Od sebepoznání k sebeuvědomění (25 min)

(Location Unknown)

19860504 – Od sebepoznání k sebeuvědomění

Ve své zemi jsem viděla, když jsme bojovali za svobodu, jak se Můj otec vzdal všeho majetku, svého povolání, s jedenácti dětmi v rodině. Z paláců jsme se stěhovali do chatrčí na mnoho dní, mnoho let. Pro vnější svobodu uděláme cokoli. Pro subtilní svobodu však musí sahadžajogíni udělat všechno, co jen mohou. Nejprve je nutné pochopit, být si vědom, mít neustále ve vědomé mysli, že jste jogíni. Jste ti, kteří jsou mnohem výš než zbytek lidstva. Že spasení celého lidstva záleží na vás. Budete sloužit účelu stvoření. V prvé řadě si tedy musíte být ve svém vědomí vědomi toho, že na vás velmi záleží, že kvůli tomu vám byla dána realizace. Jak můžete stále žít se svými podmíněnosti a svým egem? Podmíněnostmi v tom smyslu, že když řekněme přicházíte z křesťanského náboženství, pak musíte něco z toho náboženství přinést do Sahadža jógy, nebo když přicházíte z hinduismu, tak chcete přinést trochu toho. V Sahadža józe máme všechny jejich podstaty, ty čisté základy těchto náboženství. Ale nemůžeme mít ty hrubé nesmysly. Všechny tyto věci jsou jako špína překrývající naši Sahasráru, které je třeba se zbavit. Ačkoli si své čakry uvědomujete, jste si jich vědomi, neudržujete je čisté. Normální lidé, když mají oblečení, domy, snaží se je udržovat čisté. Ale vy se ani nestydíte, když jsou špatné. Protože po nějakém čase si jich také přestáváte být vědomi. To znamená, že jste se stali subtilnějšími, ale ve svém vědomí ještě subtilní nejste. Je tolik věcí, které znáte lépe, než lidé, kteří nejsou realizovaní, jako absolutní realitu. Například ani nepoužíváme vibrace. Kdykoli je to potřeba, my je nepoužijeme. Nebo někdy mechanicky, jako stroje, začneme dávat bandhany. Stále si tedy nejste vědomi svých čaker. Nepatrně vědomi, když se na ně zaměříte, ale jinak ve svém centrálním nervovém systému si jich ještě tolik vědomi nejste. To proto nevíte, proč a co se kdy musí dělat. Dokud nedosáhnete stavu Nirvikalpa, nemůžete se pohnout kupředu. Například Já vím o všem, co dělám. Mohu ovládat jakoukoli sílu, kdykoli chci. Mohu absorbovat jakoukoli negativitu, kterou chci, nebo neabsorbovat žádnou negativitu, když nechci. Můžete být ode Mě tisíc mil daleko, vím všechno o každém z vás. Možná neznám vaše světská jména, ale znám vás jako nedílnou součást své bytosti. Mohu se také chovat jako běžný člověk, úplně jako vy, stárnout jako vy, používat brýle, dělat všechny věci, které Mě činí naprosto lidskou. Přijala jsem tuto roli vědomě. Ne nevědomě. Být ničím je nevědomé. Jestliže si tedy musíte být vědomi toho, co děláte, musíte při tom být ostražití. První věcí, které jste dosáhli, je klid, mír. Dokonce i teď však shledávám, že klid, který by měl přejít v radost, se stal hádkou. Pravda je jen jedna, o pravdě nemůžete polemizovat. Je stejnorodá. Nehádá se sama se sebou. Nejsme si vědomi svých prstů. Ale když máme něco uchopit, všechny se spojí. Takže ta část mozku, která vypracovává tu nevědomou část toho všeho, se musí stát vědomou. A o tom je evoluce. Držet se tedy jakéhokoli konceptu, je proti evoluci. Musíte se naučit čelit realitě, akceptovat realitu a jednat opravdově. Pak můžete říct: „Matko, to je zázrak.