Veřejný program: Musíme se transformovat, 14/07/2001, (nekontrolováno), Londýn, Anglie

Klaním se všem hledačům pravdy. Někteří z vás pravdu nalezli, někteří z vás ji nenalezli plně a někteří z vás ji nenalezli vůbec. Pokud se porozhlédnete po současné situaci, budete jistě souhlasit, že je to jeden velký zmatek. Jeden stát za druhým se oddává všemožným špatnostem. Pokračuje mnoho studených válek, lidé se vzájemně zabíjejí, ničí krásná místa, pro nic za nic si vzájemně podřezávají hrdla. Jsou to všechno lidské bytosti stvořené Bohem. Bůh Všemocný je stvořil a přivedl je k této úrovni lidského vědomí. V tomto klíčovém okamžiku nelze dohlédnout, kam kolektivně směřujeme. Je to to, čeho máme dosáhnout – čili je to náš osud? Je to úděl lidských bytostí, že se mají navzájem zničit kvůli území či pro cokoliv jiného? Pomyslete na celý svět jako jeden celek a přemýšlejte, co se v celém světě děje: každý den čteme noviny, každý den tam jsou nějaké hrozné zprávy o strašných věcech, které si lidé vzájemně dělají bez jakéhokoliv rozumného důvodu. Musíme se zamyslet, jaký je to osud? Kam jdeme? Jdeme do pekla nebo do nebe? Jaká je naše situace? Můžeme tomu pomoci? Problémem lidských bytostí je, že jsou stále ještě ve stavu úplné nevědomosti. Nazvala bych to nevědomostí. A v této nevědomosti, v této temnotě vykonávají tyto strašné věci. Nikdo nechce pochopit, že to, co děláme, není nic jiného než naprostá zkáza. Je naším osudem, že se máme úplně zničit? Co dobrého děláme? Ve jménu nějaké národnosti nebo možná nějakého náboženství, čehokoliv, co je dobré, děláme všechny špatnosti. Válčení. Bojování není to jediné. Nenávidíme. Kdokoliv, kdo dokáže rozdmýchat naši nenávist, je velice zbožňován, všichni ho mají rádi a pod jeho vedením se sdružujeme. To vše přichází, protože toto je Poslední soud. Už jsem vám řekla, že je to Poslední soud. A tento Poslední soud skutečně rozhodne, kdo má být zachráněn a kdo úplně zatracen. Jde o skutečně velice vážnou záležitost. Všichni ti, kteří si to uvědomují, by na to měli myslet. Trochu něčeho tady a trochu něčeho tam nepomůže. Cokoliv zkusíte, dokud netransformujete lidské bytosti, nemohou být zachráněny. Tato transformace není nemožná, není obtížná. Teď je čas pro transformaci, teď je šance pro přeměnu. A uvnitř nás se nachází síla, je popsána jako Tao, je to ta mystická ženská energie uvnitř nás. Všichni ji popisovali, já nejsem první člověk, který toto říká, ale nikdo ji možná až dosud nebyl schopen pochopit, či akceptovat, že by se to mělo stát vám. Vy jste se narodili nejen, abyste byli lidskými bytostmi, ale musíte se stát nadlidskými. Musíte se radovat sami sebou, váš život by měl být radostný, měl by být nádherný. Neměl by být prokletím – od rána do večera mít starost o toto a o tamto. Proto jste stvořeni. Bůh neměl záměr stvořit lidi, kteří se stále starají, jak se hádat, jak bojovat, jak ušetřit, ale lidi, kteří budou žít v úplné harmonii, míru a radosti. Proto jsme stvořeni. Je to naše předurčení, ne protože to říkám, ale je to fakt. Takže se musíme transformovat. Tato transformace není obtížná. Ale zjišťuji, že lidé se uspokojí čímkoliv. Hindové půjdou do chrámu a budou si myslet, že udělali něco skvělého. Křesťané jdou do kostela a myslí si, že udělali něco velice dobrého. Muslimové se půjdou modlit a budou si myslet, že jsou skvělí. Čeho dosáhli? Prosím, postavte se sami sobě. Postavte se svým omezením, svým hranicím. Čelte svému soužení. Postavte se svým problémům a zjistěte: byli jste schopni řešit své problémy? Byli jste schopni uchránit se před pohromami? Možná, že velké pohromy přicházejí proto, aby zničily ty, kteří konají zlo, možná. Může to být přáním Boha. Jaké je ale vaše přání? Proč si nemyslet: „Musím být člověkem, který je zásobárnou a zdrojem radosti a lásky.