Projev po dni Sahasráry: Dokud nebudete vědomí, nemůžete stoupat,  4/5/1986, Madessimo, Itálie

Toto jsou písně zpívané v Himalájích a to, že se zpívají tady, je opravdu něco pozoruhodného, že? Přivezli je až sem, aby se tu mohly zpívat. Myslím, že Moje přednáška nebo řeč, jak říkáte, kterou jsem k vám měla, byla velmi dlouhá, ale některé reakce však byly velmi dobré, a někteří to dokázali vstřebat velmi dobře, ale jiní říkali, že spali. Tyto věci se dějí kvůli negativitám. Musíte se svými negativitami bojovat, protože negativity jsou tím, kdo klade otázky. Když hovořím, říkám Pravdu, absolutní Pravdu, ony však pokládají otázky a polemizují. Když to začnete rozebírat, nic se vám nedostane do hlavy, protože se zaseknete na poslední větě a tu aktuální už nevnímáte, takže se to celé promění v jakýsi únik a pak usnete. Dnes jsem udělala vše, co bylo v Mých silách, abyste měli vědomou mysl. Musíte být vědomí, musíte být bdělí. A o to jde – dokud nebudete vědomí, nemůžete stoupat. Žádný abnormální člověk nemůže stoupat, musíte se uvést do normálu. Mnoho z vás mělo spoustu odchylek, které se projevily, a pak jste se jich zbavili, a hodně se jich vyčistilo. Pokud na vás však stále ještě nějaké ulpívají, musíte to vypracovat. Nemůžete to stále jen ospravedlňovat. Obvykle je to tak, že negativní lidé se přitahují. Takže pokud v sobě máte nějakou negativitu, neměli byste nikdy sedět vedle negativního člověka, nikdy byste mu neměli být nablízku, držte se dál a buďte v přítomnosti pozitivních lidí. Už jsem vám říkala, že se máte držet svých lídrů a podporovat je, bez pochybností. Problém je v tom, že vy zápasíte se svými vlastními lídry. Když vám lídr něco řekne, začnete se s ním hádat a dohadujete se s ním. To je konec. Já k vám promlouvám prostřednictvím vašich lídrů, takže s nimi nepolemizujte. Jestliže je budete zpochybňovat, přijdou problémy. Musíte se držet svých lídrů, kteří jsou pozitivní lidé. Jestliže je začnete zpochybňovat, nikam se nedostanete, nebude tu žádné spojení mezi Mnou a vámi. Toto se děje všude. Říkali Mi, že takhle je to ve Švýcarsku, ve Francii je to teď lepší, ale bývalo to stejné, je to tak všude kromě Itálie. Myslím, že Itálie má nejlepší výsledky. Nebojujte se svými lídry, nehádejte se s nimi. Nediskutujte o Sahadža józe, co můžete říct? Co víte? Jak o tom můžete diskutovat? Jaké je vaše vědění? Zpochybňujete snad svého učitele chemie, když vám říká, že vodík má dva či jeden atom? Ano? Jestliže začnete toto dělat svým egem, budete vyhozeni z procesu evoluce. Takže neoponujte, jen naslouchejte, pokuste se to vstřebat. Toto jsou vše mantry, přijměte to do svého nitra. Místo toho začnete věci zpochybňovat, hádat se se svými lídry, dávat jim rady. Nedělejte to prosím, přestaňte s tím. Toto není politika, kde každý může radit, kde každý má co říct. Obvykle takoví bývají bhúti, většinou jen lidé posedlí bhúty neustále dávají rady a pořád prosazují své názory. A po celou dobu jdou proti lídrům. Zejména starší lidé to dělají, protože někteří jsou starší než lídři. Pak máte pocit, že máte právo lídry opravovat. Tak to není. V Sahadža józe nejde o to, jak jste staří, ale jak jste vyspělí. Takže když začnete zpochybňovat lídry a přemýšlet o jejich chování a podobně, odmlouvat a předkládat jim svoje nápady, pak jste mimo. Je to jako spojovací článek. Řekněme, že je tu spojovací článek mezi čakrami a buňkami. Pokud tedy budete popírat čakry, jak to má člověk vypracovat? Protože Já jsem s nimi spojena a vy jste napojeni skrze ně. Když je však budete popírat, vypadnete. Já vím, co dělat s lídry, Já je vybírám. Já je srovnávám, organizuji a měním. Vím, co dělat. Vy je tedy neprovokujte, není to nic než vaše ego. V Indii se to vůbec neděje, vůbec. Jakmile Matka jednou někoho jmenovala, je to přijato, protože pro ně je to hluboká Pravda, kterou hledají. Vše ostatní jsou nesmysly, komplikace, a protože vy sami jste tak komplikovaní, vám připadají jiné věci pěkné, myslíte si, že odevzdáváte své osobnosti. Vůbec ne. Je to o vývoji, odevzdání se míze života, vitalitě, vitální síle života, odevzdejte se, přijměte více, přijměte více. Toto ego vám nikdy nedovolí přijmout něco do svého nitra. Dávejte si na to pozor! Nikdy vám nedovolí usnout, nikdy vám nedá mír a pokoj. Nikdy vám nedovolí růst, nikdy vás nedovede k vašemu vlastnímu cíli. Tak to svoje ego odevzdejte! Musím vám tedy říct jednu věc: nehádejte se, nebojujte, nezpochybňujte, nepřemýšlejte o vašich lídrech. Tím začněte. Jinak budete odříznuti. Buďte s ním zadobře. Snažte se jej podporovat, zeptejte se, co potřebuje, s čím potřebuje pomoci. Čím více se k němu připoutáte, čím blíže mu budete, tím více získáte. Lidé jsou však zvyklí všechno promrhat. Promarnili své životy na drogách a všech možných nesmyslech. Ženy mají jiný zlozvyk, a sice drby. Mají potřebu pomlouvat, pomlouvat jednoho, kritizovat jiného. Pomlouvání je velmi špatný