Šrí Bhairava púdža: Bhairava chrání levou stranu, 6/8/1989, Garlate, Itálie

Dnes jsme se zde sešli, abychom udělali púdžu k Bhairavovi. Myslím, že jsme nepochopili význam Bhairavy, který se pohybuje nahoru a dolů po našem Ida nádí. Ida nádí je kanál Čandramy, měsíce. Takže to je kanál pro naše ochlazení. A prací Bhairavy je nás ochlazovat. Například jsou lidé výbušní, egoističtí nebo mají problémy s játry, a když je člověk velmi výbušný, tak Bhairava zahraje na takového člověka trik, aby ho zchladil. Organizuje a řídí všechno – s pomocí ganů, s pomocí Ganapatí, aby zklidnil váš temperament, aby vám dal rovnováhu. Stejně tak je-li někdo velmi výbušným člověkem a ve svém vzteku překročí všechny meze, Bhairava – také s pomocí Hanumany – nějak zařídí, aby se ukázalo, že ta hloupost vzteku není k ničemu. Například lidem, kteří jsou v depresi, nebo kteří jsou levostranní, se Hanuman snaží pomoci, bez pochyby, ale ještě více jim pomáhá Bhairava, aby se z toho dostali. Člověk, který je levostranný, nemůže být kolektivní. Je to velice těžké, pro člověka, který je velmi levostranný, stále je nešťastný, smutný a utrápený, aby se těšil veselým kolektivem. Zatímco výbušný pravostranný člověk se netěší vůbec kolektivitou, ten nedovolí nikomu, aby se těšil kolektivitou. Ale snaží se být v kolektivu, aby se mohl prosadit. Protože takový člověk se snaží ukázat svoji nadřazenost, že je něčím vyšším – přirozeně se nemůže těšit kolektivem. Na druhé straně člověk, který je v depresi, stále si myslí: „Nikdo mě nemá rád, nikdo o mě nestojí, jsem tak sklíčený“ – stále od někoho něco očekává, – ten se také kolektivem nemůže těšit. Takový levostranný člověk vidí ve všem něco nešťastného.

Jako jednou jsem byla v Moskvě a tam byla s námi dáma, která byla sahadžajogínka, levostranná sahadžajogínka. Jeli jsme se někam najíst a přitom začalo pršet a oni nemohli sehnat taxi. Ale potom auto přijelo a my jsme tam odjeli. Potom nám řekli, že jsme se velmi opozdili a že si musíme sednout jinam. Tak jsme se museli posadit tam, kde to bylo mnohem dražší. A tato dáma začala říkat: „Všude jsou nějaké problémy, žádné taxi, prší a nemůžeme získat místo.“ Řekla jsem jí: „Tohle je všechno jenom legrace, to není žádný problém.“ Toho slova „problém“ je třeba se vzdát. To je nové slovo, které jsem se naučila, protože slovo problém jsme v našem mládí používali jenom v geometrii. Takový postoj, že chceme ve všem najít něco negativního, to je způsob, jak si zcela zničit naši levou stranu. Pak ale ten pán, který nás pozval, přišel a řekl: „Sedíme na druhé straně a čekáme na vás.“ Tak jsme šli na druhou stranu a těšili jsme se dobrým jídlem, všechno bylo pěkné. Řekla jsem jí: „Podívej se, jen jsi počítala, kolik je tu negativních věcí a neviděla jsi tu legraci.“ Zeptala se Mě: „Co mám dělat?“ Řekla jsem: „Říkej jméno Bhairavy. Sedni si s levou rukou směrem k fotografii, a pravou rukou na Matce Zemi. Tak z tebe všechny negativity utečou.“ Bhairava má stále světlo ve svých rukou. Stále se pohybuje levým kanálem nahoru a dolů, abyste měli světlo a viděli, že neexistuje nic negativního. Tyto negativity k nám přicházejí z mnoha stran. Jednou z těch negativit je, že ´to je moje´, Jako ´moje dítě, můj manžel, moje vlastnictví´ – moje. Rozumíte, když jste jednou připoutáni takovýmto způsobem, zjistíte, že i vaše děti se stanou negativními. Ale když chcete být pozitivními, je to velice jednoduché. A pro tohle musíte sledovat, kde je vaše pozornost. Vidíte ve všem problémy, nebo v tom vidíte nějakou legraci? Existují lidé, kteří si nedovedou udělat legraci z ničeho. Když bude slunečný den, budou naříkat: „Ó Bože, takový slunečný den!“ A když je zamračeno, řeknou: „Ó, co je tohle za den!“ Nic je nemůže uspokojit.

