Veřejný program: Od Múladháry k Voidu, 10/07/1982, (nekontrolováno), Derby, Anglie

Děkuji všem sahadžajogínům z Derbyshire a Birminghamu za to, že mi dali příležitost mluvit s místními hledači. Že máme v moderní době hledače je něco velmi jedinečného. Nikdy dříve jsme neměli hledače, nebo alespoň jich nikdy nebylo tolik. Byli lidé, kteří se honili za penězi – je jich mnoho v současné době. Usilovali o území a o moc. Bylo velmi málo těch, kteří hledali požehnání Boha. Důvodem bylo vědomí, kolektivní vědomí lidských bytostí. Lidé si mysleli, že toho možná nejsou schopni, nebo možná nepotřebují hledání. Ale dnes je to taková nádherná souhra, že se rodí na Zemi velcí hledači. Těch, kteří hledají, je velké množství. Není to jeden nebo dva lidé, kteří sedí na hoře, v jeskyni apod. a pokouší se meditovat, ale je tolik lidí, kteří hledají, kteří cítí nespokojenost se sebou samými, bez ohledu na to, co vlastní. Myslí si, že musí existovat něco víc. Ti, kteří cítí, že stále ještě nenašli smysl svého života, ti, kteří cítí, že musí najít smysl svého života, ti, kteří cítí, že tu musí být něco vyššího, než čím se zabývají. Všichni tito lidé jsou hledači, kteří nehledají jen dnes, ale už tisíce let. Myslím, že v době Krista nebyli žádní hledači, protože i ti, které si Kristus vybral za své žáky, k tomu byli v podstatě přinuceni. Musel je najít a říct jim o tom.

Takže toto je velmi důležitá doba v historii stvoření, kdy je tu tolik hledačů, ale jejich dnešní problém spočívá v tom, že neví, co vlastně hledají. Neví, co by měli hledat. Jak hledat? Co očekávat? Vstupují do neznáma. Je to pro ně neznámá oblast. A ta neznámá oblast, kterou hledají, je teď reprezentována tolika lidmi. Každý říká, že on je ten, který doručí zboží. Jiný zase řekne, že on je ten, kdo to dokáže. Přirozeně tak vzniká chaos. Současná doba je dobou zmatku. Velkého zmatku. A když je takový zmatek, jedině pak přijdeme na velké a stálé řešení, které navěky vyřeší tento problém. Nikdy nebyl takový zmatek v myslích lidských bytostí, jako je dnes, co se týče rozlišování dobrého od špatného. Nikdy v takové míře. O čemkoliv bylo řečeno, že je to špatné, to dělali s vědomím, že dělají něco špatného. Pokud to byli dobří lidé, řekli, toto je dobré, budeme to dělat. Každý ale věděl, že to je špatné nebo dobré. Možná to dělali. Dnes ale nikdo neví, co je špatné a co je dobré. Mimo rozlišování špatného od dobrého, se musíte dostat mnohem dál – musíte poznat sami sebe. Protože v našem nitru je vědomí, že neznáme sami sebe, že neznáme absolutno. Žijeme v relativním světě věcí, ve kterém se zdá, že všichni mají vědomí. Možná v podvědomí nebo v nevědomí, ale rozhodně každý z nás má pocit, že „nevíme.“ A je to velmi upřímný pocit. Je to velice jemný pocit, že musíme vědět něco víc. Když řekneme slovo „vědět,“ myslíme si, že to znamená něco jako: „Neznám Derbyshire, nikdy jsem tam nebyla.“ Co to znamená? „Neznám Derbyshire“ – tím chci říct, co neznám o Derbyshire? Mohu si o tom přečíst v knihách, mohu si to zjistit. Mohu znát celou historii Derbyshire, mohu zjistit, kdo byli ti lidé, kteří zde vyráběli nádherný porcelán, mohu zjistit vše o jejich minulosti, vše si mohu přečíst. Proč bych tedy měla říkat, že o Derbyshire nic neznám? Protože jsem tu nikdy předtím nebyla. Ještě jsem nikdy nebyla v Derby, nikdy jsem v této oblasti nebyla, neviděla jsem toto místo, nenavštívila jsem jej, nemám s tímto místem žádnou zkušenost, takže o něm nic nevím. Toto je přesně ta situace. Situace je taková, že neznáme Božské.

Četli jsme o tom, slyšeli jsme o tom, tolik lidí o tom psalo. Jakmile ví, že je po tom poptávka, přijdou s knihami – množstvím knih, napsali už tisíce knih. Kolik z nich je pravdivých a kolik z nich nepravdivých? Je nemožné to zjistit, protože to v podstatě nevíme. Například někdo řekne, že vévoda z Bedfordu se narodil v Derbyshire. Jak to mohu vědět? Nebudu to vědět, dokud nepotkám někoho, kdo skutečně patří do tohoto místa a zná ho. Stejným způsobem ty znalosti, které máme o Božském, jsou velmi matoucí, nejsou to znalosti, toto nikdy nejsou znalosti. Máme představu o vědění, jako kdyby to byla odpověď na naše otázky, která je racionální, kterou můžeme pochopit rozumem díky naší inteligenci. Ale tato oblast je nad naší inteligencí, nad naším rozumem. Nad omezenou oblastí je oblast neomezená. Všechny takové neomezené oblasti můžete poznat jen zkušeností svého vědomí. Toto je velice jemná věc, tomu byste měli porozumět, jak poznat něco zkušeností svého vědomí. Není to zážitek, jako že najednou uvidíte nějaké světlo, to je zážitek – chci říct, vždy můžete vidět nějaké světlo. Lidé mají pocit, že je na tom něco velkolepého, že vidí, jak před nimi náhle jiskří světlo – není na tom nic velkolepého. Může existovat oblast, ze které může přicházet jiskření, a možná to vůbec nepotřebujete, ale můžete mít pocit, že jste něco zažili. Musíme tedy vědět, že vidět neznamená zažít, například, pes vidí tento nástroj, ale nic o něm neví, jen ho vidí. Lidské vědomí má v sobě tolik úžasného ve srovnání se zvířecím vědomím. Například vnímání krásy zvířata nemají. Vnímání čistoty také ne. Lidské bytosti toto vnímání v sobě mají zabudováno a mohou to cítit. Mohou to cítit ve svém centrálním nervovém systému. Jakékoliv máte vědomí, cítíte je ve svém centrálním nervovém systému. Není to jen něco, co si představujeme nebo nějaká intelektuální diskuze: „Ano, ano, to znám, to znám.“ Nic takového.

