Mahášivaratri púdža, 11/02/1938 (nekontrolováno), Nové Dillí, Indie

(Location Unknown)

1983-02-11 Mahashivaratri Puja Talk, Delhi, India, DP, 52' Download subtitles: CS,EN,ES,FI,FR,IT,LT,NL,PL,PT,RO,RU,ZH-HANS,ZH-HANTView subtitles:
Download video (standard quality): Download video (full quality): View and download on Vimeo: View on Youku: Listen on Soundcloud: Transcribe/Translate oTranscribe

Jsem velmi ráda, že jste se všichni přizpůsobili tomuto malému prostoru. Když je přítomna láska a porozumění, tak může mnoho srdcí zabírat malé místo. Ale když nemáte velké srdce, tak cokoliv co dostanete, nic není dostačující. Dnes uctíme Šiva tattvu uvnitř nás, princip Šivy. Je velmi důležitý pro všechny sahadžajogíny, protože Šiva je vrchol, kterého musíme dosáhnout. Šiva se projevuje v našem Duchu, takže stát se Šivou je hlavní cíl všeho. Všechno ostatní je vytvořeno, jako Višnu tattva a Brahmadéva, pouze ke stvoření lidských bytostí, k jejich rozvoji a nakonec k jejich přivedení k Šivovi. To je to nejvyšší. Ale lidé jsou tak zapleteni do Brahmadéva tattvy, že dostat se byť i jen k Višnu tattvě, je obtížné. Jsou tak zapleteni do pěti elementů, které nás stvořily, a to je to nejvzdálenější bytí od našeho středu. Všechny čakry jsou na periferii, můžeme říci, že je to jen nádoba. Ale přání stát se Duchem má v Sahadža józe prvotní důležitost. Takže se musíme podívat dovnitř, směrem k sobě jako sahadžajogínům: „Máme výhradně toto přání? Nebo máme stále mnoho přání, která přetrvávají?“ Rozumějte, největší problém souvisí s Nábhí čakrou, ať už je to na Východě nebo na Západě. Někteří lidé stále dychtí po nízkém hledání jídla což je velmi překvapující, dokonce i v Sahadža józe, pro Nábhí čakru. Někteří lidé mají stále docela velký zájem o majetek a peníze. A jak se stávají jemnější a jemnější, tak se odpoutanost uvnitř nich nevyvíjí. Jen se stává jemnější. Jak se zjemňujete, tak se i připoutanost stává rafinovanější a je složité se z ní vymanit obzvláště u lidí, kteří se objeví v Sahadža józe jako lídři nebo se dostanou blíže Sahadža józe. Jsou vždy napadáni. Mohou být napadáni svými manželi, manželkami, bratry, sestrami, syny, dětmi, někým takovým. A tím se to zhoršuje, protože všichni takoví lídři, kteří jsou napadeni, se tu a tam snaží malými věcmi rozzlobit všechna Božstva. Ale měli bychom pochopit chování jako celek. Tím, že jste se stali jemnější osobou a rostete výše, tak vás přirozeně budou napadat negativní síly. První linie je vždy napadána, nikoliv ta zadní. Takže ti, kteří jsou vepředu, jsou vždy napadáni a musí si dávat velký pozor na to, jak se chovají. Například je-li člověk lstivý, tak se stane subtilně lstivějším. Nezmění se v opak. Jeho lstivost se stane rafinovanější. Pokud je lakomým, tak se stane lakomým subtilním způsobem. Nebo řekněme, že člověk je egoistický, tak se stane subtilním egoistou. Abyste se těchto věcí zbavili, musíte se dostat do úplného opaku. Řekněme, že jste lakomí, tak se staňte naprosto štědrými. Vzdejte se všeho, co máte. Nebuďte vypočítaví, nemluvte o penězích, nestarejte se o peníze. Pokud jste marnotratní, příliš shovívaví, měli byste se stát pravým opakem. Dokud se nestanete pravým opakem, nemůžete se těchto věcí zbavit. Jako když jste vznětliví, velice vznětliví, tak se staňte velmi mírnými a i když vás někdo zbije, tak je to v pořádku. Ať kdokoliv řekne cokoliv, je to v pořádku. Takto se zbavíte svých zlozvyků, které se jinak stávají rafinovanějšími a rafinovanějšími. Existuje ještě jeden způsob, jak s nimi zacházet, a sice být na pozoru. Když jste ve střehu, začínáte vidět sami sebe jako oddělenou osobu se zvyky, které má a pak začnete chápat, proč se tak chováte: „Ach, rozumím, znal jsem tě před tím, deset let před svou realizací. Vím, pane, že jste takový.“ A pak zaujměte opačné postavení vůči této osobě a odstartujte to. Jako negativní osoba, levostranná osoba. Cokoliv uděláte pro takového člověka, stane se rafinovanějším a rafinovanějším. Pokud je to dívka, najednou pro nic za nic začne plakat a cítit se špatně. Pokud je to chlapec, pokud je analytický typ, začne analyzovat Sahadža jógu na jemné úrovni. Co by měli udělat, je to, že si stoupnou před fotografii a budou se dívat na odraz: „To je ten druhý, který zemřel.