Šrí Višnu púdža: Základ dharmy, 13/07/1994, Paříž, Francie

Dnes je velmi významný den, kdy Francouzi získali svobodu. Ale svobodu k čemu? Nevím. V žádné zemi, kde měli svobodu a osvobození, jsem neviděla, že by to nějak moc vyřešilo něco, co očekávali. Stejně tak ve Francii… Když dojde k osvobození prostřednictvím hněvu, jsou tyto revoluce a tato takzvaně nastolená osvobození založené na nenávisti. Pokud osvobození nastane uvnitř, takže už nejste otrokem žádné z těch strašných destruktivních a negativních sil, pak je to skutečné osvobození. Další věc, která se ve Francii stala, poprvé v Evropě, je, že Sahadža jóga byla uznána jako dharma. Je to ohromná věc, zaslouží si potlesk. Je známo, že Sahadža jóga je dharma. Je. Dnes to však oficiálně uznali. Je to velmi velká věc. Musím říci, že zásluha za to patří vašemu lídrovi a všem francouzským sahadžajogínům, kteří tak těžce pracovali, aby dosáhli tohoto uznání, tohoto statusu. Je to nesmírně významná věc. Takže jsem dnes naznala, že budeme mít púdžu ke Šrí Višnuovi, který byl základem dharmy. Až dosud jsme nikdy neuctívali nikoho z těch, kteří představovali základy, s výjimkou Šivy. Uctívali jsme pouze Inkarnace, protože se Inkarnacemi staly; Ganéša přicházel jako Inkarnace, Bohyně přicházela jako Inkarnace, Ráma, Šrí Krišna, Guruové, Kristus, Buddha, ti všichni přišli na tuto Zemi jako Inkarnace. A my jsme uctívali Inkarnace, které přišly speciálně na tuto Zemi. Ale dnes, jelikož je Sahadža jóga uznána jako dharma, musíme vědět o Šrí Višnuovi, který je základem dharmy. Později přišel na tuto Zemi jako Šrí Ráma, pak jako Šrí Krišna a nakonec jako Kalkí. Je to nádherný vývoj Šrí Višnua. Takže musíme chápat, co je základem dharmy. Pokud víte, ve hmotě je osm mocenství. Jsou záporná, kladná a neutrální. Ale v lidských bytostech je deset mocenství. A těchto deset mocenství v nás vytvořil Šrí Višnu. Šrí Višnu je ochraňuje, opatruje a vyživuje. A jakmile zjistí, že lidské bytosti ve své dharmě upadají, zrodí se na tuto Zemi. Posledním stádiem je Viráta. V tomto stádiu se tento Višnuův princip rozděluje na dva: jeden jde do Viráty, druhý do Virátangany. Třetím principem je však to, co nazýváte Mahávišnu, který se inkarnoval jako Pán Ježíš Kristus. Všechny tyto tři principy tedy působí v této době hlavně v Sahasráře. Takže Viráta je tím principem, ve kterém vidíte, že poselství niterné dharmy se šíří po celém světě. Není to jen to, co se v moderní době říká – abyste nedělali to a ono. Ne. Žádné Desatero. Těchto deset přikázání se musí stát vaší vlastní přirozeností. A s touto přirozeností se musíte zcela ztotožnit. Když se tedy podíváte na evoluční proces, bylo úkolem gurua upevnit ve vás dharmu. A díky tomuto upevnění jste se stali dharmickou osobou. Když se však podíváte na tento svět, všechno, co se řekne, napíše, slovně vysvětlí, se stane planou řečí. Z toho důvodu vidíme, že všechna náboženství, která kázala stejné věci, se vydala různými cestami. Některá jsou zaměřená na peníze, některá jsou zaměřená na moc, některá jsou násilná a některá jsou naprosto falešná. Když tedy toto vidíte, jste ohromeni, jak lidské bytosti tento princip dharmy zničily. Proč nedokázaly přijmout dharmu? Musím říci, že v nás jsou dva geny, určené k tomu, aby nám bránily páchat hříchy proti Matce a páchat hříchy proti Otci. Tyto dva geny zmutovaly a lidé si pak začali dělat, co se jim zlíbí, nemají nad sebou žádnou kontrolu. A