Šrí Krišna púdža, 29/09/1996, (nekontrolováno), New York, USA

(Location Unknown)

Feedback
Share

Dnes jsme se rozhodli uspořádat Krišna púdžu, protože Amerika je Krišna bhúmi. Je velmi překvapivé, že tak velká inkarnace Šrí Krišny přišla ještě mnohem později než Ráma a poslala své zvláštní lidi žít do Ameriky. Samozřejmě, je mnoho těch, kteří v této zemi hledají, o tom není pochyb. Ale je také mnoho těch, kteří je uvádějí v omyl. Tak zjistíte, že přes veškeré úsilí se nám nedaří Sahadža jógu příliš rozšířit. To, co se člověk musí naučit z Jeho života, je velmi, velmi důležité. První a nejdůležitější věc, kterou učil, byla kolektiva. Chytal malé chlapce a společně si s nimi hrál. Ráma to nedělal. Držel se žen, které prodávaly mléko a také máslo, těch, které si chodily napustit vodu do džbánu. On je ten, kdo všechny takové lidi ve vesnici Gókul shromáždil. Dělal všemožné žertíky svým přátelům a své matce a matčiným přátelům. Choval se jako velmi zlobivé dítě, jen aby ukázal, že byl stejný jako my všichni. Jak víte, byl inkarnací Šrí Višnua. Nejprve se narodil Šrí Ráma, přijal inkarnaci jako Šrí Ráma, který byl v árijské rase, to znamená, že v té době jsme měli árijskou rasu, která byla jakoby nadřazená, vyšší rasa než ostatní. Ale když přišel jako Krišna, zrodil se v dynastii Jádavů, můžete to tak nazvat. Nebyli nadřazení, prodávali mléko, měli pastýře krav a dělali práci, která nebyla v žádném náboženském stylu. Ale byli to nevinní prostí lidé, žijící na vesnicích v dětství Šrí Krišny a viděli velké zázraky. Zabíjel démony. Zabil Pútanu. Všechny tyto lidi poslal Jeho strýc Kamsa, aby ho zabili. Tak to mělo být, protože musel dokázat, že je inkarnací Šrí Višnua a to se mu podařilo. To, jak jako dítě ty lidi zabil, je pozoruhodné. A jak je odhalil, přestože byli všichni maskovaní. V dnešní moderní době je pro lidi těžké uvěřit, že by mohla existovat nějaká inkarnace jako Šrí Krišna. V Sahadža józe máme metodu, která naprosto potvrzuje pravdu, že Šrí Krišna vládl na čakře Višuddhi. Od dětství je vidět, že měl rád kolektiv. A snažil se vytvořit kolektiv lidí, kteří byli velmi prostí, nevzdělaní, dobrosrdeční. A to je Jeho zvláštní vlastnost. A všichni lidé z té vesnice Ho velmi dobře znali, všichni se o Něj starali. A když musel odejít, byli velmi smutní a všichni za Ním běželi a plakali. Byl to malý chlapec, který odcházel. Koneckonců, co se děje? Malý chlapec odchází z vesnice. Celá vesnice se shromáždila, aby ho oplakala. To je to, co my všichni sahadžajogíni musíme vědět. I jako dítě byl velmi kolektivní osobností. On vlastně vyzařuje kolektivnost. Kolektivní vědomí, kterému se těšíte, je díky Jeho požehnání. Zjistila jsem, že Američané jsou velmi kolektivní v tom smyslu, že se více starají o jiné země, než o svou vlastní. Chtějí jít až do Vietnamu, teď do Iráku, teď na nějaké jiné místo. Jezdí po celém světě, snaží se napravovat. Ale ve své vlastní zemi nevidí, co je špatně. Je tak rozdělená. Rozdělená hlavně na základě rasy, rasové diskriminace, je rozdělená podle náboženství, a to všechno jsou jen koncepty, které přijali, a bojují mezi sebou. A teď, po tom všem, jsou lidé, kteří věří, že se narodili jako zločinci a že by měli být zločinci. A jejich zločinnost jde velmi daleko. Jsou to gangsteři. Dokonce i malé děti se staly gangstery. Ale nejhorší je, že také tito malí chlapci, včetně ostatních, všichni tito zločinci jsou považováni za velké hrdiny. Jednou jsem viděla malého chlapce, který měl na sobě tričko s fotografií jiného mladého chlapce. Tak mi to řekl, a já se zeptala: „Kdo je to?