Šrí Mahašivarátri púdža: Odpoutanost a osvícení mozku, 29/02/1984, (nekontrolováno), Pandharpur, Indie

Takže teď už jsme všichni přijeli, to je dobře. Nuže, toto místo bylo zvoleno proto, že řekli, že navzdory (svatosti místa) tu je spousta hrozných lidí. Přesto sdílíme jejich problémy, ano? Víte, musíte vědět, že toto je moderní doba, a moderní doba má spoustu komplikací. Už přijeli všichni? Nejprve budu mluvit anglicky, pak v Maráthi. Jinak tito lidé nebudou nic rozumět a to nebude správné. V dnešní moderní době, místo, které má být svatým místem, se stává nejvíce bezbožným místem. Je to v současnosti takový stav obrácený vzhůru nohama. A když se snažíme vytvořit něco velmi zásadního, je to jako když má malá sazenice vzejít z kamenů, víte? Musí bojovat se spoustou věcí, takže musíme udržet naše mozky nedotčené a být rozumní ve všem a pokusit se zjistit, co můžeme dosáhnout naší trpělivostí a pochopením – to je velmi důležité. Myslím, že dnešek je velmi velký den pro nás všechny protože toto místo je místo Viráty, Šrí Vitthaly. Je to místo, kde se objevil Šrí Vitthala jednomu oddanému a zbožňujícímu synovi a když ho ten požádal: „Raději stůj na cihle“, On se tam postavil. A říká se, že tam stál a čekal. Někteří lidé říkají, že socha, kterou vidíme, vyšla z Matky Země na tuto písčinu a toto se o Pundarikaksh (s lotosovýma očima) stále traduje, že: „To jsou ti, kteří Mě a Moje rodiče přišli navštívit; a já jsem s nimi byl zaneprázdněn, takže oni stojí na stejné cihle, kterou jsem vyhodil.“ Nuže, celý příběh je třeba brát velmi rozumným způsobem, selským rozumem. Že Bůh sám je schopen všech druhů zázraků. My, kteří jsme stvořeni Bohem, děláme některé věci, které vypadají zázračně. Řekněme, že pokud vezmete tento svět, jaký byl před sto lety, lze říci, že dnes vidíme mnoho věcí, které by mohly být zázračné. Sto let zpátky, nikdo by si nemyslel, že bychom mohli mít všechny tyto úpravy udělány zde na tak odlehlých místech. Ale všechny tyto zázraky pocházejí z Boží moci. Takže jsme tvůrcem malou trošičkou tohoto zázraku. Takže všechny zázraky Boha nelze vysvětlit a ani by neměly být vysvětleny. Jsou mimo naši mysl a proto, aby lidé pociťovali přítomnost Boha, Bůh může udělat cokoliv. Může se pohybovat do všech tří dimenzí a také do čtvrté dimenze. Může dělat, co se mu zachce. Toto jste teď viděli ve svém každodenním životě, kolik zázraků se koná pro všechny z vás, a vy nemůžete pochopit, jak to funguje. Dokonce to funguje i na věci, které nejsou živé, a lidé docela žasnou, jak se tyto věci dějí. Takže nyní musíme věřit, poté, co jsme to všechno sami viděli, že On je Bůh, a On může dělat cokoliv, co se mu zachce. A my nejsme nic. My jsme nic. Nemělo by se ohledně toho nic rozumově vysvětlovat – ohledně chápání Božích zázraků. „Jak je to možné? Jak by to mohlo být?“ Nemůžete to vysvětlit. Pouze tehdy, když jste dosáhli toho stavu mysli, kde věříte, a to prostřednictvím svých zkušeností, že Bůh je všemocný. Je to velmi složité. Tato koncepce je velmi obtížná, protože jsme omezeni lidé, máme omezené síly, nemůžeme pochopit, jak by Bůh mohl být všemocný, Protože my tu schopnost nemáme. Tak tento Bůh, který je naším Stvořitelem, který je naším zachráncem, Ten, který si přál, abychom existovali, který je sám o sobě naší existencí, je všemocný Bůh, všemocný. On si s vámi může dělat, co se mu zlíbí. Umí vytvořit jiný svět, může zničit tento svět. Stačí jen, když má to přání. Moje představa přijet do Pandharpuru na Šiva púdžu byla taková: že Šiva reprezentuje