ženský zvyk. Nikdy jsem si nevšímala lidí, kteří pomlouvají, nemám ráda pomlouvačné lidi. A proto nepomlouvejte, nebavte se lacině nebo frivolně o druhých lidech. Není nutné, abyste byli vzdělaní, není nutné, abyste pocházeli z rodiny s rodokmenem, nic není nutné. Jste-li sahadža- jogín, může se z vás stát diamant. Dovolte si však nechat se vybrousit v diamant. Dejte k tomu svolení! Reakce některých jogínů tedy byly velice dobré, vstřebali, co jsem řekla, uložili si to vše v nitru, někteří ale usnuli. Pokud ti, kteří se v tu dobu potýkali s potížemi, možná řeč nepochopili – je to velmi obtížné téma – říkala jsem vám, že je to velice subtilní téma, nevadí. Avšak ti, kteří takto dopadli, by se o sebe měli postarat a přijít na to. O levostranných lidech jsem zjistila, že když si dají svíčku k levé Svadištáně, trošku dál, a postaví jednu svíčku před obrázek, levou ruku dají směrem k obrázku a pravou na Matku Zemi, vypracuje se to. Svíčku vzadu si dejte trochu dál, protože dělá zvuky a prská různými směry. Ti, kteří brali drogy, ne LSD, ale jiné drogy, ospalí lidé, kteří jsou letargičtí, jejichž mozky zničily drogy, všem těmto lidem to může velmi prospět. Dělejte to každý den. Když jste brali drogy, nikdy jste neměli pocit, že jim podléháte, nikdy jste necítili, že je to něco, co vás jednou úplně zabije. Víte, tolik lidí je zabito, tolik jich umírá, ale vy jste to chtěli dělat, nevím proč, vaše ego vám řeklo: „Dobře, jdi do toho, zkus to. Jsi vyvolený, nic se ti nestane.“ Toto vám podsouvá ego. A tak jste to dělali. V pořádku, nevadí. Co se stalo, stalo se, pojďme to vyčistit. Protože my jsme hledači. Takže ti, kteří při přednášce cítili jednotu, aniž by cokoli zpochybňovali, by měli vědět, že si vedou dobře. Ti, kteří pochybovali, přemýšleli o tom, by měli vědět, že mají ego, a ti, kteří usnuli, by měli vědět, že jsou nalevo. Levá strana je horší než pravá. Pravou stranu můžeme snadno napravit, protože se projevuje. Projevuje se navenek a lidem se to nelíbí. Takoví lidé jsou kritizováni, všichni říkají: „Je egoistický, je takový a takový.“ Každý ví, že takový člověk se chová jak Hitler. Levostranný člověk je však, víte, velmi politováníhodný a vy ho velmi litujete, sympatizujete s ním a pak se s tím člověkem ztratíte i vy. Jsou nebezpečnější a je těžší je vyléčit. Je to velmi obtížné. Není to tedy vůbec jednoduché, musíme to vypracovat. Dělám, co je v Mých silách, měli byste Mi však také pomoci. Říkala jsem si, že když si začnete dávat na hlavu trochu oleje, než jdete spát, bude to dobrý nápad. Jako sahadžajogíni byste to měli dělat. Myslím, že účesy sahadžajogínů by se měly změnit. Tento moderní trendy styl nám moc nesluší. Protože jednoho dne budeme mít všichni plešatou hlavu, to vám mohu říct, a Sahasrára bude vidět s velikou prohlubní tady. Raději začněte používat nějaký dobrý kokosový olej. Vetřete si ho pěkně do skalpu na noc i ráno. Není to ani moc vidět. A taky se pořádně češte. Protože podle Mého názoru, pokud se oblékáte jak bhúti, máte vlasy jak bhúti, pak nad vámi bhúti převezmou kontrolu. Budou si myslet: „Hleďme, tady sedí nějaký bhút, měli bychom se ho zmocnit.“ Takže se češte tak, aby vám vlasy vůbec nezakrývaly čelo, mějte je pěkně uhlazené a rovné a mějte vlasy úplně z čela. Jsme sahadžajogíni, musíme změnit styl oblékání, musíme změnit svůj styl. Nemůžete být trendy jako ti hloupí pankáči. Podle vašich vlasů by lidé měli vědět, že jste sahadžajogíni. Takže než se vám začne dělat pleš, bude lepší dávat si do vlasů nějaký olej. Je to něco velmi důležitého, co sahadžajogíni musí dělat. Můžete používat vibrovaný olej, myslím, že olivový je dobrý, za ještě lepší však považuji kokosový olej, je lepší pro růst vlasů. Někdy ale můžete použít i mandlový olej, je také dobrý. Máte-li nějaký problém, používejte mandlový olej, pokud jste vyčerpaní nebo vaše nervy potřebují pozornost, pokud jste nervózní typ člověka, pak je pro vás dobrý mandlový olej. A lidé, kteří mívají problémy se zuby, se o ně musí starat. Je zbytečné chodit k zubaři, protože zubaři způsobují problémy. Používejte prostě olivový olej s trochou soli a pěkně si tou směsí každý den před spaním třete dásně. Pak budete mít zuby v pořádku. Budete se divit, Já jsem dodnes nebyla u zubaře. Nikdy jsem nebyla u zubaře a doufám, že ani nikdy nebudu. Jedna věc však je, že mám jisté zlozvyky, jeden z nich je, že si dost často čistím zuby. Nepoužívejte však elektrické kartáčky a podobně. Používejte kartáčky nebo prsty, nejlepší způsob je masírovat dásně olivovým olejem se solí, to je pro vás velmi dobré. A pak si vypláchněte ústa. Další věc, kterou jsem zjistila v Evropě, je, že si nečistíte hrdlo. Ani jazyk. Což je také velmi špatné pro vaši Višudhi. Je to určitě jeden z důvodů, proč jsou vaše Višudhi špatné. Takže i když to tu na Západě není běžné, je velice důležité, abyste si dvěma prsty, prsty, ne něčím jiným, prsty, vyčistili