Velikonoční púdža: Musíte odpustit, 23/03/2008, (nekontrolováno), Nagpur, Indie

Dokázalo vás na púdžu přijet tolik. Netuším, jak se vám podařilo přijet. Ale dnešek je pro nás všechny velmi důležitý, vždyť vy víte, jak Kristus zemřel. Byl ukřižován. Byl přibit na kříž a zavrhli Ho. Ale krásně se vyjádřil o vás, lidech, požádal Boha o odpuštění. My se z Jeho života musíme naučit způsobu, jakým dokázal všem odpustit. I my musíme lidem odpustit. Lidé se domnívají, že odpustit je velmi obtížné. Když jsou rozzlobeni, tak jsou rozzlobeni a nedokážou odpustit. Pak už ale nejste sahadžajogíni. Sahadžajogín musí odpouštět. To je velmi důležité, protože odpuštění je síla, kterou vám udělil Kristus. Lidské bytosti dělají chyby. Je to součást jejich života. V daný okamžik tedy, jako sahadžajogíni, musíte mít vždy na paměti, že musíte odpouštět. To je mnohem důležitější, než se rozzlobit. Odpustit lidem, že podle vás, nebo podle Boha, dělají něco špatně. Musíte odpustit. A budete překvapeni, že odpuštění je tak ohromná kvalita, která přináší uspokojení. Když umíte lidem odpouštět, stanete se nesmírně čistými, protože ta špína, ta zloba, usazená uvnitř nás, zmizí. Odpuštění je tedy největším požehnáním, kterého se lidem dostalo. Dokonce i Kristus řekl to samé: „Odpusť jim, protože nevědí, co činí.“ Takže když toto prohlásil Kristus, tak co potom vy? Jsme obyčejní lidé a kvůli našim chybám se na nás mohou jiní zlobit a být kvůli vám rozrušeni. Ale pro vás je nejlepší odpustit. Odpusťte všechno, co se stalo, i když se to stát nemělo. Největší Kristovou kvalitou je, že uměl odpouštět. Odpustil lidem, kteří se dopustili hrozných chyb. Neustále jim odpouštěl, protože je miloval. Taktéž i my bychom měli odpouštět. Dnes je k tomu speciální příležitost, zvláštní den odpuštění. Proto jsem žádala, i když jste si mysleli, že je už dost pozdě, abychom se setkali. Nechtěla jsem totiž promeškat tento čas. Odpuštění přichází od lidí, kteří jsou velkorysí, kteří jsou dobrosrdeční. Vy, každý dělá chyby. I my se tedy můžeme dopustit chyby. To také znamená, že máme právo odpustit a že máme srdce odpustit. Pokud ho nemáte, pak nejste sahadžajogíni. Musíme se naučit odpouštět bez jakýchkoli výhrad. Dnes je velice významný den, protože Kristus právě tohle udělal. Byl jedním z nejmocnějších Božstev, nebo můžeme říct Bohů. Ten nejmocnější. Mohl udělat cokoli. Mohl je všechny potrestat za jejich špatnosti. Co ale řekl? Řekl: „Odpouštím.“ A požádal i Boha, aby odpustil. Ať už jsou tedy vaše síly jakékoli, ať už jste v životě dosáhli čehokoli, ať už zastáváte jakoukoli pozici, musíte se naučit odpouštět. Jinak jste se Kristu nijak nepřiblížili. Musíte se naučit odpouštět. Umět odpouštět je nesmírná kvalita. Neustále odpouštět. Proto jsem se tedy dnes s vámi všemi chtěla sejít. Povedlo se, že? Chtěla jsem se s vámi sejít a říct vám, že dnes je den odpuštění. To neznamená, že se máte posadit a přemýšlet o tom, kolika lidem musíte odpustit. To by bylo absurdní. Ale o něčem, co vám užírá mysl, o čem si myslíte, že vás sužuje, nebo to, co vám způsobilo problémy… jen si u toho vzpomeňte na to, že ani netušíte, kolik máte vlastně sil. Vy ale neodpustíte, přestože máte všechny tyto síly? Největší silou, kterou máte, je síla odpuštění. A dnes je den odpuštění. Odpuštění lidem, o kterých se domníváte, že vám ublížili, nebo se k vám nechovali hezky. Prosím, zkuste si uvědomit, nakolik se stále