Tvořivá síla, střední dráha, 15/05/1982, (nekontrolováno), Brighton, Anglie

(Location Unknown)

1982-05-15 The Creative Power, Central Channel, Brighton, England, 49' Download subtitles: CS,EN,LT,PL,PTView subtitles:
Download video (standard quality): Download video (full quality): View and download on Vimeo: View on Youku: Transcribe/Translate oTranscribe

Feedback
Share

Jsem si jistá, že Phill už vám vysvětlil mechanizmus naší evoluce. Jak tu před sebou uvidíte, na tělesné úrovni existují různá centra, a všechna tato centra označují různé fáze naší evoluce. Tato centra nelze vidět. Existují subtilní centra umístěná v ´medulla oblongata´, což znamená v míšním kanále a také uvnitř mozku. Jak jsem vám řekla včera, Bůh nás stvořil za určitým účelem a celá ta věc byla vykonána velice krásně, s ohromnou účastí, péčí. Je to vytvořeno velice delikátně. Všechna tato centra jsou v nás milníky určitého růstu, kdy se projevovala jedna za druhým. Ale v lidské fázi jsme dosud v přechodném stádiu, protože neznáme význam našeho života. Význam našeho života bude zřejmý jen tehdy, když budeme spojeni se silou, která nás stvořila, silou, která vedla náš růst. Silou, která si nás přála stvořit, která se v našem stvoření přičinila a která vedla náš vývoj. Tyto tři síly jsou naznačeny těmito třemi čarami. Levá strana je stranou přání, která se stará o minulost, podvědomí a kolektivní podvědomí. A ta další, která koná, je na pravé straně, ta, jež se stará o akci, aktivaci, tvoření až do té fáze, kdy se začal formovat život. Pak přichází atom uhlíku. Atom uhlíku je velice důležitý stěžejní prvek, který byl stvořen se čtyřmi valenčními elektrony, které poskytl k navázání dalších atomů. Tohle přišlo jako speciální katalyzátor, můžeme říct, který spustil vznik života. Byl tedy stvořen život. Avšak po stvoření toho života coby jednobuněčného tvora jsme se museli stát lidskými bytostmi. Křesla nerostou, tato hala nebude růst, nic, co je mrtvé, neporoste. Avšak co je živé, roste a vyvíjí se. Lidskými bytostmi jsme se stali ve fázi, kde je tamto centrum – blízko krku. Když jsme vzpřímili náš krk. Když zvířata pozvedla svou hlavu, začal se v nich vybudovávat nový systém, kterým došlo k překřížení. A toto překřížení energií vytvořilo dva vaky, nazývané ego a superego, protože tam nebyl žádný odvod (energie). Zvířata měla obě nohy a obě ruce na zemi. (Energie) vchází do zadních nohou a vychází předníma nohama. Ale v lidské bytosti, když pozvedla hlavu, se rozvinul nový systém, kterým si vytvořila ego. Když pracovala, šla do akce a skrze své mentální a fyzické schopnosti si vyvinula systém zvaný ego. Ego je ve skutečnosti naprostý mýt. Protože my ve skutečnosti, neděláme nic. Jak jsem řekla, děláme jen mrtvou činnost. Nedokážeme vykonat ani jedinou živoucí činnost. Nedokážeme dělat živou práci a tak to ego, které je uvnitř nás, je jenom mýtem, že něco děláme. Takže tento mýtus stoupá a superego té zvířecí fáze je tlačeno zpět, a když se obě spojí na vrcholku vaší hlavy, do věku zhruba dvanácti let, proběhne zvápenatění a stanete se sami sebou. Stanete se úplně nezávislými. Vyvíjí se jáství. To znamená, že se stanete jakoby vejcem. Nyní jste oddělenou bytostí, svobodnou bytostí, která může vypracovat levou a pravou stranu, jež jsou jako brzda a plyn automobilu, a učit se, jak je používat k vyvinutí vnitřní rovnováhy. Chybami a experimentováním si ve svém středu vyvinete moudrost. Lidské bytosti jdou občas do extrémů, jak jsem vám říkala včera, jak jdou na pravé straně do extrémů a jaké nemoci si rozvinou a jaké problémy si vyvolají. Stejně tak, jak jsem vám řekla předevčírem, když jdete doleva, že si rozvinete emoční problémy a dokonce nemoc jako rakovina k vám přichází z extrémů levé strany. Ve středu se pak nachází evoluční proces, síla evoluce, síla vaší výživy. Například uhlík má čtyři mocenství, to znamená, že uhlík má čtvero výživ. Lidské bytosti mají desatero výživ, které jsou vyjádřeny v Bibli jako desatero přikázání. Tyto existují jako výživa lidských