Navarátri Púdža: Všichni byste měli spoléhat na Paramčaitanju, 27/09/1998, (nekontrováno), Cabella, Itálie

Nedovedete si představit, jak se cítí matka, která má tolik krásných dětí a vidí je v tak radostné náladě, krásně usazené se svými rodinami, se svými dětmi. Je tak uspokojující vidět vás všechny tolik se radovat a v úplné jednotě s Božským. Člověk si musí uvědomit pouze jednu věc, že ačkoli je vás mnoho, v porovnání s populací tohoto světa, je nás stále velmi málo, kteří skutečně máme pravé vědění, opravdové vědění. Jste lidmi, kteří mají vědění, bezpochyby, ale také vědění, které není ozdobeno pravdou nebo které není opravdovým věděním, nemá žádný smysl. Všechno to zmizí jako pára nad hrncem, protože je to umělé. Skrze probuzení vaší Kundaliní jste všichni dosáhli toho stavu, kde můžeme říci, že víte. Víte, co je opravdové vědění. Ale mysleme na lidi, kteří nevědí, co to vědění je. Předpokládejme například, že říkáme, že naše vědění není nic než láska. Ale člověk by měl porozumět rozlišování. Vědění, které je uvnitř vás láskou, prostě z vaší bytosti vyzařuje ven. Nemusíte nic prohlašovat, nemusíte přemýšlet, nemusíte číst žádnou poezii nebo zacházet do nějaké romantické nálady. Je to jen čistá láska, která vyzařuje, a ta je také věděním. Takto si to musíte spojit. Vědění, které máte sami o sobě, je zřejmé, je absolutně projeveno na konečcích vašich prstů – a také vědění o druhých. Víte o druhých i sami o sobě. Toto je nejdůležitější jemné vědění, které máte. Nikdo jiný to neví, kromě vás, nikdo jiný nemá vědění o sobě nebo o druhých. Takže k vám přišlo toto vědění, které je nesmírně jemné, nesmírně mlčenlivé, naprosto tajné. Když o někom víte, tak víte. Ostatní nevědí, že je znáte a tak toto vědění, které máte, není nic než láska. Je velice obtížné spojit vědění s láskou, protože naše představa o vědění je velice odlišná. Co vyčteme z knih? Jak můžete milovat z knih? Láska pro nás znamená naše vazby, v nevědomosti se připoutáme k lidem, k dětem, k rodině, k věcem. Tím, že se připoutáme, jen dokazujeme, že nemáme žádné vědění. Jestliže máte vědění, pak by všechny připoutanosti měly prostě odpadnout a vy byste se měli stát globální osobností, kapkou v oceánu. Jsme připoutáni k mnoha věcem, jako například ke své rodině. Něco se v rodině stane – velmi se rozrušíme, nedokážeme to unést. Stane-li se něco našim dětem, cítíme se hrozně, jako když na vás padá celý svět. Pak postoupíte od rodiny – jste připoutáni ke svým přátelům, ke svým sousedům, také jste připoutáni ke své zemi. Připoutanost ke své zemi také není věděním. Jakmile jste realizovanou duší, prostě začnete vidět svoji zemi jasně; jaké má špatnosti, jakou má nevědomost, v jaké temnotě se nachází a jakým způsobem se hádá a bojuje za svá práva apod. Ale se znalostí, kterou máte uvnitř sebe, jasně vidíte, jaký má vaše země problém. Potom to zkoušíte napravit prostřednictvím své lásky. To znamená, že silou vašeho vědění je láska. Jestliže máte v sobě všechno vědění a jen sedíte doma a meditujete, tak to nemá žádný význam. Co musíte udělat, je jít a říci o svém vědění lidem, musíte se setkat s druhými lidmi, mluvit o tom se svými přáteli, se svou rodinou a dalšími příbuznými. Jestliže to nedokážete udělat, pak vaše vědění není spojeno s láskou. Takovéto spojení existuje mezi těmito dvěma. Cítíte, že byste všem rádi řekli, že jste dostali svoji realizaci, cítíte, že byste rádi řekli každému, že jste realizovanou duší, ale přitom cítíte, že ukazujete své ego. Dobrá, můžete jim sdělit, že máte opravdové vědění, nějakým jiným způsobem. Když máte falešné vědění, můžete dostat ego. Můžete si myslet, že: ´Znám toho tolik, vím toto… znám barvu koberců, všechny odstíny, všechno.