Šrí Mahakálí púdža: Věřím ve Šrí Mátadží, 09/12/1991, Bangalore, Indie

Všichni jste nyní přišli do Bangalore a včera jste byli v Mysore, kde vládl Mahišásura. Proto jste tam nedostali jídlo – což vás rozladilo. Na takových místech je lepší nejíst, tak je to v pořádku. Bangalore je opravdu nádherné místo. Klima je tu nádherné. Rakšasové vždycky žili právě na takových místech. Jako v Puně, víte, že tam žil Radžníš. – tady je stále ještě Mahišásura. Vždycky se snaží najít chladná místa, protože mají ve svém těle tolik horkosti. Jak víte, žije ještě jeden rakšasa, který má být odhalen. Měli bychom toho docílit naší dnešní púdžou. Za starých časů, kdy proti těmto rakšasům bojovala Bohyně, se rakšasové o lidské bytosti tolik nezajímali. Nedělali ze sebe guruy a podobně. Nyní, v Kali juze, vstoupili do mozků svých sadhaků, svých oddaných. Je velice těžké je odstranit. Jakmile vstoupí do mozků svých sadhaků, pak se sadhakové, samozřejmě, stanou posedlými, trpí a mají různé problémy. Přesto k té osobě přilnou, protože jsou zhypnotizováni, velmi zhypnotizováni. Díky této hypnóze jsou velmi tvrdohlaví, a i kdyby měli umřít, svých guruů se nevzdají. Hlavní věcí je, že v Kali juze je mnoho takových sadhaků, kteří tady zmateně pobíhají. Běhají všude možně ve snaze najít nějaký způsob k nalezení pravdy. Když probíhá nějaký trh, vždy se najdou prodejci. Proto se jich tolik objevilo a pokoušejí se provádět na všech lidech různé triky. Většina z nich odešla do západních zemí, protože tam lidé mají peníze. Díky Bohu, že Indie není tak bohatá, aby z nás mohli dělat hlupáky – děje se to zejména v Americe. Američané potřebují tyto lidi tak, jak ryba vodu, je to velmi překvapivé. Jela jsem tam a řekla jim to, abych je varovala, ale nechtěli to vůbec slyšet. Nedokáží pochopit nic, co není za peníze. Přesto bylo tolik z nich schopno přijít do Sahadža jógy a dostat se do reality. Je to váš osud. Jsou to požehnání za vaše předchozí životy, že jste to tak jasně rozpoznali a přišli do Sahadža jógy. Tolik jste vyrostli a jste tak vyspělí, že chápete, že to, co druzí dělají, je úplně špatně.