k tomuhle došlo během naší evoluce. Řekla bych, že v Indii jsou lidé tradičně dharmičtí, velmi dharmičtí. Důvodem je, že jsme od dávných časů mluvili o dharmě, měli jsme světce a také existoval jistý druh niterné tradice, po tisíce let. V té době šel stejnou cestou i Egypt. Ale v Egyptě a také v Řecku cosi selhalo, že… Vezměme si případ Řecka, kde udělali to, aby všichni Bohové vypadali jako lidské bytosti. Snesli je z úrovně Bohů, z dharmy do adharmy. A v Egyptě kvůli králům těch zemí, kteří se velice zajímali o smrt, o své… jak tomu říkáte… hrobky, o budování pyramid a všechny tyto věci, nikoli o budování vnitřní dharmy. Proto i v Egyptě dharma tolik poklesla a nakonec se zde teď upevnil islám. Islám přišel, protože lidé byli adharmičtí. Také v Řecku přijali pravoslavnou církev, protože lidé začali být adharmičtí. Tato náboženství sama však byla adharmická. Oni nedokázali vštípit dharmu sami sobě, tak jak by mohli vštípit dharmu těm lidem? A to se v těchto zemích dělo velmi často a Višnuův avatár, jak říkají, coby Narasimha se inkarnoval velmi blízko, velmi blízko Řecka a velmi blízko Egypta, v Péšávaru. Tyto věci se staly v Péšávaru, takže to také bylo velmi blízko Egypta a Řecka. Oni však byli velice proti Višnuovi, protože si mysleli, že jim zabili krále a podobně. Všichni tito rákšasové tedy vstoupili do této oblasti v Afghánistánu a pak přišli do Egypta a do Řecka a pokoušeli se všechny Bohy a Bohyně svrhnout na Zem. Před dlouhou dobou – určitě alespoň před deset tisíci lety, kdy Prahláda uvedl inkarnaci Šrí Višnua, tito rákšasové vešli do jejich… byli to takzvaní asurové, říkali jim Asyřané, ale byli to asurové. Když přijedete do Egypta, najdete tam sfingu. Je přesně naopak, než byl Narasimha. Horní část je člověk a spodní část je lev, ale Narasimha je právě naopak. Narasimha je lvem v horní části a člověkem ve spodní části. Oni tedy vytvořili tento druh zobrazení, které bylo přesným opakem Višnua. Bylo to proto, aby jen předvedli… my máme jiný… my máme jiný druh velké inkarnace, která je pravým opakem a může Višnua velmi lehce porazit. Kvůli těmto rákšasům, kteří vstoupili do těch lidí, si vypěstovali velmi agresívní povahu. Bojovnou povahu, agresívní povahu, v Řecku si velice vypracovali svaly a celá historie Řecka, pokud ji čtete, je skutečně šílená. Jeden bojuje s druhým, jiný bojuje s dalším, vzájemně se zabíjeli… chci říci, že to nebralo konce. Dokud Alexandr nepřijel do Indie a neviděl kulturu, která byla dharmická, což ho značně překvapilo. Jak tam lidé žili se symboly a s tím vším. Řekl: „Dobře. Stačilo mi to.“ Vrátil se. Ani v Egyptě však nemohli dharmu vůbec pochopit. Jelikož věřili na smrt, nejrůznější formy černé magie a podobně. Takže když přišel islám, přijali islám. Sem tedy přišlo křesťanství a tam přišel islám. Říká se, že v Rusku chtěl mít car nějaké náboženství. Tak tyto… z těchto, zeptal se křesťanů – nejprve požádal katolíky, aby přišli a udělali z nich všech věřící lidi. Protože chtěl mít nějaké náboženství. Podstatou je Višnu, oni však převrátili Višnuovu podobu (svarúpa). A tak přicházeli do Ruska, jedni za druhými. Jako první tedy přišli katolíci a katolíci řekli: „Nemůžete mít mnoho žen. Můžete mít jen jednu ženu.“ A oni řekli: „To nám nevyhovuje.“ Višnu měl jen jednu ženu. Ékapatnivrat – jedna žena. Totéž bylo i v Rámově životě. Potom pozvali muslimy. Muslimové řekli: „Dobrá, můžete mít mnoho žen, ale žádné pití, žádná vodka.