´  Znáte-li nějakou hloupou věc, myslíte si, že jste velmi velcí. To je také znakem hlouposti ve vaší hlavě, pokud si myslíte, že znát toto, je velmi významné. Nyní jsme zjistili, že přes všechny druhy získaného vědění na celém světě jsme ničeho nedosáhli. Stále pokračují války. Přicházejí všechny druhy zkáz. Viděla jsem v televizi tohoto George, což je tornádo, které se šíří a zabíjí tolik lidí, ničí tolik lidí. Bez porozumění, co dělá, ale je tam a počíná si velmi dobře. Je to tak, že nerozumí, nebo je to tak, že rozumí a že dělá něco, jen aby napravil lidi? Tomu bychom měli také plně porozumět. Jako například včera, když jsem sem přišla, tak hodně pršelo. Pak jsem se posadila a náhle se to zastavilo. Zastavilo se to, dokud celý program neskončil. Dokud jsem mluvila, tak to nepracovalo, ale najednou, když jste začali tleskat, také to začalo tleskat, tak to bylo. Tak dokonce i příroda ví, kým jste. Ale musíte znát přírodu, o to jde. Příroda se bude chovat podle toho, jaká je vaše úroveň duchovnosti. Kupodivu jsem vždy cítila, že nemohou existovat úrovně duchovnosti. Cítila jsem, že jakmile získáte realizaci, jste tam. Ale později jsem zjistila, že jsem se mýlila, že tomu tak není. Zjistila jsem, že dokonce i po získání realizace, lidé měli tolik překážek ve vzestupu. Bylo tam tolik pokušení, která je držela dole. Takže jsem musela pracovat na různých čakrách, různých nádích, všemožnými způsoby, abych vás zdokonalila. Protože pouze vnitřní dokonalost, vám dá pravomoc používat toto vědění. Existují, jak jsem vám řekla, dvě cesty, jak to dělat. Onehdy jsem vám řekla, že byste neměli reagovat. Reagovat je lidskou přirozeností, je to naprosto lidské. Ale jestliže byste se měli stát nadlidskými, tak byste neměli reagovat. Díky nereagování budete růst, určitě budete růst. Ale když reagujete, pak růst nemůžete. Protože pracujete pod tlakem něčeho, čím nejste. Dejme tomu, jak jsem řekla, vidím tyto koberce, vyznám se v barvách a podobně a budu na to reagovat – konec. Jestliže na to reaguji, nebudu mít žádnou soudnost. Ale nebudu-li reagovat, pak budu vědět, zda tyto koberce mají vibrace, nebo ne. Vyzařují vibrace, nebo ne? Co jsou tyto vibrace? Je to láska. Takže to spojení je takovéto – máte-li světlo, můžete věci vidět. Takže, když vidíte, existuje tu světlo a světlo vám dává vnímavost, dává vám rozhled, abyste viděli. Stejným způsobem, když jste osvíceni, tyto vibrace začínají proudit – zrovna tak jako světlo, a v tomto světle můžete vidět věci, které jsou dobré a které jsou špatné. Ale někdy používáte stejné parametry, jako to dělají lidské bytosti. Například jdete do nějakého domu, velmi krásného domu, velmi kvalitního – všechny tyto věci vás rozradostňují, ale jaký je ten dům ve skutečnosti? Má dobré vibrace, nebo má špatné vibrace? Stojí za to tam bydlet, nebo ne? Jako mi nedávno řekli, že mohou získat k pronájmu velice levně krásné místo v Miláně – kousek za Milánem. Řekla jsem: „Proč je to tak levné?“ Okamžitě jsem cítila vibrace toho místa. Řekla jsem: „Šli jste a vyzkoušeli jste vibrace toho místa?“ Šli a viděli – všechno bylo tak horké (vibračně)! Pak zjistili, že tam spolu bydleli několik let scientologové. Řekla jsem: „To není místo, kde můžete žít.“ Vy musíte mít velmi čisté místo. Dokonce chatrč chudého muže by byla lepší než toto tzv. komfortní místo. Takže člověk musí stále používat vibrace, abyste rozuměli všemu, co děláte. Může to být také zavádějící. Někteří lidé cítí vibrace a řeknou mi: „Matko, cítila jsem vibrace a cítila jsem, že bych si měla vzít tohoto muže.“ Řekla jsem: „Cítila jsi vibrace, ano?“ „Ano, cítila, velmi silně. Musím si vzít tohoto muže.“ A když jsem ho viděla, viděla jsem v něm také bhúta. Řekla jsem: „Můj Bože, jaký typ vibrací ohledně něho tato žena cítila?“ Takže ve vašem posuzování není žádné čisté vědění. Podívejte, jak jsou spojené – vibrace, které jsou láskou a také další věc, kterou musíte mít, je vědění, čisté vědění, opravdové vědění. Můžeme říci, že čisté vědění a opravdové vědění je jako energie, jako elektrická energie. A způsob, jakým to cítíte, způsob, jakým tomu rozumíte, to je láska. Lidé také nerozumějí tomu, co je to láska. Začnou po někom šílet a řeknou: „Matko, myslím, že jsem se do té osoby zamiloval.“ A za pět dnů přijdou a řeknou: „Ne, Matko, nechci mít nic společného s tou osobou.