Vědění byste měli získat skrze své pocity, jako cítíte horké a studené, ale kámen nebude cítit nic. Stejně tak musí přijít pocit skrze váš centrální nervový systém. To znamená, že samotné vaše vědomí se musí změnit. Musí dostat nový rozměr, vaše vědomí musí dostat nový rozměr. Všechny ostatní zážitky nemají vůbec žádný význam pro vývoj. Je to vědomí, které se v procesu evoluce zdokonaluje, zlepšuje a rozšiřuje. Tyto rozměry dosáhly svého maxima, v době, kdy se stáváte lidmi, když se vaše vědomí chystá přijmout vědomí univerzální bytosti, kolektivní bytosti, abyste se stali kolektivní bytostí. Nyní bych vám chtěla říct o tom, co je uvnitř nás, jak jsme umístěni. Z ryze praktických důvodů byste Mě neměli brát za samozřejmost a ani byste neměli popírat, co vám říkám. Je to jako vstup na novou univerzitu. Posloucháme profesora a snažíme se ho sledovat. Předpokládejme, že předloží nějakou hypotézu, pak ji začnete posuzovat a vypracovávat. Pokud je pravdivá, pak se teorie stane zákonem. Stejným způsobem byste měli vstoupit do tohoto nového porozumění tím, že se nejdřív na to podíváte a nepokoušíte se to popřít. Pokud je to pravda, potom tomu musíme uvěřit. Neměla by tu být žádná slepá víra o Sahadža józe. Slepá víra je k ničemu. Ale nemělo by zde být ani popírání. A s tímto nenásilným postojem, pokud posloucháte cokoliv vám říkám jako hypotézu, nemusíte ji okamžitě přijmout jako pravdu. Nadešel ale čas, abych vám pravdu dokázala, a pravda vám může být dokázána. Nadešel čas, aby byla dokázána existence Boha. Dokázat, nejde jen o to mít nějakou velkou přednášku, soudit se, nebo něco takového.

Jak to ale dokážu? Ve vašem vědomí. Bude to absolutní zkušenost vašeho vědomí, že ucítíte Boha Všemohoucího. Nadešel čas, aby bylo dokázáno, co se píše ve všech svatých spisech. Nadešel čas, aby bylo dokázáno vaše vlastní spojení s Bohem, váš vlastní vztah s Bohem, váš vlastní vztah s Prapůvodní Bytostí, ať už jí říkáte Bůh, nebo jakkoliv jinak – na tom Bohu samotnému nezáleží. Ať už Ho nazýváte jakýmkoliv jménem, Bůh existuje. A Bůh není takový, jakého si Jej vytváříme, Není takový, jak Jej chápeme, nebo jak Jej známe, ale je tím Bohem, jakým je. Dokud Jej neucítíte, nebudete v Něj věřit. Dokonce, i když věříte za jistých okolností, je to víra, která je slepá. Pro inteligentního člověka nemá žádný význam a přijde den, kdy takový člověk takovou slepou víru odsoudí. Takže teď – uvnitř nás, jak jsem řekla, je vestavěný systém, který jsme získali díky vzestupu našeho vědomí skrze různé fáze. Je to něco jako historie napsaná v našem nitru, jak jsme se stali lidmi. Je rozdělena do různých etap. Nejdřív nastalo období uhlíku, kdy vznikl život. Mrtvé se stalo životem. To je umístěno v tomto bodě. Je to pod tou obrovskou silou v našem nitru, která je uložena v trojúhelníkové kosti. Síla, která se nazývá Kundaliní. To je síla, která je také popsána v Bibli jako Strom života: „Zjevím se před vámi jako plamenné jazyky.“ Avšak Bible je velmi mikroskopická věc, její symbolika nemůže být vysvětlena, dokud nezískáte nové vědomí, vaše vibratorické vědomí – její symbolika nemůže být vysvětlena. Tato síla je silou přání, nejvyššího přání, jediného skutečného přání, které v sobě nosíme. Všechna ostatní přání se stanou zbytečnými.

V zemích, které dnes žijí v dostatku, lidé dosáhli blahobytu, jsou bohatí, zajištění, ale nejsou šťastní. Lidé, kteří žijí v extrémním blahobytu, jako třeba ve Švédsku a ve Švýcarsku, spolu soupeří v tom, kolik mladých lidí spáchá sebevraždu. Nedávno jsem se dozvěděla, že Švýcaři jsou „na tom lépe.“ O mnoho víc Švýcarů páchá sebevraždu, než mladých lidí ve Švédsku. Teď nastal čas si uvědomit, že blahobyt, pokud byl naším přáním, není skutečným přáním, protože když žijeme v blahobytu, měli bychom být velmi šťastní a radostní lidé, ale není tomu tak. Základním ekonomickým pravidlem je, že jednotlivé potřeby mohou být uspokojeny, ale obecně nemůžou být uspokojeny nikdy. To znamená, že hmota vás nikdy nemůže uspokojit. Co je tedy to chtění, co je to to hledání, skryté v oné síle, které hledá sjednocení s Bohem, jógu, jednotu s Bohem, čemuž říkáme křest. V Koránu se to nazývá „pir.“ Musíte se stát „pir,“ znovu se narodit. Je to popsáno v různých jazycích, ale je to ta stejná věc, která je popisována ve všech spisech. Pokud se pokusíte zjistit, co to znamená, budete překvapení, že všichni říkali to samé. Někdo může říct: „Třeba, Matko, existují i jiné metody, třeba se to dá vypracovat i jinak.“ Jiná metoda neexistuje, protože to bylo vypracováváno tisíce a tisíce let ve vašem nitru od doby, kdy jste se stali uhlíkem a vše to ve vás zařídila příroda. Jako někdo může říct, že semínko musí vyklíčit nějakou jinou metodou. Semínko nemá žádnou jinou metodu. Semínko má zárodek a ten zárodek musí být probuzen, a to je jediný způsob, jak to funguje. Stejně to bude pracovat i ve vás. Tato síla se ve vás musí otřást, musí být ve vás probuzena. Jestliže se probudí, stoupá. Co je ale tato síla? Tato síla se musí sjednotit s Duchem. Tato síla tedy ví, že se musí sjednotit s Božským.

Máme tolik jiných přání, takže bychom měli říct, jak spolu souvisí. Je to tak, že musíme říct: „Přijeď do Derbyshire a se všemi se setkej.“ Přijedeme tedy sem, do Guildhall, přijdeme, ale nesetkáme se s vámi. Potom to, že jsem přišla, celé to cestování bylo zbytečné, protože jsem se s vámi nesetkala. Nemělo to vůbec žádný smysl. Stejně tak všechna ostatní přání jsou pouze k tomu, abyste dospěli k tomuto nejvyššímu přání, přání sjednotit se s Božským. O Kundaliní se dá mluvit dlouho, už jsem určitě mluvila o Kundaliní stokrát, a abyste o ní věděli více, musíte přijít do Sahadža jógy. Ve stručnosti jsem vám řekla, co je to Kundaliní a jak je umístěna. Teď to, co je nad tím, je vlastně druhé, tu druhou bereme jako třetí, tady, to je síla, řekla bych, že je to centrum našeho hledání. Toto centrum, které se jmenuje Nábhí čakra, je zdrojem našeho hledání. Když jsme ve zvířecím stadiu, díky našemu žaludku hledáme jídlo. A budete překvapeni, že když se staneme lidmi, hledáme díky našemu žaludku také peníze. Můžeme se nechat trochu svést tu a tam, ale nakonec díky svému žaludku začneme hledat dokonce Boha. Musíme projít oblastí, která obklopuje žaludek. Je to oblast Mistrů. Všichni Prapůvodní Mistři se zrodili v této oblasti, jako Mojžíš, Sokrates. Existuje deset základních Prapůvodních Bytostí, které přišly na tuto Zem, aby nám daly představu ohledně hledání, co musíme dělat. V podstatě přišly, aby nás naučily, jak se dostat do rovnováhy, jak se vyrovnat, abychom mohli stoupat. Všichni tito velcí proroci neboli Prapůvodní Bytosti, byli Mistři. Přišli, aby nás informovali o tom, že když se dostanete příliš nalevo, nebo příliš napravo, přijdete o svou výživu, přijdete o svou kvalitu lidské bytosti.

