Šrí Krišna púdža: Dharma (nekontrolováno)

Campus, Cabella Ligure (Itálie)

Feedback
Share
Upload transcript or translation for this talk

Šrí Krišna púdža: Dharma, 15/08/1993 Cabella, Itálie

Dnes jsme se shromáždili, abychom udělali púdžu ke Šrí Krišnovi. Musíme pochopit, že Šrí Krišna je velmi, velmi důležité božstvo v našem nitru, protože je Višnu, který sídlí ve Voidu, v Nábhí. Je to On, kdo dává vzniknout naší dharmě. Když jste dostali realizaci, neřekla jsem vám, že to a to nemáte dělat. Nikdy jsem vám neřekla, že to a ono není dobré. Prostě jste to nedělali, protože se ve vás probudil Šrí Višnu. On je ve Voidu, a pokud je probuzen, přivede vás ke světlu, odstraní vaši nevědomost a temnotu a začnete vidět, že vše, co jste v minulosti dělali, bylo sebezničující, a takto se upevní vaše dharma. Samozřejmě, že dharma byla upevněna také všemi deseti guruy, kteří přišli na zem, a díky prorokům, kteří nás učili dharmě. Takže kombinace Šrí Višnua a deseti guruů je tu, aby se v nás upevnila dharma. Dharmu učili proroci, jak jste všude viděli. Říkali: „To nedělejte.

Tamto nedělejte.“ Mluvili o desateru. Každý prorok mluvil o dharmě, o tom, co se má dělat a to až do okamžiku, kdy o tom musel mluvil i Kristus. Řekl: „Nebudete mít smilné oči.“ Ale Šrí Krišna je ten, který říká, že přichází na tuto zem v době glani, to znamená během úpadku dharmy. V období, kdy je dharma slabá, přijde na Zem a zničí lidi, kteří jsou zodpovědní za to, že je dharma zničena. Druhou věcí, kterou říká, je: „Ochraňuji světce a zabíjím ty, kteří jsou ďábelští anebo satanští, kteří jsou destruktivní.“ To jsou Jeho sliby, které nám dal před dávnými časy jako Šrí Krišna. Jako Višnua jej známe jenom jako toho, který dává hlavně dharmu. Ale všechny jeho mocné kvality byly vyjádřeny příchodem Šrí Krišny.

Ani v čase Šrí Rámy nemohly být ty kvality takovým způsobem vyjádřeny. První polovinu svého života Šrí Krišna strávil v Gokulu a ve Vrindavaně, kde projevoval svou nádhernou povahu způsobem, kterému říkal Líla, Líládhara, řekl, že se stanete svědkem, jste svědkem dramatu celého světa, jste sákši svarúpa. A jakmile vidíte celý svět tak, jak se na něj dívá dítě, v dětské radosti, těšíte se životem. To se vám stalo. Stali jste se občany Vrindavanu a Gokulu tím, jak se těšíte sami sebou, jak se těšíte společností druhých, jak se radujete z požehnání Boha. Tím, že zabil Kaliju, Putanu a další, ukázal, že pokud se kdokoliv snaží obtěžovat radostné děti Boha, On je bude rozhodně ochraňovat a zabije ty ďábelské síly, které dělají potíže. Pak se stal králem, a když se stal králem, používal své síly jinak. Především, když se podíváte na jeho strýce, na jeho vlastního příbuzného, na jeho strýce, matčina bratra, Kamsu, byl to velký zlosyn. Takže Šrí Krišna jej neušetřil, zabil ho. Zabil tolik lidí.

Než se stal králem, zabil tolik lidí. Co to znamená, že zabil svého vlastního strýce? Vlastnost, kterou měl Kristus a mnoho světců, je odpuštění. On nevěřil v odpuštění. Je jediným, který říkal, že musí trestat. Takže je potřeba také mít někoho, kdo by měl trestat. Jestliže jste jako Šiva, pak Šiva měl rád dokonce i rákšasy a ve své nevinnosti jim dokonce dával požehnání. Šrí Krišna ale naprosto nevěřil v odpuštění, protože bylo důležité, aby tu byl někdo s přísnou myslí, někdo s nelítostným porozuměním, že ďábel je ďábel a ďábel musí být zabit. Během svého života zabil mnoho lidí. To neznamená, že máme právo kohokoliv zabít.

