Tři yukti pro pokrok v Sahadža józe

New Delhi (India)

1990-03-30 Birthday Puja Talk Hindi 42min and Music Delhi, 62' Download subtitles: CS,ENView subtitles:
Download video (standard quality): Listen on Soundcloud: Transcribe/Translate oTranscribe

Feedback
Share

30.3.1990 Narozeninová puja, Tři yukti pro pokrok v Sahadža józe

Dnes je čtvrtý den Navaratri a víte, že o Navaratri musíme udělat puju v noci. Abychom odstranili temnotu, je velice důležité, abychom přivedli světlo do noci. Také dnes oslavujete moje narozeniny. Dnešní den Šri Gauri po svatbě stvořila a ustanovila Šri Ganešu. Šri Ganeša je zdrojem čistoty a svatosti (Pavitrata). První věc, která byla rozprostřena zde na zemi, je čistota (svatost), aby všechny bytosti, lidské bytosti, které přišly na tento svět mohly být ochráněny čistotou a mohly se držet dál od nečistých věcí. A to je proč Šri Gauri omyla celé tvoření čistotou, a teprve poté byl zahájen zbytek stvoření světa.

Takže nejdůležitější věc v našem životě je považovat čistotu jako nejvyšší aspekt uvnitř nás. Udržovat se v čistotě neznamená, že se vykoupeme, umýváme se a dáváme tělo do pořádku, ale to znamená, že bychom měli vyčistit svoje srdce. Největší nemocí srdce je hněv. A když do člověka vstoupí tento hněv, pak je čistota uvnitř zničena. Protože čistota není nic jiného než věčná láska (nirvajya). Láska, která je stále plynoucí a nic nazpět neočekává. Je naprosto spokojená se svou přirozeností plynout. Cítí se narušena, pokud nemůže plynout. Takže čistota znamená, že naplníte svá srdce láskou a ne hněvem. Hněv není jen náš nepřítel, ale i celého světa. Všechny války světa, utrpěné ztráty, se staly kvůli kolektivnímu hněvu. Je mnoho výmluv, proč se hněváme. Hněval jsem se kvůli tomu a tomu. Člověk si najde jakoukoliv výmluvu, aby se mohl hněvat, ale pak tento stejný hněv může vést k takovýmto hrozným válkám. Hněv je tou příčinou. Pokud je srdce naplněno láskou, hněv tam nemůže vstoupit. A pakliže se nějaký hněv objeví, je to jen z lásky. Když je zlo (Rakshasa) zničeno, je to vykonáno z lásky, protože ho to zastaví v pokračování se svými zlými činy. Ale toto není práce pro lidské bytosti. Toto je práce Bohyně, kterou provedla během Navaratri.

Takže bychom měli rozšířit své srdce a zeptat se, pro koho máme takovou lásku, lásku, která je věčná a nepodmíněná (Nirvajya), je odpoutaná (Nirmam), bez jakéhokoliv „toto je můj syn, toto je má sestra, toto je můj domov „ milujeme takto někoho? Jako sahadža jogíni jste dosáhli daleko vyššího stavu, než je stav lidských bytostí. Jste sjednoceni s touto subtilní silou lásky Boha Všemohoucího. Tato síla vámi neustále proudí. Tato síla vás podporuje. Vyživuje vás. Neustále vás motivuje. Ochraňuje vás a naplňuje vás esencí sladké lásky. Tato nádherná síla je teď s vámi, kolik místa je pro ni v našem srdci? To si musíme uvědomit. Milujeme Matku svým srdcem, to je pravda. Všichni milují Matku a díky této lásce se cítíte radostní a blažení. Ale jsou zde další dva druhy lásky, které bychom měli mít. Jenom pak bude láska k Matce úplná.

První je, kde máme lásku sami k sobě, že jsme Sahadža jogíni. Získali jsme síly sahadža (spontánním) způsobem, ale teď musíme pochopit, jak postupovat dál. Spousta lidí dělá mnoho práce pro šíření Sahadža jógy, můžeme to nazvat horizontální pohyb. Rovnoměrně šíří do všech směrů zároveň s povrchem země. Tito lidé se nedívají do svého nitra, a tudíž nemohou dosáhnout svého duchovního vzestupu. Venku dělají spoustu práce. Budou běhat všude kolem a hodně pracovat, s každým se setkají, ale nedávají pozornost na dosažení vnitřních sil.

