Šrí Čakra a Šrí Lalita púdža, 17/12/1990/, (nekontrolováno), Brahmapuri, Indie

Znalosti o Kundaliní jsou obsaženy v mnoha sanskrtských šástrách odedávna. A jsou také popsány v ajurvédě, a nejen v ní, ale i v knihách, které jsou určeny pro výuku, se hovoří o Kundaliní a čakrách, protože ajurvéda je velmi, velmi blízká Sahadža józe. Dokonce i v západní medicíně na začátku, měli byste se podívat na historii, kterou převzali – léčili se třemi dóšami. Zabývali se třemi problémy, které máme, stejně jako v ajurvédě. Pravá strana, která má Pithu, to znamená žluč; levá strana, která má Kaphu, znamená hlen, a centrální část, má problémy Váju, to znamená plyny. Nyní se naštěstí tolik lidí na Západě věnuje Sahadža józe a snaží se všechny permutace a kombinace omezit na jednoduchou úvahu o levé, pravé a střední části. Ale znalosti Sahadža jógy jsou naprosto základní, i v ájurvédě jsou jen krůček od reality, o níž se říká, že je základem. Zabýváte se tedy základy, z nichž je lidská bytost vybudována. A pokud byly tyto znalosti objeveny již dávno v Indii, neměli bychom je přijmout? Důvodem, proč se lidé v těch dobách věnovali meditaci a zjistili všechny tyto hlubší věci v sobě, bylo to, že nemuseli bojovat s přírodou. Viděli jste zde přírodu, jak je krásná. Můžete strávit celý život pod stromem, zatímco na Západě, ještě než vyjdete z domu, musíte se lespoň 15 až 20 minut připravovat na to, že půjdete ven. Je to docela boj. Takže příroda byla tak laskavá a to je důvod, proč se lidé dali na meditaci a objevili v sobě všechny ty hlubší věci. Když to zjistili, bylo to všechno sepsáno v sanskrtu. Mám o tom takovou velkou tlustou knihu, kde jsou popsány všechny šakti, pithy a všechny Šrí čakry, Brahma čakra, Lalita čakra a tak dále. Ale to bylo jenom sepsáno, ale málokdo získal realizaci. Ale v žádném jiném jazyce, jako je maráthština nebo hindština, kterým mluvili a psali obyčejní lidé, se nic nedělo. Nikdo o tom nevěděl, jen pár lidí, kteří o tom četli. Zejména Šajvové se pustili do výzkumu a vyrazili do světa. Ale jen velmi málo lidí dostalo realizaci, velmi, velmi málo. Pak ve 12. století už jen Náth Panthové, kteří byli byli znalci sanskrtu, se tím přísně řídili, že jeden mistr by měl mít jednoho žáka, ne víc. Taková byla jejich tradice. Ale ve 12. století Džňánadéva, Džňanéšvara, což byl další Nath Panthi – jeho guru byl jeho vlastní bratr. On požádal svého bratra o svolení, a to: „Prosím dovol mi říci všechny tyto věci otevřeně. Říct to alespoň v maráthštině, protože obyčejní lidé o těchto znalostech nic nevědí.“ Tak mu to dovolil a on napsal šestou kapitolu Džanéšvarí, ve které popsal Kundaliní. To bylo ale ve 12. století. Poté o tom mluvili mnozí svatí a popsali to. Včera jsme jeli do Satary, víte, že to je místo, kde žil Šrí Ramdás. Říkal, že Kundaliní… Tam se ho někdo zeptal: „Kolik času trvá, než se Kundaliní zvedne?“ A on odpověděl: „Tatšan.“ To znamená – okamžik. Ale ten, kdo si ji chce vzít, by si ji měl zasloužit, a ten, kdo ji chce dát, by měl být schopný. To je velká podmínka. Je to tak velká – velká, to vám říkám. Výsledkem je, že velmi, velmi málo lidí se dočkalo realizace, a ti, kteří se narodili jako realizované duše, zjistili, že je s lidmi nemožné o tom mluvit. Džňanéšvara, taková osvícená duše, sám napsal jednu krásnou knihu, s názvem „Amruta Anubhar“, kterou se pokusím přeložit, a která dává velkou radost. Alespoň mi to dělá velkou radost. Šel tak hluboko ve vnímání této radosti. Přála bych si, aby mi angličtina poskytla takovou jemnost, abych mohla tu knihu přeložit. Všechny