Sahasrára púdža: Božské požehnání se rozlévá pouze tehdy, je-li Sahasrára zcela otevřená, 10/05/1998, Cabella, Itálie

Dnes je velký den, protože Den Sahasráry připadl na Den matek. Je to velice sahadž (spontánní) událost. A tomuto musíme porozumět – jak spolu souvisí sahasrára a mateřství. Sahasrára byla definitivně otevřená a musela to udělat Matka, protože se dřív lidé, kteří přišli na tuto zemi, snažili ostatní učit o dharmě, aby je přivedli na střední cestu, na přímou cestu růstu. Zkoušeli všechno, všemožně přemýšleli o tom, co je dobré pro určitou společnost, určitou oblast, určitou zemi. Hovořili o tom a vyšlo o tom mnoho knih. Ale místo, aby všechny tyto knihy utvářely zbožné a duchovní lidi, se spojeneckou povahou, vytvářely lidi, kteří byli všichni proti sobě. Absurdní – je to absurdní věc, ale stalo se to. Takže všechny tyto knihy, které byly napsány, všechno toto vědění, které bylo předáno, to všechno bylo lidmi mylně použito. Řekla bych, že jen proto, aby získali svou vlastní moc. Takže to bylo celé jen hra zaměřená na moc a také na peníze. Když vidíme výsledek všech těchto náboženství, cítíme, že je to všechno prázdné. Hovoří o lásce, hovoří o soucitu, ale je to všechno účelové. Někdy je to všechno jen politická hra, protože stále cítí, že by měli mít sílu, ne duchovní, ale světskou sílu, tak, aby mohli ovládat celý svět. Toto ovládání začalo tolik pracovat v lidských myslích, že jsme měli nespočet válek, zabíjení, všechno možné. A když se to utišilo, cítila jsem, že teď by mohlo otevření sahasráry lidem pomoct uvidět pravdu. Na úrovni sahasráry pravdu znáte. Takže všechny možné iluze, všemožná nedorozumění, všechny druhy ignorance sebe sama – všechny musí zmizet. Protože to, co znáte, je pravda. Pravda není drsná, není krutá, není to nic, co by bylo těžké přijmout. Lidé si mysleli, že pravda musí být něco, co může uškodit nebo být velmi kruté, Že může mezi lidmi vytvořit problémy – což by nemělo, nemělo by, nebylo to tak zamýšleno. Ale kdykoliv hovoří o pravdě, lidé ji používají ke špatnému účelu. To je na lidech divné, že vždy používají věci ke špatnému postoji, ke špatnému poselství, a snaží se to používat pro svůj vlastní účel. Je to tak běžné u lidských bytostí, že chtějí mít moc nad druhými. Viděla jsem ve své vlastní zemi, jak lidé chtěli mít oddělené státy. Ti lidé, kteří chtěli mít oddělené státy, je ve skutečnosti vytvořili, nedosáhli ničeho velkého, ale jen protože se mohli stát – ti lidé, kteří to chtěli, pár z nich – něčím velkým ve své vlastní zemi. Nikdy nechtěli být v zemi, kde by nemohli růst do tohoto povýšení. Takže pak oddělili tyto země a díky rozdělení – viděla jsem to – všechny tyto země trpí, velmi trpí. Není tam žádný růst, mají finanční problémy, všechny druhy problémů. Také hlavní země trpí, protože teď rozvinuli nepřátelství a toto všechno pracuje proti této hlavní zemi. Takže samotné separatistické myšlenky jsou proti sahadž. Řekněme například, květ, který roste na stromě, vypadá velmi krásně, rozvíjí se tam, dozrává a také vytváří semena. Ale předpokládejme, že květ utrhnete a odnesete ho, co se pak stane? Strom ztratí květ, bezpochyby, ale daleko víc ztratí ten květ. Toto dělali, všichni, a když to dělali, jaký byl výsledek? Že lidé, kteří se snažili mít své vlastní země, svá vlastní panství – byli zabiti, zavražděni, týráni a někteří z nich jsou ve vězení. Takže to, dokonce vně sahadža jógy, ukázalo, že to nepomáhá. Musíme se učit být jedno. Když v sahadža józe, po své realizaci, nerozumíte tomuto poselství, že všichni musíme být jedno, jeden celek, jedno tělo… Pokud tím být nemůžete, když se ztotožňujete s jinými věcmi, pak jste žádným způsobem nevyrostli, nedospěli jste. V Den Sahasráry musí člověk porozumět velmi důležitému bodu, že všech sedm čaker má své ´pithas´ v sahasráře. Všech sedm čaker. Jsou krásně usazeny uvnitř vašeho mozku a pracují prostřednictvím této oblasti, kdekoliv jsou, v čakrách a vypracovávají to. Tedy, všech sedm čaker se stává jednou, řekla bych, splynou v jednotě. Dochází k naprostému sjednocení v těchto centrech. Protože jsou ovládány těmito sedmi hlavními čakrami, můžeme je tak nazvat, můžete je nazvat jakkoliv, a ony ovládají všechny ostatní čakry a protože jsou jednotou, naprosto sjednocené, proto jsou všechny vaše čakry sjednocené. Jsou to ´pithas´, které jsou osvíceny kundaliní, také požehnané Božskou silou, okamžitě se stávají jednotou. Říká se, že jsou jako perly na šňůrce. Je to dokonce víc než to, je to víc než to, všechny tyto ´pithas´ jsou sjednocené takovým způsobem, jakoby v jejich projevu nebylo žádného