Ducha, a Duch přebývá v každém z vás ve vašich srdcích. Sídlo Sadášivy je na vrcholu vaší hlavy, ale odráží se ve vašem srdci. Nuže, váš mozek je Vitthala. Takže přivést Ducha do mozku znamená osvícení vašeho mozku. Osvícení vašeho mozku znamená, že omezená kapacita vašeho mozku se musí stát neomezenou ve svojí schopnosti uvědomit si, realizovat Boha. Nebudu používat slovo „pochopit“ – ale „realizovat Boha“ – jak silný On je, jak zázračný On je, jak velký On je. Další věcí je, že mozek člověka může tvořit – samozřejmě z neživého; ale když Duch přijde do mozku, potom tvoří živé věci, živoucí práci Kundaliní. Dokonce i neživé se začíná chovat jako živé, protože se dotknete Ducha v neživém. Rovněž jádro uvnitř každého atomu nebo molekuly má Ducha této molekuly. A pokud se stanete svým Duchem… Dá se říci, že mozek molekuly nebo atomu je jako jádro, tělo jádra. Ale ten, který řídí jádro je Duch, který je umístěn uvnitř jádra. Takže teď máte pozornost, nebo tělo – celé tělo atomu – pak jádra, a uvnitř jádra je Duch. Stejným způsobem – máme toto tělo, pozornost těla. A pak máme… máme jádro – je mozek. A Duch je v srdci. Takže mozek je řízen Duchem. Jak? Že kolem srdce existuje sedm aur, které může být vynásobeno jakýmkoliv číslem, sedm umocněno na šestnáct set, jež jsou těmi, které pozorují sedm čaker, umocněných na šestnáct set – pardon – šestnáct tisíc. Nuže tento Duch pozoruje skrz tuto auru; pozoruje – Já znovu říkám: „pozoruje“ – přes tuto auru. Můžete si sednout? Můžete si sednout? Myslím, že by to bylo lepší. Není třeba rušit, jakmile jste to dali nahoru. Tato aura pozoruje chování svých sedmi center v mozku. Také sleduje všechny nervy, které pracují v mozku – znovu – „pozoruje“. Ale když si přivedete Ducha do mozku, pak jdete dva kroky vepředu, protože když vaše Kundaliní stoupá, dotýká se Sadášivy a Sadášiva informuje Ducha. Informuje v tom smyslu – odráží se v Duchu. Takže to je první stav, kde sledující aury začínají komunikovat prostřednictvím svých různých čaker v mozku a integrují ho. Když ale přivedete svého Ducha do mozku – jedná se o druhý stav – pak se opravdu stáváte seberealizovaným, úplným způsobem, úplným způsobem, protože pak se vaše Já, které je Duchem, stane vaším mozkem. Akce je velmi dynamická, to pak v lidské bytosti otevírá pátou dimenzi. Nejprve, když se stanete realizovaní, kolektivně vědomí a začne stoupat Kundaliní, jste ve čtvrté dimenzi, překročíte ji. Ale když váš Duch přijde do vašeho mozku, pak se stanete pátou dimenzí – to znamená, že se stáváte tím, kdo koná (muž/žena činu). Náš mozek teď například, říká: „V pořádku, zvedni tu věc nahoru.“ Takže se jí dotknete rukou a zvednete ji. Jste ten, kdo koná. Kdy se ale mozek stane Duchem, je Duch aktérem, a když je Duch vykonavatelem, pak se stanete dokonalým a úplným Šivou – seberealizovaným. Pokud se v tomto stavu rozhněváte, nejste připoutáni. Nejste člověk připoutaný vůbec k ničemu. Cokoliv vlastníte, nejste k tomu připoutáni. Nemůžete být připoutaní, protože Duch je odpoutání, je dokonalým odpoutáním. Nemusíte se trápit ohledně jakýchkoli připoutaností vůbec. Ani vteřinu, vy nejste připoutaní. Teď bych řekla, abychom pochopili odpoutanosti Ducha, měli bychom se prostudovat velmi dobře a jasně: „Jak jsme připoutaní?