Bhavasagara púdža: Meditace vás ochrání, 6/4/1991, Brisbane, Austrálie

Toto je poprvé, co máme púdžu v Brisbane a jsem ráda, že sem přišlo tolik lidí z různých míst. Víte, že púdžou ve Mně aktivujete čakry a získáváte mnoho vibrací a najednou dosáhnete ve svém vědomí výšky. Dosáhnete toho, ale po nějaké době říkají: „Matko, opět jsme klesli.“ Také říkali: „Když jedeme do Indie, jsme v pořádku, a když se vrátíme, znovu klesáme.“ Naštěstí máme nyní ášram, což je velmi dobré. Mít ášram je, musím říct, velmi, velmi dobré, protože tak se zde upevní Ganéša. Ášram je tedy pro kolektivní bydlení, ale kolektivní bydlení duchovnosti. Nejde jen o to tady bydlet, je to duchovní záležitost. A musíme vědět určité věci ohledně chování, které musíme dodržovat. Je to velmi důležité. Není to jen dům, kde jsou nějací lidé, kteří se sešli, aby společně žili, ale musí zde být řád. Jenom pak vám bude pomoženo, protože pokud nepřijdete do ášramu s myšlenkou, že tam jdete, abyste rostli, nebude žádný rozdíl mezi tím, jestli zůstanete doma nebo půjdete do ášramu.

Existují dva druhy meditace. Dva druhy. Jedním je meditace, kdy – můžeme tomu říkat „antarmana“, meditujeme uvnitř sebe, abychom sami viděli, co s námi není v pořádku a jak se musíme napravit, co s tím musíme udělat. A druhý je „bahirmana“, vnější – jak musíme žít navenek. Musíte mít kázeň, která vám není vnucena, ale kterou jste rádi přijali a vstřebali. Kvůli jakémukoliv umění, řekněme v Indii – nevím jak tady, musíte podstoupit náročný trénink, abyste dosáhli nějaké úrovně. Není to něco nahodilého. Nemůžete mít všechno snadno. V Sahadža józe není žádné „tapasčarja“, není zde žádné odříkání. Jen samá požehnání. Ale člověk by se neměl ztratit v těchto požehnáních, pokud se skutečně máte dostat do úplné hloubky sebe sama. Pro „antarmanu“ je tedy důležité, abyste meditovali ráno a večer každý den. Nevadí, pokud si nevyčistíte zuby, ale musíte meditovat. To je důležité. Zjišťuji, že to je důvod, proč jsou lidé na Západě pořád napadáni, vyčistí se, znovu jsou napadeni. Pokaždé, když přijedu, tak zjistím, že někdo trpí buď kvůli nějaké podmíněnosti, nebo nějakému bloku, nebo někdy kvůli egu nebo něčemu jinému. Přichází to a odchází. Není to odstraněno navždy. Jako se musíme každý den vykoupat, každý den se umýt, stejně tak se musíme umýt zevnitř. Takže meditace je „antarmana tapaha“ – můžete říct. Není to ale zas až taková „tapaha“. Nemusíte jít do Himalájí a sedět tam. Jen musíte meditovat brzy ráno.

Systém Sahadža jógy, řekla bych, nejlépe funguje v Německu a Rakousku, v těchto dvou; a také v Anglii, ale ne do takové míry. Řekla bych, že tyto dvě země jsou nejlepší, a za třetí – Řím. Také mají stejné ášramy, ale pro ně je velmi důležité dosáhnout výšek Sahadža jógy. Naprosto. Nic není důležitější. Bez výjimky jsem ve všech těchto ášramech viděla lidi vstávat ve čtyři hodiny. Také vstávám každý den ve čtyři. Potom, později, můžu spát, ale ve čtyři hodiny jsem vzhůru. Vykoupou se, připraví se na púdžu a pak se posadí a dělají asi pět, deset minut púdžu k fotografii a pak meditují. Pak se nasnídají a podobně. Potom, když se vrátí z práce, meditují také společně, to je ta společná část, nebo rozebírají, co se má udělat, jak propagovat Sahadža jógu. Mluví jen o Sahadža józe nebo rozhodují, co by se mělo udělat, jakým nejlepším způsobem vyřešit problémy Sahadža jógy. A pak, večer, před spaním, úplně všichni, všichni, každý, dokonce i děti před spaním, si dělají koupel nohou, meditují a jdou spát. Proto zjišťuji, že Rakousko je tak dobré – a Němci. Víte, Němci jsou takoví. Když se rozhodnou pro něco, co je pro ně nejdůležitější, potom od toho neodbíhají. Není zde… nedělají v tomto směru žádné kompromisy. A přinutí své tělo tvrdě pracovat. O jakou se zde jedná „tapu“ – odříkání? Že si naše tělo zvykne na určitý způsob života. V Indii také, všichni jsme v Indii takoví – každý vstane ráno a posadí se k púdži nebo k meditaci. Je to samozřejmé, nemusíte jim to říkat. Protože je to tradiční věc, kterou v Indii dělají vždy, když vstanou a vykoupou se – vždy udělají nějakou púdžu, všichni. Pokud jsou křesťané, také si sednou a modlí se. Muslimové se klaní. Jsou tak zvyklí a vychovaní z rodiny.

