Šrí Bhúmi Déví púdža, 03/08/1986

Shudy Camps Park, Shudy Camps (England)


Feedback
Share

Šrí Bhúmí Déví púdža, 3/8/1986, Cabridgeshire, Anglie

Dnes jsme se tu shromáždili, abychom udělali púdžu k Matce Zemi. Nazýváme ji Bhúmi púdža, Šrí Dhara púdža. Říká se jí Dhara. Jak víte, „dha“ znamená udržovat. Rá-dha – ta, která udržuje energii, se nazývá Rádha. A Dhara, což je ta, která je samotnou podporou, ta, která nás podporuje. Žijeme na Ní. Jak víte, Matka Země se ohromnou rychlostí otáčí, ale bez Její gravitace bychom tu nemohli existovat. Kromě toho tu působí obrovský atmosférický tlak. Ona rozumí, myslí, koordinuje a tvoří. Toto si můžete uvědomit, jen pokud jste realizované duše. Viděli jste, jak vsakuje vaše negativity, když na Ní stojíte bosýma nohama a projevujete Jí úctu a žádáte Ji, aby vysála vaše negativity se světlem před vámi, před Mou fotografií. Ona Mě zná. Protože Ona je Moje matka. Ona je, můžeme říci, vaše babička, a proto vás vyživuje, proto se o vás stará. Když časně ráno vstaneme a položíme na Ni chodidla, musíme říct: „Matko, prosím, odpusť nám, že se Tě dotýkáme svými chodidly.“ Ale to nevadí, děti se mohou matky dotýkat chodidly nebo rukama, na tom nezáleží. Ona však stvořila tělo Šrí Ganéši. Ona je ta, která se v nás projevuje jako Kundaliní. Ona sama se spirálovitě pohybuje kolem Slunce. Slunce se také pohybuje nahoru a dolů, zatímco Ona se po spirále pohybuje kolem něj. Ale protože pohyb obou těles je relativní, pohyb Slunce nevidíme. Vztahy mezi Matkou Zemí a všemi ostatními hvězdami, planetami a souhvězdími jsou s velkou péčí udržovány stálé a proměnné. Když mluvíme o materialismu, jdeme svým chováním proti Matce Zemi. Místo abychom se poučili z Jejích subtilních kvalit, snažíme se Ji vykořisťovat, kopat Ji, použít Ji pro své sobecké účely.

Co pro nás dělá? Vytváří tyto nádherné plody, které můžete jíst, vytváří nádherné stromy, abyste mohli vyrábět nábytek, stavět pěkné domy. Dává vám zelenou trávu, aby zklidnila vaše nervy. Spoustu řek a obrovských oceánů nese na své bytosti. Je vždy větší než největší z Jejích oceánů. Ona je tak velkolepá, a co děláme my Jí? Plně Ji využíváme, bez rozlišování. Tím se vyvolá reakce. Krásný přírodní cyklus se naruší naším agresivním přístupem a absencí rozlišování. Sama Matka Země z toho nedělá nic, nebo skoro nic. Začne však působit éter a máte problémy; říkáte tomu kyselé deště, umělé hmoty, všechny možné problémy, způsobené jejich neuváženou výrobou. Když jsme začali vyrábět stroje, nebyla v tom rovnováha. Začali jsme vyrábět stroje jako šílenci. Důsledkem je, že jsme se nyní stali otroky strojů. Nic už neumíme udělat vlastníma rukama. Kvůli strojům je velká nezaměstnanost. Mnohokrát jsem říkala, že stroje jsou tu pro nás, ne my pro ně. Ale dnešní situace je velmi odlišná, stali jsme se úplnými otroky strojů – a opět díky nedostatku rozlišování. Je to pořád tatáž nerovnováha. Matka Země nás učí rovnováze. Kdyby Ona nebyla v rovnováze, byli bychom všichni zničeni. Učí nás přitažlivosti. Učí nás, jak být pro druhé přitažliví, aniž by o tom ten druhý člověk věděl nebo to cítil. Bez zotročování, bez manipulování, bez vyžadování něčeho na oplátku. Jen přitahovat a dávat, bez očekávání. Ona dává bez jakýchkoli očekávání, ať ji respektujeme nebo ne, ať se k Ní chováme pěkně nebo ne, Ona nám dává. Ale pokud se opravdu rozzlobí jako v… … slyšeli jste, že v Mexiku způsobila erupci. Vy víte, co se děje v Mexiku, o tom jsem vám říkala už dávno. Že tam praktikují nejrůznější druhy černé magie, vyrábějí různé drogy. Kolumbie dělá totéž. Pokud děláte všechny tyto věci, abyste lidem ublížili, pak se Ona pustí do sopečné činnosti. Pak vybuchne sopka.