“ Jen si zkuste z toho udělat legraci nebo na něj zakřičet, záleží na okolnostech. Pokud se jedná o agresivní záležitosti, je lepší si z toho dělat legraci, protože je to hloupé. Pokud je to někdo, kdo inklinuje k agresi, pak na něj zakřičte: „Co si myslíš, přijímat takovou agresivitu!“ Rozumějte, všechny tyto věci vás odlučují od reality. Musíte být čistí. Mohu to udělat jen s vaší pomocí. Mnoho lidí říká: „Matko, Ty jsi všemohoucí.“ Dobře, jsem a můžu udělat vše kromě jedné věci a tou věcí je, že nemohu překonat vaši svobodu. A to je pravda. Nemohu překročit vaši svobodu. A když Já nemohu překročit vaši svobodu, pak ji musíte překonat vy. Pokud se svobodně dostanete dovnitř sebe, pak vám udělím všechna požehnání. Ale pokud chcete stát venku, Já nejsem Ta, která se vás bude snažit s pistolí dostat dovnitř. Ne, takovým způsobem to nefunguje. Je jedna překážka, o které musí sahadžajogíni vědět, že v každém okamžiku jste svobodní, svobodnější a nejsvobodnější. Čím jste svobodnější, tím jste v horší situaci, jak čelit negativitám. Řekněme, že okolo vás jsou čtyři lidé. Nejdříve budou napadeni oni. Samozřejmě, rozumíte tomu, že přední linie je vždy napadána, nikoliv ta zadní. Ačkoliv podle práva by to měla být ta zadní řada, protože všechny ty hrozné negativní síly by měly přijít zezadu. Ale jsou velice chytré. Vědí, že ti ze zadních pozic občas odpadnou sami od sebe, že tam není třeba jít. Zkouší přední linii. Ti, kteří si myslí, že něco vedou a mají zodpovědnost, si musí dávat pozor na to, jak se chovají, do jaké míry jsou zodpovědní, jak to vyřešili. Jestli si ponechávají svoje staré zvyky na jemné úrovni nebo s nimi bojují. To je velmi důležité. A takovým způsobem můžete chytře zvládnout sami sebe. Jakmile se stanete odpoutanými, odstupte od těchto věcí nejprve na mentální úrovni. Já se postarám o duchovní úroveň. Na mentální úrovni musíte přijít k tomuto závěru: „Musím bojovat s těmito nesmysly. Musím být na pozoru před tímto nesmyslem, který je uvnitř mě.” Šiva tattva je nevinnost, je to absolutní nevinnost. Je velmi mocná a extrémně nevinná. A tajemství, jak jí dosáhnout, je pouze dělat radost, jen těšit. Potěšíte-li Šivu, ať jste rakšasem nebo čímkoliv, On vám zaručí mnoho požehnání. Rakšasům může zaručit pouze požehnání dlouhověkostí, dlouhým životem. Ale světci zaručí stav Sat-čit-ánanda (Pravda-pozornost-radost). Takže i když zaručí cokoliv rakšasovi, neměli bychom si ohledně toho klást otázky. Může vám dát dlouhověkost – co na tom záleží, když někdo žije tisíce let a nic z toho nevytěží. Nikdy nedostane realizaci. Světci dá dlouhověkost věčnosti, která přichází skrze Ducha. Toto je požehnání Šiva tattvy, zatímco Višnu Tattva dává světci růst a světlo poznání, aby viděl a porozuměl všemu na úrovni kolektivního vědomí. A rakšasovi dává smrt, zabíjí ho. Takže lidé, kteří nejsou tak hlubocí, se mohou ptát, proč by měl Šiva dávat požehnání dlouhověkosti rakšasovi. Toto jsou povahy těchto různých božstev. Takže například, když chce rakšasa žít dlouho, jde k Šivovi a potěší Ho tím, že Ho velebí, zpívá Mu písně, žádá Ho o požehnání, dělá k němu pokání (tapas), mluví o Šivově nevinnosti a tak získá dlouhověkost. Občas jsou tito rakšasové lepší na zemi než v podvědomí. Mohou být děsní. Mohou získat několik bhútů, aby týrali lidské bytosti. Takže je lepší držet je ve Višnuových očích, On je zde zvládá lépe, než je poslat do podvědomí. Ale styl Šivy je velmi odlišný od Višnuova stylu. Musíte mít všechny možné styly, protože víte, že existuje mnoho permutací a kombinací v lidských bytostech. Kdybyste měli jeden styl, co byste dělali s ostatními styly lidských bytostí? Takže Višnuův styl je, že když se snažíte podvádět, provádí fígle a napraví vás. Řekněme, že sahadžajogín – Višnu se tolik nezajímá o ostatní lidi jako o sahadžajogíny – jestliže se snaží sahadžajogín podvádět, řekněme, že chce pít víno, dobře, On