Víte, jsme tu na semináři, všichni jsme sahadžajogíni a dobře se bavíme, vtipkujeme, diskutujeme o věcech a tak dále. Ale… to je všechno v pořádku, chci říci, že se lze těšit, člověk by se měl vskutku těšit, protože celé stvoření bylo vytvořeno tak, abychom se radovali. Od počátku tvoření započala Ádi Šakti vesmíru drama – s pomocí božstev a všech sil, které stvořila, aby vytvořila tak nádherný svět, ve kterém dokážeme žít v naprosté radosti a úplné radosti z vlastního bytí. Když uvedeme příklad, včera jsme seděli u poslechu rág. Těmito rágami inspirovala sama Ádi Šakti realizované duše, které je daly světu. To celé tvořila skrze své různé aspekty, abychom se radovali, abychom nebyli bídnými nebožáky. Proč chtěla, abychom byli šťastní? Když jste totiž šťastní a uvolnění, Boží síla může uvnitř vás působit tak, aby vás pozvedla k velkoleposti, ke které jste byli předurčeni. Víte, celá ta hra okolo není hrou bez záměru. Skrývá se v ní něco nesmírně důležitého. A to nesmírně důležité je vědomí nejvyššího Boha, Boha všemohoucího. To je celý záměr Sahadža jógy. Všechny nejrůznější techniky, které používáme, jsou k němu mostem. Víte, musíte porozumět tomu, kým Šrí Mátadží na této Zemi je. Ona je Ádi Šakti. Kolik lidí ale vlastně ví, co znamená Ádi Šakti? Ádi Šakti je Síla samotného Boha všemohoucího. Je to to nejvyšší projevené ve vesmíru. A když se něco takového prvně ve vesmíru inkarnovalo, musí za tím být nesmírně důležitý důvod. A ten nesmírně důležitý důvod musí být vědomí Boha všemohoucího. Ve vašem těle se nachází různé čakry tanter. Instrumenty. Tantra znamená instrument. K čemu tyto čakry jsou? Lidé tráví spoustu času jejich čištěním, vyjímáním, dáváním do slané vody a opětovným vkládáním. Ale za jakým účelem? Víte, musíte se zamyslet, proč. Zkuste se zamyslet, proč tu jste, namísto dělání věcí stereotypně. Čakry pozvedají vědomí jedince krok za krokem, výše a výše, až dokáže dospět k trůnu samotného Všemohoucího. To je jejich účel. Takže ti, kteří to nedělají kvůli tomuto, jsou jako majitel rollsroysu, který ho rozebere, naloží do oleje, zase ho poskládá, nastartuje, ale nikam neodjede. Chápete? Celý ten instrument vám byl dán, abyste pozvedli svou pozornost k Absolutnu, k Všemohoucímu. Celá Sahadža jóga vám byla dána, abyste pozvedli svou pozornost k Absolutnu, k Všemohoucímu. I vaši přátelé jsou vám dáni za tímto účelem. Sama Ádi Šakti se před vámi objevila, aby vám tohle dala. A není žádných pochyb o tom, že Ádi Šakti je Mahámája. Co znamená Mahámája? A proč je Mahámája? Víte, měli byste se na tyto nejzákladnější věci ptát. Koneckonců, Bůh je prvořadým architektem tohoto vesmíru. A nedělá nic bezúčelně. Tomu musíte porozumět. Pokud má význam to, co děláme, s našimi omezeními, o kolik je důležitější Jeho cíl? Vezměte si, že v dávných dobách, více než před tisíc čtyři sta lety, řekl Ádi Šankaračárja lidem: „Jste Absolutnem, není žádný rozdíl mezi vámi a Bohem všemohoucím.“ „Advaita.