On byl Šrí Krišna, my nejsme. My musíme odpouštět, protože jsme lidské bytosti. Jakmile jednou odpustíme, přesuneme naši zlost a celý náš mstivý postoj ke Šrí Krišnovi. On to převezme. Jakmile řeknete, že odpouštíte, převezme to, protože On neodpouští. Okamžitě to od vás převezme a pokud je to spravedlivé, pokud je to potřeba, potrestá ty, kteří mučí světce, kteří ničí dharmu. Je velmi překvapivé, že cokoliv člověk káže, se pak úplně obrátí. Velmi překvapivé. Jako když řekl Kristus: „Nebudete mít smilné oči.“ Co se týče očí, křesťané jsou ti nejhorší.

Stejně tak v hinduismu se říká, že každý má ducha. Přesto hinduisté stále věří v odlišné kasty a komunity a bojují mezi sebou. Vše, o čem se kázalo, se pak dělalo úplně opačně. Dokonce i když si čtete Korán, v Koránu Mohamed Sáhib stále mluví o rahmatu, o soucitu, ale nikde ho nenajdete. Nemluvil o šaría, neřekl spoustu věcí, které muslimové po svém praktikují. Nikdy neřekl, že by si ženy měly zakrývat obličej nebo hlavu. A stejně se to dělá, není to praxe, je to msta. Ukazuje nám to, že cokoliv je předmětem kázání, lidé dělají přesný opak. A když se to stane, dharma upadá. Jak víte, zemí Krišny je Amerika.

Vládne Americe. Je to bohatá země, protože Šrí Krišna je Kubera. Je Pánem bohatství. Takže dal Americe bohatství. Pak je Vačana, to znamená komunikace. Jeho další kvalitou je, že On je ten, který se stýkal s lidmi. Tančil s pastýři a pastýřkami. Dal jim své síly. Takže komunikace je jednou z jeho největších kvalit, která se v Americe projevuje. Ale je to přesně naopak.

Když se vede válka, třeba se Saddámem Husseinem, tak jde Amerika do války. Když se vede Korejská válka, Amerika tam jde. Kdekoliv nastane nějaký problém, Amerika ho řeší. Člověk se může zeptat: „Kdo jste? Proč máte pocit, že se vás to týká?“ Buďte ve své vlastní zemi a radujte se. Proč všude posíláte jednotky? Proč se o každého staráte? Dokonce i založení Spojených národů a toho všeho je pod patronátem USA. Hrají důležitou roli ve Spojených národech a v dalších organizacích, jako Jeden svět a mír a podobně.

Ale ve skutečnosti, ta hlavní věc, kterou Krišna učil, jim chybí. Jsou dobří v komunikaci, v upevňování vztahů mezi zeměmi. Ale to nejhorší, čeho se dopouštějí, je, že nemají žádnou dharmu, žádné ponětí o dharmě, žádnou morálku. Demokracie bez morálky. Když budete mluvit v Americe o morálce, zaskočíte je. Nechápou nikoho, kdo mluví o morálce. Samozřejmě, že je trápí následky jejich skutků. Také si uvědomují, někteří z nich, že kvůli amorálnímu chování se dostali do bodu, kdy 65 procent Američanů může trpět nějakou nemocí nebo i umřít ve velice mladém věku. Když to přijde jako strohá informace, působí šok. Ale přesto všechno pokračují dál a myslí si, že to není jejich problém.

„Proč bychom si měli dělat starosti?“ Ale Jeho trest už začal, což si neuvědomují. Řekněme, že někdo vede nemravný život a v důsledku toho dostane nějakou nemoc, nevyléčitelnou nemoc. Budou se snažit najít způsob a metodu, aby tu nemoc vyléčili, ale vy nemůžete vyléčit nemoc, která pochází z nemravného života. Je to pro celou americkou lékařskou vědu nesplnitelný úkol, jak najít lék na nemoci, které mají svůj původ v nemravnosti. Nejhorší ale je, že ani nemohou říct, že nemravnost je něco špatného. Nemohou otevřeně připustit, že nemravné chování ty věci způsobuje. Nemravnost je úplně zanedbávána v zemi, kde se narodil Šrí Krišna, který neustále říká, ať upevníme svou morálku. Falešná morálka, která tam panuje, je jako když muslimové nebo křesťané mluví, nebo když mluví hinduisté, je to falešné a pokrytecké. Dodržují jedna pravidla chování a pak mají ještě druhá, která tají.

V Americe je to ale otevřené. Neskrývají nic z toho, co dělají. Říkají: „Nevěříme v pokrytectví.“ Takže nic neskrývají. A to dovedlo tu obrovskou, krásnou, bohatou a prosperující zemi na takové dno, že sama nevím, jak se z něho dostane, pokud nezačnou dělat Sahadža jógu. Co dělá dharma s obyčejným člověkem. Dharmický člověk je ten, který je vždy přirozeně introspektivní. Snaží se vidět, zda dělá věci správně, zda je to tak v pořádku. Nedovolí, aby jeho mysl ospravedlňovala špatné věci. Je to jedním z rysů opravdu dharmické osoby.