řekne: „Pij víno.” Pije víno, ale pak někde onemocní, jeho auto se porouchá nebo ho někdo urazí. Něco se mu stane, je potrestán tak ošklivě, že si řekne: „Ach Bože, co jsem komu udělal?” To je Višnu tattva. Ale Šiva koná opačně. Šivův způsob je takový, pijete-li, zmizí z vašeho srdce. Dostanete infarkt a zemřete. On také zabíjí. Jednoho zabije přímo pro jeho dobro – zabíjí jednoznačně. Druhého zabije tak, že odejde ze srdce. Když Šiva zmizí, jak můžete žít. To je jeden způsob. Druhý způsob je, že ti, kteří jsou narozeni se Šiva tattvou, jako byl náš Sainath – Shirdi Sainath nebo jemu podobní lidé, dokonce i když žijí, dokážou to udělat. Vypijí všechno víno světa, všechny jedy světa, tak jak to udělal Šiva. Takže když Sainath zjistil, že hodně lidí kouří tabák, tak vykouřil všechen tabák světa. V Maháráštře se pokusil vykouřit všechen tabák, aby ho nikdo nesehnal. To je Šivův styl, přijmout všechen jed do sebe. A všechen ten jed vstřebat. Umí zacházet s těmi nejtěžšími věcmi tak, že jeden způsob jednání přichází skrze mozek. Protože Viráta je v našem mozku, tak jedná skrze něj. Takže na vás hraje triky. A to na nás působí, protože můžeme vidět, že někoho zabil. Takže si myslíme: „Velmi dobře Matko, potrestala jsi tu osobu.” Ale Šiva tattva vám způsobí problémy, které normálně nevidíte, ale vyřeší se velmi rychle. Jako problémy se srdcem. Nebo člověk, který má velmi špatnou Šiva tattvu, může mít všechny nevyléčitelné nemoci světa. Nikdo není zabit, ale člověk trpí každou minutu. To je způsob, kterým Šiva napravuje. Když se v nás Šiva Tattva probudí, tak se absolutně změní naše priority. Vidím, že těm, kteří přišli do Indie ze Západu, se docela hodně změnily priority, ale stále nedošlo k takové změně, k jaké by mělo dojít. Samozřejmě jsou tisíckrát lepší než jejich spoluobčané, kteří nejsou realizované duše. Ale stále existuje veliká připoutanost k věcem a penězům. Musí dojít k odpoutanosti. Rozumějte, v lidech nejsou věci nastaveny správně a není tam ostražitost. Abych vám dala hodně, hodně hrubý příklad, řeknu vám, že přišel jeden muž a bylo mu řečeno, že musí dát řekněme jedenáct rupií na púdžu. Řekl: „Ze zásady bychom neměli platit.” Tak já si myslím, že platíte jen ze zásady. Platíte jen za jídlo a ubytování, nikoliv za púdžu. Nevidí druhou stranu té věci a to, že Matka platí tolik peněz navíc, za které neplatíme. To si neuvědomujeme. Jak když jsem nedávno řekla, že Mě nyní lidé žádají, abych zaplatila za toto, zítra řeknou, abych zaplatila nájmy domů. Tak to bylo. Kdysi dávno existovaly takové poměry v Londýně, když jsem založila ášram. Požádali o všechno náčiní do ášramu, platila jsem nájem, platila jsem všechno. Nakonec řekli: „Nemáme žehlicí prkno, prosím pošli nám je.“ Dnes to není tak špatné, samozřejmě. Přesto stále když musejí zaplatit 5 rupií za taxi, pomyslí si: „Ach, musíme platit za taxi – Matka by to měla zaplatit.” Ale když platím 7000 – 8000 rupií, abyste mohli jet do Haridwaru, to je v pořádku. To je dobré, že nikdo nechce vědět, jak za nás Matka platí. Je to překvapující a velice Mě zneklidňuje váš postoj k této věci. To co těší, by se mělo dělat celým srdcem. Řekněme, když musíte koupit dárek přátelům a podobně, tak vám nevadí za to utrácet. Ale když máte zaplatit za púdžu, máte námitky. Za svoje prádlo jste vždy platili. Chci tím říci, že jsem viděla účet za prádelnu a byla jsem překvapena, kolik peněz se utratilo. Ale do 21 rupií byl zatažen princip, představte si to. Podívejte se na to. Když se na to podíváte, budete sebou šokováni. Ukazuje vám to, že přes to všechno jste dostali svoji realizaci. Vidíte tu štědrost. Je to velmi, velmi – rozumějte, je to velmi nepřípustné. Je to velmi hrubé. Takže připoutanost k tomuto hrubému životu musí zmizet. Obyčejný vesničan však tomu rozumí lépe, protože je nevinný. On je nevinný, ale vy nejste nevinní. To je důvod, proč se na vše díváte skrze váš intelekt. Přemýšlíte o tom. Kolik jsme zaplatili, kolik stojí toto, toto a tamto. Ale nevinný vesničan, i když má jen čtvrt rupie, by chtěl něco udělat: „Matko, to je