“ Pokud jste tedy Absolutno, Átmá, tak dokud nejste obalamuceni, nemohlo by nastat tvoření, že? Protože byste si byli neustále vědomi, že jste Átma tatva. Jak byste mohli hrát ve hře tvoření? Neustále byste rozjímali v meditaci na své vlastní bytí. Těmto základním faktům je třeba porozumět. Mahámája byla tedy pro tvoření nezbytností. Byla nezbytnou pro evoluci stvořeného. Protože vám různými dramaty pomáhá vyvíjet se. A pouze, až dosáhnete určité úrovně, vás může ze sebe osvobodit, odkud vidíte nad máju, zříte Absolutno. V jedné z Púrán se říká, že Bohyně může být uctívána pouze těmi, kdo jsou jak inteligentní, tak stateční. Nemůže být tedy uctívána hlupáky a zbabělci. Tohle je velmi důležité, víte? Byli jsme obdařeni mozkem. Nedostali jsme mozek proto, abychom řešili maličkosti života. Mozek nám byl dán k vytyčení kurzu vedoucího k Všemohoucímu, k Absolutnu. Nepovede vás za ručičku. Od určitého bodu si ten kurz musíte nastavovat sami. Důvodem je, že dokud to nezvládnete, nejste hodni být předvedeni před Všemohoucího. Jen ti, kteří používají svou odvahu a inteligenci a sílu svého přání, mohou najít kurz a stát se hodni před Něj předstoupit. To vše je součástí evoluce lidstva. Abyste mohli chápat a docenit Všemohoucího, musíte mít vědomí, které je Ho schopno pojmout. Asi před dvěma lety přijela Šrí Mátadží do Rijádu, kde jsem jí představil vlastní báseň v sanskrtu. A Ona ji začala dokončovat, protože nebyla úplná. A jeden z veršů zněl: „Jak bych tohle vše mohla nalít do tak malých pohárů?“ Víte, protože vědomí, mozek, se dosud nevyvinul do bodu, aby dokázal vstřebat vyzařování, plnou váhu záře Všemohoucího. Jak lze tedy rozvinout mozek? Koneckonců, mozek je Ádžňa čakra. Rozvinete ho zaměřováním pozornosti na povahu Všemohoucího, Absolutna. Rozjímáním o Něm každičký den svého života. Takto jde pozornost nad, a nervy mozku se vytříbí, okvětní plátky Sahasráry se zušlechtí do bodu, kdy dokážou obdržet požehnání Absolutna a Jeho vědomí. Šrí Ádi Šakti je Jeho šakti, Síla, která všechno koná. To Ona vám mozek vytříbí. Vy sami tam ale musíte dávat pozornost. Pochopte, v Sahadža józe je to velmi snadné, protože člověku je dáno hodně času, kdy může zaměstnávat pozornost maličkostmi. Čakra může být napadena. Ale co na tom záleží? To napadení lze vyčistit během pěti, deseti minut. Proč se tím tedy zatěžovat. Víme přece, že to napadení skáče z čakry na čakru, a že Kundaliní se pohybuje od jedné čakry k druhé. Jaký by tedy mělo smysl soustředit se na záležitosti, které jsou triviální? Víte, v dřívějších dobách přišlo na Zem hledat Boha mnoho velkých hledačů. Nakonec, co je vlastně hledání? Co hledání znamená? Hledání Boha. Tehdy neměli ku pomoci Ádi Šakti. Vy Ji tu ale máte, přímo před sebou. Ujistěte se, že toho využijete. A zkuste se upevnit v tom bodě, který je Absolutnem. Můžete tu být v kolektivu, ale vztah mezi vámi a Absolutnem musí být individuální, jen vy a On. A když zříte Jeho, nevidíte nikoho jiného, chápete? Je skvělé být v kolektivu, být spolu, těšit se ze společnosti druhých, avšak vztah mezi vámi a ostatními by měl být takový, aby podporoval vzestup k absolutnímu Bohu. Musíme být zcela upřímní v tom, že celým účelem Sahadža jógy je tento vzestup. Sama velká Bohyně, Šrí Ádi Šakti, cítí takovou oddanost Pánu, že se to lidskými slovy vyjádřit nedá. Celá hra mezi Bohem Všemohoucím a Šakti je tou z nejhlubších mystérií lidstva a stvoření. A tím nejniternějším přáním Ádi Šakti je vzestup Jejího stvoření, Jejích dětí až k trůnu Boha všemohoucího, jako obětina Pánu. Tak jako my, když předkládáme Šrí Mátadží obětiny, jako květiny, odstraníme nejhorší květy a nabízíme jen nejlepší, ty nejdokonalejší. Když tedy Ádi Šakti nabízí svému Pánu své stvoření, jedná se o nesrovnatelně vyšší