rozdílu. Řekněme, že máme čakru, která není v pořádku, něco je s ní špatné na fyzické, mentální, psychické úrovni, cokoliv – ostatní čakry se snaží této nemocné čakře pomoct a snaží se rozvinout osobnost sahadža jogína tak, aby byl sjednocený. Takže sjednocení uvnitř je velmi důležité, dokud nejste sjednoceni uvnitř sebe, nemůžete být sjednoceni vně. A jednota uvnitř vás je takové požehnání sahadža jógy, že osoba, která získá realizaci, se stane osobností, která je nad obyčejnými osobnostmi. Není připoutána k žádné negativní síle, k ničícím silám. Prostě se vzdá tolika věcí, kterých je obvykle velmi těžké se vzdát. Všech těchto sedm čaker, které máme uvnitř sebe, je pak vedeno těmito ´pithami´ k jednotě. Prostě pomoc, která přichází z této jednoty, pomáhá všem čakrám získat naprosté sjednocení. Nejsme sjednocení, protože naše mysl jde na jednu stranu, naše tělo na jinou stranu, naše srdce na jinou, naše emoce jsou jiné. Nevíme, co je správné udělat, co je nejlepší udělat. Ale po realizaci, ve světle Ducha, získáte pravdu a víte, co má být uděláno. Například po realizaci můžete posuzovat lidi podle jejich vibrací. Nemusíte pro to používat svůj mozek – jednoduše podle vibrací. Okamžitě víte, co je špatné s vámi a s ostatními. Takže existuje dvojí korekce – jedna je, že vidíte svoji vlastní bytost, svoje vlastní já, přichází k vám vaše sebepoznání a za druhé můžete také porozumět druhé osobě, co dělá za věci. Jestliže někdo není sahadž a tvrdí o sobě, že sahadž je, můžete snadno zjistit, že sahadž není, jeho chování není sahadž. Takže nejlepší věcí pro nás všechny je nechat toto sjednocení vše uvnitř vypracovat. Neměli bychom se tomu vyhýbat, ale měli bychom přijmout, že jakékoliv máme chyby, cokoliv špatného jsme učinili, jakkoliv jsme špatně smýšleli, jakýchkoliv destrukcí jsme se dopouštěli, všechno to musí zmizet, protože jste sahadža jogíni. Sahadža jogíni mají speciální poslání. Nejsou jako ostatní lidé, kteří pracují pouze pro peníze, pracují pro moc, pro ovládání. Vy ne. Pracujete v sahadža józe pro osvobození lidstva. Takže celé je to o tom, že tato sahasrára je globální oblast, kam jsme vstoupili. Vstoupili jsme do celosvětové oblasti a když tam jsme, prostě se staneme, my sami, globální osobností. Takže všechny tyto druhořadé věci, jako vaše rasa, země, náboženství a všechno to, což jsou umělé hranice mezi lidskými bytostmi, prostě odpadnou a vy se stanete realizovanou duší a víte, co je lidská přirozenost, rozumíte lidské přirozenosti. Toto se musí stát ve všech sahadža jogínech. Když jsou spolu, měli bychom chápat, že už nejsme obyčejnými lidmi – jsme výjimeční lidé vybraní pro velmi speciální práci, která je dnes tou nejdůležitější věcí. Víte, co se děje v kali juze, nemusím vám to všechno popisovat, ale co je to světlo Ducha, které vám ukáže, co můžete udělat, abyste odstranili problémy kali jugy ? Nejlepší je začít sám od sebe, prostě vidíte sami sebe s velkým pobavením, že cokoliv jste dělali, bylo naprosto hloupé. Neměli jste to dělat, ale udělali jste to – tak je to v pořádku, dokážete odpustit druhým, kteří to dělají. A porozumíte, že ti, kteří to dělali, to vše dělali z nevědomosti. Ale nyní máte svoji sahasráru otevřenou. Do otevřené sahasráry vlévá Božské neustále svoji milost. S tímto přijímáním, s touto, měli bychom říct, výživou vaší sahasráry, se stane něco opravdu velkého. Stane se jedno, že se odpoutáte sami od sebe, můžete vidět sami sebe, můžete vidět svoji minulost, můžete porozumět sami sobě, že jste dělali tolik špatných věcí a nerozuměli jste lidem. Toto vás někdy odvádí příliš daleko od vás samotných. Ale jakmile toto světlo přijde a sahasrára je vyživena, v tomto světle jasně vidíte, co špatného jste dělali sami sobě. Pak, coby člověk, můžete vidět své chyby, ale také vidíte chyby vaší společnosti, ve které žijete. Viděla jsem, že okamžitě, jak lidé získají svoji realizaci, mi začnou říkat: „Matko, byl jsem křesťan, ale podívej, toto je křesťanství.“ Někdo řekne: „Matko, byl jsem velmi vlastenecký, ale teď vidím, co vlastenectví je.