Někdo mi říkal, že ten chlapec John se neslušně choval s homosexuály a tak dále, volal na ně Hare Ráma, Hare Krišna – všechny ty hlouposti. Pak jsem zjistila, že tento příběh je v Kerale docela častý. Když řekli, že se Krišna stal – chci říct Višnu – když se stal Mohiní – měl se Šivou dítě. To je absurdní. A nyní mi Murti povídá, že když jsem vám říkala tento příběh, vy jste řekli: „To je rouhání, to je hřích.“ Cítím to stejně. Je velice nebezpečné zahrávat si s osobností jako je Višnu. On je velice nebezpečné božstvo. Šiva je na konci také nebezpečný, ale nějakou chvíli to trvá. Co se týče Višnua, člověk musí být velice opatrný, když se chce takto špatně chovat. Nevím, co s nimi bude. Jsou tak hloupí. Tak hloupí. Jednu věc by měli posoudit – jestli to, co dělají, je pro ně dobré, je to Boží požehnání – proč onemocní? Na těchto nesmyslných místech existují pravidelná setkání lidí, kde mají obchod Ayappa, celý měsíc chodí v černém, nosí vousy a to všechno. Hladovějí, chodí a celé míle šplhají, dělají různé věci, aby si prožili měsíc utrpení. Jedenáct měsíců to všechno dělají. Je to taková hloupost. Teď je z toho módní věc – jako jogging, nebo něco takového – to je teď v Kerale. Tento rok tu byla skupina těchto lidí, kteří dělali tyto pitomosti. I v Indii máme takové hlupáky, je to vidět. Ale musím říct, že jich není tolik jako v Americe – procentuálně. V Indii jsou velmi podmínění díky ritualismu, zejména na jihu máme hodně ritualismu. Necháme na sebe zapůsobit lidi, kteří třeba vytáhnou hodinky, hodinky vyrobené ve Šýcarsku a tak dále. Pro ně je to něco opravdu pozoruhodného, jak to, že tu máte hodinky, vyrobené ve Švýcarsku. Jsou to velmi prostí lidé. Nerozumí tomu, že žádná inkarnace takové triky nedělala a že pravda by měla být založena na tradici – na šástrách. Nemůže se odchylovat a vše, co se odchyluje, je v podstatě kacířství a rouhání. Ale jak jsem vám už říkala – ti, kteří mluvili o poznání, jako sufiové, kteří dostali svou realizaci – opravdoví sufiové, byli označeni za kacíře a byli z náboženství vyhozeni. Také křesťané, raní křesťané, gnostici, byli označeni za blázny a kacíře. Stejně tak ti, kteří jsou přitahováni hloupostmi, věcmi, které jsou velmi černé, tmavé a negativní, ti rozhodně půjdou proti Sahadža józe. Budou říkat, že je to kacířství a že je to rouhání. Ale vy nyní chápete, co to je, a že musíte prosadit nové zákony, aby ti, kteří ve skutečnosti sahadžajogíni nejsou – pokud praktikují nějaké náboženství, tak nedělají správnou věc.

Pomalu je odhalován Vatikán a křesťanské církve, dokonce i v Indii je odhalováno mnoho organizací, a lidé chápou, že je to něco velice špatného. Tyto myšlenky v podstatě pocházejí od inkarnací – jak samotný Ádi Šankaračarja řekl: “Tatatkim, Tatatkim, Tatatkim” – jestliže jste nenásledovali svého gurua, pak – “Tatatkim.“ Takže řekli, že nyní se každý guru může dostat z vězení, může se stát pašerákem, může být čímkoliv, bezcharakterním člověkem, ale pokud ho nazýváte guruem, pak je to guru. Jakkoliv člověka nazýváte, můžeme ho nazývat guruem a už u toho zůstaneme – toto je můj guru. Nikdo se však neptá, co vám ten guru dal. Prosto se cítíme dobře – ó, velmi dobře. Jako červi, kteří se drží lotosu a povídají si: „Ó, my máme lotos.“ A co ty, ty jsi pořád ještě červ – co na tom, že toto jsou lotosy, jestli je to lotos nebo had, to ví jen Bůh. Takže guru, který nemluví o realizaci, který nemluví o Kundaliní, který nemluví o vzestupu, který nemluví o druhém narození, nemůže být guruem – to je absolutní minimum. Takže podobně jako věříme například v Rámu: „Já věřím v Rámu,“ a co? Je vám Ráma zavázán nebo jste vy zavázáni Rámovi? „Já věřím v Krista,“ a co? Věříte v toto, věříte v támhleto, je to tak absurdní myšlenka, pořád to nechápu, když lidé říkají: „Věřím v toto.“ Co to způsobuje, co to znamená? Věříte v Krista a vedete nestydatý život. Děláte různé věci, ale: „Já věřím v Krista, já věřím v Boha.“ Dělám vše proti Božskému, ale: „Já věřím.“