úroveň. Jen ti nejdokonalejší mohou být před Něj předvedeni. Chápete? Tomu je třeba porozumět. Jako lidské bytosti nemáme žádný význam, dokud nehrajeme určitou roli v tom dramatu mezi Bohem a Ádi Šakti. Celé stvoření může být zničeno, pokud neslouží k tomuto účelu. Protože z celého vesmíru je skutečný pouze Bůh a Jeho Síla. Vše ostatní je nepotřebné a bezvýznamné. Na konci tohoto tvoření zůstanou pouze Oni dva. Nesmíte brát tedy na lehkou váhu, co se právě děje. Jste nepostradatelnou součástí a dílky tohoto dramatu, toho nejhlubšího dramatu, jenž je tím základním, vnitřním kořenem vesmíru. Napadlo vás někdy, proč má Múladhára čakra čtyři okvětní lístky? Co to znamená? K čemu? Je to proto, že když sjednotíte Boha a Šakti v Sušumně (stř.kanál), v místě, kde se nachází Jejich nohy, najdete čtyři chodidla. Proto je to absolutní čistota, protože ztělesňuje sjednocení chodidel Pána a Jeho Síly, které spolu tvoří trůn pro syna, Ganéšu, Pána Ómkaru, aby na něm seděl. Tyto věci jsou zásadně důležité, velmi hluboké. A abyste mohli mít své místo ve hře Pána a Ádi Šakti, potřebujete absolutní čistotu, naprostou moudrost a naprosté vědomí toho, co se děje. Celé stvoření je pouze a jedině o tomto. Stvoření nebylo tvořeno proto, abyste si žehlili sárí a pečovali o své dhóbí – prádlo. To je absolutně irelevantní. Nebude tu ani století, natož věčnost. Ani organizovanost. Můžete organizovat do alelůja, dokud však nezafunguje přání Absolutna, nového sahadžajogína mít nebudete. Viděli jste to mockrát. Takové pěkné zkušenosti jsme měli v začátcích. Končili jsme v liduprázdných halách, navzdory masivní propagaci. Pochopte, vy nic neděláte. Pán Krišna svého času řekl: „Vy neděláte nic, vše dělám Já.“ Člověk sám sebe obelhává, když si myslí, že něco dělá či neudělá. Řekl: „Konejte, musíte konat! Ale výsledky svých činů přenechte Mně.“ Konejte tedy bez očekávání. To tím myslí. A jak tedy probudíte své následující činy? Víte, když člověk koná… Každý ví, co je levá a pravá strana. Že člověk koná skrze pravou stranu za použití síly přání levé strany. Tohle je každému dobře známo. Skrze kterou čakru člověk koná? Která čakra je čakrou aktivity? Kdo mi odpoví? Čakrou tvoření. Tohle všichni musíte vědět, to jsou základy. Svadhišthána. Dobrá. Svadhišthána na pravé straně, že? A Šudha Ičha (čisté přání) je nalevo. Jaký je tedy most mezi přáním Boha Všemohoucího a činem? Levá Svadhišthána čakra. Správně? Proto míří všichni bhúti do ní, aby se v ní usadili, aby zamezili propojení mezi vašimi činy a přáními. Prosté. Kamkoli bhúti tvrdě útočí, vězte, že jde o důležitou čakru. Ačkoli jsme tedy lidské bytosti, jsme díky Božímu požehnání osvícené duše. To znamená, že celá vesmírná tantra je v miniatuře umístěna uvnitř nás. To vykonala Šrí Mátadží. Řekla: „Umístila jsem vás tam, a co teď se sebou uděláte, to už záleží na vás. Když je tedy Šudha Ičha vesmíru… Každý ví, co je Šudha Ičha. Šudha Ičha je čisté přání vesmíru. A co je tedy to čisté přání vesmíru? Čisté přání vesmíru je přání samotného Boha všemohoucího. A jako takové proudí skrze Ida nádí vesmíru, neseno Bohyní Šrí Mahákálí, aby bylo umístěno, uloženo v Kundaliní. Proudí tedy vaší levou stranou – tedy mohlo by proudit levou stranou, když bude vaším přáním, aby vedlo vaše činy. Víte, dokud tedy nejste spojeni, vaše činy nemají význam. Jako když se mravenci bezúčelně hemží. Nejprve je tedy v sobě nutné upevnit čisté přání. Nechte ho proudit svým Ida nádím. Jak na to? Jednoduše. Modlete se ke Šrí Mátadží: „Ty jsi Šudha Ičha vesmíru a jako takovou Tě uctívám.