Veřejný program, 11/01/1983, Hampstead Hall, Londýn, Anglie

(Location Unknown)

1983-11-01 What is the Purpose of Our Life? Hampstead, England, DP-RAW, 108' Download subtitles: CS,ENView subtitles:
Download video (standard quality): Download video (full quality): View and download on Vimeo: View on Youku: Listen on Soundcloud: Transcribe/Translate oTranscribe

Feedback
Share

Huston, Los Angeles, San Diego, San Francisco, Vancover, Toronto, Boston a zpět do New Yorku. Je to fantastické. Měli jsme programy v centrech, dva, tři, někdy čtyři programy v každém městě a přišlo obrovské množství lidí. A dnes už je Sahadža jóga zavedená v těch dvou ohromných státech kontinentu Severní Ameriky. Šrí Mátadží se zcela jasně vyjádřila, že přišla zachránit svět. Přišla, aby dala výživu a podporu hledačům. A především přišla proto, aby vám pomohla stát se svým vlastním guruem, abyste zažili to, co přislíbil Kristus, abyste prožili své druhé narození a aby se stalo stěžejní součástí vašeho vlastního života. A projevuje se to tím, že my všichni, kdo máme realizaci, začneme být požehnaní. A co tento jev vlastně znamená? Realizace je v podstatě něco, co všichni hledáme. Hledáme to po mnoho svých zrodů. V indické tradici, v tradici hinduismu, je to pevně zakořeněná a neoddělitelná součást jejich přirozenosti, ta naléhavá vnitřní potřeba, kterou v sobě tamní lidé mají. V křesťanství se mluví dosti okrajově a snad až lehkovážně o druhém narození. Mnozí ani netuší, co to znamená, natož aby to zakusili. Buddha o tom také hovořil. Mohamed mluvil o čase vzkříšení. Ve skutečnosti to všechna Písma popisovala mnoha způsoby. Naposledy o tom mluvil Mohamed, který řekl, že v této době vzkříšení budou vaše ruce mluvit. Nemluvil o ničem jiném než o prožití seberealizace, kdy člověk tuto zkušenost vnímá svým centrálním nervovým systémem jako chladné vibrace proudící skrze ruce a z vrcholku hlavy. Hovořil o čase vzkříšení. Kristus hovořil o čase vzkříšení a nejen, že o čase vzkříšení mluvil, On nám vzkříšení umožnil. V hinduistické tradici se mluví o čase příchodu Ádi Šakti, o čase, v němž všichni hledači dostanou své Átma sákšátkár, dostanou realizaci. Ve svatých písmech to tedy bylo předpovězeno tolika způsoby. Mluvili o tom všichni velcí proroci. A ten čas teď nadešel. Tohle je ta doba. A musí zde být někdo, kdo přišel vykonat tuto práci. Někdo, kdo má nesmírnou sílu lásky, nesmírné soucítění, mocnou sílu transformovat nás z lidských bytostí do toho, co můžeme nazvat duchovní bytostí. Jestliže jsme se museli vyvinout ze zvířecího stádia v lidi, je velmi logické, že se musíme vyvinout v duchovní bytosti z této lidské úrovně vědomí, na které jsme teď. Takže postup je už přednastavený. Je-li k tomu tedy už vše připraveno, pak je to něco, co musí proběhnout spontánně. Musí to být něco, co se odehraje v našem vědomí, v našem vlastním vnímání, kdy poznáme, že jsme se vyvinuli v něco vyššího. A proto musí přijít někdo zcela výjimečný, aby tohle dokázal. A jestliže Šrí Mátadží tohle dokáže, probudit v každém z nás tu skrytou spící energii, která není nic jiného než odraz Ducha svatého v každém z nás, energii Kundaliní, o níž se hovoří v hinduistických spisech, jestliže Ona přišla, aby tohle vykonala a dala nám všem Átma sákšátkár, dala nám všem druhé narození, pak my musíme se vší pokorou přijmout, že toto je chvíle, kdy se nám dostane požehnání. Že nastal čas, kdy máme něco získat. Je to okamžik, kdy musíme projevit svůj hlad po tom stát se něčím vyšším. Celé to hledání, které v sobě máme, všechna ta touha stát se něčím vyšším, kterou cítíme, může být naplněna. Mnoho guruů, kteří nabízejí své služby, tedy takzvaní guruové, kteří se dnes nabízejí, přislibují možnost realizace až za nějakou dobu. Říkají, že až časem. Ale v Sahadža józe, v přítomnosti Šrí Mátadží, přichází opravdová zkušenost. Něco se skutečně stane. Bude to zkušenost vašeho vlastního nervového systému s týmž zážitkem, který byl předpovězen Kristem, Buddhou, o kterém psali světci v Puránách (v posvátných indických spisech), který předpověděl Mohamed. A vy to zažijete. Šrí Mátadží je tedy ta, která vám tuto zkušenost může předat. A vy z tohoto setkání odejdete jako nový člověk – duchovní bytost. Před seberealizací je lidské vědomí omezené. Ve skutečnosti jste omezováni těmito dvěma balóny, které vidíme na schématu, které se v nás nacházejí v našem limitovaném mozku. Přičemž naše dvě hemisféry by se v našem jazyce snad daly nazvat jako mozek cítící, který je na pravé straně, a mozek mechanický na levé straně. Ty dvě limitované, iluzivní sféry, o nichž jsme si ve své zmatenosti a naivitě často mysleli, že jsou konečným produktem naší evoluce. Dostali jsme se vlastně jen na práh dalšího stádia evoluce. Všechna ta proroctví, všichni ti velcí proroci hovořili o tisíciletí míru, o časech bratrské a sesterské lásky, o miléniu, které bylo přislíbeno. Tento věk musí přijít. A my jsme ti, kteří ho mají zdědit. Nemáme ho jen zdědit, my jsme ti, kteří ho mají učinit skutečností, my – hledající. Co je v nás tedy tím, co tohle umožní? Uvnitř nás se nachází jemnohmotné tělo, máme sedm čaker. Múladhára, což je ten červený kruh úplně dole. A Kundaliní, která leží nad ní a není ničím jiným než odrazem Ducha svatého v nás. Máme Svadhištána čakru, Nábhí čakru, srdeční čakru, krční čakru Višudhi, Ádžňa čakru, která je centrem pána Ježíše Krista, a dostáváme se k sedmému centru, a to je Sahasrára. Každé toto centrum je v nás subtilním milníkem naší duchovní evoluce. Jsou umístěna v nás. A zrod za zrodem se v nás tato centra rozvíjela, souběžně s příchody Inkarnací, v souladu s tím, jak se otevíraly další stupně naší evoluce. A teď jsme na sedmém stupni. Jestliže tohle je centrum Ježíše Krista před dvěma tisíci lety, tak tohle je současnost. A proto teď začínáme milost Boží cítit na dlaních svých rukou, začínáme cítit, jak vyvěrá z vrcholku naší hlavy, začínáme dekódovat nevědomí, dekódovat nevědomí. Protože díky seberealizaci se staneme kolektivně vědomými. Jak už jsem řekl, Mohamed hovořil o čase, kdy vaše ruce budou mluvit. A tohle je ta chvíle. Šrí Mátadží přišla. Posaďte se prosím. Narodili jsme se tedy do velmi významné doby. Je to doba odhalování skrytého, doba nového probuzení. Když jsem vám naznačil, že ten, kdo to umožní, je Šrí Mátadží Nirmala Déví, pak jednoduše říkám, že Ona je tou Matkou, která vám přišla dát vaše druhé narození. Ve skutečnosti je to spíše kuriózní, že jsme si tohle neuvědomili dříve. Že v minulosti, před dávnou dobou, zde byl věk Otce. Boha Otce. Vlastně až do doby Šrí Krišny se tato energie projevovala skrze velké Inkarnace, které nás přicházely učit. Skrze učení Abraháma, Mojžíše a tolika dalších. A pak, před dvěma tisíci lety přišel Ježíš Kristus – doba Syna. A i mnoho křesťanských mystiků psalo o třetí osobnosti, například Joachim z Fiore. Mnozí, kteří byli poněkud opomíjeni, hovořili o době Ducha svatého, o éře svatého Ducha. A to je éra, do které jsme teď vstoupili. Je ale zřejmé, že když je zde Otec a Syn, musí být i Matka. A je to Matka, kdo nám dává naše narození. Je to Ona, kdo nás přivádí do této éry osvícení, Ona je ta, která nám uděluje druhé narození. To ona nás dělá podobné malým dětem, o čemž tak krásně hovořil Kristus. To ona nás vyživuje, to ona nás utišuje. Vzpomeňte, co říkal Kristus: „Pošlu vám rádce, utěšitele, Ducha svatého, který vás vše naučí.