Jak víte, v Los Angeles a na všech místech na západním pobřeží Ameriky je stále velké sopečné nebezpečí. Usadilo se tam mnoho různých guruů a praktikuje se tam hodně černé magie. Je tam dokonce čarodějnictví, které má oficiální statut. Jsou oficiálně zaregistrovaní. Nikomu to nevadí, protože přece máme svobodu dělat všechny možné ďábelské věci. Ve jménu lidské svobody dělají různé strašlivé věci. A proto Matka poskytne lhůtu. Vždy je to kolektivní lhůta. To si pamatujte, vždy je to kolektivní lhůta, když však ale Síta chtěla opustit Šrí Rámu, Země se otevřela a vzala ji do svého nitra. Toto je přijetí Matky. To není ničení nebo výbuch. Nicméně výbuch poškozuje kolektivně a někdy jsou zabiti i nevinní lidé. V božském jazyce smrt neexistuje. Ti, kdo zemřeli, se mohou narodit znovu. Někdy však může být smrt použita k potrestání lidí, k jejich zničení, odsunutí ze scény. To je to, co dělá Matka Země. Někdy může být Její hněv tak strašný, že doslova dokáže zničit tisíce a tisíce mil země a mnoho lidí, kteří byli extrémně bezbožní a nekolektivní. I v Sahadža józe ty, kteří nejsou kolektivní, kteří zkouší být nekolektivní, Matka Země trestá. Ale velmi diskrétním způsobem, kterému musí porozumět. Mohli bychom také říci velmi subtilním způsobem. Když se sahadžajogíni začnou chovat nekolektivně a říkat: „Toto je můj dům, můj domov, moje soukromí, moje žena, moje dítě, moje věci, nemohu přijít na púdžu, protože mám tento problém, nemohu udělat tuto práci pro Sahadža jógu, protože mám tamten problém, “ když tedy začnou být nekolektivní, pak se Matka Země, která v nás přebývá jako Kundaliní, velmi subtilním způsobem rozruší. A když se rozruší, začne se chovat způsobem, který může být pro lidi velice nebezpečný. Majetnictví není vlastností Matky Země, Ona nikoho nevlastní. Například, jestliže jste Ind, můžete odjet do Anglie, můžete jet, kam chcete, můžete žít kdekoli.

Ona nikoho nevlastní, to jenom my, lidé, jsme tento svět rozdělili na různé státy a různá místa. To vše je úplná hloupost. Je jenom jeden svět. Je jen jeden svět, který stvořil Bůh. Nestvořil… je to tu malinko nepohodlné. Už je to lepší. Ona nevytvořila žádné národy. Jsou tu jen rokle, kterými protékají velké řeky. Někde, tam, kde se zvedla, máme hory. To jsou Její rozličná zvlnění a různé rozmanitosti, aby tu prostě byla krása. Kdyby byl celý svět jako plešatá hlava nějakého pána, co by se s námi stalo? Především bychom z Ní, myslím, všichni sklouzli. Nebo co by se stalo, kdyby tu všude kolem nebylo nic než les nebo byly všude kolem jen hory nebo jen řeky? Aby vytvořila krásu, použila všechny tyto věci, aby nás učinila šťastnými, aby nám dala radost, aby nás potěšila. Vytvořila pro nás toto krásné jeviště. A co děláme my? Rozdělili jsme Ji na části, toto je moje země, toto je vaše země, toto je jejich země. Když zemřeme, co bude naší zemí? Všichni jsme mrtvá těla, ať už jste pohřbeni v kostele nebo pod širým nebem, všichni jste v Matce Zemi. Naší zemí je Matka Země. Musíme tedy pochopit, že toto tělo je vytvořeno z Matky Země, do které se musí navrátit, a je od nás hloupé myslet si, že patříme tomu či onomu státu. Samozřejmě je to jedna z největších kuriozit Máje, že to lidé vědí, ale stále tomu nechtějí uvěřit. Je tolik pravd, které znají, kterými jsou si jisti, znají je, ale nechtějí jim věřit. Nebo jim věří, ale nechtějí je přijmout. A i když je přijmou, nechtějí o tom vědět. Je to legrační lidská iluze – vždyť oni vědí, že nám nic nepatří. Přišli jsme na Zem s rukama takto, a když budeme odcházet, všechno bude takto. Navzdory tomu, přesto, že to víme, si se sebou stále hrajeme, podvádíme sami sebe a snažíme se věřit tomu, že jsme z nějakého státu: „Já jsem tento stát, jsem tak velký a tak dále.“ Lidské bytosti se však narodily v určitých zemích dříve než v jiných. To samozřejmě způsobilo rozdíly v tradicích a v chápání života, který je lidským životem. Umění zůstává stejné, ale toto se mění. Klima se může lišit, a proto můžeme mít odlišné druhy ovoce. Je to vše o přizpůsobení se, sladění.

