Šrí Rádža Radžešvarí púdža 06/12/1991, (nekontrolováno), Madras , Indie

(Location Unknown)

1991-12-06 Raja Rajeshwarai Puja Talk, Madras, India, DP, 30' Download subtitles: BG,CS,DE,EL,EN,ES,FI,FR,IT,JA,LT,NL,PL,PT,RO,RU,SQ,TH,ZH-HANS,ZH-HANTView subtitles:
Download video (standard quality): View and download on Vimeo: View on Youku: Transcribe/Translate oTranscribe


Budeme dnes mít Šrí Ganéša púdžu, a pak púdžu k Rádža Radžéšvarí. Bohyně byla popsána mnoha jmény, zejména Ádi Šankaračárja Ji nazýval Rádža Radžéšvarí, tedy Královnou všech královen. Na Západě tento titul také používali pro Matku Marii. Tyto myšlenky přišly z pohanského náboženství, jak jsem vám říkala dříve. Tyto popisy Matky Marie nepřišly z Bible. Ukazuje to, že v textu svaté Bible proběhlo hodně změn. Také proběhlo hodně změn v textu indických spisů, dokonce i v Gítě. Tak začalo v každém náboženství vykolejení. Intelektuálové toho využili a začali promítat své vlastní myšlenky, říkat a popisovat věci, které byly absolutně proti Božské síle. Vy jste všichni lidé, kteří mají na této Zemi veliké štěstí. Vy jste objevili realitu, vy všechny tyto věci vidíte – které mytologické věci jsou pravdivé, všechny ty intelektuální věci jsou nepravdivé, vše, co se používá za účelem rozdělení lidí jeden od druhého – to je také nepravdivé. Protože věříme ve všechna náboženství, je proto každá takzvaná náboženská osobnost proti nám, protože vy máte věřit jenom v jedno náboženství a proti všem ostatním máte bojovat. Když věříte ve všechna náboženství, to znamená, že nejste vůbec nábožní – to je takový koncept. To je šokovalo, že věříme ve všechna náboženství, respektujeme všechny inkarnace a věříme v propojenost všech těchto božstev. Co se týče Ganéši, musel to pro vás, lidi ze západních zemí, být velký objev. Dokonce i na severu není Ganéša tak uctíván jako na jihu, zejména v této oblasti. A také v Maharáštře, protože v Maharáštře máme osm svajambu Šrí Ganéši a lidé v ně věří. Říká se, že je to vše slepá víra a tak dále, ale nyní jste viděli, jak za Mnou stál Ganéša a jak byl v Mém nitru, jen aby ukázal, že existuje božstvo, které se jmenuje Ganéša. Dostanete fotografie, kde sedí Ganéša tady napůl a zbytek je Mé sárí. To vše je tu proto, abyste se přesvědčili, že existuje božstvo Šrí Ganéša a že koná, pracuje prostřednictvím Múladháry. Tuto znalost měl indický lid již před tisíci lety. Kučipudi tanec začal v 7.století před Kristem, takže si dovedete představit, že koncept Ganéši tu byl před tisíci lety. Lidé tehdy byli v této zemi velmi duchovně vyspělí, znali božstva, jak vypadají, jaké jsou jejich funkce, ačkoliv to bylo tajné vědění pro všeobecnou veřejnost. Vše, co řekli světci, bylo přijato, protože z toho nebylo žádné ego. Snažila jsem se zjistit, proč mají lidé na Západě tak veliké ego. Stále jsem nezjistila, co by mohlo být hlavní příčinou, proč přichází díky egu tolik agresivity. Můžeme říci, že soutěživostí a tak dále, ale vždy v historii Západu bylo, že i lidé, kteří následovali Krista, který nebyl ničím jiným než pokorou, – což je všude napsáno, že přesto tito lidé byli tak agresivní. Pokora je hlavní věc, které je potřeba porozumět. Budete překvapeni, ale pokora se nazývá vinaj, což je kvalita Šrí Ganéši, Vinájaka. Vidja vinajen šobhate – vidja znamená vědění, je ozdobeno pouze pokorou. Takže pokora, kterou jste viděli včera u těch skvělých umělců, a u velkých guruů, kteří tu včera byli. Jeden guru Mě pozval do své akademie, a nabídnul všechny druhy obětin, jakými je uctívána Bohyně. Byla jsem velmi pohnutá, to pohotové přijetí Mě a Sahadža jógy. Dokonce i Kalakšétra, kterou ovládala Teosofická společnost, ačkoliv se paní teosofickou společností moc nezabývala, – ona vytvořila veliké auditorium a to všechno, všechno se věnovalo umění. Nedovolila, aby do toho Teosofická společnost