“ Oni na to: „Jak dokážeme žít bez vodky?“ Ve všech těch náboženstvích je malý, víte, kousíček dharmy. V tom prvním – jen jedna žena; v tom druhém, islámu, žádné pití. Řekli: „Ne, ne, ne, s takovým náboženstvím nemůžeme žít.“ Tak poslali pro pravoslavné křesťany. Pravoslavné. Pravoslavné, to je to slovo. A pravoslavní řekli: „Můžete mít žen, kolik chcete, a můžete pít, co hrdlo ráčí.“ Řekli: „To vyhovuje naší dharmě.“ A přijali to. Dáte-li tedy lidským bytostem jakákoli omezení, bez realizace budou dělat přesně to, co je destruktivní. Viděla jsem nyní například muslimy. Jednou jsem letěla z Rijádu do Londýna a usnula jsem. Když jsem se probudila, uviděla jsem samé velmi elegantní ženy, všechny s obnaženými těly, a velmi elegantní muže s motýlky a podobně. Řekla jsem: „Co se stalo?“ Tak jsem se zeptala letušky: „Kde jsme přistáli?“ Ona řekla: „Nikde.“ Řekla jsem: „Kde se ti lidé vzali?“ Ona řekla: „To jsou ti samí.“ V Rijádu měly zakryté tváře, byly tím zahalené. Můj zeť Mi říkal: „Nemohu říci, že cestuji, že jedu s Tebou, svou tchýní. Zatknou mě.“ Nemůžete jet dokonce ani s tchýní. Jedině, že by byla vaše matka. Díky Bohu, že naše příjmení byla stejná. Takže nás nikdo nezavřel. Takové nesmyslné věci, víte. Držet ženy stranou, muže stranou, pak říci ženám: „Nemůžete dělat to, nemůžete dělat ono.“ A muži dělají všechno možné. To všechno plodí strašlivé pokrytectví. Totéž u křesťanů. Když čtete Kristova slova, co říkal, je tak úžasné, že pro všechno, co řekl… Například říkal… říká se, že nemá být žádné cizoložství, ale On pravil: „Neměli byste mít dokonce ani chtivé oči a ani by vám to nemělo přijít na mysl.“ Dovedete si představit, co řekl? A teď Mi mluvte o křesťanských národech, kde se ženy obnažují, jsou nahé, muži po nich pokukují a tyto nesmysly se dějí všude pořád dokola. Dá se věřit, že jsou to křesťané? A v neděli si pak nasadí klobouk a jdou do kostela. Jak je můžete nazývat křesťany? Není tam vůbec žádná dharma. Chození do kostela je další pokrytectví. A míra nemravnosti, která se dostala do západních zemí, je krajní mezí, které může člověk dosáhnout. Dělají to takovým způsobem, jak to neudělají ani zvířata. Celý životní styl je o tom, jak dosáhnout svého zničení. Chtějí se zničit. Proč se to tolik neděje v Indii? Protože oni vědí, že to je hřích, vědí, že je to hřích. Ale vy zde máte takové věci, že kněz zneužívá děti. Jak můžete? Jste kněz. Mějte aspoň kousek studu! I v Indii existují takoví kněží, ale ne do té míry. Že na školách a univerzitách najdete vyšší představené katolické církve, kteří to dělají. Podívejte se na katolickou církev. Co je to za katolickou církev? „Katolický“ znamená „sanatan“ (věčný), existující odedávna, pochází to ze starověku. Sanatan – přicházejcí jako první. Kde to je? Jak se můžete nazývat katolíky? Jsou to ty nejmodernější žumpy, to je to, čím jsou. Jaké dobré věci dělají? Když čtu o katolické církvi, myslím si, že by tito lidé opravdu měli zmizet v Arabském moři. Protože zabíjejí lidi, ano? Dále vydělávají peníze, pak jsou spojeni s mafií, udílejí ceny hlavám mafie. Tohle je katolická církev? Chtěl Kristus tohle? Pravý opak. Kristus je tady a tohle je pravý opak, naprosto odlišná věc. Vůbec nic z toho, co byla dharma, tu není. Kam tedy jdeme? Jestli si myslíte, že když se stanete Buddhou, buddhistou, jste v pořádku, pak naprosto nevíte, kdo jsou buddhisté. Jsou to ti největší žebráci