“ Co tedy myslel tím, že pošle rádce? „Dám vám vědění, dám vám útěchu, výživu, dám vám vykoupení příchodem Ducha svatého.“ Ta doba nastala. Učení Šrí Mátadží je dnes přijímáno po celém světě. Na celém světě teď lidé přijímají a prohlubují svou realizaci. Jinými slovy podílejí se na zrodu té velké duchovní civilizaci, jež byla přislíbena. Jako matka je tu tedy nejen proto, aby vám dala narození, ale aby vás i vyživila, dala vám soucítění. A toto soucítění se začíná projevovat v tolika z nás, v tolika hledačích. Jestliže v minulosti jsme jako prostředky k dosažení svého božství měli koncepce založené na dominanci a snad i agresi, jestliže nám Kristus poskytl vzor a cestu, která byla tak naplňující a velkolepá, pak nyní získáváme novou kvalitu, která se musí projevit v každém z nás. Je to kvalita matky. Tato mateřská kvalita se musí projevit u obou, u mužů i žen. A když se tak stane, svět se změní. Staneme se těmi, které Wiliam Blake popisoval jako proroky. Zrozeni k tomu vytvářet proroky z druhých. Staneme se lidmi, kteří svou existencí přivodí vznik té duchovní civilizace. Ze všech těchto důvodů vás naléhavě žádám, abyste o to s velkou pokorou v srdci požádali, protože se to musí stát spontánně. Musíte o to požádat. Musíte se nacházet v rozpoložení, ve kterém chcete přijímat. Bůh si ve skutečnosti přeje, abyste to získali. Je to součást plánu. Hledači musí být odměněni. Zkuste tedy být dnes v rozpoložení, které vám dovolí vztáhnout ruce směrem ke Šrí Mátadží, jako když o něco žádáte. A až se to stane, dovolte si ponořit se do toho, jít do hloubky. Protože tohle je pouze začátek té nejvíce vzrušující události, která se kdy odehrála. Je mi velkým potěšením, dámy a pánové, být zde v Londýně, ale především, být tím, kdo má možnost představit vám naši drahou, milovanou Matku, Šrí Mátadží Nirmalu Déví. Klaním se všem hledačům pravdy. Jak vám již řekl doktor Reeves, musíte se něčím stát. Čím bychom se měli stát? Narodili jsme se jako lidé a bereme za samozřejmé, že jsme lidmi. Musíme si ale položit otázku, proč jsme lidskými bytostmi? Jaký je účel našeho života? Je možné, aby celá evoluce byla bezúčelná? Aby za ní nestála nějaká hra Božského? A proč tomu byla věnována taková péče, proč jsme se stali lidmi? Nejdříve tedy musíme dojít ke správným závěrům, můžete to nazvat (nesrozumitelné) Musíme pochopit, že jsme se ještě nestali tím, čím se máme stát. Proto jsme zmatení. Neznáme odpovědi na tyto zásadní otázky. Někteří v Boha věří, jiní v Boha nevěří. Někteří věří v Krista, jiní věří v Mohameda. Někteří věří v Krišnu… Někteří říkají, že je vše jen o vědě. Jsme tak zmatení a ani nevíme proč. Je to proto, že jsme se dosud nestali tím, čím se máme stát. Řekněme, že jste dostali nějaký nástroj, ale nic o něm nevíte. Pak tedy netušíte, k čemu má ten nástroj sloužit, proč byl vytvořen a k čemu ho tedy použít. Proto je tu ta zmatenost. Zmatenost až takových rozměrů, že jsme si v té zmatenosti utvořili vykonstruované názory, mentální výplody, umělé, bez sebemenších biologických podkladů. Neexistuje žádné biologické opodstatnění pro naše mentální výjevy. Například jen se posadit a začít vymýšlet, že když utvoříte takovou a makovou vládu, pak budou lidé v pořádku. To je vaše vlastní mentální představa, která v sobě nemá nic živoucího, je to jen mrtvá myšlenka. Už jste někdy dokázali díky změně vlády transformovat lidi? Byla jsem v Rusku, v Číně, v Americe, na všech těchto místech… Lidské bytosti jsou úplně stejné, není mezi nimi vůbec žádný rozdíl. Někteří jsou možná o něco čestnější, jiní méně, jedni jsou nemorální, jiní jsou méně nemorální, ale v podstatě najdete každý typ člověka všude na světě. Je tedy třeba porozumět tomu, že tyto mentální představy, které jsme si vytvořili o některých věcech… Např. o sociální práci. Lidé si myslí, že když se budou zabývat sociální prací a tím vším, podrobí si své ego. Přitom ti nejegoističtější lidé jsou právě sociální pracovníci. Těmito mentálními představami jsme si také utvořili všemožné normy. Např. když se tu posadím a rozhodnu, že komusi udělím titul. Stal se z něj tedy pán s titulem. Tím je vyřazen, skončil, odteď už je navždycky slepý k realitě. Protože on teď žije něčím nereálným, co mu někdo dal. To je realitě tak vzdálené. Není za tím žádná živá síla. Viděli jste někdy někoho, že by se změnil poté, co dostal titul nebo hodně peněz? Naopak, stane se ještě horším! Nikdy se ničím takovým nezlepší. Jaký to má důvod? Proč se stává, že když se pustíme do něčeho takového, potom zjistíme, že se nic nezdařilo? Mluvíte o demokracii, stane se démonokracií. Mluvíte o komunismu a zjistíte, že je to další bolehlav. Ať mluvíte o čemkoli, zvrátí se to v nesmysl, který se obrátí proti vám. Ať se zkusíte dát na cokoli, obrátí se to proti vám. Věda. Věda se teď zvrátila v atomovou válku. Jak z vědy vzešla atomová válka, to nikdo neví, ale je z toho náhle hrozba pro celý svět. Počítače. Zítra nám začnou počítače vládnout. Jasně vidíme, jak se tohle všechno děje, máme z toho strach, jsme šokováni. My ale nevíme proč, proč vše, co vyzkoušíme, se nám vymstí, omotá si nás to kolem prstu, zotročí nás to. To proto, že za tím nestojí žádná živá síla. Je to pouze mentální, na mentální úrovni. Lidé se pohybují pouze na mentální úrovni. Musí tedy existovat vyšší úroveň, která se otevírá tehdy, když se napojíte na živoucí sílu. Pojďme se tedy podívat na to, co je to ta živoucí síla. Živoucí síla je to, co způsobí, že semínko vyklíčí. To matka Země dává semínku vyklíčit. Když se díváte na matku Zemi tak jak je, nic nenajdete, vůbec nic. Je to jen hlína. Ale vložíte-li nějaké semínko do té zdánlivě bezvýznamné věci, do té hlíny, ona to semínko probudí k životu. A pak zjistíte, že se z květů stalo ovoce, automaticky. Je to svět plný zázraků, když se začnete dívat na živou práci té živoucí síly. A protože my s ní nejsme ve spojení, ať děláme cokoli, přivede nás to do potíží. Příroda to tak nemá. Zatímco my ano, a sice proto, že jsme ztratili svoji biologickou podporu nebo-li přirozené procesy. Nejednáme biologicky, jsou to jen mrtvé úkony. Vše, co děláme, je mrtvé, jak jsem vám už říkala, že z mrtvého stromu vyrobíte židli a myslíte si, že jste něco vyrobili. Z neživé věci je další neživá věc, je mrtvá. A tyto mrtvé věci nám pak vládnou. Vyrobíte židli a už nedokážete sedět na zemi. Pak se dáme na něco jiného, antikulturního, což je zase to samé. Jak na houpačce. Teď nechceme demokracii, tak šup do komunismu. Z komunismu do demokracie, z demokracie do komunismu. Není v tom žádný vývoj. Zkusme se podívat, co je to biologický vývoj. Jak víte, v našem těle jsou peptidy. A biologický pohyb peptidů je takový, že se pohybují spirálovitě. Když je pohyb do spirály, je biologický. Když je ale lineární, říká se, že ztratily svou biologickou výživu. Nenesou v sobě žádné živé kvality, staly se lineárními. Takže tato výživa v nás, ten pohyb do spirály, existuje v našich nervech, ale může se stát zcela lineárním, který vede ke smrti. Všechny naše mentální projekce jsou lineární. S jejich pomocí totiž nedokážeme ve svém vědomí postoupit na vyšší úroveň. Je to jen na povrchu. Nějakého člověka může napadnout: „Ó, musím zlepšit celý svět, udělat to a to.