“ Jsme připoutaní zaprvé naším mozkem, nejvíce naším mozkem, protože všechny naše podmíněnosti jsou v našem mozku, a celé naše ego je také v našem mozku. Takže všechny naše citové připoutanosti jsou prostřednictvím našeho mozku, a všechny naše egoistické připoutanosti jsou také prostřednictvím našeho mozku. To je důvod, proč se říká, že po realizaci člověk musí zkoušet praktikovat Šiva Tatvu praktikováním odpoutanosti. Prosím, dejte Mi šál. Je tak chladno kvůli Šrí Šivovi. Nuže, jak praktikujete tuto odpoutanost? Každý z vás rozumí trošku anglicky, že? Protože se dostáváme do připoutanosti k něčemu, samozřejmě, prostřednictvím našeho mozku, ale i skrze naši pozornost. Takže se snažíme dělat to, co nazýváme Čitta Nirodha, to je regulovat a ovládat svoji pozornost: kam chodí, kam směřuje? V praxi Sahadža jógy, pokud musíte stoupat výš, musíte si zlepšit své vlastní nástroj, a nikoli nástroj druhých. To je jedna věc, kterou by člověk měl vědět naprosto určitě. Nuže, jen sledujte svoji pozornost, kam směřuje. Pozorujte se. Jakmile se začnete pozorovat, svoji pozornost, ztotožníte se více se svým Duchem. Protože máte-li sledovat svoji pozornost, musíte být svým Duchem, jak jinak ji budete pozorovat? Tak teď zjistěte, kam jde, kam chodí vaše pozornost. Za prvé, připoutanost je na všech hmotných úrovních k vašemu tělu. Tak vidíme, že Šiva – On nemá žádnou připoutanost ke svému tělu. Spí kdekoliv. Chodí na hřbitovy a spí tam, protože On není připoután. Nikdy nemůže být posednut jakýmikoliv bhúty nebo čímkoliv, nic takového. Víte, On je odpoutaný. Tuto odpoutanost je třeba sledovat a vidět skrze vaše vlastní připoutanosti. Nuže, protože jste realizované duše, zatím ještě ne Duch, samozřejmě ještě nepřišel do vašeho mozku, ale přesto jste realizovaná duše. Co můžete udělat, je, alespoň sledovat vaši pozornost, to udělat můžete. Můžete sledovat svoji pozornost velmi jasně tím, že vidíte, kam vaše pozornost směřuje. A pak, ovládat svoji pozornost, to také můžete udělat. Velmi jednoduché: abyste ovládali svoji pozornost, musíte jen odtáhnout svoji pozornost od tohoto k tomuto. Zkuste změnit své priority. To vše se musí provést hned po realizaci – úplné odpoutání. Takže když tělo vyžaduje komfort, snažte se dát tělu trochu nepohodlí. Zkuste to. Co si myslíte, že to bude pohodlné, zkuste, aby to bylo trochu nepříjemné. Proto lidé šli do Himálají. Vidíte, že jen přijet sem na toto místo nám způsobilo spoustu problémů. Ale jít do Himalájí – představte si to. Takže po realizaci brávali svoje tělo do Himálají: „Dobrá, projděme tím vším. Podívejme se, jak jednat.“ Takže to, co nazýváme etapou pokání, začíná právě teď jistým způsobem. Je to pokání, které můžete udělat velmi snadno, protože teď jste realizovaní. S trochou potěšení se snažte, aby toto tělo… Šivovi totiž nezáleží na tom, zda je na hřbitově nebo ve svém Kailáši nebo někde jinde. Je, kde je vaše pozornost, víte? Že vaše lidská pozornost je beznadějně špatná. Je to velmi spletitý nesmysl. „Toto jsme udělali kvůli tomuto.“ Existuje vysvětlení. Nebo jiní mají podat vysvětlení. Žádné vysvětlení není potřeba dávat ani přijímat ani o ně žádat. Žádné vysvětlování. Existovat bez vysvětlování je nejlepší způsob. V prosté hindštině: „Jaise rakhahu taise hi rahu.“ „Jakkoliv se mnou zachází, zůstanu v onom (patřičném) stavu, a užiji si to.“ Dále v této básni Kabír říká: „Pokud mě přimějete jet na slonovi“ – což znamená královský povoz – půjdu. Pokud mě přimějete jít pěšky, půjdu pěšky.“ „Jaise rakhahu taise hi rahu.