“ Proč? Protože jste nezískali čisté vědění, necítili jste čisté vědění v té osobě skrze své vibrace. Podívejme se, jak je to propojeno. Je to, můžeme říci, jako slunce a sluneční světlo. Jaký je mezi nimi rozdíl? Slunce je tu; když přijde slunce, je tu sluneční světlo. Tak jaký je v tom rozdíl? Nebo můžeme říci měsíc a měsíční světlo. Jaký je v tom rozdíl? Mezi těmito dvěma není žádný rozdíl – jedno je měsíc a druhé je světlo. Takže všechny tyto věci jsou velmi matoucí. Nechápeme, jak jsme v tom zapleteni. Nerozumíme, jak nás mohou naše vibrace zmást. Protože vibrace jsou tady – v pořádku. Ale někdy, dokonce, i když je postrádáte, jen abyste se ospravedlnili, tak řeknete: „Máme vibrace a cítíme, že je to velice dobré, výborné.“ A později zjistíte, že tomu tak není. Takže dokonce i nyní, když jsme realizované duše, bychom měli vědět, co nás obklopuje, co je okolo nás, co způsobuje, že cítíme: ´Je to v pořádku, je to dobré, to bychom měli mít.´ Jakmile začneme rozumět, že vibrace čistého vědění jsou velmi odlišné povahy, pak nebudete připoutáni k té osobě, nebudete připoutáni k té rodině, nebudete připoutáni k té zemi – k ničemu. Ale co cítíte, jsou čisté vibrace, které k vám přicházejí. Toto je věc, která je velice matoucí – když říkáte: „Moje vibrace jsou dobré, mám rád tyto vibrace,“ zatímco skáčete do oceánu špíny. Mnoho lidí se mě ptalo: „Matko, proč někdy děláme chyby?“ Chyby neděláte vy, je to vaše nevědomost, která je temnotou. A proto pokaždé, když se do ní ponoříte, padnete do problému. Takže musíte porozumět, že naše vědění musí být naprosto čisté. Dejme tomu, že máme v domě lampu, která je špinavá. Nemůže dávat světlo. Stejným způsobem, jestliže naše srdce není čisté, hlavně naše srdce, jestliže není čisté, pak začneme dělat věci, věříce, že jsou správné, ale kterými zraňujeme sami sebe nebo druhé. To je velmi běžná chyba v lidské povaze, označit špatné věci za správné, a prostě ze sebe udělat něco velkého, něco božského. Jak jsem vám řekla, existují lidé, kteří chtějí dělit zemi – z jednoduchého důvodu. Chtějí rozdělovat, protože chtějí mít důležitost. Několik lidí, kteří chtějí mít důležitost, bude podněcovat další, říkat jim: „Takže, musíme získat svobodu. Budeme-li mít svobodu, budeme mít tuto zemi jen pro sebe. Pak se můžeme rozvinout.“ Nebo část země, která je bohatší, která je na tom lépe, budou si myslet: ´To je v pořádku, pak budeme mít všechny peníze pro sebe, budeme mít vše jen pro sebe.´ Tak rozdělují. Mohou rozdělovat ve jménu náboženství, ve jménu blahobytu, čehokoliv. Ale jestliže rozdělíte zemi, jste vlastně postaveni tváří v tvář velkému problému, protože jste viděli, že kdekoliv se lidé odtrhli, spadli do jakéhosi temného žaláře, ze kterého se nemohou dostat ven. Je to pouze několik lidí, jejichž ego je takové, že chtějí mít nějakou zemi jako svoji vlastní, ale zemřou, nejenže zemřou, někteří z nich jsou zavražděni. A takto se celý nápad, že ´budeme vlastnit zemi´, vytratí. Stejným způsobem se můžeme dívat i na menší věci. S malými věcmi se také velice ztotožňujeme. ´Když budu mít tuto věc, všechno bude v pořádku.´ Nedokážete pochopit, jak lidé jednoduše skáčí na věci a otevřeně říkají: „Ó, Matko, toto je naše, tamto je naše, musíme to pro sebe udělat.“ Nemyslí si, že je špatné říkat: „Toto je moje země, musím to udělat pro svoji zemi.“ A druzí říkají: „Toto je moje země a musím to udělat pro svoji zemi.“ Dokud je tu toto ´moje´ a ´já´, to znamená, že tu není žádné vědění. Vědění, jak jsem vám řekla, čisté vědění, je to, které vám dává čisté světlo. Čisté světlo znamená čisté vibrace. Vibrace mohou být zavádějící, jak jsem vám řekla, nebo by mohlo přijít méně nebo více vibrací. Existuje jiný způsob, jak se na to dívat – podívat se na to sám pro sebe: ´Proč chceš udělat tuto konkrétní věc?´ I mentálně, můžete používat parametr mentálního chápání. ´Proč to chci udělat? Co tím všichni lidé získají?