Třeba to není sahadža jogín, ale bude se sám sebe ptát: „Je to tak dobře nebo špatně?“ Ta schopnost se ale v Americe úplně ztratila. Nikdy se nepokoušejí dělat introspekci. Naopak, vždy řeknou: „A co je na tom špatného?“ Lidé, kteří takto pokračují, rozhodně spadnou do morální špíny, nebudou mít žádné morální vedení, morální podporu. Je to introspekce, která probouzí vaše svědomí. Je to svědomí, které vám říká, co je špatně. Částečně mohou být vedeni. Například, řeknou třeba, že mají v pořádku vládu nebo třeba železnice, dopravu zboží nebo jiné věci, třeba výnosné banky, cokoliv. Nicméně všechny ty věci jsou extrémně povrchní, protože to jsou vnější věci.

Naše nitro je řízeno naším svědomím a také morální kontrolou nás samotných. Lidé se ptají: „Matko, co je to svědomí?“ Svědomí je tu. Je tu pořád, ale člověk si ho musí být vědom: „Mám svědomí.“ A svědomí musí odpovědět. Svědomí v našem nitru je světlo Šrí Krišny, které je v našem nitru i před realizací. Jak víte, k vzestupu dochází tak, že Kundaliní stoupá skrze sušumnu a je vedena Mahálakšmí. Ta je silou Šrí Krišny. Tím, že posloucháte své svědomí, si uvnitř rozvinete kanál Mahálakšmí. Jsou ale lidé, kteří svědomí nemají, není to jen v jistém ohledu, ale v každém ohledu.

Jinak jedna čakra bude v pořádku a další čakra bude v ohrožení. Takže se musíte ptát svého svědomí, které je nad rozumovou úrovní. Není to rozumová záležitost. Někdy se třeba bude jevit jako rozumné někoho zabít, nebo někomu ukrást peníze, nebo někomu vzít půdu. Může se to tak jevit. Ale svědomí vám řekne, že to správné není. V období, kdy lidé vtrhli do tolika zemí a snažili se je ovládnout, byla Amerika jedinou zemí, tomu musíte rozumět, která nikdy nepřekročila své hranice, aby vytvořila říše. Je to velice překvapivé, že tam zůstali. Protože v té době, kdy se odehrávalo tolik nesmyslností po celém světě, v době, kdy člověku nevadilo zotročovat druhé, zabavovat jejich půdu a tak dál, Amerika už s tím skončila. Už to měli za sebou.

Okupovali tu oblast, stali se jejími pány a samozřejmě, že přišli jako cizinci. Ale potom, když lidé začali rozšiřovat své říše, to už nedělali. Jaký je důvod? Proč to nedělali? Měli bychom se zeptat: Když ostatní rozšiřovali své říše, proč to nedělala Amerika? Důvod je jednoduchý. V té době se tam narodili velcí lidé s hlubokým svědomím a vedli tuto zemi. Například Washington. Bylo tam tolik lidí, že kdybych je měla všechny vyjmenovat, byl by to dlouhý seznam. Když se podíváte na jejich charakter, jak žili, například život Abrahama Lincolna byl plný svědomí.

A nedovolili, aby národ sešel ze své cesty a začal rozšiřovat svá území o další země a zotročovat jejich lid… To nedělali. Takže především, když tam přijel Kolumbus, dobyl území a pokusil se… Vlastně toho moc neudělal. Ale Španělé a další, Anglosasové, ti všichni, když zemi dobyli, se tam usadili, jako kdyby to období navždy skončilo, a pak začali mluvit o svobodě, o demokracii a vyšších hodnotách. Ale karma jejich minulosti, způsob, jakým zabili tolik domorodých obyvatel, tolik Indiánů, Šrí Krišnou nebude nikdy zapomenuta, pokud nezačnou dělat Sahadža jógu. Navzdory tomu období, kdy se nepokoušeli ovládnout další země a rozšířit svou říši a nedělali krutosti jako třeba Hitler, to nedělali. Vždy obhajovali spravedlnost… alespoň se o to pokoušeli. Pak začali být pokrytečtí, ale celkově na první pohled, se snažili vypadat jako sjednotitelé celého světa. Jsou proti rasismu, proti fundamentalismu, všem těmto věcem, propagují jistý druh idealismu. Nicméně, všechny ty sebedestruktivní myšlenky v nich začaly pracovat. Řekla bych, že to není nic jiného než jejich karma, která se obrátila proti nim.