“ Nebudu pouze hovořit, ale chci vám všem dát vaši seberealizaci. Co je seberealizace? Je to poznání svého Já. Vy svoje Já neznáte. Neznáte. Žijete v tomto světě, aniž byste znali své Já – umíte si to představit? Nevíte, kdo jste. Nevíte, že jste Duch a že jste pramenem vědění, čistého vědění. Zjišťuji, že lidé sedící na setkání a naslouchající nějakému ‚babadží‘, který jim vypráví pohádky, jsou velice šťastní. Toto vám skutečnost a pravdu nedá. Chcete-li mít skutečnost a pravdu, pak si prosím zkuste uvědomit, že se vám něco musí stát, musí proběhnout jistá proměna. Ještě nejste dostatečně subtilní, nemáte tu jemnost, dokud nedosáhnete onoho bodu, pro který nemusíte opustit rodinu, nemusíte opustit děti, nemusíte opustit domácnost a jít do džungle. Vůbec není třeba toto všechno dělat. Je pěkné, říct: „Dobrá, všichni se dejte na ‚sanjásu‘ a darujete mi vše, co vám patří. Je to tak hloupý nápad. V současné době jde o výjimečné okolnosti. Žijeme ve velmi nepředvídatelných podmínkách, snažte se to pochopit. Chci vás varovat, že pokud nepůjdete hlouběji do sebe a nezjistíte, co jste, a neprojdete svojí transformací, je možné všechno. Objeví se všemožné nemoci, vzniknou všemožné nové dětské problémy, všechny druhy problémů na národní i mezinárodní úrovni, se kterými si lidé nevědí rady. Musíme se z toho dostat a stát se pevnou osobností pravdy. Nevíme, co to ta pravda je. Jsme horší než živočichové, jejichž oči jsou otevřené, zatímco naše oči jsou zavřené. V žádném případě se tím nemíní zavrhnout sebe sama, ale bít na poplach, aby si lidé uvědomili, že se musejí změnit. Jinak je to jen, že půjdete na moji přednášku, zítra půjdete na jinou přednášku – to je vše. Je to něco jako každodenní příjemná zábava. Ale když vidím osud, nevím, kolik jich bude zničeno, kolik jich skončí. Co se jim stane? Jaké dostanou nemoci, jaké budou mít problémy? Co se stane jejich dětem, co se stane jejich zemi a co se stane celému světu? Jen rozšiřte svoji vizi. Moje vize je, že všichni lidé světa by měli být transformováni. Máme nepřátele uvnitř sebe, a když se mluví o džihádu, říká se tím, že bojujete proti nepřátelům ve svém nitru. Jací jsou to nepřátelé? V dnešní době je nejhorší chamtivost. Chamtivost. S touto chamtivostí lidé mohou dělat, cokoliv chtějí. Z chamtivosti se děje všechno možné. Budou mít peníze, budou mít všechny vymoženosti, ale přesto je tahle chamtivost tak ďábelská vůle, že ani nevidíte, co máte. A chcete mít víc a víc, podvádíte lidi, podvádíte vládu, podvádíte každého a daří se vám to. Pak další hroznou věcí je, že máme zlost. Hněv vám nedovolí vidět věci takové, jaké jsou. Rozvíjíme si hněv kvůli maličkostem: například přišli jste do této země – viděla jsem, že někteří lidé se zlobí kvůli jiné barvě pleti. Nechápu to. Bůh vytvořil různé rasy, jinak bychom vypadali všichni stejně, jako vojáci, a život by byl ubohý. Takže barva pleti byla stvořena přírodou. Bílí nebo černí – jaký je v tom rozdíl? Prostě tomu nerozumím. Protože přetrvává takový mýtus. Kvůli tomuto mýtu válčíme. Bílí bojují s černými a černí bojují s bílými. A ti si pak jdou spalovat pokožku sluncem a dostat rakovinu kůže. Zkrátka to nechápu. Není v tom žádná logika, není v nás žádná rovnováha, abychom viděli, co děláme. Proč marníme tento drahocenný čas, kdy bychom se měli transformovat? Tato zloba může být vůči čemukoliv, cokoliv může vyvolat hněv. Je to lidské selhání, které je velice běžné. Lidé se vztekají kvůli maličkostem. A dělají to rádi, protože pak mohou utlačovat druhé, mohou být agresivní. Takto chtějí mít uvnitř sebe tento hněv a s touto zlobou se snaží dominovat ostatním. Toto je ten největší problém: proč chceme dominovat ostatním, proč chceme druhé utlačovat a proč chceme druhé ovládat? Nedokážeme