Takže ta otázka je: „Co tím chcete říct, že věříte?“ Je to jako: „Já věřím, že toto je stříbro“ – a co? Je to stříbro. Co to dělá, že věříte, že když to řeknete, tak jste udělali něco ohromného? Co je na tom tak ohromného? Když řeknete: „Já věřím ve Šrí Mátadží!“ – a co? Dobře, věříte Mi kvůli jistým zážitkům, ale stejně – a co? Mátadží by měla být ve vašem životě, ve vašich projevech, ve vašem chování – v tom, jak jednáte s lidmi, v tom, jak si rozumíte s druhými, jak jeden druhého milujete. To je to, co na lidi dělá dojem. Lidé řeknou: „Dobře, přijdeme ke Šrí Mátadží, budeme se k Ní modlit, a pak odejdeme, nebudeme s Ní mluvit.“ Proč? Protože věříme ve Šrí Mátadží – hotovo. Takže nyní musíme pochopit, že věříme v Sahadža jógu. Samozřejmě, je to šraddha, není to slepá víra, souhlasím, ale tato víra musí přesto prostoupit celou vaši bytost. Tato víra musí jednat, musí mít viditelné výsledky, musí to každý den vypracovávat. Někdo může říct, že věří ve Šrí Mátadží, Ona dělá vše, Ona pro nás bude vykonávat bhakti. Měla bych si sednout a zpívat písničku ke Šrí Mátadží nebo co? Takže to, co přijde z vaší strany, tomu musíme porozumět, a jakmile to začne pracovat, tito démoni a rakšasové, všichni bez problémů zmizí. Takže co dělám pro Sahadža jógu? Měli bychom se zeptat: „Co dělám?“ Když dokážete vyrobit tento nástroj, pak pokud nedělá nic, jaký má smysl takový nástroj vyrábět? Vy jste světlo, máte osvícení, ale k čemu to světlo je, když jen někde visí a nikomu nedává světlo? Takže když dáváte světlo ostatním velmi nevinným způsobem, velmi vzájemným způsobem – ne proto, že dáváme světlo, protože z toho chceme získat výhodu, nebo se chceme předvádět nebo kvůli dalším nesmyslnostem.

Pak začne vykolejení. Lidé začnou říkat: „Já jsem to a ono.“ Ale s plným porozuměním, že jsme nástroje v rukou Božského a jen se těšíme tím, že skrze nás proudí Božské a vše vypracovává, pak se necítíme unaveni, rozčileni, nemáme žádné potíže. Ale toto se ve vás musí uskutečnit. Jste tak vyspělí, ale přesto se všichni musíte rozhodnout, že nyní pojedeme do Indie získat všechnu radost z turné – ale na co? Ne proto, abychom si to nechali pro sebe, ale abychom to mohli sdílet s ostatními. Ta radost tu je proto, abyste ji sdíleli s ostatními. Pokud a dokud se toto nenaučíte, vaše ego se bude vracet – znova a znova Také jste viděli, jak se lidé kteří šířili Sahadža jógu, dostali do problémů s egem. Takže člověk musí být velmi opatrný. Čím více stoupáte ve své božskosti, čím jste vyspělejší, tím opatrnější musíte být. Například na strom, pokud má jen listy, žádný hmyz nepřijde. Pokud má květy, přiletí hmyz a květy se stanou plody. Ale pokud má ovoce, hmyz přiletí, aby je snědl. Takže když se stáváte ovocem, musíte být velice opatrní, aby se do vás nedostal žádný hmyz. Právě naopak, vy máte teď schopnost zničit veškerý hmyz a to je to, řekla bych, stav, do kterého máme všichni dospět. Takže když ničíte hmyz na jedné straně, těšíte lidi na druhé straně. Kolektivita je samozřejmě a bezpochyby jediný způsob, jak se můžete vyčistit, ale ještě větší věc je chodit mezi lidi a zjistit, kde mohu šířit Sahadža jógu, kam mohu jít, kde je nejbližší vesnice, kam jít, kde to mohu vypracovat. Když přemýšlíte o těchto věcech – čím více, tím lépe – pak se začnete tímto směrem pohybovat.