A proto tam tolik bují násilí. Tolik nemocí, tolik věcí, je pozoruhodné, že všechny problémy nastaly v Americe velice nedávno. Protože se blíží odhalení. K tomu se přidávají falešní guruové, kteří tam odjeli a zmocnili se nevinných, prostých hledačů pravdy. Tolik jsme jich v Americe ztratili. V té atmosféře, kde kletby jimi zabitých lidí začaly působit, a oni začali dělat špatné věci. Proč by měli začít dělat špatné věci, co se týče jejich osobního života? Dostali svobodu. Jenže oni si mysleli, že svoboda je tu proto, aby se mohli zničit nebo aby si ve svých životech udělali nepořádek. Pracovala v nich ta špatná myšlenka.

Pak se to celé stalo kolektivní. Když to bylo kolektivní, zjistili, že lidé mají rádi všechny destruktivní věci. Tak máme Hollywood, máme samé takové organizace a hudebníky a velké, velké ničivé síly, které vytvořily skupiny a militantní organizace, které otevřeně říkají: „My to jsme.“ Například jenom v Americe jsou lidé, kteří se otevřeně hlásí k satanismu, jsou tam satanské a ďábelské organizace. Pak tu máme čarodějnictví. Veřejně. V Americe to jsou veřejně registrované společnosti, to nikde jinde na světě není možné, abyste měli organizaci zabývající se černou magií, čarodějnictvím, jsou tam veřejně zaregistrovány. Došlo to tak daleko a je to kolektivně přijímáno. Důvodem je trest. A proto je Amerika to nejobtížnější místo pro Sahadža jógu.

Člověk s nimi musí mít opravdový soucit. Prochází nyní obdobím trestu, protože jejich předchůdci dělali různé špatnosti a navíc nikdy nepřijali dharmu jako životní princip. Mysleli si, že dharma znamená, že zabíjíte svou svobodu. Že dharma vám vezme soukromý, osobní život a odevzdá jej něčemu jinému. Takže co můžeme dělat, aby se dharma v Americe ustanovila? Byla jsem v Americe už alespoň desetkrát, to je vícekrát než v Rusku, a ráda bych je přivedla k tomu, aby si uvědomili, že ztratili dharmu. To se jim ale nikdy nebude líbit, protože jsou velmi egoističtí. Jestliže jim to člověk řekne, hodně se rozzlobí. Naopak, ti, kteří jim říkají, jako Radžníš a ti ostatní: „Dharmu ne,“ povzbuzují jejich slabosti a ego a oni jsou velmi šťastní. Takže v této zemi je to obtížný úkol, aby si lidé uvědomili, že prochází obdobím trestu, a že tento trest je možno překonat pouze tím, že se stanete sahadža jogíny.

V Sahadža józe bude dharma probuzena a všechny jejich tresty a kletby zmizí. V Americe je Sahadža jóga potřeba mnohem více než v jiných zemích. Můj zájem o Ameriku má stejný důvod. Nemluvím tolik o Jižní Americe, ale o Severní Americe. Ale i v Jižní Americe, jak jsem zjistila, je takový národ, kde nemají žádné vedení ohledně dharmy, žádné vedení. Veřejně provozují karneval a podobné věci. Jak je to vůbec možné, dělat takové věci? Jdou ve šlépějích Severní Ameriky. jako Halloween v Severní Americe, takový nesmysl. Představte si, úplně veřejně na ulicích oslavují nesmyslný Halloween.

Tam zase dělají karneval. Pro ně je událost jet do Ria. Jako kdyby to byl nějaký velký úspěch a přijíždějí na karneval z nejrůznějších míst. I z Austrálie tam jezdí. To vše jde silně proti nim. Jejich situace je v mnoha ohledech velmi špatná. Není lehké si vysvětlit, proč jdou do takových extrémů. Třináctileté dívky jsou v Brazílii nuceny k prostituci. Veřejně. Všechny stromy v Amazonii se kácejí.

Veřejně. Pašeráctví se děje veřejně. Jejich politici jsou zkorumpovaní. Je tam tolik černé magie. Veřejně. Jdou v šlépějích Severní Ameriky. Dharma je tam v podobě katolické církve. Jakou dharmu jim může katolická církev dát? Chodí do kostela a vrací se domů se stejnými myšlenkami, jako měli před tím. Je tam tolik chudých zemí, to ukazuje, že Kubera na této zemi nemá pozornost.