Zde zjišťuji, že rodiče na sebe neberou zodpovědnost, aby předali dětem jakékoliv informace o tom, jak se mají chovat, protože děti jsou také mimořádně agresivní. Nechtějí to vědět. Rodiče se jim tedy také neodvažují říct: „Je to pro tebe dobré, udělej to, prosím, takto, je lepší, když medituješ.“ Obávají se, že by mohli o své děti přijít, když jim to poví. Nebo: „Pomodli se“ nebo „vstaň v tuto dobu.“ Neodvažují se jim říct, aby v tuto dobu vstali. Na Západě je to ten největší zločin, když jim řeknete: „Musíš vstát ve čtyři hodiny“ – ouha. Je to jako ten největší trest. Ale jakmile jednou začnete vstávat ráno, vytvoříte si zvyk a pak budete chodit spát brzy. Pak dokážete spát brzy. Ranní vstávání vám skutečně pomůže po celý den. Začněte tedy s tímto zvykem. Musíte meditovat každý den. Proto tedy, kamkoliv přijedu, nalézám lidi, kteří jsou znovu napadeni, něco s nimi není v pořádku. Toto je špatné, tamto je špatné. Jsou všemožně napadeni. Proč byste měli být? Den za dnem musíte stoupat. Den za dnem byste měli být na mnohem vyšší úrovni a toto nové chování si v sobě musíme vypěstovat, vždyť jsme sahadžajogíni. A nejsme zde pouze proto, abychom měli dobré jídlo a bavili se nebo se setkávali, ale jsme zde, abychom se stali jedinečnými osobnostmi, které jsou potřeba k tomu, aby pozvedly lidstvo na vyšší úroveň.

Musíte být tedy nyní zodpovědní sami za sebe. Musíte se o sebe starat a musíte si říct: „Pane ten a ten, paní ta a ta, chovejte se, prosím, jak se patří.“ Jinak je pro vás Sahadža jóga ztracená. Moc vám nepomůže. Možná, že zvýšíme počet, ale co se týká kvality, bude nedostatečná a jeden útok negativity může zničit takové množství, že si pomyslíme, že je to příliš – už se to jednou stalo. Takže vy všichni si teď musíte rozvinout vůči sobě samým oddanost, abyste zjistili, jaký máte problém a jak ho máte opravit. Pokud se to dělá každý den, mohu vás ujistit, že nebudete mít žádný problém. Vaše myšlenky se zastaví, problémy se vyřeší a nebudete mít vůbec žádná napadení, protože je smyjete. Ale pokud je v sobě necháte, porostou a stanou se obrovskými. Takže by tu neměla být žádná letargie, co se meditace týče, ale po nějaké době ji začnete provozovat s radostí. Nebudete šťastní, pokud si nezameditujete. Ale ze začátku se budete muset pobízet a říkat si, že toto tělo musí být vyčištěno. A více než toto tělo, tato mysl i intelekt, obojí se musí opravit. Abyste byli nástrojem Boha, musíte být dokonalí, dokonalou osobností, jinak bychom nebyli schopni předávat poselství Sahadža jógy správně. Mnozí říkají: „Odevzdáváme se Matce, odevzdáváme se Jí, a když jsme odevzdaní, dostaneme vše.“ Ale co odevzdáváte? Je to čisté srdce nebo srdce plné všech možných špatností? Je to inteligence, která je nejvyšším typem čisté inteligence? Nebo eventuálně vyrukujete se vší svojí arogancí?