jazyk tak, aby ráno vše odešlo. Je to důležité, protože jinak se to hromadí a rozkládá. Toto se tedy musí dělat a možná si myslíte, že to vydává hlasité zvuky a tak dále, to nevadí. Musíte si vyčistit hrdlo. Pak budete svou Višudhi udržovat úplně čistou. Toto je jedna věc a další je, že musíte často používat vodu, co nejvíc, k umývání, když jdete ráno na toaletu. Je třeba používat vodu, papír je velmi nečistý a nehygienický zvyk, velmi nečistý a nehygienický zvyk. A i když použijete papír, pak se musíte umýt. Je velmi důležité, abyste vždy co nejvíce používali vodu. Pro sahadžajogíny je to velice důležité. A teď něco pro lidi, kteří zjistí, že jsou ze subtilnějšího hlediska téměř na pokraji zhroucení. V tom smyslu, že stále mají ten typ problémů, že chtějí spát s jinými ženami a dělat všechny tyto věci. Ti by se Sahadža jógy měli vzdát. Nejlepší bude, když nás necháte na pokoji. Nemůžeme tu mít takové zbytečné lidi. Měli by se tedy Sahadža jógy vzdát a nedělat nám problémy. V Indii můžeme mít tisíce a tisíce lidí. A bez problémů. Pro ně to není obtížné. A už jsou tady. Takže ti, kteří jsou stále takoví, ti, kteří se pokoušejí mít vztahy s jinými ženami a koukat po jiných ženách, nebo ženy, které jsou také takové, víte, všichni tyto maniaci, protože jen tak jim říkám – maniaci, by se Sahadža jógy měli vzdát a ušetřit nás. Myslím to vážně. Pořád říkáme, že ti, kteří jsou velmi negativní, budou muset Sahadža jógu opustit. A ten den přijde. Takže pro vás všechny je velmi důležité, abyste se snažili vyčistit se. A nikdy neseďte vedle člověka, který je negativní. Nikdy se nepřátelte s negativním člověkem. Snažte se být vstřícnější vůči pozitivním lidem. Vyčistěte se. Vyčistěte se. Pečujte o sebe, mějte k sobě úctu, milujte se. Žijte důstojně. Laciné a frivolní věci, zbytečné věci byste neměli dělat. A postarejte se, aby vaše ego dostávalo výzvy. Nechte někoho, ať vás urazí, a jen se dívejte, jestli nereagujete. Jen se dívejte, nerozčilujte se. Snažte se, aby vaše ego nereagovalo. Dá se to snadno naučit, dívejte se na sebe do zrcadla a vysmějte se sami sobě. Udělejte si ze sebe legraci. Přemýšlejte o sobě. Kdo jsi? Co máš? Nic. Dnešní přednáška byla opravdu veliká, nebyla to jen přednáška, to byly mantry. To vše působí příznivě na váš mozek a řekla bych, že tuto přednášku byste měli poslouchat znovu a znovu. A vstřebejte ji! Nezpochybňujte ji, nezpochybňujte ji, vstřebejte ji. Absorbujte ji. Doufám, že tomu rozumíte. Doufám, že po této Sahasrára púdže se budete snažit udržet se ve stavu, jehož jste dosáhli. Očekávala bych od vás všech, že budete podporovat a oslavovat své lídry. Rozhodně s nimi nedebatujte a nehádejte se s nimi. Nepředkládejte jim své nápady. Dokonce ani manželky lídrů by se s nimi neměly hádat. Je to jako přetahovaná, podobně jako prý jednou poslali na výzkum nějaké škorpióny z různých míst. A viděli, že jedna sklenice je otevřená, tak řekli: „Co je to? Z této sklenice všichni škorpióni vyskáčou ven.“ „Nemohou,“ odpověděli, „protože jak se jeden bude snažit dostat ven, ostatní jej stáhnou.“ My se chováme stejně. Pokud je tu lídr, pak je to ego, které vás nutí žárlit, je to ego, které říká, že vy všechno víte lépe, že vy máte lepší řešení. To neznamená, že byste lidem neměli nic navrhovat, Mně také říkáte věci. Pokud však nejsou přijaty, je to v pořádku. Je to výzva pro vaše ego. Je lepší, aby vám řekl „ne“ a vy se mohli přesvědčit sami: „Je to mé ego, co stále trvá na této pozici?“ Další věc, o které jsem mluvila, je, že byste se neměli nechat svazovat konvencemi. Konvence například byla, když lidé z Anglie, když lídři z Anglie měli pocit – a to byla velká chyba – že kdyby u Italů zůstali přes noc, bylo by to nevhodné. Italové jsou velmi srdeční lidé, stejně tak jako Indové, a měli by obrovskou radost, kdyby u nich přespali. Projevila se však anglická mysl. Angličané nedokážou snést, že by u nich někdo dva dny bydlel. Hned jak přijdete, už se vás ptají, v kolik hodin budete odjíždět. Takže to byla jejich mysl, která vyhodnotila, že by bylo nevhodné zůstat, protože by se sami necítili dobře. Ačkoli se jim řeklo, že by mohli zůstat do pondělí, že to není žádný problém, jen by zaplatili deset liber. Jenže: „Já jsem myslel.“ Tohle Angličané považují za ohleduplnost k druhým. Protože když u nich někdo přespí, je konec. Nedovolí nikomu vkročit do jejich domu. Ať venku sněží nebo je jakkoli, jen vykouknou ven, baví se s nimi a povídají. Sama jsem to viděla. Jednou jsem šla ven, když sněžilo, a viděla jsem ženu, jak stojí na schodech před domem s kočárkem, ve kterém bylo malé dítě, a jiná žena, byla to stará žena, s ní mluví z chodby svého domu. Jen malou skulinkou ve dveřích, neotevřela dveře dokořán. Když jsem se za hodinu nebo tak nějak vracela, ta žena tam stále stála a pořád se bavily. Ta žena neměla dost rozumu říct: „Pojď dál.