Projev k jogínům: Musíte poslouchat každý den (nekontrolováno)

Mumbai (India)

Feedback
Share
Upload transcript or translation for this talk

Projev k jogínům: Musíte poslouchat každý den, 25/01/1975, (nekontrolováno), Bombej, Indie

Sahadža jóga vznikla pro vás, ale pro lidské bytosti není jednoduché Sahadža jógu pochopit. Když je opravdu ohromná věc získána tak jednoduše (sahadža), tak její důležitost, její chápání, úcta k této síle (Šradha k této Šakti), potřebná oddanost (Bhakti), tvrdá práce s plnou pozorností, která je potřeba pro naprostou vnitřní integraci, v tomto všem je nedostatečnost. Proto vidíte, že většina sahadža jogínů je velmi lhostejných. Ale ostatní svámidžís – víte, jak hypnotizují lidi a jak je potom zneužívají. Berou od vás peníze, donutí vás tvrdě pracovat, donutí vás stát na hlavě, donutí vás dělat fyzickou práci, nebo jiné práce, takže vaše ego je v tom trochu uspokojeno a vy k tomu přilnete. Možná jste také viděli tyto lidi, kteří rozdají vše, co mají, jako peníze atd., a potom čistí podlahy u těchto sádhuů. Sahadža jóga je dosažitelná s takovou jednoduchostí, že lidé vůči tomu zůstávají lhostejní. Tak jako jsme bez úsilí získali oči, jsme k nim tedy lhostejní, nevážíme si jich a nevíme, jak jsou vzácné. Ale v ten den, kdy pocítíme bolest v očích, zvoláme: „Ó Bože!“ Proto je důležité, aby existovaly „badhy“ (napadení). Kdyby tam nebyla badha, sahadžajogín by se nikdy nestaral. Záleží na vás, jak dlouho tam ta badha zůstane. Dokud se toho držíte, badha tam zůstane. Co se dá dělat? Jsou někteří lidé, víte, jakmile dostanou realizaci, badha se jich nedotkne. Nikdy nejsou napadeni. Ale to je díky „punyas“ (zásluhám) z minulých životů. Také by měli zůstat ostražití. Neměli by zapomenout nebo být neopatrní: „Nejsme napadeni, tak jsme něco výjimečného.“ Takže být lhostejní vůči Sahadža józe nás bude mnoho stát. Jste-li lhostejní vůči svému tělu, to nevadí, protože je tu vždy někdo, kdo je připraven starat se o vaše oči, ruce, nohy a tělo. O to se starat nemusíte. Vy sami se ale musíte starat o svou Sahadža jógu. Mezi těmito dvěma je ohromný rozdíl. Je tu někdo, kdo se postará o vaše tělo a o zbytek vašich dalších věcí, které nazývám jako věci ve třech dimenzích, bude o to postaráno. Ale vy musíte praktikovat svou Sahadža jógu. Potřebujete v tom růst, jenže jste k tomu tak lhostejní, tak lhostejní, že dokonce i když někdo sedí přímo vedle vás, nepromluvíme s ním (o tom). Kohokoli potkáte, mluvte o Sahadža józe, budete se tomu muset věnovat. Je tam tolik lidí, kteří jsou jako rozptýlené části těla. Jen se podívejte, byla zde dívka, která měla badhu, přišel její bratr a ihned dostal realizaci. Mnoho těch částí těla, které jsou vaše vlastní, tam (v temnotě) leží. Všechny musí být shromážděny. I to je důležitý aspekt Sahadža jógy. Jak je možné, že je ve vašem domě někdo, kdo nepraktikuje Sahadža jógu? „Pokud jsi v mém domě, budeš muset přijít do Sahadža jógy, získáš seberealizaci, zbavíš se badhy.