Vánoční púdža, 25/12/1990, Ganapatipule, Indie

Dnes máme významnou příležitost oslavit narození Krista. Narodil se ve žlabu. Všechny tyto věci byly předem naplánované, i to, že se má narodit ve žlabu za těžkých podmínek, aby se ukázalo, že ať už se narodíte do chudoby, nebo bohatství, ať už se narodíte do nesnází nebo problémů, pokud v sobě máte Božskost, ona září sama o sobě. Jelikož křesťanství nabralo velmi špatný, vychýlený kurz, nikdy nebyli schopni pochopit Kristův význam. Pro ně je neposkvrněné početí něco zcela nemožného. Většina lidí si myslí, že je to mytický příběh. Ale v Indii věříme, že Gaurí stvořila Šrí Ganéšu ze svých vlastních vibrací a že se stal Božstvem Múládháry. Tak to přijímáme. Ne však na Západě. Oni takovou věc nikdy nepřijmou, protože jejich mentálno je přespříliš vyvinuté a ovládá je. Jejich historie možná není tak prastará jako Indů, aby chápali, že Bůh je nade vším. I jejich pojetí Boha je dosti mentální. Navíc to, jak se křesťanství projevovalo, jim neposkytlo žádné řádné vedení. Naopak, o tom co nedokázali vysvětlit, řekli: „Je to záhada.“ Pro Indy je ale zcela prosté přijmout, že Bůh může cokoli. Koneckonců je to Bůh! On je Bůh všemohoucí. A kvůli tomuto mentálnímu přístupu, který je o mnoho nižší než vědění vašeho Ducha, toto obyčejné, běžné, všední, povrchní smýšlení nikdy člověku nedovolí připustit velikost Boha. Měla jsem babičku, byla to teta mého otce. Kdysi nám vyprávěla příběh o člověku, který se měl setkat s Bohem. Samozřejmě, v Indii to všichni chápali. Neptali by se: „Jak by se mohl setkat s Bohem?“, prostě to tak brali. „Chápu, má se setkat s Bohem.“ Takže když šel k Bohu, potkal cestou muže, pohodlně sedícího u cesty, zpívajícího písně, písně o Bohu. Kromě toho nedělal nic. A řekl: „Ó, ty jdeš na setkání s Bohem?“ „Ano, mám se s ním setkat. Mám mu něco vzkázat?“ „Ano, řekni mu, že jsem v pořádku, ale měl by se mi postarat o jídlo, už mi dochází.“ Muž řekl: „Opravdu? Tohle chceš, abych mu vyřídil?“ „Ano, tohle mu prosím řekni. On se o to samozřejmě postará, ale stejně mu to, prosím, řekni.“ A tak pokračoval v cestě a potkal dalšího muže, který stál na hlavě, po křesťansku bych mohla říct, že chodil každý den do kostela, hezky oblečený a každý den zpíval chvalozpěvy, každý den poslouchal kázání faráře a tak dále. A po indickém způsobu můžeme říct, že každý den chodil do chrámu, stál na hlavě, dělal spoustu jógových asán a podobně. Ten řekl: „Prosím zeptej se Boha… víš, zkusil jsem už všechno. Kdy se se mnou tedy setká? Rád bych Ho viděl. Rád bych od něj dostal požehnání.“ „Dobrá.“ A tak šel za Bohem, a ať už tam měl udělat cokoli, dokončil to, a pak se ho Bůh zeptal: „Je něco, co bys Mi měl říct?“ Odpověděl: „Mnoho ne, ale cestou jsem potkal jednoho muže a on mi řekl: „Dělám všechno možné, zkusil jsem všechno. Kdy se tedy se mnou Bůh setká? Stojím na hlavě a dělám jógové asány, všechno možné a chodím do kostela a do mešity, modlím se různé modlitby… Kdy za mnou tedy Bůh přijde?“ Bůh odpověděl: „Řekni mu, že to musí dělat ještě o trochu víc. Rozuměj, není to jednoduché. Až přijde Sahadža jóga, tak se uvidíme.“ Muž pokračoval: „Na cestě byl ještě druhý muž. Radoval se zpěvem písní, a když mě uviděl, řekl mi: ,Dochází mi jídlo, požádej Boha, aby se o to postaral.´“ „Opravdu?! Dochází mu jídlo?“ Bůh okamžitě odvětil. „Co děláte, proč se o něj nejdete postarat? Dochází mu jídlo!“ „Ne,ne, Pane Bože, už včera o to bylo postaráno.“ Řekl: „Dobrá, dobrá, v pořádku.