“ Jestli jen můžete udělat tohle. Takto se k Ní modlit a modlit, pak bude vaším levým kanálem proudit tak mocně, že rozdrtí cokoliv, co v levé Svadhištháně máte, bude proudit do pravé a ovlivňovat vaše činy. Napravo nemůžete být napadeni, pokud máte silnou levou stranu. Rozumíte? To je tedy první stádium. Když tohle uděláte, Šudha Ičha… Nemusíte dělat víc. Šudha Ičha bude proudit skrze všechny vaše čakry a nakonec prolomí všechny blokády, které máte v mozku a naplní osvícením, nektarem, každičké nervové vlákno a buňky vašeho mozku. Tím se celé vaše vědomí a uvědomění změní. Změní se tak, že se vaše vědomí naplní vědomím Absolutna. A když se naplní vědomím Absolutna, jasně uzříte Šrí Mátadží, kým je, tedy Silou samotného Boha všemohoucího. Nebudete popisovat: „Šrí Mátadží udělala to a tamto…“ celou tu iluzi a drama. Někteří se v minutě cítí tragicky, pak šťastně. To je celé nesmysl. Jste-li upevněni v sobě samém, budete naprosto vyrovnaní z pohledu vašich nebeských rodičů, z pohledu Všemohoucího. Nejste na tom každý den jinak. Nezpochybňujete se. Nemůžete se totiž stát Nirvikalpou, dokud si tohle neuvědomíte. Protože součástí Nirvikalpy není jen nezpochybňování Boha, Šrí Mátadží, což je velmi snadné nedělat. Ale nepochybovat o sobě, že jste Jejich rozšíření. Protože jak Šrí Mátadží řekla, každičkého z nás učinila součástí Jejího těla. Pochybovat o sobě je tedy jako zpochybňovat Ji. Lidé se snaží vyhýbat uvědomění si, čeho se jim dostalo, když v Sahadža józe získali realizaci. Nechtějí si být vědomi, že se stali součástí těla všemohoucího Boha, samotné nevinnosti, Šakti. To totiž znamená, že se nemůžete chovat stejně, jako dříve. Nemůžete být připoutaní ke stejným věcem, jako jste bývali. Ani… Musíte se totiž změnit. Chápete? Připraveni? Dobře. A to je něco, čemu lidé nerozumí. A to je vyhýbání se Sahadža józe, utíkání z ní pryč. Podstatou Sahadža jógy je to, že lidské bytosti byly vzaty… Byla jim dána realizace, byly přetvořeny v část těla Božského a byla jim dána možnost pozvednout své vědomí do nejvyšších úrovní, dosáhnout realizace Boha. Je to takto prosté. Všechno ostatní je plýtvání časem. Člověk si musí uvědomit, že ač jsme sahadžajogíny, vesmír neřídíme. Vesmír je řízen pro nás. Chci říci, že ho pro nás udržuje v chodu Všemohoucí Bůh. A my ho pro Všemohoucího spravujeme. Nemůžeme rozhodnout, že to a to se musí stát, že příští víkend budeme mít dvacet lidí. To se nestane. Bůh rozhoduje o tom, kolik lidí chce, rozhoduje o tom, kde a kdy. My musíme být jen nástroji. Nikdo z nás nepohne vesmírem ani takto malinko, dokud se nám to nedaří na vlnách vyvěrajících z Všemohoucího a působících jako Jeho nástroje. Staré časy siddhi jogínů, kteří létali na oblacích, přetvářeli pohoří a vrhali blesky, jsou pryč, víte? To mohli lidé, kteří byli pravostranní, kteří vše chtěli dělat sami. Ale to my nejsme. My jsme součástí těla Bohyně a každý z nás musí být jako nervová buňka, které když mozek řekne, co dělat, musí to následovat. A jako takoví jsme všichni kolektiv. To je pravá kolektivita. A pokud každý z nás pochopí, že jsme nervové buňky mozku Bohyně, pronikající celým tělem, pak všechny hranice mezi