vstupovala. Přesto všechno, to, jak Mě přijali, všichni z nich, jasně vidíte jejich oddanost a pochopení. Být pokorný v přítomnosti světce je absolutní, nepsané právo této země. Světce nezpochybňujeme, neovládáme. Vše, co řekně světec, musí být přijato. Takže první kvalitou, kterou by nám měl dát Ganéša, je vinaj – vinaj znamená pokora. Pokora není povrchní, není to o tom, že říkáte promiňte, s dovolením, obávám se – o tom to není, není to wačik, není to je pochlebování. Pokora musí vycházet z vašeho nitra. Pokora je samozřejmě vždy ničena egem, ego se prostě dostane navrch a vy nikdy nepochopíte, že jste byli sobečtí. Dokonce, i když mluvím o egu, lidé si myslí, že Matka mluví o někom jiném, nikdy si nemyslí „to jsem já, kdo má to ego.“ Takže Ganéša je zabijákem ega, protože pokora je to jediné, co opravdu dokáže neutralizovat vaše ego. Takže jak se stát pokornými, co musíte vidět? Například, v této zemi jste se stali velmi prostými, lidé žijí velmi prostě, nemají kolem sebe všechny tyto rafinované věci. Jedí rukama, jedí jídlo položené na nějakém listu. Podle jistých žen, které tu bydlely, si lidé ze Západu myslí, že to jsou všichni primitivní lidé. Podívejte se ale na to, jaké vytvořili umění. Tuto hbitost a tyto skoky, toho vy neumíte dosáhnout. Jaký je důvod pro tento druh práce? Je to pokora vůči umění. Umění je potřeba respektovat. Gurua je potřeba respektovat. Respekt je jediným způsobem, jak se můžete něco naučit. Toto je svým způsobem v indické krvi zakořeněno, musíte beze slov gurua poslouchat, beze slov. Tento guru školí tolik lidí, je tu tolik dívek jen proto, aby vyjadřovalo jeho umění. Nevydělává moc peněz, to jsem viděla. Mají velmi malé zisky, neúčtuje si moc. Ale ta odevzdanost, kterou má, je odevzdaností Šrí Ganéši k jeho Matce. Způsob, jakým je (do umění) úplně vtažen, žádné jiné věci nejsou důležité. Takže abyste získali pokoru, musíte stáhnout svou pozornost z jiných věcí. Toto je nesmírně důležitá věc. Pokud jde vaše pozornost na vaše jiné problémy, nebo pokud se snažíte dostat do Sahadža jógy jinými kanály, nevypracuje se to. Musíte se ve svém srdci stát pokornými, staňte se absolutně pokornými. On je velmi nevinný, proto je pokorný. Pokud nejste nevinní, nemůžete být pokorní. Znakem nevinnosti je pokora. Dobré dítě, milé, nevinné dítě je nesmírně poslušné. Vše, co jim řeknete, prostě poslechnou. Moje vnoučata – jednou jsme jeli do Nepálu, byla tam velká zima. Jejich matka řekla, že nechtějí nic nosit na hlavě. Řekla jsem: „Za minutu to zařídím, za minutu.“ Jen jsem je zavolala a dala jim obyčejné kousky látky. Řekla jsem: „Tím si zakryjte hlavu.“ „Dobře.“ Prostě si to daly na hlavu, správně si to zavázaly a upevnily. Vypadaly trochu divně, ale bylo jim to jedno. To je to, co chybí, proto je jejich hloubka menší. Nejsou to jen podmíněnosti. Řekla bych, že to není podmíněnostmi. Lidé jsou mimo podmíněnosti dokonce i Indové už takoví jsou. Je pro ně velmi obtížné být pokorní, velmi obtížné. Možná je to vlivem ze Západu, možná zapomněli svou minulost. Pokora je ale velmi důležitá, Musím vám říct, že od svého dětství, i když jsem se narodila do křesťanské rodiny, museli jsme se dotýkat matky Země a nejdříve žádat o odpuštění, takže na ni položíte hlavu. A také dotýkat se chodidel svých rodičů, a starších z Mé rodiny – že? Dotýkat se chodidel těch, co jsou starší v rodině. Dokonce i starších služebníků, museli jsme se starat o své starší bratry – také se dotýkat jejich chodidel. Ale pokora chybí. Ta důstojnost, co by měli mít starší, tu také není. Byla to naše povinnost dotýkat se jejich chodidel, a se staršími nediskutovat. Takže tohlevytvoří v Sahadža józe takovou krásnou atmosféru, pokud budete trvat na postoji „jsem pokorný, když tohle dělám?“ Jen se zeptejte na tohle otázkou: „Byl jsem pokorný, když jsem toto dělal nebo toto říkal?