19850504 – Jak udržovat Sahasráru otevřenou
Jediný způsob, jak dokázat udržovat Sahasráru otevřenou, je nutnost úplného odevzdání se. Co byste měli odevzdat? Kapka se musí rozpustit v oceánu, aby se stala oceánem. Kapka nemůže být větší než oceán, že ne? Co je tedy odevzdání se? Odevzdání našich podmíněností, našeho ega a těch uměle vytvořených hradeb kolem nás. Není to o tom, co si oblékáte, co jíte a co vlastníte. Je to o tom, co můžete dát a čeho se můžete vzdát. Visačky našich světských životů musí být odstřiženy. To musíme pochopit. Jinak je to jako pokrok otroků spoutaných okovy, řetězy přání, řetězy samolibosti, řetězy letargie, řetězem ega, které je jako kláda. Musíme tedy porozumět sami sobě. Odevzdání se znamená otevření Sahasráry, kdy ji udržujete naprosto otevřenou, takže se v nás upevní stav Nirvikalpa. Měl by tu být trvalý pokrok ve zdokonalování se. Neustálý pokrok ve vašem rozkvétání. Viděli jste někdy lotos nebo jinou květinu, že by rozkvétaly, rozkvétaly, pak někdy mezi tím nic a pak zas kvetly, pak zkolabovaly a zas znovu kvetly? Viděli jste někdy v přírodě takový nesmyslný jev? Stoupáte, zas spadnete, opět stoupáte a spadnete. Jen balóny ega a superega tohle dělají. A když se s nimi ztotožníte, stanete se velmi podivnou osobností. Lotos vaší Sahasráry je teď otevřený. Musí se otevírat více a více a více, nesmí náhle zkolabovat, znovu se otevírat a zas zkolabovat. Je to velmi komplikovaný jev, který vidíme na Západě, a někdy vás to může opravdu překvapit. Pro Mě je někdy přímo šokující vidět, jak někdo začne: „Ó, z tohohle jsem velmi nervózní,“ „Z tamtoho mám hrozné nervy.“ Někdo jiný Mi přijde říct: „Chci teď odejít ze Sahadža jógy!“ Další zas: „Ó, je to příliš, už to dál nezvládnu.“ Musíme si tedy uvědomit, že je v nás cosi velmi podivného, něco absurdního, proto se to děje. Jdeme kupředu, zpátky, kupředu, zpátky, stále dokola… Co je tohle kyvadlo? To nemůže dělat Sahasrára. Sahasrára není kyvadlo. Ta je lotos. Tím kyvadlem je čitta, pozornost. Pozornost, která jde zleva doprava, zprava doleva, stále dokola. Zatímco oblast Sahasráry je říší Boha. Když se Brahmarandra plně otevře, pak se ve vás otevřou nebesa. Kundaliní, která vzestoupila a dala vám realizaci, napomáhá tomuto subtilnímu otevírání, díky němuž Božské začíná vlévat do vašeho mozku všechnu svou jemnost. Ale pokud to z obou stran utiskujete těmi balóny, které se někdy rozevřou, pak zas zavřou, zas otevřou, Božské svou pozornost odvrátí, to byste měli vědět. Stáhne svou pozornost, a pokud se to stane mnohokrát, Božské ztratí zájem. Je to tedy na vás, abyste dosáhli toho stavu, kterého můžete všichni dosáhnout, stavu Nirvikalpa. V něm už se pak jen rozvíjíte. Po dosažení Nirvikalpy už nemůžete spadnout. Pokud někdo stále stoupá a padá, stoupá a padá, měl by vědět, že dosud nedosáhl toho stádia a že by se měl postavit sám sobě a říci si: „To ne! Musím se dostat do Nirvikalpy, odkud už neklesnu!“ Všechno vybírání, průpravu a podobně už jsme zvládli, teď musíte všichni skočit na loď. Už nám nezbývá čas na lelkování. Zde je to místo, které udělá čáru za naším cestováním doleva a doprava. „Protože manžel je takový, má žena je taková, mé dítě je makové…“ Nebudete ničím omluveni. Komu to vysvětlujete? Svému Duchu? Vysvětlete to svému Duchu. Bude mít pochopení? Vezme vám vibrace. Vezme vám radost, vaši pozici. Nastolit stav Nirvičáry je velmi snadné. Ale někteří ještě neudělali ani to. Natož pak stav Nirvikalpy. Musíte to brát velmi vážně. Ideologie, mluvení, diskutování, argumentování, to vás do něj nedostane, to ne. Jen meditace. A meditace je vlastně o tom čelit sobě samému a napravovat se. S plným porozuměním tomu, kdo jste. Ne všechno v Sahadža józe může být vysvětleno. Něco nemohu vysvětlovat, nejde to, protože nemáte ty síly porozumět. Celá příroda to dychtí vypracovat, ale vy se musíte naučit spolupracovat se svým Duchem. Není to ale spolupráce jen tak mimochodem. Jde o to být Duchem, plně se s Duchem sjednotit, to je nesmírně důležité. Nic vás nesmí zastavit. Protože jsou tací, kteří vás budou stahovat, jsou někteří zatvrzelí lidé a další, kteří jsou dosud posedlí. Pak jsou další, kteří jsou reptající duše. Nevěnujte jim prostě vůbec žádnou pozornost. Všichni budou ztraceni. Na tom nezáleží. Teď, v tomto čase, v tomto bodě, musíme odvrátit svou tvář od veškeré minulosti a začít stoupat do nové sféry blaženosti a radosti. Mohu vás ujistit, že díky vaší oddanosti se to vypracuje. Zkuste se ale zamyslet, co jsme vlastně dosud obětovali? Přitom žádná oběť není dost velká. Přesto – vzdali jsme se něčeho? Musíme tedy sami sebe utvářet tak, abychom pasovali do nového vzoru, do nových rytmů, do nové melodie Božské flétny. Nechť vám všem Bůh žehná.