bytostí. V době, kdy byl Mojžíš na Zemi, bylo příliš brzy mluvit o seberealizaci, o Duchu. Jak ten strom rostl, strom života… On mluvil o stromu života, o hořícím keři, mluvil o Kundaliní. Ale mluvil více o výživě, o udržování rovnováhy bytosti. Na to kladl větší důraz, protože to byly časy, kdy se lidé museli naučit být v rovnováze. Nemluvil o křtu. Židé, kupříkladu, nevěří ve křtění. Řekl ale, že někdo přijde – Mesiáš, a ten vám dá vašeho Ducha, dá vám realizaci. Ale Židé, jak víte, zapřeli Ježíše, neuvěřili v Něj, a tak byl Ježíš ukřižován. Ježíšův příchod na Zemi je velice, velice důležitý. Než vám povím o dalších, nejprve vám povím o příchodu Krista, jak je důležitý, a jak velice důležitou roli hraje v lidských bytostech. Lidé prostě jen o Kristovi mluví: „Kristus, Kristus… Měli bychom jít do kostela, Ježíš Kristus je tím pravým.“ Tolik plakátů hlásajících: „Ježíš Kristus je ve vás, Ježíš Kristus přichází, Ježíš Kristus je tady.“ Ale kde? Ale kde je? Kde v nás přebývá? Sídlí v centru, které je šestým centrem, nazývaným Adžňa čakra. Toto centrum je umístěno mezi hypofýzou a šišinkou, je velice delikátním centrem a má dvě podcentra. On (Ježíš) se tam inkarnuje coby ztělesnění nevinnosti. To proto je tak mocným Božstvem, které se inkarnuje a usadí v této oblasti. Jeho příchod na Zem byl velice důležitý, protože ego a superego překřížilo jedno druhé a nebyl tam prostor, kudy by Kundaliní mohla projít. To je ten kříž, kde byl ukřižován! A když přišel na Zemi… Už čtyři tisíce let před tím Šrí Krišna popsal, že ta síla, jež je Božská, nemůže být zničena. Duch nemůže být zničen, nemůže být spálen, nemůže být odfouknut. Proto tedy Kristus musel přijít na tuto Zemi, aby ustavil tuto pravdu. On byl tím, který je ÓM, tím, který byl prapůvodním zvukem, proto tedy mohl chodit po vodě. Jedině zvuk může cestovat po vodní hladině, protože nemá hmotnost, aby se potopil. Stvoření Ježíše Krista v nebi, bylo velice speciální, je popsáno v mnoho knihách, indických knihách, Písmech, kde je nazýván Mahávišnu. Samozřejmě lidé, kteří si říkají křesťané, přišli ke svému křesťanství z různých zdrojů a interpretovali to způsobem, jakým chtěli. Kupříkladu „svatý“ Pavel z Bible nebyl realizovanou duší, neměl nic společného s Kristem. Nic. S Kristem se nikdy nesetkal, neměl s Ním co dočinění. Zkrátka se objevil, zabíjel křesťany, byl napůl Žid a napůl Řek. Podplácel lidi, aby dostal římská víza, nebo tak něco. Byl tam jako římský voják. A zabíjel lidi, zabíjel křesťany. A najednou řekl, že uviděl světlo, a on, samozvaný muž… Já nevím, proč je v Bibli, on by tam být neměl. Je velice zavádějící osobností a toto zavádění dnes jedná proti Kristu. Mám vlastně pocit, že vždy, když někdo tak důležitý přichází na Zemi a začne se svou prací, některé negativní síly se velmi zesubtilní a přispěchají, aby té věci napomohly, ale ve skutečnosti jednají proti Bohu. Později vám prokáži, proč to říkám. Ale sám Ježíš Kristus přišel na Zemi, protože tu byl problém, byla tu potíž s egem. Tím problémem bylo, že jakoukoli práci jsme dělali, jakékoli špatné věci jsme dělali, vytvořily instituci hříchu. Stali jsme se hříšníky, což z nás učinilo osobnost, která hřešila. A On přišel na tuto Zemi, aby z nás všechen ten hřích sňal. To vše bylo slíbeno ve starověkých knihách, že taková a taková osobnost přijde. A když přichází, je probouzen díky Kundaliní. A když je díky Kundaliní probuzen, sejme z vás vaše hříchy. Takže nebudou žádné karmy, žádný hřích, vůbec nic. Přišel tedy na tuto Zemi, aby sňal z lidí hříchy, aby odebral naše hříchy. On zemřel pro naše hříchy. Všichni to říkáme. Proč nadále pokračovat s koncepcí hříchu? Proč se ze svých hříchů chodíte zpovídat? Jestliže tam totiž Kristus je a je probuzen, rozhodně z nás naše hříchy sejme. A lidé v sobě měli druhou představu, že musíme trpět. Tato představa přišla od Židů. Že musíme trpět. Že všichni musí trpět. Tohle muselo přijít z dob, kdy žil Mojžíš. Uplynulo už tisíce let od časů Mojžíše, kdy bylo slíbeno, že přijde někdo, kdo