“ – „Ty to nevíš? Je to velmi známý gangster,“ řekl. Ve svých třinácti letech je to velmi slavný gangster a ten chlapec si ho velmi hrdě vystavuje jako velkého hrdinu, nebo jako by to byl Bůh, řekněme. Tak se podívejte, jaká zvrácenost, do jakých mezí bylo použito požehnání Šrí Krišny. Proto je tato země velmi obtížná. Jeden negativní útok za druhým. Například, jako první začali křesťané, kteří tvrdili, že Krista zabili Židé. On nikdy – to není pravda, to není pravda. Nikdy ho nezabili Židé. „Krista zabili Židé“, to je naprosto nepravdivé tvrzení. Naprosto. Kristus nebyl zabit Židy. Jak může nějaký dav zabít člověka? Je to tamní zákon. Římané, nebo můžete říci římský zákon, ho ukřižoval. Takže Křesťané začali pěkně mučit Židy, protože Kristus byl zabit. Nevím, jak si takovou absurdní myšlenku vysvětlit. Někdo byl zabit tolik let zpátky, a k čemu je teď zabíjení nějakých vnuků těch lidí nebo pravnuků těch lidí? Ale oni to neudělali, Židé to neudělali. Přesto tady byla ta představa, že Židé zabíjeli. A křesťané měli pocit, že mají právo Židy mučit. Takže když sem Židé přišli, nikdy neměli dobré postavení, byli velmi mučeni a velmi trápeni. To se dělo všude, ale tady mnohem víc. Takže mezi Židy se teď objevili nějací ďáblové, jako je Freud. A ten řekl: „Dobře. Musíme ty křesťany zcela zničit.“ Naprosto. Jejich morální kořeny musí skončit.“ A tak začal s vlastní psychologií, aby křesťany zničil. A křesťané to hloupě přijali. Dělali všechno, co jim řekl, experimentovali se vším, co dělal. Když jsem byla jednou ve Švýcarsku, přišly dvě dívky a na programu se třásly. Nechápala jsem to. Zavolala jsem na ně: „Proč se třesete?“ A ony odpověděly: „My jsme vlastně držitelky velkého titulu ve Freudově učení a dělaly jsme všechny Freudovy experimenty.“ „A proč se tedy třesete?“ „Protože se máme moc třást!“ Takže se řídili tím Freudem a tuhle pomstychtivost, která tam byla, nikdo neviděl, dokonce ani Židé. Výsledkem bylo, že jsme měli lidi, kteří byli smrtelně proti každému a navzájem se ruinovali, ničili se. Pak začala tahle černobílá záležitost. Lidé předkládají nejrůznější teorie, aby ukázali, že černí jsou špatní, nebo bílí jsou špatní. Rozdíl je jen na úrovni kůže. Pokud chcete, můžete si tu kůži rozříznout a přesvědčit se sami. Vnitřek těla je stejný. Ale bylo to tak. Tato metoda rozdělování začala a stále pokračuje. Vždycky říkám, že bez černochů Američané zůstanou na suchu. Podívejte se, jaký mají talent. Nejen hudební. V Atlantě, jak jsem viděla, vyhrávali samí černoši a běloši nikde. Jen si to představte. Velmi pěkně běhali, velmi svižně až do konce, víte. A všichni běloši si říkali: „Ha, ha, ha.“ Pěkně si užívali své postavení. Také nemáte takovou výdrž jako černoši. Také i ve hrách je to stejné. Co se s tím vším stane s Amerikou? Je to země, která musí být kolektivní kvůli Šrí Krišnovi. Všichni jsou tu přistěhovalci. Kdo není přistěhovalec? Nezáleží na tom, jestli přišli dříve nebo později. Díky Bohu, jak už jsem vám mnoho- krát říkala, že Kolumbus zabloudil a přišel tady a ne do Indie. Jinak by tu nezůstali žádní Indové a žádná Sahadža jóga. Myslím, že to byl Hanumanův trik. Ten ho oklamal a Kolumbus sem přišel. Díky Bohu. Teď jste v zemi, kde musíte být kolektivní. Krišna vás neušetří, dokud nebudete kolektivní nebo dokud se nevzdáte toho hlubokého nesmyslu s rozdíly – jako kůže ap. Pak náboženské