Takže ačkoliv Ganga Sahadža jógy proudí, stále ještě musíte mít hloubku džbánu. Kamenem žádnou vodu nepřinesete. Totéž s dětmi. Samozřejmě, pokud pojedou do Indie, jsem si jistá, že si vytvoří správné návyky a navyknou si na správné meditační techniky. Je zřejmé, že jsme na Západě nikdy neměli smysl pro božství. Ať jsme měli cokoliv, ať jsme dostali cokoliv od církve či nějaké synagogy nebo něčeho podobného, bylo to jen z neděle na neděli a zase z neděle na neděli, pro muslimy je to z pátku na pátek a zase z pátku na pátek. Hotovo. Lidi to ale nikam nedovedlo. Takže s tím musíme něco udělat. Problémy budou okamžitě vyřešeny. Nemusíte si sedat a přemýšlet a dělat si starosti, jak vyřešíte svůj problém. Vyřeší se to. Ale co se nemůže vyřešit, jsou návyky, které jste si rozvinuli, návyky letargie. Pochopila bych, kdyby v Londýně byli lidé letargičtí. Ale nejsou. Stali se extrémně, extrémně neobyčejně pracovití, aktivní a také odevzdaní. Jak toho dosáhli? Jen tím, že vědí, že toto odevzdání přináší všechno očištění a všechny síly. Předpokládejme, že tento nástroj není čistý. Ani Mě nebudete schopni slyšet, je zbytečný. Takže náš nástroj musí být v perfektním stavu, aby se Sahadža jóga projevila. Pokud není, všechny defekty mohou mít dvojí účinek – za prvé, ovlivní vás, že nikdy nepocítíte plnou výhodu Sahadža jógy, a za druhé to ovlivní lidi, se kterými se budete setkávat, a oni budou postupně zjišťovat, že s vámi něco není v pořádku. „Je to něco jako potlačené bláznovství, tahle Sahadža jóga“, řeknou si, „protože na tom člověku nevidím nic skvělého, je napůl tady a napůl tam.“

Jakmile se začnete dostávat hlouběji do své bytosti, užasnete, že si rozvinete takové schopnosti, že budete žasnout sami nad sebou. Samozřejmě, existují požehnání, existují zázraky. Ale pomyslete na svoje vlastní schopnosti. Jaké jsou vaše schopnosti? Jak dalece jste schopni dělat něco ohledně léčení lidí? V Bombaji máme několik lidí a několik málo také v Púně. Ale jsou pro léčení k dispozici. Někteří z nich jezdí do vesnic. Nyní Mě požádali, abych jim dala džíp, aby mohli brát do vesnic hudební skupinu a zpívat tam a získat tak větší počet sahadžajogínů. Ale bezprostředně po návratu, ať se vracejí za denního světla nebo v noci, si hned umývají nohy před fotografií. Pro svoji ochranu si také musíte udělat bandhan. Vždycky. Neměli byste říkat: „Teď jsem v pořádku.“ Neměli byste říkat: „Jsem dokonalý.“ Neměli byste říkat: „Teď jsem sahadžajogín.“ Nikdy, nikdy takto nepřemýšlejte. Ve chvíli, kdy si začnete myslet, že jste dokonalí, jste skončili. Takže než jdete ven, musíte si udělat řádný bandhan. Také před usnutím si musíte dát řádný bandhan. Položte si pozornost do Sahasráry a pak spěte. Je úžasné, jak vše pracuje. Okamžitě budete vědět, zda nějaký člověk medituje či ne, okamžitě. Je to jako někdo, kdo vykoupal dítě. Ačkoliv to dítě vykoupal, stále ještě se nevykoupal on. Můžete si představit rozdíl mezi těmi dvěma. Stejným způsobem ti, kteří meditují každý den ráno a večer – není potřeba moc dlouho.