“ Další problém je kritizování lídrů. Jsou to lídři, protože si to zaslouží. Den, kdy zjistím, že jsou špatní, tak je vyhodím – to dobře víte. Ale pokora tu není. Pak je pokora nahrazena egem, to ego vytvoří ego v lídrech. Lídři se stanou egoistickými a mnoho lídrů je vyhozeno. Nevím, kdy přijde rovnováha, zda obviňovat členy, nebo lídry. Takže Matka je jmenovala lídry, takže pojďme být pokorní. Přeci jen k tomu Matka měla nějaký důvod, že je požádala, aby se stali lídry. Proč bychom se s nimi měli hádat a hledat na nich chyby, je to jako byste založili odbory. Tedy Šrí Ganéša je pokorný a jeho ganové jsou svým způsobem ještě pokornější, protože On nebude tolerovat žádného ganu, který není vůči Matce pokorný. Malým pohybem očí bojují, aby udělali vše, co se jim (tímto pohledem) naznačuje. Znají každý pohled své Matky, ví, co se má udělat. Takže pouze tento typ odevzdanosti vás povede k vaší hloubce. Možná ten způsob, jak o tom víme na Západě, musíme se více rozšířit, více propagovat, musíme o sobě více mluvit, musíme se více vychvalovat. Čím více to děláte, tím více budete úspěšnější, To je to, co vidíte každý den. Chvástají se „já věřím,“ – vidíte, kdo jste vy, abyste věřili nebo nevěřili? Kdo jste, abyste toto říkali? Trochu, víte, váš obraz musí být takový, velká osobnost, člověk s velkým profilem. Vytvoříte si profil, absolutně falešný, nesmyslný. Je to velmi překvapivé, takový profil, který je falešný, tak lidé se mu klaní. Možná jsou sami falešní, tak se klaní těmto falešným lidem. Jsem překvapená, jsou to dobře známí podvodníci, takže lidé vědí, že to jsou podvodníci, dělali všechny druhy věcí, ale oni se jim stejně budou klanět. Možná chtějí nějaký druh materiálu k využití, nevím, chtějí nějakou falešnou výhodu. Dokonce, i když se vyfotíte s takovým člověkem, považuje se to za něco skvělého. Takže sahadžajogíni musí všechny tyto představy prokouknout. Musejí vidět skrze tento vtip, toto drama, které se pořád děje, musejí nad tím přemýšlet a dělat introspekci: „Doufám, že toto v sobě nemám.“ Někdy se smějeme ostatním, ale my jsme v tom také. Takže jakmile začneme dělat introspekci, vidíme ve svém nitru: „Ano, toto je tady.“ V jistých zemích jsou jistí sahadžajogíni, – vždycky o tom dostanu zprávy – kteří zničehonic řeknou: „Matka mi dala mimořádné síly,“ nebo řeknou: „Já jsem Maha Mátadží,“ – také jsme jednoho takového měli, Maha Mátadží. Já jsem nikdy ani neřekla, že jsem Mátadží. Vy Mi tak říkáte, ale já jsem to nikdy neřekla. On ale říkal: „Já jsem Maha Mátadží.“ Můžete říkat, že je blázen, cokoliv, ale rozhodně ta arogance prosperovala natolik, že neviděl, o čem mluví. Takto také rozmazlujete ego vašich lídrů, tím, že na ně útočíte. Čím více na něj útočíte, reaguje, a když reaguje, jeho ego začne pulzovat. Jak jsem vám říkala, dnes budeme uctívat Rádžu Radžéšvarí. Toto jsem vám nikdy před tím neříkala. Nikdy jsem vás nežádala, abyste četli Gítu, ze stejného důvodu. Protože jsem vám nikdy neřekla, že Ona je Rádža Radéšvarí, protože to zase může trochu vejít do vašeho ega: „Jak může být Ona Královnou všech královen?“ Samozřejmě, Matka Krista je v pořádku, ale ne Mátadží – to je moc! Takže toto jsem vám nikdy neříkala. Řekla jsem: „Baba, já jsem pokorná Matka, to je vše, Svatá Matka,“ – vyřízeno. Vytváří tady skuliny, proto možná, možná! Ať je to cokoliv, rozumím tomu, co byl ten problém, velmi humorným způsobem jsme zvládli mnoho věcí. Stále ale cítím – podívejte se na to, jací jsou ti umělci, jací jsou, jakým způsobem vytvářejí věci – možná to není podle vašich představ o zdobnosti, a podobně. Můžete říct, že je to příliš nahlas/výrazné a podobně, jak to je – vždycky v mozku. „Toto by mělo být méně, mělo by to být trochu pod vlivem drog“ a podobně. Můžete začít kritizovat, protože to je jedna z kvalit lidí, kteří nejsou pokorní, myslí si, že mají dovednost cokoliv zkritizovat. „Tato barva se mi nelíbí, není to dobré.