vše, co mám”. Máme podobenství v Bibli. A to je to, oč tu běží. Každý by měl vidět, že naše odpoutanost začíná na úplně přízemní úrovni peněz. Nepotřebujete mít přátele, proč potřebujeme něco dávat přátelům? K čemu jsou tito přátelé? Jaké jiné přátele kromě Šiva tattvy potřebujete? Přemýšlejte o tom, jaký by byl váš život bez Boha? Musí začít odpoutanost. Priority se musí změnit a vy musíte vědět, že Bůh je ten, který je váš přítel, váš Otec, vaše Matka, který má být uctíván, nic jiného neexistuje. Tana, mana, dhana, vše je Bůh. Já samozřejmě od vás nic nechci, vy to víte. Ale takový by měl být i postoj člověka. Takže zaprvé – tento postoj se vyvine v člověku. V Sahadža józe samozřejmě máte velkou výhodu, že těm, kteří si osvojili tento postoj, těm se dostalo velké materiální pomoci, že důkaz najdete okamžitě. Důkaz existuje a ti, kteří to nepřijmou, trpí. Takže důkaz existuje. Musím vám dát příklad – zlatníka. Dala jsem mu něco, bylo třeba něco vytvořit na púdžu. Bylo poskytnuto hodně zlata a všeho. A on se ještě hloupě snažil na tom vydělat. Dostal rakovinu a umřel. Nic jsem neudělala. Ale věděla jsem, že na tom vydělal, věděla jsem to. Věděla jsem hodně věcí, nic jsem mu neřekla, nic, nikdy. Ani jsem se nikdy nezmínila. Dostal rakovinu a umřel, už není. Protože se vytratila Šiva tattva. Bylo to na púdžu, peníze světců, něco mělo být vytvořeno a on to neměl dělat. V tom je důkaz. Ti, kteří ho znali, se začali bát o své životy: „Ach Bože, už nic takového, alespoň od nás.“ Ale ti, kteří se odevzdali také v oblasti peněz, ne že bych si od nich něco vzala, ani od vás nic nechci. Ale přesto postoj, o kterém mluvím, je odlišný. Vyšli ven do světa, vydělali peníze, jsou velmi bohatí, daří se jim velmi dobře, jsou v pořádku. Mají tolik požehnání – všechno. Toto je první – odpoutanost od Nábhí čakry. Na nejvyšší místo bychom měli začít klást Šivu. Každá připoutanost může být napadena Šiva tattvou. protože Šiva tattva je zářivá jako diamant, briliant. Každý aspekt může být velmi jednoduše vyčištěn díky probuzení naší Kundaliní a naší ostražitosti. Pak uvidíte, že existují další připoutanosti, které máme. Jako je přátelství, soucit, kamarádství. Soucit se vždy týká osoby, která něco potřebuje nebo něco takového. Oni nemají soucit, týrali tolik lidí. Další možnost může být ta, že někoho příliš nenávidíte, někoho příliš milujete. Odpoutanost přichází, když nikoho nenávidíte a nikoho nemilujete. Přenecháte to Bohu. To je určitý způsob odpoutanosti, že to necháte na Bohu. Je to Jeho věc: „Bože, prosím, nebudu nikoho soudit. Posuzuji je jen podle Kundaliní a probouzím jejich Kundaliní. Pokud to dopadne dobře – dobře, pokud ne, v pořádku.“ Takže jste se odpoutali od odpovědnosti soudit ostatní. Soudíte pouze podle Kundaliní, jestli se to vypracovalo, dobrá. Ale vy jste jen jako barometr, to je všechno. Nebo jako stroj na napravování. Nejste do toho vtaženi. Takže zaujetí osobními životy a osobními vztahy jako matka, sestra, bratr a všechny podobné nesmysly musí být odstraněny. Takže, řekněme, když vaše matka není v pořádku, musíte za ní zajít a ujistit se, že se napraví. To je velmi důležité, matka musí být v pořádku. Pokud není, tak jí řekněte: „Nebudu jíst jídlo z tvojí ruky a hotovo. Naprav svoje vibrace.” Řekněte jí: „Raději získej realizaci, jinak s tebou nebudu mít nic společného. Přijdu se na tebe podívat, promluvit si a půjdu pryč.” Ukažte jí odpoutanost od ní. Buďte silní. Musíte napravit svoji matku. Je to velmi důležité, protože matka je součást Sahadža jógy, je to velmi důležité. Ale viděla jsem hodně lidí, kteří nevědí, jak odolávat. Musíte vytrvat v protestu, jeden po druhém, protože to je ta největší věc, kterou pro svoji matku děláte. Co jiného jí můžete dát? Cokoliv jí dáte, celý svět, nemá význam kromě toho, že svoji matku napravíte pro lepší život, věčný život, život Boha. Pak vaše žena, manželka, to je velmi nebezpečná situace. Pokud je vaše manželka negativní, bude pokračovat v tom, že vám bude vkládat do hlavy věci, které budou pracovat nečekaně, a vy budete překvapeni