“ Každý začne vidět svoje vlastní zázemí, svůj vlastní styl, ve kterém žil, a prostě se z toho dostane. A jakmile se z toho jednou dostanete, už se s tím více neztotožňujete. Je to tak přirozený děj. Jedinou věcí je, že se musíte učit být přirození. Ale zjistila jsem, že v sahadž lidé stále…, i když jsou pryč z této iluze, tohoto oceánu iluzí, pořád je někdy jejich jedna noha v tomto oceánu a stále ji vytahují a zase ponořují. To by být nemělo. Je to pouze proto, že lidé nemeditují. Když se řekne, že musíte meditovat, lidé si myslí, že je to druh rituálu, nebo možná nějaký sahadža styl – ne. Meditace je pro vás, abyste šli hlouběji dovnitř sebe, abyste získali vše, co vám chce vaše sahasrára dát. Dosáhnout toho vrcholu odpoutanosti, porozumění, je možné jen prostřednictvím meditace. Takže, co se stane při meditaci, je, že vaše vědomí překročí ádžňu, jde nad ni a zaujme nyní místo v sahasráře, v bezmyšlenkovém vědomí. Pak skutečnost sahasráry, krása sahasráry, začne proudit ve vaší vlastní osobnosti, ve vaší vlastní povaze. Dokud nemeditujete – ne meditovat jen abyste se cítili dobře nebo že cítíte, že „musím meditovat“. Ale meditace je velice důležitá pro všechny z vás, abyste rozvinuli sahasráru takovým způsobem, že vstřebáte krásu své sahasráry. Pokud svoji sahasráru nepoužíváte tímto způsobem, zjistíte po nějaké době, že se vaše sahasrára zavře, nebudete mít žádné vibrace a nebudete mít žádné porozumění sama sebe. Takže meditovat je velice důležité. Mohu okamžitě rozpoznat člověka, který meditoval, a toho, kdo nemeditoval. Protože člověk, který nemeditoval, si stále myslí: „Ó, to je v pořádku, dělám toto, dělám tamto.“ Meditace je jediný způsob, jak obohatit sám sebe krásou reality. Jiná cesta neexistuje. Nedokážu najít žádnou jinou cestu kromě meditace, pomocí které rostete do království Boha. Například, řekla bych, že cokoliv jsem udělala, bylo, že jsem dokázala objevit způsob, jak dát seberealizaci masám. To ale neznamená, že když to dám zástupům, že jsou všichni sahadža jogíni – ne. Museli jste vidět, že kdekoliv jste měli programy, lidé v mé přítomnosti získali realizaci a nějakou dobu chodili na programy, ale odpadli. Důvodem je, že nemeditovali. Pokud by meditovali, věděli by, co je jejich kvalitou, čím jsou. Bez meditace nechápete, co je pro vás nejlepší. Takže dnešek je dnem, kdy mi musíte slíbit, že budete meditovat každý večer, každý večer a možná také každé ráno. Jestliže, kdykoliv je to možné, půjdete do meditativní nálady, jste ve spojení s Božskou silou. Pak, cokoliv je pro vás dobré, cokoliv je dobré pro vaši společnost, pro vaši zemi, všechno je to děláno touto Božskou silou. Nemusíte zdolávat Božskou sílu, nemusíte nařizovat, nemusíte žádat, Stačí jen meditovat, být zajedno s touto Všepronikající silou, která je dalším velkým požehnáním. Dokud vaše sahasrára není otevřena, nemohou do vás přijít všechna požehnání této Božské síly, nemohou. Možná můžete získat nějaké peníze, můžete získat nějakou práci, můžete získat to a tamto. Ale váš vlastní růst je možný, pouze pokud meditujete a vaše sahasrára je zcela otevřená, otevřená pravdě. Pravda je, že tato Božská síla je milosrdenství, je láska. Toto je pravda. Říká se, že Bůh je láska a Bůh je pravda, takže musí být udělána rovnice, že pravda je láska a láska je pravda. Ale není to pravda, jakou máte pro svoje děti, pro svoji rodinu – připoutaná. Připoutaná láska není pravdou. Pokud jste k někomu připoutaní, tak nikdy nevidíte špatné stránky toho člověka. Pokud jste na někoho rozzlobení, pak nikdy nevidíte dobré stránky toho člověka. Ale tohle je úplně odpoutaná láska a tato láska je nesmírně mocná, protože kdykoliv tuto lásku do někoho promítnete, budete překvapeni, problémy toho člověka se vyřeší, jeho osobnost se zlepší, všechno se vypracuje ohromným způsobem a jeho život se změní. Ale jestliže jste ke komukoliv připoutaní, tato připoutanost sama způsobuje problémy a nedovoluje, aby sahadž rostlo. Tato připoutanost může být jakéhokoliv druhu, například, můžete být připoutaní ke své zemi, připoutaní ke své společnosti, připoutaní ke své rodině, může to být připoutanost nejrůznějšího druhu. Ale když je sahasrára otevřená, naučíte se jedné věci, což je odpoutanost. Prostě se to stane, že se odpoutáte. Ačkoliv neutíkáte pryč. V sahadža józe nevěříme v lidi, kteří utíkají pryč ze společnosti a jdou do Himalájí – všechno to nazývám únikem, to není ono. Stane se to, že jste tady, s každým se potkáváte, každého vidíte, znáte každého, jste ke všem blízko, ale jste odpoutanou osobností. Je to stav mysli, kterého dosáhnete, když je sahasrára otevřená. V tomto stavu jednáte s lidmi, zabýváte se problémy, vyrovnáváte se se situacemi, ale nejste do nich vtaženi, není tam žádná angažovanost; ta angažovanost, kterou jste měli předtím, vám nikdy nemůže dát úplné porozumění, co se děje, co je pravda – o žádné situaci. Takže tato odpoutanost pomáhá. Tou největší věcí na odpoutanosti je to, že nejste ovlivnění. Nemá smysl říkat, že: „Ó, nejsi dojatá, Matko, tak jak můžeš mít soucit s jiným člověkem? Jak můžeš mít milosrdenství pro jinou osobu? Protože pouze pokud soucítíš s druhou osobou, tak můžeš řešit problém.