Také je spousta takových, kteří mají více pozornosti na vnitřních silách a opomínají vnější síly. Takže nemohou dosáhnout rovnováhy. A když se lidé pohybují pouze vnějším směrem, vnitřní síly se začínají zmenšovat a dostanou se na úroveň, kde se nakonec utopí v egu. Potom začnou přemýšlet, podívejte se, kolik jsme toho udělali pro Sahadža jógu. Jak těžce pracujeme pro Sahadža jógu. Nový život začíná pro takovéto lidi a není vůbec vhodný pro Sahadža jógu. Začínají si o sobě myslet, že jsou velice důležití a že by měli být respektováni. Což nazýváme vlastní důležitostí. Ve všem chtějí být považováni za důležité, zkouší ukázat svoje speciální kvality, pokouší se být v popředí. Ale uvnitř se usadí dutost. A potom jsou šokováni a překvapeni, že onemocněli. Že se zbláznili. A když je potká velké neštěstí řeknou, „ale Matko, my jsme Ti úplně odevzdaní, tak jak se tohle mohlo stát.“ Vy sami jste zodpovědní, že jste se zmýlili a že jste ztratili cestu. Takovýto člověk se stane jednostranným a nemůže mít vztah k ostatním. Jediný vztah, který mohou mít je, když mohou poroučet ostatním a ukázat svoji nadřazenost. Musí být

v popředí, musí dostat důležitost a pokud jim ostatní nedají tuto důležitost, je to považováno za chybné. Zcela zapomenou, že toto je práce Matky a že by k tomu měli přispět. Viděla jsem toto na nějakých místech, takovíto lidé najednou vystoupili a jednali velice důležitě. A potom neudělali ani Aarti a ani neměli přání vyčistit fotografii. Alespoň že nepoužili svoji vlastní fotografii. Tolik sebe důležitosti, tolik vychloubání se, tolik nadřazování se nad ostatními, samostatné rozhodování bez účasti kolektivu. Potom začaly hádky a vznikly jednotlivé skupiny. Protože ten provázek, kterým jste všichni svázáni dohromady je vaší Matky. Takže musíte zůstat spojeni a pamatovat si, že jste všichni děti jedné Matky, nikdo není nadřazený nebo podřazený, vše je dílem Paramčaitanji a my neděláme nic. Ale když se toto vnímání vytratí, a vstoupí do nás pocit jedinečnosti, jak jsme úžasní, uděláme tohle, uděláme tamto, potom Paramčaitanja řekne, dobrá. Dělejte si, co chcete. Chcete jít do pekla, běžte! Přejete si být zničeni, zničte se! Nezastaví vás, protože respektuje vaši svobodu. Pokud si přejete, můžete se dostat do nebe, pokud si přejete jít do pekla, to také může být zařízeno.

Měli bychom pochopit v Sahadža józe, je zde jedno velké omezení. Jsme kolektivní bytost, kolektivní Virát Shakti (univerzální síla). Již nejsme individuální. Všichni jsme částí a součástí stejné bytosti. Takže když jeden nebo pár lidí se stane takovými a vytvoří svoje skupiny, vezmou podobu rakovinových buňek a mohou ovlivnit celou Sahadža jógu. A všechny naše snahy přijdou nazmar. Měli bychom se naučit od moře, které zůstává na nejnižší úrovni a dovolí všem věcem, řekám, aby do něj vplynuly. Bez toho nemůže svět existovat. Dovolí, aby bylo zahřáté, stane se párou a pošle požehnání deště na zem. Jeho pokora je znakem jeho hloubky a ne jeho povrchnosti. Z nejnižší úrovně, vše přijímá, sjednocuje, pročišťuje, formuje páry a dává déšť. Ale ten samý déšť naprší do řek a žene nazpět do moře. Toto je identita moře. Když jdete na jakékoliv pobřeží a podíváte se na kokosové palmy, uvidíte, že se vždy sklánějí směrem k moři navzdory silným větrům, protože ví, že je to moře a neměly by se od něj odklánět. Naše srdce se mohou stát tak širokými jako moře, když tato pokora a láska do nás vstoupí. Ale jestliže chceme být speciální a důležití tak nás Paramčaitanija odstřihne tak, jako si stříháme nehty a vyhodíme je. To bude pro mě opravdu velice smutné a bolestivé. Pokud ještě nějací další lidé cítí, že dělají hodně práce, tak by se měli okamžitě zchladit. Měli by jít do pozadí a udělat introspekci. Meditujeme? Jsme opravdu v meditaci ? Jak hluboko jsme se dostali ? Koho máme rádi ? Kolik lidí máme rádi a s kým se nepřátelíme? Někteří lidé v Sahadža józe se dostali velice hluboko a jsou tam usazení. Ale jsou zde ostatní, kteří jsou stále na okraji a kdy mohou být vyhozeni, nemůže být řečeno.