a ti nejchamtivější lidé. Velmi zaměření na peníze. Vím, kolik lidí přišlo o veškerý svůj majetek kvůli tomu Dalajlámovi. Kde je tedy dharma? Dharma je uvnitř, a proto se tento Višnuův princip má probudit uvnitř vás. A tento princip se pak šíří mnoha způsoby. Protože Višnu je ten, kdo léčí. Říkáme Mu Dhanvantarí, což znamená lékař. On je ten, který léčí, protože je náš ochránce. Je udržovatelem lidských bytostí. Takže když udržuje naši dharmu, pak neonemocníte. A když onemocníte, je to Višnu, kdo vás zachrání, kdo vás vyléčí. On je tedy ten, kterého můžeme nazývat Dhanvantarí, lékař. On je také Jámou. Jáma znamená ten, kdo má na starost naši smrt. Samozřejmě Šiva, toho můžeme nazývat principem existence… Duch musí jít první a pak přijde Jáma, aby se postaral o tělo. Je to On, kdo rozhoduje, kam byste měli jít. Zda byste měli viset v limbu, nebo být posláni do pekla, nebo zda můžete jít do nebe. Všechna rozhodnutí činí On s pomocí Mahávišnua, což je Kristus. Jeho prací je tedy přijít tam, kde leží mrtvé tělo, odebrat Ducha, soudit Ducha a umístit ho na příslušné místo. Takže člověka, který je, řekněme, adharmický, takového člověka vezme a vsadí do pekla. Někdy však dříve, než se to uskuteční, přijdou ti lidé provozující černou magii a odejmou z toho mrtvého těla lebku, protože i poté, co je člověk spálen, lebka nebo kosti přetrvají, a snaží se toho Ducha ovládnout. Před tím, než vstoupí na scénu Jáma, takhle toho člověka využijí, jeho Ducha, ovládnou ho a používají ho, aby ubližovali jiným nebo nalákali další – ovládají je. Tak to je ta největší adharma. To je ta nejhorší věc, kterou může člověk udělat – odvést někomu Ducha a využívat ho k hypnotizování nebo svádění. Když však zemře takový člověk, takový tantrik, Jáma mu připraví tu nejstrašnější smrt v tom smyslu, že jeho Duch nemůže vyjít ven lehce, a takový člověk trpí. Trpí a přeje si vysvobození, nemůže ho však dosáhnout a umírání je pro takového člověka velké utrpení. Je to trest za to, že byl tak hrozným tantrikem, že týral tak mnoho životů. Představa hříchu tedy přišla prostřednictvím dharmy a adharmy Máme představu hříchu, což je někdy velmi povrchní. Například když Ardžuna bojoval ve válce, říkal: „Jak mohu ty lidi zabít? Jsou moji bratři, jsou to moje ses… moji příbuzní, strýcové, jak je mohu zabít?“ Šrí Krišna řekl: „Oni jsou už mrtví, ty je nebudeš zabíjet.“ Jak jsou tedy mrtví? Protože jsou na straně adharmy. Jsou tedy už zabiti. Vy jste však na straně dharmy, a pokud za dharmu bojujete, pak, i když zemřete, budete zachráněni. Je to také velmi rozsáhle popsáno v mnoha Písmech. Což je velmi absurdní, například říct, že když zemřete a necháte se pohřbít – o žádném Duchu se nemluví – pohřbí se vaše tělo, pak z toho těla po pěti stech letech vaše tělo povstane a vy budete zachráněni. Co po pěti stech letech z těla zbude? Takové absurdní představy jsou ve třech náboženstvích: křesťanském, židovském a muslimském. To je důvod, proč lidi pohřbívají. Pohřbívání lidí tedy znamená, že zabíráte pozemek a také že tam udržujete bhúty. Jako v… Byla jsem překvapena, když jsem poprvé přijela do Paříže, že v centru Paříže mají tak velký hřbitov. Pak je samozřejmé, že zde lidé pijí – protože většina opilců sedí uvnitř hrobů a podněcuje je k pití. Je to velmi překvapující, že na Západě mají tak absurdní představy, že když budete pohřbení, že pak budete vzkříšeni jako Kristus. Jen si to představte… Kristus