“ Muž ale nechápal, proč člověku, který se tak snaží, Bůh říká, že musí počkat, zatím co ten druhý jen zpívá písně o Bohu a tak. Čím udělal na Boha takový dojem, když nedělá nic pro to, aby Boha hledal? Bůh si všiml, že muž je v jakési iluzi, a tak mu řekl: „Dobrá, jdi a řekni jim jednu věc. Oběma to samé. Řekni: ,Když jsem přišel k Bohu, viděl jsem, že protáhl velblouda uchem jehly.´“ Muž se zeptal: „Opravdu jim mám říct tohle?“ „Ano, ano, řekni jim to a všimni si jejich reakce.“ Tak sešel dolů. Potkal prvního muže a ten se ptal: „Co Bůh říkal?“ Odpověděl: „Počkej, až přijde Sahadža jóga, pak se s tebou setkám. Do té doby pokračuj v tom, co děláš.“ „Ó Bože, kdy ta Sahadža jóga přijde?“ Pak řekl: „Jednou se však se mnou setká. Tak doufám, že ta Sahadža jóga přijde brzy.“ Byl docela zklamaný. A pak se zeptal: „Co jsi viděl na setkání s Bohem?“ Odpověděl mu: „Viděl jsem, jak Bůh protáhl velblouda uchem jehly.“ Muž: „Cože? Jak je to možné? To je nemožné!“ Šel na to mentálně – „Jak je to možné, aby velbloud prošel uchem jehly, to není možné, velbloud je tak velký a tak malá věc. Jak by mohl projít? Ne, ne, ne, to si vymýšlíš. Byl jsi u Boha, tak se teď předvádíš. To je celé. Vůbec tomu nesmyslu nevěřím. Říkáš mi tu lži, nesnaž se mě obalamutit.“ Pokračoval tedy k druhému muži, který na ulici v pohodě jedl. „Jak se máš?“ „Vím, že se Bůh o mě postaral, ještě než jsi tam došel. Vše je pořádku. Vím přece, že se o mě neustále stará. Co jsi viděl, když jsi tam přišel?“ Řekl: „Viděl jsem Boha všemohoucího, jak protáhl velblouda uchem jehly. Úžasná podívaná.“ Muž: „Co je na tom úžasného? On je Bůh, víš o tom, že je to Bůh? Víš, že je Bůh?! Bůh může dělat cokoli. Může udělat cokoli!“ A tak pochopil. Když pochopíte, že Bůh je všemohoucí… Všemohoucí neznamená, že přesune Himaláje do Maháráštry. Tohle to neznamená. Ale znamená to, že je všemocný. Znamená to, že může dělat tak jemné a subtilní věci, takové věci, jaké náš mozek, jeho rozumová část, nemůže pochopit. Přesahuje to schopnosti lidského mozku. Takový je Bůh. To On stvořil lidské bytosti. Musí být tedy na vyšší úrovni, když nás tvoří. Když hrnčíř vyrábí hrnec, musí být na vyšší úrovni, než je hrnec. Hrnec nedokáže vytvořit Boha – hrnčíře. Když tedy hrnčíř vyrobil hrnec, znamená to, že ten hrnec, který jím byl vytvořen, musí být tím, co vytvořil. Takže tvůrce musí být mnohem mocnější než ten hrnec. Ale toto je nepochopitelné, nebo můžeme říct nad schopnosti lidského chápání, to, kým musí Bůh být, když vytvořil tento úžasný počítač. Všechno považujete za samozřejmé. Sami neumíte vytvořit ani zrnko hlíny. Neumíte nic vytvořit, člověk neumí tvořit. Dobrá, když máte kámen, umíte ho postavit. Pokud máte hlínu, umíte z ní postavit dům. Všechno mrtvé vytvořené z mrtvého. Umíte však vytvořit svíčku, která spaluje negativity? Viděli jste to na vlastní oči, že svíčka před mou fotografií spaluje badhy. Dokážete to? Nemáte žádnou představu o celistvosti a složité práci jemného soukolí a taktéž velmi dynamického a výbušného soukolí. Jak to funguje? Jak lze stvořit lidskou bytost, tento vesmír, tyto krásné květiny, stromy a všechno? Podívejte se na hvězdy. Podívejte, kolik jich je. Z tolika hvězd zvolil Matku Zemi, aby stvořil lidi. Jak to udělal? Když chce seslat svého vlastního Syna, může to udělat takovým způsobem, jakým chce. Zpochybňování dokonce i tohoto ukazuje na mentální mysl, která je plně v bahně. Dokážete to přijmout jen tehdy, když existují světci, skuteční světci, kteří vám řeknou, že takto Gaurí zrodila Šrí Ganéšu. Když to vstřebáte s vírou, s příchodem do Sahadža jógy začnete spatřovat zázraky. Pak začnete chápat, že se dějí zázraky, a to, že pokud se má nějaký zázrak stát, tak se každopádně stane. Nic neděláme, už je vše hotové. A nepochybujte o tom. Jakmile začnete pochybovat, zase