´ Když o tom začnete přemýšlet z tohoto úhlu – ´Co tím druzí získají? Co tím získají, proč bych to měl dělat?´ – budete ohromeni, dostanete reálný obraz toho, co děláte. Takže se musíte stále udržovat ve stavu, kde jste si svědkem. Vidíte se: „Proč toto dělám? Co je smyslem?“ Někdy to mohou být nějaké podmíněnosti, může to být nějaký druh psychologické záležitosti, může to být cokoliv. Ale když se začnete pozorně sledovat – ´proč dělám toto?´ budete překvapeni, že vaše vibrace k vám začnou sami promlouvat na konečcích vašich prstů. Ale někdy přicházejí vibrace tak povrchně – „Ach, dostal jsem vibrace, jsem toto, jsem tamto.“ Z tohoto důvodu říkám znovu a znovu, že, ačkoli jste tak krásná moje rodina, a všichni jsme tak požehnáni a máme tolik vědění, měli bychom být velice moudří. Jestliže tu není žádná moudrost, není-li tu žádná moudrost, nemůžeme nikdy pochopit, co děláme. Nuže, abychom rozvinuli tuto moudrost, co musíme udělat? Víte, pokaždé, když něco řeknu, přijdou – „Matko, jak získáme moudrost? Jakým způsobem získáme moudrost?“ Moudrost už uvnitř máte, Šrí Ganéša, který vám dává moudrost, tam již je! Ale musíte se Šrí Ganéšovi oddat. Zjišťuji, že se někteří stávají tak závislí na Šrí Ganéšovi, až ztrácejí svoji totožnost, naprosto. Stávají se velice otrockými v této věci a prostě věří, že jsou velmi duchovní, že jsou velmi velcí. Všechny tyto falešné myšlenky nejsou dobré. Dává vám váš Ganéša moudrost? Musíte teď spočítat, kolik moudrých věcí jste až dosud udělali. Kde jste vzali to velmi moudré rozhodnutí? Byli jste moudří něco udělat, nebo jste to dělali jen proto, že jste ztotožnění s konkrétním typem života nebo s konkrétním typem odpovědi? Takže moudrost je věcí, která vám především dává úplný mír. Jestliže je vaše moudrost rozvinuta, pak se stáváte velice mírumilovnými. Protože cokoliv lidé mohou říci, cokoliv mohou udělat, jakkoli mohou být agresivní – vy jste mírumilovní. A vidíte hloupost jiných lidí, jiných národů a rozumíte tomu, proč to dělají. Tato moudrost je tak důležitou věcí v lidských bytostech; protože zvířata nemají tolik moudrosti, jako máme my. Někdy, samozřejmě, jí máme dokonce méně než zvířata. Ale přesto, díky zkušenosti se musíme naučit, že jsme dělali chyby. Až dosud jsme se dopustili tolika chyb. Nuže, chystáme se dopustit ještě dalších chyb, nebo budeme moudří? Moudrost není patrná zvenčí. Nemůžete říci, že je někdo moudrý, tím, že se na toho člověka podíváte. Ale ve vibracích budete vědět, že ten člověk je extrémně moudrý. Může mluvit, nemusí mluvit. Jestliže mluví, bude mluvit o něčem tak hlubokém, tak moudrém a tak krásném. Bez toho, aby vás zranil. Jestliže si rozvinete takovouto povahu, stanete se moudrými, v každém ohledu. Například, někteří jsou velice připoutaní ke svým dětem. Tolik připoutaní, že zapomněli, že jsou částí a součástí této Božské síly a začínají dělat všechno možné. Onehdy jsem se setkala s jednou paní, jejíž syn byl velice nemocný. Vzala ho do nemocnice a doktoři mu dali všechny možné léky a jemu se ještě přitížilo. Potom mi zavolala: „Matko, nevím, co se stalo, šla jsem k doktorovi a doktor mu dal takové a takové léky a dítěti se přitížilo.“ „Proč ses mě nezeptala předtím? Proč jsi šla nejprve do nemocnice?“ – Nedostatek moudrosti. Jsem tady, proč se nezeptáte? Měli jsme jeden případ tady v Cabelle. Jedno dítě spadlo a zlomilo si ruku. Matka neprojevila žádnou moudrost. Vzala dítě do nemocnice a doktor řekl: „Zítra ho budeme operovat a dáme mu umělou ruku.“ Ale otec byl rozumný, řekl: „Dobře, zítra, dnes vezmu dítě domů.“ Přinesl dítě ke mně okolo tří hodin v noci. Řekla jsem: „Dobře, napravím to.“ Následující den, když ho vzali do nemocnice, řekl doktor: „Ale teď není potřeba žádné operace, protože jeho ruka je v pořádku.