rozdíly. Měl přítele, který byl chromý na jednu nohu. Měl několik přátel, kteří byli velmi černí. Měl několik přátel, kteří byli docela indičtí běloši, měla bych říct. Neměla bych říkat, bílí jako vy, ale indicky bílí. Měl všechny možné barvy. A sám se narodil v Jádavské vanše. I když to byli prodavači mléka, mlékaři, kteří prodávali lidem mléko. Nenarodil se ve velmi královské rodině jako Šrí Ráma. I když byl, protože později se stal králem Dváriky. Ale v Jeho stylu, v Jeho chování, v Jeho životě nikdo nepoznal, že by byl královskou osobností. Mohl spát pod stromem. Mohl jíst všechno, co se mu dostalo pod ruku. Z Jeho života si můžete přečíst spoustu sladkých, milých příběhů, které ukazují, jak těšil ze svého kolektivu a nikdy se nevytahoval. A Jeho kolektivita musí být v této zemi vypracována. Pokud a dokud to nevyjde z vašeho srdce, nebude to fungovat. Takové problémy jsme tu měli s kolektivitou vždycky. Například jedna paní, víte, ona je velká dáma, myslím. Začala opravovat lidi: „Proč to sem dáváte? Vždyť se to tady špiní. Tahle věc je taková a taková.“ Takovou ženu by měli občas poslat do nějaké stáje, aby ji vyčistila. Pak se vzdá těch nesmyslných představ, které má. Pokud jste sahadžajogín, nemůžete se takto chovat. A takové chování může Sahadža jógu zničit. Slyšeli jste mě někdy říkat: „Tohle je špinavé, tohle není dobré, tohle se mi nelíbí?“. Řekla jsem to někdy? Především musíme pochopit, že pokud máme být kolektivní, měli bychom se vzdát těchto hloupých představ o sobě samých. Někteří lidé získají nějaké postavení, možná nějaké peníze, možná bych řekla, že mají zázemí. Pokud na něm lpíte, pak nejste sahadžajogín. Jste světci! Nemůžete být nároční. Musíte dávat a dávat a dávat. Ať už je vaše životní pozice jakákoli, pokud vás to může přemoci, pak vůbec nejste sahadžajogíni. Šrí Krišna, který je Virátou, který je velkou Prapůvodní osobností, neprojevil žádné takové známky své velikosti. Američané však mají zvláštní schopnost ukázat, že jsou něčím výjimečně velkým. Ale sahadžajogíni, prosím vás, neučte se těmto věcem. Musíte přimět ostatní, aby se to odnaučili. Pokud to nejde, je lepší Sahadža jógu navždy opustit. Takoví lidé udělají všechny nešťastnými a zničí Sahadža jógu v Americe. I ohledně protokolu byste se měli stát nadčasovými. Absolutně nadčasovými. Pokud si teď dáváte záležet na čase, Šrí Krišna si s vámi zahraje triky a vaše časování skončí. Stalo se to včera. Musíte tedy vědět, že čas je vaším otrokem a že nesmíte být otrokem času, pokud jste sahadžajogín. Jinak jím nejste. To znamená, že nejste vedeni Božským. Božské vše velmi dobře vyřeší. Ale pro koho? Pro sahadžajogíny. Ale pokud nejste sahadžajogíni, upadnete dolů. V každém případě bychom měli zjistit, jaké věci jsme mezi sebou nahromadili, které nejsou Šrí Krišnovou vlastností. Šrí Krišna jako dítě kradl dámám máslo. Proč? Proč kradl máslo? Protože ho prodávaly vojsku Kamsy, Jeho strýce, který byl ďáblem. Chodili ho prodávat až do Mathury. Tak ho kradl, protože ho potřebovaly děti, a dával ho dětem. Ten nápad se mu nelíbil. Proč by ho měli dostávat ti strašní rakšasové z Mathury? Právě naopak je to v Americe. Všichni falešní guruové, všichni rakšasové sem přicházejí a dostávají všechno máslo. Jako by lidé neměli mozky, aby to pochopili, zatímco Šrí Krišna je mozek Viráty. Ale tady zjistíte, že lidé nemají mozek. Přijde kdokoli, něco řekne a oni: „Ach, ha, ha, skvělé.