“ Takže žádná reakce v tomto bodě, žádná reakce. Za prvé – žádné vysvětlování, žádná reakce. No a druhá je o jídle. Ale toto první hledání, které měli lidé jako zvířata. Žádnou pozornost na jídlo. Ať už máte sůl nebo ne, ať už máte to či ono – žádná pozornost na jídlo. Vlastně byste si neměli pamatovat, co jste jedli dnes ráno. Ale přemýšlíme, co budeme jíst zítra. Konzumujeme potraviny nikoliv pro chod tohoto těla, ale pro jakési větší uspokojení požitků jazyka. Jakmile začnete chápat, že požitky jsou známkou hrubé pozornosti – jakýkoliv druh potěšení je velmi hrubá honba za potěšením – za pocity. Je velmi hrubá. Ale když říkám: „Žádné potěšení,“ to neznamená, že byste se měli stát vážní lidé a lidé, kteří se tváří, jako kdyby někdo ve vaší rodině zemřel! Ale měli byste být jako Šiva. Tak odpoutaní. Aby se oženil, přijel na býkovi, který uháněl velmi rychle. Seděl na býkovi s nohama takto, vidíte, a býk rychle uhání a On se drží býka. S nohama takto! A přijíždí na svoji svatbu. A s ním přicházejí lidé s jedním okem, bez nosů, všelijací podivní, legrační lidé s ním přicházejí. A jeho žena se cítí docela v rozpacích, když slyší nesmyslné věci, které lidé o Šivovi vyprávějí. On se netrápil tím, jaká je jeho pověst, jeho reputace. Ale to neznamená, že se stanete hippies. Víte, to je ten problém: že jakmile začnete přemýšlet takto, stanete se hippies. Mnoho lidí věří, že pokud se pokusíte chovat jako Šiva, stanete se Šivou. Mnozí takto věří: že pokud si dáte „ganju“ (marihuanu), stanete se Šivou, protože Šiva brával ganju. Protože konzumoval to vše, aby to sprovodil z tohoto světa. Co Jemu záleží, zda je to marihuana nebo cokoliv jiného? Dejte Mu cokoliv, nikdy se neopije, není pochyb. Zkonzumuje to všechno. Nebo si lidé myslí, že pokud žijí jako Šiva, způsobem, jak On byl odpoutaný ohledně věcí a nestaral se sebeméně o svůj zjev. Jaký vzhled Šiva potřebuje, takový má. Ať se zjevuje jakkoliv, je krásný. On nepotřebuje nic, aby se udělalo. Takže připoutanost k čemukoliv je ošklivost. Je to ošklivost, je to nesmysl. Ale vy si můžete obléknout cokoliv, jak se vám líbí, i když budete v nejobyčejnějších šatech, budete vypadat velkolepě. Ale není to tak, že si řeknete: „Dobrá, tak za těchto okolností pojďme se omotat kusem prostěradla.“ Krása, která se ve vás vyvinula prostřednictvím Ducha, vám dává tu moc, že můžete nosit cokoliv, v čem se cítíte dobře, nemá to vliv na vaši krásu, vaše krása je tam pořád. Ale dosáhli jste tohoto stavu? A toho stavu dosáhnete jen tehdy, když váš Duch vstoupí do vašeho mozku. S lidmi orientovanými na ego je to mnohem obtížnější, a to je důvod, proč se nemohou radovat z věcí. Při sebemenší zámince spadnou dolů. A Duch, který je zdrojem radosti, prostě nevstoupí, neukáže se. Radost je krása. Radost sama o sobě je krása. Ale to je stav, kterého se má dosáhnout. Připoutanosti přicházejí různými způsoby. Dáme-li se do toho, pak máte připoutání ke své rodině, „Co se stane s mým dítětem? Co se stane s mým manželem? Co se stane s mou matkou, s mou ženou?“, a podobné nesmysly. Kdo je tvůj otec a kdo je vaše matka? Kdo je váš manžel a kdo je vaše žena? Ale Šiva nezná žádnou z těchto věcí. Pro Něj, On a Jeho síla jsou neoddělitelné věci. Takže On platí za jedinečnou osobnost. Neexistuje žádná dualita. Když existuje dualita, jen tehdy řeknete: „Moje žena.“ Stále říkáte: „Můj nos, uši, ruce, můj, moje, moje, můj.