“ Podívejte na ten rozdíl – když mají starosti, půjdou okamžitě k doktorovi. Místo toho, aby se se mnou poradili, aby požádali mě – a to jsou sahadžajogíni. Ale oni půjdou a požádají doktora, aby něco udělal. Jakmile doktor začne něco dělat, pak přijdou za mnou. Existuje mnoho zázraků, které se staly v Sahadža józe, musím říci, a měli byste vidět, že vám v tom pomáhá moudrost. Samozřejmě, moje pozornost je vždy tam, bezpochyby, ale přesto byste to neměli pokládat za samozřejmost – musíte požádat. Jednou, víte, jsem jen tak seděla a zrovna mě napadlo, že bych měla komusi zatelefonovat do ašrámu v New Yorku. Nikdy jsem tam netelefonovala. Tak jsem našla telefonní číslo a zavolala. Zeptala jsem se, jestli je to dítě v pořádku. Tamní lídr byl překvapen, protože chlapec spadl do vody a nějaký čas byl ve vodě a byl celý naplněný vodou, dokonce i jeho mozek byl plný vody. Jako obvykle tam byli nějací doktoři, kteří řekli, že nemůže přežít a, i když přežije, v jeho mozku je tolik vody, že nemůže být normální. Tak jsem jen řekla: „Žádný strach,“ nic jsem nevěděla, nikdo mi nic neřekl, „žádný strach, chlapec bude zcela v pořádku.“ Byli překvapení, jak to, že jsem to řekla. Za prvé, jak jsem věděla, že chlapec spadl, že tam nějaký takový chlapec vůbec byl. A pak nechápali, jak jsem řekla, že bude v pořádku, a on je v pořádku, je naprosto v pořádku. Takže byli udiveni mými vědomostmi: ´Jak to, že Matka ví, že je tu chlapec, který je tak nemocný?´ Řeknu vám, že je to čisté vědění. Víte, že je moje pozornost stále kolem vás. Stále se vámi zabývám. A vím to, protože tato moje pozornost je globální. Takže cokoli se vám stane, jakkoli se rozrušíte, kdekoli se vyskytne odchylka, moje pozornost je tam. Okamžitě vím, že je někde něco špatně. Nevím, jak jde moje pozornost na jednotlivá místa a dělá život lepším, pomáhá lidem v nouzi. Nedělám nic ohledně této pozornosti, ale tato pozornost je moudrostí. Moudrostí, jež se šíří všude kolem. S touto moudrostí víte, co je špatného s druhým člověkem nebo s jakoukoli jinou organizací, která je v Sahadža józe. Všechno se dozvíte. Chcete-li vědět, to je něco jiného, prostě víte. Jako když se všude rozšíříte. Například, když musíte telefonovat, tak musíte použít telefon, ale já nemusím používat telefon, já to prostě vím. Takže toto přišlo z čisté nevinné moudrosti. Nevinná moudrost je prostě jako dítě, je všude a komunikuje a říká, co se děje, jaký je problém. Mnoho lidí bylo v Sahadža józe vyléčeno, mnoho jich bylo vyléčeno. Mohli by říci: „Matko, jak jsme se vyléčili? Co jsi udělala? Viděla jsi naše čakry? Našla jsi, co bylo s námi špatného?“ „Ne, neviděla, nenašla, ale nechávám to, ve své moudrosti, nechávám to Paramčaitanje, aby tuto práci udělala.“ To je ta hlavní věc – dokážete ve své moudrosti všechno přenechat Paramčaitanje? Jestliže to nedokážete, pak jste dosud v sobě nepocítili opravdové vědění. Je to úroveň, na které jsou někteří lidé. Nejsem si nyní tak jistá, že ti, kteří dostali realizaci, jsou všichni tak moc naplněni čistým věděním. Někteří jsou, ale ne všichni. Učí se pomocí zkušeností. Učí se tím, že se setkávají s lidmi. Ale mít moudrost, čistou moudrost, je pro ně obtížné, protože se nespoléhají výhradně na Paramčaitanju. Cokoliv se stane, Paramčaitanja prostě ví, ona rozumí, zařizuje, miluje, dělá všechno, taková je to energie – dělá vše. A jak se dějí tzv. náhody, to je opravdu řízeno Paramčaitanjou. Jako jsem vám řekla, jak včera pršelo. Déšť přišel a odešel. Má moudrost. Přirozeně ví, že zde sedím. Má začít program, tak se zastaví. Květiny mě znají. Nevíte, že když máme květiny, jsou takto velké, nic s nimi nedělám, začnou růst, růst a najednou se takhle rozpuknou. Člověk by řekl: „Matko, jak to vědí?