byl vzkříšen během tří dnů. Zemřel v pátek, vzkříšen byl v neděli ráno. Ani tři dny to nebylo. Ale když udržujete něčí tělo po pět set let, někoho, kdo ani není Kristus – pokud je to Kristovo tělo, je to něco jiného – co z toho povstane? A tak lidi pohřbívají. Pouze realizované duše by měly být pohřbeny, ne každý obyčejný člověk. Protože ti mají pořád své touhy, své… pořád chtějí nějaké věci, jejich duše mohou viset kolem… víte… toho těla. Tak proč byste měli udržovat tělo na nějakém místě po celé roky? Pak, po nějaké době, to vykopou a postaví tam domy. A všichni ti bhútové musí vejít do toho domu. Abychom tedy pochopili dharmu, měli bychom také chápat, jak zacházet se smrtí obyčejných lidí a se smrtí sahadžajogínů. Být jen dharmičtí nestačí. Je spousta lidí, kteří nedělají nic špatného, jsou velmi asketičtí, cosi takového, obvykle však nebývají v rovnováze. Bývají velice výbušní. Pokud nejsou výbušní, bývají to naprostí samotáři, sedí v Himalájích sami… Ale lidé, kteří jsou dharmičtí – v pravém smyslu toho slova, jakmile vstoupí do stavu Viráty, pak jen oni jsou ti, kteří by měli být zachováni, jejichž tělo by se mělo zachovat. Protože dharma z Nábhí jde do vašeho mozku a mozek zásobuje všechny nervy energií Ducha. Takže celé tělo realizované duše je naplněno vibračním vědomím. Pokud je takové tělo pohřbeno, můžete dokonce cítit vůni. A už z dálky budete vědět, že je zde pochován nějaký světec. Pokud si vzpomínáte, existuje sedm Mých fotografií, kde na Mne padá světlo. Byla to vesnice jménem Mian ki takli. Řekli Mi: „Mianh, jeden súfijský světec, na tomto místě zemřel. Takže je tu pohřben.“ Okamžitě jsem cítila vibrace. A když jsem seděla na pódiu, viděla jsem ho v podobě světla a on na Mne začal vrhat světlo. A Já jsem byla velmi šťastná, ale když jsem skončila, přestal s tím. On se nestal bhútem. Ne, nestal. Stal se světlem. A kdekoli bylo třeba, ukázal svoji přítomnost. My se tedy chováme podle určitých dharem. V Sahadža józe se předpokládá, že se budete řídit Višnuovým principem. Musíte se řídit Višnuovým principem. Nemůžete říct: „Matko, to my nemůžeme.“ Například, Višnu nemá rád kouření. Nemá to rád. Nemá rád alkohol. Nemá tyto drogy rád. Drogy nenávidí. Nemá rád mnohé léky, které vyrábějí lidské bytosti. Například antibiotika, pokud si je vezme sahadžajogín, bude zvracet – pokud je opravdový sahadžajogín. Ať už se to týká množství, nebo kvality, mnohé léky si vzít nemůže. Tak se automaticky stanete podobným brahmínovi, který odmítá: „Ne, ne, to ne.“ Pak nepůjdete a nebudete jíst tam, kde jsou lidé proti Sahadža józe nebo vůbec nejsou dharmičtí. Nebude se vám to líbit. Nemusím vám říkat, že se nemáte ohlížet po ženách, vy nebudete. Nebudete po nich pokukovat, automaticky. Vaše oči se díky dharmě uklidní. Ani nemusím říkat ženám, že nemají běhat za mužskými. Je velmi málo takových, které se ještě snaží. Ale většina z vás se těchto špatných zvyků zbavuje a dostává se do stavu, kde se prostě automaticky stanete dharmickými. Protože, když Kundaliní vzestoupí a zaplní váš mozek, pak chápete, co je správné, co je špatné; prostřednictvím svých vibrací nepřijmete nic, co není dobré. Jídlo, o kterém zjistíte, že má špatné vibrace, jíst nebudete. Na všechno, co není vyhovující, prostě řeknete: „Ne.“ Nemusím vám říkat: „Nedělejte to, nedělejte ono.“ Nikdy nikoho nezabijete; nikdy nebudete páchat žádné hříchy, automaticky. Nemusím vám říkat: „Tohle nedělej, nečiň tento hřích, nečiň tamten hřích.