“ Potkala jsem kdysi muže, který byl u kormidla celosvětového míru, jedna z nejnarušenějších osobností, jakou jsem kdy potkala. Poskakoval takhle, pak zas takhle, mysl měl narušenou vším možným. Přitom je ve vedení celosvětového míru, představte si to. Co se to s tím pánem děje? I když přemýšlí o míru, o velkých věcech, mluví o vyšších ideálech a podobně, co má ve svém nitru? Nic! Vůbec žádný klid. Jsou to jen vnější řeči. Proč to tak je? Je to proto, že je to jen lineární. Vžil se do svého postavení vedoucího míru, musí mluvit o velkých věcech, o ideálech, ale pak to celé zkolabuje. Měli jsme společenství národů, teď máme unie, jen samé fiasko. Co je třeba udělat, abychom aktivovali pohyb do spirály? Nejprve musíme správně pochopit, že vše, co jsme doposud dokázali, byl lineární pohyb. Nebylo to biologické, živé. Nedokážeme změnit květ na plod. Neumíme vytvořit nic živého. Nedokážeme tvořit živoucí procesy. A jakmile tohle pochopíme, je třeba si uvědomit, že se musíme stát něčím víc, být ve spojení s tou živou silou, s tou vše konající silou. Co můžeme udělat, abychom se na tuto vše konající sílu napojili? Co jsme vlastně udělali proto, abychom se stali lidmi? Nic. Stali jsme se jimi spontánně, sahadž. Sahadž, spontánně. Byla to prostě určitá síla v nás, která to vypracovala. Udělala z nás lidi, my jsme pro to neudělali nic. Musíme tedy pochopit, že jestliže je to živoucí proces, pak nemusíme dělat nic, je to bez úsilí. A tohle mají lidé problém pochopit. Je to pro ně velmi těžké, protože žijí se svým egem, které nechce přijmout, že to nemůže udělat samo. Myslí si, že to mohou udělat sami. To ale není možné. Nejde to. Vyklíčení semínka musíte přenechat matce Zemi. Vy je nemůžete vyklíčit. Můžete je zkusit rozpitvat, analyzovat, zkoumat mikroskopem… Ale vyklíčit je nedokážete. Aby vyklíčilo, musíte to přenechat matce Zemi, která to umí. Pro začátek musíme pochopit, že nedokážeme dělat vůbec žádnou živoucí práci. Když se v nás rozvine tato pokora, pak začneme pátrat po tom, co by se v nás mělo změnit, abychom dokázali tuto živoucí sílu také ovládat. Nemuseli jste dělat nic proto, abyste se vyvinuli, nemusíte dělat nic ani proto, abyste se stali vyššími. To znamená, že je ve vás zabudován dokonalý mechanismus, který to vypracuje. Předkládám vám to jako hypotézu a měli byste tomu zkusit porozumět jako vědci, s otevřenou myslí. Protože se jedná o Boží vědu. Doteď byla neznámá. Je to vědění kořenů, dosud všem neznámé, mohu říci, známé jen pár lidem, kteří se rozvinuli a dostali se nad stav, který je pouze mentální. A je jen velmi málo těch, kteří o tom vědí. Toto vědění není novodobé, je staré tisíce let. Jak jsem však řekla, není to vědění o stromě, které máme, je to vědění o kořenech, jemuž musíme porozumět. Vědění o našich kořenech je o tom, že ve svém těle máte kořen. Říká se mu… (Mohl by sem někdo přijít, prosím?) Zde, v křížové kosti, je umístěna ta, které se říká Kundaliní. To slovo pochází se sanskrtu. Není se třeba sanskrtu obávat. Když jsem prvně přijela do Ameriky, překvapili Mě svou první otázkou: „Proč byste sem měla jezdit a učit nás věci, které jsou ve vaší zemi?“ Řekla jsem: „Pro Mě v tom není rozdíl, ať jde o Ameriku nebo o Indii.“ Proč jste jeli do Indie, abyste nás učili o vědě? Proč lidé mají takový postoj? Ať už je vědění kdekoli, pokorný člověk ho tam musí jet hledat. Tohle bylo objeveno před čtrnácti tisíci lety a mám za to, že v Anglii tehdy ještě žádní lidé nebydleli. Proč by se tedy někdo měl cítit dotčený? Když máte za to, že jste Angličané, Američané, tak se mýlíte! Jste lidské bytosti. Bůh takto svět nikdy netvořil. Jsme všichni jedním a všichni mají jeden druhému pomáhat. Kdyby si květ myslel, že on je květ, a list, že je listem, a kořeny se zabývaly jen sebou, jak myslíte, že se pak ten strom má rozvinout? Jsme jedním. Není to tak, že jeden je stromem, druhý listem a další květem a vším možným. Uvažovat takto, je zase další mentální projekce, že já jsem tohle a já jsem tamto. Jste pouze lidská bytost, kterou Bůh stvořil svou milostí až na úroveň té nejkrásnější bytosti, vyvrcholení Jeho tvoření. Řekla bych, že na Západě je snad více hledačů, než máme na Východě. Ale ne proto, že by se jednalo zrovna o Anglii nebo o Ameriku. Neznamená to nic jiného, než že Bůh má svá požehnání pro celý svět a toto poselství je pro všechny. Nejprve tedy musíme porozumět tomu, že tohle je vědění o kořenech a dokud ho nepoznáme, nemáme sebemenší právo kritizovat je. Navíc, kritizováním nic nezískáte, jen tratíte. S naprostou otevřeností studenta tedy musíme pochopit, že tato úžasná síla je v nás uložena v křížové kosti, ať už jste Australan, Američan, Angličan, Ind nebo jste třeba z Timbuktu. Do vás všech, jestliže jste lidé, Bůh vložil tuto sílu. On ve skutečnosti žádné rozdíly nevnímá. To jen my to tak vidíme. Pro Něj se jedná o jeden svět, překrásný svět, který stvořil, ve kterém všechny lidské bytosti jsou jeho dětmi. V té křížové kosti tedy leží ta úžasná věc, které se říká Kundaliní. Tato Kundaliní je vaším mateřstvím. Je to kvalita. Nezáleží na tom, jestli se jedná o ženu nebo muže, je to vlastnost, typ člověka, jeho osobnost. Ze současné doby bych mohla jmenovat Mahátmu Gándhího, kterého lidé považovali za velkého člověka, protože měl kvalitu milosrdenství, měl kvalitu dávání, vyživování. Stejně tak všichni světci světa měli tuto kvalitu. Byli mateřští, plni soucitu, lásky… Kristus byl také takový. Byl až natolik soucitný, že Jej nelze běžným způsobem nazývat mužem. Protože muž je spojován s násilím, agresivitou, a vším možným, aby předvedl své ego. Ne! On byl osobnost, která je plna milosrdenství, výživy. A jak to udělat, abychom se stali takovou osobností? Znovu říkám – nijak. Protože je to už všechno ve vás. Projev Kundaliní uvnitř vás je projev takové velké osobnosti. Když se vám to stane, sami začnete být jako matka Země. Kdy dokážete dávat, dokážete se projevit, kdy se sami stanete soucítěním, a vaše soucítění samo jedná. Dnes, Kali juga, což je moderní doba, doba zmatku, skončila. Je doba Krita jugy, to znamená čas, kdy tato živoucí síla začne konat. A ta živoucí síla musí konat skrze vás. Stanete se zprostředkovatelem této živoucí síly. Popravdě se v tom stanete mistry. A to krásné na tom je, že se to projeví i uvnitř vás. Kupříkladu, když elektřina proudí do tohoto nástroje, nic s ním nedělá. Ale když tato síla začne proudit skrze vás, zcela vás transformuje v novou osobnost, o které Kristus hovořil, když řekl, že se musíte narodit znovu. Opět, lidé se mohou lineárním způsobem uměle označit za znovu narozené. Když se vám to ale skutečně stane, naprosto vás to změní zevnitř. A ta změna je natolik viditelná, a natolik aktivně působící, protože začala Krita juga, že až žasnete, nemůžete uvěřit, jak je to úžasné. Byli jste totiž úžasně stvořeni, naprosto úžasně, a to všechno se začne projevovat, jakmile začne být aktivní. Člověk by měl tedy vědět, že byl stvořen s velikou péčí, velkou láskou a za zcela jedinečným účelem, a to těšit se láskou svého Otce. Když ve vás Kundaliní začne stoupat, prochází šesti centry. Neprochází sedmi, to sedmé je strážce. Ona tedy vytváří spirálovitý pohyb v našem vědomí. Samo vědomí dostane formu spirály a namísto kyvadlového pohybu se začnete pohybovat tak, že vás to dostane výš. Vaše vědomí se dostane výš, než je dnes. Lidské vědomí se tedy stane vyšším. O tomhle panuje tolik mýtů, které pocházejí z neznalosti. Začínáte-li totiž po něčem pátrat v