“ Umělec to ale vyrobil svým srdcem – oceňte to! Takže druhým bodem je oceňovat. Považujte si vašeho života, ať je to cokoliv, oceňujte, přijměte to. Ale nezdráhejte se. Všechny tyto mentální představy v hlavě, že umění znamená toto, a umění znamená toto, to nás dovedlo do této situace, kdy už nebudeme mít žádné Rembrandty ani Michelangely – je po všem. Není to mentální, umění není nikdy mentální. Vychází z nitra, vše, co vychází z nitra, nemůže být srovnáváno s našimi vnějšími představami. Takže ocenění – na jihu můžeme říci, jsou Indové velmi výrazní ve svém stylu oblečení ale Mně se to tak nejeví. Někdo jiný může říct něco jiného. Také jsem si všimla, že Indové ze severu musí kritizovat Indy z jihu a Indové z jihu musejí kritizovat Indy ze severu. Ale ať je to, jak chce, nikdo nezískává z nikoho to dobré. Je to hloupost, jen hloupost. Ale když oceňujete a přijímáte, tak to vstřebáváte. Indové ze severu nemohou jíst jídlo z jižní Indie, ať je to cokoliv. Ať zkusíte cokoliv, nesní to. Ani jejich hudbu nemohou slyšet. Dovedete si představit, že celá Indie je rozdělená na dvě části, a Indové z jihu nemají rádi jídlo Indů ze severu, ani severoindický tanec – dokonce i v naší zemi. My jsme tak rozdělení tato země, že člověk z Ramešwaramu si nepochutná na jídle z Madrasu, a člověk Madrasu si nepochutná na jídle z Dillí. Takže tyto spory vyvolávající metody přicházejí, když ještě nejste tou vrozenou pokorou. Jestliže se budete těšit jeden druhým a vším, pak jste pokorní. Jestliže si umíte vážit každého projevu, pak jste pokorní. Tato pokora je velmi hluboký charakter, protože vychází z Múladháry. A to je to, co je Šrí Ganéša. Jen si představte, má malou myšku, na které se pohybuje, nemá žádné auto Impala ani Rolls Royce. Jen se pohybuje, se svým velkým břichem, jezdí na malé myšce. Vůbec neprosazuje své síly – je tak pokorný. Je tak milý. Je to On, kdo vytvořil všechny rytmy, věci a vibrace. Nevím, co by z tohoto světa bylo bez Něj. A tohle musíme všude opravdu oceňovat místo toho, abychom odsuzovali to a ono. Dokonce ani barva v této místnosti se vám třeba nelíbí, toto se vám třeba nelíbí. Je tolik věcí, které se vám nelíbí. Pak se musím zeptat: „Co se vám líbí/co máte rádi?“ „Pečené fazole!“ Dobře! Musíme se otevřít. S pokorou se otevřete, budete pronikat a rozšiřovat se. Bez pokory to nejde, protože budete mít námitky ke všemu, a tak vytváříte zeď. Jen s pokorou se budete umět rozšířit. Dnes, v první den naší tour, vás chci požádat, abyste byli velmi, velmi pokorní. Pochopte, že pokora je velmi prostá a krásná. Viděli jste, jak ta dívka hrála na vínu, je to takový obtížný Ádi Vadjam, prapůvodní nástroj, a ona na něj hrála tak, tak líbezně, s takovou zručností a s takovou pokorou. Přišla za Mnou a řekla: „Matko, jaké výsady se mi dostalo, že jsem měla příležitost před vámi hrát.“ Jen si to představte – takový génius. Další, kdo se Mnou minule setkal, byl hráč na mandolínu stejného věku, možná mladší. Je nyní světově proslulý, ale když hrál přede Mnou, nepřijal žádné peníze, nic, byl v úplné extázi. Dokonce i ta tanečnice, řekla mi, že se dostala do extáze, když Mě uviděla, tak dobře tancovala, s takovou vervou. A to měla horečku. Řekla: „Moje horečka je pryč, všechno, jsem úplně zdravá.“ Podívejte se na ty umělce. Nikdy Mě neznali, nevěděli nic o Sahadža józe. Jaké pokorné pochopení Božského – protože sami jsou pokorní. Božské se nikdy neprosazuje, nikdy si nedělá reklamu, neohlašuje se hlasitě. Tak teď jsou tady. Pojďte. Je to Guido? Italové dorazili. Proto jsem odložila dnešní púdžu. Je to Guido? Zavolejte ho. Guido je příliš pokorný, než aby šel dopředu. Pojďte dál, pojďte dál. Pojďte trochu víc dopředu. Nechť vám Bůh žehná. Čekala jsem na vás. Posaďte se prosím.