Jako lidská bytost musíte mít výživu a toto je centrum, které postupně rozvíjí výživu od zvířecí k výživě vyšších živočichů a na úroveň lidských bytostí, kdy si člověk začne uvědomovat, že tyto druhy výživy jsou uvnitř nás. Takto byly vytvořeny všechny zákony. Biblické Desatero je deset druhů výživy v našem nitru. Toto je oněch deset guruů, kteří přišli na Zem, aby zachránili lidstvo před vybočením ze střední cesty, které kráčelo více doleva a doprava. Levá strana, jak vidíte, je naše citová stránka. Je to také síla našeho přání. Tato citová stránka nám dává naše podvědomí, za kterým se nachází oblast kolektivního podvědomí. Naše pravá strana je síla činnosti, která realizuje naše přání. Tato síla nám dává naši budoucnost a dává nám podporu pro naše tělesné a duševní činnosti. V důsledku toho si vytváříme ve své hlavě instituci, které se říká ego. Každý jej má a není proč se jej bát. Když něco děláme, máme pocit, že jsme to udělali my, a to je mýtus, ale stejně přetrvává, protože jsme ještě nespatřili skutečnost. Naše levá strana je ta, která přijímá agresivitu druhých lidí, která představuje naši minulost a jako vedlejší produkt naší činnosti, citové činnosti, nám dává instituci, která je jako balón, kterému se říká superego. Tyto dvě věci se ve vaší hlavě setkávají a jak rostete, zvápní vrchol vaší hlavy blízko fontanelní oblasti a tato měkká část, která u dětí pulzuje, se úplně zakryje. Tímto způsobem si vytvoříte pocit jáství, stanete se panem X Y Z a tak dál. Vybudujete si svou vlastní svobodu. Toto je ta svoboda, kterou jste získali, být panem X, Y nebo Z. Poté, co toho dosáhnete, začnete používat druhé centrum, což je centrum tvořivosti, centrum vaší činnosti. Zvířata nemají žádné ego. Samozřejmě, pokud žijí s lidmi, mohou si jej rozvinout, ale jinak žádné nemají. Když děláte něco špatného, cítíte se zranění, provinilí. Zvířata se nikdy necítí provinile, protože jejich přirozeností je zabíjet další zvířata, je jejich přirozeností jíst, takže nikdy necítí vinu. Jen lidské bytosti říkají: „Toto jsem neměl říkat. Toto jsem neměl dělat.“ Cítit vinu je ryze lidská vlastnost. Útočit na druhé je ryze lidská vlastnost. Tak se dostává do hry druhé centrum. Centrum, kterým myslíte, přemýšlíte o své budoucnosti, plánujete.

Vaše tělesné – myslím, že to už stačí, můžete to vypnout? Můžete to vypnout? Vypněte to světlo prosím, to už stačí. Toto mám celou dobu, to už stačí. Přemýšlíte. Na přemýšlení je potřeba energie, a tuto energii získáváte z tukových buněk, které jsou ve vašem žaludku a mění se pro použití v mozku. A když se tato přeměna odehrává, toto ubohé centrum musí velmi tvrdě pracovat. Když přemýšlíte, aktivuje se toto centrum. Musí pracovat velice, velice tvrdě kvůli jediné věci, kterou je se starat o přísun tukových buněk. Je tu příliš mnoho světel. Můžete je vypnout? Chci říct, ne tamta světla, ale ty tři tady. Děkuji, stejně jsou tyto příliš… Jestli můžete vypnout tady ty tři, bude to lepší. Ne, tyto tři. Tyto tři moc svítí. To není vůbec potřeba, jsou tři, co je tam? Chci říct, že Mě jinak vidí. Vidíte Mě? Je to jako při natáčení filmu. Tak, toto centrum, které se jmenuje Svádhišthána, je centrum, které vám dává vaši budoucnost, energii myslet na vaši budoucnost, na vaše plány. Dává vám energii realizovat projevy vaší tělesné práce, tělesného cvičení nebo práce. Toto ubohé centrum musí pracovat kvůli jediné věci, kvůli přeměně tuku pro použití v mozku. Když jedno centrum, které musí dělat mnoho jiných věcí, začne vykonávat jenom jednu činnost, všechno ostatní začne zanedbávat. Výsledkem jsou problémy, protože se musí starat o játra, slinivku, ledviny i o slezinu. Jakmile se pustí jen do jediné činnosti, naprogramuje se pro výkon této jediné činnosti a přestane se starat o ostatní. Pak máte špatná játra, dostanete cukrovku, máte problémy s ledvinami a vysokým krevním tlakem. Také můžete dostat velice vážnou nemoc, rakovinu krve. Sahadža jóga dokáže všechny tyto problémy vyléčit. Jsou to jen tělesné problémy, ale ona dokáže vyřešit i tyto problémy, protože pokud se toto centrum začne zase chovat normálně, pokud je přinuceno se chovat normálně, je velice jednoduché vyléčit všechny tyto nemoci, které jsou způsobeny přílišnou aktivitou, přílišným přemýšlením, příliš používanou obrazotvorností. Je velice nebezpečné pořád přemýšlet o budoucnosti. Například teď tady sedíme, měli bychom pohodlně sedět a povídat si. Místo toho, že jsme teď, přemýšlíme o tom, co budeme dělat zítra nebo co udělám, až přijdu domů, jak budu vařit a co budu jíst, nebo jak stihnu vlak. Všechno toto futuristické chování vám dává velice legrační typ osobnosti. Stáváte se tak futuristickými, že zapomenete na minulost.