“ Té druhé ženě to ale také nevadilo, protože určitě sama dělá totéž. Nedokážou tedy pochopit, že někdo může být tak dobrosrdečný. Navíc, vůbec to nebyl problém, navrhlo se jim, aby zůstali. Dnes jsme museli hodně spěchat. Bylo to dost nepohodlné a museli jsme to zvládnout kvůli jedné malé chybě. Měli se Mě zeptat. Já jsem si myslela, že vy všichni tu zůstanete do pondělí, protože to bylo logické, rozumné. Byla tu však představa, že bychom neměli způsobovat nepohodlí. Není to tak jen u Angličanů, může se to stát každému z vás. Když si začnete říkat: „Já jsem myslel,“ jste ztraceni. Tyto představy, které o věcech máte, jsou ve skutečnosti velmi nebezpečné. Mnohokrát jsem viděla tyto hloupé konvence, které lidé mají: „Já jsem myslel.“ Snaží se být dobří, ale nakonec jsou protivní. Jsou nepříjemní. To znamená, že je rozhodně něco špatně se zavedenými představami, které mají o věcech, a proto, kdyby lidé přemýšleli správně, svět by byl jiné místo. Oni však přemýšlejí na úrovni, kde jde vše z kopce, a vy klesáte. Jakmile začnete přemýšlet, jdete dolů. Vaše myšlení je proto tak na závadu, že je svázáno spoustou vašich konvencí. Kdykoli přemýšlíte, víte, jste v zajetí svých konvencí a jdete dolů. Dnes jsem nemluvila o mnoha věcech, o nichž jsem se mohla zmínit, například o umění, jak jsem říkala. Žasla jsem, taková živost, taková květina! Jsem velmi šťastná, když vidím zahradu. Příliš komplikovanou mysl však víc zajímá skála nebo něco nesmyslného. Pro ně jedna květina není nic, protože zbytek prostoru je potřeba pro jejich ego. Takže se nemohou kochat krásou, je to příliš, je to moc, dokonce i Sahadža jóga je pro nás moc. Jste snad malé dítě nebo co? Co je příliš? Víte, jako když dítěti dáme láhev, dáme tam spoustu mléka, spoustu mléka, a takhle je pro vás Sahadža jóga příliš. Jste snad trpaslíci nebo co? Takový nesmysl nemá žádné opodstatnění. Proto říkají: „To je kultivované, to je pěkné,“ a všechny kritizují. Lidé se bojí dokonce i ozdobit si domy, protože sklidí kritiku. Raději nechají vše obyčejné, bílé, jen bílé. Ani nos se jim nezamlouvá. Chtějí si nechat řezat nosy, oči, cokoli, jen ať jsou obyčejné. Představte si, že toto je hra ega, které touží po individualitě. Jsou přesně v opozici vůči tomu, co chtějí udělat. Jen to bedlivě sledujte! Když půjdete na zahradu, budou tam mít jeden strom, víte, který tam někde bude trčet. To má být zahrada. Řeknete: „Kde je ta zahrada?“ Řeknou, že toto je ta zahrada. „Mikroskop! Kde je ta zahrada?“ „No, dali jsme sem jen jeden strom, aby tu vyniknul.“ Takže je tu jeden strom, a když jdete dál, bude tam malý keřík a pak ještě jeden. Všechno je příliš. Proč? Protože v jejich hlavách je příliš ega. Proto je pro ně tedy všechno příliš. Tato stupidita musí odejít. Musíte brát vše, co je dobré. Co je příliš, to musíte vzít a vzdát se toho, všeho, čeho je ve vás příliš. Toto musíte pochopit. Všechny tyto stupidní, hloupé nápady, jako že si chcete koupit dům, dobře, v pořádku, jděte a kupte si dům. Šla jsem se porozhlédnout a zjistila jsem, že většina domů je vysokých sedm a půl stopy, ale jim se to líbí. Ptala jsem se proč. „Jsou velmi staré.“ Povídám: „A co?“ Řekli Mi: „Je to ale starý dům, a to a ono, a ten starý dům…“ „Ale proč se vám líbí?“ „Nové domy jsou osm stop vysoké, nanejvýš. Takže není z čeho vybírat.“ „Ale proč chcete mít starý dům?“ Viktoriánské domy se jim nelíbí. Proč? „Protože nejsou dost konvenční, nejsou dost módní.“ Musíte mít dům, kde si můžete zlomit vaz, chodit na záchod shrbení, kde nemůžete ani sedět, ani stát a napůl visíte ve vzduchu. „To je dům, který má úžasnou osobitost.“ A tato osobitost způsobuje, že se chováte trapně a cítíte se podivně. Takový člověk má osobitost, chci říci, že jestliže se někdo chová absurdně, podivně a zvláštně, považují ho za osobnost. Taková je dnešní situace. Je to osobitý člověk a je divný, absolutní podivín. Jak je to možné? „Víte, on přijel na kole a měl jen jednu nohavici.“ Říkám: „Opravdu?“ Osobnost… „Ano, a má z toho artritidu.“ Když děláte podivné, legrační věci, považují vás za osobnost. Nyní jako sahadžajogíni si musíte uvědomit, že vy nejste takhle hloupí. Jste korunovaní svým Já. Takže se nebudete chovat jako hloupí lidé, podle módy, vzdáte se toho. Když se vám smějí, smějte se vy jim. Když přijdete do blázince, všichni blázni vám budou říkat, „Á, tak vy se k nám jdete přidat, že?“ Oni si všichni myslí, že jsou nejmoudřejší, a vy znejistíte. Začnete si říkat, jestli jste se také nezbláznili. Takže vy všichni, když uvidíte takového člověka, měli byste se mu prostě vysmát. Například jedna žena, kterou považují za velmi trendy osobu, přišla v šatech, ve kterých měla značně odhalené tělo, byly jí vidět všechny kosti a podobně. Jednou jsme ji s manželem šli navštívit. Jakmile ji manžel viděl, vycouval a začal zvracet. Zeptala jsem se: „Co se děje?“ „Jak jsem ji uviděl, začal jsem zvracet.