Projev k jogínům: Božská láska (nekontrolováno)

Ášram Pichini, Řím, Rome (Itálie)

Feedback
Share
Upload transcript or translation for this talk

Projev k jogínům: Božská láska, 22/2/1991, Řím, ášram Pichini, Itálie (nekontrolováno)

(Projev začíná v 19.minutě)

Dnes jste tak krásně zpívali. Vypadá to, že se vaše srdce po této púdže velmi otevřelo a zpíváte teď jako malé děti. Zdá se, že nyní zmizely všechny podmíněnosti, které jsme měli, všechno to ego, které tam též bylo, stali jste se nyní velmi čistými, všechny tyto problémy zmizely a těšíte se sami sebou. To je ta nejlepší cesta, když sami sebe milujeme, známe sami sebe – stáváme se láskou. Kvůli mnoha nátlakům, které jsou na nás vyvíjeny, a mnoha normám, které máme, které jsou ale umělé, si myslíme, že když jsme navenek v pořádku, že je to v pořádku; ale pravda proudící zevnitř je tak radostná. Vnímat svou schopnost milovat je samo o sobě tak radostné, a schopnost dávat – to je také velmi radostné. Šiva púdža je tedy k tomu, abyste se stali láskou a cítili radost z lásky. Když někoho milujete, když milujete své dítě, nestaráte se o to, jak vypadá, jaký má zevnějšek, prostě ho milujete. Pokud se snažíte být k někomu pozorní jen proto, že dobře vypadá, že je navenek příjemný nebo že se umí dobře chovat, po nějaké době budete oklamáni. Ale pokud je vaše nitro krásné, pak budete spokojeni především sami se sebou; protože zdroj radosti je ve vašem nitru. Nezískáváte ji od druhých. Takže očistit se a být otevřený je nejlepší způsob, jak se těšit svým životem. Někteří lidé se vám mohou smát, někteří si z vás mohou dělat legraci, někteří vám mohou chtít dělat potíže; ale většina z nich vás bude mít ráda, protože jste tak čistí, a vy sami budete v míru sami se sebou. Takže nejlepší je dělat introspekci, abyste viděli sami sebe, zda jste láskou, nebo ne. Například někteří lidé jsou podmínění a chtějí, aby něco bylo tak a tak, měla bys být tam, měli bychom udělat tohle, měli bychom udělat tamto, měli bychom to zorganizovat takhle, měli bychom vařit tohle, chci říct, že mají podmíněnosti, podle nichž je něco takového dobré. A když se to nestane, tak jsou nešťastní. A někteří jsou pravostranní, egoističtí, chtějí druhé ovládat, a když je nemohou ovládat, tak jsou nešťastní a naštvaní. Takže jsou nešťastní, a tak činí nešťastnými i ostatní. Takže první, levostranný typ, dělá nešťastným sám sebe, zatímco druhý typ dělá nešťastnými druhé. Ale obojí je špatné. Nemáte žádné právo trápit sám sebe, protože Bůh vás stvořil, abyste byli radostní a šťastní. Člověk by měl tedy vědět jen to, že musí být Duchem. Takže všechny tyto podmíněnosti odpadnou, ego odpadne. Ale když mluvíme o Duchu, vždycky si představujeme něco velmi suchého. Ne, tak to vůbec není, je to naprostá láska, Duch je láska. Můžete říct, že světlo Ducha je láska. Je tedy důležité pochopit, že pouze láska, která vyzařuje z vašeho srdce, vám přinese radost. Pohlížejte na druhé lidi tak, že jim musíte dát lásku. Budete se cítit velmi silní a bhúti a všechny badhy utečou. Jakmile se rozhodnete, že musíte milovat ostatní, všechny podmíněnosti odpadnou. Dnes jsme se bavili o tom, že lidé mají špatný zvyk neustále přenášet své problémy na druhé. Třeba manželka přijde za manželem: „Mám tenhle problém, tamten problém…“ To samé manžel, řekne: „Mám tenhle problém,“ nemluví o ničem jiném než o problémech. Ne o lásce, ne o tom, že jeden druhého oceňuje, nebo o starostlivosti, o něze, o něžnosti, ale celou dobu si myslí, že jediné téma mezi nimi je říkat si problémy. Když se vám někdo snaží nabídnout řešení – je to všechno mentální. Dáte člověku řešení: „Dobře, tohle je problém, tohle je řešení.“ Řeknou: „Ne, ne, tohle nebude fungovat,“ pak druhé, „ne, ne, to nebude fungovat.“ Uvedete pět řešení, nic z toho nebude fungovat. Pak musíte říct: „Tohle je tvůj problém, ne můj, takže jestli nechceš žádné řešení, tak si dělej, co chceš.