19850804 – Cudnost 1

Magnetem uvnitř vás je Šrí Ganéša. Mnoho lidí ví, že mám ohromný orientační smysl. Tak se projevuje tento magnet, který je dokonalý. Díky tomuto magnetu se stále držíte, jste nastaveni, po celý čas zaměřeni na svého Ducha. Když nemáte smysl pro cudnost, budete se vychylovat sem a tam. Znenadání se stanete velmi dobrým sahadžajogínem, zítra z vás bude ďábel – protože tu není nic, co by vás poutalo k této velké myšlence Ducha. Postavme se tomu. Nyní nadešel čas pro každého z nás, pro všechny sahadžajogíny, aby pochopili, že největší věcí uvnitř nás není sex, ale cudnost. A tímto duševně vyzrajete. Je velmi udivující, jak se někteří lidé chovali v Bordi, dozvěděla jsem se to a byla jsem ohromená, jak se takto mohou chovat před vesničany z Bordi, kteří jsou nevinní, prostí lidé? Nejlepší věcí ale je, že když se oddáváte povrchnímu a nesmyslnému chování, které napadá vaši cudnost, pak se kupodivu od té činnosti izolujete. Například, když vyplýtváte svůj benzín, vaše auto se nemůže hnout, – je to tak, něco se vám stane. Neustále pokračujete v obtěžování lidí a mluvíte mezi sebou velmi povrchně. Proč musíte dělat všechny tyto věci – prostě tomu nerozumím. A pak to končí rozvodem. Pokud nejste cudní, nikdy neuvidíte, kdo je necudný a kdo cudný, nemůžete to vidět. Všichni jsou stejní: „Velmi dobře, velmi dobře, velmi milý člověk, velmi milý člověk.“ Chci říct, opravdu posedlí lidé jsou označováni za velmi dobré lidi. Někdy i v Sahadža józe, a já se začínám divit: „Co se děje, co to je? Jak je možné, že jsou tito lidé takto hodnoceni? Copak to nevnímají?“ Není tu žádné světlo. Dokonce i když dostanete svoji realizaci, dokonce i když váš Duch vypracovává vaše kolektivní vědomí, i když dáváte seberealizaci druhým, nejste nikde, pokud nemáte cudnost. Je to jako rozbité zrcadlo, které se pokouší něco odrážet; nikdy nemůže dát správný obraz. Je to velmi důležité. A musím vám to teď říct. Nastal čas, kdy vám musím říct, že toto je ta potíž v našem životě. Lidé se v první řadě budou ptát: „Koho si vezmu?“ K čemu ten spěch? Samozřejmě, že manželství je příznivá věc, měla by tu být svatba a manželství, mělo by existovat kolektivní potvrzení, ale proč? Abychom uctili cudnost uvnitř nás. Takže jsou sezdáni, pak mají děti. Pak chtějí mít dům, pak chtějí mít toto… Tak naprosto omezené věci stále a stále pokračují a světlo vašeho života se nešíří.