Projev k jogínům: Introspekce a meditace, seminář 1.den, 16/08/1988, Shudy Camps, Anglie Myslím, že tento rok nebudeme mít ve Velké Británii veřejné programy, protože tu jsou i jisté okolnosti. Kdykoli je tu však nějaká okolnost, která tak či onak změní naše programy, musíme hned vědět, že za celou touto změnou je nějaký důvod, a musíme to okamžitě přijmout s otevřeným srdcem, že Božské po nás chce změnu. Řekněme, že někam cestuji a lidé řeknou:„Matko, ztratila ses.“ Ale je to v pořádku. Nikdy se neztratím, protože jsem se svým Já! Musela jsem však jet tou určitou trasou, v tom to je. Musela jsem to udělat, a proto jsem neměla jet po správné cestě, ale zabloudit. Pokud budete mít tento druh pochopení a pokud bude ve vašem srdci taková spokojenost, zjistíte, že život stojí za to daleko víc, než jste si mysleli. Teď jsem tedy přemýšlela, co je příčinou toho, že když jsme se rozhodli určitě letos mít veřejné programy, pak jsme je nemohli mít. Tím důvodem je, že se musíme stabilizovat, upevnit. Když roste živý strom, stává se, že roste určitým směrem až do chvíle, kdy se musí změnit, protože na tu stranu nejde slunce, možná tam neproudí dost vody, takže se začne měnit. Stejným způsobem musíme pochopit, že jsme v rukou Božského a pokud se nějaké plány změní, odrazí se to zpět na nás a my se musíme podívat proč. A to „proč“ zde znamená, že se musíme upevnit. Upevnit se je pro sahadžajogíny velice důležité. Abyste se upevnili, musíte Read More …