tím, co z vás vypadlo a co jste to řekli. Proč jste to měli udělat, proč jste udělali toto. Měli byste manželce říci: „Musíš se chovat slušně, musíš se napravit, nic naplat. Neexistuje kompromis. Budeš v jedné místnosti, já budu v druhé. Měla by ses uzdravit. Já ti nepomůžu.” Protože to je ještě víc nebezpečné. Víte, když je žena napadená, pak existují velmi vážné nemoci, které vzniknou z problému v Múladháře. Takže musíte být na manželku přísní. Měli byste ji přinutit, říci jí: „Nebudu jíst žádné jídlo z tvých rukou. Nebudu nic dělat, nic říkat. Jen přijdu a budu spát v jiné místnosti. Raději se nedotýkej mého oblečení. Pokud mě neposlechneš, nebudu s tebou mít nic společného.“ Nebo lépe: „Já jsem tvůj manžel, ať už následuji jakoukoliv dharmu, ty musíš následovat mě, pokud mě nechceš poslouchat, tak s tebou nemám nic společného.“ Žena může dělat totéž s manželem. Postupně ukazovat lhostejnost takovým způsobem, že porozumí tomu, že to nepřináší lásku. Takto ženy před dávným časem napravovaly muže. V současnosti, samozřejmě, pokud ženám něco dáte, tak je to potěší. Dokonce, i když mají (muži) milenku, dokud dávají manželce diamanty, tak je docela spokojená. V Indii to ještě není přijato. Ale na Západě jsem viděla, že to nikomu nevadí. Má-li manžel deset milenek, nevadí, dokud dává peníze, tak je vše v pořádku, nikomu to nevadí. To je zvláštní. Takže manželčin příbuzný, matčin příbuzný, manželovi příbuzní, blízcí příbuzní musí být napraveni. Na děti se musí dávat pozor. Neměli byste dovolit svým dětem, aby se dostaly ke špatným věcem. Pokud dělají špatné věci, nepřijdou do Sahadža jógy. Jste povinni, měli byste říci: „Nedám ti žádné peníze, nedá se nic dělat, nechci vás vidět, pokud nepřijmete Sahadža jógu.“ Co jiného můžete dát svým dětem kromě Boha? Můžete to udělat. Všichni to mohou udělat. Ale měli byste vědět, že Já to dělat nemusím. Tolik lidí říká: „Matko, Váš manžel není moc sahadžajogín.” To je v pořádku. Já vím, kam ho přizvat. Vím, kdy přizvat Moje děti, protože kdyby byly v józe, každý by řekl: „Založili rodinný podnik.” Dokud budou mimo, bude to velmi dobrý nápad, hlavně v Indii. Nejlepší je, když Mi odporují, držet je mimo. Mí bratři. Představte si Mé vlastní bratry, Moje vlastní, myslím. Bez pochyb si Mě všichni ohromně váží. Dokonce i Můj bratr řekl: „Díky Bohu, že teď bydlíš v mém pokoji, tak budou pro mě vibrace velmi dobré. Co si myslíš o mých vibracích?” Mluví o všem, ale není sahadžajogín. Všem jsem dala realizaci, všechno tam je. Ale nejsou sahadžajogíni – až na tuto oblast. Jinak by byli odpovědní za peníze, víte. Kolik peněz dostáváte? Snažte se, máme tolik peněz, všechny problémy. Se všemi těmi příbuznými okolo, nikdy nevíte. Někdo přijde a řekne: „Šrí Mátadží to přikázala.” „Ach, to je dcera Šrí Mátadží a to je na Její příkaz.” To se stává. Nechci všechen ten tlak na Moji hlavu. To je nejlepší způsob. Kéž by to naši politici pochopili, nikdy nemějte blízko svoje příbuzné. To je nejlepší způsob, jak něco řídit. Pokud máte příbuzné okolo, tak nebudete nikdy dělat věci správně. A i když uděláte věci správně, tak to vaši příbuzní pokazí. Takže všichni ti, kteří jsou sahadžajogíni, musí vědět, že byste se neměli pokoušet pomáhat příbuzným takovým způsobem, že zneužijí Sahadža jógu. Jako například když jste sahadžajogín a přivedete svoji matku a posadíte ji přede Mě. Nejdříve napravte její vibrace, napravte ji a pak ji přiveďte. To není Matčina zodpovědnost napravit vašeho otce, napravit vaši matku. To je vaše zodpovědnost. Když jsou v pořádku, je to jako byste Mi přinášeli květiny. Přiveďte svoje příbuzné, jako velmi dobrý dárek od vaší rodiny. Je to mnohem lepší, než abych je musela čistit Já. Pokud jste sahadžajogínem, všechny tři minulé a budoucí generace z obou stran musí být napraveny, tak to je. Tak jako Mě Malhotra přinutil. Měli byste se vymanit z rodinných pout a ze vší emoční nevyrovnanosti a emočních problémů, které máte. Tím, že pochopíte, že jediná věc, kterou by měli tito lidé mít, je Sahadža jóga. A někteří lidé by neměli být v Sahadža józe, jak