“ Někdo mluví ve velkém – dobře. Rozdají své peníze. Rozdají své domy. Své děti vyřadí ze školy – za něco nesmírně hloupého. Zatímco On je mozek v těle Viráty. Takže tento druh bezmoci přichází a my se opravdu začínáme, dokonce i sahadžajogíni se začínají chovat způsobem, který ukazuje, že jsou opravdu bez mozku. Kromě toho je to Kubéra. Je to Bůh bohatství. Proto je v této zemi bohatství. Ale všechno toto bohatství se stává dluhy, jak vidíte, díky zvláštním mozkům Američanů. Jsou tak hloupí, že cokoli se prodává na trhu, ať už to potřebují, nebo ne, koupí to. Vezmou si půjčku, zase si vezmou půjčku, vezmou si půjčku, až jsou naprosto zadlužení. Tady, v zemi Kubéry, byste měli být opravdu bohatí. Bohatý neznamená jen mít zůstatek na účtu, ale znamená to skrze temperament. Nyní je to mnohem lepší, ale kdysi byli Američané nejskromnějšími sahadžajogíny. Posílali mi jako dárek svíčky a já jsem je schovávala. Říkala jsem: „Babo, proč vůbec posíláš svíčky? Neposílejte nic, protože ty svíčky každý uvidí a co si o tom řeknou – že byly poslány svíčky.“ Teď o tom mluvím kvůli introspekci. Jsme kolektivní? Jsme ochotni se podělit o všechno, co máme? Díváme se na lidi, kteří přicházejí z jiných zemí, svrchu? Máme v sobě racioanalismus. Třicet pět sahadžajogínů přijelo z Austrálie do Ameriky, jako by to byl nějaký hadž. Vrátili se s velmi špatnými vibracemi. Polovina z nich byla ze Sahadža jógy vyhozena. Představte si, že Austrálie je země, kam posílali všechny zločince. Takže posuzovat sebe sama znamená především vidět své vibrace, že byste měli meditovat a posoudit své vibrace, jestli jste opravdu kolektivní, nebo ne. Protože takoví nejste, Sahadža jóga se nešíří. Viděla jsem lidi z Hare Rama Hare Krišna. Ubožáci, nic nenašli. Vstanou ve čtyři hodiny, začnou svůj Hare Rama Hare Krišna bhadžan – ve čtyři hodiny. Dobrá. Celý den pak nosí velmi tenké dhóti, ve kterém se třesou. Oholí si hlavu a dají si sem prasečí ocas, který se kupuje na trhu. Když uvidíte jejich oddanost, budete překvapeni. Jak to, že jsou tak oddaní, když vůbec nic nenašli? A co jeptišky? Když je uvidíte, budete žasnout. Jeden chlapík k nám přišel z katolické církve. Chtěl se stát knězem. Říkal: „Matko, Sahadža jóga – vy neděláte nic, nic.“ Řekla jsem mu: „Co chceš dělat?“ „Tam jsme v pátek nemohli jíst žádné maso. V sobotu jsme nemohli nic pít. V neděli jsme se pak celý den museli postit a modlit se k Bohu.“ „A dál? Co po zbytek času?“ „Zbytek času jsme se museli učit nazpaměť Bibli a pak ji odříkávat. A když jsme udělali byť jen jednu chybu, otec nám dal pěkný výprask.“ To je další problém Sahadža jógy protože je to hra Šrí Krišny. Je to tak jednoduché. Nemusíte dělat nic takového. Žádná kázeň, nic. Nechá se to na vás, jste svým vlastním pánem. Jste svým vlastním guruem. Ale ty věci, které se ve vaší mysli drží, které jsou pravým opakem života Šrí Krišny, které jste si osvojili v této zemi, tam stále jsou, tu a tam, tu a tam zůstaly. Někteří lidé jsou opravdu stále tak zaneprázdněni sami sebou. Vypadají tak bledě, hubeně – řeknu vám, nemohu uvěřit, že jsou to sahadžajogíni. Když se tedy podíváme na život Šrí Krišny – na to, jak žil. A pak šel na pomoc Pánduovcům. Řekl Ardžunovi: „Mohu být tvým vozatajem. Mohu řídit tvůj vůz. Ale nebudu bojovat.“ Ardžuna věděl, že On je všemocný, že když je tam On, všechno se vyřeší. „A celé své vojsko dám Kuruovcům, aby viděli rovnováhu.“ Řekl, tedy dobrá. Nebojoval proto, aby se předváděl: Já jsem to, já jsem tamto. Jako tady: „Matko, já jsem lídrem.“ „Eh?