neznalosti, stává se, že cokoli naleznete, je jen částečná pravda nebo i nepravda. Například, když si ve tmě všimnete tohoto, můžete si myslet, že je to had. Ten kabel může vypadat jako had. Ale řekněme, že se náhle stanete osvíceným… Samozřejmě, zpočátku to světlo nemusí být dostatečně silné, u některých lidí je jen slabounké, jen probliknutí. Ale začnete to vidět. A postupně, když světla přibývá, řekla bych, když se lucerna zdokonaluje, pak začnete zcela jasně vidět, co se ve vás pokazilo, a začnete to napravovat. A to nové vědomí, kterého dosáhnete, není něco, na co lze vydat diplom ve smyslu – teď jste realizované duše, dejte si nálepku a jděte na to. Takhle to není. Vy si toho nového vědomí budete vědomi. Když totiž Kundaliní poprvé prochází skrze tuto oblast fontanely, tehdy odtud cítíte vycházet chladný vánek Ducha svatého. V jazyce sanskrt se svatému Duchu říká Ádi Šakti. Nanejvýš překvapující je, že v Bibli se, nevím proč, o svatém Duchu příliš nemluví. Ádi Šakti je Duch svatý. A máte-li něco zjistit o Ádi Šakti, musíte se obrátit na indická Písma. Dokonce i ve Starém zákoně se říká, že židé o Ní věděli. Tato síla, jež je všepronikající Silou Boha, síla Jeho lásky, se tedy stane evidentní, protože ji začnete cítit svými prsty. Jak říkáte v angličtině, poznáte to špičkami prstů. Vaše ruce začnou mluvit. Dokážete cítit i jiného člověka. Můžete k někomu nasměrovat ruku a poznáte, která centra má napadena, protože zde mají své reflexe – páté, šesté, sedmé, z pravé strany. A … páté, šesté a sedmé levé strany. Toto je emocionální strana a pravá je fyzická a mentální strana. Doktoři si ale s psychosomatikou nedokážou poradit, ani s psychologickými záležitostmi. A je to velký problém. Všechno totiž pouze analyzují. Přitom je důležité, aby lékaři znali obě strany lidské bytosti, nebo spíše tři strany. Fyzickou, mentální a emocionální. Jenže tomu tak není, oni se zabývají jen částí a psychologové jinou částí. A z toho důvodu nemůžeme zjistit původ problémů, které máme. Když ale Kundaliní stoupá, prochází těmito šesti centry, která jsou milníky naší evoluce. A to vás zcela sjednotí. Nejprve tedy získáte sjednocení. Překvapí vás, že se díky tomuto sjednocení vyléčíte po fyzické stránce. Už jsme byli kritizováni v novinách, že jsme začali léčit lidi. Díky Bohu, že nejsme v Americe, tam by nás zavřeli. Protože tamní doktoři nedovolí, aby někdo někoho léčil. Ale my nikoho neléčíme, to se děje samovolně, jak Kundaliní stoupá, děje se to automaticky, že se stanete ucelenou bytostí. Tímto sjednocením budete vyléčeni. Vyléčíte se sami, nikdo jiný vás neléčí. Nevím, zda je možné právně trestat člověka, který vyléčí sám sebe. To je ale přesně to, co se stane, že se sami vyléčíte a budete vědět, jak se léčit. To ale nic není. Není to pouze o fyzické stránce, to, co se s vámi děje. To je pouze to nejmenší z nejmenšího. Vyléčili se dokonce i lidé, kteří trpěli mentálními problémy. Třetí stránkou toho je, že jste v pořádku fyzicky, mentálně a také emocionálně. V anglickém jazyce panuje zmatek mezi mentálnem a emocemi. Když musíte říct mentální – týkající se mozku, pak slovem mentální myslí blázna, mentální případ. Přitom je to srdeční případ. Protože používá srdce. Vzlyká, pláče… To jeho hlava vynechává, tím se to vyrovnává. A když přespříliš pracuje hlavou, pak vynechává srdce. To je rovnováha přírody. Když máte tedy problém, že příliš přemýšlíte… Někteří lidé jsou jak šílení, neustále přemýšlí, jako blázni, nedokážou zastavit své myšlenky. Myslí, myslí, myslí a myslí. A přemýšlí o bláznivých věcech, ale nemohou to zastavit. Když tedy Kundaliní vzestoupí tímto místem, začnete být bez myšlenek. Nemusíte přemýšlet, můžete myšlenky zastavit. Když chcete, přemýšlíte, když nechcete, zastavíte je. Není nutné, abyste přemýšleli. A to se přesně děje. Když Kundaliní prochází tudy, Ádžňou, pak se mentálně zcela uklidníte. Tuto záležitost, zvedání Kundaliní, což je práce Boha, nelze prodávat. Nemůžete s tím obchodovat na lidské úrovni, je to neprodejné. Prostě to nejde. Děje se to automaticky. Funguje to díky Božímu požehnání. Nemůžete prodávat nic, co je Božím požehnáním. Jak stanovit hodnotu? Právě kvůli tomuto bodu mnoho lidí Sahadža jógu odsoudí. Myslí si, že když se to neprodává, musí to být k ničemu. Má to tak nesmírnou hodnotu, že za to nelze platit. Nejprve musí vzestoupit Kundaliní. S těmito třemi výhodami je nejvyšší ta čtvrtá. Že se stanete Duchem. Duch je ten, kdo je uvnitř vás mistrem. Stanete se tedy svým vlastním mistrem, svým vlastním guruem. Nikdo vám nemusí říkat: „Udělej to a ono.“ Jste vedeni. Protože jakmile Kundaliní vystoupá, začnete v rukou cítit chladný vánek. Dává vám tedy nové vibrace, novou dimenzi, díky které víte, co dělat a co ne. Například, chcete něco udělat, chcete si koupit knihu. Nemusíte se o tom rozhodovat. Jakmile se ke knize přiblížíte, buď cítíte chladný vánek, nebo vám z toho bude horko, z příšerné věci vás to může až pálit. A takovou za žádnou cenu nebudete chtít, chcete chladný vánek, kterým se těšíte. Vzdáte se jí. Zanecháte věcí, aniž by vám to někdo říkal, protože vám to ukazují vaše vibrace. Duch, který září do vašeho vědomí, vám to říká, a vy začínáte chápat, že teď jste se stali svým guruem, protože váš guru přebývá ve vás jako Duch. Zatím se ještě neprojevil ve vaší pozornosti, proto máte obavy. Ale jakmile se projeví, jakmile se projeví, užasnete, že se sami můžete stát guruem sebe sama. Nepotřebujete, aby vám někdo radil, zvládnete to udělat sami. Dokážete na to přijít sami. Nikdo vám nemusí nic vysvětlovat, opravovat vás, ani nic jiného. Začnete se sami napravovat, funguje to automaticky. A když víte něco málo o tom, jak to dekódovat, jak vypracovat vaše problémy, prostě to zvládnete. Budete svým vlastním guruem. Právě tím se musíte stát. Samozřejmě jsem řekla, že za to nelze platit. Je urážlivé už jen pomyšlení, že byste za to platili. Nikdo nechápe, že toto je vyslovené dobrodiní, absolutní. Není to koupitelný čin dobra. Je to kompletní, absolutní dobro. A za takové dobro nelze platit. Kdybyste zaplatili, už to nebude dobro. Proto za to nemůžete platit. Nemůžete to vypracovat, musí to fungovat samo. Na Západě existuje problém, že lidé přemýšlí o tom, proč by to Matka měla dělat. Ujišťuji vás, že je to nevděčná práce. Vy to dělat nemůžete. Kdyby ano, ráda půjdu na odpočinek. Vy to ale dělat nemůžete a o to jde. Je to má práce, co s tím nadělám? A pokud jsem to Já, co mám dělat? Když to mám dělat Já, když jsem k tomu určena, co Mi zbývá? Řekněme, že máte své určení, jste policista. Musíte vykonávat práci policisty. Tak jak byste to mohli zpochybňovat? On to musí dělat. Jako byste mohli říct, že jsem za to placená… Nebo můžete říct, že je to má práce. Musím to dělat, ačkoli vím, že je to velmi nevděčné a nesnadné. Není snadné, aby to vyšlo, není to jednoduché. Každý realizaci dostat nemusí. Nemohu to garantovat. Nemohu říct, že všichni realizaci dostanete, je to velmi složitá věc. Někteří bez toho ještě chvíli budou. Není důvod se tím trápit. Je třeba něco opravit, něco odčinit, jak se říká. Je třeba nastartovat Kundaliní, případná napadená centra je třeba vyčistit, uvést do chodu. A my musíme mít plné pochopení a soucítění se sebou samými, lásku a respekt pro sebe sama, že když se máte stát světlem, je třeba se přizpůsobit a spolupracovat. Ale potíž je v tom, že přítomnost ega je největší překážkou realizace. Já! Já mám rád tohle, jsem ten a ten! Když řeknete „já“, nemluvíte o sobě samém, o svém Duchu, to vaše ego o sobě mluví. Když se stanete Duchem, neřeknete „já“, co řeknete? To. Mluvíte ve třetí osobě. Řeknete: „Ono to nestoupá, nevypracovává se to, ono to… ve třetí osobě. Nikdy neřeknete: „Já zvednu Kundaliní.