Déví púdža: V Sahadža józe není o čem diskutovat, 17/12/1989, Alibag, Indie Vítám vás všechny. Máme trochu zpoždění, ale teď Mě informovali, že letadlo má ještě větší zpoždění, proto si myslím, že raději už zahájíme púdžu. Přestože Angličané řekli, že by se jí rádi zúčastnili od samého začátku. Oni mají vždycky mnohem víc púdží, tak možná proto! Všichni jsme sem dorazili a chystáme se zahájit toto společné putování. Je to velmi subtilní, hluboká cesta, a pokud si uvědomíte, proč jsme tady, pochopíme, že celé toto Stvoření vás všechny pozoruje a pokouší se vám pomoci, abyste stoupali a abyste pocítili svou hloubku, a těšili se tak sami sebou. Cesta možná nebude příliš pohodlná. Cesty jsou tak přeplněné omezovači rychlosti a všemi druhy překážek. Cítila jsem, že kvůli cestě duchovního růstu musíme trošku zpomalit. Na Západě jsme nepochybně začali být velmi rychlí, a abychom zpomalili, musíme použít meditaci, abychom ve svém nitru pocítili klid a mír. Rovněž naši mysl bombardují myšlenky a my velmi rychle reagujeme na ostatní i na tyto myšlenky. Člověk se tedy musí mít na pozoru, musíte vědět, co se uvnitř vás děje, že vás bombardují myšlenky. Pokoušíte se vzestoupit a zjišťujete, že zbavit se myšlenek je velmi obtížné. Proces myšlení obvykle začíná prostřednictvím podmíněností nebo vašeho ega. Jen dva problémy! A vy jste ti, kteří se s tím mají vypořádat. Tady ve vesnici máte jednoduché lidi, kteří začínají vše pozorovat, ale nereagují. Pokud nereagujete, pak to vaše myšlenky vzdají. První věcí by tedy mělo být, že budete sami Read More …