Šrí Paramčaitanja púdža, 19/07/1989, (nekontrolováno) Německo

Ptali jste se, jakou dnes budeme mít púdžu, a já to nechtěla prozradit. Dnes bychom měli uctít Paramčaitanju, Všepronikající sílu Božské Lásky. Jsme si vědomi toho, že Paramčaitanja dělá vše. Alespoň mentálně víme, že se vše vypracovává milostí Paramčaitanji, která je silou Ádi Šakti. Ale přesto to stále tolik nevnímáme v našich srdcích, není to tolik v naší pozornosti. Paramčaitanju můžeme považovat za oceán, jako oceán, který vše obsahuje. Vše, veškerou práci, vše, v rámci svých vlastních omezení. Nelze jej s ničím srovnávat. Nemůžete jej srovnávat. Když vidíte slunce, ze slunce vycházejí paprsky, aby pracovaly. Když někoho vidíte, nějakou osobu, která má pravomoc, musí tuto sílu prosazovat – navenek. Takže ve svém nitru to nevypracovává. Například semínko, strom vyroste z pouhého semínka a ze semínka pak vzejde ovoce. A pak se prodá, lidé je snědí, a to vše je obsaženo v pouhém semínku. Tohle je Paramčaitanja. Všichni jsme v ní obsaženi. Vidíme jen vlnky, jsme na vlnkách, takže to vidíme zmateně, odděleně. Například cítíme, že: „Toto je Německo, toto je Anglie, toto je Indie.“ Toto jsou jen záhyby sárí Paramčaitanji. Vypadají oddělené, ale nejsou oddělené. Jsou spojité. Takže to spojení je absolutně dokonalé. Když z tohoto místa vytáhnu niť, celá niť se vytáhne. Stejně tak funguje Paramčaitanja ve svém rámci. Nic není vně. Takže když jste sahadžajogíni, věnuje vám mimořádnou pozornost. Měla bych spíše říct, že se s vámi naprosto sjednotí. Cokoliv si přejete, cokoliv chcete, bude pocházet ze stejné Paramčaitanji, pokud jste s ní sjednoceni. Jako v rozbouřeném oceánu některé kapky mohou vyletět do vzduchu a začnou si myslet, že jsou „o úroveň výš“. „Jsme mimo tento svět, mimo oceán.“ Pak ale opět musí spadnout do moře. Takže tato beztvará energie, má veškerou inteligenci, veškeré sladění, veškerou organizaci, všechny počítače, všechny televize, vše, co souvisí s komunikací, veškerou vládu a správu, a navíc, je to Láska. Je to Láska Boha, Láska vaší Matky. Takže musíte být sjednoceni s Paramčaitanjou. Musíte vědět, že se musíte stát skutečností.

Například, sedíte a máte tu Moji fotografii, možná vám Má fotografie dá živé vibrace – v pořádku, ačkoliv je to fotografie. Jestliže si vezmete fotografii někoho jiného, Sahadža jógu to nevypracuje. Důvodem je, že nikdo jiný se nestal realitou. Je to jako, když se díváte na nějaký obraz, řekněme, že na obrazu prší. Tento déšť nebude vyživovat květiny. Nepromáčí oblečení lidí, kteří tam jsou. Je to statické. Takže díky neznalosti, díky neznalosti máme jen obrázek, který je vůči skutečnosti statický. To je důvod, proč si myslíme, že to můžeme vypracovat sami – všechno. Pokud někdo řekne, že vidí obraz, v pořádku. Pokud ale řekne, že udělá skutečný déšť, tak to nemůžete. Zkuste cokoliv, dejte tam, jakou chcete barvu. Můžete vyvolat svým úsilím zdání, ale nebude to mít schopnost nebo přirozenost skutečnosti. Takže lidské bytosti jednají s nereálnými věcmi a myslí si, že dělají něco velkolepého. Můžeme si koupit skutečné květiny, samozřejmě. Můžeme je cítit a vnímat. Můžeme vyrobit květiny z plastiku. Můžeme vytvořit malby, které jsou stejné jako ony. Ale nemůžeme vyrobit svou vlastní květinu. Budeme muset přijmout skutečnost, že to dokáže vytvořit pouze Matka Země, nebo Slunce, které pomáhá Matce Zemi. Takže všichni sahadžajogíni musíte vědět, že ve skutečnosti vy neděláte nic. Vše dělá Paramčaitanja. Toto je rozdíl mezi sahadžajogínem a nesahadžajogínem. Nesahadžajogín to neví. I když to ví, není to pravda jeho srdce. Není to nedílná součást jeho bytosti. Ale sahadžajogín ví, že skutečnost je Paramčaitanja a tato skutečnost vše vypracovává. Tato skutečnost je Božská Láska. Vždy oddělujeme lásku od akce. Pro nás milovat znamená nějaké poblázněné chování vůči nějaké osobě. Nemá to žádné technické know-how, jak milovat. Funguje to bez jakéhokoliv porozumění.