Řekla jsem vám již před tím, že po roce 1990 se otevře nová dimenze. Musíte udělat skok, abyste vyšli ze svého předchozího stavu a vešli do nového. Jako kolo, když se otáčí, přijde do nějakého bodu a pak se posune vpřed. Stejným způsobem tento pohyb Sahadža jógy se stane kolektivním a abychom v něm mohli zůstat, měli bychom vstřebávat úplnou čistotu, která je naplněna pokorou. Viděli jste mnoho lidí, kteří myslí, že jsou čistí, meditují ve dne v noci, nikomu nedovolí na ně sáhnout, nebudou jíst určitá jídla, řeknou druhým, aby si odsedli, když někdo přijde, rozzlobí se, když se jich někdo dotkne, toto všechno je bláznovství. Pokud jste opravdu čistí, tak někoho se dotknout nebo s někým promluvit vás neučiní nečistým, protože vy všechno pročišťujete. Vaše povaha je pročišťující. Pročišťujete všechny, koho potkáte. Jak můžete mít tento typ strachu? K čemu je potřeba pomlouvání a odsuzování? Všechno toto je vlastně známkou toho, že vnitřní čistota není dostatečná. Protože pokud je čistota úplná, má moc a intenzitu, která je dost silná vsáknout a pročistit vše tak, jako moře.

Teď jsou zde jiní, kteří myslí jen na svůj vlastní rozvoj. Myslí si „proč bychom se měli znepokojovat s ostatními“? Můžeme sedět uvnitř našich čtyř stěn a uctívat Matku. Soustřeďme se na svůj vlastní vzestup. Nemáme nic společného se zbytkem světa. Drží si odstup. Takoví lidé se nemohou zdokonalit, protože vy všichni jste částí a součástí stejného těla. Prosím pochopte, pokud je tu prst, který sám sebe uváže a řekne „ co mám společného s ostatními, budu žít sám“. Takovýto prst zemře. Protože odkud tam bude téct krev, jak budou pracovat nervy, jak tam bude proudit vědomí? Zůstane odříznutý. Zůstane oddělený. Můžete to vyzkoušet. Uvažte si prst na 5 dnů a zjistíte, že ten prst již nebude funkční. Už se nebude dát použít. Potom řeknete „Matko, dělám tvoji puju a tolik se modlím, tak proč je můj stav takový“? Protože jste rozrušeni. Protože jste sešli z cesty. Vzdálili jste se od kolektivu. Sahadža jóga představuje sílu kolektivity a

v okamžiku, kdy se vzdálíte od kolektivity, nejste již spojeni s touto silou kolektivity. Takže se musíme věnovat oběma aspektům. Měli bychom se starat o vnitřní vzestup a také být aktivní částí kolektivu. Jedině potom bude úplná rovnováha uvnitř, zatímco budete velice aktivní vně.