“ Pokud ovšem dosud nejste zralým sahadžajogínem, pak možná ano. Myslím však, že s vyzrálostí nepřijmete špatné věci. A budete se radovat ze svých ctností. To, čemu se říká ctnosti, jsou Višnuovy principy. Když se řekne: „Tento člověk je chvályhodný,“ je to velmi omezené. Ve světském jazyce „on je chvályhodný“ může znamenat, že vyniká v kreslení či podobně, nic víc. Když se však řekne „ctnostný“, znamená to, že je sahadžajogín. Kristus šel tedy až tak daleko, že řekl: „Když vás někdo uhodí do levé tváře, nastavte tomu člověku pravou.“ Jen si to představte! Do jaké šel jemnosti, trpělivosti a tolerance. A teď si vezměte křesťanské národy, které táhly do všech končin světa a plenily. Španělé šli do Ameriky, pobili tam všechny lidi; Angličané přišli do Indie, zabili tam tolik lidí. Pak také nějací Francouzi jeli do různých zemí Afriky a vyřídili je. Tohle že jsou křesťané? Z jakého titulu jsou křesťané? Nejen že nesmíte útočit, to není to jediné. Když vás někdo napadne, nastavíte tomu člověku druhou tvář. To řekl Kristus. Každé z deseti… každé přikázání se pokusil přiblížit úrovni sahadžajogínů. Jak skrze vás bude zářit krása Sahadža jógy. A jak projevíte svého Ducha – je to v Matoušovi, myslím v druhé kapitole, kde je pak psáno: „Požehnáni jsou.“ Je jasně psáno, jací byste měli být. Jak tolerantní, jak trpěliví, jak soucitní, jak milující. Je neuvěřitelné, že tak velkolepou Inkarnaci Ježíše Krista křesťané degradovali na tak nízkou úroveň. Nemají žádné právo nazývat se křesťany. Jsou to ti největší pohané, jaké si lze představit. Kvůli tomu, jak zničili svou kulturu, všechno. A co islám? Islám… Tak jako v Bibli Pavel napáchal všechno zlo, nevím, on musí být další rákšasa, stejně tak islám, tedy Korán, byl napsán strašlivým člověkem. Mohammed Sáhib nikdy neuměl číst ani psát. A byl tam nějaký člověk jménem Mohajja. Byl to tak strašný člověk; autorizoval Bibli (Korán?), právě tak jako Pavel. Vložil tam tu šaríu, která byla míněna pro… pro Irmaiu, jak se to řekne v angličtině? Jeremiáše. V Jeremiášovi… Jeremiáš psal, že když přišel Mojžíš, Ádi Guru, přišel s poselstvím Desatera z hory Túr, shledal, že se Židé stali naprosto upadající společnosti, jakou dnes vidíme kolem sebe. A tolik se rozzlobil, že řekl: „Toto jsou tresty pro vás.“ Ale to byl Mojžíš, který to dal Židům, tehdy, nikoli pro dnešní dobu. Mezi muslimy se to však hojně používá. A začali být tak svárliví, že mezi sebou bojují, a Já si myslím, že se vzájemně pozabíjejí a zničí. Není tam žádná dharma lásky; není tam žádná dharma milosrdenství. Ten, kdo není muslim, má být nějakým způsobem zabit a ten, kdo je muslim, je taky zabit, protože žádný muslim nemůže změnit své náboženství, nemůže. Pokud je muslim, je muslim. Musí zemřít jako muslim. Když se pokusí dělat něco jiného, zabijí ho. Když zběhne z islámu, zabijí ho. Je to vězení. Je to vězení a člověk musí žít v tom vězení. Nemáte nic zpochybňovat, nemáte se na nic ptát. Onehdy jsem se dívala na hadždž (pouť do Mekky) a byl tam jeden chlapík ze Súdánu. Byl opravdu jako Hitler, mluvil jako Hitler a Já jsem někoho požádala, aby to přeložil, arabštinu. A on jenom dštil jed. Každého nazýval pohanem. „Oni nemají pravdu, my máme pravdu!