“ Řeknete: „Kundaliní nestoupá.“ „Kundaliní tam nedošla.“ Začnete mluvit ve třetí osobě. Takže za nic nezískáváte zásluhy, ani ostudu. Teď záleží jen na vás, abyste to pozorovali a sami si udělali obrázek. Záleží na vašem umění pozorovat. Ničemu z toho, co vám doktor Reeves řekl, nemusíte věřit. Záleží pouze na vašem vlastním pozorování a smyslu proniknout do hloubky. Jako když jsem navštívila jednu spolkovou organizaci, jejímž předsedou byl dvaaosmdesátiletý pán, který získal realizaci. Hovořila jsem o omylu Junga, ve kterém bodě se spletl. Pochopili to velmi dobře. On pak velmi pokorně vstal a řekl: „Matko, naučila jste se o našich věcech, pojďme teď hovořit o vašich, pojďme se učit od vás.“ A na druhém setkání řekl: „Už jsem si všiml, neptám se, je to můj postřeh, je-li správný – že vy nevěříte v čas, že čas tedy neexistuje… předáváte to jako lusknutím prstu. Záleží to na vaší všímavosti. Nerada bych ale o sobě přijímala jakékoli myšlenky, protože vím, že je to hrůza. Někdy to může působit proti Mně, chci říci, že někteří lidé odejdou, prostě to neunesou. O tom to tedy není. Musíte na to přijít sami, sami pozorovat. Já od vás nemohu nic získat, vůbec nic. Nemůžete Mi dát nic, ať už zkusíte cokoli. Není si o co říct. Jste to vy, kdo musí něco získat ode Mě, tak to raději přijměte. Jsem jako paní pokladní v bance. Chápete? Vy máte své šeky, já od vás nic nedostanu. Pokladní je placená, dobrá, v tom je rozdíl, placená zaměstnavatelem. Ale ne vámi! A na Mě je, abych od vás ty šeky vzala a proplatila je. Když jste tedy v takové pozici, budete se za to na Mě zlobit? Udeříte na svého bankéře: „Proč to pro mě děláš?!“ „Proč bych si od tebe měl brát peníze?“ Pokud je to takto pochopitelné, pak vidíme, že mezi námi je určitý styčný bod. Pak můžeme pomýšlet na realizaci tak, jak je zapotřebí, aby proběhla. Všichni musíte mít svůj klíč, kterým je váš Duch, uvnitř vás samých. Možná tomu rozumím více než vy. Vy znáte mnoho věcí lépe než já. Neporadím si dokonce ani s igelitovým sáčkem. Ale vím, jak probudit Kundaliní. V tolika triviálních věcech jsem beznadějně k ničemu a vy to zvládáte mrknutím oka, ale Já to neumím. To je v pořádku. Jsem tedy při setkání s něčím takovým poněkud pokorná. Nevadí mi to. Hodně toho neznám. Ale jednu věc vím, že vy jste Duchem, kterým se musíte stát díky probuzení své Kundaliní. To je to, co matka může udělat, apelovat na vás – vytvořte si správný úsudek, že to musíte získat, je to uvnitř vás a vy to musíte získat. Vnutit vám to ale nemohu. Nemohu vás donutit to přijmout. Nebo kdybyste to získat nechtěli, tak to prostě nebudu moci udělat. Nebude to možné. Není v tom žádná hypnóza. Je to něco, co se musí udát, v úplném souladu s vaší svobodou. Doufám, že této nové metodě porozumíte, že když máte jít ke kořenům, musíte se stát subtilnějšími, než jste. A stát se subtilnějším, znamená stát se Duchem, vaše Kundaliní se musí probudit. Pokud teď máte nějaké otázky, můžete se Mě zeptat. Ale není třeba být ke Mně agresivní, Já jsem si od vás nepřišla nic vzít. Máte-li ale nějaké otázky, můžete se Mě zeptat. Jedno musím říct, že jestli chodíte k jiným guruům a podobně… Protože jsem viděla, že někteří chodí k jiným guruům, a myslím, že tito guruové se cítí ohroženi, protože Já neberu žádné peníze a oni se tím cítí ohroženi, zřejmě. Jste-li zavázáni nějakému guruovi, nebo dosud k někomu připoutáni, můžete odejít. Nepřišla jsem proto, abych se tu s vámi o tom přela. Můžete odejít, je to vyloženě vaše svobodná volba. Chcete-li se však stát Duchem, chcete-li získat realizaci, jste vítáni a Já vám s tím velmi ráda pomohu. Položte Mi teď své otázky, máte-li nějaké. (Neslyšitelná otázka z publika) Ano? Co se stane s naší realizací, když tělo zemře? Co se stane s Kundaliní a Duchem? To je opět futuristické, buď v přítomnosti, mé dítě, ano? To je velmi futuristická otázka. Teď se zemřít nechystáte, o tom vás mohu ujistit. Teď ještě ne. To probereme později. Proč byste se totiž měli zabývat smrtí, právě teď? Já mluvím o věčném životě. Přijměte to, buďte v přítomnosti. Dobrá? Je to dobrá otázka, ale proč se zabývat smrtí? Matka vám právě odpověděla. Právě jsem vám to řekla. Není tu na to čas, zaslouží si to samostatnou přednášku. Dobře? Řeknu vám o tom později. Napíšu vám o tom. Nechte mi adresu, napíšu vám o tom. Další otázku prosím. Neplýtvejte časem druhých, protože tohle Mě nezajímá. Nezajímejte se o to, co se stane při vaší smrti, jak to funguje. Teď na to není vhodná doba. Teď přijmete svou realizaci, první krok. Proto Buddha nemluvil ani o Bohu. Věděl, že když bude mluvit o Bohu, lidé začnou: „Kdo je Bůh, kde je, můžu ho vidět, můžu se s ním setkat?“ Řekl tedy: „Dobrá. Jen získejte svou realizaci. Hotovo.“ Nic víc. Ne, ne, prosím posaďte se. Myslím, že jste z nějaké jiné skupiny. Patříte k nějaké jiné skupině? Vím, vím, sedněte si, my vás zde nepotřebujeme. Posaďte se. Takto se nelze chovat. My k vám také nechodíme. Proč si nezajistíte svou halu a nepřednášíte tam? Patříte-li k nějaké jiné skupině, nechoďte sem. Tihle lidé nám stále takto škodí. Už je to příliš. Proč děláte problémy? Co jsme vám udělali? Proč sem chodíte dělat potíže? To není správné, příjemné ani civilizované. Raději se nejprve naučte tomuto. Prosím, posaďte se. Sedněte si. Takto se nelze chovat. Jít k nějaké skupině a… Víte, Já k těm lidem nikdy nechodím, nehovořím o nich… Proč byste měl vy chodit k někomu jinému? Běžte se učit od svého gurua a staňte se, čím chcete. To je v pořádku. Už jsem vám říkala, že není třeba dělat někomu neustále potíže. Není to správné. Proto je zapotřebí mít realizaci, pak porozumíte tomu, jak být jemný. Oni vzbuzují bomastické představy – stanete se mókšou, a tím a oním… A vy s takovou představou odejdete. Nemáte ani vibrace, abyste poznal, co jste zač, co je zač váš guru. Nemáte porozumění, rozlišování, nic. Jdete ke guruovi, který řekne – tak, teď budeš nad vším. A vy tomu věříte. Je to pochlebování vašemu egu. Chcete-li takto žít, prosím. Věřte si, čemu chcete, jak to cítíte. Ale to, čemu věříte, ještě nikomu nic dobrého nepřineslo. Bylo to někomu k dobru? Věřit můžete čemukoli. Ale co z toho? Nic zásadního to není. Co jste dosud dokázal? Komu jste doposud prokázal nějaké dobrodiní? Co říká? Nechme to být, prosím. Nechovejte se takto, není to správné, není to civilizované. Ne, ne, ne, přidejte se raději k nějakým politikům, tam se hodíte. Pro duchovní život se nehodíte, dejte se na politiku, to vám půjde. Pojďme k další otázce. Nejsou-li otázky… Hloupí lidé, mrhající časem, skutečně. Mrhají svým i naším časem. Pro nikoho nic dobrého neudělali. Ano? Získá-li realizaci, zda to nějak ovlivní jeho běžné fungování. Ne, ne, budete zcela normální. Budete extrémně normální. Budete tak normální, až budete ohromen. Všechny abnormálnosti odpadnou jako první. A pak se stanete velmi dynamickým, zcela dynamickým. Máme tu lidi, kteří nevydrželi nikde pracovat, byli v depresích a podobně, ale když pak začali pracovat, byli