národy, tím a tamtím, které dosud sahadžajogíny rozdělují, zmizí. Všichni pochopíme, že jsme jedním, že jsme stejní, že každý z nás je individuální, a že každý z nás má individuální vztah k Všemohoucímu. Pak odpadne mnoho falešných ztotožnění. Mluvíme teď stejným jazykem, není o tom pochyb, je to skutečnost. Je to jazyk vibrací. Pokud jste tam, pak nevíte jak, ale komunikujete s lidmi hovořícími různými jazyky. Je to skutečně tak prosté. Přál bych si, aby vám tato slova pomohla uvědomit si, čeho se vám v Sahadža józe dostalo, co Bohyně svou absolutní přirozeností učinila a z jakého důvodu. Takoví pak neplýtvají časem ani energií na ostatních věcech. Není nic vyššího než toto. A protože Bohyně sama je všemohoucí, mimo čas, mimo vše, vaše vědomí se tedy musí stát takovým, že to dokáže pojmout a sjednotit se s takovým vědomím. Jistěže s Ní můžete sjednotit své vědomí a vidět věci tak, jak je vidí Ona. K tomu se ale váš mozek musí rozvinout, víte? To je tedy to, na co se člověk musí zaměřit. A skutečně, nic ze všeho okolo není důležité. Na této úrovni nezáleží na běhu času, jestli se dějí zázraky nebo nedějí, protože pojem „zázrak“ už neexistuje, když se vše děje podle přání Absolutna. Kdo rozhoduje o tom, jestli je něco zázrak, či není? Lidé. Ne Bůh. Pro Boha neexistuje nic jako zázrak, protože pro Něj je možné cokoli. Snažím se tedy říct: „Zaháčkujte své vědomí výše, připojte se ve vyšší úrovni a udržujte se tam, abyste viděli, co se skutečně děje. A přes to všechno, čeho se vám dostalo, nemotejte se znovu v těch starých, nízkých kruzích, na které byl člověk zvyklý před realizací. Je to velmi důležité. Je to natolik důležité, že ani nevím, jak to vyjádřit. Pracovat na zvýšení kapacity a struktury mozku, aby mohl pojmout, co je Absolutno. Nevím, jestli je k tomu ještě třeba něco dodat. Pamatuji si – dávno, když jsem poprvé potkal Šrí Mátadží, byl tam Gregoire a motala se tam se mnou spousta dalších chlápků. Vzpomínám si na jedno ráno, když jsme spali v Jejím bytě v Londýně. Vyptával jsem se Jí, a když jsme mluvili o máji, iluzi, řekl jsem: „Matko, přál bych si dostat se nad máju.“ Ona odpověděla, tehdy před sedmi, osmi lety, řekla: „Jednou budeš, jednou Mne dostihneš.“ Řekla: „Dostihneš Mne.“ Snažím se říci, že to je to, o co bychom měli všichni usilovat. Zkuste jít nad to. Nad to můžete jedině tehdy, když se můžete dotknout chodidel Absolutna. Absolutno je jako vrchol hory, jenž sahá nad mraky. Nemůžete vystoupat nad mraky, dokud nespočinete na vrcholu hory. Nemůžete tedy vyrůst nad máju, iluzi, to je neproveditelné, dokud se vaše vědomí nedotkne chodidel Absolutna. Nad májou totiž není nic než Absolutno. Átma tatva. Víte, že Átma tatva sídlí v srdci Boha všemohoucího a stoupá do Sahasráry tančit jako Sadášiva. Srdce je tedy velmi důležitý orgán. Rádžabhaj řekl, že když mu Šrí Mátadží dávala realizaci, řekla: „Vy, mladí muži, tak tvrdých srdcí.“ A v jádru věci měla pravdu. Většina lidí má tvrdé srdce, ne nutně vlastní chybou, ale možná jako důsledek jejich zkušeností s tímto světem. Naše srdce by však měla být jako lotos. Netuším, kdo jste se lotosu dotkl, ale jeho lístky jsou tak měkounké. Jako hedvábí. Lidské srdce by mělo být takto jemné. Víte, dostali jsme realizaci nehledě na to, čeho jsme se dopustili, díky Boží milosti, díky Jeho soucitu, hlubokému soucitu a hluboké lásce k lidstvu, k dětem své Šakti. On to přislíbil. Řekl: „Zapomeňte na všechno, pusťte vše z hlavy, Odpusťte přece.