se z vás stane ta stejná lidská bytost, která je ponořená v bahně. Vždy říkám, že jste jako právě otevřené lotosy. Nelétáte ve vzduchu. Kořeny máte tam dole. Teď jste však lotosy a na vrcholcích lotosů se rodí Mahálakšmí princip. Mahálakšmí princip je to, co přišlo na tuto zemi jako Sítadží, jako Rádha a také jako Marie, jako Matka Marie. Říká se, že Mahálakšmí se zrodila z moře. Jaký je význam slova Marie? Víte, Marie znamená „moře“. Zrodila se z moře. Jestliže byla samotnou Mahálakšmí, mohla stvořit dítě. Proč by ne? Mohla by cokoli. Musíte se tedy dostat nad tyto věci. Křesťané se musí dostat nad křesťanství a musí pochopit, jak velkolepá událost to byla, že Kristus přišel na tuto Zemi; ten, jenž byl Inkarnací Ganéšova principu. To, že se z Ganéši stal Mahávišnuem, je ohromná událost, musíte se tomu pokusit porozumět. Ganéša je synem Šivy. Šrí Ganéša je ten, kdo byl stvořen jako první, před vším ostatním, před atmosférou, před čímkoli. Protože On je Ómkára. Ómkára je první oddělení se Ádi Šakti od Šivy. Takže ten zvuk, „Tan-Kar“, jak ho nazývají, je původem Ómkáry. A On je ten, který je ztělesněním Ómkáry. Takže tím zvukem je Šrí Ganéša. Jeho síla byla stvořena jako první, jako nejdůležitější, proto, aby byla stvořena svatost (pavitrata). Když byla stvořena svatost, tato „pavitrata“, pak všechno další bylo stvořeno v moři této svatosti. Znovu se pak inkarnoval jako Kristus, tehdy jako Mahávišnu. Ne jako syn Šivy, ale jako Mahávišnu. A kdo je Višnu? Je to strýc Šrí Ganéši. Bratr Jeho Matky je Šrí Višnu. Měli bychom říct, že byl vychován Mahávišnuem. Ale Mahálakšmí převzala Šrí Ganéšův princip. Na schématu Kundaliní vidíte, že Šrí Ganéša je na levé straně spojen s Ida nádí (levým energetickým kanálem) a Kundaliní leží nad Ním. Stalo se tedy, že On přesáhl tuto oblast, a jestliže musel přijít kvůli spáse, tak musel přijít, jako syn Mahálakšmí. Mahálakšmí Ho tedy adoptovala, nebo bychom měli říct, skutečně Ho formovala uvnitř sebe jako Krista. A tak se stal Mahávišnuem. V rodině Bohů a Bohyň je možné vše, protože jsou Bohové! Porozumět tomu, jak v této sféře tyto věci fungují, přesahuje lidské chápání. Je to velmi těžké. Teď ale máte realizaci, a cítíte chladný vánek, děje se vám tolik nových věcí. Věřte mi tedy, že neexistují žádné nesvaté aliance mezi Bohy a Bohyněmi. Žádná nesvatá spojenectví. Nemají v sobě nic člověčího. Všichni jsou Božští a čistí. Jakmile tohle pochopíte, porozumíte i tomu, proč Šrí Ganéša přijal pozici syna Mahálakšmí a narodil se Jí jako Kristus. Protože musel přijít znovu na úrovni Ádžňa čakry, kvůli vykoupení. Jako Šrí Ganéša se nestará o vykoupení. Na té úrovni se stará o nevinnost, svatost, moudrost a také ničí negativity. Jedině On se mohl uvolit, jen Ganéša mohl být vyzdvižen do této, natolik sevřené čakry, Ádžňa čakry. Proč je tak zúžená, je vcelku vědecká záležitost, kterou bych se dnes nerada zabývala. Ale musela být sevřená a svírá se stále víc a víc, tato Ádžňa čakra. Čím víc přemýšlíme, tím víc se dostáváme doleva nebo doprava a čakra se skutečně stává takovou, naprosto sevřenou. Takže na tomto velmi jemném místě se může usadit jedině Kristus. Protože On je oním nejsubtilnějším ze subtilního. On je dokonce subtilnější než atom, protože v atomu je On vibracemi, které se pohybují asymetricky a symetricky a ty jsou subtilnější než atom. Jsou tím nejjemnějším. Takže v tak malé a sevřené oblasti může být jedině osobnost jako Kristus, který není ničím jiným než čistotou. Kristus v sobě nemá kromě čistoty žádný jiný element. Všechny ostatní Inkarnace v sobě mají všech pět elementů. On nikoli. On není ničím jiným než čistými vibracemi. To