Víte, plýtváme veškerým svým časem na něco nesmyslného. Jakmile existuje úplné pochopení sebe sama a úplné pochopení těchto vibrací, pak pouze s nimi můžete řádně zacházet. Všechno toto vědění je pro vás. Je absolutně zdarma, jak víte, a všechno toto mistrovství může být vaše. Takže se nespokojujte jen s tím, že: „Dobrá, dnes je neděle, půjdeme do kostela. Vezměte si zpěvník, zazpívejme si hymnus číslo to a to, zase si sedněte, vstaňte, sedněte si…“ A domů se vrátíte naprosto stejní… Opravdu dnes přemýšlím, že vám všem řeknu, že musíte rozvinout svoji vnitřní hloubku. A pokud onu hloubku nejste schopni rozvinout, pak jste stále ještě průměrní. Ve skutečnosti by se všechna ta velká tajemství o Bohyni nebo o Jejích silách neměla někomu takovému říkat. Nikdy. Pouze, když dovršili svoji jednotu – řekla bych úplnou představu, plné pochopení mezi jednotou Boha a vaším vztahem k Němu, naprosto úplně – nikdo by před tímto nic neudělal. Tyto dny Sahadža jógy jsou tak jednoduché, že jakmile dosáhnete realizace, můžete začít dávat realizaci ostatním. Okamžitě. Prostě pod svojí rukou budete vnímat, jak se Kundaliní pohybuje. Položíte ruku na něčí hlavu a zjistíte, že ten člověk získal realizaci. Je to tak. Takto to prostě funguje. Ale pro mnohé to znamená: „Nic se nemusí dělat. Konec konců, všechno dělá Matka, my jsme jen něčeho dosáhli.“ Musíte vždycky chápat, že Matka může pracovat jen s velmi dobrým nástrojem a nikoliv se slabým nástrojem. Máme nějaké velmi skvělé sahadžajogíny, kteří do toho pronikli velice hluboko. Vždy stejně, kdykoliv se zeptám, řeknou: „Matko, každý den Tě uctíváme. Uctíváme Tě ráno i večer, každý den. Buď si koupeme nohy a sedíme před Tvojí fotografií a uctíváme Tvoji fotografii, nebo jinak ráno také děláme něco podobného.“

Je úžasné, že je můžete okamžitě rozeznat. Na letišti může být třeba šest set lidí, ale Já okamžitě vím, kdo z nich medituje každý den. Nuže, je to pro nás. Děláme už Sahadža jógu posledních více než dvacet let a vstupujeme nyní do dvacátého prvního roku, lze říci. Víte, jsem připravena, je to takto, protože to bylo 1970 a nyní je 1990, takže je to vše tato záležitost, plus devadesát jedna. Měli jsme tolik času. Řekla bych, že samozřejmě jste tehdy svoji realizaci nezískali, ale ať už jste dostali realizaci kdykoliv, neposuzovala jsem, jak daleko v ní jste. Řekla jsem: „Nejdříve ať mají svoji realizaci.“ Dostali realizaci. Takže, jednou provždy získali realizaci, víte, lidé, kteří skutečně cítili odpovědnost – od úplně prvního dne, kdy ji dostali, od úplně prvního dne. Nemusela jsem jim říkat. Nemluvím o Indech, mluvím o ostatních. A oni udělali, prokázali ohromné zlepšení, ohromné. Poslali jsme vám odtamtud indické chlapce, indické dívky, jen abyste věděli, že vám také mohou v Sahadža józe pomoci. Určitě vám mohou pomoci. Musíte mít vhodný typ člověka a budete žasnout nad tím, jací jsou, že mohou vše předat a že jsou minimálně zatíženi egem. Není tam vůbec žádné ego. Takže toho všeho nedosahujete pro své ego. Dosahujete toho, protože jste hledačem a teď se stáváte sahadžajogínem. Je tedy třeba chápat, že to není něco jako finanční výhoda či něco, že musím mít nějakou moc, to či ono. Protože pokud nemeditujete, bude se vaše pozornost na takové věci zaměřovat. Ihned začnete přemýšlet: „Mohu se stát lídrem? Dobrá, pokud nemohu: Měl bych lídra ponížit? Jak ho mohu urazit? Jak o to mohu bojovat? Jak to mohu udělat? Jak to mohu takto vypracovat?“ Snažíte se i potupit. Pokud to není možné, můžete někdy použít násilí, vztek, protože jste se zatím ještě tak nevyvinuli, nedozráli jste, nezmoudřeli.