ohromení. Studenti, kteří nemohli složit zkoušky, se stali premianty, získávali nejlepší známky. Lidé, kteří se nedokázali soustředit, se stali uznávanými umělci, známými architekty. Máme tolik umělců, obzvláště v Indii. Jsou to velmi známí umělci, přestože dříve byli závislí na alkoholu a podobně. Stali se z nich skvělí umělci, a když teď zpívají, víte, je to tak melodické, sami to tak cítí. Přijeli Mi zazpívat na Mé narozeniny a říkali: „Matko, ty jsi nám dala tuto novou dimenzi v naší hudbě. Budete nesmírně kreativní, velmi dynamičtí, aniž byste se unavili. Protože se spojíte s celkem. Ano? (Nesrozumitelná otázka z publika.) Ano, doktore, je mi líto, ale je to tak. Tolik nemocí lze vyléčit, tolik! Neříkám, že myslím všechny. Například když máte v oku šedý zákal. Ten nevyléčíme, to jsme viděli. A také když je v těle něco již mrtvého, musí se to vyndat, víte? Takové podobné věci. Když to však nepostupuje příliš rychle, je-li to stále tam a vy se tím nenecháte příliš pohltit a řádně meditujete, jak je potřeba… Víte, jsou to pouze kombinace a permutace těchto center, co nám působí potíže. Pokud jste ve středu, pokud jste ve středu – chci říci, že to nebyl nikdo menší než Guru Nának, kdo o tom sám jednoznačně hovořil a sám to uplatňoval. Dělám pouze to co on, ale až teď je ta správná doba dát vám důkaz toho, o čem mluvil. Když jsou tedy tato centra udržována v normálu a Kundaliní začne řádně proudit, pak se děje to, že se spojíte s všepronikající Silou, která je sama zdrojem života. Není to pouze prána. Není to pouze pravostranná věc, které říkáme prána, vitální část, ale i emocionální. A také evoluční proces, výživa a podpora. Dává tedy všechny tři vnitřní síly, a když víte, jak s nimi zacházet a projevit je, můžete to vypracovat. Obzvláště vám bych ráda řekla, že je to vaše dědictví samo o sobě. Měla by to tedy pro vás být velká věc porozumět tomu. Ale samozřejmě, pacienti, kteří jsou absolutně ztracenými případy, a někteří pacienti, u kterých musím připustit… Jako například Hitler. Hitlera bych nedokázala léčit. Je mi líto. Ti totiž u Boha měli určitý vroubek, že ano? Když po mně budete chtít léčit Hitlera nebo jemu podobného, bude to těžké. Lidé jsou však obyčejně dobří. A ty, kteří jsou hodní lidé a vedou řádný život, neagresivní život, kteří mají dobrou povahu, lze léčit snadno. Jednou mi jeden doktor, pan Datey, přivedl jednu paní s onemocněním srdce, abych ji léčila. Měla to velmi vážné. Myslel, že jí Sahadža jóga nejspíš nepomůže. Já ji však vyléčila. Ale řekla jsem mu, že tato paní nepřežije, že za tři dny zemře. Bylo jí natolik dobře, že Mi nevěřil, protože jí srdce bylo pravidelně, vše bylo v pořádku. Byl udivený, že říkám, že za tři dny zemře. „Jak to víte, Matko?“ ptal se. Řekla jsem: „Nevím, jak to vím, ale vím, že zemře.“ Dodala jsem: „Doktore, běžte a zjistěte si něco o minulosti té paní, co je to za ženu, abyste pochopil, o čem mluvím.“ A on zjistil, že je to žena, kvůli které její snacha spáchala sebevraždu a její manžel se dočista zbláznil, extrémně agresivní ženská, která trýznila všechny členy rodiny. Nikoho nedokázala mít ráda. Nebyl tedy důvod, aby byla až tak požehnána, že by byla zcela vyléčena. Snad bylo i dobře, že byl její život ukončen. To proto nemohla přežít, po něčem takovém. Za tři dny skutečně zemřela. Doktora to překvapilo. Ale i jemu jsem řekla: „I vy dostanete infarkt, jestliže se nedáte na Sahadža jógu.“ A zemřel na srdce. Měl totiž chycené srdce, ale nevěřil tomu, říkal, že výsledky má v pořádku, rentgen také. „Ale ono není!“ odvětila jsem. Je to velmi subtilní. Víte, než nemoc propukne, nepoznají to. Jenže nemoc začíná na tak subtilní úrovni, kde ji ani lékaři nepoznají. Ale se Sahadža jógou ano. Cítíte napadení v tomto prstě. Když cítíte tento prst, znamená to nápor na vaše srdce. A když cítíte tento prst, je lepší se okamžitě zabývat svým srdcem a jde to. Stačí jednoduchá věc, zcela prostá. Mantra proti infarktu je: „Matko, jsem čistý Duch.“ Jen to. „Matko, jsem čistý Duch.“ „Má, mé Átmá hum.“ (hindí) To je vše. Když to řeknete třikrát, můžete se z toho dostat. Tato mantra však musí být sidh. Nějaký Dick, Tom či Harry vám nemůže dávat mantru. Ti, kdo jsou realizované duše, vám ji mohou předat. To je velmi důležitá věc. Sám Nának vždy hovořil o Satguruovi. Všiml si totiž, že lidé mluvili o guruovi, například Svámí Rámdas a podobní, kteří mluví o guruovi. Proto si řekl, že je lepší rozlišovat mezi Satguruem a guruem. Satguru je tedy ten, kdo má realizaci. A ten, kdo si říká guru, aniž by byl realizovaný, má jen silácké řeči: „Dám vám tohle, dám vám tamto…“ A založí si na tom velkou organizaci. To není žádný guru. Tak je to tedy. Ten člověk musí být realizovaná duše, která zná všechny detaily o tom, jak to dělat. Ráda bych se tu tedy setkala se všemi lékaři, které to zajímá. Řeknu vám o tom všechny podrobnosti a mohu z vás zakrátko učinit mistry. Nic na tom není. Sahadžajogín je člověk, který ví o Kundaliní vše, ví jak s ní pracovat, jak co vyřešit. On sám je doktor a vyléčil Sahadža jógou mnoho lidí. Je to velmi snadné a může to pomoci. Díky Bohu, že je tato země v tomto ohledu svobodná. Požádali nás, abychom jim napsali o metodě Sahadža jógy, jak lidi léčíme. To jsou však základy, to není tak důležité. Důležité je stát se Duchem. (Nesrozumitelná otázka od stejného lékaře z publika.) Ano, každopádně. Proč ne? Ráda se s vámi setkám u čaje u Mě doma. Nechte mi své jméno a adresu, dám vám vědět. Děkuji. Děkuji, doktore. (Nesrozumitelná otázka z publika) Co říká? J: Promiňte, můžete to zopakovat? J: Ptáte se, zda to pomůže. Ano. Jeho syn trpí velkými depresemi. Kde bydlíte? Ve které části? Dobrá. To není problém. Máme zde centrum. J: Léky nepomáhají. To chcete říci? J: Teď léky nejsou nezbytné, ale oni, jeho rodiče, se o něj velmi obávají. Ne, já vím. Depresi je také třeba porozumět v plném rozsahu. Jak deprese vzniká. Chápete? A jak si lidé rozvinou problémy s depresí. Je to velmi snadné a léčitelné. Může se uzdravit. Máme zde lidi, kteří byli v hlubokých depresích, ale dnes jsou z nich dynamičtí lidé, bude to v pořádku. Můžete zajít do našeho centra, vezměte si od nás adresu. Vezměte si fotografii a zvládneme to. Nemějte obavy, poradí vám. Ale dělejte to svědomitě. To, co vám řeknou, musíte dělat. Jsou to velmi jednoduché metody. Sdělí vám je. Vy si musíte věřit, dělat to svědomitě a pomůže to. Zaručuji se, že to lze vypracovat. Za vámi zrovna sedí Mohan. Tam ten chlapec, vidíte, který sedí za vámi. Byl u jednoho podobného gurua, který mu naprosto zničil vědomí. Skutečně, byl úplně mimo. A teď, nebudete věřit, jak nádhernou poezii píše, když to čtu, připomíná Mi Kabíra. Teď je z něj básník. Takovou změnou prošel! Je to tedy možné. Jen s sebou přineste… Vezměte si adresu a přineste chlapcovu fotografii s datem jeho narození a podobně, předejte jim to a my mu pomůžeme. On je umělec? Ano. Skvělé. Pak z něj bude ještě lepší umělec. (Otázka z publika o potřebě zvláštní diety a obtížnosti meditování) Nebylo to vůbec těžké. Ne, ne. Víte, teď je to sahadža samádhí. Sahadža. Sahadža znamená také – to nejsnazší. To je kvalita vaší matky, musím říci. Musí to být to nejsnazší. Nakládá na vás matka těžkosti při porodu? Ne. To ona nese všechny potíže. Nemusíte se obávat. Kundaliní bere na sebe všechny vaše potíže. Vy nemusíte dělat nic. Je to tedy zcela sahadž. Naprosto sahadž. Je to zcela spontánní. Nezpůsobuje vám to žádné potíže. Je to zcela snadné. Snadné, jak jen to jde. Musí být, protože je to tak životně důležité. Cokoli, co není životně důležité, je jako když vám guru říká: „To nejez, tohle nedělej, stůj na hlavě, dělej to a ono.