tyto věci napsal, když mu bylo pouhých 23 let, a ve svých 23 letech toho měl tak dost, že se dal na živé samádhi, to znamená, že vstoupil do jeskyně a zabil se. Všichni ho velmi mučili. V dnešní době se touto „Andha Shraddhou“, hloupou věcí, tolik nemučí, ale všichni tito světci v této zemi nebo v jakékoli zemi byli velmi mučeni a nebyla tam žádná policejní ochrana. Nebyl nikdo, kdo by zveřejnil, co tito lidé dělají. Přesto všechno zjišťuji, že je mnoho sahadžajogínů, kteří nyní zaujímají velmi vysoké pozice ve vládě, a může přijít den, kdy všechno vybuchne. Největší problém naší země je něco, co nemůžete pochopit, protože tento problém nemáte. Množství korupce máme od A do Z na všechno. To nemůžete pochopit, chci říct, že jsem neznala žádnou zemi, kde by to měli v takové míře. Dokonce, řekněme na Filipínách to dělal jen jeden člověk. Zde musí každý člověk získat peníze a musí zaplatit peníze za najmutí Johnse. Pokud se nedostanete k Sahadža józe, nebude to fungovat. A Sahadža jóga může fungovat jen tehdy, když lidé pochopí, že je to jejich dědictví a že mají schopnost pochopit Sahadža jógu a schopnost ji šířit. V severní Indii je to mnohem lepší, i když vibrace v Maháráštře jsou mnohem lepší. Je to něco zvláštního. Vibrace v Maháráštře jsou velmi dobré. Lidé v severní Indii jsou velmi dobří sahadžajogíni a je jich mnoho, mnoho, mnoho. Nemůžeme říct, že i v Bombaji by chodilo na mé programy asi 12 000 lidí, ale přesto je způsob, jakým se to šíří v severní Indii, velmi překvapivý. Také se to šíří. Tohle je Satara, protože byla požehnána Ramdásem, tento okres. Myslím, že kde je květina, tam musí být trny, a tento okres má opravdu velmi špatné viníky. Ahmednagar je na tom mnohem lépe. V Aurangábádu jsme na tom mnohem lépe, v Aurangábádu to bude fungovat mnohem lépe. A pak, pokud jdete na druhou stranu, do Berharu, odkud pocházím, bude fungovat velmi rychle. Věci se tam hýbou velmi rychle. Překvapilo mě, kolik lidí mi říkalo, že v Amravati je tolik sahadža- jogínů a v Akole je jich tolik. Byla jsem překvapena, nikdy jsem tam nebyla. Takto se to šíří v Maháráštře. Takže vaše píseň Maharaštra Déša funguje. Neselhává. Ale myslím, že Satara je nejobtížnější místo. Tam, kde jsme včera pracovali, jsem je dala nalevo a napravo, tak jsou… Hodně jim to pomohlo, protože ti, kteří přišli do Aapoe, si sedli a dostali svou realizaci. Takže klamou lidi, aby založili nějakou novou kulturu, jako jste vy založili hippismus. A shromažďují mladé lidi tak, že mladí lidé opouštějí své školy. Někteří rodiče za mnou chodí a stěžují si na to. Nedávají pozor na studium, propadají v hodinách a tito lidé je hloupě využívají. Zeptala jsem se některých chlapců: „Jaká je vaše politika?“. Odpověděl: „My žádnou politiku nemáme.“ „Tak co je vaším cílem?“ „Nemáme žádný cíl.“ „Tak proč děláte tyhle nesmysly?“ Odpověděli: „Protože cokoliv nám starší řeknou, to uděláme.“ Řekla jsem: „Copak nemáte žádnou osobnost? Nic?“ Přesně to se stalo, když začalo hnutí hippies. Někteří takzvaní intelektuálové zahájili toto strašné hnutí hippies na Západě, a když zjistili, že s tím nemohou nic dělat, zjistili, že to zkrachuje. Tolik dětí přišlo o vzdělání. Tolik dětí, které znám… děvčata otěhotněla a chlapci začali squatovat. To vše je dovedlo do extrému, že se stali násilníky. Ale dokud nedojde ke změně uvnitř vás samotných, jak můžete změnit něco navenek? Nemůžete. A prvních sedm lidí, s nimiž jsem bojovala, byli všichni hippies, velmi problematičtí. Říkali si hippies, ale troubili jako prasata. Chtěli všechno pohodlí, všechno zadarmo, nesmírně dominantní a hádaví lidé. Ale na nich byl položen základ. Velmi překvapivé. Musela jsem na nich pracovat nejméně čtyři roky. Pravidelně. Tak začala Sahadža jóga a dnes víte, jak moc se rozšířila a kam až došla. Jen v Maháráštře je problém takzvaných intelektuálů, jak si říkají, ale nemají žádnou inteligenci. Mluvila jsem s jedním mužem. Měla jsem toho plné zuby. Nevěděl nic o duchovnu, nevěděl nic o medicíně, nevěděl nic o vědě. Řekla jsem mu: „A co teď víš ty?