Když někoho milujeme, nevíme, co děláme. Myslíme si, že tě milujeme. Zítra začneme říkat: „Nenávidím tě.“ Jak může být tohle láska? Milujeme své děti, svou rodinu, máme rádi své přátele – je to tak nereálné. Kdyby to bylo skutečné, nikdy by to nepřestalo. Rozhodně nemůžete říct, dobře, dnes budu pracovat pro tvého syna, budu velmi sobecký vůči tvému synovi. Nemůžete ale říct, jak s vámi zítra bude jednat, nebo vy s ním. Ale Paramčaitanja to ví. Ví, jak vyjádřit svou lásku. Nejen to, je to věčný pocit lásky, který může změnit svůj odstín a barvu, ale, zájem té lásky bude stále stejný. Základem lásky je zájem. I když, řekněme, někdo začne konat zlo, zájmem Božského bude tu osobu napravit. Zájem. Říkáme také „hita.“ Což je dobrotivost. Takže zájem být dobrotivý tu bude stále přítomen, ačkoliv se to někdy bude zdát kruté, jindy dobrosrdečné, jindy příliš shovívavé. Může to mít jakoukoliv podobu, jako vlna. Ať je forma jakákoliv, vždy je to pro vaše dobro. Pracuje to pro vaše dobro. Nejen pro vaše dobro, ale i pro dobro kolektivu. Vždy ví velice dobře, co má být vykonáno. A jak to má být vykonáno. Nemusí jít nikam na žádné školení, protože úplné vědění tohoto celého know-how je v jejím rámci. Je to taková studnice moudrosti, znalostí a lásky. Nikdy se neodchýlí. Jakmile se jednou stanete sahadžajogínem, zájem o vaše dobro tu bude stále. Jestli jste potrestáni, nebo ne, je něco jiného. Někteří lidé dostanou práci. Jiní nedostanou práci. S některými lidmi se to vypracuje takto. S jinými se to takto nevypracuje. Někdo se může ozvat: „Jak to, že Paramčaitanja se chová právě takto?“

Je to pro vaši nápravu. Je to velké stloukání másla. Vše funguje jako vaše náprava a je to pro vaše dobro. Jestli pochopíte tento bod, nikdy ve svém životě nebudete zklamaní. Nemá zájem získávat nic pro své vlastní dobro, protože je úplným ztělesněním dobrotivosti. Nikdy nepřemýšlí, jak bude dobrotivá, nebo nápomocná, protože to není žádné obtěžování. Například, člověk, který má vše, všechny světské věci, bude mít pořád zájem získávat více, bude mít v sobě chtivost. Ale jakmile je člověk Purna – úplný, už v sobě nemá žádnou chtivost. Je naprosto ve svém nitru spokojen, protože ten stav je tak mocný, člověk je pak tak zasvěcený, bez pochybností, bez jakýchkoliv pochybností, a protože mu nikdo nemůže ublížit, nemá strach. Všichni jste nyní cítili tuto Paramčaitanju, měli byste tak získat naprosto nebojácný život, život plný míru a radosti. Jako když dítě, které nalezne svou matku, přestane plakat. Už nepláče, nyní našel svou matku. Stejně tak vy jste nyní nalezli Paramčaitanju a spojení s ní. Takže už si nemusíte s ničím dělat starosti, nemusíte už o ničem přemýšlet, nemusíte nic plánovat. Jen do toho musíte skočit, prostě do toho skočte a vězte, že jste se stali nedílnou součástí skutečnosti. Pokud jste toto pochopili, myslím, že jste odvedli velký kus práce.

Nyní jsme v Německu a víte, že v Německu byli lidé, kteří se pokoušeli rozbít naděje lidských bytostí, ale přestože se to vše odehrálo, staly se hrozné věci a mnoho lidí umřelo – nyní se narodili znovu, v pořádku. Takové problémy se staly, že jsme si mysleli, že celý svět bude zničen. Dělali si takové starosti, mysleli si, že celý svět skončí. Ale neskončil. Nicméně tato válka nám dala ponaučení, stali jsme se více kolektivními. Díky ní chápeme jeden druhého. Jak jinak můžete vystoupit z neznalosti typu: „My jsme tato země, my jsme tamta země?“ Jak vystoupíte z rasismu, pak z tzv. nacionalismu, z tzv. vlastenectví – ze všech těchto oddělujících sil, které rozdělují? Viděli jsme, že jsme všichni lidské bytosti a jako s lidskými bytostmi by se s námi mělo jednat. Když studujete historii, zjistíte, že po každé válce nastal rychlý pokrok směrem k vědění, k poznání jednoty světa. Je to něco, jako když ve vesmírné lodi máte nádobu, která je vestavěná, vložená do jiné, a pak celek nabere rychlost – nějakou rychlost, a pak ta nižší nádoba pukne, neboli exploduje. Když dojde k explozi, celek nabere vyšší rychlost. Nastane zrychlení. Tímto způsobem se můžete dostat do vesmíru. Stejně tak všechny ty hrozné věci, které se staly, byly explozemi, které vás přivedou směrem k poznání, že je s námi něco v nepořádku, že nežijeme v realitě. Nynější problémy, které tu jsou – ekologické problémy, AIDS, drogy, všechny problémy moderní doby, chudoba. Jestliže je budete pozorovat jako svědek, uvidíte, že jsou docela šokující. Jsou to velmi šokující věci. Všechny tyto šokující věci by opravdu měly šokovat naši mysl, opravdu šokovat naši mysl. Proč máme všechny tyto problémy?