Viděla jsem lidi, co pracovali hodně pro Sahadža jógu a také dělali velice dobré přednášky. Potom nahráli svoje vlastní přednášky a začali říkat ostatním, aby je poslouchali. Někteří lidé začali poslouchat tyto přednášky namísto mých. A jejich stav byl takový, že dokonce v mé přítomnosti se klaněli pouze mé fotografii. Jako kdyby měli vztah jenom k mé fotografii a se mnou neměli nic společného. Viděla jsem takovéto šílené lidi. Poté vytiskli svoje fotografie a začali je ukazovat lidem, aby na ně zapůsobili a získali důležitost. Děláním toho všeho spadli do takového příkopu a potom najednou zjistili, že už nejsou částí kolektivu. Nejsou již nikde vidět. Ostatní říkají, „Matko, tito lidé byli lídři“, ano byli. Ale kam odešli? Co můžu říct? Zmizeli! Kam? Nevím! Tito lidé odešli ze Sahadža jógy, protože nebyla rovnováhu, a když není rovnováha, člověk může jít na levou stranu nebo na pravou stranu. Jak jsem řekla, jsou zde dvě síly, které pracují uvnitř nás, kterou jsme buď k Sahadža józe přitaženi a druhou jsme vytlačeni. Jestliže přivážete kámen na provaz a roztočíte ho, potom se kámen bude otáčet, dokud je přivázaný na provazu. V okamžiku kdy se odpojí od provazu, je odhozen. Mnoho lidí odešlo ze Sahadža jógy tímto způsobem. A potom lidé řeknou, „podívej Matko, počet v Sahadža józe klesl“, Co mám dělat? A jestliže se počet snížil, není to ztráta pro Sahadža jógu. Je to jejich ztráta. Sahadža jóga každopádně nic neztratila, protože není ovlivněna těmito výhodami nebo ztrátami. Ano, jestliže chcete být zvýhodněni, musíte pochopit, že Sahadža jóga nepotřebuje vás. Jste to vy, kdo potřebuje Sahadža jógu.

Další význam jógy je Yukti „Technika“! Takže první význam je spojení a další význam je technika. Měli bychom pochopit význam slova Yukti (technika). Co to je Yukti (technika)? Může to být vysvětleno třemi způsoby. První Yukti je získat vědění. Vědění neznamená inteligenci. Cítit (vibrace) na svých konečcích prstů, rukou a úplné probuzení Kundalini uvnitř nás, to je část tohoto vědění a když toto vědění získáváme, potom začínáme získávat ostatní vědění. Je mnoho věcí, kterým jste dřív nerozuměli, a nyní je chápete. Začínáte rozlišovat mezi tím, kdo je pravdivý a kdo je falešný. S touto znalostí jste schopni zvedat kundalini ostatních, vysvětlit jim, mluvit

s nimi a společně meditovat. Získáte také intelektuální znalosti. Chápete Sahadža jógu. Kdo mohl před tím? „ Ida, Pingala, Sukhman (Sushumna) nadi re, ek hi dor udau re“ (mluvil o třech kanálech a stoupání kundalini), když Kabír o tomto hovořil, rozuměl mu někdo? Mohl někdo pochopit (Guru) Nanaka ? Nikdo nerozuměl, o čem hovořil Gyaneshwara, ani nechápali Lao tseho. Lidé to vše jen považovali za něco tajemného nebo tajného a nechali to tak. Ale po Sahadža józe tomu rozumíte. Takže vaše inteligence byla také pozvednuta. A je pravda, že tomu všemu opravdu začínáte rozumět. Nedosažitelné vědění se pro vás stalo dosažitelným. Takže touto první technikou jste dosáhli vědění.

Co je druhá Yukti (technika) ? Měli byste mít zbožnost (bhakti) ke mně. Když mluvíme o této zbožnosti, měla by to být Ananya Bhakti, (absolutně sjednocená, tam kde není druhého). Musíte dosáhnout Tadatkarita (sjednocení) se mnou. Vaše myšlenky a činy by se měli sjednotit s mými. Dejme tomu, že mluvíme o dnešním zpoždění. Tak můžeme říct, že jsme se zpozdili, jsme velice unavení. Ale měli bychom přemýšlet takto „dnes je Navaratri, musíme udělat puju v noci, toto je nařízený čas, čas, kdy musíme vykonat puju“. Musíme to udělat, děláme to s největší radostí a vše se děje v té nejpříznivější době. Všechno by mělo být sahaj (spontánní). Neměli bychom o tom ani přemýšlet, neodpočívali jsme, jsme unavení, nic takového. Tak jako bojovník odchází do boje, vidí nepřítele jak stojí před ním, pak ví, že je čas zabít nepřítele a musí ho zabít. Takže když tady sedíme, měli byste myslet, že toto je čas, který Matka určila. Toto je ten nejpříznivější čas pro nás udělat puju a žádný jiný. Ale polovičatí lidé myslí “sedíme tady od rána, udělali jsme toto, máme hlad, děti už určitě usnuly.“ Pak toto není Ananya Bhakti, protože nejste jednotní s mými myšlenkami a činy. Někdy říkáte „ Matko, tento člověk je velice špatný“ a já řeknu „ne, je docela

