Velikonoční púdža: Musíte růst a převzít zodpovědnost, 19/04/1992, Magliano Sabine, Itálie Dnes je významný den, kdy bychom se všichni měli radovat a těšit se ze vzkříšení Krista. Kristovo vzkříšení se odehrálo proto, aby pro náš vzestup otevřelo Ádžňa čakru. Je to totiž velmi subtilní centrum, jak víte, velmi komplikované. Představami, myšlenkami, které lidé měli ze svých podmíněností a ze svého ega, si natolik ucpali Ádžňa čakru, že by bylo nemožné, aby tudy Kundaliní prošla. A tak se odehrálo celé to drama vzkříšení. A protože Kristus nebyl ničím jiným než Čaitanjou, byl vzkříšen z takzvané smrti. Smrtí Krista, a to musíme pochopit, jsme dosáhli svého vzkříšení. Dosáhli jsme vzkříšení. Také vše, co mělo zůstat minulostí, zemřelo. Už je s tím konec. Takže ta kajícnost, kterou máme, i naše podmíněnosti jsou mrtvé. Přesto je velmi překvapující, že v křesťanských národech ego neustoupilo tak, jak by mělo. Snad proto, že Kristus nikdy nebyl uctíván správným způsobem. Ego na Západě bylo tak absolutně dominantní, že nikdo nedokázal vidět, čeho se dopouštějí a kam až zašli. Zbytečně se kají za něco, co není podstatné. Kajícnost nám ale byla dána na naše ego. Někdy je opravdu šokující vybavit si, jak křesťanské národy podnikaly invaze do jiných zemí a úplně je vyhladily, vyřídily je, zničily, jednu rasu za druhou. Hlásili se ke křesťanství, následovníci Krista, s Biblemi v rukou… Umíte si to představit? Tak ohavné věci dělali tito takzvaní křesťané ve jménu Krista. Musíme přijít na to, proč je tohle ego v západních zemích tak rozbujelé, v Read More …