Obvykle chudí lidé bývají dharmičtí, obvykle. Protože peníze způsobují, že děláte nesmysly a máte ego. Obvykle jsou chudí lidé dharmičtí, ale tam je to jinak. Příliš se oddávají černé magii. Říkali mi, že to je černá magie, která pochází z Afriky, a oni ji přijali. V Jižní Americe je to ale tak rozšířené, že je nemožné pochopit, jak mohli tak snadno přijmout takovou hloupost, která je jejich prokletím. Musíme nyní pochopit, že problémy také existují v našem nitru, v naší Višudhi čakře. Jestliže máme svou Višudhi čakru udržovat v pořádku, musíme udržovat obě strany, levou i pravou. Pravá strana Višudhi čakry je ta, která mluví, ta, která mluví o dharmě, můžeme říci, že je agresivnější. Lidé, kteří jsou agresivní, kteří mluví agresivně, ti, kteří se snaží svým mluvením ovládat ostatní, ti jsou pravostranní.

Viděla jsem lidi, kteří dělají opravdu špatné věci. Například sluha, který něco ukradne. Zavoláte ho a on bude drzý, že se nebudete stačit divit. Takový drzý člověk. Jak jen mohl něco ukrást? Nebojí se, bude vám odporovat. Lidé, kteří jsou pravostranní, dokáží skrýt každý hřích, kterého se dopustili, cokoliv špatného, co udělali, jakoukoliv vraždu, kterou spáchali, svou řečí. Umí mluvit velmi agresivně, nehorázně. Lidé si mohou myslet: „Jak je to možné? Tento člověk mluví o všem tak nahlas.“

Člověk je ohromen a říká si: „Ne, to není možné. Jak by mohl člověk, který takto mluví?“ Tímto způsobem i my, obyčejní lidé, děláme hlouposti a pak se je snažíme mluvením ospravedlnit a ze všeho se vykroutit. Mnoho zločinců, válečných zločinců bylo zbaveno viny jen díky svému mluvení, příběhům, které si vymysleli. Tak je to se všemi lidmi, mají schopnost něco říct a tím zakrýt špatnosti, které dělají. Nikdy si ale neuvědomí, že žádná špatnost, kterou udělali, jim nebude odpuštěna. A tím méně, pokud takto mluvíte, protože Šrí Krišna se v nich vůbec neprojevuje. Pokud začnete ospravedlňovat a rozumem vysvětlovat své špatné skutky, budete potrestáni a to velice přísně a tolika způsoby, že nebudete vědět, jak z toho ven. Tělesně, duševně, citově, všemi způsoby. Takže v naší pravé Višudhi musíme mít povahu, kulturu, styl, chování, které mají kvalitu Šrí Krišny, která se nazývá madhurja, melodická.

Měli bychom mluvit tak, že to bude melodické. Člověk, který vám naslouchá, by měl slyšet flétnu Šrí Krišny. Hlas sahadža jogínů by měl být tak líbezný. Když s někým mluvíte, mělo by to být melodické, v žádném případě ne agresivní, ale naopak melodické. Nemělo by to být sarkastické, neměli byste nikomu ubližovat. Žádná slova, která ubližují, nemohou pocházet z čisté pravé Višudhi. Takže v žádném případě by člověk neměl ubližovat. Přeji si, aby si všichni sahadža jogíni osvojili tento melodický hlas Šrí Krišny, jak se probudí jejich Višudhi. Madhurja v chování, madjura je – víte, když s někým mluvíte, existuje tolik gest, kterými můžeme vyjadřovat svou madhurju. Například v Itálii a na dalších místech jsem viděla, že lidé používají své ruce příliš.

To je také styl Šrí Krišny. Takže své ruce používají tak, že někdy nerozumíte, co chtějí říct. Někdy to, jak používají ruce, může být také docela agresivní. Takže ruce používejte tak, abyste tvořili madhurju. Viděla jsem to v Rusku a hlavně v zemích východního bloku, kde lidé musí vyjadřovat svou lásku – takto, je to studené – když dělají namasté. Celý jejich výraz je tak líbezný. A také jejich srdce jsou naplněná po okraj, když Mne vidí. Neví jak to vyjádřit. Takže prostě jen dají ruce takto. Nebo jsou nesmělí, tak to udělají.