jsem řekla. Můj vlastní manžel, Moje dcera a Moji příbuzní, budu je držet mimo. Všechny takové lidi, pokud nějací jsou, byste neměli mít v blízkosti Sahadža jógy. Měli byste být oddělení, abyste to zjistili. I když všichni Moji příbuzní jsou velmi dharmičtí lidé, extrémně dharmičtí, velmi dobří. Takoví, jací mají být, mají všechny kvality, všechno. Ideální. Ale nejsou v Sahadža józe. Takže nikdo z vás nemůže říci, někdo přikázal, někdo řekl. Musí to být tak, Matka musí říci. Tato odpoutanost musí přijít, trvá to. Obzvláště u Indů, neustále se bojí o své děti, matku nebo otce a tak dále a tak dále a tak dále. Chápejte, roky spolu, můj syn, moje dcera, můj syn, můj otec – v jednom kuse. Teď, díky Boží milosti se hodně lidí nějak zbavilo vší té zodpovědnosti, díky Sahadža józe, nebo ať už je to cokoliv. Nyní se začali soustřeďovat sami na sebe, protože máte svoji vlastní zodpovědnost. Takže tato odpoutanost musí být pochopena těmi, kteří přicházejí do Sahadža jógy, že jsou zde proto, aby obdrželi požehnání Sahadža jógy. „My sami budeme požehnáním.“ S takovou hrdostí. „Pokud chcete být v rodině, dobře. Pokud chcete Sahadža jógu, máte ji.“ Ale nenuťte je přijít do Sahadža jógy. Můžete však Sahadža jógu přivést k nim. Nastala doba, kdy s nimi musíte o Sahadža józe mluvit. Na počátku jsem říkala: „Nemluvte s nimi.” Ale těm, kteří jsou k ničemu, pokud nemají být přivedeni do Sahadža jógy, těm řekněte: „Nehodíte se pro Sahadža jógu, raději se neptejte”. Pak přijdou. Některým lidem musíte ukázat lhostejnost: „Nejsi schopný, nejsi dobrý, jsi příliš materialistický.“ Pak ten člověk řekne: „Dokážu ti, že jsem.“ Uskuteční se všechny odpoutanosti a tyto odpoutanosti jsou v Nábhí čakrách, a vy vystoupíte do své emoční strany v srdeční čakře. A pak musíte docílit dokonce i odpoutanosti od určitého druhu kolektivu, o kterém se domníváte, že je to kolektiv. Já tomu říkám bratrství bhútů, nikoliv kolektivita. Všichni neužiteční sahadžajogíni vždy vytváří skupinu a mívají velmi silné námitky ke všemu, co je moudré. Ke všemu budou mít připomínky. Nesmí být vůbec žádné připomínky. Neexistují alternativy, protože Šiva je absolutní. Jakmile je něco řečeno, je to řečeno, udělejte to a uvidíte, že to je to nejlepší. Alternativy budou druhá nebo třetí udělejte to a uvidíte, že to je to nejlepší. Ale pro Šiva tattvu neexistuje alternativa. Dám vám příklad. Řekla jsem lidem v Dillí, aby zorganizovali řekněme spolu s ostatními sedmidenní venkovní program. Bylo to citlivé, protože jsem věděla, že bude pršet. A pršet musí. Déšť může být zastaven, ale mělo pršet pro všechny ty vesničany, chápejte. Nemůžeme to zastavit jen kvůli sahadžajogínům. Samozřejmě že jsou sahadžajogíni důležití, proto jsem řekla: „Ať jsou spolu s ostatními sahadžajogíny.” Začali s alternativami, jen přemýšleli, že nebudou mít pohodlí. Ale Já si myslím, že to bylo dobře na jiné úrovni, že pro ně to nebude pohodlné se sahadžajogíny, jiná úroveň. Ale musí existovat porozumění, že když to Matka řekla, tak se to musí stát, ať je to cokoliv. I když řekne: „Zabijte někoho”, musíte to udělat. Udržujte si to v takovém rozsahu. Udržujte se na maximu. I když Ona řekne: „Musíte zemřít”, měli byste zemřít. Když Ona řekne: „Dobře, lži”. No tak vy tedy: „Budu lhát.” Například Rádhadží řekla: „Jaké jsou moje zásluhy (“punyas”), jaké jsou moje tresty (“papas”)? Jsem Jeho manželka. Co mohu dělat? On udělá cokoliv.” Toto je Šiva tattva (Šivův princip). Když je probuzena, uvidíte, přinejmenším ve Mě rozpozná Šivu. A uvidí, že toto je Šiva tattva. A tomu rozumí, protože ve stavu Šiva tattvy nepácháte žádné hříchy, jste bez hříchu. Když jste Duchem, jste bez hříchu, není ve vás žádný hřích. Předpokládejme, podle lidského chápání, odejde-li Šiva, člověk zemře. Je to hříšné? Proč někoho opouštět? Je to hříšné, že? Z obecně lidských důvodů, běžným chápáním si myslíte, že je to od Šivy hříšné opustit člověka a nechat ho zemřít. Například umře žena a zůstanou po ní děti. Můžeme za to vinit Šivu. Rozumějte, odešli jste a děti zůstaly bez matky nebo bez otce nebo něco podobného. Protože Šiva není hříšný, cokoliv udělá, je bez hříchu. Cokoliv uděláte, je bez hříchu. Takže idea hříchu skončila, protože ten kdo páchá hřích, je vaše ego. Ego páchá hřích. Ale když nemáte ego, tak hřích neexistuje, protože nic neděláte. Zůstáváte v Akarmě. Řekněme, že slunce svítí a svítí hodně a někdo chce být na slunci a pak se spálí. Není to chyba slunce, slunce svítí, to je jeho úkol. Ať už je prací Šivy cokoliv, tak to dělá. Není hříšný. Je to náš mentální přístup, který nás nutí myslet si: „Toto je hřích a toto hřích není.