“ Protože jsou přirozené. My jsme nepřirození, přijali jsme tolik umělostí jako nedílnou součást života. Podívejte se na všechny druhy zdvořilostních frází. To všechno není nutné. Všechny tyto hloupé zvyky, které jsme přijali, nás někdy drží mimo čisté vědění. A když tu není čisté vědění, nevíme nic o tom, co se děje – jen se vylekáme kvůli maličkostem, rozrušíme se kvůli ničemu. Chci říct, že je velmi překvapivé vidět, že se sahadžajogín znepokojuje. Mezi stovkou lidí, jestliže je, dejme tomu, nějaký problém, tak pokud jste sahadžajogínem, musíte být jen svědkem a pozorovat. Jestliže to nemůžete udělat, tak nejste sahadžajogínem. Ale není to jako cvičení, víte, jako říkají, že když chcete mít požehnání Šivy, musíte říci stoosmkrát Jeho jméno. Takhle to není, nemá to rád. Víte, nikdo nemá rád tento druh mumlání. Představte si, že někdo přijde a stále říká u vašich dveří vaše jméno – vyhodíte ho. Takže takhle to není, to je špatná představa, že stále opakujete něčí jméno a dané Božstvo vám pomůže. Nejprve se musíte stát dostatečně moudrými, abyste pochopili, že jste nedílnou součástí Paramčaitanji. Pomocí toho se vše vypracuje a vypracuje se to tak nádherně. Samozřejmě, někteří lidé mají těžké časy, neříkám, že nemají. Ale není to těžké, protože, když jste jedno s Paramčaitanjou, a víte, že ona dělá tu práci, necítíte tu těžkost, nevolnost nebo cokoliv. Všichni lidé, kteří mi píší o svých problémech, nevím co jim říci. Můžu jen říci: „Věříte v Paramčaitanju?“ V pořádku, ona ví – ví, co se má udělat, ví, co se má napravit, ví, co má být řečeno. Víte, může vytvořit poezii, může vytvořit hudbu, může vytvořit cokoliv, ale necháváte vše na Paramčaitanje? Toto je druhá stránka moudrosti. Máte moudrost nechat vše na Paramčaitanje? Po zkušenostech také… Jako například jedna paní jela v autě a zjistila, že má rozbité brzdy. Nevěděla, co má dělat. Jestliže brzdy více nebrzdí, jak to zvládne? Bylo to v Německu. Všechna auta jela velmi rychle a ona nevěděla, co má dělat. Tak položila svoji hlavu na volant a řekla: „Nechávám to na Paramčaitanje.“ Řekla, že to nechává na mně, dobře, to je stejné. Takže, co se díky tomu stalo – řekla: „Matko, já nevím, když jsem zvedla hlavu, viděla jsem, že je mé auto na jedné straně silnice a nikdo tam nebyl. Všechna auta projížděla kolem, ale toto auto tam bylo jaksi přeneseno, velice bezpečně, díky nějaké síle.“ Takže moudrost spočívá v porozumění činnosti Paramčaitanji. Jak vás vede, jak vám pomáhá, jak vás ochraňuje. Jak, v závislosti na Paramčaitanje, můžete žít nadále velmi šťastně. Myslím, že jsme v Sahadža józe ztratili jen velmi málo sahadžajogínů. Žijí dlouho, neumírají, a když se zeptáte na jejich zkušenosti, je to velice ohromující, jak se to vypracovává. Pokud nechtějí žít, mohou zemřít, ale když chtějí žít, Paramčaitanja se toho ujme a můžete žít dlouho. Ale žít dlouho neznamená, že se budete trápit, jako co budete dělat se svými penězi, jak budete žít, jaký bude zdroj (vašich příjmů). Přicházejí k vám všechny tyto nesmyslné obavy – v pořádku. Pak Paramčaitanja řekne: „Dobře, dělej si starosti. Jestliže si děláte starosti, dobře, pokračujte, nevadí. Co se stane?“ Cokoliv se má stát, stane se. Ale Paramčaitanja do toho může zasahovat, pokud jí to přenecháte. Mnohokrát říkali: „Nechejte to Bohu, nechte to Bohu.“ Co ale znamená Bůh? Nevím, co měli ´Bohem´ na mysli. Bůh znamená Paramčaitanja, Bůh znamená dávající Božská síla, které dělá vše. Takže jiný způsob, jak se na to dívat, je moudrost. Měli bychom porozumět, že naprosto každý kousek tohoto světa je vytvořen Božským – Božskou silou. A tyto části a vše ostatní je úplně pod vedením a dozorem Paramčaitanji. Nic se nemůže pohnout, dokud na tom nepracuje Paramčaitanja. Je to něco tak propojeného, je to tak globální, že lidé nechápou, co dělají a co by měli dělat. Chci říct, že na různých úrovních zjišťujete, že se něco děje. Jako například, se teď něco děje v Americe. Jen zkuste objevit, co Amerika udělala jiným zemím – okamžitě získáte odpověď. Takže se také plně stará o lidi, kteří věří v Paramačaitanju, kteří vše dávají do rukou Paramčaitanji. Dáváme věci policii, dáváme to doktorům, dáváme to stavebním inženýrům, aby udělali nějaké věci. Ale oni mohou udělat chyby, mohou vytvářet problémy – ale vy to necháte Paramčaitanje. Je to něco tak pozoruhodného. I ve svém vlastním životě jsem viděla, že to pro mě stále pracuje. Stavěla jsem dům v Pune a měli jsme položit betonovou desku, velmi velkou desku, potřebovali jsme na to okolo 300 pytlů cementu. Takže jsem sehnala cement a lidi, ale řekli: „Začněte brzy ráno a můžete být hotovi další ráno, za 24 hodin.