je také příčinou toho, že mohl chodit po vodě. V jeho těle nebyla žádná hmota, žádná tíha. Žádná hmota. Žádný element, kromě samotné čaitanji. Z Ómkáry vznikl Ganéša, když z bláta, nebo můžeme říci, z Jejího těla, vyšla pouze čaitanja. Můžeme tedy říct, že na úrovni Ganéši byla čaitanja držena v určité formě, ale na úrovni Krista tomu už tak nebylo. Celé drama se odehrálo později, drama Jeho smrti a vzkříšení, protože On je ten, kdo je zodpovědný za naše vzkříšení, protože On je tou bránou. On je cestou, protože je Šrí Ganéša. Ómkára je cestou a bránou, ale není cílem. Jeho Matka je cílem. Mahálakšmí není cílem, ani Mahákálí, ani Mahásarasvatí. To Ádi Šakti je tím cílem, kam se musíte dostat. Nic z toho nikdy nebylo zmíněno v Bibli, protože na veřejnosti Kristovi umožnili žít jen necelé čtyři roky. Oni to ale ani nechtěli zveřejnit, protože tomu nerozuměli a vše Božské bylo tehdy zcela potlačováno, protože pro ně bylo náboženství jen komerční institucí. Tohle se objevilo i v Indii, různé druhy komerčních institucí. V Indii máme jedinou výhodu, a to, že náboženství není organizované. Díky Bohu za to! Ale křesťané organizovali Krista, uspořádali všechny jeho výroky i vše ostatní. A teď mají za to, že byl dobrým člověkem. To je tedy certifikát! Takže dnes jsme se tu sešli, abychom oslavili narozeniny Ómkáry, což je ohromná událost. Nevím, jestli si uvědomujete tu významnost. Ómkára prostupuje vším, anu, paramanu, atomem, molekulou, všemi chemickými uspořádáními a periodickými zákony, vstupuje do gravitace, do všeho co se hýbe, ve všem je Ómkára. Také vaše vibrace nejsou ničím jiným než Ómkárou. Ve skutečnosti vibrace na mých fotografiích vyšly jako Ómkáry. Nad hlavami lidí je vidět Ómkára. Jak je to možné, že tato světla vypadají jako Ómkáry? Jak je možné, že na vrcholku hlav sahadžajogínů, všech sahadžajogínských hlav, je Ómkára? Nebo také Alláh, v arabském písmu. I mé jméno, arabsky. Kdo toto dělá? To On to všechno dělá. Sama Ómkára přijala takovou podobu, aby mohla dělat věci, které vás přesvědčí o Ádi Šakti. On je ten, který ovládá všechny tyto síly. On nevstupuje do fotografií, ne ne, ale dělá různé triky. Můžete to koneckonců vidět, když se detailně zaměříte na to, jak vzniká fotka skrze světlo. Světlo prochází přímo, v přímé linii. Ale když Ómkára chce, může nechat projít světlo jinou cestou. Může přetvořit světlo v něco jiného. Může dělat, cokoli chce. A tohle tedy dělá, aby vás přesvědčil. Řekl: „Cokoli proti mně budu tolerovat, ale nebudu tolerovat nic proti Duchu svatému.“ A Duch svatý je Ádi Šakti. Bez Něho se nedostanete do Sahasráry. Takže v celé hře je On tedy „sútra dhára“. On je loutkář. Ten, kdo tahá za provázky v loutkové hře. Je tedy velmi důležité modlit se ke Šrí Ganéšovi, pokaždé když děláme púdžu, musíme se k Němu modlit. A tím se modlíme i k samotnému Pánu Ježíši Kristu. Pokaždé. Bez Jeho příznivosti, bez Jeho pomoci, nelze dělat Sahadža jógu. On je manažerem. Já zde sedím a On vše zařizuje. Řekněme, kdyby nikdo neorganizoval, jak bych zde mohla mluvit? Nic se nebude dít. On je však tak efektivní a nikdy Ho nevidíte, jak na všem pracuje a vše řeší. Možná jste nerozuměli všemu, co jsem teď říkala v angličtině. Dnes jsou narozeniny Ježíše Krista. Mluvila jsem o tom, jak významnou osobností Ježíš Kristus je. My se modlíme ke Šrí Ganéšovi, uctíváme Ho, protože nám druzí řekli, abychom to dělali. Kým však je? Kdo je Šrí Ganéša? Říkáme, že je Ómkára. Ale co to znamená, že je Ómkára? Veškerá práce tohoto světa se děje díky síle Ómkáry, které říkáme „čaitanja“, nebo „Brahmačaitanja“. Fyzickou podobou Brahma čaitanji je Ómkára a idolem čaitanji, nebo-li