V celém plánu je tak dobré sladění, žádná hádka, žádný problém, jen další odlišnost. Kdyby se banány pěstovaly po celém světě, kdo by o ně stál? Například, když dáte banány Indům, budou se smát. Ale pokud jim dáte jablka, řeknou: „Ó, jablka, počkej!“ U Angličanů je to naopak. Když někomu budete chtít dát jako dárek jablko, vrhnou na vás pohled, který říká: „Co se mu stalo?“ Toto je tedy jeden z Jejích způsobů hry, kdy vám dává různé klima, různou úrodu, abyste se mohli těšit různými věcmi. Kdyby tu nebyla rozmanitost, neměli byste se čím těšit. Tolik vám rozumí, nakolik ale my rozumíme Jí? Pro sahadžajogína je důležité pochopit, že si odsud s sebou nic nevezmeme. Je to všechno jen hlína. Hlína tu zůstane a pak zmizí navěky věků. Co si s sebou chceme odnést? Co s sebou budeme mít? Vždy je to jenom naše evoluce, a nyní je to náš Duch. Jsme tedy Duchem. Nejsme ani to, ani ono. To, co jsme, jsme Duch a nejsme naprosto nijak poskvrněni ničím, čemu se říká hmota. Měli bychom proto vidět esenci Matky Země, to, že Matka Země používá svou hmotu k tomu, aby ostatním dávala radost. A když Ji vy používáte tak, aby ostatním dávala radost, pak jdete po Její cestě. Naproti tomu, pokud se Ji pokoušíte vykořisťovat, je to jako hloubit jámy nebo kopat v té, která je vaší Matkou! Jestli Ji budete rozdělovat na části, bude to jako byste Její tělo řezali na kousky. Všechny tyto lidské postoje a přístupy jdou proti Matce. Nejhorší, úplně nejhorší však je, že nerespektujeme Šrí Ganéšu ve svém nitru. Šrí Ganéšu, kterého stvořila Matka Země. Že si Šrí Ganéši, který je nevinností v nás, nevážíme. Nevážíme si nevinnosti, která k nám přišla. To, jak jsou týrány, masakrovány a zneužívány děti, je neuvěřitelné! Jak to, že se lidé nebojí, že jednoho dne může v této zemi, kde se s dětmi zachází takto, vybuchnout obrovská sopka? V takovém případě Matka Země zničí všechny lidské bytosti, které se chovají tímto způsobem, a všechny ty líbezné děti vezme na Svůj klín a nechá je narodit se znovu někde jinde. Je velice důležité pochopit, že dokud si nezačneme vážit Šrí Ganéši ve svém nitru, své nevinnosti a cudnosti, nemůžeme si dovolit nazývat se sahadžajogíny.

Tím je třeba začít. To je první krok k našemu vzestupu. Nemůžeme se bavit o ničem jiném, dokud nebudou v Matce Zemi položeny tyto základy. A proto jsem se dnes rozhodla, že budeme mít v Anglii Bhúmi púdžu. Doufám, že díky tomu si v této zemi začnou nevinnosti vážit, milovat ji, chránit a vyživovat. Díky tomu se v dospělých lidech probudí nevinnost, budou si své nevinnosti a své cudnosti vážit víc než čehokoli jiného. Touto Bhúmi púdžou vzdáváme úctu esenci Matky Země, která je Kundaliní v nás. Tím projevujeme úctu také své realizaci. Doufám, že to, co dnes udělám, dokáže tuto zemi proměnit do její skutečné podoby, kterou nazývám Srdce Vesmíru. Doufám, že díky tomu Matka Země rozpustí kamenná srdce této země a přemění je v nádherné lotosy, ve voňavé květy kopretin všude kolem. Nechť vám Bůh žehná! Dnešní púdža bude velice malá. Nebudeme mít dlouhou púdžu. Bude to jen Šrí Ganéša púdža a Gauri púdža, nebude to moc dlouhá púdža. Důležité je, že dnes byste se všichni měli s plnou pozorností posadit, dát levou ruku ke Mně, pravou na Matku Zemi, pravou ruku na Matku Zemi. Jestli sedíte na židli, dejte levou ruku ke Mně a pravou směrem k Matce Zemi.