“ Ale když máme ego, tak pácháme hříchy. Když se zeptáte tygra: „Pácháš hřích, protože jíš krávu?“ Odpoví: „Nikdy jsem nevěděl, co je hřích. Nevím, co je hřích.” Existuje příběh o tom, jak několik misionářů odcházelo z vesnice, víte. Tak vesničané, chudí, nevinní vesničané vstali, aby jim poděkovali. Řekli: „Díky Bohu za to, že jste přišli a řekli jste nám, že existuje hřích. Nevěděli jsme, co je hřích.” Nevinní lidé nevědí, co je hřích. Protože Duch je nevinný, nemá hřích. Poslouchá jiné zdroje nevinnosti. Takže neexistuje hřích pro nevinné lidi. Pro Šivu neexistuje hřích, ať už chce dát Své požehnání rakšasovi nebo světci. Pro Něj neexistuje hřích, protože On je „bholenath“. On je nad hříchem. Cokoliv dělá, je nad hříchem. Protože ego Ho nemůže obklopit. Ego neexistuje. Protože my máme ego, pácháme hříchy. Jakmile je s egem skoncováno, už tam nejsme, tak kdo páchá hříchy? Když tam nejsme, kdo páchá hřích? Šiva nemůže páchat hříchy, takže jsme-li Šiva, pak nemůžeme páchat hříchy. Takže všechny tyto představy o předkládání alternativ na mentální úrovni jsou rovněž špatné. Ať řeknu cokoliv, okamžitě přijde deset připomínek. Zkouším na vás všechny triky. Protože vy jste zvyklí na konference že? Tak jsem řekla: „Dobrá, Subramaniane, co o tom můžeš říci?” Protože konec konců je tam mysl pana Subramaniana. Musím se ho zeptat. Pak se zeptám Venugopalana, poté se zeptám Maureen, všech těchto lidí: „Co k tomu máte říci?“ A oni řeknou svoje návrhy. Podíváte-li se na konferenci Božstev, tam nejsou žádné návrhy, žádné námitky, žádné alternativy. Žádné výhrady k nápadům vaší Matky, nic. Absolutní. Je to absolutní. Nikdo Mi nepředkládá žádné námitky. Nikdy. Žádné otázky. Nebudou vás poslouchat, nebudou poslouchat nikoho. Neexistují žádné otázky. Taková harmonie, naprostá poslušnost. A nejenže jsou upevněni ve svých kvalitách. Když se jim řekne, že to mají udělat, tak to udělají. To je ten rozdíl. Zkouší to. Občas se to objeví. Když řeknu: „Dobrá, jděte touto cestou a najdete to místo“, ale vy je nenajdete. Tak řeknete: „Matko, vidíte, řekla jste, abych šel tudy, to je ten důvod, proč jsme tudy šli a nenašli jsme ten kostel.” Ale Já neříkám, že najdete kostel. To je to, že Já se snažím zjistit, co si myslíte. Říkám vám svoje vlastní triky, tak buďte opatrní. I když vám řeknu: „Jděte tudy“ a vy jste nenašli ten kostel, je mi líto. Neměla jsem vám to říkat. Nebo jste tou cestou neměli chodit. Ale to není pravda. Musím vám říci, že to není pravda. Pouze se snažím zjistit, co tomu řeknete. Pokud jste chytří, řeknete: „Šel jsem tam, sice jsem neviděl to místo, ale viděl jsem něco jiného, Matko. To je ten důvod, proč jsi mě tam poslala. Teď vím, proč jsi mě tam poslala.” A o to jde. Vím, že je to sahadžajogín. Ale když řeknete: „Šel jsem tam, protože jsem si myslel, že najdu tuto věc, ale ono to tam nebylo a ty jsi mě tam poslala, ty jsi mě tam poslala.” A konec. Pokud řeknete: „Ty jsi tak řekla a to se stalo.” Já jsem to bez pochyby řekla. Ale co jsem řekla, byl jen trik, který jsem na vás hrála. Protože jedna z povah vaší Matky je to, že je Mahámája. Tak buďte opatrní, jak reagujete. Je pro Mě velmi důležité, abych poznala, jak daleko jste se dostali. To je jedna z věcí, podle které jste posuzováni. Ale pro vesničana je to úplně jiná věc. Když mu řeknu: „Pokud chceš, abych šla do té vesnice, vezmi vůz nebo volský povoz a jeď touto cestou, uděláme to.“ Ale na cestě bude jáma. A Já se udeřím. Tak řekne: „Matko, je mi velmi líto, že ses udeřila, mohl jsem se tomu vyhnout.