – nejdřív jóga, nejprve musí nastat sjednocení, pak získáte blaho. Viděla jsem lidi, kteří chodí k takzvaným guruům, jsou nemocní, mají bledé tváře, jsou úplně odrovnaní, nejsou k ničemu, vyloženě nešťastní lidé. A jak by takoví lidé mohli být v józe /ve spojení/!? Tehdy jsou v harmonii, nejen fyzicky a psychicky, jsou plní milosrdenství a lásky. A milosrdenství nemluví, jen plyne, proudí, vyzařuje, můžete dát své milosrdenství i květinám. Když kytky skomírají, můžete jim to dát a budou ještě chvíli žít. Když řekněme nějaké stromy umírají, pokud jim to dáte, budou vzkvétat. Když to dáte zvířatům, budou jiná, protože je to poprvé, kdy až získáním této síly dáváte přírodě něco vy sami. Dosud jste z přírody jen brali. Teď je to poprvé, kdy začínáte dávat něco přírodě. Protože milosrdenství prostě plyne, nic nepřijímá, jen plyne k ostatním a toto se vám musí stát. Nespokojujte se s levnými věcmi, s něčím nesmyslným, což je něco jako mimikry nebo stádní názor. Hovořím o kolektivu, kde každý jednotlivec je uvědomělý. Není to stádní činnost, je to kolektivita. Nechť vám Bůh žehná. Doufám, že dnes mnoho lidí dostane realizaci a sjednotí se se svým Duchem a bude cítit kolektivitu. Toto je Mé jediné přání. Brighton hodnotím v Anglii velice vysoko a vždycky jsem říkala, že Anglie je srdcem vesmíru. Je velice důležité, že je srdcem, bezpochyby, a proto Blake říkal, že se musí stát Jeruzalémem. Je mnoho pravdy na tom, co řekl. Mnoho věcí, které řekl o Sahadža józe, se naprosto prokázalo. Ale srdce je líné. Srdce spí, což je smutné. Taky jsem řekla, že Evropa jsou játra a pije. Dovedete si představit, co nastane za situaci, jestliže vše půjde proti své vlastní podstatě? A podstatou Anglie je, že je srdcem. To znamená, že spojuje, proudí. Vše, co se stane v Anglii, se bere vážně. Dejme tomu, že se z vás všech stanou hlupáci, pak zhloupne celý svět. Máte takovou zodpovědnost, a ani si to neuvědomujete. Je to velice důležitá věc, co děláme. V této zemi to vypadá úplně nicotně, protože je zde velmi málo těch, kteří jsou opravdově v Sahadža józe a upevnili se. Velmi málo lidí, myslím, že je tu jen málo lidí takového kalibru. Jsou zde malé děti, mnoho jich dospěje, řekněme během deseti let. Jsem si jistá, že se z nich stanou lidé velice dobré kvality. A hledači, kteří zde jsou, jsou také trošku nervní, protože se chtějí učit od Američanů a Evropanů. Není se od nich co učit. Jste to vy, kteří to budou šířit; vy ponesete to poselství. Vím, že je to velice důležitá země a nějak bylo zařízeno, aby Můj manžel mohl být zvolen do Anglie, a my jsme tu teď už osm let, věřili byste tomu? A možná tu budu ještě další čtyři roky, maximálně. Takže doufám, že se něco stane a zde v Brightonu, což je velmi dobré místo, jsem si jistá, že také zde dostane mnoho lidí realizaci a budou pomáhat v osvobozování lidských bytostí. Mnohokrát vám děkuji. Nechť vám Bůh žehná. Jestliže máte nějaké otázky… Jestliže máte nějaké otázky, určitě se Mě zeptejte. Zcela otevřeně vám musím říct, že jsem vaše Matka; nikdy se necítím dotčená, když se Mě ptáte. Je to důležité, protože Já v podstatě žádné otázky nemám. Vy se musíte ptát Mě, Já žádné otázky nemám.