“ Jakou pravdu máte? Co jste… kolik dobrého jste udělali pro druhé? Jakou pravdu máte? A on říkal všechny ty nesmyslné věci: „Zabijeme všechny, kteří nežijí v pravdě,“ to a ono. A Já jsem se na to dívala. A vytanula Mi otázka – říká všechny ty věci v Mé přítomnosti, nevím, co se všem těm lidem stane. A druhý den byla davová mánie třiceti tisíc lidí, kteří šli na hadždž. Tito hloupí lidé budou tedy ve jménu náboženství zabíjet všechny muslimy, zničí je a budou si myslet, že toho hodně dosáhli. Pak k židům – židé čekají na spasitele apod. Ale Krista neměli rádi. Musím však říci, že oni Krista nezabili. Oni Ho nezabili, to byl Pavlův nápad, dát to tam. Židé si však nikdy neuvědomovali, co je dharma, protože Mojžíš jim dal jen tu hroznou šaríu. Nikdy si to neuvědomili. Takže tu šaríu uzavřeli. „Dobrá, hotovo, nebudeme to mít.“ A začali se extrémně orientovat na peníze. Být lakomí, zaměření na peníze. Půjčí někomu peníze; ten člověk stále splácí úroky, úroky, úroky. Pak splácet nemůže, tak mu zabaví dům, prodají ho. Stali se z nich velice, velice, velice krutí lidé a rovněž nemravní, velice. Takže jeden rákšasa jménem Freud se narodil v jejich komunitě. Freud byl Žid. A lidé… Víte, on pochopil, jaké mají lidské bytosti slabosti, a v té hloupé Americe ho nesmírně uznávali. Natolik, že ztratili veškerý smysl pro dharmu. Když vyslovil všechny ty nesmysly o matce, jak by tam mohla být nějaká dharma? Nyní píšou: „Pád freudovské říše, falešný Freud,“ a teď vychází spousta knih. A co se následkem toho stalo? Protože jste nebyli tak vázaní tradicí a tento druh stupidního náboženství přišel na Západ prostřednictvím těchto destruktivních lidí, ztratili jste víru. Naprosto ztratili víru. „Stačí chodit do kostela, vrátit se domů, co tam je…“ Takto se mluví… Kněží, mulláhové a všichni takoví vedou tak hrozný život. Lidé naprosto ztratili víru. A jakmile ztratili víru, ztratili svoji osobnost. Ztratili osobnost a Já žasnu, jak se lidé ženou za módou, jak jsem říkala onehdy. Následují módu. Někdo řekne: „Musíte mít holou hlavu,“ ostříhají si všechny vlasy. Zítra někdo řekne: „Uřízněte si nos,“ pak si všichni uříznou nos. „Oblékejte se takto,“ všichni se vyfintí podle toho. Řekli: „Roztrhněte si oblečení,“ dobrá, roztrhali oblečení… Jeden člověk, podnikatel, s tím začne a všichni ho následují. Tradičně – pokud jste zjistili, že vám toto oblečení sluší, měli byste si ho ponechat. Ale tito podnikatelé, ať vám řeknou cokoli, vy v tom najdete zalíbení. Jako byste neměli žádný mozek. Jako byste neměli schopnost chápat. Ale o dharmickém člověku řeknou: „Ztrať se.“ Nebude, nebude se měnit. „Proč bych měl utrácet své peníze? Hromadit všechny ty nesmyslné věci?“ Když jsem začala se Sahadža jógou, sice nerada, ale přece jsem všem říkala: „Měli byste si dávat na hlavu nějaký olej. Další den to můžete umýt, ale na noc si dejte nějaký olej.“ Jinak po nějaké době uvidím všechny muže plešaté a ženy nosící paruky. Jsem vaše Matka, tak vám budu říkat pravdu.“ S velkými obtížemi sahadžajogíni souhlasili. Řekla jsem: „Můžete si to druhý den umýt.