pro vás bude trpět jednou provždy a kdo z vás sejme všechno vaše utrpení. Tak veliká byla osobnost Krista. On přišel na Zemi, prošel vším tím utrpením a přesto stále, dokonce i křesťané, pokračují v tvrzení, že musíme trpět. Proč?! Nevytrpěl snad On už pro vás dost? Hodláte snad trpět ještě trochu víc, než On?! Proč byste museli trpět? Jediné, co je potřeba, je, aby byl ve vás Kristus probuzen. Když se Kristus ve vás probudí, užasnete, že všechna takzvaná utrpení zmizí lusknutím prstu. Nezůstávají žádná další utrpení. Viděli jsme pacienty s rakovinou, kteří velice trpí, kterým doktoři řekli: „Zemřete do dvou týdnů.“ To je fakt! Když je však probuzena jejich Kundaliní, rakovina zmizí, jejich bolest zmizí, jejich agónie zmizí a cítí se velice lehcí a cítí, že se stali kolektivně vědomými, že jsou zachráněni. Všichni vědí, že jsou zachráněni. Jakmile se tohle stane, pak lze okamžitě cítit tu lehkost celé mysli, lehkost těla, lehkost vaší bytosti. A cítíte se tak lehcí, jako byste se vznášeli v radosti Boží. Tohle je tedy to, co bylo slíbeno, a co bychom měli očekávat. Ale člověk se místo toho znovu vrátil k tomu samému starému, co bylo tisíce let nazpět, bez porozumění, že pokud by tohle byl růst, pokud by toto byl živoucí proces… Živoucí proces totiž vždy transformuje z jedné fáze do druhé, jak můžeme vidět u semínka. Semínko se stane kořenem, kořínek má pak výhonky a výhonek má pak další části, jednu po druhé, dokud se nestane kvetoucí rostlinou, kvetoucím stromem, jenž pak nese ovoce. A tyto plody pak odpadnou. Tím samým způsobem, pokud má život růst díky evolučnímu procesu, musí existovat fáze, kterými musíme procházet. Ne tak, že vždy, když někdo přijde, začneme nové náboženství. Jak by to tak mohlo být? Kristus řekl: „Ti, kdo nejsou proti Mně, jsou se Mnou.“ A kdo jsou ti, kteří jsou s Ním? Řekl to velice jasně. I Mohamed akceptoval Krista jako ohromnou duši a řekl, že musíte vyčkat dne vzkříšení. Ale kdo dnes mluví o dni vzkříšení? Mezi muslimy o tom nemluví nikdo, oni jen mluví o dni záhuby. Já nevím, proč jsou lidské bytosti tak dychtivé kráčet ke dni záhuby bez toho, aniž by šly za vzkříšením. Jsme tu, abychom byli vzkříšeni a tím je Sahadža jóga. Sahadža jóga vás nejen vede, předává vám veškeré informace, zbavuje vás tíhy vaší minulosti, dává vám útěchu, která je nejenom útěchou od hříchu, ale i od životních obav. To je tedy Sahadža jóga. Existují však i další Božstva, jež jsou usazena v dalších centrech, o čemž se lze dočíst v knize. Je to popsáno velice jasně. Ale lidé jsou šokováni, když jim řeknu, že tato Božstva sídlí tady, tam a tam… Když například promlouvám k Indům, myslí si, že kážu o Kristovi, že podporuji Krista, že dělám ze všech křesťany. Takto se na Mne začnou dívat. A když vám řeknu o Šrí Krišnovi, řeknete Mi něco podobného, protože lidské bytosti mají ve zvyku vytvářet spolky. Když tedy následujete Krista, pak nevidíte nic jiného. Takhle se totiž uzavřete. Nevidíte ale, co vám tato křesťanská církev provedla. Já sama jsem se narodila do křesťanské církve a vím, že nevykonali vůbec nic. To samé hinduisté. Co udělaly pro někoho jejich chrámy? Přejděme k muslimům. Co udělali pro muslimy? Nic, kromě stavění velkých mešit a kostelů a chrámů… …a polovina Anglie, o které Mi bylo řečeno, že ji vlastní církev. Jak hodlají rozpoznat Krista? Když Kristus přijde, rozpoznáte Ho? Jak to dokážete? Jakým způsobem? Mnozí říkají: „Modlíme se k Bohu“, říkáme: „Ó Bože, dej nám teď nějakou práci.