“ Měli byste na to naléhat. Bez hněvu. Ale měli byste s nimi mluvit jen o tomto. Řekněte jim o tom. Být vůči tomu lhostejní, to vůbec nepůjde. Stejně jako jíte, vstáváte, sedíte, dýcháte, tak s každým nádechem se musíte věnovat šíření Sahadža jógy. Pokud se totiž považujete svým způsobem za výjimečného, jestliže o svém chrámu soudíte, že je na něm něco výjimečného, pak by jeho zvony měly být stále slyšet, jinak to přijde vniveč. I Sahadža jóga může být promarněna. Pochopte to! Další věc, kterou bych vám měla říct, je, že bez Sahadža jógy už nemáte žádnou osobnost. Bez ní už ve vás není krásy. Bez ní už nemáte ani žádné místo. Protože když už jste vstoupili do Božího království, musíte přijmout jeho občanství. Slyšívám od mnoha lidí, tak jako včera od mého bratra, řekl: „Byl jsem za Gajanan Maharajem.“ Já nevím, kdo to je ten Gajanan Maharaj. A pak i Phadke začal mluvit o Gajanan Maharajovi, a vidím, že jim napadl tři čakry – Ádžňu, Višudhi a ještě další. Sám pak řekl, že i jen ze samotné fotky Gajanana Maharaje chytí napadení čaker. Představte si! Tři čakry měl bratr napadené. „Jsem tvá sestra, jsem ti tu k dispozici, proč jsi šel za tímto Gajanan Maharajem?“ ptala jsem se. On: „Říká se, že je světec.“ „Zkus vibrace, jestli je světec nebo není!“ Vzal to povrchně, ani si to neověřil. Je tohle Sahadža jóga? Ti, kteří se chovají jako ubožáci i poté, co se stanou králem, by měli odejít. Oni ale ví, že se snižují k ubohosti. Vždyť o nic nejde, jen se přidá. „Co mám dělat, když je má manželka taková. Co zmůžu? Můj otec je takový, má dcera řekla: „Pojďme“. Tak jsem šel.“ A co se stalo pak? Když se vrátili: „Mátadží, mám napadenou Ádžňu, mám napadené břicho, Nábhí čakru.“ Tři čakry jsou napadeny. Přitom jsem jeho vlastní sestra, která tu sedí. „Kdo ti říkal, abys šel za tím Gajanan Maharajem?“ On: „Pak jsme si řekli, že náš stav není dobrý, tak pojeďme za Sai Babou.“ Já: „Pojď sem, nech si dát do pořádku břicho, a pak si jdi za Sai Babou. Zmoudříš tím, že tam půjdeš? Tisíce tam chodí a co? O co chceš Sai Babu žádat? O nějaké materiální věci?“ Kdy budou tyto přání lidských bytostí uspokojeny? Materiálně je vše již naplněno. Co ještě vy lidé chcete? Království, paláce, všechno bylo! Co ještě chcete? To, co jsem přišla dát, co musíte získat, je velice důležité pro lidskou rasu. Bůh vás stvořil po velkém rozjímání. Odevšad jste si nahromadili v mozku tolik špíny, zahoďte to! Úplně zbytečné věci jsou tam nashromážděny. Naprosté haraburdí! To všechno z chrámu vyhoďte a zvelebte ten chrám. V každičkém srdci musí být zažehnuto světlo. Vyčistěte svůj domov, vyčistěte svoji rodinu, vyčistěte svoji společnost. O příbuzné máte velké starosti. Dost příbuzenstva! Musím pro ně něco udělat, moje tchýně přijela, musím jí něco dát, něco se musí udělat. Co vám dá vaše tchýně? Když za ní půjdete, dostanete botou. Tito (sahadžajogíni) jsou vaše jediné příbuzenstvo. Pochopte to! Kromě nich žádné jiné příbuzné nemáte. Sahadžajogín je příbuzný pouze sahadžajogína. Jejich řeč je totiž zcela odlišná, jejich chování je jiné, jejich způsoby jsou jiné. Musíte do toho dát svoji pránu (životní sílu). A lásku, musíte se podělit o svou lásku. Láska bude proudit skrze vaši pozornost, ale nejdříve svou pozornost