Potkala jsem se s jedním mužem, který dokonce zapomněl i svoje vlastní jméno. Zapomněl i otcovo a matčino jméno a také, k hrůze své ženy, její jméno. A ona začala plakat. Řekla: „Co teď? Zapomněl vše.“ Je teď v oblasti budoucnosti, zná jen budoucnost. Musel se dostat zpět do středu. Pak se začal postupně rozpomínat. Pak Mi řekl, že je předsedou nějaké rady ve velkém indickém okrsku. Řekl, že je ¨ – řekl: „Ne, já jsem.“ Řekla jsem mu, že je to dobré, že je to lepší. Teď jsi ve stavu, kdy říkáš: „Já jsem.“ Toto se tedy děje, a stane se to našim společnostem, které jsou velice futuristické. Můžete zkusit všechno, abyste to přibrzdili, můžete zkusit cokoliv. Můžete ukázat obrázky z minulosti apod., ale to nepřivede koně zpátky – utíká příliš rychle. Jediný způsob, který to může vypracovat, je probuzení Kundaliní. Když se probudí Kundaliní, osvítí toto centrum a ono samo se vrátí do svého původního tvaru, k svému normálnímu chování, a do normálního stavu. Kromě toho má dynamickou sílu, nebo projevy, protože tohle centrum, toto centrum, které se stará o naši pozornost, se osvítí, a tak se osvítí naše pozornost. Pozornost, která je osvícená, se stává dynamickou ve smyslu, že když zde teď sedíte, můžete zaměřit na kohokoliv pozornost – jen zaměříte pozornost, nemusíte nic dělat, jen máte na tom člověku pozornost a na konečcích prstů můžete zjistit, co se s tím člověkem děje. I kdyby byl vzdálen tisíce mil. Když měl Nixon potíže, najednou jsem řekla: „Zjistěte, jak se má Nixon.“ Řekli Mi: „Matko, má obrovské problémy.“ Kristus řekl: „Vaše ruce promluví.“ Ten čas nastal. Tyto ruce, které vypadají tak prostě, jsou velice důmyslné a mají v sobě důmyslně vestavěná nervová zakončení, tak mikroskopická, že nemůžeme pochopit, kolik nám toho dokážou říct, jaký mají dosah. Když dojde k probuzení, začnete kolem sebe cítit vibrace Všepronikající síly, které jste nikdy před tím necítili, na konečcích svých prstů. Tyto konečky prstů, které zanedbáváme, používáme nesprávně, pro špatné věci, tyto konečky prstů se stanou osvícenými a začnete je cítit. To je to, co jsem řekla, musíte získat vědomí, které je osvícené. Je to vědomí, které se musí projevit.

Takto je začnete vnímat na konečcích svých prstů – toto je špatně, tamto je špatně – budete vidět, kde je problém. Všechny prsty jsou ve vztahu k vašim centrům. Toto je páté, šesté, sedmé. Sedm nalevo a sedm napravo. Toto je vaše citová stránka. Toto je vaše pravá strana, vaše tělesná a rozumová, nebo můžeme říct, vaše duševní stránka. Dokážete rozlišit, jak je na tom který člověk, podle horka, které budete z toho člověka cítit, jestli to bude pálit, budete cítit znecitlivění, nebo tíhu. Vzniká spojení s Všepronikající silou, která vás informuje a dává vám zprávy. Ty zprávy jsou tak přesné, že dokonce i když budete mít deset realizovaných dětí – v dnešní době je hodně dětí, které se už rodí realizované. Dětem dnes nerozumíme, ale dnes se rodí ohromné děti, rodí se, protože nastal jejich čas. Toto je čas soudu, toto je čas vzkříšení, toto je čas, který byl lidmi popisován ve všech písmech. Velcí lidé tedy přicházejí na svět. A tyto děti, když jim zavážete oči a zeptáte se jich na člověka, který naproti nim sedí, jaký má problém, všichni zvednou ten samý prst. Všichni zvednou ten samý prst, i když jsou jejich oči zavázané, i když sedí zády k tomu člověku, dají ruce dozadu a řeknou. Jsou tak dobré, děti jsou tak dobré. Když si dají prst do úst, někdy si myslíme – nevím, Freud, který je podle Mě velmi nevyzrálá bytost, o Bohu moc nevěděl, ani o životě a o ničem, věděl jen velmi málo – tvrdí, že to má něco do činění se sexem. Ve všem spatřoval sexuální význam a chce, aby byl každý takový, ne lidská bytost. Takže tento člověk, ať už říká cokoliv – pravda je, že to nemá vůbec nic do činění se sexem. Znamená to, že cítí na svých prstech horko, skutečně ho cítí, a tak si dají prst do úst. Velmi malé děti jsem viděla. Jeden je tu z Anglie, z Londýna a další je odněkud odsud a ona – když se jich zeptáte, tak všichni vám okamžitě řeknou, kde je problém, na které čakře je blok. Není možné ošálit děti. Všechny vám řeknou totéž, toto je to, co se děje. Vaše vědomí je tedy osvícené a vaše ruce, které mají sympatetická zakončení, vám vše poví. Můžeme říci, že teď v našem centrálním nervovém systému můžeme cítit problémy ostatních i své vlastní. Řekněme, že tady budete sedět a Já se vás zeptám: „Jaký máte problém?“ Řeknete mi, že nevíte, jaký máte problém. Já nevím. Já ale možná budu schopna vám to říct. Jestliže půjdete za lékařem, řekne vám: „Ano, to je váš problém. Jak to víte?“ Nemusíte chodit na žádná vyšetření, na žádná patologická vyšetření, kde vám vytrhnou všechny zuby, vyloupnou oči, a pak vám nakonec řeknou, že jste ten nejzdravější člověk. Nemusíte absolvovat žádné tyto hrozné věci, nemusíte vyhazovat peníze a zkoušet všechny tyto frustrující věci. Prostě jen položíte ruce a budete o sobě vědět vše.

Lidé, kteří jsou sahadžajogíni, vám řeknou, co je s vámi v nepořádku a jak se vyléčíte. Teď nastal čas – je to tak fantastická doba. Se Sahadža jógou jsme vyléčili tolik pacientů s rakovinou, tolik pacientů s leukémií. Nedávno jedna dívka, která je sahadžajogínka, v New Yorku vyléčila pacienta s leukémií. Tento chlapec by zemřel – prohlásili, že zemře. Když vydali tu zprávu, měl podle nich posledních 15 dní života a pak měl umřít. Chci říct, to je to jediné, co dokázali udělat. Všechny ty strašlivé věci, kterými musel projít. Byl z Indie a utratily se všechny peníze a toto bylo potvrzení, které dostal – že do 15 dní umře. Ti lidé Mne kontaktovali a Já jim řekla, ať se setkají se sahadžajogínkou z New Yorku. Mluvili o tom chlapci, jmenuje se Rahul a je mu teprve 16 let a má rakovinu krve. Nejen že se ten chlapec vyléčil, přijel za mnou do Londýna a nyní je zpátky doma. Zní to fantasticky, jak může někdo, kdo není lékař, který nemá nic společného s lékařstvím, někoho vyléčit? Za všemi těmi léky a všemi těmi věcmi je jemná síla, božská Síla, z které vše vzešlo. Jestliže se nějak stanete majitelem této síly, nebo víte, jak s touto silou jednat, můžete vyléčit, koho chcete. Není to tak, že bych léčila Já. Léčí mí žáci. Nevím, kolik lidí doktor Warren, který byl lékař, vyléčil pomocí Sahadža jógy, což není lékařská věda. Kolik pacientů on sám vyléčil, nebude schopný spočítat. Celý systém se bude měnit. Stanete se svým vlastním mistrem, mistrem svých sil a všechny tyto síly ve vás budou aktivovány. Když říkáme, že byli guruové, kteří uměli léčit, guruové, kteří dokázali zastavit růst strašlivých nemocí a podobné věci, myslíme si, že to není možné. Myslíme si, že to není možné. Jak by to mohla být pravda, jak tomu můžeme věřit? Je to nějaká pohádka. Když ale vy sami uvidíte, jak se to projevuje, budete žasnout. Jednou jsem cestovala lodí a kapitánovi této lodi jsem dala realizaci. A stalo se, že jeden člen posádky se dostal do mrazáku a začal se dusit a dostal zápal plic. Samozřejmě, Já jsem byla v pozici – cestovala jsem, protože Můj manžel byl předsedou té společnosti. Takže by Mě nepožádal, ať sejdu dolů, myslel, že je to příliš Mne žádat. Řekla jsem: „V pořádku, když Mi nedovolíš jít dolů, běž tam na to místo ty. Neposílejte žádné SOS zprávy pro lékaře nebo cokoliv, prostě jen jdi dolů a polož mu na hruď ruku asi na 5 minut.“ Jeho zápal plic se zcela vyléčil a kapitán tomu nemohl uvěřit. Ptal se: „Jak je to možné?“ Řekla jsem: „Je to možné, právě se ti to stalo.“