Svýma rukama dokáží vyjádřit velmi líbezné věci. Také očima, jejich slzy vytváří taková oblaka, hustá oblaka soucitu v Mém srdci, když vidím jejich oči, jak Mi vyjadřují lásku. Všechno, slzy, obličej, oči, ruce, to vše patří Šrí Krišnovi. Takže v jejich chování, v jejich řeči, jak se vyjadřují. Stejně oči můžete použít pro vyjádření vznětlivosti, zlosti. Mnoho lidí používá oči, aby ovládali ostatní. Podívají se takto, budou se upřeně na někoho dívat a pokoušet se ho ovládnout. Také mohou použít oči, aby někoho odsoudili. Také někdy plivou na někoho, nebo někoho urazí tím, že vypláznou jazyk. Takže v našem chování je potřeba líbeznosti.

Když jsem jela poprvé do Anglie, naučila jsem se anglicky svým způsobem. Ale když jsem tam čerstvě přijela, říkali mi: „Když chceš říct slovo jako „myšlenka“, musíš říct myšlenka.“ Já na to: „Co?“ Musíš pečlivě vyslovit „myšlenka“. Řekla jsem: „To je absurdní. Proč bych to měla svým jazykem dělat?“ Řekl mi: „Pokud ten jazyk takto nenastavíš, nebude to správně.“ Řekla jsem: „To je angličtina. Vytvořili jste si nějaké hlouposti, abyste mohli vyplazovat jazyk, každý z vás.“ Dokonce i dítě, když se zlobí, automaticky vystrčí jazyk.

Všechny ty výrazy jsou – pošklebování se, máte frázi ztuhlý horní ret (tj. „bohorovný klid“). O tom jste už určitě slyšeli, dát nos takto, víte, jako náfuka. Nebo svůj obličej zkřivíte, abyste někoho poškádlili. Nebo uděláte nějaký obličej s vaším nosem. Nebo lidé dělají toto, aby ukázali, že jako na někoho kašlou. Všechny věci, výrazy pocházejí z milosti Šrí Krišny, ale ta síla je madhurja, sladkost, melodičnost. Vztahy by měly být líbezné a vztahy by měly vytvářet obrovskou radost a obrovský pocit štěstí. Jak jste slyšeli píseň od Baba Mamy o Mých očích: jen jsem se na něj podívala, krátce, a to v něm vytvořilo tu nádhernou hudbu. Takže, co to půjde, dívejte se na zeleň, to je to nejlepší.

Má to konejšivý účinek a osvojíte si tak v sobě konejšivou kvalitu zeleně. Vždycky lidem říkám, aby se raději dívali na zeleň okolo, to zklidní vaše oči. Stejným způsobem byste se měli snažit zklidnit druhého člověka, když s někým mluvíte. Ten člověk musí roztát. Pokud se místo toho s tím člověkem začnete hádat a přít, nikdy ten člověk neroztaje. Právě naopak, budete lít olej do ohně, a ten člověk se ještě víc rozohní. Je to kvalita Šrí Krišny, madhurja, a je vyjádřena v Jeho životě, jak dokázal věci krásně říkat, díky své líbeznosti, zejména v dětství. Další kvalitou, kterou Šrí Krišna má, je diplomacie, kterou můžeme vyjadřovat skrze pravou Višudhi. Existují dva typy diplomacie. První je skutečná a ta druhá je falešná.

V skutečné diplomacii není potřeba, abyste dodržovali určitý standard, nemusíte číst žádné knihy, abyste věděli, co diplomacie je. Přichází k vám přirozeně. Celá ta věc funguje velmi líbezně, autenticky. Sama jsem ji nesčetněkrát použila a vy ji také můžete mnohokrát použít. Je to možné, pouze pokud se na lidi nebudete hněvat. Nefunguje to, pokud jste rozzlobeni. Existuje jeden příběh, který už jsem vám říkala, o Maharádžovi Gaganridži. Přišla jsem jej navštívit a on byl velmi nazlobený, protože nemohl zastavit déšť. Měl ten déšť zastavit. Byla jsem celá promočená.

Byl nazlobený a řekl: „Je to moje ego, které se snažíš zkrotit?“ Začal se Mnou trochu bojovat. Řekla jsem: „Ne, to není proto.“ Zeptal se: „Proč? Proč jsi mi nedovolila zastavit ten déšť? Jsi celá promáčená.“ Odpověděla jsem: „Protože jsi sanjási a koupil jsi mi sárí. Od sanjásina bych si sárí nemohla vzít. Takže jsem musela zmoknout, kvůli tobě.“ Celá věc byla vyřešena.

Všechna zlost, špatná nálada skončili. Takto to musíte zařídit, aby lidé roztáli. Diplomacie není o tom, že někoho přesvědčujete intelektem, rozhořčením nebo podobně. Vaše dobrota se postará o to, aby lidé roztáli, dělají to vaše slova, vaše líbezná slova, vaše schopnost odpustit. On tu kvalitu měl a zkoušel ji na mnoha lidech. U některých fungovala, u jiných ne. Neměl pocit, že je to nějaké selhání. Reakce druhého člověka je to, co je důležité, abyste viděli. Takže byste měli mít tu kvalitu pravé Višudhi. Umět mluvit s lidmi a nechat je roztát.