“ Bylo to nemožné. Takže takovým lidem, kteří jsou bez práce, říkáme „odvolaní“, nemají práci. Začínají všechny takové věci a my bychom se na ně neměli zlobit. Snaží se vytvářet problémy a získávají peníze z nějakých zdrojů. Mají strach. Myslím, že politici se bojí, možná že Sahadža jóga jim může převrátit stůl, protože my věříme v poctivost a možná může přijít den, kdy jim tito poctiví lidé možná uškodí. Nevím proč. Možná je to jeden z důvodů, proč se nás lidé bojí. Ať už je to cokoli, musíme pochopit, že pro vykonání jakéhokoli velkého díla je třeba přinést oběť. Samozřejmě se nenecháte ukřižovat jako Kristus, to ne. Ani se nemusíte obětovat jako moji rodiče, kteří se obětovali pro nezávislost této země. Ani nebudete mučeni. Ale drobné nepříjemnosti mít můžete. Musím vám však velmi poděkovat za to, že jste sem přišli a zpíváte maráthské písně. Jsou docela ohromeni a myslí si, že je to možné jen proto, že jste všichni sahadžajogíni, jinak byste to nemohli udělat. Takže pokud se vyskytnou nějaké nepříjemnosti, myslete si, že je to vtip, to je vše. Dnes jsem si říkala, že bychom měli udělat púdžu Šrí Čakry a Lalita Čakry, kterou jsme nikdy nedělali. Tohle je to pravé místo, kde bychom dnes měli tyto dvě čakry udělat. O Šrí čakře a o Lalita čakře toho bylo napsáno hodně, ale abychom pochopili, když se levá strana dostane až k Višudhi, tak potom používá na pravé straně Šrí čakru, na levé straně Lalita čakru, aby se projevila. Tyto dvě čakry jsou těmi, které projevují vše, co vidíte. Ale tyto čakry jsou těmi, které vyzařují vibrace různého druhu, a díky jejich úhlu, podobně jako když máte připevněný nějaký karton s malými otvory různých barev, které se neustále otáčí, získáte různé barvy, také můžete získat různé permutace a kombinace. Stejným způsobem vznikají různé permutace a kombinace, a tak získáte všechny výhody Sahadža jógy. Tyto dvě čakry jsou tedy velmi důležité. Nevím, jestli znáte nějaké mantry o Šrí čakře, ale dám vám knihu. Později vám ji přeložím a vy můžete něco složit pro Šrí čakru. Šrí čakra na pravé straně, Lalita čakra na levé straně. Takže to, co dnes ve skutečnosti uctíváme, je síla Mahásarasvatí a síla Mahákálí, obě dohromady. Takže nyní jsme začali věci kombinovat, ne jednotlivě. Tyto dvě energie jsou velmi důležité. Bez energie, bez síly nic neexistuje. Například, kdyby toto světlo nemělo sílu svítit nebo hořet, bylo by k ničemu. Stejně tak bez získání své realizace jste k ničemu, protože vaše síla není probuzená. Přinejmenším ne úplně. Tyto dvě síly nám dávají spoustu výhod, i když si to neuvědomujeme. Cokoli vidíte v tomto světě stvořené, je dílem těchto dvou čaker Ádi Šakti. Ale zde se síla nepohybuje, není v pohybu. Ale v lidské bytosti se začne pohybovat, a když se začne pohybovat, pak můžeme říci, že vytváří jiný svět. Nejde však jen o pohyb Tato síla působí, dává vám inteligenci, dává vám všechny druhy věcí, které jako lidé máte. Později se však tato síla sama osvítí. Uvnitř Vás. V levé i pravé části se obě stávají osvícenými. Toto osvícení dosáhnete, když získáte svoji seberealizaci, ale ne