ovládat sami sebe, tak proč chceme ovládat ostatní? K čemu to je? A dále, existují připoutanosti, připoutanosti k domům, k zemím, dětem, ke všemu. Ale zítra tu nebudete. Půjdete s otevřenými dlaněmi. Nic si s sebou nemůžete odnést. Taková připoutanost k věcem: velmi si zakládají na svých autech, na svém domě, udržují ho. Ale co vy sami? Jste v pořádku? Jste uvnitř absolutně klidní, mírumilovní a radostní? Proč plýtváte svojí energií hněváním se na druhé? Toto je známkou života, který také bude zničen. Podíváte-li se na člověka, který řekněme, kromě slabosti pro peníze, má slabost pro ženy – to je velmi obvyklé – nebo ženy mají slabost pro muže. Aby se staly přitažlivé, proč? Každý musí zestárnout. Čeho jste dosáhli běháním za ženskými, běháním za druhým pohlavím? Nemáte žádný smysl pro důstojnost, žádný smysl pro čest. Dokud se dobře oblékáte, jste považován za báječného člověka. Toto není ono. Musíme dělat introspekci, abychom sami uviděli: proč to děláme, proč plýtváme naší energií na nesmyslnou věc? Tolik lidí, které potkávám, je skutečně pološílených a někteří z nich jsou šílení úplně. Říkají mi, že se chtěli oženit s určitou ženou či se vdát za určitého muže a podobně, a proto takto dopadli. Jak jsou slabí! To není způsob, jak být velice skvělý. Musíte být velmi, velmi silní ve svém nitru. Vnímejte své Já. Vaše Já je Duch, je to odraz Boha Všemohoucího uvnitř vás. Můžete být velice silní, můžete být velmi zdraví a můžete být naprosto vyvážení, stanete-li se Duchem. Už jste toho tolik slyšeli o Duchu a duchovním životě, ale dosáhli jste toho stavu? I když čtete o Zenu, o Tao, Bibli, Korán a podobně, víte, jak dosáhnout onoho stavu Ducha? Ještě ne, ještě ne. Musíte to vědět, protože jste skvělí, jste velice vzácní a jste uvnitř tak krásní. Ale nejste si toho vědomi. Musíte se tím stát. Ono ‚stanutí se‘ je velice důležité, a proto Bůh Všemocný ve vašem nitru už připravil to, co se nazývá Kundaliní, která může být probuzena a její probuzení vám může dát seberealizaci, může vám dát sebepoznání, které nazýváme ‚Atma sakšatkar‘. Je velice důležité, abyste to ve svém životě získali. A když je to zadarmo, nemůžete za to platit. Kolik byste platili? Když je to absolutně zdarma, proč nepřijmout svoji seberealizaci a proč nerůst? Namísto válčení ve jménu náboženství. Každé náboženství řeklo: „Poznáš své Já.“ Mohamed řekl velice jasně: „V době vzkříšení vaše ruce promluví.“ Promlouvají? Hinduisté vědí, že musíme získat seberealizaci. Nemá žádnou cenu pouze poslouchat ‚babadží‘ a dávat jim peníze. Všechny možné rituály, které jsme dělali, které dělali naši předkové – čeho jsme dosáhli? Ničeho. Takže teď je důležité, abychom věděli, že naše evoluce musí dospět až do bodu seberealizace. Kdybychom byli dokonalí, neexistoval by žádný problém. Kdybychom byli seberealizovaní lidé, neexistoval by žádný problém. Všechny druhy sobectví, všechny druhy omezení, která jsme si na sebe naložili, všemožné podmíněnosti a ego, které jsme si svým životem vypracovali a ono nás zruinovalo, musíme se z toho dostat. A jakmile se z toho dostanete, stanete se sjednocenými. Nikdo vám nemusí říkat, abyste se scelili. Ztratíte všechna chybná ztotožnění se. Vaše chybná ztotožnění například jsou, že patříme k této zemi, patříme k tomuto náboženství, patříme k onomu. Nepatříte k ničemu. Patříte k Božímu království. Toho musíte dosáhnout a měli byste tam být jedním. Ale máte-li rádi vyprávění pohádek, nemá to konce. Maříte svůj čas. Už jste vyčerpali skoro všechen čas. Jsem tu nyní, myslím, přibližně dvacet let. Pracovala jsem velmi tvrdě, ale zjišťuji, že si lidé neuvědomují, co by měli dělat. Mají rádi ty, kteří říkají něco velice jednoduchého – fajn, je to zábavička. Tedy celé lidstvo musí pochopit, že se musí vyhnout osudu