“ Řekla jsem – „Dobrá.“ Okolo páté hodiny jsem řekla: „Pojďme, práce je hotová.“ Řekli: „Jak to víte?“ Řekla jsem: „Vím, pojďme a uvidíme.“ Představte si, práce na ještě dvanáct hodin byla už hotová. A všichni dělníci chodili sem a tam. A každý říkal: „Matko, to je zázrak, jak může být tak velká deska položena v tak krátkém čase?“ Řekla jsem, aby porozuměli, víte: „Tuto práci musel udělat Hanumana.“ Ale všichni tito lidé, všechna tato Božstva jsou nedílnou součástí Paramčaitanji. Teď uctíváte Matku. Uctívat Matku je tou největší věcí, protože všechna Božstva a všichni jsou Jejími dětmi, pod Jejím vedením, pod Jejím přáním. Takže uctívat Matku – existuje, jak víte, příběh o Ganéšovi, kdy Matka řekla: „Kdo třikrát obejde matku Zemi, tomu dám dárek.“ Tak Šrí Ganéša si ve své moudrosti pomyslel – ´Kdo je větší, než moje Matka? Nikdo.´ Protože věděl, že nemůže soupeřit se svým bratrem, který měl páva jako dopravní prostředek. Tak řekl: „Jak ji můžu objet a vyhrát nad bratrem?“ Takže nejlepší je použít moudrost. „Moje Matka je větší než cokoli jiného.“ Takže třikrát obešel svoji Matku a dostal cenu. A druhý bratr byl ještě na cestě, a když se vrátil, zjistil, že je dárek už dávno pryč. Takže znovu a znovu musím opakovat, že je to moudrost, která pomáhá. Moudrost přenechat vše Paramčaitanje. A toto je něco, co moderní člověk velice těžko chápe. Nedokáže spočítat 2+2, je to tak zlé – kvůli těmto počítačům a podobným věcem. Pokud jsou potřeba nějaké matematické výpočty, tak je to zcela zoufalé. Musím říct, že nevím, jak zacházet s počítačem ani s kalkulačkou. Ale když se mě zeptáte: „Matko, kolik to bude?“ Řeknu: „Tolik.“ a bude to tak. Bude to tak. Ale jsem si tím tak jistá, že to nemůže být nic jiného než to a takto to pracuje. Někdy, samozřejmě, chci-li říci něco špatně, jen abych zmátla tu osobu, pak mohu něco říci, ale normálně vím, že je to tak. Ale nevím to tím způsobem, jakým známe, prostě to vím, tak je to, prostě to vím. Takže neříkám, že si vyvinete své vědění do takového rozsahu, že tohle můžete dělat, ale svoji moudrost. Když začnete používat svoji moudrost, vždy se to bude hodit. Na vše, co děláte, pohlížejte s moudrostí. Moje rada pro vás je taková, že jako vaše Matka, která miluje celý svět, která vás všechny miluje a stará se dokonce i o ty, kteří nezískali realizaci – měli byste také zkoušet vytvořit více lidí pro Sahadža jógu. Ale když se začnete chovat způsobem, že neustále říkáte: „Chytáš toto, jsi bhút, jsi toto, tamto…“ Já jsem nikdy toto nikomu neřekla. Tak byste neměli mluvit, není v tom láska, není v tom pochopení. Pochopením je, že vy jste byli stejní, jako ta osoba, a nyní jste znalí a tak musíte použít své vědění pro nápravu té osoby, ne ho srážet, a také, že tato náprava není slovní. Můžete napravovat druhé lidi jednoduše prostřednictvím svých vibrací. Viděla jsem, že se někdy většina sahadža práce zastaví, protože jsme velice metodickými, stáváme se něčím jako velcí učitelé, začínáme lidem vyprávět báchorky a pak nás začnou mít až po krk. Takže když máte na starosti druhé lidi, jak jsem řekla, musíme rozšiřovat vědění, to je velice důležité, nemůžeme si to nechat pro sebe. Ale není to kvůli žádné ctižádosti, kvůli žádnému vůdcovství, kvůli žádnému druhu uznání. Ale prostě používání naší moudrosti, používání našeho vědění, protože chceme druhým z lásky pomoci. Ne kvůli nějakému ocenění, ne kvůli nějakému postu, nic takového. Prostě to chceme dělat, protože je milujeme. A jsem si jistá, že toto bude pracovat velmi účinně a osoba, které bude pomoženo, nebo lidé, kterým bude pomoženo, se na vás prostě navážou, protože naleznou opravdové vědění. Ale dejme tomu, že k vám někdo přijde a řekne: „Znám pravé vědění.“ Řeknete: „Možná víte, ale musím vědět, co víte.“ Pak se té osoby zeptáte a on vám dá velkou lekci. Řeknete: „Ne, tak to není,“ jen se usmějete a řeknete, „tak to není.