hned, ne okamžitě, to by měl člověk pochopit. Například, když vás něco bolí nebo když je napadána čakra, musíte použít ruce. Nemůžete říct: „Energie ve mně proudí, je to v pořádku, zvládnu to“, tak to není. Musíte použít ruce, abyste tuto sílu předali sobě nebo ostatním. Pokud vás bolí žaludek, můžete si říct, že když je v žaludku energie, proč by mě měl bolet? Ale hra těchto čaker musí přijít, a proto musíte použít svou sílu svých rukou. Pokud nemůžete používat ruce, pak nemůžete předávat tuto energii. Mnoho lidí se mě ptalo: „Matko, kdy se to začne pohybovat horizontálně? Nepochybně se bude pohybovat horizontálně, to ano, ale i tento horizontální pohyb musí být řízen těmito dvěma velmi důležitými čakrami. Musíte tedy pochopit význam těchto dvou čaker v sobě. Proto jsem mnohokrát říkala, abyste příliš nehýbali hlavou a tento způsob mluvení. Tenhle styl mluvení „ne, tohle, tamto“, je velmi běžný, speciálně u Francouzů. To je další způsob, jak nerespektujete své čakry, neměli byste příliš hýbat rameny. Většinou se takhle mluví, je to proti čakrám. Měli byste držet ramena rovně. Když zpíváte, můžete hýbat celou horní částí těla, to je v pořádku ale ne rameny. To je věc, kterou je třeba pochopit, že je třeba se starat o tato dvě centra. Když zpíváte, můžete hýbat krkem, tělem, to je důležité, to pomáhá, ale ne rameny. Ramena mají zůstat nedotčena, ale když říkáte jen ano, nemusíte pokračovat v „ano, ano, ano, ano“. Je to velmi jednoduchá věc, ale může mít velmi špatný účinek, a ti, kdo moc hýbou rameny, vibrace příliš necítí, protože čakry nejsou v pořádku. Je velmi jednoduché pochopit, že jsou to nejdůležitější čakry, které máme, a cokoli se má z této Paramčaitanji použít, musí být použito těmito dvěma centry. I za předpokladu, že je některá čakra napadána na míše, musíte použít ruce. Někdo může říct: „Můžu jenom položit svou pozornost.“ Nepracuje to tak dobře, protože vaše pozornost není ještě taková, nedosáhla takového stupně, aby tyto čakry, jako Lalita čakra a Šrí čakra, uposlechly vaši pozornost. Ony neposlouchají. Takže musíte pracovat se svýma rukama, buďte opatrní, nehýbejte příliš rameny. A když se podíváte, jak Indové zpívají bhadžany, hýbou celým tělem. Dělají to takhle, ale nikdy ne rameny. Ramena se budou pohybovat stejně, jako se pohybuje krk. Mohou pohybovat i krkem. Ale nikdy nebudou takto pohybovat rameny, a to je podle indických standardů považováno za nevhodné. Protože tato kultura, na základě toho, co říkali svatí a také mnozí věštci, je více spojena s duchovním životem, než s životem materialistickým. Materialistický život vás – pokud a dokud neexistuje základ duchovního života – zavede do velmi částečného vývoje, můžeme to říci. Ale abyste dosáhli plného rozvoje, musíte mít základ v duchovnosti. Proto musí být duchovnost jako základ hluboká, musí být plně vybavena, musí být naprosto dokonalá. Pak lze postavit celou budovu. Na Západě se to pokazilo, nevadí, teď to můžete vybudovat a pak budete překvapeni, jak se stanete opravdu pevnými lidmi. Toto je velmi krátká přednáška o Šrí čakře. Myslím, že bych si měla sednout a napsat o ní všechno, a bude to pro vás hezká praktická věc k přečtení. Ale musíte vědět, že když se dostanete mimo myšlenky, tyto čakry se stanou nesmírně výkonnými, protože myšlenky na ně vyvíjejí tlak a kvůli tomuto tlaku je pohyb těchto čaker velmi pomalý a neúčinný. Jakmile se však dokážete vymanit z myšlenek a přejít do bezmyšlenkového vědomí, pak to tyto čakry začnou zpracovávat a vy se začnete pohybovat mnohem hlouběji do svého vlastního bytí.