“ Používáme Boha pro každou maličkost. Boha nenosíte v kapse. S Bohem musíte být spojeni. Musíte s Ním být zajedno, jinak by vás zatkli. K žádné autoritě se bez navázání spojení nemůžete ani přiblížit. Jak byste se mohli přiblížit k tomu, jenž je autoritou všech autorit, aniž byste měli patřičné spojení či byli součástí protokolu? Takže všichni tito lidé, kteří by měli mít Krista na starosti, Šrí Krišnu na starosti, Šrí Rámu na starosti, ti všichni, musím říct, jen lžou. Na starosti je totiž nemají. Nemají s nimi nic společného. Nikdo z nich neumí dát to, co vám slibuje. Naopak, pokud jim půjdete říct, že tohle je čas posledního soudu, že teď přišel čas akceptovat, že můžete být spaseni… Tou hlavní věcí je, že musíte být spaseni. Pokud nejste, pak jsou lidem všechny tyto věci absolutně k ničemu! Lidské bytosti musí být přivedeny k emancipaci. Pokud to nejde, vzdejte se všech těch nesmyslných představ a dogmat a bojování a přijďte se sami přesvědčit, co je realita. To oni neudělají, protože je naše nevědomost živí. Existují proto, že my o tom nic nevíme. Ta síla ve vás existuje, Duch ve vás existuje, nemusíte chodit na tato místa, kde vůbec není řeč o Duchu, o seberealizaci. V každém náboženství je řečeno, že musíte získat svoji seberealizaci, že musíte být znovuzrozeni, že se musíte znovu narodit. V Americe jsem se setkala s tolika lidmi, kteří Mi tvrdili: „Matko, jsem dvakrát narozený.“ Řekla jsem: „Jak?“ On: „Patříme k organizaci, jež je dvakrát zrozená.“ Řekla jsem: „Ta celá organizace je narozená dvakrát, či co?“ A oni věří v takovéto nesmysly, že se takto podruhé narodili. Ptala jsem se: „Jak se pozná dvakrát narozený?“ Jak rozpoznáte podruhé narozeného? Kdokoli se může postavit a říct: „Jsem dvakrát narozený.“ Budete tomu člověku věřit? Někteří lidé jsou tak prostí, že když kdokoli cokoli řekne, tak mu uvěří, ale ono to tak není. „Podruhé narozený“ musí být kolektivně vědomou osobou a dvojí zrození vám musí dát sílu vašeho Ducha. A když se stanete dvakrát narozenými, budete to schopni předat druhým. Blake řekl, že lidé Boha se stanou proroky, a tito proroci budou mít síly učinit z dalších lidí proroky. Řekl to tak jasně, vám, Angličanům, ale nemyslím si, že byste ho měli nějak rádi. Viděla jsem jen velmi málo lidí, kteří Blakea skutečně oceňují, někteří říkají, že je blázen. Přirozeně, že všem těm bláznům může rozumný připadat jako blázen. Ale to On to popsal tak jasně, že se zde narodí velcí lidé Boha a budou mluvit o Jeruzalému. Což je pozoruhodné. Nechce se totiž věřit, že v Anglii, kde lidé věří jen v dominování druhým zemím, ve zneužívání své síly k dominování druhým, by mohl být ustanoven Jeruzalém. A přesto hovořil o dnešní době, kdy všechny tyto falešné představy odpadly, kdy lidé už nemyslí na dominování, nepřemýšlí materialisticky, mají plné zuby všech těchto věcí – oni dnes hledají. A kdo jsou tito hledači? Tito hledači jsou lidmi Boha. Rozpoznejte se tedy. Nejprve musíte rozpoznat sami sebe, než rozpoznáte kohokoliv jiného. Že jste hledači a že jste lidé Boha. Dokud nenajdete Boha, nebudete šťastní ani ze všech těch nesmyslných alternativ, co vám lidé podstrkují. Onehdy jsem vyprávěla o lidech, kteří jen skáčou, tancují… Stanete se snad takto dvakrát narozenými? Je to absurdní, jak byste mohli?! Jak můžete věřit v tak absurdní věc, že můžete… Když chcete skákat, tak přece jen zvednete nohu a skáčete. Co je na tom ohromného? Je snad skákání, řvaní, ječení a povídání nesmyslů to, čeho máte dosáhnout? Naopak, máte dosáhnout něčeho, co vám dá mnohem ostražitější vědomí, vědomí, které bude kolektivně vědomé. Ve svém vědomí byste měli být schopni cítit druhé. Měli byste být schopni cítit sebe sama, svou vlastní bytost. To je to důležité. Ty jiné metody však na lidi dělají dojem. Já nevím, proč na ně ten cirkus dělá dojem. Například, když na Oxford Street tančí deset lidí v dhóti (oděvu), a zpívají „Haré Ráma, Haré Krišna“, lidé si řeknou: „Ó, jací jsou to božští, svatí lidé!“ Nemáte to co vykřikovat po ulicích, na Oxford Street nosit tyto směšné oděvy a směšně tam tancovat. Je tohle snad způsob, kterým se dostanete k Bohu? Používejte hlavu! Jste jedněmi z nejchytřejších lidí na světě. Zamyslete se, je tohle ten způsob, jak toho dosáhnete? Něco se musí odehrát uvnitř vás a čas jít do nitra je právě teď, ta doba je tu. A vy to musíte získat! Jsem velmi šťastná, že dnes přišlo tolik lidí a že jsou dychtiví získat svou realizaci. A po realizaci, když dojde k tomu vzestupu, když Kundaliní vystoupá a vy začnete cítit chladný vánek, vycházející tady odtud, lidé mohou říct – co je zvláštního na chladném vánku? Víte, toto je chladný vánek Ducha svatého. Je všudypřítomný, všepronikající, můžete ho cítit všude. Někteří se i otáčí k oknům: „Nejde to od okna? Není otevřené okno?