napravte. Ulehčete jí. Pokud máte v pozornosti všechny ty světské věci, jak tam může proniknout Sahadža jóga, když to v ní neustále drnčí. Sledujte ji! Bůh čeká, aby vás tím vším mohl zahrnout. Jenže kde máte pozornost?! Každé dvě minuty pozornost utíká sem nebo tam! Jen dejte pozornost k Jeho chodidlům. On nechce vaše peníze ani nic jiného. To si nechte. Jen lidská hloupost považuje tyto věci za důležité. Co je na tom důležitého? Dejte důležitost své pozornosti. Pak do takové pozornosti vstoupí Bůh. Díky Jeho milosti vypadáte o deset, dvacet let mladší. Tělo se vám dalo do pořádku. Vaše myšlenky a emoce se vyčistily. Přišlo do vás kolektivní vědomí. Co teď? I teď se honíte za tím či oním. Všechno možné má pro vás větší hodnotu. V předchozích životech jste hromadili haraburdí, odešli jste s holýma rukama. A znovu shromažďujete! Zas to tu budete muset nechat. Žít povrchní život je pro sahadžajogína hodně, hodně nebezpečné. Tomu se říká zanedbaná povinnost. Stojí před námi veliké boje. Sami dobře víte, kolik bylo připraveno cest destrukce. Sahadža jóga ční jako lotos v bahně. Křehký, aromatický, voňavý, nádherný, a vy jste okvětní lístky tohoto lotosu. Každé bláto z vás ihned odpadne, jakmile si uvědomíte, že jste tím lotosem. Vy nejste bláto. Když upozorním na napadenou čakru, pochopte, že je to špína a odstraňte ji. Stal se z vás lotosový květ. Jste lotos, a když na lotos spadne nějaké bláto, on se ho zbaví, dokonce se na něm ani neudrží. Všichni budou muset vůči Sahadža józe procitnout, má-li loď Sahadža jógy přeplout na druhou stranu, neplýtvejte časem s těmito malichernými záležitostmi vaší rodiny a domova. Jak dlouho se ještě budete držet toho bahna pod vámi? Nikdo se za vás nepostaví. Mladík se musí oženit, dívka se musí vdát, může se stát nebo to nedopadne. Utratí se za to peníze. Získáte postavení. A Sahadža jóga? Na Sahadža jógu nemáme čas! Nejdůležitější je, že lidé žijící v Indii nemají moc peněz. Když se na to podíváte, jejich ekonomická situace není tak dobrá. Ale měli bychom vědět, že Indie je naplněná vibracemi, které vše kontrolují. Jakákoli jiná země by už dávno zkolabovala. Žijete jen díky podpoře těchto vibrací. Jak ohromná země to je! Narodili jste se v tak ohromné zemi. A vše znáte. Netuším, jak mluvit k Angličanům o Déví Mahátmjanu, nikdy ho nečetli, neví, co znamená Déví, co znamená Maa (Matka). Jsou to špinaví lidé, neví, co znamená Maa (Matka). Jak jim vysvětlit, co znamená Matka? Chce se mi brečet. A vy jste tak zpovrchněli, že si sednete k meditaci, jako když se holíte. Jak se to uskuteční?! Moji bratři říkají: „Proč se od rána do večera nezastavíš?“ Jestli se ti to odrazí na zdraví, co nám řekne tvůj manžel? Jdeš spát ve 4, v 5 ráno a celý den tak tvrdě pracuješ. Proč to děláš? Co tím získáš? Tomu nerozumíme. Oni to nechápou a ani já to nechápu. Až se naše chápání sladí, teprve pak se bude moci nějaká práce uskutečnit. Můžu to vybojovat sama, ale jaký z toho budete mít prospěch vy? Být lhostejný, chovat se povrchně je jako být netečný sám k sobě, být neuctivý sám k sobě. Jako král, kterému bylo dáno všechno bohatství a on dál žije lhostejně. Usaďte se na trůn! A vládněte! Chystáte se zničit Sahadža jógu všemi těmi malichernostmi? Vyčistěte se zevnitř, vyčistěte své srdce, odhoďte svou prohnanost. Vyčistěte své srdce a pozorujte sama sebe: „Upevnil jsem svou nevinnost?