jejím Božstvem, je Šrí Ganéša. A její Inkarnací je Ježíš Kristus. Jestliže pochopíte jedno… Když uctíváme Šrí Ganéšu, a jako pobláznění začneme zpívat, tak tím, co o Něm říkáme v každém slově, popisujeme Jeho síly. Proč to děláme? Každý může mít síly… Řekněme, že já mám síly, vy máte síly, k čemu je třeba je popisovat? Kvůli tomu, abychom také nabyli těchto sil a díky těmto silám se stali mocnými. Z toho důvodu uctíváme Šrí Ganéšu. Jeho největší silou je svatost/čistota. Cokoli svatého je to nejmocnější… Nikdo tomu nemůže ublížit. Řekněme mýdlo. Můžete je umýt, kolikrát chcete nebo s ním umýt cokoli, nezašpiní se. I mýdlo se může někdy zašpinit, ale Ómkára je svatá, čistá, věčná forma, nebo také síla, která pracuje po věčnost. Když uctíváte tuto sílu, měli byste mít na paměti, že skrze uctívání chcete tuto sílu absorbovat proto, abychom se vnitřně očistili, abychom očistili všechny naše čakry. Aby se očistily i naše životy naše společnost, politická sféra, naše země i celý svět. A v této čistotě spočívá radost. Když se něco stane zcela čistým, tak, jako když se například vykoupete a vezmete si čisté oblečení, cítíte se velmi dobře. Když je však celý váš život očištěn Ómkárou, pak získáte to, čemu říkáme „Átmánanda“ (radost Ducha). A v tomto Átmá (Duchu) také převládá síla Ómkáry. My ale nerozumíme tomu, co je Ómkára. Řeklo se, že to je něco jako „ardha matra“ (poloviční slabika) a hotovo. Když to však říkáme, nerozumíme tomu, co to vlastně je. A tyto čtyři síly Šrí Ganéši, „Čatvárí“, jejich příchod můžeme spatřit i v životě Ježíše Krista. Jeho veřejný život trval necelé čtyři roky. A z nějakého důvodu se o Něm v Indii vědělo jen málo. Na Západě Ho ale lidé přijali. Je to ale jen o mozku, o ničem jiném. Ne ze srdce, jen mozkem. Jak může mozek přijmout něco tak subtilního? K pochopení něčeho tak jemného se v lidském mozku musí osvítit intelekt. To znamená, že se v něm musí probudit síla vnímavosti, aby se zaplnil světlem, zcela zaplnil světlem. Podívejte, když venkovní světlo září do našich očí, oslňuje je. Avšak světlo, které je uvnitř nás, vám oči neoslní, ale vše je díky němu zviditelněno pro dosažení osvícení Ducha. Ádžňa čakra je přímo nad medhou (spodní část mozku). Toto je medha. Je známá jako spodní část mozku a na ní je umístěna Ádžňa čakra. Když se medha otevře, medha je totiž takto zavřená, když se otevře, pak říkáme, že je Ádžňa čakra otevřená. A když Ádžňou vystoupá Kundaliní a pokryje vrchní část medhy, tak lidským intelektem začne prostupovat jedinečná síla, která převyšuje lidi, převyšuje lidský rozum, začne jím prostupovat tato jedinečná Božská síla. A díky této Božské síle začnete chápat co je a co není pravda. Tutéž sílu cítíte ve svých rukou. Postupně přestanete zkoušet vibrace pomocí rukou, budete zkrátka vědět, že něco je tak a tak. Najednou poznáte, tohle je špatné, tohle dobré. Někteří lidé vzestoupí do tohoto stavu velmi rychle. O těchto lidech říkám, že byli požehnáni Ježíšem Kristem. Jiní uvíznou ve víru mysli. Jsou například zbytečně lapeni náboženstvími, kastami, přesvědčeními, nebo: „Mám rád jen Indy,“ či „Mám rád jen Angličany“, omezeným smýšlením a také tradicionalismem, lakotou a podobnými světskými věcmi. Zde v naší zemi (Indii), máme mnoho parazitů, komárů, pijavic (žijících z peněz druhých), které jinde nenajdete. Cokoli je k dostání zde, nenajdete nikde jinde. Jak hluboko může člověk padnout do pasti, můžeme vidět pouze v této zemi. Někdy je až udivující, že v zemi, ve které se narodilo tolik velkých Inkarnací, která má kulturu naplněnou oddaností k Bohu, je současně i tolik špíny. Skrze tento konzervativní přístup