“ Něco se stane a je to zázrak. Možná pro běžné lidi, možná i pro sahadžajogíny. Ale ne pro Mě. Protože Já vím, jak to je. Abyste tedy vyrostli nad toto polovičaté vědomí, každý musí sledovat, jak to vypracovává. Celý systém vašich vzájemných vztahů se musí kompletně změnit. To je velmi důležité, přinejmenším pro západní lidi. Protože alespoň v Indii vědí, že lidské snažení vás nepřivede nikam, že se musíte soustředit na svůj vzestup. Myslím, ti opravdoví Indové. Někteří z nich Sahadža jógu využijí a pak zmizí. Někteří. Ale většinou vědí, že si musíte být vědomi toho, co jste dostali. Můžeme tedy říct, že my máme sebepoznání, ale neuvědomujeme si své vlastní Já. Tak například, když řeknete jméno nějakého velkého světce, cítíte, že vibrace proudí. Také víte proč – protože je světec. Ale proč to tak není s vámi, sahadžajogíny? Proč neproudí vibrace, když se řeknou vaše jména? A přitom jste proti nim ve výhodě, protože sama Ádi Šakti sedí přímo před vámi. Oni neměli nikoho, kdo by jim o tomto všem řekl. Má to však tu nevýhodu, že to berete za samozřejmost. A také ve svém projevu, když něco říkáme, když se vyjadřujeme, jsme přirození? Děláme to ze srdce? To vědomí, že to dělám ze srdce, je to, čeho chci, abyste dosáhli. Například jsou lidé, kteří velmi mnoho pracují pro Sahadža jógu. Ostatní to berou prostě jako samozřejmost. Nechtějí pomáhat. Chtějí mít všechno naservírované. To ukazuje, že si nejsou vědomi svých vlastních sil radosti. Když něco dělají od srdce, nikdy nepocítí úsilí, které do toho vložili. Budou vnímat jen to, čím byli požehnáni, čeho dosáhli. Pak ten druhý stav je, že jste si vědomi všeho, co děláte. Kde nebudou žádné chyby. Ať uděláte cokoli, co může vypadat jako chyba, změní se to ve správné. Tam ještě zatím nikdo není. To musím říct, protože někteří si myslí, že veškerá Moje chvála se týká jich. Tak například, dnes jsem si potřebovala seřídit hodinky, tak jsem je natáhla. Řekněme, jednoduchá věc. To jsem udělala, řekla bych, jaksi nevědomky, ale celkem vědomě. Protože hodinky se zastavily a Já věděla, v kolik hodin mám být na púdže. Vědomě jsem se tedy nastavila sama proti sobě. Kdyby se hodinky nezastavily, dorazila bych dříve. Ale to by nebyl ten čas, kdy jsem měla přijít. A tak jsem musela otočit šroubkem, abych je zastavila. Takže, ať provedete jakoukoli nezbednost, víte o tom a můžete tak hrát i na sebe. A pak můžete hrát hru – „Ó, udělal jsem chybu a podobně.“ Prostě jen tak. Tento stav je však ještě daleko, to vám musím říct. Právě teď, ve stavu, ve kterém jsme, děláme ještě mnoho chyb, protože si nejsme vědomi sami sebe. Na hrubé úrovni chápete slovo sebeuvědomění takto: Například někdo musí jít na pohovor, tak si pečlivě vybere oblečení, načeše si vlasy, než vejde, tak si odkašle, vědomě. Ale když jde o náš růst, máme k němu uvědomělý postoj? Nebo to bereme za samozřejmost, že nás Matka teď hezky okoupe, položí nás do kolébky a vynese nás tam? Musíte vyzrát ohledně svého růstu. Pak se můžete ptát, co máte dělat. Každý den se na sebe upřímně podívejte. Pravdivě zhodnoťte, kolik času trávíte světskými starostmi a kolik času věnujete svému růstu. Přenechali jste všechny své starosti Bohu všemohoucímu? Osvobodili