“ Ale tento soucit, který cítíte, je opět druh připoutanosti. Není to opravdový soucit, protože nepomáhá. Ta osoba pláče, vy také pláčete, ten člověk má problémy, vy máte také problémy. A to té osobě nepomáhá a ani to nepomůže vám. Takže být odpoutaný žádným způsobem neznamená, že nemáte soucit s jinou osobou. Soucítíte. Vnímáte utrpení dané osoby, problémy dané osoby, někdy celé společnosti a celé země. Ale vaše vnímání je natolik odpoutané, že to převezme Všepronikající síla. Zaprvé musíte mít plnou víru ve schopnost této Všepronikající síly. Jakmile jste odpoutaní, řeknete: „Ty to děláš,“ – hotovo. Jakmile řeknete: „Ty to uděláš, jsi to Ty, kdo to udělá,“ všechno se zcela změní. Protože přesunete všechnu svoji zodpovědnost, všechny svoje problémy této Božské síle, která je tak mocná, která je tak schopná, která dokáže vyřešit cokoliv. Takže kdekoliv si myslíte, že tento problém vyřešíte, že jste ti, kteří to udělají, pak dobře, Božská síla si řekne: „Dobře, zkus štěstí.“ Ale pokud opravdu můžete předat tento problém Božske síle, vypracuje to. V sahadža józe máme různé problémy, zejména pokud vidíte, že lidé nejsou tak moc přitahováni sahadža jógou, že je jich málo, pak se kvůli tomu cítíte velmi špatně. Ale zkoušeli jste na to meditovat a zkoušeli jste předat tento problém Božské síle? Proč bychom si dělali starosti? Když máme tuto Božskou sílu dostupnou prostřednictvím naší sahasráry, proč bychom se znepokojovali? Proč bychom o tom přemýšleli? Jen to přenechte Božské síle. Je-li to možné, můžete-li toho dosáhnout, což je velmi obtížné pro lidské bytosti, protože žijí se svým egem, se svými podmíněnostmi; ale jestliže ta připoutanost ke všem těmto věcem odejde, pak děláte jen to, že necháváte věci této síle. Krišna ve své Gítě řekl: “Sarva dharmanam parityajya mamekam sharanam vraja” – „zapomeňte na všechny svoje dharmy.“ Dharmou myslel to, že máme povinnosti manželky, manžela, člena společnosti, všichni mají své vlastní dharmy. Ale On řekl: „Zanechejte je mně, já se o ně postarám.“ Toto se musíme naučit, říct, že: „Naše problémy vyřeší tato Božská síla.“ Pro lidskou bytost je to velice obtížný stav a tohoto stavu můžete dosáhnout pouze prostřednictvím meditace. Ale neříkám, že máte meditovat celé hodiny. To není potřeba. Ale s plnou vírou v sebe a v Božskou sílu. Pokud to vypracujete, jsem si jistá, že není obtížné dorůst do tohoto stavu vědomí. Tohoto musíte dosáhnout. Je to možné pro muže, stejně jako pro ženy. Nemusíte si myslet: „Jak to můžeme udělat, Matko, koneckonců…“ Víte, všichni takoví lidé nejsou dobří pro sahadža jógu. Ti, kteří v sebe nemají důvěru, nemůžou dělat nic. Ale ti, kteří jsou odevzdaní, a ti, kteří si myslí, že to mohou udělat, ti mohou zvládnout všechen tento převod své síly na Božskou sílu. Prostě to předejte Božské síle. Předpokládejme, že mám auto, které mě může svézt. Takže pokud mám auto, pak do něj nezapřáhnu vola, nebudu ho tlačit, prostě si sednu dovnitř a budu ho používat. Stejným způsobem, když máte tuto ohromnou sílu kolem vás, když je vaše sahasrára zcela, naprosto do toho ponořená, pak budete překvapení, jak se pro vás věci řeší. Dám vám příklad sahadža jogína, který už nežije. Byl rybářem, obyčejným rybářem, ale také byl vzdělaný, tak pracoval v bance. Tento muž jel jednou dělat nějakou práci pro sahadža jógu a musel jet na lodi. Když vyšel, tak viděl, že je zcela zataženo a co nevidět vypukne velká spoušť. Tak se kvůli tomu velmi rozrušil – „co je to?“ Jeho sahasrára byla hned natolik otevřená a hodnotná, okamžitě řekl: „Odevzdávám to této Božské síle, aby toto všechno zastavila. Nechci, aby pršelo a abych měl jakýkoliv problém, dokud se nevrátím domů a nepůjdu spát.“ A bylo to překvapující, řekli mi, že: „Matko, mraky a všechno tam bylo celou dobu, ale nepršelo, nic se nedělo a nenastal vůbec žádný zmatek.“ Dostal se na druhý ostrov, kam potřeboval, udělal práci pro sahadža jógu a vrátil se zpět. A pak, když šel spát, teprve potom se to všechno spustilo. Takže příroda, všechno – každý lístek, každá květina, vše, je vypracováno touto Božskou silou. Neměli bychom mít tedy ego, že můžeme něco udělat sami, že něco zvládneme sami. Když si myslíte takové věci, tak jste se ještě moc nerozvinuli, ještě jste moc v sahadža józe nevyrostli. Ale dospět v sahadža józe by pro vás nemělo být obtížné, protože máte vodítka. Ti lidé, kteří získali svoji realizaci, velmi málo z nich, jako například sufiové a nějací svatí v Indii, ti všichni – jak urputně se museli snažit. Nikdo je nevedl, nikdo jim nepomáhal, nikdo jim neřekl, čeho můžou