“ Příště už žádné problémy nebudou. Jakmile začnou mluvit o problému, zakryjte si uši… Okamžitě přestanou, protože to je, myslím, svým způsobem psychologické vydírání. Budou vás neustále obtěžovat nějakými problémy. Dejme tomu, že cestujete lodí, tam žádné problémy nejsou, protože tam nejsou žádná řešení. Když o něco požádáte, pokud to na lodi je, je to tam, pokud to tam není, tak to tam není. Takže takhle by si člověk měl uvědomit, o čem spolu mluvíme, co si říkáme. Pak další možnost je neustále hledat na druhém chyby; co je s tebou špatně – jsi takový, jsi taková. Nebo probírat někoho jiného – ten člověk je takový, ten člověk je takový, všechny ty špatné věci. K čemu to je? Když je někdo špatný, měl by se napravit sám, vy ho napravit nemůžete. Můžete opravit pouze sami sebe. Ale je to zvyk mysli, je to opět velmi mentální. Jako když jdete po cestě a takový člověk řekne, že cesta měla být tudy, že měla směřovat tudy – ale vy to nemáte na starosti. Je to tak, jak to je, proč plýtvat energií? Takže abychom se ze všeho těšili, musíme to přijmout. Ať je tam cokoli, prostě to přijměte a užívejte si to. Na to zapomínáme, řekněme, že se někde cestou ztratíte, pak se trápíme: „Ach bože, teď jsme se ztratili, co máme dělat?“ Úplně zbytečně se trápíme. Ale dejme tomu, že si řeknete: „To je fajn, něco tam musí být, podívejme se, co je zde krásného. Užijme si to, co tam je.“ S tímto přístupem se nikdy neztratíte, nikdy nemáte pocit, že jste se ztratili, myslíte na to, že jste našli sami sebe. Jednou jsem ztratila klíč, velmi důležitý klíč byl ztracen. Tak jsem si řekla: „To je velmi dobrý nápad, můžeme se po něm podívat.“ Tak jsem otevřela šuplíky a našla jsem tam krásné dopisy od různých jogínů, tak jsem si je začala číst a na klíč jsem úplně zapomněla. Byly tam krásné básně a děti psaly velmi milé věci, takže jsem se cítila velmi šťastná a měla jsem z nich radost. A i když jsem ten klíč našla, tak jsem to moc neřešila, protože jsem si myslela, že jsem našla klíč k radosti. Takže člověk by neměl být frustrovaný a nešťastný kvůli maličkostem. Jste z toho nervózní, nešťastní a ztrácíte energii. Jste tak unavení, když na to pořád myslíte. Třeba v Anglii jsem viděla lidi v televizi, přijdou, sednou si a hluboce vzdychnou. Mladí lidé, víte, jsou pořád unavení, pak s nimi deset minut mluvíte a: „Já už jsem unavený.“ A oni se svou únavou chlubí, nestydí se za to. Protože se netěší ze života. Ale když si ho užíváte, tak nikdy nemáte pocit, že jste unavení, nikdy nemáte pocit, že jste staří, nikdy nic takového necítíte. Ale ti, kteří příliš přemýšlejí, jsou vždycky unavení, nikdy se necítí svěží. Svěžest je známkou toho, že se těšíte sami sebou. Docházíme tedy k závěru, že jakékoli podobné nesmyslné myšlenky jsou zabijákem radosti. Někdo je, dejme tomu, na vás zlý, protivný, v pořádku, prostě odpusťte a zapomeňte. Zároveň přemýšlejte, jak budete milí k někomu, ke komu jste se nechovali hezky, jak mu vyjádříte svou lásku. Okamžitě se budete cítit svěží, okamžitě se budete cítit lépe. Takže tohle je klíč k radosti. Jsem ráda, že tentokrát chce uzavřít manželství tolik lidí, a mnoho lidí si chce vzít Italy, protože si myslí, že jsou Italové velmi srdeční a důstojní. Takže doufám, že ti, kteří jsou svoji, si budou užívat manželského života, a ti, kteří se budou brát, si také budou užívat manželského života. A také že si budete užívat svých dětí a dětí tady, všech dětí. Jsem si jistá, že tato púdža vám všem určitě velmi pomůže. Takže když říkáme, že jsme v ráji, ve skutečnosti si lidé, kteří jsou v ráji, jen užívají. Vědí, že se o ně stará Božská síla. Také vědí, že se nemusí o nic starat. Také vědí, že se vše samo vyřeší. Takový by měl být sahadžajogín. Vlastně jste sahadžajogíni, ale ve skutečnosti jste na cestě stát se mahájogíny. Takže je hezké, že teď máme dvě púdže po sobě. Jedna z nich bude Sahasrára púdža. Termíny pro ni jsou třetího, čtvrtého a pátého, a místo, které místo jste vybrali? Jak velmi dobře víte, při každé Sahasrára púdže se vždy objeví zázračné fotografie. Pak je tu ještě Guru púdža, která je velmi důležitá, tyto dvě púdže jsou nejdůležitější. Ta bude také v Itálii. Takže Itálie jaksi dokázala mít tři velké púdže – Šivaratri púdžu a Sahasrára púdžu a velmi důležitou Guru púdžu. Takže tyto tři důležité púdže jsou v Itálii. Také víte, že jsem nyní získala italské občanství. A také, že se snažíme získat velmi pěkný velký zámek v Asti, kde bych mohla pobývat, což je v podstatě naprosto propojeno se všemi zeměmi. Je to velmi blízko Turína, velmi blízko Milána, a také Janova, velmi blízko Francie, velmi blízko Švýcarska, velmi blízko Španělska, takže je to docela pěkné místo, myslím. Také říkali, že byste se měli všichni modlit, abychom získali tento zámek v Asti, měli byste si to přát, protože já jsem bez přání… Takže bychom teď mohli mít nějakou hudbu.