“ Neděláte mi žádnou laskavost, děláte to pro sebe. O co jste žádali, hledali po celé věky, to je to, co teď dostáváte. Proč se u svého cíle chováte bláhově? Obyčejně se člověk neobrací zpět, když dojde na vrchol, ale viděla jsem mnoho. Nejprve se musíte upevnit. Stále opakuji: „Držte směr, držte se…“ Někdy si můžete začít říkat: „Co můžeme dělat? V naší zemi máme tak hrozné podmínky. Jsme takoví chudáci. Máme tolik starostí. Jak můžeme transformovat naši zemi? Mátadží se nás jen snaží podněcovat.“ Je dobře, že nemáte žádné peníze. Dala jsem realizaci tolika bohatým lidem. A kde jsou? Pár jich tu je, ale i ti jsou lakomí. Ani oni ale nejsou až tak bohatí ve srovnání s těmi milionáři a miliardáři, kteří dostali realizaci. Kde jsou? Je dobře, že nemáte peníze a s tím doprovázející starosti. Jen velice málo na vás ulpívá. Mít méně peněz je dobré. Znám tyhle bohaté lidi, vysoce postavené úředníky a ministry, oni se nedokážou radovat jako vy. Získali realizaci a pak zmizeli. Zajímají se jen o své peníze. Mnoho ministrů a vysoko postavených byrokratů získalo realizaci. Jak se k tomu postavili? Bůh nás chraň před jejich ješitností. Kdo je před Bohem sekretářka a kdo král? Řeč v Maráthi po dobu jedné minuty. Děti jsou o tolik lepší než vy, protože nejsou pošpiněny penězi. Jsou na tom lépe, protože nemají žádné pozice. Jsou mimo všechno tohle bláznění. Chtějí jen Mátadží. Včera přišla matka s dětmi, už pak chtěla jít, ony ale prosily, ať zůstanou. Nedostaly tu žádnou čokoládu, nic. Říkaly: „My chceme jen Mátadží, nechceme čokoládu ani jít do kina. Pojďme za Šrí Mátadží. Oni tomu rozumí daleko víc, než vy. Staňte se takovými, jako oni. Odhoďte minulost a jen buďte jako oni. Všichni jste se stali znovu dětmi. Tak krásné povahy. Všichni jste takoví byli, mé děti. Všichni jste byli takoví. Jak jste se mohli tolik zdeformovat? Mějte obavy ze svých deformací! Všímejte si krásy v ostatních. Zas odjedu. Když matka odjede, je povinností dětí starat se o dům. Až se vrátím, mělo by být vidět, že moje děti šířily Sahadža jógu. Jinak po návratu uvidím, že někdo má napadenou Ádžňu, druhý má napadené Nábhí, další zase Višudhi, někdo šel k tamtomu, druhý za jiným, někdo onemocněl, někomu je špatně, něčí manželka je v nemocnici a někdo je v blázinci. Jak je to možné? A neměli bychom se podceňovat, že jsme nebožáci. Jste všichni ohromní lidé. Takzvaní „důležití lidé“ jsou k ničemu, nemohou získat realizaci. Mluvte s vědomím své důležitosti. Mluvte otevřeně! Jedno slovo vyřčené o Sahadža józe přivolá samotnou Bohyni Sarasvatí, která se tam usadí; to vám říkám. Zkuste a uvidíte. Zažijte to! Jen začněte mluvit o Sahadža józe, Sarasvati vejde do vašeho hlasu. Začněte psát a Ona bude ve vašem textu. S čímkoli pomůžete, samotný Hanumán přede mnou čeká se sepjatýma rukama: „Matko, pověz, ke komu se mám postavit?