“ Až tak! Pro některé lidi je to jasná záležitost. Když to ale začnete cítit, musíte to začít používat, musíte to upevnit. Až když to budete používat, teprve poznáte, jakou to má hodnotu. Jestli jste to nikdy nepoužili, jak byste mohli vědět, co to je? Je to vlastní projev Ducha a vy se musíte přesvědčit, je-li to pravda nebo ne tím, že to budete používat. Předpokládejme, že vám dám sto rupií, což jsou indické peníze. Tím rupie nepoznáte. Musíte je použít na trhu, jen pak budete vědět, jaká je jejich hodnota. Stejně tak, když říkám, že realizaci lze dát jen jediným způsobem, a to způsobem probuzení vaší Kundaliní… Jako plumula v semínku vyklíčí jen jediným způsobem. Není deset způsobů, jak semínko klíčí. Semínko má plumulu, která musí vyklíčit, a to stvoří strom, který vidíte. Jakýkoli druh stromu to může být, nebo cokoli jiného, ale jediný způsob, jak vyklíčí, je skrze plumulu. A tím samým způsobem, když se má odehrát vaše realizace… Tato Kundaliní, která je umístěna v trojúhelníkové kosti, musí vzestoupit. A když vzestoupí a projde oblastí vaší fontanelní kosti, pak opravdu získáváte svůj pravý křest. Ne umělý. Nemůžete být pokřtěni jen jako. Blake vlastně řekl: „Kněz mne proklel na hlavě.“ Je to pravda, protože kněz neměl právo dotýkat se jeho hlavy, není realizovaná duše. Kněz není realizovaná duše, oni jsou samozvaní. Nelze se stát knězem na teologické univerzitě nebo v čemkoli vytvořeném člověkem. To vše je umělé. To vše je umělé, ne snad? To, co stvořil Bůh, je skutečné. A Bůh tvořil uvnitř vás samých. Ale po realizaci, když jste upevnění, máte sami ty nejvyšší síly, můžete poté dokázat tolik věcí, že žasnete nad svými vlastními silami. Jste překvapeni sami ze sebe, že jste tak báječní, tak krásní, tak ohromní a blažení, jste pro ostatní přímo magnetičtí. Lidé jsou vámi překvapeni. Změní se všechny vaše priority, vaše zlozvyky odpadnou, všechny nesmyslné věci, které vás tolik sužovaly, prostě odpadnou. A přitom jsou osvícena všechna tato centra. A každé centrum vám nabízí určité požehnání. Například Nábhí, to je v tomto centru, pupečním centru, má požehnání, o kterém Krišna řekl: „Jógakšémam vahámjaham“, že když dostanete jógu, napřed jógu, neřekl „kšéma jógu“, že když dosáhnete té jednoty, získáte blahobyt. Blahobyt je vaše vlastní hmotné zázemí. Ne, že zbohatnete jako Ford, to je extrém, to je nesmysl a bolehlav. Budete však spokojený člověk. Je o vás postaráno, Bůh se o vás stará. Nevěříme v Boha takového, jaký skutečně je. Že je Bohem všemohoucím, že je Bohem se všemi silami, a že jeho moc tvoří všechny ty překrásné věci, které vidíme, které jsou živé. Každou vteřinu vyrůstají miliardy a miliardy květin a nedovedete si ani představit, jaký je rozsah Jeho moci. A když tyto síly cítíte na dosah, můžete s nimi nakládat, používat je. A být jimi velebeni. Sahadža jóga je tu proto, aby založila spojení všech náboženství světa v jedno, všechna je integrovala spolu se všemi velkými světovými Inkarnacemi do jednoho celku. Protože ony jsou všechny v nás, nejsou od sebe odděleny, jsou všechny pohromadě, jsou jednou rodinou, to jen my se dostáváme na různé úrovně naší evoluce. Špatně jsme je pochopili, neporozuměli jsme jim a bojujeme mezi sebou. Jak jsem již řekla mnohokrát, že otrháme krásné květy ze stromu, kde byly opatrovány, vyživovány, a rozvíjeny tou samou mízou jednoho stromu. Pak bojujeme o tyto květy, které jsou mrtvé, ošklivé, že tento je můj a tamten zase můj. A proto je velice důležité porozumět, že Bůh tento svět nestvořil proto, abychom nenáviděli jeden druhého. Nestvořil vás proto, abyste se nenáviděli, ale abychom poznali, jak bezbřehá je Jeho láska, jak věčný je Jeho soucit, jak ohromný On je a s jakou péčí vás vytvořil. Užasnete, až po seberealizaci uvidíte svou vnitřní stránku, jak funguje, jak se projevuje, jak vás nasměrovává. Můžete jí rozumět. Řekněme, že s někým mluvíte a zjistíte, že vás pálí tento prst. V pořádku, jste realizovaná duše, zeptáte se ho tedy: „A co tvůj otec?