Doufám, že v Americe si lidé tu kvalitu rozvinou a pokusí se zlepšit své vztahy s druhými. Je velmi milé s nimi mluvit. Jsou velmi přátelští. Dáte jim spoustu dárků, budou šťastní, ale vám žádný nedají. Pozvete je na večeři nebo něco podobného, přijdou k vám desetkrát, ale vás na večeři nikdy k sobě nepozvou. Jsou velmi přátelští, pokud pro ně něco děláte. Ale na oplátku něco udělat je pro ně velice obtížné, neudělají to. Celá ta věc je o tom jak líbezně vykořisťovat ostatní. Musíte pochopit, že líbezností nemůžete nikoho vykořisťovat, ale líbezností zařídíte, aby někdo roztál a abyste jej dostali na úroveň, kde porozumí, o čem je dobrota. V Jižní Americe, jak už jsem vám říkala, žijí velmi prostí a nevinní lidé.

Jsou chudí, prostí a nevinní, ale dostali se do černé magie a naštěstí si teď uvědomují, že je to právě černá magie, co jim způsobuje problémy. Hodně se ale na ní stali závislí, jsou levostranní. Obviňují se proto a cítí se velmi špatně. Pořád se strašně obviňují. Celé jejich chování je takové, jako kdyby udělali něco špatného, ale neví, jak se mají dát do pořádku. Je velice důležité, abyste necítili kvůli ničemu žádnou vinu. Jsme sahadža jogíni. Jak bychom mohli být vinni, když jsme duch? Duch nemůže být vinen. Takže vina musí odejít.

Pokud se ale budeme obviňovat, ztratíme sílu svědka, protože pokud je tu pocit viny, usadí se tady. Pak nevidíme. Nemůžeme být svědky toho, co je špatně, a nechceme čelit obtížím, našim chybám nebo potížím, které máme. Jakmile se tady usadí vina, je konec. Pěkně se tam uloží. Nechceme se jí postavit čelem. Například muž nebo žena má velmi krutou povahu. Najednou si uvědomí, že je krutá nebo cokoliv jiného. Takže to uloží tady: „Ó, byla jsem velmi špatná. Byla jsem velmi krutá, to a ono.“

Ale nepostaví se tomu čelem. Čelit tomu znamená zeptat se: „Proč jsem byla krutá? K čemu? Neměla jsem být krutá a už k nikomu krutá nebudu.“ Hotovo. Ale když říkáte: „Mám z toho pocit viny, velký pocit viny,“ to vám nepomůže. Právě naopak, víte, jaké problémy jsou spojené s pocitem viny, se stejnými problémy se teď potýká Jižní Amerika. Byla jsem překvapená, když jsem byla v Brazílii a jeden muž, který tam byl velmi důležitý, se mnou mluvil takto: „Víme, že máme hodně vad. Víme, že za nic nestojíme.“ A tak podobně.

Ptám se, proč se nenapraví? Pokud ví, že něco je chyba, proč to nedá do pořádku? Pak mi řekl: „Napiš mi všechny věci, které jsou na nás špatné.“ To od něj bylo opravdu velmi milé. Pak přišel jeden novinář a my mu o tom řekli. Myslím, že teď už s tím něco dělají. Pokoušejí se to zlepšit a rozhodně se to spraví. Zjistila jsem, že v Rusku je to úplně jinak. V Rusku nikdy neřekli: „Jsme vinni,“ nebo něco podobného, nic takového nikdy neřekli. Řekli mi: „Ta doba už je pryč.

Jsme v království Boha.“ Hotovo. Je to pryč. Jsme nyní v království Boha. A musíme se ze života radovat. Vše pozitivní. Nikdy nemluvili o své minulosti, o své vládě, o tom, co se stalo, o Stalinovi, o Leninovi nebo někom jiném. Nezabývali se tím. Byli nad tím. Řekli: „Proč bychom si měli dělat starosti?

Ať si bojují. Ať si dělají, co chtějí.“ Nechtějí nic vědět o politice, o svých problémech nebo o čemkoliv. Myslí si: „Naše problémy jsou vyřešeny. Jsme realizované duše. Těšíme se sami sebou. Pojďme se těšit.“ Velmi přímý způsob porozumění Sahadža józe. Viděla jsem ale lidi, kteří mi píšou deset stránek svých zpovědí, jako kdybych byla kněz, katolický kněz, píšou o všem, co udělali, nechci to číst. Prostě to vyhodím nebo spálím.