“ Nešli jsme dál, nasedli jsme do auta a odjeli. Myslela si, že je velice trendy, když ukazuje kosti a celé tělo. Strašné! Představte si, jako kdyby před vámi stála mrtvola. Mrtvé tělo je však dnes považováno za něco módního. Všichni se chtějí chovat jako mrtvoly. Měli byste vidět, co to znamená. Jinak nejste sahadžajogíni. Musíte vidět, co se děje za nesmysly, i to, že vy nejste nesmyslné osobnosti. Pokud všechny tyto věci budete vidět z nového úhlu pohledu, jak jsem vám teď řekla – že jste vyšší osobnosti, že jste dosáhli nového vědomí, vnímání svých čaker, budete překvapeni, že vaše reakce budou velmi odlišné. Když uvidíte něco takového… „Ach,“ řeknete, „nádhera!“ Dokud však v sobě budete nosit tyto strašlivé konvence, pak nemůžete. Dům, který je zchátralý, úplně na spadnutí – „Jaká osobitost!“ Celá ta osobitost vám spadne na hlavu! Lidé mají absurdní názory. Nebo chtějí něco moderního, co je úplně divné a nesmyslné. Znala jsem jednu ženu, která nechala postavit moderní dům, do něhož člověk musel po schodech, a všechny schody nechala rozdělit na menší a menší části, takže jsme měli obavy, že všichni spadneme. Víte, každý schod byl sestaven z malých kousků, každý schod byl zhotoven z malých schůdků. Když na něj člověk vkročil, nevěděl, kam dává nohu, víte? Určitě ji stálo spoustu peněz udělat takovou nesmyslnou věc. Ona to však každému ukazovala: „Pojďte, podívejte se.“ Odmítla jsem jít nahoru a řekla jsem, že tam nemám co dělat. Odešla jsem, ano, to nevadí. Když dají najevo rozhořčení, i vy musíte dát najevo rozhořčení. Hloupé. To Mě neoslovuje, tyto věci Mě neoslovují. Všimla jsem si, že tyto věci se Mi nelíbí. To, jak třeba někdo někde pověsí květinu a podobně, když to vidím, nelíbí se Mi to. Vůbec se tím nemohu těšit. A jestliže Já představuji kritéria a jsem tou, která může věci posuzovat, pak vám říkám, že všechny tyto nesmysly se Mi nelíbí. To, jak se dnes lidé oblékají… Mně připadají jak šašci, pro Mě to jsou blázni, řekla bych – spratci, nebo jim můžeme říkat vandráci. Vypadají jeden jako druhý. Hrozné kalhoty, mají na sobě kalhoty jako po dědečkovi, tričko jako po babičce, a ženy takto chodí po venku, víte? Na ulicích vidíte podivné, pochybné lidi, kteří si myslí, že jsou moderní. Myslím, že bychom sem mohli přivézt z Indie všechno staré oblečení a dobře je za vyšší cenu zpeněžit. Je to velmi podivné, jen se podívejte z tohoto úhlu, dívejte se na tyto bláznivé lidi z nadhledu a sledujte, jak jsou hloupí a šílení, jak se chovají, podle jaké módy. Když se podíváte do minulosti, lidé se oblékali dobře, s různým nabíráním, volánky a podobně. To se jim však nelíbí. Vše, co nám dal Bůh, bychom měli zdobit a ctít. Včera, to, jak jste připravili sál, chci říci, jak jste dnes připravili celý sál a to všechno, je tak nádherné na pohled, tak pěkně to vypadá. Někdo by ale mohl říct: „Pojďme to udělat pro Matku úplně jednoduše. Například na pozadí nějakou zchá- tralou stěnu, co za chvíli spadne. To bude skutečně osobité.“ Jak mohou být takové nápady přijatelné pro sahadžajogíny? To prostě nechápu. A oni za to platí. Platí za tyto konvence a platí za všechny ty podivné věci, opravdu za to platí. Řekněme, že dnes je například módní nechat si tady nahoře vystříhat vlasy. Budou za to platit! Pak si to necháte ostříhat jinak a zase zaplatíte. Musíte platit za i všechny tyto scestné činy. Módní je například, že když někoho pozvete do svého domu, musíte mít jinou skleničku a jiný hrnek na toto a ono, jinak nejste přijatelní. A pak zjistíte, že je tu další skupina hippies a všichni podobní, a ti vám dají ty nešpinavější hrnky, takže se vůbec nemůže napít. Buď tedy přijmete jeden nesmysl, nebo druhý. Je to úplně absurdní. Jak víte, viděla jsem v Anglii Indy, kteří to prostě nedokážou pochopit. Ty úplně vyřídí. Zlikvidují je. Jsou to šílenci. Kvalita jejich osobnosti je velmi, velmi nízká, věřte Mi. Velmi nízká. Možná máte ego, možná žijete s tímto egem, ale úroveň osobnosti je opravdu nízká. Přijměte to. Chybí nevinnost, příznivost, chybí čistota. Chybí přitažlivost jednoduchosti. Jsou tak umělí. Dokonce i jejich představa jednoduchosti je umělá. Jak můžete bez přirozenosti dosáhnout kvality lidského života? Jak by to mohlo jít? Stanete se nepřirozenými lidmi. A proto se vzdejte všech těchto konvencí. Nejsem tu proto, abych propagovala indickou kulturu jako takovou, musím však říct, že jestli existuje nějaká kultura, pak je to indická. Protože toto žádná kultura není. Všechno se stává… Když se porozhlédnete, chci říci, vypadáte jako… Když vidím lidi kolem, vypadají jak horda pochodujících bláznů. Když je vidíte na ulicích, jediný člověk nevypadá normálně. Amerika je ještě horší. Musí dělat to a to, takhle. Jediný člověk nemá normální obličej. Je to fakt, to Mi věřte. Se Sahadža jógou se vaše kvalita zvedla, stali jste se tím, to je skvělé. Proto člověk cítí, že tu není Lakšmí. Mají peníze, ale nemají Lakšmí. Není tu Její krása. Je