pokračujeme ve vlastním rozkladu. Alespoň po příchodu do Sahadža jógy bychom toho měli zanechat. Ale dokonce i teď, ta víra v kasty a v jiné věci nás sráží na úroveň havěti. Takže náboženství „Višva Nirmala Dharma“ je náboženstvím „Ómkáry“, je náboženstvím svatosti. Pokud si starý postoj ponecháte i nadále v tomto náboženství, pak do něj nedokážete proniknout. A ať řeknete navenek cokoli, například: „Uctíváme Mátadží, používáme Její foto, následujeme Ji,“ nic tím nezískáte a ani světu nijak neprospějete. Je to jako když lampa říká: „Ano pane, mám světlo a to dávám každému.“ Ostatní řeknou: „No, tak kde je to vaše světlo? Ukažte!“ Klamete sami sebe. Každý se tedy v Sahadža józe nejdříve musí zaříct, že nebude podvádět sám sebe: „Ne, jednou provždy toho nechám a budu v Sahadža józe růst do hloubky.“ Jedině tak z ní budete mít prospěch. Všimla jsem si, co se stane těmto polovičatým lidem. Je možné, že právě kvůli tomu máte teď tyto problémy. Nebo máte problémy kvůli špatné společnosti. Dnes se totiž nacházíme v období, kterému říkáme Krita juga, ve které je Brahmačaitanja aktivní, začíná pracovat. Takže, vy teď nemůžete klamat sami sebe ani nemůžete oklamat mě. Kdokoli se bude držet klamu, ponese následky. Jeden pán mi řekl: „Matko, když medituji, moje tvář se začne zvětšovat.“ Řekla jsem: „Opravdu?“ „Jak to vypadá?“ „Jako Hanumán,“ odpověděl. „Dobré, tak z tebe se stal Hanumán!“ „Jenže Matko, bojím se, že mi vybuchne tvář.“ „Žvýkáš tabák, že?“ „Ano, to je pravda.“ Řekla jsem: „Tak žvýkej tabák. Proč vlastně medituješ? Chceš žvýkat tabák a zároveň meditovat? Pak ti tvář samozřejmě napuchne.“ „Podívej, Matko, řízl jsem se do tohoto prstu, mám ho poraněný.“ „Dobře. A ty jsi kouřil?“ Odpověděl: „Ano. Pak se tento prst zranil.“ Pán měl autonehodu. „Matko, ale jen tento prst je poraněný, jen tento (ukazováček), protože kouřím.“ Přišli jste do Sahadža jógy, přesto stále kouříte, pijete alkohol a máte všechny možné špatné návyky. Tvrdíte, že jste sahadžajogíni, nosíte velký odznak. Já vás ale varuji. Tentýž symbol, který nosíte, vám natluče hlavu. Pokud se domníváte, že nosit odznak je jednoduché, tak tedy není. Odznak, který nosíte, vám rozbije hlavu. Což nechci. Já nejsem ta, která to udělá. Pochopte, že tento odznak není obyčejná věc. Má v sobě koeficient. To znamená, že z něho proudí vibrace. Ty samé vibrace obkrouží váš krk a uškrtí vás. Pak řeknete: „Matko, spal jsem s odznakem, jak se mi to mohlo stát?“ Ten odznak, který nosíte, se projevil a potrestal vás. Pak ho nenoste. Pokud ho chcete nosit, musíte toho být hodni. V této době každý říká: „Matko, dej mi odznak, také chceme nosit na krku medailónek.“ Noste ho, ale s opatrností. Později mě tedy neobviňujte: „Matko, nosila jsem ho a stejně jsem uklouzla a zlomila si nohu.“ Ten odznak vás nechal uklouznout, tak jej nenoste. Pokud ho chcete nosit, musíte si to zasloužit, být toho hodni. Pokud ho nejste oprávněni nosit, nechť vás Bůh chrání před Ježíšem Kristem. A Šrí Ganéša je o jeden krok před Ním. V levé ruce má sekeru. A když s ní takto udeří, co můžu dělat? Co se Jeho týče, v tomhle mě neposlouchá. Když už ho nosíte, On řekne: „Nosíš ho? Nos, ale čel následkům!