hněváte. Jednoduše jim odpusťte. Tím je potrestáte. Když jim ze srdce odpustíte, tím je potrestáte. Vrátíte jim, co si přáli, co si zaslouží. Odpustit tedy není nijak obtížné, ale lidé mají za to, že odpustit je těžké, protože si o sobě chovají určité vysoké mínění. A pak si myslí, jak by oni mohli odpustit. Nevím, co vás rozrušuje. Dokáže vás rozrušit cokoli. Jste přece realizované duše, získali jste druhé narození a jste výjimeční lidé, měli byste tedy mít výjimečné kvality. A mimořádnou kvalitou je odpouštět. Odpouštět. Nepřipomínejte si stále věci, kvůli kterým byste se měli zlobit nebo být rozrušeni. Jen mějte na paměti, co je potřeba odpustit. Jednoduše odpusťte. Proč? Je to praktická věc. Ta nejpraktičtější. Když mne například někdo uhodí, dobrá. Když mě uhodí, co bych měla dělat? Měla bych ho také uhodit? Měla bych se ho zeptat: „Proč jsi mě uhodil?“ Ne. Nebo bych si měla myslet, že je to hlupák, když něco takového udělal? Ani to nepomůže. Naopak, když byste dokázali odpustit… Odpusťte člověku, který udělal něco špatného. Pro vás je velmi důležité, abyste odpustili. Pak vás to nijak nezasáhne. Jakmile odpustíte, už to nijak nezasáhne vás, vaši dobrotu, vaši spravedlnost. Ale vidím, že pro lidské bytosti je obtížné odpustit. Většinou. Většinou. Vy jste ale všichni realizované duše, nejste jen lidské bytosti. Proto vás žádám, abyste pamatovali na to, že máte sílu odpustit, odpustit každému, kdo vám ubližuje, kdo vás trápí, kdo vám dělá problémy. Kam až může zajít? Mějte neustále na paměti jen odpuštění a překvapí vás, že se změní. On se změní. A vy budete mít také ze sebe radost. Pro lidi je tohle těžké pochopit. Jen to ale zkuste. Vyzkoušejte to, co říkám. Když vám někdo ublíží, tak mu odpusťte a sledujte, co se bude dít. Co se odehraje v tom člověku, ale i ve vás. Co se stane? Když ale chcete nést břímě hněvu a hlouposti, nebo čehokoli, tak se zbytečně přetěžujete nesmyslnostmi. Neměli bychom mrhat svou energií rozjímáním nad tím, co je špatně, co vám kdo udělal a co jste mu měli udělat vy. To bychom neměli dělat. Prostě ho nechte být. Vy jen odpusťte, řekněte si: „Odpouštím.“ Podívejte se na Krista. Taková mocná osobnost. Takový mocný Bůh! A když byl ukřižován, tak pro ně žádal o odpuštění. Proč to udělal? Protože v tom je ta síla. Říct: „Odpouštím“, je velmi mocné. Tím svou sílu neztrácíte. Ba právě naopak, vaše síla vzroste. Vaše osobnost vzroste. Jen odpusťte. Tak je to jednoduché. Říct: „Odpouštím.“ Jen takto. Tak to dělám já, protože lidé mají svoje vrtochy a dělají, co se jim zlíbí, ale já se na ně kvůli tomu nezlobím. Ani mě to nijak nerozrušuje, ani mě to neznepokojuje. Prostě řeknu: „Odpouštím.“ To je celé. Překvapilo by vás, jak mi to vnitřně pomáhá, je to skutečně užitečné. Je to tak ohromná kvalita, a té náleží tento den. Kristus na kříži řekl: „Ó Bože, odpusť jim, protože oni nevědí, co činí.“ Řekl to na kříži, když umíral. I my se musíme naučit odpouštět. Odpouštíme kvůli sobě, ne kvůli ostatním. Pomáhá to nám. Když odpustíme, tak to velmi pomůže našemu nitru. Toto je poselství nejen pro dnešní den, ale provždy. Provždy. Vždy, když se na někoho rozzlobíte, jen řekněte: „Odpouštím mu.“ Když vás někdo zraňuje, trápí vás, dělá vám problémy, jak to vyřešíte? Jen odpusťte. Odpusťte. To je jediný způsob. Dnešek je pro nás velmi důležitý. A já jsem velmi šťastná, že jsme na tak krásném místě a mohu k vám promluvit. Děkuji vám.