dosáhnout. A navzdory tomu, to byli velmi spokojení lidé, velmi šťastní lidé a vypracovali to velmi dobře. Viděli celý svět z jiného úhlu, tak jako ho můžete vidět i vy, ale nebyli rozrušení a měli takovou sebedůvěru, měli o sobě takové vědění, jehož dosáhli prostřednictvím svých meditací. A jaké napsali knihy, některé z nich jsou tak ohromné, je to velmi překvapující, jak dosáhli těchto ohromných veršů, tak plných vědění. Člověk nemůže pochopit, že neměli žádné vedení, nikdo jim nemusel nic říkat. Ale dělali to, že se stále snažili starat se o svoji sahasráru. Existuje jedna věc, která blokuje sahasráru, a to je sklon ádžňa čakry k myšlenkám. To je jediná věc, jediná věc, která zastavuje váš vstup do sahadža jógy. Myšlenky přicházejí stále, protože lidská bytost je zrozená tak, že na všechno reaguje, reaguje na toto a reaguje na tamto a myšlenky přicházejí a odcházejí. Existuje veliký zástup myšlenek. A kvůli tomu vaše pozornost nemůže překročit ádžňu a usídlit se v sahasráře. Takže zaprvé, člověk by měl vidět, jaký typ myšlenek přichází. Někdy byste se měli odsoudit. Musíte říct: „Co je to za nesmysl! Co to dělám? Co se to se mnou děje? Jak to všechno můžu dělat?“ Jakmile to začnete dělat, tyto myšlenky začnou mizet. Tyto myšlenky přicházejí ze dvou stran – jedny z ega a druhé z vašich podmíněností. A jsou ve vás natolik zabudované, že nedovolují, aby byla vaše ádžňa překročena. Proto máme dvě ´bídža´ mantry ´ham´, ´kšam´. První je pro podmíněnosti, když jste obdařeni tímto druhem strachu: „Neměl bych dělat toto, neměl bych dělat tamto, toto není dovoleno, tamto není dovoleno.“ To je ta podmiňující část. Podmíněnosti mohou být nejrůznějšího druhu. Ale část ega je: „Musím každého přemoci, toho musím dosáhnout, musím být schopný každého ovládat.“ Tyto dvě věci existují v mysli a stále se křižují. Takže je důležité, abychom šli do bezmyšlenkového vědomí a toto bezmyšlenkové vědomí je skutečným způsobem, jak může být vaše sahasrára vyživena kundaliní. Protože kundaliní nemůže projít, nemůže projít. A proto, jak jsem řekla, máme dvě ´bídža´ mantry, jedna je ´ham´ a druhá ´kšam´. Takže jestliže jste podmínění, jste ustaraní a máte o sobě představy. V dnešní době se lidé popisují jako: „Jsem extrovert.“ Někdo řekne: „Jsem introvert.“ Někdo řekne: „Jsem hippie, jsem to, jsem tamto.“ Všechny druhy věcí si mohou přisuzovat. Ale všechny tyto myšlenky přicházejí zvnějšku, nejsou zevnitř. Abyste se dostali dovnitř sebe, k jemné straně vaší bytosti, musíte dovolit kundaliní, aby prošla ádžňou. Přejít ádžňu je v moderních dobách velmi důležité a kvůli tomu musíte meditovat. Pokud dokážete meditovat s plnou důvěrou v sebe, tato ádžňa může být otevřena. S odevzdáním se Božskému. Musíte se odevzdat Božskému. A když se tato ádžňa otevře, budete překvapeni, vaše sahasrára jen čeká, aby se mohla převést, aby vám mohla dát všechnu pomoc, kterou potřebujete od Všepronikající síly. Vaše spojení sahasráry s Všepronikající silou je navázáno. A díky tomu budete překvapeni, jak všech těchto sedm čaker pro vás pracuje, jak vám pomáhají, jak se vám snaží dát všechno opravdové vědění. Toto opravdové vědění, které dostáváte, dává velkou radost. Toto skutečné vědění můžete vidět ve všem. Nemusíte o tom začínat číst žádné knihy. V každé situaci, v každé osobě, v každé květině, v každé přirozené události můžete vidět ruku Božského. A jakmile uvidíte ruku Božského, vaše ego začne mizet. Jakmile řeknete: „To jsi Ty. Ty děláš všechno.“ Kabír o tom řekl cosi velkého, řekl, že když koza žije, stále říká: „Mé, mé – (V hindi) já jsem, já jsem.“ Ale když ji porazí, a z jejích střev jsou vyrobeny provázky, které se používají pro čištění bavlny, pak říká: „Tuhi, tuhi – ty jsi, ty jsi.“ Víte, tímto symbolickým způsobem naznačovali, že se musíte rozpustit v této Božské síle. „Je to Božská síla, která všechno dělá. Co jsem já? Jsem jen kapkou a padl jsem do tohoto oceánu uvědomování si Božské síly a ta to přebírá a vypracovává.