“ To není mateřský způsob. Skuteční guruové jsou sice velmi přísní, to bezpochyby, ale skuteční guruové vám především dají realizaci. Neslibují vám, že vás přivedou k mókše, udělají to a ono, žádné takové velké řeči. Říkali: „Nejprve získej svou realizaci.“ Nějaká další otázka prosím? Otázka: Můžete nám dát nějaký důkaz vašeho osvícení? J: Můžete předat nějaký důkaz vašeho osvícení? Jaký chcete důkaz? Jakému důkazu porozumíte? Víte, důkazy vnímáte, když je Kundaliní probuzena, pouze tehdy pochopíte. Od Krista jste nezískali své důkazy, proto jste ho ukřižovali. Ale Já vám ten důkaz dám. Já vám ten důkaz dám. Posaďte se, přijměte realizaci a získáte svůj důkaz. Ano? Když dostanete realizaci, budete mít svůj důkaz, že ano? Jaký by byl důkaz toho, jestli je svíčka rozsvícená? Že když ji vezmete a přiložíte k jiné nerozsvícené svíčce, důkazem je, že rozsvítí druhou svíčku, že ano? To je ten důkaz. Proto se posaďte a nejdříve zjistěte, jestli získáte realizaci, jako důkaz. Ano? Ale pokud zde nedostanete realizaci, pak to dokazuje, že je s vámi něco v nepořádku. Protože mnozí ji získají. To vy sami Mi musíte dát důkazy, ne Já. Nemám totiž… Víte, tyto otázky by bylo vhodné klást lidem, kteří od vás berou peníze nebo od vás něco získávají. Nebo kdybych vám něco namlouvala. To nedělám. Jen nabízím – vezměte si. Otázka by měla znít opačně, měla by, že ano? Jste to vy, kdo má podat důkaz, že to získal. Ne Já. Je tu nejméně šedesát procent lidí, kteří to získali. Šedesát procent. Když to získáte, poděkujte svým hvězdám, že jste to získal. Když to nezískáte, budu to s vámi muset složitě vypracovávat. J: Proč si o to teď neříct! Zujte si obuv, položte si ruce na klín s otevřenými dlaněmi a požádejte o to. Požádejte o to v srdci. Myslím, že byste se nejprve všichni měli posadit. (Nesrozumitelné) Prosím posaďte se, tady jsou místa. Pojďte sem, jsou tady místa. Na jednu věc vás chci upozornit, že se jedná o něco, co se odehraje uvnitř vás. A je to velmi rychlé, netrvá ani vteřinu, než Kundaliní vzestoupí, ani vteřinu. Když je tam však nějaká překážka, pak to chvilku trvá. Už jsem viděla, řekněme v indické vesnici, jak šest tisíc lidí získalo realizaci ani ne ve vteřině. Ale čím sofistikovanější a modernizovanější jsme, tím jsme komplikovanější. Musíme tedy trochu podpořit energií určitá svá centra, abychom je zkusili vyživit, aby se Kundaliní mohla pohybovat rychleji, bez překážek. Abychom překážky odstranili, musíme na nich velmi jednoduše zapracovat, ukážu vám jak. Tak, že si levou ruku položíte takto, což je síla přání. Dejte tedy levou ruku takto. Všechny podrobnosti nemohu vysvětlit v jediné přednášce, bylo by toho také příliš. Je to, řekla bych, jako když chcete rozsvítit, jen zmáčknete vypínač a světla se rozsvítí. Stejně tak můžeme říci – jen takto natáhněte ruku, položte si ji na klín, zcela pohodlně, a Já vám budu říkat, kam pokládat pravou ruku. Teď musíte nejprve zavřít oči a neotevírejte je, dokud vám neřeknu. Je-li to možné, sundejte si brýle a… Už teď to jde do takové hloubky, že stěží držím oči otevřené. Levou ruku tedy dejte směrem ke Mně, pravou budete pohybovat, oči zavřené a také, jestli můžete, sundejte si brýle, protože není třeba nic vidět. Pro oči je to tak lepší. Je lepší sundat si brýle a udělat si pohodlí, nikde na těle by nemělo být nic těsného. Teď tedy otevřete levou ruku směrem ke Mně a pravou ruku, pravou, si pro začátek dejte na srdce na levé straně. To je velmi důležité. Dáváme ji nejprve na srdce, protože musíme říci: „Matko, já jsem Duch.“ Můžete Mi říkat Šrí Mátadží, anebo Matko. Je-li vám bližší říkat Šrí Mátadží, v pořádku, jinak, aby to bylo jednodušší, můžete Mi říkat Matko. „Já jsem Duch.“ Všichni by to měli zkusit. Vyzkoušejte to všichni. Nebo můžete položit otázku: „Jsem Duch?“ Teď ruku pomalu přesuňte níže, na levou stranu břicha, na levou stranu břicha. A přitlačte. Na levou stranu břicha. Oči neotevírejte. Pravou ruku přiložte na levou stranu břicha, tam sídlí princip prapůvodního Mistra, vaše mistrovství. Zde musíte říct desetkrát, protože máte deset valencí. Coby lidské bytosti máme deset valencí. Musíme tedy desetkrát říct: „Matko, jsem svým vlastním mistrem, jsem svým vlastním guruem,“ abychom v sobě probudili prapůvodního Mistra. „Jsem svým vlastním učitelem.“ S naprostou sebedůvěrou, bez pocitu viny! Žádné pocity viny. Bez pocitu viny musíte říct: „Jsem svým vlastním mistrem.“ To je jedna ze západních nemocí – cítit se vinen. V přítomném okamžiku vaše minulost neexistuje. Přestaňte se trápit svou minulostí. Jen si řekněte: „Matko, jsem svým vlastním mistrem.“ S plnou sebedůvěrou. Neciťte se vinni. Prosím, nemějte žádné pocity viny. Prosím, nemějte vůbec žádné pocity viny. Nepřepočítávejte své hříchy, ale počítejte svá požehnání. Teď ruku zvedněte opět na srdce. S naprostou láskou a porozuměním sobě samému a s naprostou úctou. Nacházíte se totiž na vrcholu evoluce. Musíte si sebe vážit. Zde musíte říct dvanáctkrát: „Matko, já jsem Duch.“ Protože v těchto čakrách je dvanáct podčaker, proto se to musí říct dvanáctkrát. Nebo okvětní plátky, plátky se tomu říká. „Matko, jsem Duch.“ Jen si to řekněte. Vy jste Duchem, věřte Mi, vy jím jste. Jen si to řekněte. J: Levá Višudhi a Ádžňa. Neciťte se při tom vinni. Nenaříkejte, neplačte, neciťte se špatně, jen řekněte: „Matko, jsem bez jakékoli viny, jsem Duch!“ S úplnou sebedůvěrou. Vy jím jste! Neciťte se vinni. Tyto pocity viny mají zčásti za následek angínu, to vám mohu říct. Teď se ze strachu alespoň přestanete cítit vinni. Lepší. J: Ádžňa. Teď pravou ruku přesuňte zepředu na levou stranu krku, Zepředu. (hindí) Na začátek krku na levé straně. Na začátek krku na levé straně, ruku položte zepředu, ne zezadu. Trošku přitlačte. Tohle je místo, které je velmi zle napadeno, když se cítíte vinni. A teď si šestnáctkrát řekněte: „Matko, nejsem ničím vinen.“ Vždycky ale říkám, že když jste příliš zabředli do toho trendu cítit se vinni, můžete se potrestat tím, že to řeknete pětatřicetkrát nebo sto osmkrát. Zasmějte se sami sobě za pocity viny. To je nejlepší způsob. Nezpochybňujte se. Řekněte si to šestnáctkrát. Stále se cítíte vinni. Položte teď tuto ruku na čelo, opět bez pocitu viny. Pořád to musím říkat, protože to je úhlavní překážka, kterou stále máte. Na tomto místě musíte říct: „Matko, odpouštím všem.“ Jen to řekněte. Někdo by namítal, že je příliš obtížné odpustit apod. Je to celé mýtus. Když někomu neodpustíte, čeho dosáhnete? Ničeho. Ve skutečnosti křižujete sami sebe, ubližujete sami sobě. „Takže – odpouštím všem. Matko, odpouštím všem.“ Odpusťte všem! Teď tu ruku dejte dozadu, na zadní část hlavy a mírně přitlačte. Trochu přitlačte. V tomto místě, bez pocitu viny, znovu opakuji, naprosto bez pocitu viny, jen řekněte: „Ó Pane, ó Bože, jestli jsme se dopustili nějaké chyby, prosím odpusť nám. Ale bez pocitu viny. Vzadu, zezadu na hlavě. Tuhle svíčku. Položte si teď ruku na hlavu a přitlačte na fontanelní oblast, kde jste měli v dětství měkké místo. Přitlačte a trochu promasírujte. V tomto bodě, jak jsem řekla, nemohu překročit vaši svobodu. Musíte o to požádat. Musíte říct: „Matko, žádám o svou realizaci, uděl mi realizaci.