“ Jděte, jděte, jděte hluboko dolů. Dokud říkáte „můj“, existuje určitá dualita. Ale když říkám: „Já, nos“, pak není dualita. Šiva ta Šakti, Šakti ten Šiva. Neexistuje žádná dualita. Ale my pořád žijeme ve své dualitě a kvůli tomu existuje připoutání. Pokud není dualita, jaká je připoutanost, že? Pokud jste světlo a jste lampa, pak kde je dualita? Jste-li měsíc a jste měsíční svit, tak kde je dualita? Pokud jste slunce a jste slunečním zářením, jste slovo a jste jeho význam, pak kde je dualita? Ale když existuje toto rozdělení, existuje dualita, a kvůli tomuto oddělení se cítíte připoutaní. Protože jestli jste toto, jak budete připoutaní? Vidíte ten vtip? Protože existuje rozdíl a vzdálenost mezi vámi a vaším, to je důvod, proč se k tomu připoutáváte. Ale to jsem já, kdo je ten druhý? Celý tento vesmír jsem já, kdo je ten druhý? Všechno jsem já, kdo je ten druhý? Ale není to tak, je to mozková vlna nebo ego-mozková vlna. Sednout, sednout. Požádám, budu-li něco potřebovat. To je vyrušování ostatních. Sedni si. Hovoříme o velmi důležitém tématu. Nebudu potřebovat nic v tuto chvíli. Dokonce, i když sedím devět hodin, nebudu nic potřebovat. Prosím, posaďte se bez obav. Neměl byste vyrušovat. Posaďte se, prosím. Tak kdo je další? Nikdo! To je možné pouze tehdy, když váš Duch přijde do vašeho mozku a stanete se nedílnou součástí samotného Viráty. Viráta je mozek, jak jsem vám řekla. Pak vše, co děláte – když ukážete hněv, když ukážete svoji náklonnost, když ukážete svůj soucit, cokoli – je Duch, který vyjadřuje, protože mozek ztratil svou identitu. Takzvaný omezený mozek se stal neomezeným Duchem. Nevím, Já opravdu nevím, jak dát analogii pro něco takového. Ale co můžeme udělat, je pochopit to, že pokud barva spadne do oceánu, oceán stává barevný – to není možné. Ale – pokuste se pochopit, i když trochu barvy, omezené barvy spadne do oceánu, i když trochu barvy, omezené barvy spadne do oceánu, barva ztratí svou identitu úplně. Představte si naopak. Pokud je oceán barevný, a vylije se do atmosféry nebo na jakoukoliv část, jakoukoliv trošičku, nebo na jakékoli místo, na kterýkoliv atom nebo cokoliv, to všechno se stane barevné. Takže Duch je jako oceán, který má v sobě světlo. A když se tento oceán nalévá do malého šálku našeho mozku, šálek ztrácí svou identitu a vše se stává duchovním. Všechno. Můžete udělat všechno duchovním, všechno. Čehokoliv se dotknete, je duchovní: tento písek se stává duchovním, půda se stává duchovní, atmosféra se stává duchovní, nebeská tělesa se stávají duchovními. Všechno se stává duchovním. Takže je oceán, kterým je Duch, zatímco váš mozek je omezený. Takže se musí provést odpoutání od svého omezeného mozku. Všechna omezení mozku by měla být prolomena tak, že když tento oceán vyplní tento mozek, měl by rozbít ten malý pohár a každý kousíček toho poháru by se měl stát barevným, pestrým. Celá atmosféra, vše, na cokoliv narazíte, by mělo být barevné. Barva Ducha je světlo Ducha; a toto světlo Ducha působí, pracuje, myslí, koordinuje, dělá všechno. To je důvod, proč jsem se dnes rozhodla přivést Šiva Tatvu do mozku. První bod procesu je přivést svůj mozek k Šiva Tatvě tím, že řeknete: „Podívejte se, kam jdete, pane Mozek? Věnujete pozornost na toto a ono, a tím se zaplétáte – nyní se odpoutejte, staňte se samotným mozkem. Pouze mozkem. Odpojte se, odpoutejte se.“ A pak vezměte tento odpoutaný mozek, který byl zcela naplněný barvou Ducha. Stane se to automaticky. Dokud budete mít tato omezení pozornosti, nestane se to. Takže člověk musí opravdu, ale záměrně dělat tuto tapasju. Každý jednotlivec. Jsem s vámi; takže nepotřebujete žádnou púdžu tímto způsobem. Ale ten stav musí být dosažen a pro dosažení tohoto stavu budete potřebovat púdžu. Doufám, že mnoho z vás se stane Šiva Tatvami během Mého života. Ale nemyslete si, že vás žádám, abyste trpěli. V tomto druhu vzestupu není žádné