“ Vidíte, bere zodpovědnost na sebe. Bere na sebe všechno. Protože: „Když jsi mě požádala, musel jsem jít tou cestou, ale mohl jsem tomu zabránit, kdybych byl opatrný.“ To je ten rozdíl, rozumíte, nepředávat zodpovědnost. Je to běžná lidská přirozenost, předávat zodpovědnost na někoho jiného. Nejlépe na Matku. Ale když toto děláte, ztrácíte všechny svoje punjas (zásluhy). „Zodpovědnost je moje, musel jsem udělat nějakou chybu. Musel jsem někde udělat chybu.“ Nebo: „Matka chce, abych se prostře- dnictvím toho něco naučil.“ Vždy, když něco uděláte, tak vám něco řeknu. Je to pro vás, abyste se něco naučili. Já se nemusím nic učit. Pokud se domníváte, že Já se musím něco naučit, tak teď už to víte. Vy se musíte něco naučit. A pokud tomuto porozumíte, vybuduje se ve vás určitá odpoutanost a odevzdání se. A budete ohromeni, jak moc se vám uleví od nesmyslných bolestí hlavy, které máte a od břemene, které s sebou vláčíte. Pokud pochopíte, že: „To celé je vtip, celá ta práce, celé drama je vytvořeno Matkou a já v tom jen hraji.“ Je to tak jednoduché. Tomu musíte porozumět. V tom je uložena radost. Ne v posuzování nebo nacházení jiných možností. Zkuste to. Ti, kteří to zkusili, se z toho velice těšili. A tolik věcí. Každou minutu vám mohu dát příklad. Uvedu vám jako příklad Gregoira, když jsem naposledy přišla do jeho domu. Mučil Můj život kvůli svojí ženě. Kdy bude mít porod, jaký bude, kdo s ní zůstane? Od rána do večera mluvil jen o tom. Dobrá, řekla jsem: „Něco uděláme. Tato žena s vámi může zůstat.“ A pak: „Jak se dostanu do Indie?” Myslím tím „Já” – bylo to tak důležité. Tehdy to nechápal, myslel si, že je velmi důležité udělat to. Nakonec jsem mu před odjezdem řekla: „Gregoire, tentokrát jsi Mi způsobil příliš mnoho starostí. Ale to je v pořádku.” Pak řekl: „Omlouvám se.” Jednoho dne Mi zavolal a řekl: „Matko, moje žena potratí. Odjela do nemocnice, není šance.“ Řekla jsem: „Zapomeň na to. Jeď do nemocnice, bude v pořádku.” Jel do nemocnice a oni mu řekli: „To je zázrak. Je úplně v pořádku, není žádný problém. Je v pořádku.“ Napadlo ho, jak Mi řekl: „Ach, Matka se o to stará, proč bych se měl obávat. To je hlavní, proč bych si měl dělat starosti?“ Dítě se narodilo dříve, přišel s tím ke Mně. Také jsem ho přesvědčila: „Ty víš, co říkám, co dělám. Že se o tebe postarám. Ale když převezmeš zodpovědnost na sebe a začneš o tom přemýšlet, pak nemohu pomoci.“ Vězte jen, že to máte nechat na Bohu. To vše je jen pro vaše dobro, pro vaše “hitha”. Vše je pro vaše “hitha”. Ať se jedná o cokoliv, občas na vás musím zakřičet, občas vás musím napravit, občas vám musím říci: „Nechoďte sem.” Někteří lidé, když se Mě dotknou, mohou Mi dát hrozné pocity. Pak řeknu: „Vy sem nechoďte, vy přede Mnou nestůjte. Odejděte.” To jim pomáhá. Ale když tady stojí, tak bhútové nikdy neodejdou, protože ti bhútové Mě chtějí trápit. Takže pokud této podstatě porozumíte, stanete se úplně odpoutanými a budete vědět, že pro naše dobro, pro naše zdokonalení musíte Matku neustále těšit. Pokud děláme věci, které Matku netěší, bude s námi konec. Abyste tomu rozuměli, co potřebujete – není to ani věk ani pozice ani kvalifikace, nic. Potřebujete moudrost. Hlubokou osobnost. Viděla jsem velmi mladé lidi, kteří byli tak rozumní. Jejich rodiče jsou hloupí, naprosto hloupí lidé. Takže potřebujete moudrou, hlubokou osobnost, abyste to udělali a měli byste se pokusit o rozvoj. To přijde pouze tehdy, přilnete-li k Šiva tattvě, která je pevná, která je Šiva Ačara, která je nehybná, absolutní. Není relativní, vůbec není relativní. K ničemu se nevztahuje, je absolutní. To vám dá hloubku. Takovou hloubku, která je nutná, abyste se usadili a mohli jít hlouběji. Šiva je váš guru. Guru je ten, který vám dává přitažlivost, abyste mohli jít přímo dolů, do hloubky. To je velmi důležité. A toto všechno, doufám, že díky dnešní púdže, se pokusíme ve vás ustálit ve velkém zákonu Šivy. Nechte naplnit svoji pozornost, každou částečku vaší pozornosti, nechte ji jiskřit a jásat oním požehnáním Šiva tattvy. Všem vám žehnám! Kéž vám Bůh žehná!