“ Takže nosit odznak nebo přívěšek nebo prsten… Ó můj Bože, musíte být velmi opatrní. Než jdete do koupelny, sundejte je a opatrně jej uložte. To platí i o mých vlasech. Říkala jsem, abyste k nim byli uctiví. Tyto vlasy daroval „Jáma“ (Bůh smrti). Vždy je poblíž nich. Takže, prosím, pokud je vidíte někde ležet, buďte tak laskaví a vraťte mi je. Nechci, abyste z toho měli nějaké problémy, protože jsem i Matka. Tato Božstva ale nejsou vaší Matkou ani Otcem. Jsou vašimi bratry. Kráčí za vámi s holí. Pochopte, že jste přišli do Sahadža jógy. Vy ale: „Ó, dá se tu pěkně těšit hudbou a vším…“ Jak je tedy možné, že jste dostali holí? Proto si tedy musíte uvědomit specifičnost Sahadža jógy, že v ní jde o poznání nejvyššího Boha. A nejvyšším Bohem není Matka. Matka je zcela milující. Ona ví, že toto jsou mé děti, i tehdy, když dělají všechno možné, pro Matku je to v pořádku. Ale nejvyšší Bůh sleduje, jak se všichni chováte. Matka velmi tvrdě pracovala, aby vám mohla dát Sahadža jógu. V čem ještě pokulháváte? Jaké chyby ještě děláte? Proto buďte obezřetní. Měla bych říct, že Ádi Šakti je jednoznačně Silou Boha všemohoucího. Ona je Jeho přáním. Ale Bůh všemohoucí pozoruje tu těžkou práci, kterou Ona dělá, celou tu hru, kterou vytvořila a kolik lidí je v ní pravdivých a kolik neupřímných. A zaznamenává si, na koho všeho by si měl posvítit. Měl by dohlížet i na ty, kteří jsou v pořádku, že? Tak to ale není. Postihne však každého, kdo je neupřímný. A na každého takového udeří. Proto tedy, prosím, vše co chcete dělat, dělejte s čistou myslí a otevřeným srdcem. Cokoli jsem vám předtím říkala, jako že v sobě třeba máte nějaký druh slepé víry, rozdělujete podle kast nebo si pěstujete emoce: „My Indové jsme skvělí,“ jakékoli takové emoce, které jsou nepravdivé, které nemají čistotu… Laskavě se toho všeho nejprve zbavte, a teprve pak noste můj přívěsek. Protože s každým přívěskem je spojen jeden „Gana“. I okolo vás jsou Ganové. Neustále vás ochraňují tím, že se vás snaží zastavit v tom, co děláte špatně. Protože oni vás znají skrz naskrz. Dnešní varování bylo pro vás všechny opravdu zásadní. A taktéž je to velmi šťastná událost. Kdyby na tento svět nepřišel Ježíš Kristus, neusadil se v Ádžňa čakře a neotevřel cestu ke znovuzrození, cestu ke vzkříšení, pak by Sahadža jóga nemohla existovat. Jeho příchod byl naprosto zásadní. Mezi Inkarnacemi není žádný boj. Všichni jsou zrozeni ze stejného stromu. Byli stvořeni na živoucím stromě, který nakonec rozkvetl. Já přišla na úrovni Sahasráry, kde se ta práce zrealizovala. Pokud neexistuje strom, jak může existovat Sahasrára? A pokud existuje Sahasrára, pak jen tento strom dal vzniknout Sahasráře a zodpovědnost starat se o Sahasráru tedy spočívá na stromu; ochraňovat ji a ztrestat ty, kteří jdou proti ní. Dnes se vám všem vyjevilo velmi významné vědění, a to, že kdyby nepřišel Ježíš Kristus, tak bychom nemohli být vzkříšeni. Proto říkáme Šrí Ganéšovi: „Až přijde náš čas dosáhnout mókši, prosím ochraňuj nás.“ Proto se to říká. V čase spasení se zjevuje sám Ganéša na úrovni Ádžňa čakry a poskytne nám ochranu. Dnešní den je pro nás všechny velmi příznivý, je dnem, který dává radost a zároveň nás všechny varuje: „Buďte opatrní.“ Ale jestli se ztratíte v Adžňa čakře, tak skončíte buď v ústavu pro choromyslné, nebo onemocníte. Svátost Ádžňa čakry musí být udržována, a to čistými myšlenkami. Pokud přijdou nečisté myšlenky, měli bychom jim odpouštět. Myšlenky by měly být vždy čisté. A jakmile začnete růst, nečisté myšlenky už mít nebudete. Budou přicházet jen čisté myšlenky. Sahadža jóga je vytvořena jen pro vaši potěchu, pro vaši velikost, vaši důstojnost a váš celkový vývoj. Ale je v tom ještě jedna důležitá věc – že ti, kdo s těmi, kteří jsou této ohromné práci zcela oddáni, nespolupracují a neposkytnou jim jakoukoli podporu, také mohou skončit ve velkých potížích. Měli byste z celého srdce podporovat ty, kteří dělají tuto práci celým srdcem. V hodně lidech teď spatřuji onemocnění lakotou. Například: „Mohu-li ušetřit 4 rupie, dobře, ušetřím je.