Takže nyní to, co musíte udělat, je, že úplně nejdříve, když ráno vstanete, nejprve si řekněte: „Aha, co je moje odpovědnost jako sahadžajogína?“ Po nějaké době se tím začnete těšit, protože vám to dá tak fantastické síly, tak obrovskou zkušenost. A pak se prostě posaďte s velice pokornou myslí a nejdříve ze všeho řekněte: „Matko, pokud mám nějaké ego, prosím, odejmi ho. Matko, pokud mám nějaké podmíněnosti, prosím, odejmi je, protože jsem bezvýhradný hledač a žádnou z těchto věcí nechci.“ Ale jestliže nemeditujete, pak se do vás tento pan ego tajně vplíží a můžete se pokusit stát se lídrem nebo se budete nějak prosazovat, dělat nějaké hloupé egoistické věci, kterých máme v Sahadža józe mnoho. Jestliže si je sepíšete, nebudete vědět, jak se přestat smát. Takže abych vás varovala – chci říci, že jediný způsob, jak se můžete chránit, je meditovat ráno a večer a také se udržovat v dokonalém bandhanu. Vaše role je velice důležitá a doba je velice důležitá, extrémně důležitá. Nemáte ponětí, že v historii duchovnosti nikdo nemohl dělat to, co můžete vy. Pokud skutečně děláte „antarmana“, pokud skutečně vidíte svoje nitro, během meditace vidíte svoje já, svoje čakry a to všechno a pak objevíte tuto introspekci: „Proč jsem takovýto?“ Prostě se od sebe oddělte, zjistěte si sami pro sebe: „Proč jsem takový? Proč jsem to udělal? Proč takto přemýšlím? Kdo jsem?“ Když budou tyto otázky zodpovězeny, poznáte celou svoji cenu, svoji hodnotu. Nevím, jak moc bych měla zdůraznit, jak mnohem více je potřeba zdůraznit důležitost každodenní meditace. Podobně jako reklamy, víte, každý den pořád bombardují vaši hlavu: „Kup toto, kup tamto, kupuj, kupuj, kupuj, kupuj, kupuj.“ Působí to. Stejným způsobem musíte každý den bombardovat sami sebe: „Teď, meditace. Musíš meditovat. Medituj.“ Budete pak překvapeni, že když půjdete ven, uvidíte něco krásného, okamžitě se dostanete do bezmyšlenkového vědomí.

Nemusíte nic dělat. Jakmile se setkáte se sahadžajogínem, okamžitě jdete do stavu bez myšlenek a druhá osoba také, oba tam jdete. Začnete se ze všeho radovat velmi zvláštním způsobem. A přicházejí tak krásné pocity, je vybudována tak krásná ochrana, že jste překvapeni: „Jak jsem mohl být takový? Jak bych mohl vnímat ochranu, která se projevuje takovým krásným způsobem?“ Protože – jste-li umytí a čistí – prostá věc v každodenním životě – pak jste před dotykem čehokoliv vždy opatrní, abyste to zase nezkazili. Je-li tu sárí, které je špinavé, úplně špinavé, potom jsou-li tam dvě nebo sto skvrn, není žádný rozdíl. Ale když je naprosto čisté, pak se obáváte i nejnepatrnější skvrny, protože ji každý uvidí. Stejným způsobem, pokud se nečistíte každý den, nebudete vědět, co s vámi není v pořádku. Doufám, že budete věnovat plnou pozornost tomu, co jsem vám zde dnes řekla. S plnou pozorností na svoje vnitřní bytí, které se promítá ven, jako váš vlastní svědek. Jen se podívejte, jak hovoříte s druhými: „Proč bych měl mluvit takto? Co je potřeba říkat?“ A pak začnete chápat, že za tím vším je něco divného ve vašem mozku, a že tento mozek musí být opraven – což je velice důležité. Nyní, na konci dne, bychom měli zjistit: „Co dobrého jsem udělal pro Sahadža jógu?“ Též můžeme zjistit: „V čem nejsem ještě úplně na výši, co se týče Sahadža jógy?“ Pokud by to šlo, zjistěte: „Jak daleko jsem se dostal s těmito silami, abych šířil Sahadža jógu? Jak daleko mohu jít?“