“ Toto vám velmi pomůže, abyste se stali velkými sahadža jogíny. Rozvinuli jste si léčivé síly, ale pořád na to nejste hrdí. Rozvinuli jste si samozřejmě síly probouzející kundaliní, ale nejste na to hrdí. Rozvinuli jste si tolik tvořivých sil a nejste na to hrdí. Stali jste se opravdu velice, extrémně kreativními. Ale to největší, co se vám stalo, je, že jste se stali globální osobností. Takže jste začali vidět problém každé země, každé národnosti, kde mají problémy. Ale když vidíte tyto problémy, nevidíte je jako jiní lidé. Protože ostatní je mohou rádi využít ke svému vlastnímu účelu, možná pro média, možná pro něco jiného. Ale vy chcete vidět, že se tyto problémy vyřeší. Víte, vaše síly jsou tak velké – s tímto druhem mysli, která je zcela ovládána Božskou silou – že cokoliv vás zneklidňuje, okamžitě se toho ujímá a začíná to řešit. Velmi mnoho problémů bylo vyřešeno pomocí sahadža jógy a také mohou být řešeny na velmi obecné úrovni, pokud jste globální osobností. Pokud jste globální osobností, pak se stanete druhem nástroje, nebo se můžete stát něco jako kanálem této Božské síly, protože jste čistě globální osobností. Nepřipoutaní k tomuto, k tamtomu, ale čistou sahadž osobností, která může být touto Božskou silou velmi snadno použita. Pro to, jak jsem také odpoledne řekla, musíte byt velmi opatrní ohledně několika věcí. Zaprvé hněv, hněv je tou nejhorší věcí, kterou máme. Rozzlobený kvůli čemu? Existují lidé, kteří říkají: „Velmi jsem se rozzlobil,“ jakoby byli hrdí na svůj hněv. Hněv je známkou naprosté hlouposti, absolutní hlouposti. Není potřeba se rozzlobit na nikoho, protože pomocí hněvu daný problém nevyřešíte. Hněvem zkazíte sami sebe. Hněvem zničíte svoji vlastní přirozenost. Hněvem opravdu zkazíte celou situaci. Takže je zbytečné se na cokoliv hněvat. Ale když se stane cokoliv, co vás rozhněvá, měli byste se zklidnit a pochopit – proč je to špatné, proč mě to rozrušilo? Samotné toto pochopení pomůže vyřešit problém. Nejprve musíte pochopit, že jste speciální osobností, že byla vaše sahasrára otevřená této Božské síle, jako byste vstoupili do království Božského. Jste významnými hosty na tomto velkolepém dvoře Božího panství. Nejste obyčejným člověkem. A jak jednou porozumíte, proč máte sahadža jógu a proč jste dostali realizaci – je to proto, že jste něčím speciální. Ale to by vám nemělo dávat žádné ego. Není to pro ego, že to musíte mít, ale je to pro pochopení, že musíte hrát v božích rukou. Tuto hru můžu přiblížit takto: když jste, řekněme, umělec, pak v rukou malíře je štětec a štětec nikdy nepřemýšlí, že něco dělá. Je to malíř, kdo dělá vše. Stejným způsobem, když jste zajedno s Božskou silou, jen cítíte: „Nedělám nic. Je to Umělec, kdo to dělá. Je to Umělec, kdo to řídí.“ A kdo je tím Umělcem? Je to Božská síla, která vás miluje, která se o vás stará, která o vás pečuje, která je s vámi zcela ztotožněna. Budete překvapeni, dostala jsem tolik dopisů od lidí, kde popisovali, jak jim sahadž pomohla. Jak v pravý moment dostali pomoc. Jak ve chvíli úplné destrukce byli zachráněni. Tolik lidí mi napsalo. Ale mě to nepřekvapuje. Protože pokud jste zajedno s Božským, tak se o vás stará. Má všechny síly, všechny síly. Nemá pouze jednu sílu – ovládat vás. Když se chcete zničit, dá vám svobodu, absolutní svobodu. Když se chcete zničit, zničte se. Když nechcete přijmout Božskou sílu, dobře, nepřijímejte. Máte absolutní svobodu dělat se sebou, co chcete. Tato věc vám byla dána a proto musíte tuto svobodu omezit a přijmout Božskou sílu. Dnes je, mám ráda, když je to den, který je také Dnem matek. Protože si myslím, že jenom matka to může tímto způsobem vypracovat. Člověk musí mít s lidmi mnoho trpělivosti. Čeho jsem si všimla u všech těchto velkých inkarnací, které přišly, prostě se vytratily. Žily jen velmi krátkou dobu, velmi krátce. Někdo byl ukřižován zhruba ve 33 letech. Někdo vstoupil do samádhí ve 23 letech. Protože, myslím, nemohli snést to, jak byli lidé hloupí. Neviděli ten fakt, že mohou něco pro lidské bytosti udělat. Myslím, že ztratili důvěru, nebo si možná mysleli, že je zbytečné pracovat pro tyto lidi. Tak raději přijali postoj, že – „lepší je zmizet“. Ale matčina pozice je jiná. Nepřestává zápasit a bojovat pro své dítě. Bude bojovat do posledního dechu, aby viděla, že její dítě dostává všechny výhody. A tato trpělivost, tato láska a toto odpuštění je přirozeně v matce vybudováno, protože její postoj je zcela odlišný. Ne pro nějaký úspěch, nějaké velké jméno, vyznamenání nebo něco jiného. Dělá to prostě proto, protože je matka. A toto je známka každé matky, pokud je opravdovou matkou, přinejmenším pro své vlastní děti bude dělat vše, všechno vyřeší, neustále se snaží zachránit své dítě od neštěstí. Ale sahadža jóga je mnohem větší rodina a proto jste opravdu museli být vypracováni skrze mateřský princip. Nemůžete používat žádný jiný princip. Například jsme měli velmi velké válečníky, kteří také udělali ohromnou práci a vypracovali to jako válečníci. Pak jsme měli některé, kteří se velmi obětovali. Všechny druhy lidí jsme měli. Pracovali velice tvrdě, aby v lidech ustanovili dharmu, ale nedovedli to. Přemýšlela jsem o jedné věci, že nemá smysl ustanovovat dharmu. Nejprve jim dej realizaci. Když