jste se kompletně od vlivů svého prostředí? Opustili jste úplně všechno minulé, nechali jste všeho, co bylo nesmyslné? A jak se chovám k ostatním? Jak mluvím s ostatními, kteří jsou sahadžajogíny? Někdy jsem překvapena, že když je jeden sahadžajogín napadán nejogínem, skupina jogínů ten nesmysl podpoří. Nebo sahadžajogín, který musí růst, věnuje více pozornosti negativním lidem než pozitivním. Přátelí se více s těmi, kteří jsou negativní než s pozitivními. Je přátelštější a otevřenější vůči negativním lidem, než vůči pozitivním. Musíte se držet těch pozitivních, ale je to vždy naopak, protože je v tom vždy velmi subtilně i ego. Všechny tyto subtilní souvislosti jsem vám řekla už mnohokrát. Jenže s vašimi komplikovanými mozky, které jsou jako stroje, jako rozbitý počítač, si z toho, co jsem řekla, můžete vyvodit určité závěry, které jsou pravým opakem. Například řeknu: „Zapomeňte na minulost.“ Znamená to snad, že máte zapomenout všechno dobré ze své minulosti? Abyste nepochopili, proč se chováte tak či onak? Zapomenout na minulost znamená nedovolit minulosti, aby vás přemohla. Mozek, který je jednoduchý, přímý, který má v sobě lásku, dokáže rozumět tomu, co říkám, naprosto jasně. Tento komplikovaný mozek se musí napravit. Nejlepší způsob je přestat myslet. Prostě přestat myslet. To je to, co musíte udělat. Když přestanete přemýšlet, cítíte, že není třeba nic dělat. Ale jen pouhým přemýšlením neuděláte nic. Tak například, teď k vám mám mít proslov. Ale začnu o tom přemýšlet. Co uslyšíte? Můžete slyšet mé přemýšlení? Musíte říct: „Rozsviťte tato světla,“ že? Ale namísto toho o tom začnete přemýšlet. Budou rozsvícena? Musíte pochopit, že přemýšlením ničeho nedosahujete. Přemýšlení je úkryt líného muže, který je zvyklý vyhýbat se práci. Když jsme jednou někam šli, požádala jsem paní, která u nás pobývala: „Uvařila bys pro nás něco?“ Když jsme se vrátili, nebylo navařeno nic. Sama jsem přitom vařila každý den, ale ona neuvařila nic. Zeptala jsem se: „Proč? Proč si pro nás nic neuvařila?“ Řekla: „Myslela jsem, že se najíte venku.“ Byla to západní dáma. Můj manžel řekl: „Dobrá, jdeme se najíst ven, ale ty zůstaň doma.“ Řekla jsem: „To není hezké.“ Řekl: „Ne, jen ať ví, že to co vymyslí, si má sníst sama.“ Takže tohle jsou výmluvy, které jste se naučili dříve. Vychytralost. Neargumentujte o tom tedy. Neargumentujte o Sahadža józe. Nepřete se svými lídry. Ani kdybyste byla jeho manželka, nepřete se. Zažili jsme perné časy, kvůli manželkám některých lídrů. Protože se své manžely snažily ovlivňovat. Pokud jde o Sahadža jógu, jich se to vůbec netýká. Řekněme, že pracujete v kanceláři a váš manžel je významný funkcionář a vy jste úřednice, dovolila byste si opravovat manžela? V tomto případě ženy musí tu organizaci vyživovat, vyživovat manžela láskou od srdce, a ne z mozku. Myslím, že je úžasné narodit se jako žena, například jako Já, protože se mohu těšit srdcem, emocemi, emocemi své lásky, působením a hrou své lásky. Je to tak velkolepé a žádná Inkarnace si toho nemohla užívat tolik jako Já. Ženy by se neměly cítit degradovány, když mají pečovat o srdce. Určitým způsobem jsou ve vyšší pozici. Můžete fungovat bez přemýšlení, ale nemůžete fungovat bez srdce. Ženy by se tedy