Je to skutečně pozoruhodné, protože jak jsem vám řekla, v Rakousku máme nějaké chlapce, kteří po celý čas zkoumají Sahadža jógu. Četli knihu Ádi Šankaračárji, kterou jsem ještě nečetla. Četli všechno možné, jen aby zjistili, jak jsou daleko a jako výsledek se sami dostávali velmi, velmi hluboko do své bytosti. Víte, ale to, že se stále rozvíjíte hluboko, hluboko, hluboko, hluboko, hluboko – budete překvapeni, že čím hlouběji jdete, tím více se nebudete předvádět, nebudete se vytahovat. Budete jen vyzařovat. Jako jeden pán – kdysi přišel do Mého domu a řekl: „Matko, uvnitř je nějaký ochlazovač. Vypadá to, jakoby se dovnitř dostal nějaký ochlazovač. Ano, ano, dostává se sem nějaký ochlazovač.“ Neříkal nic, nedělal nic. Jen vešel do domu: „Je tu nějaký ochlazovač.“ Je to cítit, víte? Jako když jdete do lesa a naleznete úplné ticho, že ani ptáčci nešvitoří, pak víte, že tam někde sedí tygr. Tygr nic nedělá, možná chudák jen spí. Ale celé okolí má respekt z jeho přítomnosti. Totéž sahadžajogín – kdekoliv vynikne. Pohleďte na ony svaté – nevěděli ani jak zvedat Kundaliní, ale byli velmi čistými lidmi. Nikdy nikomu nezvedli Kundaliní. Nikdy nikomu nedali realizaci. Byli extrémně čistými lidmi. Nezůstala v nich žádná nečistota. Kolik toho byli schopni vytvořit, jakou poezii, jaké dílo, jaké duchovní ideje, jaké slavné výroky, chci říct ohromné. Taková hloubka ve všem, co dělali, taková působivost. Nuže, jsme zde, abychom dosáhli svojí duchovnosti, nikoliv abychom vydělali peníze, nikoliv abychom získali pozice či moc, nic takového.

Jsme zde, abychom získali svoji duchovnost, a v této duchovnosti je obsaženo všechno. Všechno uspokojení, všechno tam je. Bude to mít vliv na děti. Bude to mít účinek na okolí v každém směru, a na osobnost. Není to také otázka aktivity jednotlivce, ale kolektivní práce. Kolektiv by měl vypadat nádherně. Řekla bych, že byste v ášramu měli mít kolektivní meditaci. V Rakousku ji dělají časně ráno, ve čtyři – kolektivně. Tak vědí, kolik jich tam je a kolik jich chybí atd. Ale řekla jsem: „Nepoukazujte na to.“ Když ti, kteří takto meditují, vystoupají tak vysoko, ostatní je začnou následovat. Nepřemýšlejte tedy o druhých, v kolik hodin vstávají. Jsem to já, já, na koho musím dohlédnout. Je to velice sobecké – „swarth“. Musíte znát význam „swa“ – což je sobectví, a když znáte tento význam, pak se netrápíte tím, co někdo může říct, co někdo může zkusit udělat. Dejme tomu, že váš manžel je divný: „Ach, to nevadí. Vzpamatuje se.“ Dejme tomu, že vaše manželka je divná: „Nevadí, vzpamatuje se.“ Není to nic důležitého. Pro vás je nejdůležitější toto a všichni ti, kteří takto přemýšleli a jednali, byli nad vším. Nic je nemůže srazit dolů. Takže dnes je první den pro Brisbane. Žehnám vám všem, abyste měli úplnou představu o sobě samých, proč jste na této Zemi, a jaká velká práce se od vás očekává. Každý z vás je toho schopen. Každý z vás to může udělat… Požádala bych vás, abyste do sebe vstřebali tyto kvality, které tam již jsou. Neřekla bych „vstřebat“, ale abyste je projevili a jakmile je začnete projevovat, uvidíte, jaká je vaše povaha. Na vaše děti dohlédneme, nemějte starost. Nechť Vám Bůh žehná.