Pokoušejí se o zpověď. Není potřeba se zpovídat. Není co říct. Nezdržujte se špatnostmi, které jste dělali, ale těšte se z toho, co máme. Je to jako když se žebrák stane králem. Pak by si měl užívat svého království, měl by se chovat jako král. Ale stále vzpomíná více na minulost, takže každému kolemjdoucímu říká: „Dejte mi pět rupií nebo pět liber.“ Tak to je. Jakmile jste v království Boha, vězte, že jste v království Boha. Ale černá magie je velmi, velmi nebezpečná věc.

Může konat skrze kohokoliv. Může konat skrze vaše příbuzné, skrze vaše přátele, skrze kohokoliv. Takže musíte být velice opatrní, abyste se nestali, kvůli pocitům viny nebo kvůli čemukoliv, vůči černé magii zranitelní. Může vás to zničit. Může to zničit vaše rodiny. Dokonce i když jste sahadža jogín, tak vás to může zničit. Takže se vzdejte pocitů viny úplně. Neměli byste se obviňovat. Vina je do vás vložena. Někdo řekne: „Ty jsi tak špatný, neudělal jsi pro mě to.

Neudělal jsi tamto.“ Nebo něco podobného. Vloží do vás myšlenky. Pak začnete mít pocit, že „měl jsem to pro něj udělat. Měl jsem. Bylo to ode mě špatné.“ A podobně. Pak začnou pocity viny. Místo abyste pro toho člověka něco udělali nebo místo abyste pochopili, že to celé je nesmysl, tak začnete přemýšlet, přemýšlet a najednou zjistíte, že máte problémy, že jste posedlí nebo pod vlivem černé magie. Takže člověk na to musí zapomenout a dostat se do prostředí, kde budete vědět, že jste teď v království Boha.

Co se týká Šrí Krišny, vše, co se řekne, je vždy méně, než co vždy říkal, tak to vždy cítím, a že Jeho hlavní práce je skrze náš mozek. To je Viráta. On pracuje v našem mozku. A jako Šiva pracuje skrze naše srdce, On pracuje skrze náš mozek. Po Sahadža józe, po osvícení, se začnou všechny jemnosti mozku a znalosti projevovat a vyjadřovat. Ale největší věcí je, když ve vašem mozku nastane integrace. Není to tak, že by vaše srdce chtělo jednu věc, a váš mozek něco jiného. Nastane integrace. A jakmile dojde k tomuto sjednocení, je velice snadné vést dharmický život. Aniž byste o tom přemýšleli, aniž byste o tom četli, stanete se jednoduše dharmickými.

Nikdo vám nemusí říkat, že máte být dharmičtí, stanete se dharmickými vrozeně, protože váš mozek který je jinak používán jako rozum, pro ospravedlňování špatností, se stane dharmickým, stane se božským. To je největší věc, kterou pro vás Šrí krišna dělá. Váš mozek sám se stane dharmickým. Stane se prostředkem porozumění dharmy, prostředkem, jak vést dharmický život a jak být upevněn v dharmě. Je to mozek, většinou, který vás od dharmy oddálí, kromě černé magie. Jakmile je ale vaše Sahasrára otevřená, projevuje se Viráta. Potom žasnete. Člověk, který se oddával všemu a myslel si: „To je rozkoš. To je moje právo. Měl jsem to udělat.

Kdo mi může co říct?“ a tak podobně, se najednou stane prorokem. Je to největším požehnáním Šrí Krišny, že je Virátou, která je vaším mozkem a mozek Boha Všemohoucího je Viráta. Takže si musíme uvědomit, že po realizaci člověka napadají myšlenky, které jsou konstruktivní, a pokud nejsou, pak ještě není sahadža jogín. Konstruktivní a dharmické, to je velice důležité, abychom chápali, kam směřuje naše mysl? Protiřečí si, říká mi, že něco je jinak, než jak to ve skutečnosti je? Musíme se mít pouze na pozoru a budete překvapeni, jak se váš mozek změní. Převrácený mozek se stane normálním. Můžete to získat velice snadno, když budete meditovat každý den a sami si ověříte, jak projev vaší Sahasráry proniká do vaší bytosti a koná ve vašem životě. Pak se projeví všechny síly sahadža jogína a už o sobě nebudete muset nikdy pochybovat a ani druzí o vás nebudou pochybovat.

Nechť vám Bůh žehná.