“ Hanumán dělá všechnu vaši práci. Ať pro Matku děláte jakoukoli práci, ať máte jakékoli světské zaměstnání, cokoli, On to za vás udělá. Při práci pro Sahadža jógu samotných všech pět Čírandžív (věčných bytostí) stojí při vás. Všichni zaměřili své síly na vás a stojí v pozadí, ale co vidí? Stav toho, kdo má hrát, je špatný. Dívá se sem a tam. Jak bude tato hra odehrána? Nemůžeme být polovičatí. „Mátadží, nemohu si najít čas na meditaci.“ Co to znamená, nemám čas?! K čemu je čas? Kdo vám čas dal? Jestliže nemůžete vyšetřit čas pro sebe, Bůh vás chraň. Nemáte čas? Vstaňte ve 4 hodiny ráno. Viděli jste svoji Matku, kolik hodin spí? Vstaňte ve 4 ráno a sedněte si k meditaci. Řekněte své mysli: „Musím meditovat mezi 4 a 5!“ Odhoďte spánek. Přestaňte ponocovat, přestaňte mluvit se zbytečnými lidmi. Opusťte zbytečné asociace, nevšímejte si příbuzných, jsou to zbyteční lidé. Všichni s bhúty. Přišli jste, abyste marnili čas s takovými lidmi? Překvapí vás, že já bez Sahadža jógy netrávím ani vteřinku. Tisíce lidí chodí do kanceláře mého manžela. A během přivítání si musím potřást rukou se všemi těmito lidmi. Využívám příležitost dát jim realizaci a usmívám se, když vidím, že své probuzení získávají. Do kterékoliv země jedu, dávám tam realizaci. S kýmkoliv mluvím, dávám mu při hovoru realizaci. On mluví o světských záležitostech, ale já pracuji na jeho realizaci. Kdekoli mám příležitost, dávám realizaci. Ve stanici Victoria byl jeden průvodčí, byl to muslim. Ten den byla velice dlouhá fronta na lístky, tak jsem dávala realizace. Asi byl z Pakistánu, nevím. Ano, byl z Pakistánu. Stála jsem a dávala mu realizaci, i ostatním lidem okolo. Jakmile se na mě podíval, když mi předával jízdenku, dostal realizaci. Takže poté, co dal všem jízdenky, přišel se posadit do mého kupé. Seděla jsem tam sama. Potom se zeptal: „Kdo jste? Proč mne to k vám tolik táhne?“ Zeptala jsem se: „Kdo jste vy?“ Řekl, že se jmenuje Hussain. Vyzvala jsem ho: „Posaď se, Husssaine. Dej ruce takto.“ Zvolal: „Odkud jde ten chladný vánek?! Kdo jste?“ Řekla jsem: „Vnímej, rozpoznávej!“ Když jsem byla v Římě, před nějakým časem, hodně umělců tam sedělo a něco malovalo. Dala jsem realizaci jednomu z nich. Vstal, řekl něco druhému, pak přišel a sedl si k mým chodidlům. Chytil obě moje chodidla a začal hlasitě plakat: „Matko, kdy jsi přišla?“ Byla jsem v roli manželky vysokého úředníka a ostatní úředníci nás doprovázeli a červenali se, co že to dělá. On ale pokračoval: „Matko, já tě našel! Včera se mi o tobě zdálo, řekla jsi, že budeš mít bílé sárí a ty jsi v něm přišla!“ Ani na vteřinku nemůžu myslet na nic jiného než na Sahadža jógu. Vytěsnila jsem všechny mé minulé zrody. Všechny byly ohromné. Minulost i budoucnost, vše je zapomenuto. V tomto okamžiku pamatuji jen na Sahadža jógu. Nic jiného si nepamatuji. Stejným způsobem byste měli i vy. Každou vteřinu! Každý okamžik! Sahadža jóga! Kdekoliv sedíte, přímo tam. Nejprve si sundejte hodinky a zahoďte je! Odhoďte své otročení hodinkám. Buďte otroky Sahadža jógy. Sahadža jóga jsou vaše hodinky. Bezstarostně jste tam seděli ve 12:30 a klidně do 3 