Sahasrára púdža: Niránanda, 05/05/1985, Laxenburg, Vídeň, Rakousko

Dnes, na tomto krásném místě, které vytvořila rakouská královna, jsme se sešli, abychom vykonali púdžu k Sahasráře. Až když vstoupíme do království Sahasráry, teprve tehdy máme právo provádět Sahasrára púdžu. Předtím o Sahasráře nikdo nemluvil, nikdo k Sahasráře žádnou púdžu nedělal. Toto je vaše výsada, že jste v říši Sahasráry a můžete tedy dělat tuto púdžu. Vykonat ji. Je to vaše právo, jste k tomu vybráni. Je to pro vás výsadní pozice, moci vstoupit do Sahasráry Viráty, přebývat v jeho mozku jako buňky Sahasráry. Podívejme se, jaké mají buňky Sahasráry kvality. Jsou to speciálně vytvořené buňky působením Svadhištány. Když projdou všemi čakrami a dorazí až do Sahasráry, jsou vybaveny tak, aby zvládly činnosti mozku, aniž by se zaplétaly s jinými prvky v těle. Stejně tak se ani sahadžajogíni nemají zaplétat s ostatními buňkami – lidskými bytostmi těla tohoto Vesmíru. První věc, která se stane sahadžajogínovi na úrovni Sahasráry, je, že bude „nade vším“ – atít. Takže mnoho věcí přesáhne. Stane se kálatít – dostane se nad čas. Čas je jeho otrokem. Když musíte někam jet, najednou zjistíte, že se všechno děje právě v tu dobu, kdy to dokážete dělat. Kdybyste, řekněme, chtěli stihnout vlak a přišli na nádraží pozdě, zjistíte, že vlak má kvůli vám zpoždění. Věci probíhají tak, že máte pocit, že všechny pracují pro vaši naprostou spokojenost. Takže se dostanete nad čas – kálatít. Pak překročíte dharmu – budete dharmatít. To znamená, že dharma se stane součástí vaší bytosti. Nikdo vám nemusí říkat: „Nedělej to či ono.“ Prostě to nebudete dělat. A cokoli je potřeba udělat, to uděláte. Pak se dostanete nad všechny tyto dharmy, což jsou lidské dharmy. Lidskou dharmou (vnitřní nastavení) je, že pozornost je přitahována chtíčem, chamtivostí… po něčem, kdy svou pozornost nedokážete odvrátit. Ale teď se pozornost stává dharmatít, což znamená, že pozornost ztrácí svou dharmu. Dharmy pozornosti jsou takové, že abychom je ovládli, musíme je nahradit dharmami, které vyučovali Proroci. Protože přicházíme z nejnižší úrovně. Ty nízké dharmy máme v sobě a projevují se. A když na nás útočí, potom musíme mít nějaká opatření, abychom je dokázali ovládnout. Vybudujeme si tedy naše dharmy, naše pravidla a předpisy, a zvládáme je – ty dharmy, které k nám přišly z nižších podmíněností. V tom tkví velikost lidských bytostí, že si vytvořily své vlastní dharmy, vystavěné na vrcholu nižších dharem. Například uhlík má, řekněme, čtyři valenční vazby. Musí být čtyřvalenční. Koná podle čtyřvalenčních vazeb. Nemůže jich vytvořit šest. Ale lidské bytosti si mohou utvářet tyto valenční vazby, které představují lidskou dharmu – manamdharmu. Když však vystoupáte do Sahasráry, pozornost ztrácí tuto kvalitu. To znamená, že už nepotřebujete, není potřeba, abyste si nastavovali dharmy a nějaké zákazy. Nemusíte se ukázňovat, protože budete sami o sobě ukáznění. To je první známka člověka, který patří k čistému – nirmal náboženství, že je ryzí. Pozornost není ničím přitahována ani není pod útokem, je tak čistá. Stejně jako u lotosového listu, na kterém se neudrží voda. Takže se stanete kálatít, stanete se dharmatít, stanete se gunatít. To znamená, že trojí