to tak neutěšené, jako holá země. Ego odfouklo všechno krásné. Neuměli byste tolerovat ničí umění, proto byste si nedali domů umělecké věci. Možná vůbec nepotřebujete mnoho věcí, tak máte plasty. Z vašich životů utekla krása. Když mluvíte, je módní být arogantní. Představte si – být arogantní, velmi suchý, v tom není žádná krása. Je to jen na odiv, není v tom žádná odvaha, žádná vznešenost. V subtilní rovině jste o to přišli, proto to nevidíte na hrubé úrovni. Vše, co jste ztratili uvnitř, se projevuje zvnějšku. Úpadek, úplný krach. Když to tedy vidíte na ostatních, když vám to říkám, chci říci, na ostatních, na těch, kteří ještě nejsou sahadžajogíni na Západě, pokuste se pochopit, že jsou na mnohem nižší úrovni, než jste vy. A nepřijímejte jejich názory ani jejich způsoby a metody. Buďte prostě bdělí. Pak uvidíte, že za vámi budou běhat. Ego je jako osel. Jestliže je někdo před nimi, vědí o tom. A skloní k němu hlavu. Jestliže vidí, že je někdo za nimi, kopnou. Vy si tedy zachovejte svou důstojnost, svůj specifický styl, žijte svým specifickým stylem. Nebuďte jako oni. Oblékejte se vhodně. Možná máte jen dvě nebo tři košile; nemusíte jich mít moc, mějte však něco rozumného. Něco normálního a pohodlného, co nebude ostatní dráždit. My jsme ti, kdo povzbudí naše umění, my jsme ti, kdo znovu vzkřísí vše ztracené. Už nemůžeme mít Rembrandta, nemůžeme mít Leonarda da Vinciho, už nemůžeme mít Michelangela. Všechny jste je úplně odrovnali. Tady si každý myslí, že je Michelangelo. Nemůžeme mít ani, řekněme, Gorkého. Nemůžeme mít Williama Blakea, že? Muže takové odvahy! Nemůžeme mít Abrahama Lincolna, nebo ano? Všichni to jsou nuly, zbyteční lidé. Když je poškrábete, zjistíte, že pod povrchem není nic, jsou zbyteční. Pouze z vás mohou povstat skvělí lidé. Jejich specifičnost byla v tom, že měli svou vlastní osobnost. Nepodléhali žádným způsobem nějaké módě a podobně. Nepodlehli by kvůli laciné popularitě. Z vás se mohou narodit podobně úžasné osobnosti. Takže kvůli sobě a svým dětem se musíte ptát: „Co děláme v tomto velkolepém díle?“ Seminář není jen pro naše potěšení, že máme seminář, pěknou hudbu, dobré jídlo, pěkné místo, pojďme se tím těšit, ne! Radost je jen reklamní oddělení. Ve svém nitru musíme opravdu tvrdě pracovat, ne venku. Žádné hádky, žádné. Zbytečné. Když řeknu jednoduchou věc, že mám nést třeba tuto krabici, někdo přijde a řekne: „Myslím, že bychom měli sehnat dodávku.“ „Ne, ne, dodávka je moc velká.“ „Tak co uděláme?“ Pak se budou dohadovat, dokud ta krabice nezmizí a vše nebude hotovo. Vrátím se a řeknu: „Co teď děláte?“ „Diskutujeme o tom, jak převézt tu krabici.“ – „Už je pryč.“ Měli bychom se vzdát takových zbytečných zvyků. Musíme mít ve svém nitru novou moudrost. Všechnu tu starou moudrost prostě zahoďte. Dokud to neuděláte, vaše ego neodejde. Neodejde, dokud se nerozhodnete odhodit všechny ty představy, které považujete za skutečné. Musíte být jako děti. Stále se snažte učit se něco nového. Musíme být otevření tomu pořád se učit něco nového. Musíte se učit. Vy jste to ztratili. Měli jste něco, co mnozí z vás ztratili. Místo abyste šli vpřed, ztratili jste to. Byli byste v pořádku, kdybyste zůstali na správné cestě, dosáhli byste úspěchu. Protože některé země jsou každopádně z historického hlediska velmi staré. I ty se však ztratily – například Řecko, můžeme říci, je ztraceno. Strašlivé řecké tragédie – sedněte si a plačte, pro nic za nic. Nic se nestalo, vše je dokonalé, ale lidé prostě jdou, sednou si a brečí. To je, jako když někoho přimějete říct: „On je mrtvý. Vnímejme teď, že je mrtvý. Sedněte si a všichni bychom měli plakat.“ Tak hloupé. Jsou to všechno uměle vytvořené problémy a umělé vytvořené chmury kvůli tomu, že nemáte žádné skutečné chmury, žádný skutečný problém. Všichni mají co jíst, mají vše. Proto si sami vytváříte problémy. Proto potřebujete psychiatra, potřebujete drogy, potřebujete to a ono. Protože nemáte žádné problémy, ale chcete nějaké mít, tak je to jednoduché. Ti, kteří mají problémy, s nimi musí bojovat. Nemají čas na nesmysly. Vy máte příliš mnoho času. Všechny vaše problémy jsou vyřešeny, co se týče materiálních věcí, stále jste však do toho příliš vtaženi. Postavte se tomu čelem, úplně jasně si uvědomte, že tím už nejste. Jsme jiní lidé. Už nejsme žádní červi v blátě, jsme lotosy. Máme vůni, máme síly, Máme specifická požehnání. Máme specifický smysl pro radost. Těšme se tím a předávejme to ostatním. A vnímejme, jaká je to pocta, jaká důstojnost. Jsem si jistá, že tentokrát se to vypracuje, na své úrovni jsem, myslím, udělala vše, co bylo v Mých silách, a tuto přednášku byste všichni měli opravdu hluboce vstřebat. Dobrá. Nějaké dotazy? Dáte Mi trochu vody? Máte nějaké otázky? Možná si myslí, že budu pít z tohoto. Moderní představa, že budu pít z tohoto. Není potřeba mít sklenici. Matka se může napít z tohoto. Dobře. Nějaké otázky? V