Vy jste se tím nyní stali – přijměte to. Musíte přijmout tuto sílu, cokoliv vám bylo dáno, jak v sanskrtu říkáme „viradž.“ Přijměte to. Dokonce i když – dala jsem vám trůn – když nevíte, jak přijmout sílu trůnu, jak jí věřit, potom je to jako s žebrajícím chlapcem. Když ho dáte na trůn, stále vidí, jak k němu přicházejí lidé a nastavuje ruku: „Dejte mi pět rupií, dejte mi pět rupií.“ Dokud nepřijmete tyto síly, budete stále nejistí, ale máte je. Tento bod je velice obtížný, zejména pro západní mysl, protože nemohou uvěřit, že tyto síly mají. Prostě tomu nedokážou uvěřit. Řeknete jim, ale oni řeknou: „Jak je to možné?“ Je to tak. Například, tento nástroj. Jestliže ho vezmete do vesnice a řeknete jim, že rozšíří váš hlas do okolí nebo pokud vezmete třeba televizor a řeknete jim, že mohou vidět nejrůznější filmy nebo dramata a hry, nebo hudbu, nebudou tomu věřit. „Tato krabice?“ řeknou. „Vždyť to vypadá jako obyčejná dřevěná krabice.“ Když ji zapojíte, projeví své síly. Stejně tak, když se podíváte na lidské bytosti, můžete je vidět jako obyčejné, velice světské – bereme se jako něco obyčejného. Nevíme, jak jsme velební, velkolepí, jak nás Bůh s takovými obtížemi stvořil, s takovou péčí a láskou, pro velmi zvláštní účel – chce vám udělit všechny své síly. Chce, abyste vstoupili do Království božího a těšili se jeho požehnáním, jeho láskou. Je to něco, čemu nemůžeme věřit. Jsme tak frustrovaní, znechucení sami sebou, společností, vším. Tak to ale není. Musí se to jen stát. Musíte se jen spojit s hlavním zdrojem a funguje to. Už to funguje. Funguje to s tisíci, bude to fungovat i s vámi. Lidé ale mají takové absurdní nápady, jako představu, že se za něco takového musí platit. Jak chcete platit za něco, co je živé? Už jste někdy platili za něco živého? Už jste někdy platili za to, že jste získali z květu plod? Můžete platit květu? „Dobrá, dám ti jednu libru, dej mi ovoce“ – bude to fungovat? Je to tak absurdní, nemůžete přece platit živoucímu Bohu, nemůžete platit za živou zkušenost a nemůžete platit za vývojový proces. Je to spontánní, je to v nás, vypracovává se to. Tolik rozumíme penězům, že nedokážeme pochopit, že je to zdarma, ačkoliv máme spoustu věcí zadarmo.

Tolik věcí jsme získali zadarmo, stejně nedokážeme pochopit jejich význam, protože si myslíme, že cokoliv je zdarma, nemůže být významné. V podstatě všechny velké věci musí být zdarma, jinak bychom neexistovali, nebyli bychom naživu. Kdybychom neměli zdarma vzduch, neexistovali bychom. Když se to někdy stane v letadle nebo někde, potom si lidé uvědomí, jak jsou věci, které jsou zdarma, důležité, které bereme za samozřejmost. Takže musíme pochopit, že pojetí, které máme o Bohu, o tom, jak Jej můžeme dosáhnout, o tom, jak se dostat dovnitř, je nesprávné. Myslíme si, že tím, že se postavíme na hlavu, toho dosáhneme. Jestliže získáme Boha tím, že budeme stát na hlavě, pak po celý proces evoluce bychom měli stát na hlavě! Nebo tím, že poběžíme závody nebo že budeme jíst nějaký druh jídla nebo tím anebo oním, to není pravda. Pak se ale můžete zeptat, proč všichni ti lidé v náboženstvích říkali: „Nedělejte toto, nedělejte tamto“? Říkali to, protože to jsou věci, které jsou důležité pro naši výživu, pro naši rovnováhu jako lidské bytosti. Přijdeme o svou rovnováhu, když je nebudeme dodržovat. Musíme mít rovnováhu, proto říkali, abychom to nedělali. Lidé mají schopnost jít do extrému. Něco řeknu – poznala jsem takové lidi – řeknete jim, že aby vyléčili určité centrum, musí dělat tuto asánu nebo určitou věc. Budou to dělat stokrát, tisíckrát za den. Nežádala jsem je o to, řekla jsem, aby to občas dělali nebo jednou týdně – budou to dělat stokrát. Jdeme do extrému. A proto, aby byla nastolena rovnováha, nám tito lidé říkali, abychom nedělali určité věci. Ale pak se ozve naše ego: „A proč ne? Co je na tom špatného?“ Dobrá, jen do toho. Dětem říkáme, aby nekouřily. „Proč ne? Všichni mí kamarádi kouří, budu kouřit.“ Dobře, kuř, dostaň rakovinu, pak budeš mít tady otvor, skrze který budeš dýchat. Toto po nějakém čase odpadne, tvůj nos odpadne, a budeš chodit jako stroj a dívat se na každého a nebudeš moci mluvit a žít jako normální člověk. Pak si uvědomíš: „O Bože, kdybych nekouřil.“ V Sahadža józe lidem neříkáme, aby nekouřili, protože polovina lidí by odešla. Nikdy neříkáme, aby nepili alkohol, nikdy neříkáme „nedělejte to.“ Říkáme: „Dobrá, děláš to, je to v pořádku. Ať se to stane.“ Jakmile se to stane, sami od sebe se toho vzdáte, protože jste nalezli to nejvyšší, pak vás nízké věci už nezajímají. Všechny zlozvyky automaticky odpadnou.