“ Zde to řekněte sedmkrát. Lepší. Řekněte si o to. Musíte o to požádat. Musíte si uvědomit, že Bůh se vám klanět nebude. Musíte jít do pokory. Požádejte o to, jinak se to nevypracuje. J: Pravá strana je těžká. Teď zvedněte ruku a zkuste vnímat, zda vychází chladný vánek. Ne příliš vysoko, tak pět, šest palců. Nad hlavou. Teď si položte ruku do klína a oči prosím ještě neotevírejte. Zůstaňte potichu. Teď si položte na hlavu levou ruku. Pravá ruka by měla směřovat ke Mně. Zvedněte ji výš a zkuste, jestli to vychází ven. Zvedněte ruku výš. Trošku výš. Nebuďte rozrušení, pokud nic nevychází, nevadí. Neznepokojujte se. Trošku výš, asi pět palců. Měla by být výš než pět palců, ne níž. Můžete s ní pohybovat a zkoušet, zda něco vychází. Teď ruce opět vyměňte. Stáhněte levou ruku a dejte pravou na vrchol hlavy. Dejte prosím obě ruce směrem ke Mně. Teď prosím otevřete oči. Pomalu. Teď otevřete pravou ruku směrem ke Mně a levou dejte takto. A chvilku tak zůstaňte. Pravá strana je těžká, proto pravou ruku ke Mně a levou vzhůru. Zkuste se na Mě dívat bez přemýšlení, teď vám to bez přemýšlení půjde. Játra. (hindí) Dokud nezačne foukat pravá ruka. Pak ruce vyměňte – levou ke Mně a pravou nahoru. Teď vám řeknu, jak si můžete svou Kundaliní zvedat sami. Protože doma to musíte dělat sami a pracovat na tom. V určitých místech máme různá centra, měli byste se o nich dozvědět. Budeme se opětovně setkávat. Nejprve se ale něco naučte o našich centrech. Jaká máme centra a jak je pro sebe máme vypracovat. Měli byste si dát levou ruku před Kundaliní, takto. Když to děláte vy sami. Už stoupá, je to velmi subtilní. Nemusíte to vnímat, ale později budete stoupání své Kundaliní vnímat. Citlivost může být z počátku snížená, to lze pochopit. Protože jdete z hrubého k subtilnímu, citlivost může být nižší. Co tedy dělat – levou ruku si dejte takto, a pravou rukou pohybujte nahoru, dopředu, dolů, dozadu, takto. Po směru hodinových ručiček. Zkuste ten pohyb, pomalu. Takto s ní pohybujte. Pohybujte a sledujte levou ruku, pak ruce nahoru, uvolněte, uvolněte ramena, zvedněte hlavu, zavažte a pak udělejte uzel. Toto je potřeba udělat třikrát. Znovu. Dívejte se. S plnou koncentrací na levé ruce. Jen to zkuste. Pozorujte levou ruku, zvedněte hlavu. Teď a uzel. Potřetí musíte udělat tři uzly a tři (nesrozumitelné). Je to velmi snadné. Jeden, druhý, třetí. Teď zkuste vnímat, jestli to v rukách cítíte lépe. Lepší? Ještě můžete udělat to, že dáte ruce takto a zeptáte se: „Matko, je toto chladný vánek Ducha svatého? Je toto čaitanja laharí? Je to ruah?“ Je to lepší. V pořádku? Zkuste to sami, dejte si ruce takto. Vaše ramena potřebují trochu cvičení, jsou poněkud… Á, lepší. Dobře? (hindí) Poprosila bych sahadžajogíny, aby nehlučně pozorovali nové lidi, zda získali realizaci, nebo ne. Zjistěte, kde je problém, ale buďte velmi tiší. Ostatní by také měli zůstat potichu. Oni k vám přijdou, zkusí nad hlavou, a řeknou vám, kde je problém a v jakých čakrách. Snadněji to tak zvládnete. Musíte na tom individuálně pracovat. Není se čeho obávat, nic se vám nestane, jen dejte ruce takto. Každopádně zjistíte, že nemáte žádné myšlenky. To je samo o sobě něco úžasného, říká se tomu Nirvičára samádhi. Prosím, buďte tiší, nemluvte na ně a jen si všímejte, která centra jsou napadena. Sahadžajogíni mohou prosím vstát a věnovat se ostatním. Pomalu. Nedělejte hluk, abyste nerušili. Můžete mít oči zavřené. Podívej se na tuto paní. Je to lepší? (Nesrozumitelné) Tato paní to získala. Nezískala? Je to starší sahadžajogínka, zkus, zda to má. (hindí) Jen zkus její vibrace. (Nesrozumitelné) Ztrácí vibrace velmi rychle. On to získal. Udělejte mu bandhan. Ano. V pořádku, ona to získala. Gavine? Podívej se na pana doktora tady. Kdo půjde k té paní? (Nesrozumitelné) Mějte zavřené oči. Na minutu ještě zavřete oči. Ne všichni. Tento pán to získal. Získal to velmi dobře. Bude se vám to líbit. Jen si to užívejte. Nepřemýšlejte, to je celé. Hlavně nepřemýšlejte a užijte si realizaci. Uvidíte tu transformaci. Pojď dopředu, potřebujeme někoho tady. Krásné. Získal pán realizaci? (Nesrozumitelné) Této paní se ji nedaří získat? Jen si to užijte. Zavřete oči a těšte se tím. Nepřemýšlejte o tom. Vy jste to ještě nezískala? Ona to nezískala, ta druhá paní. Je to vaše vlastní radost. To jste vy sami. Těšíte se tím. Je to dobré? Myslím, že to bude dobré. Ale z hlavy to vychází, zkuste to. (Nesrozumitelné) Jen se uvolněte. Je v pořádku? Zleva doprava, zleva doprava, tak, ano. Co tento pán? On to získal. Zleva. Zleva a pravou ruku nahoru. Nechte ho zvednout pravou ruku vzhůru. Musíte vzít tyto Libanonce k sobě a naučit je to. Pojďte to zkusit, ať víte, jak na tom v Libanonu pracovat. Zdravím tě, děkuji. Jak se máš? Máš se dobře? Bůh ti žehnej. Jak se tam máte? Dobře? Dobře. Ano, tam. Raději jim řekněte, jak to dělat. Zkuste vibrace. Jak se má David? Máš se dobře, Davide? Vše v pořádku? Všechno je v pořádku. Vibrace cítíš dobře. Vy jste cítil vibrace? Zeptejte se všech. Požádejte ty, kteří necítili vibrace, aby zvedli ruce. Kdo necítil v rukách vibrace, zvedněte ruku, přijdou se na vás podívat. Tento pán je necítil. Požádejte ho, ať otevře oči. Kde je u něj problém? V pořádku, vy jste v pořádku. Může jít někdo k této paní? Pat, můžeš jít dopředu? Nebo někdo? Tenhle vpředu. Levá, mají levou. Levou ke Mně, pravou vzhůru. Tento pán, ano, také má levou stranu. Zeptejte se ho, kde byl, že chytil bhúta. Otevřít levou ruku. (hindí) Teď to získala. Má to? Dobře. A co tento pán? Ékadéša? Zeptej se jí, zda byla u nějakého gurua nebo někoho. (Nesrozumitelné) (hindí) Tito to získali velmi dobře. Tento pán. Copak? Získal to? Dobře. A tato paní? Kde je problém? Dělala zen nebo něco podobného? Na co jste chodila? Získala jste realizaci? Cítila jste chladný vánek? Dobře. (hindí) Sahasrára. Stlačte sympatetik. Její sympatetik potřebuje potlačit. (Nesrozumitelné) Tento pán také. Ten druhý to získal. Ten druhý vedle této paní. Získal to velmi snadno, tento pán. Copak? Ještě ne? Dobře. Nebyla jste u nějakých guruů nebo jinde? A jakou máte práci? Čím se živíte? (Nesrozumitelné) Dej pravou ruku ke Mně a levou… Ahoj, jak se máš? Levou ruku vzhůru. Jak se daří dítěti? Kundaliní se o tebe stará, ať se děje cokoli. Jakmile jsi začala, dostáváš to. A co…? Jak se mu daří? Až pojedeme do Polska, ráda bych se s ním setkala. On přijede sem? Vypadáš tak dobře, že ano? Viděli jste Karimovu matku? Věřili byste, že je to Karimova matka? Vypadá o tolik mladší, vidíte? Takto pracuje sama Kundaliní. Ona za Mnou moc často nechodí. Způsobila to Kundaliní. A má teď velmi dobrou rodinu… Všechno se změnilo. Dobře! Dej Karininu adresu … A přijď někdy za námi. Kde bydlíš? Švýcarsko? Dobrá, tam to není. Ale dříve jsi chodila sem do centra. Kvůli čemu? Ve Francii máme centrum také. Navštiv Francouze, jsou tam velmi dobří lidé. (Nesrozumitelné) Ve Francii máme velmi dobré centrum. Dobrá, Bůh ti žehnej. Jak to jde? Je to tam! Tak jsme to našli. Ano? Tato paní dosud ne? Kde to je? Levou (stranu) na pravou, uvidíme pak. Ha. (ano) Teď, teď. Zvedněte ji. Lepší? Všem odpusťte. Neodpustila jste. Víte, o čem mluvím? Musíte říct: „Odpouštím. Matko, odpouštím.“ Řekněte to. Musíte odpustit. Á, teď, vidíte. (Nesrozumitelné)