bezmyšlenkovém vědomí. Udržte se v tom, zůstaňte v bezmyšlenkovém vědomí, jděte do toho s plnou silou, udržte si to. Buďte v tom naplno. To je to ego. Troška toho zbytkového ega tu přetrvává, to nechte venku. Toto je meditace. Kde už není žádné ego. Jste v bezmyšlenkovém vědomí, absolutně omráčení. Nemůžete myslet. Ale to jsem udělala Já, to nestačí. Měli byste to dokázat sami. V tom je ta pointa, ke které se znovu vracím. Mějte svou vlastní osobnost. Když se tak mohou chovat pankáči, proč se vy nemůžete chovat rozumně? Také musím říct pár slov o tom, jak se chovat v každodenním životě, protože Matka se musí postarat o to, aby Její děti nebyly špatně vychované. Lidé by neměli říkat, že sahadža- jogíni nemají vychování. První známka nevychovaného dítěte je, že po sobě neustele postel. Má ve všech svých věcech nepořádek. Když jsem přicházela, viděla jsem všechny ty postele. Co tady děláte? Nic. Vybudujte si tedy disciplínu, abyste vedli spořádaný život. Jako Matka vám to musím říct. Zabere vám to méně než deset nebo patnáct minut. Jen si řekněte, že to je meditace. Dělejte to meditativně. My v Indii si myslíme, že lidé na Západě jsou nesmírně čistotní a spořádaní. Opravdu, nemohou tomu uvěřit. Považují vás za absolutní jedničky, za nejčistotnější lidi pod sluncem. Desetkrát řeknou: „Děkuji.“ Ale ani jednou si neustelou postel. Vaše věci by měly být úhledné a v pořádku. Musíte se udržovat upravení, musíte vypadat upraveně. Další věc, kterou jsem viděla, všimla jsem si toho, co říká mnoho dalších lidí, že když přijdete k někomu domů, nevychovaný člověk tam začne bez dovolení telefonovat. Je důležité pochopit některé věci. Například jít do kuchyně a vše sníst. Lidé si všímají, že je to velice běžné, že si berete jídlo jako žebráci, jako chudáci. Přijdou do domu a… Alespoň dvacet jedna lahví medu, které jsem dostala jako dárek, zmizelo, a když přišel Můj zeť, nezbyla ani jedna. Kdo ho snědl? Všichni sahadžajogíni, kteří přišli a dali si med. Říkám, je to v pořádku, ale musíte se zeptat. Vybílíte celý dům, do posledního zbytku. V pořádku, přišli jste, je pro vás uvařeno jídlo, dejte si jídlo. Pokud však půjdete do spižírny a dáte si vše, na co narazíte, všechno pak chybí. Člověk skoupí celý trh a pak zjistí, že je vše pryč. Nevychovaného člověka tedy můžete poznat takto. Budete však překvapeni, dobře vychovaný člověk když po někom jiném zbude jen nepatrná drobnost, takový člověk to opatruje, dokud to nepředá. Povím vám o Mém manželovi, který si s tímto nemusí dělat starosti, ale když ví, že máme něco, co patří někomu jinému, zamkne to a stále dohlíží, aby to tam bylo, dokud to tomu člověku nepředá. Totéž mohu říct o svých dětech, o všech, co znám. Protože toto je žebrácký přístup, že někomu berete jeho věci, špatně s nimi nakládáte, pohodíte je, kde se vám zlíbí, anebo je rozbijete. Viděla jsem to na vlastní oči, a když si lídři stěžovali, že lidé přijdou k nim domů, totálně jim vybílí lednice a tak dále, nepřekvapilo Mě to. Sahadža jóga se stala jakýmsi útočištěm všech žebráků a chudáků z celého světa, protože je zdarma. Všichni chudí lidé přišli do Sahadža jógy a člověk je musí vyživovat a starat se o ně. Tak by to být nemělo. Možná jste chudí, ale musíte mít svou důstojnost. Dokonce i indické služky a sluhové jsou v tomto lepší. Bez dovolení by se žádných vašich věcí nedotkli. Mají mnohem více vychování. Nevychovaný člověk je také nezdvořilý, arogantní. Tytéž věci můžete říkat i korektně. Jako Matku by Mě skutečně poctilo, kdyby Mi lidé říkali, že jste velmi dobře vychované děti. Musí tu existovat nějaký systém. Sparťanský systém, je to sparťanský systém. Není to žádný nanicovatý systém. Je to sparťanský systém. Jste jogíni, měli byste být upravení, spořádaní, vždy čistí, jenom s pár věcmi. Například v Indii jsou lidé dost pohoršení. Nosíte tak obrovské tašky a v nich všechna ta malovátka pro ženy a podobně. Kde budete ty barvičky používat? Před vesničany? Ti tomu nerozumí. Všechny tyto věci musíme dát do pořádku. Musíme být důstojní. Musíme být lidé, kteří mají osobnost. Řekněme, že někdo je světec. Možná je to chudý člověk, poznáte ho však podle jeho důstojnosti. Kdysi žil světec, který se jmenoval Tukaráma, o kterém jste slyšeli. Píseň „Amhi Bi Gadhalo“ je převzata z jeho hudby. Byl chudý a také velmi štědrý. Všechno rozdával a vždy odcházel jen s pár věcmi. Takže Šivadži Mahárádž, velký Šivadži, k němu přišel, přinesl spoustu ozdob, věcí a dárků a předal je jeho ženě a dětem. Tukaráma byl zrovna venku. Byla šťastná, že všechny ty dary, které dostala, může nosit. Nejprve samozřejmě řekla, že to není úplně správné. On však řekl: „Jen se vám snažím prokázat úctu.“ A tak dále. Takže si to dala na sebe. Jakmile přišel její muž, řekl: „Ne, já jsem světec.“ Vezměte si to zpět. Vy jste král, vy musíte žít jako král. Vy jste král, vy to můžete mít. Avšak já jako světec ne. Já tohle všechno nepotřebuju. Moje žena nepotřebuje všechny tyto věci. Protože vy žijete jako král, možná jste realizovaná duše, ale jste král, tak žijte jako král.