hodin ráno. Všichni jsme se těšili Sahadža jógou. Je Sahadža jóga otrokem času nebo je otrokem hodinek? Nejsme otroky žádných pravidel a předpisů. Vyskytujeme se jen v Sahadža józe. Budeme tu sedět, jak dlouho chceme, ať už sedíme, kde sedíme. Jsme otroky svých žaludků, že musíme jíst včas? Nejsme otroky ničeho. Vše se děje tak, jak má. Vše se stane. Nezabředávejte v ničem. Odhoďte svá předešlá zotročení. Nejdřív ale odhoďte své hodinky. Není zde žádný systém. V Sahadža józe nemůžete vytvořit systém, ona sama vytvoří potřebný systém a vy to nechte dít se. Jakýkoliv systém vytvoříte, selže. Netvořte žádnou disciplínu. Nechte její disciplínu pracovat ve vás. Ano, ti, kteří nemají realizaci, potřebují určitou disciplínu, vyžadujte ji. Ale ti, co mají realizaci, musí vytvořit disciplínu zevnitř. Tato disciplína se sama zevnitř prosadí. Každý sahadžajogín má vnitřní disciplínu. Ale jestli disciplinovaný není, nelze to odpustit. Nesahadžajogínovi ale musíte odpustit, ten neví, co je skutečná disciplína. Zná jen význam světské disciplíny „pendrekem“. Nechte disciplínu, aby se v sahadžajogínovi rozvinula zevnitř. Nechte ji probudit zevnitř. Všímejte si, kolik sahadžajogínské disciplíny následujete. zda se pohybujete současně s její disciplínou, v tandemu s jejími vlnami. Kdo vnutil disciplínu vlnám na moři? Sedíte tady a můžete říct, kdy bude u Londýna příliv a kdy bude odliv. Kdo vnutil disciplínu moři, že vy zkoušíte vnutit disciplínu ostatním? Naučte se ponořit do její disciplíny. Učte se růst díky jejím indikacím a jejímu mechanismu. Její nástroj funguje. Nic svého nevytvářejte. Řekněte si: „Upevním se v Sahadža józe! Věnuji jí všechen svůj čas!“ Pokud nosíte hodinky, pak pro Sahadža jógu. Když nastavujete budík, ať je pro Sahadža jógu. (Maráthi) Podívejte! V tomto věku, tohle je Sahadža jóga. (Maráthi 30 vteřin) Ani jeden lísteček na světě se nepohne bez její disciplíny. Rozpusťte se v její disciplíně. Sjednoťte se s její harmonií. Úplně se s ní zharmonizujte. Když stoupá, vzestoupíme, a když klesá, také klesáme. Když se zabýváme něčím svým, potom s ní nejsme ve spojení. Formujte sami sebe podle ní. To je možné jen díky Sahadža józe. Ničím jiným to nelze. Její práce nemůže být vykonána materiálnem či něčím světským. Je zde jediná cesta. Řekla jsem vám to již tisíckrát a říkám vám to ještě jednou znovu. Váš hrad, vaše pevnost je Nirvičárita (stav bez myšlenek). Vnímejte v Nirvičáritě (stavu bez myšlenek) a tam se vše dozvíte. Ať máte na práci cokoli, jen vejděte do Nirvičárity. Jakmile budete dělat svoji práci ve stavu Nirvičárity, zjistíte, jak vám vše půjde od ruky. Kdo viděl, jak rozkvétají květy? Kdo viděl zrání ovoce? Kdo viděl probíhat živoucí procesy tohoto světa? A přece se dějí. Vy se pohybujete ve stejném dynamismu, stejném živoucím organismu. Toto všechno přichází z Nirvičárity. Sedíte na místě, ze kterého rozkvétá celý svět. Zkuste si navyknout – být v Nirvičáritě. Zkoušejte být neustále bez myšlenek. Všechna práce tohoto světa se děje v ní a vaše práce také bude. Všechny nepodstatné věci se stanou. Vy však musíte kráčet po té vnitřní cestě. Nemá to žádné požadavky na věk, že jsme teď příliš staří. Nikdo není starý. Teprve jste se narodili, může to být dva, čtyři roky. Zatím jste všichni ještě malé děti. S věkem to nijak nesouvisí. Měli bychom zůstat v Nirvičáritě. To je vaše místo! To je vaše bohatství! To je vaše zdatnost, vaše síla! Taková je vaše podoba! To je vaše nádhera! To je váš život! „Nirvičár!