ve světle Ducha uvidí, co je špatného, pak se stanou dharmickými automaticky. Takže nejlepší věcí je nevnucovat jim dharmu. Protože když jim vnutíte dharmu, nevědí, jak to snést, nedokáží to strávit. Takže toto bude nejlepší cesta – prostě je nechat uvědomit si svého Ducha. Jakmile přijde světlo Ducha, v tomto světle vidí všechno jasně, pak tu není žádný problém. Proto jsou tyto mateřské kvality tolik nápomocné. Chci říct, že v každé zemi existoval projev mateřského principu, v každé zemi, který byl popsán a vylíčen. Ale později se toho ujali lidé, kteří nechtěli o Matce hovořit. Protože nemohli ospravedlnit způsob, jakým se chovali. Tak řekli, že je nejlepší o Matce nemluvit. Také ti, kteří byli velmi vyspělí lidé, velmi rozvinutí, kteří byli opravdovými inkarnacemi, hovořili po celou dobu o Matce. Ale přesto slova jsou jen slova. Toto musí být vypracováno, musí to vypracovat Matka. Takže vaším vlastním způsobem, když děláte sahadža jógu, vy musíte být také matkou. Mít víc mateřských než otcovských kvalit: žádná ctižádost, žádná soutěživost, žádná žárlivost, nic takového. Prostě jen chcete, aby vaše děti vzestoupily a rostly ve své duchovnosti. Pokud je toto jediný postoj, který máme, budete překvapeni, jak spokojeně se budete cítit. Protože toto je velice radost dávající věc, vidět lidi růst v duchovnosti. Nejen o tom mluvit, nejen o tom číst, ale opravdu to udělat, uskutečnit to uvnitř sebe. Takže tato kvalita je velmi nápomocná a opravdu to pomáhá každému sahadža jogínovi; být trpělivý, laskavý, pokorný. Ale také musíte opravovat. Ale existuje způsob nápravy druhého člověka, který přichází ne z Božského světa, nýbrž z normálního světa. Ale opravovat je je obtížný úkol. Někteří lidé jsou tak výbušní, že to nedokáží snést. Nevadí, musíte jim odpustit. Ale nejlepší je zaměřit se na lidi, kteří jsou prostí, milující, láskyplní a pak se postupně všichni tito komplikovaní lidé také připojí. Váš způsob zacházení s ostatními musí být mateřský. Musí tu být mateřský vztah. Byla jsem překvapená, že v západní literatuře nenacházím žádný popis vztahu mezi matkou a dítětem – je to velmi překvapující. Není tam vůbec žádný takový popis. Jak matka vidí dítě, jak chodí, jak občas upadne a potom jak vstane a jak mluví. Všechny tyhle nádherné věci byly popsané, ale ne v západních zemích. Nevím proč. Nikdy nevidí tuhle věc. Myslím, že je to velmi důležité – popisovat pozornost matky. Jak miluje, jak má ráda, jak toleruje tolik hloupostí a jak nějakým způsobem vše stále odpouští. Nepoužije to proti dítěti, nebo aby dělala potíže. Někdy musíte korigovat, nebo něco říci. Ale ve správný čas, na správném místě, když se to dítěti řekne, pochopí to, ať už jde o cokoliv. První, nejpřesvědčivější věcí je náklonost a láska Matky. Ona neustále odpouští a ujišťuje vás, že: „Mám matku, nic se mi nemůže stát.“ A tohle ujištění funguje velmi dobře. Ale stejné ujištění musíte dát dalším sahadža jogínům, kteří od vás dostali realizaci. Dovolte jim cítit, že na ně nejste nazlobení. Jsou hloupí, já vím. Někdy jsou násilní. Zakusila jsem mnoho druhů lidí. Ale jediná věc, která fungovala, byla čistá láska. Čistá láska nemá příznak nějakého očekávání. Jen dáváte lásku a snažíte se tu osobu zlepšit, s plnou pozorností. Ale v božské práci se nemusíte k někomu poutat. Předpokládejme, že je tu někdo, kdo není na takové úrovni, také dělá problémy, rozzlobí se na vás, naštve se, napadá vás a podobně – tak na to zapomeňte! Je zde hodně jiných. Není potřeba se honit za jedním člověkem, připoutat se k němu nebo se ho obávat. Myslím, že hlavní věc je, že sahadža jogíni vždycky cítí, že jsem jejich vlastní. Což je pravda. Jestli k vám mluvím, jestli se s vámi setkám, nebo cokoliv, musíte vědět, že jsem vaše Matka a můžete mi vždy říci o jakémkoliv problému, který máte. Ale někdy ten způsob, jakým mi lidé říkají své problémy, cítím, jak jsou nízko. Jejich způsob myšlení je tak nízký. O co mě žádají? Představte si, že jdete za nějakým králem a poprosíte ho řekněme, o půl dolaru, co ten král asi řekne? „Co to s tím člověkem je? Neví, o co by měl žádat.“ Stejným způsobem, člověk cítí, že když o něco žádáte svou Matku, mělo by to mít nějakou hodnotu. Nějakou velkou hodnotu, mělo by to být něco, co ho úplně uspokojí. Když o něco prosíte, mělo by vám to dát úplnou spokojenost. Ale viděla jsem lidi, prosící o takovou nebo takovou věc. Chci říct, že je to někdy něco takového, že cítím: „Ó, Bože, jak získávám všechny tyto lidi okolo sebe, kteří si přejí něco velice nízkého, velice ubohého, velice nanicovatého?