zničení. Je třeba se vyhnout úplnému zničení. Je velmi jednoduché vstoupit do Božího království, je to snadné, nemusíte nic platit, nemusíte nic vypracovávat. Ale získáte svoji seberealizaci a pak doma strávíte asi deset minut meditováním. Pouze vaše mysl pořád ospravedlňuje vaše chybné chování. Nazývám to ‚chybným chováním‘, protože je to proti vám. Je to proti Božímu přání, je to proti lidství a zničí to všechny lidské bytosti. Musíte upustit od všech nesprávných ztotožnění se a musíte vědět, že my všichni jsme jedno. Všichni jsme jedno, jsme globální, nejsme rozděleni barvou pleti, rasou či náboženstvím, ani národností. Všichni jsme jedno a tato jednota by neměla být nastolena slogany nebo provoláváním, měla by to být jednota, kterou máme cítit vnitřně. Není to umělé. Musí to být reálná, velmi skutečná jednota a přijde k vám, jakmile si uvědomíte, že jste neoddělitelnou částí celku. Náboženství vás přivedla až do tohoto stavu vědomí ne proto, abyste válčili, abyste zabíjeli. Proč, proč? Lidské bytosti se odchýlily. Kvůli naprosté nevědomosti, co je správné. Kvůli úplné chamtivosti pro sebe – sám, jen vy sami, nebo nanejvýše vaše rodina nebo vaši příbuzní. Proč chcete kolem sebe dělat hranice? Jste Duch. Duch je oceánem, oceánem vědění, je oceánem lásky, je oceánem všeho požehnání. Takže se musíme rozhodnout. Dnes vás musím požádat, už nezbývá mnoho času. Musíme se rozhodnout, že se máme stát Duchem. Toto učí všechna náboženství. Ale už moc nebylo vysvětleno, jak to udělat, a nevypracovalo se to. Někteří z nich to pochopili, ale byli zavrženi. Nikdo jim nenaslouchal. Lidé je dokonce mučili a zabíjeli, ukřižovali. Ale teď se, prosím, všichni pokuste porozumět hodnotě svého života. Proč jste lidskou bytostí? Proč jste stvořeni? Za jakým účelem? Necháme se hnát nesmyslnými idejemi? Necháme se zničit všemi těmi rozdělujícími prvky? Nikoliv, chystáme se získat svoji seberealizaci a hodláme pochopit hodnotu svého života. Jde o to, že získáte realizaci v tom smyslu, že uvnitř vás vzestoupí energie. Je to velmi dobře zorganizováno, Bůh je skutečně skvělý tvůrce. Je pozoruhodné, jak to vyvážil a jak se to vypracovává. Dal to každému jedinci. Tato událost ale nestačí. Řekněme, že vstoupíte do paláce, procházíte se kolem a vnímáte, jak jste krásní a jaké krásné věci pro vás Bůh stvořil. Potom do toho dorostete. Jakmile do toho dorostete, uvědomíte si, jak jste skvělí: nejskvělejší klenot, nejskvělejší člověk, tak milující. Existovali tací, jen se stali sochami. Nikdo se nesnaží pochopit, co dělali, jak existovali. Dnes večer tedy můžeme mít tu zkušenost, zkušenost Ducha. Je to velice neobvyklá, vzácná věc. Nikdy se to nestalo tímto způsobem. Ale nyní to je, tak proč toho nevyužít? Připravte se prosím na to, přijměte to, vezměte si to a staňte se tím. Stanutí se je klíčové. To, čím se stanete, je rozhodující. A jakým způsobem přeměníte celou lidskou civilizaci, je váš problém, ne můj. Můžu vám pomoci. Můžu to vypracovat. Tak bych vás všechny požádala, abyste se připravili na seberealizaci. Je to mnohem lepší, ale ti, kteří ji nechtějí mít, nemohou být přinuceni. Bylo by tedy lépe, kdyby takoví lidé odešli, opustili halu, pokud to nechtějí. Bůh vám všem žehnej. Za prvé, nemusíte nic dělat, čímž mám také na mysli, nepřemýšlejte nad tím, co jsem řekla. Pokuste se udržet myšlenky, aby byly velice mírumilovné a jsem si jistá, že všichni dostanete seberealizaci. Ale kolik vás vyroste? Musíte totiž přijít na pokračování, pak to musíte praktikovat v centrech a ono se to vypracuje. Musíte věnovat trochu času sobě a tomuto globálnímu problému. Musíte se tomu věnovat. To je velice důležité: musíte se tomu věnovat. To neznamená, že se musíte stát sanjásinem nebo že se tomu máte věnovat dvacet čtyři hodin