“ Je pro vás nezbytné to mít, je to jednoduché – vlasy po oleji rostou. Je to velmi jednoduchá věc, kterou jsem jim říkala – aby to takhle dělali. A oni nesouhlasili. Nezměnili to. Ale díky Bohu teď přišla trocha selského rozumu a pár věcí dělají. Je velice málo věcí, které sahadžajogíni musí dělat, aby bylo v pořádku jejich zdraví, ale i jejich jmění. Nemusí toho dělat mnoho, protože spočívají v dharmě. A jsou v království Boha. Jsou pod ochranou Viráty. Přesto jsou stále určité věci, které dělat musíte, určité věci. Neříkala jsem: „Nekuřte,“ prostě jste toho nechali sami. Alkoholu, všech těchto věcí jste zanechali sami, protože máte světlo. A přestože pocházíte z kultury, kde není žádná osobitost a lidé jsou jako ovce, vy takoví teď nejste. Jste nyní jedineční. Být osobitý je na Západě nemožné, protože se musíte oblékat tak, jak se obléká každý. Jsou-li to pankáči, budete se všichni chovat jako pankáči; má-li nějaká žena určitý druh účesu, použijete tentýž styl. Obzvlášť u účesu, nevím proč. Možná je to síla Viráty. Ta působí nejvíc na vlasy. Pak oblečení a všechno… Uvědomili jste si, že cudnost je součástí dharmy. Není to jen u žen, není to cudnost žen, ale cudnost mužů a žen je jejich silou, je to síla Šrí Ganéši. Je to dharma, kterou jste přijali. Nikdy jsem vám nic neříkala, ale vy jste to přijali. A vy jste to vstřebali a radujete se z toho. Když nás nyní uznávají jako dharmu, co je na tom tak zvláštního? Jsme ta jediná dharma. Zbytek je adharmický. Oni o sobě říkají, že jsou dharmičtí, ale žádnou dharmu v sobě nemají. Pokud nemáte dharmu, s jejíž pomocí získáte rovnováhu, moudrost, nemůžete stoupat. Pokud však stoupáte, dokonce i bez dharmy, Sahadža jóga je tak velkolepá, že jsem viděla, že lidé, kteří byli dosti adharmičtí a podobně, dostali realizaci. Pokud stoupáte, dharma postupně přijde, začnou být dharmičtí. Tolik se jich snažilo psát Mi o své minulosti, jen jsem to trhala – hotovo. Nyní jste se stali lotosy, proč Mi říkáte něco, co Mě nezajímá? Jakmile jste tedy získali svoji realizaci, je to ta nejlepší cesta a Já jsem zamýšlela právě toto. Zvláště když jsem viděla tu situaci ve světě, která nastávala v této Kali juze, říkala jsem si, v tom chaosu: „Pokud nezvedneš jejich Kundaliní, nelze ustanovit dharmu.“ Toto… Pokud jsem něco udělala, udělala jsem toto. A sice – nalézt metodu dávání realizace hromadně a problém bude vyřešen. Není třeba nikomu nic říkat: „Nedělej to, nedělej ono,“ nic. Prostě to neudělají. Bylo to úspěšné, musím říci, velmi úspěšné. Mezi vámi vidím, že se Má vize naplňuje. Všechny starosti a obavy, které jsem měla kvůli Paříži, jsou teď pryč, skončily. Jezdila jsem sem třikrát do roka. A všichni říkali: „Matko, co je to? Proč jim prokazuješ tolik laskavosti?“ Na to jsem odpovídala: „Je to brána do pekel, nechte Mě jet.“ A nyní se stala bránou do nebe. Pro nás tedy není obtížné ustanovit v sobě Višnuův princip. Jen rozpoznat, že jej máme. Víte, najednou zjišťuji, že se sahadžajogíni stali extrémně skromnými. A že nechtějí vědět, co mají. Můžete léčit lidi, jste Dhanvantarí. Můžete lidem dávat realizaci. Všechny Višnuovy principy jsou ve vás nyní probuzeny a vy je musíte používat. Přeji si, abychom měli Višnu… (Šrí Mátádží se někoho v maráthí ptá, zda měli Višnu Sahasranámu – 1000 jmen Šrí Višnua). Existuje tisíc jmen a Já bych nechtěla, abyste je říkali, ale kdybyste mohli říct aspoň některá Višnuova jména, pochopíte, jak je ve vás Višnuův princip probuzen. Až do té míry, že někdo řekl: „Matko, nechci pracovat na veřejnosti.“ Řekla jsem: „Proč?“ „Nechci mít v sobě znovu to ego.“ Jsou tak sladcí. Obávají se, že se jim vrátí ego. Ne, ne, ne, ne… teď se nevrátí, protože tady sedí Višnu coby Viráta. Dohlédne na vás a vy máte tu Višnupádu v sobě. Dalo by se o tom říct mnoho. Myslím si však, že byste měli číst všech těch tisíc jmen Šrí Višnua, a budete vědět, kolik kvalit můžete mít. Nechť vám Bůh žehná!