“ Ale když jste zajedno se sahasrárou, potom pracuje samotná sahasrára. Přivádí vás do kontaktu s lidmi, do kontaktu s takovými lidmi, že jste překvapeni, jak to pracuje. Byla jsem v Turecku a moje zkušenosti to prokázali beze všech pochyb. Nikdy jsem to čekala, ale Turci, ze všech lidí na světě, se pustili do sahadža jógy jako draci. Nemůžu pochopit, jak to přijali. A přišlo nejméně dva tisíce lidí na pokračující programy a lidé zjistili, že je nemožné je obejít a mluvit s nimi. A když měli také osobní setkání, měli tam tolik lidí a oni zůstali. Možná, že je to země velice postižená fundamentalismem. Ale všude, všechny země mají problémy a mají druh velice destruktivní podoby, každá země. Ale v některých zemích, nevím jak, to zajiskří a jakmile se stanou sahadža jogíny, nemají problém. Nemají vůbec žádný problém. To znamená, že jsou sahadža jogíny, víte, nemusíte jim to říkat. Vypracovali to sami, pochopili, co to je. Máme všechny země, které mají problémy, které mají lidi, kteří nejsou na vysoké úrovni, kteří nejsou velkými hledači. Možná, že v některých zemích ti, kteří byli velkými hledači, se ztratili. Jako v Anglii, cítím, že všichni hledači se ztratili kvůli drogám, hippie a všem nesmyslům. Amerika je nejhorší, je natolik ztracená ve špatném hledání; a je obtížné tam najít lidi, kteří hledají to správné. Postupně se to vypracovává, ale stejně, musím říct, že bychom neměli přemýšlet o nějaké konkrétní zemi, kde se sahadža jóga tak moc nevypracovává nebo nějakém místě, kde se vypracovává hodně. Musíme myslet na to, jak roste sahadža jóga celosvětově. A vy jste součástí společnosti, kterou je sahadža jóga. Je to velice výjimečná společnost, kterou nikdo nikdy neměl. Měli jednoho nebo dva sufi – tu a tam, jednu nebo dvě realizované duše – tu a tam, které pouze trpěly. Po celý svůj život byli týráni, nikdo na ně nehleděl. Měla jsem velké naděje ohledně Maháráštry, ale jsem tak zklamaná, protože vždy týrali všechny tyto velké světce tak zle, takovým nízkým způsobem, že si myslím, že za to stále platí. A navzdory tomu, že jsem tam tolik pracovala, cítím, že jejich karmy nejsou dobré, protože stále, řekla bych, je to zkažená země, stala se tak prohnilou. Můžete to vidět, způsob, jakým se lidé chovají, všechno je to tak špatné. Ačkoliv sahadža jóga tam je, bezpochyby, ale neřekla bych, že je na takové úrovni, jako na severu, na severu Indie. Je to velice překvapující. Indové ze severu nikdy nic o sahadža józe nevěděli, nebyli ani tak moc zbožnými lidmi. Ale jak se Indové ze severu pustili do sahadža jógy, je velmi překvapující. Takže nemůžete říct, kde se objeví světlo, prostě nemůžete. A kdekoliv se objeví, měli bychom to přijmout. Tam, kde se neobjeví, neměli bychom se kvůli tomu cítit špatně. Co naděláte? Nemůžete nijak prorazit jejich sahasráru, jejich sahasrára se musí otevřít. A s vaší mateřskou láskou, s vaším mateřským porozuměním, jsem přesvědčena, že to dokážete. Možná to nemůže být ve všech zemích ve stejném rozsahu, ale jsem si jista, protože to cítím, možná že budou pracovat zásluhy těchto velkých světců a možná, a kdekoliv jsem byla trošku zklamaná, cítím, že všechna tato místa to vypracují a sahadža jóga bude růst. Ale to nejdůležitější je vaše sahasrára. Pouze vaše sahasrára může odrážet světlo Božského. Takže vaše sahasrára je nesmírně důležitá. Musíte meditovat, abyste obohatili svoji sahasráru, vyléčili ji, zcela ji vyživili díky kundaliní. Není třeba dělat mnoho rituálů, ale meditace a taky si trošku dělat bandhany, dokonce i dnes, je to, myslím, nezbytné, když jdete ven. Protože kali juga stále pracuje s vlastním sevřením a satja juga se pokouší vyjít. Jsme těmi, kteří budou dávat podporu, starat se o satja jugu. A proto je otevření sahasráry velmi důležité, je to velice důležité. Ti, kteří chtějí růst, by měli meditovat každý den, kdykoliv dorazíte domů, možná ráno, možná večer, kdykoliv. Ale poznáte, že meditujete, když se dostanete do bezmyšlenkového vědomí, pak to poznáte. Vaše reakce budou nulové. Podíváte se na něco a budete se jen dívat, nebudete reagovat, protože budete bez myšlenek. Nebudete reagovat. Když tu není ta reakce, tak všechno, budete překvapeni, bude Božské. Protože reakce jsou problémem vaší ádžni. Jakmile budete zcela bezmyšlenkově vědomými, budete zajedno s Božským. Natolik, že Božské převezme veškerou aktivitu, každý moment vašeho života a bude se o vás starat. A budete se cítit naprosto chráněni, zajedno s Božským. A budete se těšit požehnáním Božského. Nechť vám Bůh žehná! Máme tolik dětí. Nevím, co se všemi těmi dětmi tady budeme dělat. Můžou přijít na pódium a zazpívat písničku ke Šrí Ganéšovi.