neměly dohadovat se svými muži, pokud jsou to lídři. Vlastně ani jinak by se člověk neměl dohadovat. Protože když jsou ženy příliš hádavé, jejich muži začnou být hluší. Oni prostě neslyší, o čem ženy mluví. A když jsou velmi agresivní, jejich manželé začnou být úplně zamlklí. Ve vztahu se tedy jeden k druhému musíte chovat přirozeně, aby muž byl mužem a žena ženou. Měli byste se stát více ženskými a více mužskými. Pak poznáte tu zábavu. Představte si, že by na světě existovali jen muži nebo jen ženy, co by se stalo. Je tedy třeba vědět, že si ve svém vědomí musíme být vědomi, nakolik jsme dosáhli uvědomění ve vztazích mezi sebou. To je kolektivní vědomí Viráty, mozku. Tedy Sahasráry. Sahasrára je tedy v zásadě Višnu tatva. Ale Božstvem je Mátadží Nirmala Déví. Na tom můžete vidět, k jak krásné došlo integraci. Všechny síly Šrí Višnua musí jednat podle Božstva, odevzdané u lotosových chodidel Božstva. Vědomí Šrí Višnua je tedy v absolutní moci Božstva. Nechci zde hovořit o tomto velkolepém Božstvu. Bylo by to příliš. Protože by vás to mohlo naplnit posvátnou bázní. Takže cokoli pracuje, nechte to pracovat. Říká se, odevzdejte svou Sahasráru tomuto Božstvu. A pro vás je to tak jednoduché, protože vy máte to Božstvo, máte svou Sahasráru. A jste to jen vy, dnešní sahadžajogíni, kdo v těchto moderních časech toto Božstvo viděl. Říká se, že máte žádat Boha o tři věci: sálokja, sámipja, sánidja. což znamená: vidět Boha – sálokja, sámipja – mít s Bohem blízký vztah a sánidja znamená být Bohu nablízku. Vy ale máte tadátmja, což znamená, že jste se Mnou sjednoceni. Nepředstavitelné pro kohokoli z dřívějších jogínů, světců, proroků. A tadátmja máte, přestože jste mimo Mé tělo. Zatímco oni zažili tadátmja, až když se ocitli uvnitř Mého těla, až po smrti. Měli byste tedy chápat tuto časovou hranici. Musíte chápat svou velkolepost. A že jste právě vy byli vybráni pro tu nejvyšší práci v tomto stvoření. Teď už zde není místo pro letargii. Teď musíte povstat a probudit se. Dnes je den, kdy doufám, že skočíte do Nirvikalpy. Udržíte se tam však jedině svou snahou, jinak zas sklouznete dolů. Procházejte si tuto přednášku znovu a znovu, ale nepřemýšlejte o ní. Nemyslete si, že je pro někoho jiného, je to pro vás, pro vás všechny. Pro každého z vás. A musíte si vyhodnotit, o kolik jste pokročili, každý den. Dnes je mimořádný den Sahasráry. Ve skutečnosti, podle slunečního kalendáře, by Sahasrára byla zítra. V pondělí, to je Sahasrára. A jen si představte – vy ji máte o den dříve. Musíme tedy pochopit, že kalendář Boha nemá nic společného s lidským kalendářem. Podle určitých kalendářů jsem měla přijít o dva tisíce let později. A podle některých minimálně o dva tisíce let dříve, v této podobě. Takže kalendář je v pořádku, načasování také, vše je v pořádku. Nejste roboti, nejste stroje. Vyvíjíte se v evolučním vývoji. A jedině skrze evoluční proces máte dosáhnout vyššího. Můžeme tedy dělat cokoli, cokoli, co může být dobré, jste to však vy, kdo musí ukázat výsledky. Můžeme vaši Sahasráru vyzdvihnout k velikému osvícení, jenže ona se zase zhroutí. Musíte si uvědomovat, že ať jste přivedeni do jakýchkoli výšin, jste to vy, kdo si to musí udržet. Velkou silou vůle a činů. Bůh vám žehnej.