utrpení. Pochopte, že toto je stav dokonalé a úplné radosti, že je čas, kdy se stáváte Niranandou. To je radost pojmenovaná v Sahasráře, název té radosti je Nirananda a víte, že jméno vaší Matky je Nira. Takže jste se stali Niranandou. Takže dnešní uctívání Šivy má zvláštní význam. Doufám, že to, co budeme dělat viditelným, fyzickým způsobem, se odehraje také jemnějším způsobem. Pokusím se postrčit Ducha do vašich mozků, ale zjišťuji, že je to někdy docela těžké, protože vaše pozornost je stále ještě vtažena, vpletena. Pokuste se odpoutat sami. Hněv, chtíč, chamtivost – to všechno. Snažte se je zredukovat. Rovněž co se týče potravy, jak jsem dnes řekla Warrenovi: „Požádej je, aby méně jedli, ne jako nenasytní lidé.“ Víte, jednou za čas, v den velkého banketu a podobně, jíte více, ale nemůžete jíst pokaždé takto. To není znak sahadžajogína. Snažte se ovládat. Snažte se ovládat svou řeč. Ať už vyjadřujete hněv ve svém projevu nebo vyjadřujete svůj soucit nebo jste uměle soucitní – pokuste se kontrolovat. Já vím, že někteří z vás asi moc neudělají. To je v pořádku. Pokusím se vám to říci mnohokrát. Budu se snažit vám pomoci. Ale většina z vás to může udělat a měli byste to zkusit. Takže ode dneška začneme naši Sahadža jógu na hlubší úrovni, kam někteří z vás nemusí dosáhnout. Ale většina z vás by se měla pokusit jít hlouběji. Každý. Pro tohle nepotřebujete lidi, kteří jsou velmi vzdělaní nebo mají dobré postavení v životě. Vůbec ne. Ale lidé, kteří meditují, jsou oddaní, jdou hlouběji, protože jsou jako první kořínky, které mají dosáhnout kvůli ostatním mnohem hlouběji, aby je ostatní mohli následovat. Nyní co se týče dnešní púdže – budeme mít velmi krátkou Ganéša Atharva Šíršu. Nebudou se omývat Moje chodidla a podobně, ale existuje rčení z Atharva Šírši, a můžete dát… kde se říká, že během Šiva púdže není potřeba omývat chodidla, jelikož jsou již čistá. Šiva je po celou dobu čistý, čistý, bez poskvrnky. Takže co budete omývat Neposkvrněnému? Někdo může říci, že: „Matko, když Vám omyjeme nohy, dostaneme vaše vibrace do vody.“ Tak odpoutaní, že není třeba omývat, ve stavu, kde budete zcela omyti, zcela vyčištěni. Pak budeme mít Déví púdžu, protože Gauri, která je Pannou, má být uctívána. Takže budeme říkat 108 jmen Panny, pak budeme dělat Šiva púdžu. Je mi líto, nemohu vám říct všechno v jednom krátkém proslovu všechno o tom, ale odpoutanost se musí sama začít projevovat ve vaší realizaci. Odpoutanost. Co se odevzdává? Není to nic, protože když jste odpoutaní, automaticky jste odevzdaní. Když lpíte na jiných věcech, nejste odevzdaní, to je vše. Co znamená odevzdat se Mi? Jsem tak odpoutaný člověk, Nechápu to všechno. Mám na mysli – co mám od vás dostat? Jsem tak odpoutaná. Nic. Takže dnes doufám se všichni budeme modlit: „Ó, Pane, dej nám sílu a onen zdroj přitažlivosti, ve kterém se vzdáme všech ostatních přitažlivostí ke všem potěšením, radosti ega, všeho, na co myslíme, ale měli bychom se dostat do čisté radosti ve formě Šiva Tatvy. Absolutně.“ Doufám, že jsem byla schopna vysvětlit, proč jsem dnes zde a proč je dnešek tak velký den. Vy všichni, kdo jste tady, jste obzvláště velmi šťastní lidé, kteří by si měli myslet, jak laskavý byl Bůh k vám, že si vás vybral, abyste dnes mohli být tady a tohle poslouchat. A pak, jakmile získáte odpoutanost, začnete cítit zodpovědnost – Abhiyukta – zodpovědný. Ale odpovědnost, ne dávat ego, ale zodpovědnost, která se děje sama o sobě, která se vyjadřuje sama o sobě, projevuje se sama o sobě. Kéž vám Bůh žehná.