“ „Můj otec mne už nezajímá, víš, opravdu se na něj zlobím… toto a tamto.“ Tento prst pálí, tohle je prst otce. Musíte říct, že svému otci je třeba odpustit. Dokud svému otci neodpustíte, Kundaliní nebude stoupat. Ona má o vás všechno zaznamenáno. Na svého otce se nemáte co zlobit, prostě odpusťte! Pak Kundaliní stoupá. Říkáme Otčenáš. Proč? K čemu? Co je to Otčenáš? Je to mantra! Je to opěvování v tomto centru. Bez vyřčení Otčenáše, pokud je vaše čakra napadená, nedokážete vaši Kundaliní přimět stoupat. Je tak překvapivé, jakým způsobem jsme všichni společně vystavěni, a jak jsme součástí celku. Je velmi překvapivé, jak to na nás působí a jak nás to ujišťuje, že to děláme tak, jak se to dělat má. Není to jako jakákoli jiná takzvaná „Boží organizace“, kde zaplatíte nějaký obnos, stanete se členy a tím končíte. Nebo se vidíte ve svém guruovi, že váš guru je ohromný a podobný nesmysl. Takto to není. To vy se tím máte stát, jste to vy, kdo to má znát, je to vaše vlastní síla! A tohle člověk musí pochopit. A jistě, že se jim za ty nesmysly nemá platit. Chci říct, že prostě nechápu, že těm budižkničemům platíte. Když si nelze Boha koupit, proč byste tedy měli za cokoli platit těm příšerným lidem? Není proč platit, ale vy platíte, platíte jim. Myslíte si, že si kupujete svého gurua. Jakýkoli „guru“, který takovou věc přijímá, který se nechá kupovat, není guru, ale parazit, obyčejný parazit, nic než parazit. Venku je teď mnoho takových parazitů, protože jste tak prostoduší. Jste naivní ve způsobu, že nechápete, že člověk patřící k Bohu jen dává. Nedokáže brát. Nedokáže si nic vzít. I když dáte jednu věc, dá vám odměnou za to deset věcí. Nemůže brát. A tohle je tak snadné pochopit. Vše je naprosto jednoduché, jen lidské bytosti se poněkud zkomplikovaly a tato komplikovanost rozhodně vytvořila problémy pro probuzení Kundaliní. To bez pochyb. Ale nevadí. Ať už jsou ty komplikace jakékoli, my teď známe všechny triky. Všechny ty permutace a kombinace a jsem si jistá, že to budeme schopni vypracovat. Děkuji vám. Ráda bych, abyste Mi předtím, než pokročíme dále, položili nějaké otázky. Bůh vám žehnej. Prosím, ptejte se. Neměli byste se Mě obávat, ani byste neměli být jakkoli v rozpacích. Neměli byste však být hrubí nebo se něčemu vysmívat, to není vhodné. Není tu nic k výsměchu nebo proč být hrubý, to by nebylo dobré ani nápomocné vaší realizaci. Prosím položte Mi otázky, jestli nějaké máte. Jinak začneme s realizační částí programu. Ano, moje dítě? (Ne zcela srozumitelné, ale muž se v zásadě diví, že realizace může být tak okamžitá, že pro ni není třeba tvrdě pracovat.) Že pro to musíte tvrdě pracovat, to jste si myslel? Dobře. To je dobrá myšlenka, protože všichni takto uvažujeme. Nic nového. Všichni se podivují, jak to můžete získat tak snadno. Ano, dostanete to, bez pochyb… Ale jak? Já možná znám ten trik… Musí na Mě být něco mimořádného. Mým úkolem je toto vykonat. Já to vím. Dobrá? Oni mluví a mluví… Víte, v Kalifornii byl jakýsi muž a ten jim podříznul jazyky, dovedete si představit? Aby ho zatlačili dovnitř, tomu se říká ´kečarí avasta´ (sanskrt). Umíte si to představit? Podříznout jazyk… A teď všichni tito staří lidé v Indii kývou takto jazykem, jako psi. Stále s tím žijí. Ten chlápek je mrtvý, pryč, víte… Mluvil o Krija józe a tak… Teď už je pryč, ale tito lidé mají vyvěšené jazyky a žádnou realizaci, nic. Lidé stáli na hlavách a žádná realizace, nic. Řeknu vám jednoduchou věc. Je potřeba si uvědomit, že jsme neudělali nic, abychom se stali lidskými bytostmi, že ano. Takže pokud se máme stát nadlidskou bytostí, tak také nemusíme nic dělat. Je to totiž živoucí proces. Co je potřeba pro živoucí procesy? Zcela jednoduché věci. Chcete-li vyklíčit semínko, dáte jej do matky Země. Ona zná celou tu práci a dělá ji pro vás. Děláte něco vy? Stojíte na hlavě