Nemusím vás k tomu nutit. Vše máte v sobě, sílu, která vás pozvedne. Jako lotos, který se zvedá z bažiny svou vlastní silou, povstáváte a vaše vůně zaplňuje bažinu a vy sami jste tím ohromeni. Nejdříve se ztotožňujete s tou bažinou a myslíte si, že to tak je, ale není tomu tak. Když tento lotos povstane, nádherné okvětní lístky se rozvinou a jejich vůně nám dává tu osobitost, která se šíří všude okolo. To se vám stane. Vy všichni budete jako lotosy, které vypadají jako schované, úplně neviditelné, které se rozevřou, a začne se šířit vůně vaší božskosti. Dnes nemohu mluvit o všech centrech, protože pokud začnu mluvit o všech centrech, bude to velice zdlouhavé. Mluvila jsem o třech centrech, Múládháře, Svádhištáně a Nábhí – a ostatní nechám na později, na zítra. Musím ale mluvit o Duchu, o kterém už mluvíme dlouhou dobu. Musíme se stát Duchem. V angličtině může toto slovo znamenat cokoliv. Je to velmi nejednoznačné slovo. Používá se dokonce pro destiláty, pro mrtvé duše, i pro Ducha, kterým jsme, čistou bytostí, tedy Átma, jak se Duchu říká v sanskrtu. Mluvím zde o Duchu, který je čistou bytostí ve vás. Je to vaše odpoutaná vnitřní bytost, která je vaším vnitřním svědkem, stále vás pozoruje, sleduje, sídlí ve vašem srdci jako radost a štěstí. Sídlí v srdci. Duch není naše vědomá mysl. Není v našem centrálním nervovém systému. Není pod naší kontrolou. Abych vám to připodobnila, říkám, že naše levá strana je jako brzda a pravá strana jako plyn v autě. V autě se učíme řídit tak, že sedíme na předním sedadle a náš instruktor sedí vzadu a vše pozoruje. Jdete doleva, tedy brzdíte, někdy zrychlíte, děláte chyby, a tak se naučíte jezdit. Naučit se řídit je ta část moudrosti, kterou si osvojíme hledáním rovnováhy v našich životech. Rovnováha je to nejdůležitější, čím musíte začít. A i když ji nemáte – v Sahadža józe jsem viděla velmi nevyrovnané lidi – pokuste se do rovnováhy dostat. Vyrovnání levé a pravé strany, brzdy a plynu vám dá postavení, kdy můžete říct, že jste už zvládli řízení. Nicméně stále je tu ještě instruktor na zadním sedadle. Musíte se stát mistrem. Mistr je Duch ve vašem nitru. Stanete se Duchem a začnete sledovat sama sebe jako řidiče na předním sedadle. Celé se to stane divadlem, hrou. Oddělíte se a začnete vidět, jak se vše odehrává před vašima očima, vše jako nějaké vnější drama, kterého už nejste nedílnou součástí. Dostanete se do oblasti vaší osy. A periferie ztratí svůj vliv. Stanete se člověkem tichým, blaženým a klidným, který vidí periferii a její pohyb, ale už v ní nejste. Tak se stanete mistrem, tak se stanete prorokem. Sahadža jóga má dnes sílu učinit proroky z lidí Boha. A proroci budou mít sílu učinit proroky z druhých, tak to říká William Blake, velký básník této země.

To je přesně to, co je Sahadža jóga. Předpověděl to před sto lety. Dnes, když přijdete do Sahadža jógy, budete žasnout nad tím, čím jste. Blake předpověděl o Anglii, že se stane Jeruzalémem zítřka – ten den nastal. Vaše země, Anglie, která je tak daleko – nevím, jestli tomu lidé rozumí, nevím, jestli jsou si vědomi toho, co je tato země, která je srdcem vesmíru, což je nejdůležitější část vesmíru, – tato země se musí stát Jeruzalémem. Aby se tak stalo, Angličané musí skoncovat se svou nehybností, aby začali vidět svůj potenciál, aby vzestoupili do toho bodu a začalo se to vypracovávat. V Londýně už to velice dobře funguje. Samozřejmě, nemůžeme mít příliš mnoho lidí, protože umělá hmota se dá vyrábět po tisících strojově, ale jestliže chcete něco živého, trvá to. Jakmile ale svůj čas dostane, jakmile dospěje ke zralosti, jsem si jistá, že tato významná země zaujme svůj status Jeruzaléma, místo uctívání, kam lidé musí přijít, aby se poklonili. Je velice překvapivé, jak se věci v Sahadža józe odehrávají – kopretiny, které nikdy nevydávaly žádnou vůni – když se půjdete podívat, nyní voní. Většina anglických květin neměla žádnou vůni, bylo to o nich známo. Většina květin má teď tak intenzivní vůni. Můžete se o tom sami přesvědčit. Všechny věci jsou přírodou vypracovávány. Dějí se v přírodě, ale co lidské bytosti? Kde jsou, co dělají, kam se poděly? To je velice smutné. Přijela jsem do Londýna úplnou náhodou, měla bych říct, nebo to možná bylo dopředu zařízeno. Můj manžel byl zvolen na určitou pozici a musel přijít. A výbor Spojených národů má své zastoupení pouze zde. V Anglii. Nikde jinde není. V Anglii je jenom jediné zastoupení Spojených národů, do kterého byl můj manžel zvolen, a proto jsem tady. Jinak, si myslím, že bych sem nemohla přijít jako guru, protože nemám žádný jiný zájem než tento. Jinak bych sem nemohla přijet, protože bez pozvání bych do žádné země nepřijela, ale přijela jsem na základě pozvání. Vše se vypracovává. Vy sami to musíte vypracovat a pochopit nejen dynamiku, vitalitu, ale především velice důležité je místo, na kterém se nacházíte – na okraji ničení, nebo budování. Angličané mají zvláštní poslání. Musejí do něj vyrůst, protože jsou buňkami srdce. Tuto přednášku budu mít zítra znovu. Doufám, že přijdete a postaráte se o její hladký průběh. Omlouvám se za svůj krk. Mluvím celý den, každý den. Velmi vám děkuji. Pokud máte nějaké otázky, ráda na ně odpovím. Připravte si otázky, pak je zodpovím. Řekla jste, že po seberealizaci můžete léčit. Jeho problém je, že jeho matka je hluchá. Můžete dát do pořádku její sluch? Ta otázka je taková, že máte pocit, že jsem někdo, kdo musí každého vyléčit. To se hluboce mýlíte. Je to vedlejší produkt probuzení Kundaliní, že se vyléčíte.