Někteří hloupí lídři si myslí, že tyto problémy vyřešíme tím, že budeme více vydělávat. Ochráníme se před ekologií, když budeme mít více peněz. Můžeme znečišťovat atmosféru, protože máme hodně peněz. Pak se můžeme ochránit tak, že každý bude muset nosit masku, aby mohl někam jít. Hlavně musíme vydělat více peněz na svoji ochranu. Nevadí, že máme ekologické problémy, to nevadí. Takže chodíte jako člověk, který vstupuje do zakouřené oblasti. Všechny tyto hloupé nápady se vymyslely, protože nevidí, co je to lidská důstojnost, nevidí, že lidské bytosti jsou nad vším ostatním – nad stroji, nad všemi materiálními věcmi světa. Nebudou mluvit o tom, že dají do rovnováhy stroje. Ne. Budou se bavit o tom, jak zařídit, aby člověk byl ještě větším otrokem strojů, protože musí mít peníze. Musí mít více peněz, s těmito penězi se můžete ochránit před ekologickými problémy. Je to absurdní. Jestliže ale rozumíte lidské důstojnosti, pak musíte pochopit, že jako lidská bytost musíme udělat velmi pozitivní, moudrý krok, abychom zastavili tyto hlouposti, které děláme. Jako nyní – většina francouzského pobřeží, pláží je znečištěna. Přirozeně, protože začali provozovat zábavnou věc, která se jmenuje dovolená na mořském pobřeží. Takže toto je výsledek. Nyní si dělejte, co se vám zlíbí. To nejde. To se musí zastavit. Takže namísto – lidský mozek je takový, – namísto, aby pochopili, že jsme udělali něco špatného, řeknou, že začneme nějakou novou metodu, abychom to vyčistili. Nikdy neodsoudí to, co je na nich špatného, to, že se stali závislými na tomto druhu zábavného života, který provozují na mořských pobřežích.

Nyní AIDS. Žasli byste, ale v Americe dokonce řekli, že v samotném Los Angeles se 700 000 lidí nechalo velebit jako mučedníci AIDS, protože dosahují takového velkého cíle – vedou nesmyslný život, jako by to byla nějaká velká revoluce. Myslí si, že jsou velmi velcí revolucionáři, mimořádní lidé, podporují toto AIDS, a oslavují tuto nemoc. Věříte, že toto, tento způsob sebe prosazování bude přijat? Lidé se vám vysmějí. Vše je ale orientováno na peníze. Rádi k tomu udělají reklamu. Chtějí mluvit o finanční pomoci. Chtějí říct, že se to děje, protože kdyby měli více peněz, brali by více drogy. Protože nemají žádné peníze, tak kradou. Musíme jim dát peníze, aby mohli brát drogy, nebo začnou vést tento život. Celkově – když se podíváte, lidé žijí s něčím, co není skutečnost, celé jejich životy, jsou úplně mimo realitu. Když přijde na to postavit se tomu čelem, udělali jsme chybu, neměli jsme udělat tuto chybu – stáhnou se. A začnou budovat jiné, skvělé image, umělé a mimo realitu a budou říkat: „O, my jsme skvělí, my jsme mučedníci.“ Tak to je to, čemu se říká Kali juga, vše, co je nízké, vše, co si zaslouží opovržení, vše, před čím se máme chránit, se stane cílem, kterého lidé chtějí dosáhnout. Doufám, že jste pochopili, že Všepronikající síla kolem nás je ta jediná, která dělá Sahadža jógu. Ta jediná vás přivedla do Sahadža jógy, ta jediná vám dává požehnání. To je Paramčaitanja. Jejím prostřednictvím se věci vypracovaly.

Takže dnešní modlitba by měla být o tom, abychom si více uvědomili, že jsme nedílnou součástí této Paramčaitanji, a abychom cítili, že tuto sílu můžeme používat a že můžeme věci vypracovávat. Jestli to tak dnes tímto způsobem ucítíte, myslím, že to znamená, že jsme odvedli velký kus práce a nechť vám Bůh za to požehná. Tak. Když budeme dělat tuto púdžu, prosím nezapomeňte, že Mě budete uctívat jako Paramčaitanju, takže myslete na to, že jednáte se samotnou Skutečností. Musíte tuto púdžu udělat s tímto porozuměním. Nechť vám Bůh žehná.