“ Člověk si však musí uvědomit, že v Sahadža józe nemáte působit jako neutěšená osobnost. Musíte být vhodně oblečeni, musíte patřičně vypadat. Neměli byste vypadat jako žebráci, měli byste vypadat jako důstojní členové společnosti. Například, jak víte, Já jsem Bohyně a Bohyně musí nosit nevím kolik ozdob, aby ozdobila své čakry. Chci říci, že mám spoustu svých vlastních ozdob, nosím je však jen na púdžu, jinak ne. Předpokládá se, že budu nosit spoustu věcí. Proč? Protože to možná není úplně správné, možná je to důstojné, ne však zcela správné, nosit všechny ty věci pořád. Očekává se však, že je budu nosit. Očekává se, že budu nosit na rukou mnohem více ozdob, prsteny na nohou, pořád musíte nosit zlato, jak se říká té ozdobě, co se nosí jako pásek? Já to však nedělám. Beru to jako okrajovou záležitost. Beru si je jen na púdžu a jen některé. Musíte tedy mít rozlišování v otázce oblékání. Jak věci nosit, jak daleko zajít, jak vypadat důstojně, jak se správně chovat, abyste vyjadřovali velkolepost Matčiny výchovy. Doufám, že když tentokrát všichni přijedete do Indie, všech těchto věcí si u Indů všimnete. Nikdy je neuvidíte jíst, nikdy je neuvidíte, jak se koupou, nikdy je neuvidíte spát. Nevíte, jak a kde žijí, jak fungují a všechno. Jsou prostě na místě, tehdy kdy vy. Je to tak? Vykoupou se, všechno stihnou časně ráno a kolem čtvrté nebo páté už jsou venku – sparťanští, vždy čistí, ať vesničan, nebo člen kasty šúdrů, brahmínů či jiné. Všichni jsou čistě oblečeni a nemůžete je od sebe rozeznat. Budou mít na sobě čisté, bílé šaty. Budou mít čistou, bílou čapku. Nikdy nebudou ve špinavých šatech. Toto je další stránka, která není tak vznešená, hrubá stránka, ne tak subtilní, ale velmi důležitá. Protože vše, co je na subtilní úrovni, se projevuje navenek. Tohle bude zářit v celém vašem chování jako tisíc faset diamantu, protože jste dnes byli na dni Sahasráry. Podívejte se. Skrze nás se ukazuje, jak těch tisíc faset vypadá. Milujte a važte si jeden druhého i sebe sama. A pořád si v duchu opakujte mantru: „Jsem sahadžajogín.“ To říká vše o vašich zodpovědnostech, o vašich cílech, o tom, kdo jste. Jste sahadžajogín. Samotná Ádi Šakti vám dala druhé narození. Jestli máte nějaké osobní problémy, měli byste Mi napsat a Já se pokusím odpovědět. Pokud neodpovím, pak to berte za vyřízené. Jestliže neodpovím, berte to jako vyřízenou záležitost. Bude-li však třeba něco navrhnout, rozhodně vás budu informovat. Ještě nějaký problém? Dnes například přišla jedna žena, která plakala kvůli svému muži. Dělala to už dřív a dnes opět. Zblázní se z toho. Sahadžajogín by neměl brečet. Překonejte své problémy. Pokuste se poradit si se svým manželem, s čímkoli. Nemám moc ráda rozvody, pokud je však někdo ztracený případ, je to v pořádku. Pokud je to ztracený případ, rozveďte se. Avšak zbytečně, jen kvůli tomu, že tu ještě není to správné porozumění, by člověk neměl brečet a dělat všechny tyto věci. Naopak, měli byste se snažit překonat své osobní problémy, protože máte síly. A můžete Mi napsat. Ne moc dlouhé dopisy, protože v těch se ztratím. Opravdu, ztratím. Ráno mám tolik dopisů k přečtení, jeden lepší než druhý. A manžel taky dostává spoustu pošty. Říká však: „Nikdo mi nepíše milostné dopisy, všichni jen chtějí, abych platil jejich účty.“ Povídám: „U Mě je to totéž.“ Gregoire, můžeš to přeložit. Plné problémů. Řekla jsem: „Musím za jejich lásku platit.“ Tak to je. Děti však píšou moc roztomilé dopisy. Jen tak něco namalují, nějaké květinky nebo pár věcí, a to je vše. Udělají srdíčko, do kterého Mě vloží, nebo něco podobného. Dělají velmi milé, líbezné věci a ta radost a štěstí, víte, které vyjadřují! Nikdy nemají problémy. Nemají problémy. Děti nemají problémy. Nejsou komplikované. Vy se chytáte problémů, to je celá potíž. Ony nemají vůbec žádné problémy. Takže, ještě jste Mi nikdo neřekl, co byste chtěli, aby se udělalo. Poslední věc, kterou bych teď chtěla, je, abyste si poslechli Warrena, který vám přečte informace o programech, které budeme toto léto pořádat. Za nějaký čas se stane, že se usadím na jednom místě a budete za Mnou všichni muset jezdit, protože už nebudu moci tolik cestovat. Tolik k tomuto, ano? Prozatím. Musíte také pochopit, že Mohamed šel k hoře, nyní však hora musí přijít k Mohamedovi. Tak. Moc vám děkuji. Neřekli jste Mi o žádných svých problémech, takže si myslím, že žádné nejsou. Zítra ráno se s vámi možná nebudu moci setkat. Nechť vám tedy všem Bůh žehná. Nyní si všichni dejte bandhan. Pořádně, s plnou pozorností a důstojností a úplnými pohyby. Pořádně. Nic by se nemělo dělat polovičatě. Já nepotřebuju nic, dělám to jen s vámi… V Indii vznesli otázku: „Je-li to Bohyně, proč každému říká: „Namasté?“ Nemohou pochopit Bohyni, která říká: „Namasté.“