nastavení, do kterého jste se narodili, levé, pravé a střední – dostanete se nad ně. Levé je to, kterým si tvoříte emoční připoutanost své pozornosti. Druhé představuje fyzické a mentální připoutanosti a třetí – připoutanost k dharmě. Připoutanost k tomu být poctivý – dharmický a činit ostatní poctivými, k ukázňování ostatních a ukázňování sebe sama. To je Satvika, kde se člověk snaží ovládat všechny nepřátele Ducha v podobě chtíče, hněvu, pýchy, marnivosti, připoutanosti a chamtivosti. Všechna tato nucená omezování pozornosti se ztratí a vy se stanete svobodnou osobou plnou moudrosti. Sama vaše pozornost se stane dharmickou, takže ztrácíte všechny své guny a stanete se satguni, tedy ctnostnými. Ale ne disciplínou, nýbrž spontánně. Spontánně se stanete dharmickými. Někdy vás tito lidé překvapí. Jako když Kristus vzal do ruky bič a zbičoval lidi, kteří prodávali zboží v přítomnosti Boha. Tím se myslí – před chrámem. Podle zákonů bychom neměli projevovat zlost. Tento hněv je však projevem stavu gunatít. A takový hněv je spontánním projevem, který se nemá analyzovat. Musel nastat. Hněv Déví vůči rákšasům, zabíjení rákšasů, Krišnovy samháry – zabíjení. Krišna řekl Ardžunovi: „Musíš všechny tyto lidi zabít, beztak už jsou všichni mrtví.“ Tím je vysvětleno vše, protože jdete nad to. Je to stav atít – nad vyvstáváním podmíněností. Jen ten, kdo to ovládl, je nad tím. Ten, kdo je vtažen do situace, ji nemůže ovládnout. Pokud chcete vytáhnout loď, musíte být na břehu. Jen ten, kdo se dostal nad to, to dokáže. Takže jdete nad to – což je stav atít. Ale co se týče znalosti o někom takovém… Nemůžete přemýšlet, protože takový člověk je nad myšlením. Nelze ho popsat, protože takového člověka nelze popsat. Nedokážete říci, proč Sókratés souhlasil s tím, že vypije jed. Proč Kristus souhlasil s tím, že bude ukřižován. Je to nad lidské chápání. Tak se chováte – nad lidské chápání. A nedostanete na to žádný certifikát od lidských bytostí. Váš certifikát pochází od Boha všemohoucího, a ne od těch lidských bytostí, které jsou na nižší úrovni. Bylo by to, jako kdyby pes psal o lidských bytostech. Takže dosáhnete stavu, který lze popsat (sanskrtskou) předponou ‚a´, což znamená ‚bez´, ‚bez´. Takový člověk je bez myšlenek, nepřemýšlí. Takový člověk je bez chamtivosti. Takový člověk je bez chtíče – je oproštěn. O takovém člověku se říká, že je ašéša, z něhož nezbylo vůbec nic. Například když chcete vytvořit vakuum – stále vytváříte vakuum, ale ať dosáhnete jakéhokoli bodu, vakuum nebude úplné, protože neustále dosahuje bodu, kde zjistíte, že nějaká část tam musí zůstat. Nemůžete vytvořit naprosté vakuum. Takový člověk má však úplné vakuum; vakuum všech negativních, agresivních vlastností – ty už neexistují, je úplné. Takový člověk je věčné bytí. Nikdo ho nemůže zabít, nikdo mu nemůže uškodit, nikdo mu nemůže ublížit. Hněv kohokoli nebo úcta kohokoli se takového člověka nedotknou. Nerozhodí ho urážky ani pochvaly. Nerozplývá se, když ho chválí, protože už nemá schopnost užívat si pohnutek ega. Takže třetí stav, kterého dosáhne, je, že dostane požehnání slova „nihi“. Nihi. Nihi je první část mého jména, ale v sanskrtu, když ho spojíte se slovem „mala“, pak se z toho stane „Nirmala“. Ale to slovo je „nihi“. „Ni“ které se trochu zachvěje. „Nih. “ Což znamená čistý, ryzí. Nebo když se k tomu přidá „i“. Ale první nihi znamená bez, zbavený (něčeho). A „nira“ znamená čistý (ryzí). Jako když říkáte Niránanda, Nirátmá – čisté átma, čistá radost. Kévalam – pouze. Není nic než radost. Ale toto slovo nira nebo nihi se používá ve dvou podobách, jak jsem vám řekla. Jedna pro vyjádření „bez“ nebo „zbaven“ a další forma znamená pouze tím, absolutní, absolutno. Zde se tedy radost stává Niránandou – absolutní radostí, ničím jiným než radostí. Je to úplná svoboda. Jsou různé druhy radosti, jak jsem vám řekla dříve, máte Svánandu – radost Ducha. Pak máte Brahmánandu – radost z blahobytu. Máte Lílánandu, Krišnánandu, kde máte radost ze hry. Ale když dosáhnete stavu Sahasráry, je to Niránanda, což je naprostá, absolutní radost. I mé jméno je Nira, znamená „absolutní“. Takže když tuto předponu dáte před cokoli jiného, stane se absolutním. Tak se stanete absolutnem. A když jste v tomto stavu absolutna, pak tam není místo pro nic jiného než pro vás samého. Podívejme se, co znamená absolutní. To znamená, že není relativní. Nemá žádné proměnné kvality. Absolutno nelze s ničím srovnávat, je Atulaniya. Nelze ho srovnávat. Nelze ho k ničemu přirovnat, je absolutní. Nelze ho pochopit, protože ho nemůžete přirovnat k ničemu, skrze co bychom mohli pochopit. Je absolutní. Ať se ho pokusíte poznat jakýmkoli způsobem, od absolutna se vzdalujete. Jakkoli se pokusíte analyzovat absolutno, jste mimo ně. Takže to je to, čeho v Sahasráře dosáhnete – Niránanda. V různých fázích Sahadža jógy jsme museli začít od Šaríránandy, což znamená radost těla, Manasánanda – radost z manas, to je psychika. Pak můžete mít Ahamkaránandu, kde musíte mít uspokojení ega. Ale nyní v nás musí být ustanoven stav Niránanda. Co třeba záležitost strachu? Jak byste ho dokázali vysvětlit? Nemůžete o něm nic říct, protože k čemu ho přirovnáte? Nemohu říct: „Vypadá tak a tak.“ Neexistují žádná slova pro popis absolutna. Pouze vyvráceními: „Tohle ne, tohle ne…“ pak zbyde jen absolutno. Tak dosáhnete stavu absolutna. A to je stav, ve kterém je nastoleno dokonalé spojení. A při takovém spojení nemáte nikoho jiného než absolutno v sobě samém. A kvůli tomu jste zde na Sahasrára púdže. To je úroveň, na kterou byste měli cílit. Do té byste měli vzestoupit. Měli bychom ji v sobě nastolit. Nemusíme jezdit do Himálají, nemusíme dělat nic drastického. I když zůstanete v tomto světě, musíte se stát Absolutnem, jen jím – kévalam. Není pro to žádné „jak“, prostě se tím stanete. Stanete se tím, jako když se z květu stane plod. To vše je zabudováno ve vás. Nechte to pracovat. Stanete se tím jedině, když se odevzdáte. Odevzdejte se a budete překvapeni, budete ve stavu, kdy se budete těšit svou absolutností. Je to absolutní láska, je to absolutní milosrdenství, je to absolutní moc. Slova ustanou. Popisování ustane. Prostě se stanete absolutnem. A vnímáte svou absolutnost prostřednictvím sjednocení s touto jednotou. Když s vámi nikdo není, nestaráte se. Tam nepotřebujete žádnou společnost. Jste sami a užíváte si absolutno. Jedině tam se můžete těšit i absolutnem ostatních, a to v té nejlepší podobě, aniž byste viděli něco jiného než absolutno. Bůh vám žehnej!