Jakmile se začnete takto pohybovat, budete překvapeni, že Sahadža jóga vám bude připravovat cestu. Setkáte se s lidmi, které chcete potkat, dostanete veškerou pomoc, kterou chcete, najednou zjistíte, že za vámi chodí lidé a ptají se: „Co pro tebe mohu udělat?“ Přijde k vám všechna pomoc tak, jak se budete rozšiřovat. Je to jako když roztáhnete svá křídla jako pták a vzlétnete. Pokud se ale nebudete rozpínat, a budete si nechávat Sahadža jógu pro sebe, nebude to fungovat. Vím, že Mě velice milujete, a vy víte, že vás velice miluji, ale nemyslíte, že by tuto lásku měli sdílet i ostatní? Ostatní by ji také měli mít. Když začneme bojovat, také budeme bojovat s potížisty jako je můj bratr, syn mého bratra… Nechoďte blízko k „mému“… jděte od něj. „Moje“ je nejobtížnější věc. V mé rodině – víte, já se jich nedotýkám, protože jakmile se dostanete k „moje“, sednou vám na hlavu nebo možná budou sedět na hlavě sahadžajogínů nebo někomu – nic. Takže nechoďte k lidem – „toto je moje sestra toto je moje snacha“ – nic takového. Co musíte udělat je to, že musíte vidět za věci – čím více toho budete schopni, tím lepší to bude. Můžete to vidět tak zřetelně, tak tvrdě jsme pracovali – shledávám, že v Maharáštře je to zbytečné. Jogínů v Maharáštře je málo, velmi málo a ti, co tam jsou, nejsou tak dobří. Zatímco jogíni v Dillí, teď tady v Madrasu, v Bangalore, podívejte se, jací jsou tam milí sahadžajogíni. Udělala jsem tam tolik práce. Takže ti, kteří jsou vám nejvíc nablízku, nemohou vždy vidět vaši mimořádnost. Jako když jdete k velké hoře – pak nevidíte velkou horu. Musíte být daleko a pak ji vidíte. Stejně tak, když s někým chcete udělat nějakou práci, pokuste se zařídit, abyste nebyli úzce spjati, nebo abyste s nimi neměli žádné vazby. Ne někdo známý. Je lepší následovat takové lidi, oni budou udržovat vaši pozornost absolutně ostrou…

Lidé, se kterými se znáte, vám budou dělat potíže. Při šíření Sahadža jógy se vyskytuje mnoho problémů – je jich hodně – dříve jich bylo ještě více, a pomalu ustupují. Přirozeně, je to lepší než za časů Tomáše, protože on musel před ostatními skrývat svá pojednání. Věřil, že jednou přijde čas vzkříšení, a pak jeho pojednání budou zveřejněna. Představte si, před 48 lety, možná už je to 53 nebo 50 let – jeho texty byly objeveny. Nikdy před tím nebyly objeveny. Musel je skrývat. Nyní však není důvod, proč se schovávat. Všichni musíme jít mezi lidi, vědět a odpouštět. Náš prostor je otevřený, víte, a každý může vstoupit, takže máme různé typy lidí – když půjdete a seznámíte se, zjistíte, že je tu i spousta protichůdných názorů a dalších věcí, ale to nevadí. Vše můžeme překonat, ale nejdůležitější je vaše iniciativa a musíme překonat naši vlastní letargii. Pak se budeme rozšiřovat. Samozřejmě, že už máme spoustu sahadžajogínů, – v Rusku jich jsou už tisíce. Všude teď můžeme mít hodně lidí, a jsem si jistá, že letos je dobrý rok, kdy se předpovídá, že Sahadža jóga se letos hodně rozroste. Takže toto je začátek, dnes začínáme. Jen jsem vám chtěla říct, že vy máte sílu, máte šakti na dosah ruky. Říkali, že než jsem přijela, byla dost zima, řekla jsem: „Nedělejte si starosti, dejte bandhan nebo cokoliv.“ Jen jsem přijela a jak je vidět, je to v pořádku, sedíte ve svých kurtách na spaní. Jinak byste tu seděli navlečení a třásli byste se zimou. Tak to funguje. Ale musíte být velmi odevzdaní.