v pořádku, je to dobrý člověk“. Jak jste to mohli říct? Potom si myslím, proč nevidí to, co vidím já ? Pokud se stanou takovými (sjednocenými), tak by to měli vidět stejně jako já. Ale tak to není, vidí něco jiného. Takže nedosáhli stavu Ananya (jeden) a stali se Anya (těmi ostatními, oddělenými).

Mám lásku pro vás všechny. A jsem spokojená jedině tehdy, pokud i vy máte rádi ostatní stejným způsobem. Pokud toto nemáte v sobě, tak to vypadá, že jste částí Anya a ne Ananya. Říkám si, pokud jsou částí a součástí mé bytosti, měli by být se mnou sjednoceni ve všech myšlenkách a činech. Ale proč myslí a dělají zrovna to opačné? Jak můžou všechny tyto divné myšlenky přijít do jejich myslí? Takže to nemůže být Ananya Bhakti, je to Anya (oddělené). Potom naše myšlenky, naše činy, naše láska by měly být stejným způsobem vyjádřeny s láskou, jakou máte pro mě. A pokud je toto zdrojem lásky, tak to, co je v prameni, by mělo vyplout na břeh. Jak může přijít něco jiného? A když vidím něco jiného, tak si myslím, že oni naplnili vodu z břehu jiného pramene. Tento břeh a pramen nemůže být můj.

Takže když vám řeknu, abyste měli v sobě Ananya bhakti, tak to znamená také, že Matko, my jsme pod tvou ochranou (jsme odevzdaní). Jestliže jste odevzdaní, tak i když něco řeknu nebo

něco vysvětlím, nebo navrhnu, jak je možné odmítnout? Jak může vzniknout tato otázka, když jste se se mnou sjednotili? Matka řekla, tak to podle toho uděláme. Jestliže jsme v jednotě
s Matkou, jak můžeme říci ne. Teď považte, že moje oči se dívají na vás a ví, že všichni tady sedíte. Protože jsou to moje vlastní oči. Takže není žádný rozdíl v tom, co ví moje oči a co ví můj rozum. Takže tato Tadakarita (jednota) by také měla být ve vás vidět. Takže v druhé technice bychom se měli modlit „O Matko prosím, přijď do mého srdce, do mého mozku, do mých myšlenek, do každičké částečky mé bytosti“. Kdekoliv si budete přát, já tam budu. Ale musíte se modlit celým svým srdcem. Jestliže se zkusíte modlit z nějakého důvodu, tak to nefunguje. Ale jakmile jste spojeni, pak jsou všechna přání sama vyplněna. Nemusíte nic dělat. Nezůstanou žádná přání a vaše pozornost se sjednotí.