“ „Já jsem lídr.“ „Neslyším, neslyším tě.“ „Neslyším, neslyším tě.“ „Matko, já jsem to.“ Jste sahadžajogíni. Je to velmi velké jméno, kterého jste dosáhli. Nejvyšší postavení, kterého jste dosáhli. Nic dalšího už není třeba dosáhnout. Jak se mě někdo zeptal: „Matko, Indové v Indii nikdy nejsou napadeni. Proč jsme my pořád napadáni?“ Odpověděla jsem: „Protože Indové v Indii vědí, že už toho dosáhli. Už není čeho dosáhnout. A vy chcete mít Boží realizaci – nevím, jakou jinou realizaci.“ Oni takhle nepřemýšlejí. Říkají: „Teď jsme dosáhli svého. Jsme v moři. Je na nás, abychom ho přeplavali.“ Některé z těchto věcí jste překročili, někteří z vás je naprosto ztratili. Ale někteří z vás tam stále jsou. Jsou to ty nejnebezpečnější věci, jak řekl Kristus: „Dávejte si pozor na reptající duše.“ Nevím, jak zastavit tyto malé, krysám podobné lidi, kteří podřezávají hnízdo Sahadža jógy. Dostala jsem mnoho zpráv a jsem opravdu šokována. Jak je možné, že po tolika letech mé návštěvy o sobě lidé mluví špatně a vytváří tyto problémy? Přátelství Šrí Krišny je dobře známé, víte, jak se choval k Sudamovi. Všechny Jeho krásné projevy se musí projevit ve vaší povaze. Pak jedině může být tato země zachráněna. Musím říct, že je to – teď tu máme Kanadu, máme tu prý i lidi, říkali mi, že i z Rakouska. Z celého světa, z Anglie. Ale stejně nás není tolik, kolik by nás mělo být. Když si vezmete jenom Rakušany, tak těch musí být dvojnásobek. Když to dokázali oni, proč to nedokážeme my? Protože neděláme introspekci a nevymaňujeme se ze svého ega. Oni řeknou: „Proč Krišna nemeditoval?“ Musíte meditovat na Šrí Krišnu. Když bude meditovat On, co se s vámi všemi stane? Celkově jsem byla se včerejším programem nějak velmi spokojená. Navzdory – jako obvykle v New Yorku, naší neschopnosti udělat opravdu dobrou reklamu, nesystematickému všemu. Navzdory tomu, že jsme měli tolik lidí a já jsem na ně naložila odpovědnost. Protože o to jde – je to odpovědnost Šrí Krišny. A to je to, co je teď vaší odpovědností. Jste zodpovědní za Ameriku a za Kanadu, Jižní Ameriku. Vy všichni jste zodpovědní a vy lidé byste měli být takoví, aby lidé, kteří vás vidí, poslouchají, jsou s vámi, věděli, že to jsou Gopa a Gópí  Šrí Krišny. Dokud se tak nestane, je tato Amerika tím nejtěžším místem. Někdy mám pocit, že to není Gókul, ale Mathura. Tak je to i pro vás – a jinak se těšit nemůžete. Pokud žijete se všemi svými starými šaty, nemůžete si užívat. Musím říct, že tentokrát tu bylo tolik lidí a já jsem je požádala, aby slíbili, a požádala jsem je, aby na ně dali bandhan, a jsem si jistá, že se budou snažit můj slib dodržet. Jsem si tím jistá. Ale jste to vy, lidé, kdo je zklamali. Když vás vidí, jsou zklamaní. Višva Nirmala Dharma je zde vlastně poprvé ustanovena jako náboženství. Je to tak. Ale zbytek je nula. Takže všechny tyto rozdíly a rozdělení musí skončit a měli bychom být zajedno v kolektivní přirozenosti Šrí Krišny. Zaprvé, meditace je velmi důležitá. Introspekce je velmi důležitá. A také vzájemné setkávání, rozhovory, vzájemné poznávání je velmi důležité. Všude to funguje. Ohromně to fungovalo v Indii, ohromně v Rusku, ohromně v Bulharsku, tak proč ne tady? Není to móda pro lidi bez mozku. Je to živoucí proces, živoucí proces, který musí proběhnout, kde musíte dozrát. A já zjišťuji, že Američané nejsou vyzrálí. Vy už jste ale vyspělí. Jste teď vyzrálí lidé. A doufám, že se od nynějška budete všichni chovat jako zralí lidé. Nechť vám Bůh žehná!