“ Jakmile jste Nirvičár, tento vnější stroj se začne plně otáčet ve vašich rukách. Zůstaňte v Nirvičáritě! V ní neexistuje ani čas, ani směr, ani se vás nikdo nemůže dotknout. Budete mít živou představu o tom, jak život kvete, uzříte jeho krásu, jeho schopnosti, jeho majestátnost, uzříte to skutečné. Bedlivě pozorujte z toho místa, odkud vytéká proud života. Ale stát se pošetilým, stát se hloupým, jak se vám to všechno ukáže? Nebo když nemáte srdce, nejste milující, jste sobečtí, jste sebestřední, přemýšlíte jen o sobě, považujete se za důležitého, jak vám potom může ukázat cestu? Jste-li krutí, někoho trápíte… Kolik milosti a nádhery by mělo být v každém pohybu Sahadža jógy? A kolik zbožné úcty by mělo být při tom přítomno. Při zvedání Kundaliní, kolik duchovnosti by mělo být v těch rukou, když uctíváte něčí Kundaliní, něčí Matku. Kolik úcty bychom měli mít. A kolik pochopení. Ve všem, ve vašem chování, ve vašich slovech, v projevu, ve vašem smíchu, ve vaší péči, ve vašem pláči… Ve všem by měla být vidět velikost vašeho srdce. Tak veliké! Ta rozlehlost by měla být vidět, celá obloha by měla být ve vás vidět. Průzračnost vody by měla zářit z vašeho nitra. Váš obličej by měl zářit jako slunce a z nitra vanout chlad měsíce. Měli byste být všepronikající jako vzduch. Vaše prána (životní síla) pulsuje synchronně s pránami ostatních. Buďte si toho vědomi! Nehrajte si se svou pránou/životem. Přijměte s úctou, s úplnou oddaností a se skloněnou hlavou tento nový život, který do nás Božské vlévá. Přijměte to! Jeho lásku a jeho milosrdenství, přijměte to! Nemusíte se kvůli tomu vykoupat, ani si umývat ruce, nic takového. Potřebujete mít čisté srdce. Jen vyčistěte své srdce: „Ó Bože, vyčisti mé srdce, můj sebeklam i faleš!“ Vyčistěte si srdce, ať se v lotosu vašeho srdce ukáže On. Vyčistěte si srdce. Je naše srdce čisté? Koho se snažíte podvádět a klamat? Komu lžete? Všichni jste jedním. Má přednáška nikdy není jen pro jednoho. Vám všem říkám, že jste všichni součástí jednoho těla. Vy všichni jste v mém těle. Jste mojí projekcí. Hovořím zde sama k sobě. Ke komu jinému mám mluvit? Kdo je ten druhý? Když onemocníte, i já cítím stejnou bolest, jako bych onemocněla sama. Když máte radost, i já cítím radost, naplní mne ohromné štěstí. Když vy lidé nejste šťastní, ani já se z ničeho neraduji. Proto jsem kvůli vám vzhůru ve dne v noci. Cokoli zvládnete, co můžete udělat, věnujte tomu čas. Věnujte všechen čas. Náš ášrám se teď začne budovat. Kdokoliv má peníze, ať dá peníze. Jen dejte! Tolik utrácíte všude možně. K čemu bylo všechno dosavadní utrácení? Já vaše peníze nepotřebuji. Nepotřebuji nic. Za sebe nepotřebuji utrácet. Tento ášrám se staví pro vás. Staví se pro vaše bratry a