Nyní pro Súrju – Slunce a Čandru – Měsíc, pro všechny hvězdy a celý vesmír člověk musí udělat jen jedno – postarat se, aby se Sahadža jóga dobře šířila, aby se dobře upevňovala a aby dosáhla svého cíle. Každý prvek to vypracovává. Vše pracuje – tato Paramčaitanja kolem nás pracuje už tolik let. Není nyní nutné, abyste byli přesvědčeni o Mně. Nyní je nutné, abyste byli přesvědčeni sami o sobě. O tom, že vy máte všechny síly. Opravdu – abych byla úplně upřímná, Já nedělám nic. Kdybych mohla něco udělat – neměla bych to – udělala bych to sama. Musíte to ale udělat vy. – jste Mé kanály. Jste kanály Šakti. Ale dělejte to milým způsobem, který je krásný a který dává velkou spokojenost. Jako včera ten hudebník – chtěl vás jen bavit. Chtěl si hrát. Jen se tím těšil. Měli bychom to dělat stejně. Nemusím vám to říkat. Jsem si jistá, že v každé oblasti, ve které pracujete, s každým člověkem, se kterým se setkáte, můžete začít mluvit o Sahadža józe a povědět jim o ní. Funguje to. Koná to. Navíc je všechna síla za vámi, všechna síla všech božstev a vpředu je Sahadža jóga, a kupředu uhánějící Paramčaitanja: „Nyní přicházejí sahadžajogíni, v pořádku, ať se nestihnou najíst“, hotovo – ona vše organizuje. Vše je krásně uskutečněno. Podívejte se na to zařizování – chci říct, že jsem si myslela, že je tu jen pár lidí a 20 sahadžajogínů v Madrasu, – dovedete to pochopit? Vše je zařízeno. Jak to funguje, jak podává výsledky, je to pozoruhodné. Takže mějte v sebe víru, mějte víru se všemi těmi, co vám pomáhají nebuďte nervózní a prostě postupujte dále, protože šakti je ve vašem nitru.

Máte sílu. Máte každý druh síly, o tom vás ujišťuji, máte každou sílu. Požádejte o ni a dostanete ji. Vše, o co požádáte, budete mít. Ale neváhejte. Jak jsem už říkala, že vás snažně prosím, abyste seděli na trůnu – pak vám dám na hlavu korunu. Také řeknu: „Nyní jsi králem.“ Ale vy stále utíkáte pryč a nevěříte Mi. Díváte se vystrašeně stranou: „Opravdu jsem král? Jak je to možné?“ Takto ne. Mějte v sebe víru. Jsem ráda, že jste všichni přišli. Děláme vše, co je možné, abyste tu měli pohodlí, a abychom vám poskytli vše potřebné. Samozřejmě, že jste jen duše a snažíte se najít útěchu ve svém Duchu. Vím, že se opravdu přizpůsobujete. Všichni jsou překvapeni, že vy, lidé ze Západu, kteří věří jen v materialismus, se dávají na Sahadža jógu. Jsou velice překvapeni. Všichni jste velmi milí lidé, jste, myslím, velmi mimořádní lidé, když jste přišli do Sahadža jógy. Díky Boží milosti vy budete těmi, kteří budou tvořit základy Sahadža jógy, jsem si jistá. A postavíte velkolepý dům Sahadža jógy. S vaší moudrostí, s vírou, šakti a s láskou. Dnes budeme uctívat Šakti – je to velmi potřeba. Šakti, která zničila všechny ďábly, všechny rakšasy. Ona je tou, kterou dnes budeme uctívat. – šakti vně i uvnitř nás. Je to vaše přání, které bude fungovat. Takže dnes budeme uctívat samotnou Šakti – Mahakálí. Nechť vám Bůh žehná. Takže dnes nejdříve omyjeme chodidla a současně řekneme jednou Atharva Šíršu a pak budeme – můžeme říct tisíc jmen, které s lehkostí dali dohromady lidé z Noidy. Můžete je zpívat. Takto budeme uctívat Šakti.