Když přemýšlíte o veškeré práci, kterou děláte pro Sahadža jógu, „udělal jsem toto pro Sahadža jógu, udělal jsem tuto výzdobu, udělali jsme to pořádně“, pak nemůžete být Sahadža jogín.
V Sahadža józe by se všechny vaše činy měly stát nečinností (akarm). Já něco dělám, Já jsem napsal báseň, Já jsem udělal tohle atd…. Jakmile se stanete subtilními a pozorujete tyto myšlenky, začnete se ptát sami sebe, opravdu takhle přemýšlím? Opravdu si myslím, že Já dělám? Přichází takovéto myšlenky do mé mysli ? To znamená, že moje jóga (spojení) není úplná. Protože jakmile je spojení úplné, potom takto nemůžete přemýšlet. Stanete se Akarmay (ten, kdo nic nedělá). Začnete říkat ve třetí osobě „toto se děje, tamto se děje“. Toto je způsob jakým mluvíte a pak se dá říct, že teď je tam Jednota (Tadakarita). Řekněme moje ruka, když něco dělá, neříká, že to dělá. Ani vlastně neví, že to dělá. Ale jestliže si začne myslet, že to dělá, tak musíme vědět, že se ruka oddělila a již není spojena. Protože jestliže je připojená, tak se nikdy nebude považovat za oddělenou. A když máte takovéto myšlenky jako „ Já to dělám“, pak Paramchaitanja řekne, „ Běž a dělej“. Pak začne opravdový problém. Takže to je třetí technika. Měli bychom se tuto Yukti naučit, jako když přijde myšlenka „já něco dělám“, měli byste udělat introspekci. Co opravdu dělám? Po dobu, co jste hledali světlo, jste dělali Něco, protože ve vás bylo Ego. Byli jste sami, byli jste individuální (vyashthi), ale teď jste se stali částí kolektivu (samashthi). Potom neděláte nic. Jste pouze částí a součástí bytosti a práce se děje. Zkuste pochopit tuto třetí techniku.

Říkám vám tyto techniky (Yuktis), protože teď musíme udělat veliký skok. Měli byste takto dělat introspekci a pozorovat sami sebe celou dobu. Je to velice důležité pro naše dobro, že obrátíme pozornost dovnitř sebe a budeme se pozorovat. Jestliže přemýšlím o ostatních, tak by to mělo být o tom, že jsou daleko lepší než já a měl bych se od nich učit. Jestliže můžete vidět dobré vlastnosti v ostatních a špatné vlastnosti v sobě, tak je to velice dobré, protože nemůžete odstranit chyby v druhých. Nemáte na to právo. Máte právo odstranit pouze svoje chyby. „Takže co udělali ostatní? Ostatní jsou takovíto“. Ti, kteří takto přemýšlejí, znamená, že jejich Yoga není úplná. Jaké jsou moje nedostatky? Toto je jediná cesta jak napravit sám sebe. Ne tím, že se budeme dívat na ostatní. Je to, jako když přemýšlíte o vadách, které jsou v domě jiného člověka. Takže musíme pochopit, že jsme sami zodpovědní za svoji polovičatost. Sahadža jóga je velice unikátní a ohromná. Je to kvůli našim vlastním omezením a nedostatkům, že si to nedokážeme naplno užívat. A co je to, co dostanete, pokud se naučíte tuto techniku? Jen radost, úplná radost (Niranand) a nic jiného. Vaše celé vzezření se změní a vy budete úplně naplněni radostí.

Dnes jste uspořádali oslavu mých narozenin a já bych chtěla, abychom to všichni oslavovali jako vaše narozeniny, že odedneška budeme následovat tyto techniky (Yuktis) a naplníme naše životy

čistotou a svatostí tak, jako Shri Ganeša. S touto čistotou přichází moudrost, protože čistota neznamená nic jiného než lásku. Protože čistota znamená lásku. Všechno je láska. Takže pokud nemůžete získat moudrost a jestliže nemůžete vyzařovat tuto lásku, potom plýtváte časem
v Sahadža józe. Teď přichází doba, ve které se musíme usadit. Musíme se transformovat. Musíme se změnit, odstranit naše nečistoty a stát se absolutně čistými. Toto je známka vaší lásky k sobě. Jestliže se vaše dítě zašpiní, utíkáte a vyčistíte ho, protože ho máte rádi. Stejným způsobem, jakmile začnete mít rádi sami sebe, budete dělat introspekci, najdete svoje chyby a změníte se. Požehnání, která přichází do vašeho života skrz tuto transformaci se nedají popsat pouhými slovy. Tak jako řekl Kabír „ Jab mast hue to fir kya bole“ (Když jste v úplné blaženosti, tak co ještě můžete říct). Vy všichni byste měli vejít do této blaženosti (masti) a dosáhnout tento radostný stav, kde se stanete úplně blaženými.

Nechť vám Bůh žehná.