Vánoční púdža, 25/12/1990, Ganapatipule, Indie Dnes máme významnou příležitost oslavit narození Krista. Narodil se ve žlabu. Všechny tyto věci byly předem naplánované, i to, že se má narodit ve žlabu za těžkých podmínek, aby se ukázalo, že ať už se narodíte do chudoby, nebo bohatství, ať už se narodíte do nesnází nebo problémů, pokud v sobě máte Božskost, ona září sama o sobě. Jelikož křesťanství nabralo velmi špatný, vychýlený kurz, nikdy nebyli schopni pochopit Kristův význam. Pro ně je neposkvrněné početí něco zcela nemožného. Většina lidí si myslí, že je to mytický příběh. Ale v Indii věříme, že Gaurí stvořila Šrí Ganéšu ze svých vlastních vibrací a že se stal Božstvem Múládháry. Tak to přijímáme. Ne však na Západě. Oni takovou věc nikdy nepřijmou, protože jejich mentálno je přespříliš vyvinuté a ovládá je. Jejich historie možná není tak prastará jako Indů, aby chápali, že Bůh je nade vším. I jejich pojetí Boha je dosti mentální. Navíc to, jak se křesťanství projevovalo, jim neposkytlo žádné řádné vedení. Naopak, o tom co nedokázali vysvětlit, řekli: „Je to záhada.“ Pro Indy je ale zcela prosté přijmout, že Bůh může cokoli. Koneckonců je to Bůh! On je Bůh všemohoucí. A kvůli tomuto mentálnímu přístupu, který je o mnoho nižší než vědění vašeho Ducha, toto obyčejné, běžné, všední, povrchní smýšlení nikdy člověku nedovolí připustit velikost Boha. Měla jsem babičku, byla to teta mého otce. Kdysi nám vyprávěla příběh o člověku, který se měl setkat s Bohem. Samozřejmě, v Indii to všichni chápali. Neptali by se: Read More …