sestry. Oni tam budou bydlet. Rodí se teď realizované děti. Bude pro ně potřeba škola a také lidé, kteří o ně budou pečovat. Přispějte na to penězi. Jak se to vybuduje bez peněz? I jediná ze srdce darovaná rupie má velkou hodnotu. Někteří příchozí nechtějí darovat jedinou rupii. I takoví lidé tu jsou. Přitom zde nejsou až takoví chudáci, kdyby ano, tak v pořádku. Ale ti, co odmítají vytáhnout i jednu rupii, mohou být skutečnými sahadžajogíny? Nemám slov, když slyším, že dělají potíže při darování jedné rupie, pěti rupií… Kdo má peníze, ať dá peníze. Budete muset dát tisíce rupií, sta tisíce rupií. Kdo vám dal tyto peníze? Já je nechci. Co mi můžete dát? Ale dejte alespoň pro sebe. Dejte je pro své vlastní dobro. Zítra to budete vy, kdo bude chtít bydlet v ášrámech se svou rodinou. Není potřeba žít na milodarech. Žijte jako král. Tak jako já nejím nic zadarmo, ani vy byste neměli jíst nic zadarmo. Přispějte, čímkoli můžete. Kdo má čas, ať věnuje svůj čas. Kdo něco umí, ať pomáhá tím. Kdo umí dávat realizaci, ať ji dává. Kdo umí odstranit bhúty (mrtvé duše), ať je odstraňuje. Přispějte do Sahadža jógy! Budete to muset udělat. Bez toho vám ego nemůže zemřít, vaše superego neuteče, nepracujete-li pro Sahadža jógu, vrátí se a znovu vás lapí. „Matko, mám napadenou hlavu. Matko, má dcera utekla. Mátadží, toto se stalo mému otci.“ Stane se. Já nic nedělám. Ganové za to také nemohou. To bhúti se chytí vašich slabostí. Mě chytit nedokážou. Proč mě nechytí? „Co jsem dostal od Mátadží? Jemu dala tolik.“ Dostal, cokoli měl dostat! Vy jste nedostali o nic méně. Co jste však dostali vy, to nedoceníte. Spokojenost by měla vycházet z nitra. Zachyťte se té vnitřní spokojenosti. Ukotvěte se v té spokojenosti! Jak vám to mám vysvětlit? Máte v sobě počítačový program s tlačítky. Stiskněte tlačítko (prst) spokojenosti a ona se probudí. Stiskněte další (prst), vaše nevinnost se probudí. Stiskněte další, pravda se probudí. Všechno je ve vás. Pouhým stiskem prstů můžete nastavit celý program. Takhle to dělává Mátadží. Ale nejprve tam musí být alespoň nějaká nevinnost. Trocha spokojenosti je potřeba. Jinak když se prst stiskne, co vyjde ven? Vakuum? Když uvnitř nic není? Ti, kteří v sobě zaseli spokojenost, jen ti ji mohou dosáhnout. A teď už jsou upevněni ve spokojenosti. Zaseli dharmu, teď se upevnili ve svých ctnostech. Ctnosti jste si shromažďovali životními zkouškami po mnoho životů, teď je máte na dosah. Takto je všechny probuďte, nastavte si spokojenost na maximum! Spokojenost! Dejte se na nevinnost! Na dharmu! Na pravdu! Zkrásněte! Buďte milující! Na všechno máte tlačítko. „Ale jak? Jak se to dělá?“ V Sahadža józe se to vše stane. V Sahadža józe netřeba slova „JAK“. Probouzejte. Ať v sobě toužíte rozvinout cokoli, vše je ve vás. Chcete spokojenost, nastavte si spokojenost. Můžete v sobě rozvinout a uchovat cokoli. Stiskněte tlačítko a cokoliv chcete, dostanete jedno po druhém. Stroj. Váš stroj se projeví. Nevím, jak vás přimět, abyste to nashromážděné zabudovali do svého nitra. Zužitkujte, čeho jste nabyli! Použijte své výdělky! Dobrá. Ano. Pojďme nyní meditovat.