“ Odpouštím jim, odpouštím. Musíme mít takto stejně nastavené srdce ke zbytku lidstva. Když učedníci Krista… Petr se Krista jednou zeptal: „Kolikrát mám bratrům odpustit? Sedmkrát?“ On odpověděl: „Ne. Sedmdesátkrát na sedmou.“ Měl na mysli – nekonečněkrát. Věřím, že nelze být dobrým sahadžajogínem, dokud člověk není laskavý a mírný. Laskavost a mírnost neznačí slabocha, avšak jemnost, snažit se ze srdce napomáhat druhým. Mít na zřeteli, co Šrí Mátadží řekla v přednášce – pečovat o jejich hitu. Zkoušet nalézt způsob, jak udělat to, co je pro ně nejlepší, jak je vést tak, aby stoupali. To znamená překonat sám sebe. Víte, když je na vás někdo tvrdý… Je tvrdý na vás? Jste-li Átmá, jak by na vás mohl být tvrdý? Jste-li Átmá, snesete všechno. A navzdory tomu, zkuste to vyřešit. Jediná věc, u které se od nás neočekává tolerance, je jakákoliv urážka samotné Bohyně. Tehdy musíme být silní a pevní. Neznamená to ale, že vezmeme spravedlnost do svých rukou. Spravedlnost patří Všemohoucímu, ne nám. I Kristus řekl: „Nesuďte, abyste nebyli souzeni.“ Jasně tedy řekl, že nemáme právo soudit. Na konci to nebudeme my, kdo bude třídit, kteří půjdou do nebe a kteří do pekla. To udělá někdo jiný. Nemůžeme tedy soudit. Spravedlnost musíme nechat na Bohu, i to, jak jí pro nás nastolí. Není možné, abychom Všemohoucího připravili o jakoukoli z Jeho kvalit, jako o spravedlnost, úsudek, rozhodnost, plánování. Ty patří Jemu. My je pouze necháváme působit. Když jsme však laskaví k bližnímu svému, ke všemu živému, co se hýbe, v souladu s jeho vlastní dharmou života, činíme Pána šťastným. Tím nemyslím jít cestou džinistů nezabíjením hmyzu, protože v dharmě hmyzu je skončit rozšlápnutím lidskou chůzí. Kdybychom oba nebyli takto stvořeni, nebylo by možné žít normální život. Nebláznit, víte? Musíme jíst. To neznamená, že nezabijete kuře, abyste k němu byli laskaví. Musíte žít v mezích. Nikde ve světě však nemá místo zbytečná krutost. Pán není krutý. A pokud s Ním máme sdílet Jeho podstatu a povahu, musíme být jako On. To, co se vám tedy snažím říci, že i přes veškerou nádheru, která Bohyni obklopuje, což tak být musí, protože je koneckonců Šrí Ádi Šakti, nezapomínejte, že to nejhlubší přání našeho srdce, ta Šudha Ičha, je pozvednout se k chodidlům Jejího Pána, jako obětina, která je Ho hodna. Různými kličkami se vás během celého dramatu nepřetržitě snaží přivést k tomuto bodu. A říkám vám, že kromě tohoto v celém vesmíru neexistuje nic, co by stálo za to dělat si starosti. Jestli Matku milujete, snažte se být hodni toho, aby vás nabídla svému choti. A milujete-li Otce, snažte se být hodni toho být Mu nabídnuti. A jestli je milujete oba, bude to fungovat, Jejich láska bude totiž působit skrze vaše srdce, obě se smíchají a nebudete moci jinak, než růst. Žijte srdcem, ne mozkem. Tedy ne egem a superegem, a nezpochybňujte vnitřní touhy svého srdce. Nezpochybňujte je, to nelze. Jsou mimo logiku. Žijte srdcem! Vyjádříte-li své srdce, dovede vás to k takové spokojenosti se životem, ve které se na nikoho nedokážete zlobit. Budete neustále tak šťastní, že vás vaši Rodiče zcela bez námahy pozvednou na tu úroveň, která vám byla předurčena v momentě vašeho stvoření. Víc říkat nemusím. Džej Šrí Mátadží! Nevím, nějaké otázky?