“ Je to tak, že skutečné vědění je nedílnou součástí vaší bytosti. Je to prostě ve vás. Není to nějaká pevně daná věc, kterou jste přečetli nebo které jste porozuměli, ale prostě se to stalo ve vás světlem, a to světlo tam je. Není nutné, abyste byli velmi vzdělaní nebo abyste byli velice inteligentní nebo vysoce postavení – to není nutné. Záleží na tom, jak je vaše srdce čisté. Sídlí to v srdci. Představte si, že všechny další znalosti sídlí v mozku, zatímco čisté vědění sídlí v srdci – je to velmi překvapující. Ale také nevíme, že naše srdce ve skutečnosti ovládá hlavu. Kolem srdce existuje sedm aur, které kontrolují mozek takovým způsobem, že jednáme pod vlivem Paramčaitanji. Pokud je vaše srdce čisté, pokud máte ve svém srdci krásný obrázek osoby, která je velmi, velmi čistá, nemůžete nic dělat mentálně. A jestliže chcete dělat věci ze srdce, vaše srdce musí být velice čisté a neobyčejně moudré. To je bod, do kterého se musí člověk dostat, – kdy je vaše srdce moudré. Například, když se k někomu příliš připoutáte, když se s někým příliš ztotožňujete, to ukazuje, že vaše srdce není čisté. Má tolik svázaností. Otevřete své srdce, úplně. A proto říkají, že Bohyně sídlí v srdci, ve středním srdci Sídlí ve středním srdci, protože je tak vyrovnaná. Sídlí ve středním srdci jako šakti a dává vám vše, co chcete. Je ve vás usazena, jako mnoho věcí. Znáte písma, která říkají, že je v nás usazena jako vědění, je v nás usazena jako paměť, je v nás usazena jako spánek, také je v nás usazena jako iluze, bhranti. Ona je tou, která nás uvádí do iluzí, protože ještě nejsme zcela dokonalí. Musíme se stát paripakwa, což znamená úplně vyspělí. Dokud nejsme dospělí, tato Matka vás osobně uvádí do iluzí a hraje si s vámi tak, abyste se naučili, jak být moudrými. Takže člověk by měl porozumět, že si s vámi pohrává a vy byste se měli snažit být velmi opatrní a nepadat do Její máji, protože jestliže vás uvede do máji, budete chodit kolem dokola a nedostanete se nikam. Takže tato síla bhranti je také velice důležitá. Tento klam, můžete to tak nazvat, nebo to můžete nazvat věcí, pomocí které Ona vytváří drama, v němž jste odhaleni jako hlupáci. Takže tato hloupost a to všechno mohou být odstraněny touto bhranti, kterou vytváří. A tato síla bhranti existuje, protože lidské bytosti, takové, jaké jsou, neporozumí ničemu přímočaře. Takže to musí probíhat pořád dokola, dokud nedosáhnou bodu, kdy porozumí, že to byla hra Matky, která je přivedla k břehu moudrosti. Takže je důležité pochopit, že pro nás Paramčaitanja udělala velice mnoho. Matka pro nás udělala velice mnoho. Co se nyní chystáme sami udělat, abychom získali všechny tyto síly, které nám dala, abychom byli zcela osvíceni a rozvinuti? Co jsme až dosud udělali? Nic nemusí být uděláno jako takové, až na rozvinutí hluboké oddanosti, hlubokého porozumění. A tato hloubka je dosažitelná, zcela dosažitelná, protože teď jste na své cestě k dokonalosti. Takže letos je to v Cabelle poslední púdža a jako Matka vám chci říci, že byste se všichni měli spoléhat na Paramčaitanju. Je to velice důležité, abyste se spoléhali na Paramčaitanju. Také je zvykem mnoha lidí dávat vinu druhým. Jako například: „Jsem napaden od této osoby, jsem napaden od tamté osoby.“ Jste napadeni pouze sami sebou. Všechny takové myšlenky jsou k ničemu. Postavte se sami sobě, poznejte sami sebe a musíte se zdokonalit, to je tak důležité, protože v tomto časovém bodě si lidé myslí, že se stane něco velkého. Nevím, rok 2000 bude podle nich něčím významným, ale já nevím, protože to je všechno umělé. Rok ´2000´ a rok ´3000´… je vytvořený člověkem. Ale jak bylo mnohými předpovězeno, je to možné. Vzhledem k vašemu porozumění a k vaší moudrosti, jsem si jistá, že se na tomto světě může stát něco velkého a že může být život pozvednut na patřičnou úroveň porozumění duchovnosti. Protože toto je Poslední soud a v tomto Posledním soudu musíte hrát velmi podstatnou úlohu, kterou, jsem si jistá, můžete hrát, jestliže se rozhodnete dosáhnout něčeho pro budoucnost. Nechť vám Bůh žehná!