Ale těšit se něčím pozitivním ve všem negativním, to je kapacita sahadžajogína. Negativita neexistuje, je to ignorance. A není to ani ignorance, protože také ignorance neexistuje. Je-li všechno všepronikající síla, jak by mohla existovat ignorance? Ale například když se skryjete před silou této všepronikající energie, budete říkat, že existuje negativita. Je to jako když se schováte do jeskyně, pořádně ji uzavřete a pak řeknete, že neexistuje slunce. Takže lidé, kteří nedokáží být kolektivní jsou buď pravostranní, nebo levostranní, ale spíš levostranní. Ale levostranní lidé mohou být kolektivní v negativitě. Existuje veliké bratrstvo bhútů – negativit. Uvidíte sedět několik opilců pohromadě. Budou říkat: „Podívejte, je tolik problémů, ekologický problém“ – jsou to opilci, všichni opilí. „A je tolik jiných problémů, kdy to skončí?“ Druhý řekne: „Počkej, počkej, slyšel jsem, že se má celý svět velmi brzy zhroutit.“ A třetí řekne: „Díky Bohu, bude konec.“ Čtvrtý pak řekne: „Ale co se stane s našimi hospodami?“ „To je v pořádku, i když už tu nebudeme, tak na tom nezáleží.“ Takto se chová spolek bhútů. Nejsou vůbec schopni vidět legraci, nejsou vůbec schopni se těšit. A stanou se lidmi, kteří si myslí, že jsou velmi meditativní, že jsou vyššími lidmi, že jsou něčím nadřazeným – v negativitě. Ale konec těchto lidí je, že se stanou šílenci. Zatímco pravostranní končí jako idioti. Jednou jsem zašla do psychiatrického ústavu. Při této návštěvě jsem potkala ženu. Byla celkem v pořádku, myslela jsem, že je celkem v pořádku, tak jsem s ní začala mluvit. Začala se mnou velice moudře mluvit: „Podívejte se, je tady můj švagr, asi není nutné, aby tu byl, ale neměl by dělat tyhle věci,“ – nejrůznější věci mi říkala. Představovala se mi, jako že je velice milá a příjemná a že ji vůbec nikdo nemá rád. A říkala: „Jsem velmi nejistá“ – a podobné věci. Najednou vstoupil doktor. A ona mu začala nadávat, křičet na něho. Řekla jsem: „Co je tohle?“ Doktor poslal pro lidi – chyťte tuhle ženskou, řekl mi, že ona je nejnásilnějším šílencem a proč s ní mluvím? Bolela Mě hlava, ale nevěděla jsem, že je šílenec. Možná, že v Mé přítomnosti její bhút trochu utekl, zahrála jsem ten trik, ale můžete to jasně vidět.

Takže ty přílišné citové připoutanosti a příliš se o někoho emocionálně bát, že ´tohle je moje dítě´, ´tohle a tohle je moje´ a stále utrácet svůj cenný život těmito věcmi, to není způsob, jakým by se měl sahadžajogín chovat. Když sahadža jogín nemůže být kolektivní, pak vězte, že ještě není sahadžajogínem. Je třeba vědět, že to je práce Bhairavy uvnitř nás Další prací, kterou dělá, když nám dává světlo ve tmě, je, že v nás ničí všechny bhúty. A všechny možné negativní myšlenky, podivné představy o připoutanosti a také depresivnost. Jsem moc ráda, že dnes uctíváme Šrí Bhairavu, protože on je velice spojen se Šrí Ganéšou. Jak víte, Šrí Ganéša sídlí v Muládháře a Bhairava se pohybuje na levé straně a přechází na pravou. Tak všechny možné předsudky a zvyklosti je možné překonat s pomocí Bhairavy. V Nepálu je veliká socha Bhairavy, která je skutečným ´svajambu´ – svatým místem. A lidé jsou tam více levostranní, takže mají strach z Bhairavy. Tak když má někdo nějaký zlozvyk, například krade, tak ho vezmou před Bhairavu a zapálí světlo. Chci říct – policie ho tam zavede a řeknou mu: „Řekni to před Bhairavou, zpovídej se.“ A oni se zpovídají, co špatného udělali. Takže on nás také chrání před děláním špatných věcí, lstivých věcí, jako například před kradením. Cokoliv si myslíme, že můžeme udělat tajně, můžeme skrýt, ale ne před Bhairavou. Když se nezměníte, on vás úplně odhalí. Tak on odhalil všechny falešné guruy. Takže dnes jsme tady, abychom uctili veliké božstvo Bhairavu, který se později inkarnoval na této zemi nakonec také jako Mahavíra. On stojí u bran pekla a zastavuje lidi před pádem do pekla. Ale pokud chcete jít do pekla, když máte takové přání, pak řekne: „Dobře, můžeš jít.“ Ale jak víte, peklo je už plné lidí, tak je lepší porazit své negativity, a začít milovat legraci, těšit se druhými a milovat je. Nestarat se o to, co dělají druzí pro vás, ale myslet na to, co vy můžete udělat dobrého pro druhé. Takže dnešní zvláštní púdža je nabídnuta Bhairavovi, aby nám dal smysl pro smích, pro potěšení, pro legraci. Nechť vám všem Bůh žehná.