či běháte? Nebo děláte nějaké cviky, abyste dosáhli jeho vyklíčení? Nic. Je to živoucí proces. Pro živoucí proces vy sami nic dělat nemusíte. Ale po realizaci, což je unikátní věc, poté, co lidská bytost dostane svoji realizaci, pak cítí tu sílu, co jí prochází, takže už není nadále zvířetem, není již neživou věcí. Tento mikrofon ale neví, že do něj mluvím, neví, že vede elektřinu a ani v nejmenším nedokáže dělat nic sám o sobě. Ale zde víte, že ta síla proudí skrze vás, budete vědět, jak s ní nakládat a také ji budete naprosto ovládat. A o tom mluvím. Je to fantastické, že? A nic to nestojí. Není co ztratit. Je to za hubičku. Ano, souhlasím, říká se, že musíte dělat mnoho, dokonce i u probuzení Kundaliní. Bože! Četla jsem takto tlustou knihu, všechen ten nesmysl jsem číst nedokázala, ale v té knize tvrdili, že Kundaliní je v žaludku. Představte si! Cokoli… Víte, o Bohu, o Bohu může psát i Hitler! Napoleon může psát, kdokoli může psát. Ale Já musím dodat to zboží. Já musím! Řekněme, že jsem bankéř, u kterého máte klíč, který vám musím vrátit. To je celé. Řeknu další jednoduchý příklad. Řekněme, že tato svíčka je rozsvícená a tamta není. To světlo se jen musí dostat k té druhé, protože je to k tomu uzpůsobeno. Ale pokud to nevidím, nic o tom nevím, pak mohu vzít rozsvícené světlo, nebo nemusím, můžu dělat různé věci, které mohou být i absurdní. A proto s tím pokračujete. Jako třeba s indickými vesničany, kteří nikdy neviděli elektřinu. Když přijedou a řeknete jim: „Zhasněte světlo,“ půjdou a začnou ho sfoukávat. Celou noc budou foukat a pak poví: „Sfouknout toto světlo je velice obtížné!“ Protože neznají ten trik. To je to tajuplno, ta záhada křesťanských církví. Mluví o záhadách. Co je na tom tajuplného? Protože nevíte nic, nazývejte to záhadou… velmi hezké! Nejde o nic záhadného, uvidíte to všechno jasně. Jasně uvidíte, jak se to všechno děje. Můžete vidět vzestup Kundaliní, vidět jak proudí, ale oni to nechtějí akceptovat, jsou příliš domýšliví. Tak to je. Stejné je to s lidmi všech církví, nejen jedné, oni všichni jsou tak ješitní, nechtějí to přijmout. A tihle ztratí všechny své šance! Ta šance je teď, teď je ta doba. Protože oni chtějí pokračovat v tom svém stavu. Ano, musíte vědět, že v Indii, jsou ve vesnicích tisíce sahadžajogínů, tisíce, víte? Čím více jste prozápadní, čím rozvinutější jste, tím méně tíhnete k realitě. Preferujete, myslím, plast před realitou. A proto máme na Západě mnohem méně sahadžajogínů, avšak velice dobré kvality. Velice dobré kvality. Protože jsou inteligentní, logičtí, jakmile najdou pravdu, přilnou k ní. A vypracují to. Jsou to velice inteligentní lidé. Potřebujete opravdu ryzí inteligenci, abyste to pochopili. Ale pokud máte předpojatou mysl, pak je to vcelku obtížné. Přesto, když to funguje, jak to chcete dále popírat? Nejlepší je, že jste hledači a hledali jste. Řekněme, že jsem navařila. Zapomeňte, jak jsem to vařila, lepší bude, když se najíte, že? Musíte jíst, Musíte ochutnat, ne Já. Nějaké další otázky, prosím? (Nezřetelná otázka muže z publika: zda bude probuzení Kundaliní jednoduché nebo složité) Naprosto jednoduché! Dokonce i slovo „jednoduché“ je příliš. Tatkšana, v sanskrtu je to ´tatkšana´ – stane se to v okamžiku. Ale občas jste tak složití, že nebohá Kundaliní nedokáže vzestoupit. Jste tak komplikovaní! Ale to je také jednoduché, musíme to vyčistit! Někteří, kteří přišli včera, aby dostali realizaci, tu sedí dnes dost oprávnění k tomu, aby dali realizaci druhým. Oni teď budou dávat realizaci. Je to naprosto jednoduché, není potřeba se toho vůbec obávat. Je to teď v pořádku? Měli bychom začít…. ne? Musíte si ale také uvědomit, že svou seberealizaci dostáváte díky tomu, že Boží milost se tak rozhodla učinit. Ale také musíte pochopit i svou vlastní hodnotu. Že jakmile dostanete realizaci, neměli byste se ztratit. Musíte se v tom snažit více růst a ovládnout umění Kundaliní. Takto jsme v Brightonu, myslím, dali realizaci docela hodně lidem. Ale oni se nedají na Sahadža jógu, protože nechtějí dávat realizaci druhým, chtějí si to nechat pro sebe, po jediném roce je to všechno ztracené. Pak znovu přijdou za Mnou: „Matko, ztratili jsme vibrace.