denně. Nikoliv. Ale když se tomu budete věnovat, velmi vás to sjednotí uvnitř i s celým vesmírem, že vám nebudu muset říkat, abyste se tomu věnovali, budete se tomu věnovat sami od sebe. Tak, prosím, nezůstávejte zde, pokud nechcete mít seberealizaci. Nic se vám nestane. Prosím, opusťte halu, pokud nechcete seberealizaci. Co musíte udělat, je, že nebudete dělat nic, jenom položte ruce směrem ke mně. Samozřejmě, máte-li na sobě boty, je lépe si je sundat, protože Matka Země je velmi důležitá. Prosím, položte obě ruce směrem ke mně. Nemusíte se modlit, nemusíte nic říkat, jenom položte ruce směrem ke mně, prostě takto. Nyní, prosím, zavřete oči. To je důležité. Prosím, zavřete oči. Síla Kundaliní je umístěna v trojúhelníkové kosti, která je známá jako sacrum, což znamená posvátný, a vystupuje skrze šest center parasympatiku, a nakonec prorazí oblastí velké fontanely, kde byla na vaší hlavě měkká kost, na vrcholu hlavy. Když jste byli dítě, byla ta kost měkká. Tudy prorazí a vstoupí do jemné energie všepronikající Síly božské lásky. Nazývají ji různými jmény. Nazývají ji ‚Paramčajtanjou‘ – někteří ji nazývají ‚Čajtanjou‘. Někteří ji nazývají ‚Ruh‘. Můžete jí říkat jakkoliv – je to láska, Boží láska. Jakmile se se sebou spojíte, začnete cítit na svých prstech něco jako vánek. Někteří lidé prvně cítí horko, nevadí, ale pak se to ochladí a vy vnímáte chladný vánek Ducha svatého, jak to nazývají. A začíná proudit. Teď můžete zvednout levou ruku na vrchol vaší velké fontanely. Mějte pořád oči zavřené a zkuste si, zda vám z hlavy vychází chladný či teplý vánek. Můžete pohybovat rukou. Teď se přesvědčte pravou rukou, zda vám chladný či teplý vánek vychází z oblasti velké fontanely tam, kde ve vašem dětství byla kost měkká. Sami se přesvědčte. Skloňte hlavu, je lépe se sklonit. Prosím, skloňte hlavu. Ještě jednou položte pravou ruku směrem ke mně a zkuste si to levou rukou, prozkoumejte, zda z vaší hlavy vychází chladný vánek. Pokud je horký, je to v pořádku, nevadí, příčinou je horko ve vašem nitru. Nyní všichni ti, kteří cítili chladný či teplý vánek na svých rukách nebo prstech nebo z oblasti velké fontanely – toto je ten skutečný křest – prosím, zvedněte obě ruce. Jen si představte: jste vojáci, kteří zachrání svět před zničením. Zkuste pochopit svoji důležitost. Můžete dát ruce dolů. Prakticky každý to cítil. To znamená, že už jste zralí získat duchovní život. Jste právě na jeho prahu. Takto jste ho dosáhli. Je to poslední skok do reality. Nyní byste měli vědět, co to je, co jste, co je váš Duch a co můžete dělat, jaké jsou vaše síly, co jsou duchovní síly. Proto bych vás požádala, abyste nejprve přišli na pokračovací program a potom se můžete připojit k některému z center, kam máte blízko, a vypracovat to. Musíme pracovat pro celý svět. Měli byste vědět, že osmdesát pět zemí se hlásí k Sahadža józe. A co je překvapující, v černé Africe v Beninu máme dvacet tisíc sahadžajogínů. Začala jsem tam jen před třemi lety. V Anglii je to víc jak šestnáct let, co zde pracuji, po celou dobu, každý rok. Ale jaksi je jejich růst velký, ale ne subtilní růst, ne vnitřní. Když bude růst uvnitř, budete se těšit, budete se velmi těšit skutečností. Skutečnost je nádherná, absolutně nádherná. Bůh vám žehnej. Chtějí vám zazpívat jednu píseň, která byla napsána ve dvanáctém století jedním světcem v Indii a zpívá se ve všech vesnicích, ale nikdo nezná její význam. Smysl je tento: „Ó Matko, dej mi spojení, ‚Džogwa‘ – dej mi spojení. Vzdám se všech svých zlozvyků. Vzdám se své prchlivosti.“ Nemusíte to dělat. Teď se toho vzdáte automaticky. To světlo, které budete mít, ono samo, automaticky se vzdáte, automaticky. Nemusíte nic dělat. Ale musíte meditovat. Asi deset minut, není to moc. Jsou tak plní radosti, že chtějí stále zpívat.