Omlouvám se, že jste to pochopil tak, že jsem tu proto, abych vyléčila všechny lidi. Mám si otevřít nemocnici? Hlavní věc je, že se musí probudit Kundaliní, abyste se vyléčil. Ano? Kdyby tu vaše matka byla, mohli bychom to vyřešit. Hlavní věc, kterou musíte pochopit, je, že Bůh má zdravý selský rozum jako my a zajímají ho jen taková světla, jako jsme my, která pro něj vykonají jeho práci. Ti, kteří jsou, řekněme, velmi, velmi nemocní lidé, se mohou za sekundu uzdravit. Budete žasnout. Náš prezident Indie se odjel léčit do Ameriky, a protože ho nevyléčili, jel zpátky do Indie. Šla jsem za ním, ale jeho komisař mu pověděl, že jsem ta a ta a že už o mně v Indii slyšel. Jeho žena řekla: „Proč nevyléčíte mého manžela?“ On už byl na svém posledním… Už pro něj měli připraven pohřeb. Dala jsem mu na záda na deset minut ruku, a nebudete tomu věřit – už několik dnů kvůli bolestem nespal – řekl: „Moje bolesti jsou pryč. Chci spát.“ Vstal a byl úplně v pořádku. Šel dolů – lidé předtím přinesli nosítka a tak dál, prostě sešel dolů a oni nemohli uvěřit svým vlastním očím. Toto se stalo, protože bude využit pro Boží práci. Pokud máme v našem domě světla, která nikdy nebudou svítit, nestaráme se o ně. Prodáme je do vetešnictví. Stejně tak Božské neléčí všechny lidi. Léčí mnoho tisíc, ale některým lidem, kteří jsou velmi nemocní, řekne: „Dobrá. Projděte druhým kolem. Ano? Vraťte se očištěni, odpočatí a pak se to vypracuje.“ Nebude tedy každý nezbytně vyléčen, ne nezbytně. Ale tolik lidí už bylo uzdraveno a funguje to. Ale toto není naše hlavní práce, abychom léčili lidi. Ne. Naše práce je dávat lidem realizaci a jako vedlejší produkt, jak jsem říkala – pokud jeho matka dostane realizaci, její sluch se vrátí. Mnoho lidí už má vyléčený sluch. Nejen sluch, ale i pleš se vyléčí. Neměl žádné vlasy, když za mnou přišel. Po realizaci a před realizací je tak ohromný rozdíl, že byste se měli před realizací vyfotografovat, abyste to viděli. Někdy lidé po realizaci, – kteří mají své fotky z doby před realizací – je vyhodí. Je zde změna, ale tou hlavní věcí není léčení, je to seberealizace – to je to hlavní. Věk není problém. Včera, myslím v Birminghamu, jsme dali někomu realizaci, byl to velmi, velmi starý muž. Věk tedy nerozhoduje, zdraví nerozhoduje, nic takového. Každý může dostat realizaci a každý by to měl zkusit. Ano? Pokud ji tedy přivedete, vypracujeme to. Nic ale neslibuji. Ano? Nechť vám Bůh žehná. Seberealizaci samozřejmě mohu slíbit, to slibuji. Pokud budete mít se sebou tu samou trpělivost, co Já s vámi. Musíte být trpěliví. Nějaké další otázky, prosím? Posledních čtyři nebo pět let má problém v prsou. Můžete mu nějak pomoci? Samozřejmě, že je možné mu pomoci. Myslíte tím problém s dýcháním? Je to problém s dýcháním?

Je to Ind? Astma. Jste Ind? Indové, víte, se příliš často koupou. Pořád si myslí, že jsou v Indii. Každý den se ráno vykoupou a jdou ven. Je to tak? To by se tady nemělo dělat. Tady jste v Anglii. Měli bychom se koupat večer. Měli bychom tu žít jako Angličané. Jsou to velcí milovníci koupelí. Indové jsou velcí milovníci koupelí, víte, musí se každý den koupat, ať je venku nula nebo minus dvanáct stupňů. Musí se koupat. Mají prostě takový zvyk. Bez koupele se necítí dobře, a pak dostanou nějakou nemoc, ale v každém případě vaše astma vyléčíme. Ano? Není to tak těžké. V Anglii by se ale člověk neměl moc často koupat. Když si chcete dát koupel, tak večer, jako to dělají Angličané, protože počasí je tady velice zrádné. Jestliže se vykoupete a pak jdete ven, budete mít problémy na hrudi. Nejen to, ale i artritidu a všechny ty věci pocházejí z toho. Je to věc rozlišování. V tomto podnebí musíte být opatrní. Samozřejmě, že nemůžete koupání odkládat donekonečna. Protože, když něco řeknu, musím zmínit také druhý extrém. Jsme velcí milovníci koupelí, o tom není pochyb. Indové jsou příliš čistotní, příliš dbají na svou osobní čistotu. Ale všeobecná čistota, kolektivní čistota, je tady důležitější. Jako sekání trávníku a péče o čistotu na silnicích jsou mnohem lepší. Musí to být spojeno, to je důležité. Může se to vypracovat. Ano? Astma není velký problém. Co dál? Jak se to vypracovává? Máme v sobě centrum, je to centrum Šrí Rámy a je na pravé straně. Říkáme mu pravé srdce. Pokud se nám podaří toto centrum ve vás vyléčit, budete v pořádku. Ano? Vypracujeme to. Řekneme vám, jak se to dělá. Jak stará je tato jóga, ptá se. Kterou jógu máte na mysli? Jóga ve smyslu spontánní jógy zde byla vždy. To, co je spontánní, je živé. A tento živoucí proces zde byl neustále. Není možné říct, kdy začal. Můžeme říci, kdy se oddělil. Když se Bůh a Jeho síly oddělily a Bůh začal celý proces sledovat jako svědek, Bůh Všemohoucí a Jeho síly to začaly vypracovávat. Tak vznikly všechny vesmíry, vznikl náš vesmír a z něho vznikly lidské bytosti. A nyní se to musí znovu sjednotit. Stvořené musí poznat svého Stvořitele. Jeden, dva, tři, čtyři – vždycky bylo pár lidí, kteří toto spojení získali, dnes je ale čas masové evoluce. Nemůžete určit stáří života. Nemůžete říct, kdy byl započat, kolik let zpátky to už je. Dnes je ale čas květů, kdy mnoho lidí musí dostat požehnání jógy. Ano? Děkuji. Ano? Mluvila jste o Kundaliní. Pro obyčejného člověka je velice obtížné ji probudit. Kdo vám to řekl? Tak to není. Jsou to tito nenormální lidé, kteří, když mluví o Kundaliní, říkají, že je to nenormální, protože nevědí, jak to udělat. Je to ta nejjednodušší věc. Pokud jste probuzený člověk, je to ta nejjednodušší věc. Dokonce i dítě to zvládne. Lidé, kteří tvrdí, že probuzení Kundaliní je velmi obtížné, jsou lidé, kteří o Kundaliní vůbec nic neví. Nejsou to mistři.