“ Avšak vibrace vám byly dány, abyste je dávali druhým, musíte pomáhat druhým. Nemůžete… Není to individualistická věc! Musíte to sdílet! Jako bych z vás učinila kapitalisty a vy ten kapitál sdílíte se všemi ostatními. Jinak z toho nemůžete mít radost! Dokud to nedáte druhým, nikdy si toho nebudete moci užívat. Kristus řekl, že když rozsvítíte světlo, nedáte ho pod stůl. Přesně tohle je ta situace. Máme tady v Brightonu, samozřejmě, některé ohromné sahadžajogíny, kteří odvádí úžasnou práci, a jsem si jistá, že vy všichni dostanete realizaci a splníte ten účel, pro který jste ji dostali. A ne, že se prostě ztratíte. Je to velice špatné – myslím, že je to nevděk k Bohu, který vám realizaci dal. Musíte tedy zkoušet dávat realizaci druhým, jinak se toto hnutí nebude šířit, zůstane jen u vás, nepůjde dále. Naučíte se tu metodu, je to velmi snadné. I děti dokážou dávat realizaci. Není to tedy obtížné, ale musíte se do toho dát, vyšetřit pro to nějaký čas a jít v tom kupředu. Bylo by velice sobecké získat realizaci jen pro sebe, nebo když jste nemocní, tak vyléčit jen sebe. To je velice sobecké! Onehdy jsme měli dámu, měla vykloubené rameno. Vzpomínáte? A byla vyléčena. Nikdy se už neukázala! Přišla si jen nechat vyléčit rameno. Zítra bude mít něco jiného a přijde zase. Tohle není správné, vymámit a využít Boží soucit. Protože lidské bytosti zcela postrádají duchovní bohatství, a když nám Bůh dal prostředky a metody, musíme zkoušet předávat dál, čeho se nám dostalo. V pořádku, pojďme na to. Jak jsem řekla, je to velice jednoduché. To je nejlepší způsob. Vidíte? Takoví lidé jsou k mání. To jsou přesně ti lidé. Jen se nad tím zamyslete. Víte, nechtějí realizaci. Nechtějí to. Tito jsou v pořádku. Ale podívejte, co přišlo za čtveřici. Jen se na ně podívejte. Oni to nechtějí! Musejí být svázáni s nějakým guruem, nebo tak. Dokud nebudou kompletně vyřízení, do Sahadža jógy nepřijdou. Víte, musí padnout na takovou úroveň, kde už nevidí žádnou cestu ven. Jen tehdy se dají na Sahadža jógu. Což je pro Mne také příliš, že ano? Je lepší se na to dát, když jste zdraví, když jste v pořádku. V pořádku. Zujte se, prosím. Hlavní věcí je, že nemůžeme dát realizaci těm, kteří ji nechtějí. Budu velmi upřímná, to neumíme. Je tak respektována vaše úplná svoboda. Pokud ji nechcete, tak je lepší, když odejdete. Onehdy – včera sem přišel jeden pán. Řekla jsem mu, ať dá takto ruce, ale neudělal nic. Takto seděl. Ptám se: „Proč jste tady?“ „Přišel jsem se podívat.“ Říkám: „Na co? Žádný pozorovatel tu není potřeba, přišel jste si pro realizaci.“ Ale oni nechápou, že i když je to zadarmo, neznamená to, že si na nás mohou dovolovat. To není v pořádku, není to vůči nám správné ani fér. Není správné sem přijít a takto nás obtěžovat. Protože jestli realizaci nechcete, je lepší odejít. Ale jestli ji chcete, musíte se posadit a přijmout ji. Je to totiž pro nás velká zátěž, s lidmi, kteří blokují, kteří brání Kundaliní v pohybu. Jsou na překážku. Nemohou získat realizaci, nedokážou jít kupředu, je lepší, když odejdou a neztěžují nám to. Je mnohem lepší nápad tu nemít ty, co to nechtějí. Protože, víte, ani Božstva nemají ráda takové lidi, kteří si sem přijdou jen sednout… Nemají to ráda! Vůbec se jim takoví lidé nelíbí a je pak velice těžké pokračovat s prací, když jsou u toho lidé, kteří realitu odmítají. Prosím, dejte ruce takto, přesně tak. Vyzujte si, prosím, boty. A takto dejte ruce. Důvod vyzutí je zcela prostý. Protože bez bot se dotýkáte země, matky Země. Nohy dejte takto, na zem. Narovnejte obě dlaně. A zavřete oči, to je celé. Mnohem lehčí. Jen zavřete oči. Nechte oči zavřené, protože když Kundaliní stoupá nad toto subtilní centrum, pak dochází k rozšíření zorniček, a proto musíte nechat oči zavřené, protože Kundaliní nebude stoupat, dokud jsou vaše oči otevřené. Jedno je tedy jisté, nejde tu o žádnou hypnózu.