Co je obtížné, když jste mistr? Dokonce i obyčejný člověk se může stát mistrem, co je pak obtížné? To nejsou mistři. Jsou to absolutně naivní lidé, co vydělávají peníze, zbyteční lidé. Píší knihy, aniž by o Kundaliní něco věděli. Jsou to lidé, kteří druhé uvádějí v omyl. Je to ta nejjednodušší věc. Bude se pohybovat pod vaší rukou, uvidíte, jak stoupá, a uvidíte, jak pulzuje na hlavě. Není to vůbec těžké. Je to ta nejnezbytnější věc, která se musí stát, a vše, co je nezbytné k životu, musí být jednoduché a zdarma – sahadža. Proč jsme měli v Indii Nanaka, který řekl: „Sahadža samádhí lágo.“ Nikdo neřekl, že je to těžké. Kabír to nikdy neřekl, řekl: „Páčo pačiso pakar bulau ek hi dor bandhadu.“ Dám 25 lidí dohromady a budou tvořit jedno vlákno. Ti, co měli oprávnění, vždy mluvili takto. Nikdo neřekl, že je to těžké. Jenom lidé, kteří o tom nic neví, kteří nemají právo takto mluvit. Nevěřte jim. Je to ta nejjednodušší věc. Sami to uvidíte. Pokud je to to nejjednodušší, proč bychom to měli popírat? Předpokládejme, že mám pro vás zadarmo diamant, nepodíváte se na něj, nevezmete si ho? Nebo budete otálet: „To je tak těžké, jak to jen můžeme udělat?“ Když říkám, že je to lehké a nemusíme za to platit. Ano? Prosím? Ne, to je pravda. Posaďte se, posaďte se. Ano, v pořádku, posaďte se, já vám to povím. To je ta metoda, kterou lidé zkoušeli. Nefunguje. Řekněme, že je něco s vaším autem, ano? Můžete ho vyčistit, když budete uvnitř sedět? Dáte ho takto do pořádku? Musíte z něj vystoupit. Nejdřív musí vystoupit Kundaliní. Lidé ve všem udělali zmatek. Dokonce i v hatha józe, kde jsou aštangy, první věcí je Išwar Pranidha. Nejdříve je ustanovení Boha. Nejdříve musíte být spojeni s Bohem. Dokonce i v křesťanství musíte být nejdříve pokřtěni. Je to samozřejmě umělé, zapomeňte na to, ale musíte být pokřtěni. Dokonce i jako hinduista musíte být svým způsobem pokřtěni, říká se tomu Yagnopavita, když je vám 8 let. To je realizace. Mohamed Sahib a všichni tito lidé používají Sunta, to je totéž. Nejdříve musíte tedy získat realizaci. To neznamená, že se stanete mistrem. Ale probuzením Kundaliní a pak růstem Kundaliní, se stáváte mistrem. Toto byl skutečný proces, ale obrátili ho vzhůru nohama. Jak se můžete vyčistit, pokud se nedostanete ven? Řekněme, že je Mé sárí špinavé, musím si jej sundat a vyčistit, není to tak? Proto je to obtížné. To je ono. Vytvořili zmatek. A všem těmto příběhům nevěřte. Pokud se pokusíte potlačit své ego, bude vám sedět na hlavě. Nikdy neuteče. Pokud se pokusíte potlačit své superego, nikdy vám to nepomůže. Tady se to ale automaticky stane a jak se to stane, to vám řeknu zítra.

Probuzením božstev ve vašem nitru se tyto věci vsají. Kundaliní se probudí a udělá to. Pokud chcete, abych se přiznala, to je poslední věc, je na Mně něco zvláštního, že to dokážu. Něco to musí být. Abyste Mě neukřižovali, řeknu jen toto, nic víc. Je lepší, abyste na to přišli sami, jinak první věc, kterou uděláte, je, že Mě ukřižujete. To už nechci. Ano? Nechť vám Bůh žehná. Ano, mé dítě? Není potřeba žádného chirurgického zákroku. V Sahadža józe máme techniky, božské techniky, kterými otevíráme srdce. Zmatení je také v další oblasti a toto zmatení nás přivedlo do problémů. Toto zmatení se týká našich vztahů, k nám samotným, ke druhým a ke společnosti. Toto velké zmatení začalo kdysi dávno, kdy byly napsány Smritis nebo můžeme říct, kdy bylo praktikováno náboženství. Bylo to přesně naopak. Všechno jsme začali dělat, a tak jsme tuto schopnost ztratili. Náš postoj k nám samotným by měl být o snaze zdokonalit se. Je to absolutní tyranie. Když jsem se pokoušela zdokonalit Sahadža jógu, byla jsem sama sobě tyranem. To množství práce, které jsem dostala z tohoto těla, to množství námahy, které jsem dostala z tohoto těla, tolik trpělivosti, kterou jsem napnula do extrému – vypracovávám to. Normálně se lidé jednoduše zatnou: „Matko, to je příliš. Nemůžeme to snést.“ Sami jste to viděli. Musíte se stát sami sobě tyranem, abyste se zdokonalili. To by mělo být nejlepší cestou, jak to vypracovat, vztah k sobě a vztahy k druhým by měly být ideální. Máte bratra, on je váš bratr, měl by to být váš ideální bratr. Pokud je to váš otec, měl by to být ideální otec. Ale tady je tolik zmatku! Čím více se stáváte takzvaně osvícenými, tím více se stáváte povznesenými. Zmatek je v tom, kdo je vaše setra, kdo je vaše matka, kdo je váš otec. Také v Sahadža józe jsou vztahy mezi jogíny zmatené. Jste sahadžajogíni, všichni jste proroci, musíte mít jeden k druhému úctu. Všichni jste proroci, všichni mluvíte stejným jazykem. Musíte se navzájem milovat. Není to rozumová záležitost, musí se to stát, protože vztahy musí být ustanoveny, ideální vztahy. Tolik lidí, které znáte, se na Mě zlobí: „Matko, jsi se sahadžajogíny příliš trpělivá.“ Ale jsou to Mé děti. Musím se zdokonalit a Mé vztahy s nimi by měly být ideální. Musím jim obrovsky odpouštět, aby mohli stoupat. Vztahy s druhými musí být ideální. Jste ideálním otcem? Jste ideální matkou? Jste ideální sestrou nebo bratrem? Jste ideálním spoluobčanem? Společnost ale musí být pragmatická.

Společnost to musí vypracovat pragmaticky. To se stane díky změně. Kdybych řekla, že dnes v Indii nepotřebujeme vegetariánství, že vegetariánství potřebujeme v Anglii. Je to naprosto pragmatické. Společnost musí být pragmatická. Jsme pragmatičtí sami k sobě, ne ke společnosti, jsme pragmatičtí sami k sobě. Vše se vypracovává. „Co je na tom špatného?“ Žena s dětmi uteče za jiným mužem: „Co je na tom špatného?“ Nebo žena s dětmi prodá zemi kvůli svým dětem: „Co je na tom špatného?“ Vnitřní zmatek vytváří problémy a my pak nevíme, jak se otevřít. Kdybychom se dokázali zbavit našeho zmatku, mohlo by to být v pořádku. Může se to stát díky Sahadža józe. Řekla bych, že všechny ty zmatky vytvořili nezralí lidé, Není nic špatného na inkarnacích, na prorocích. Není nic špatného na hloubce těchto lidí. Špatný je náš přístup. Pokud budeme svůj přístup používat s rozlišováním, k sobě samým, k druhým a ke společnosti, všechno se vypracuje. Bude to nádherné. Kvůli tomuto zmatku jsou naše srdce zavřená. Bojíme se ostatních. Čeho bychom se měli bát? Vztah je ideální. Co můžeme dělat? Co se týče vašeho vztahu, vašeho srdce, je ideální. Cokoliv dělají ostatní, na tom nezáleží. Cokoliv pro ně dělám já, musí být ideální. Musím je pořád milovat. Musím je pořád obdivovat, povzbuzovat, vyživovat a dávat jim to, co jim můj vztah má dát. Například – zdroj vody je pod Matkou Zemí – přemýšlí ona o tom, jaký je to strom, jaké dělá věci? Prostě dává svůj zdroj, svou vodu. Stejně tak, protože vy jste ten zdroj, vaše vztahy musí být ideální. Zmatek zesílil a racionálně jsme všechen tento zmatek přijali. A to nás přivedlo do pasti, že naše srdce jsou zavřená. Ano?