“ Když se pokoušíte ušetřit 4 rupie, ztratíte přinejmenším 400 rupií, takhle to je. Jedna rupie vložená do Sahadža jógy, se může rovnat až sto tisícům rupií. Snažím se vám říci, že i jedna rupie je dostačující. Nedáváte přece nic, všechno náleží Matce. Dáváme Matce to, co patří Jí. Já stejně nic nepřijímám, však víte, že tomu vzdoruji každý den. Nedávejte mi žádné dárky, nic nechci, nedávejte mi sárí. Už pět let probíhá tento zápas, od rána do večera. Nikdo neposlouchá. Stále říkám, aby se omezilo kupování dárků. Teď se i zdražuje a já nic nepotřebuji. Peníze jsou však potřeba pro Sahadža jógu. Ale jsou zde i lidé, kteří si myslí, že jíst zadarmo je v pořádku. Když se u nich pak objeví problémy se žaludkem, já za to zodpovědná nejsem. Toto není místo pro žebráky. Toto je místo pro mravně bohaté lidi. Pokud máte smýšlení krále, tak přijďte. Není důležité, abyste měli peníze. Mnoho bohatých lidí je velmi lakomých a strašlivě výstředních, že je nepochopíte. A mnoho velmi chudých lidí se těší obdarováváním druhých tak, jako já. Když se vám otevře jedna ruka, tak z ní berete. Když ale otevřete i druhou, pak i přijímáte. Jinak to nebude proudit. Když ale slyším o lakotě, jsem tak znechucená, neumíte si představit jak. Ale onehdy se mi líbila událost, kdy už nebylo co dávat; lidé vděčně přijali mou fotku. „Matko, prosím dej nám tentokrát svoji fotku, budeme šťastní.“ Spokojenost se má dostavit jako první a po spokojenosti… Nikdo se přece nemůže obětovat tolik, jako Ježíš Kristus. …člověk by měl obětování přijmout, ale s potěšením. Může to být obtížné, na tom však nezáleží. My všichni děláme důležitou práci. A neděláme to jen pro sebe, ale i pro druhé. Příští rok budu požadovat seznam, ráda bych dohlédla obzvláště na stížnosti na lidi z Bombaje, že odmítají platit. A chrám Mahálakšmí je v Bombaji. Na co pak mají chrám Mahálakšmí? Tam, kde samotná Mahálakšmí vystoupila ze země, na takovém místě jsou lidé tak lakomí, že nechtějí za nic platit. Myslí si, že když Matka dělá vše, tak mohou jen odpočívat a užívat si. Stejně všechno proběhne, ať už zaplatí, nebo ne. Ale co se stane jim? Jen pomyslete. Kvalita Mahálakšmí principu je taková, že když se stanete spokojenou osobností, když Lakšmí princip dozraje, pak se probudí Mahálakšmí princip a my začínáme hledat pravdu. Pokud nejste niterně spokojení, Mahálakšmí principu dosáhnout nemůžete. Vezměte si příklad ze života Sítadží, jak dlouho mohla žít po boku Rámy, ze života Rádhy a potom ze života matky Ježíše Krista. Kolik sebeobětování je ve všech třech životech! Bez hlubokého porozumění to však není možné. Tedy díky Mahálakšmí principu se člověk dostává do spokojenosti a díky tomuto principu hledá pravdu. Během tohoto hledání pak opouští nepravdu. Při dnešní Mahálakšmí púdže, kterou uctíváme Ježíše Krista a jeho matku Marii, bychom měli vstoupit do úplné spokojenosti. Pokud jsme spokojeni s materiálními i světskými věcmi, jedině pak se v nás probudí princip Mahálakšmí. A pak se tento Mahálakšmí princip stará o princip Lakšmí. Pak se sám začne princip Lakšmí projevovat, sám se nastolí a sám začne poskytovat prospěch. Automaticky se pak začne dít vše konstruktivní. Musím vám tedy říct jen – rozšiřte svá srdce. Mějte velké srdce. Ukotvěte Ómkáru ve svém srdci. Ukotvěte tam podstatu duše, ukotvěte Ježíše Krista a Ganéšu, díky kterým se vše, co jsme doposud pokazili, napraví a všichni na mne budete mít právo. Bez nich vám nemohu dát žádná práva. To se týká i vzestupu Kundaliní. Dokud z Múládháry nepřijde svolení, dokud Ganéša, který je v Múládháře, neřekne: „Ano,“ nejen já, ale zkrátka nikdo, nedokáže Kundaliní zvednout. To je Jeho výsadní právo. Pokud se někdo domnívá, že je Matce velmi blízko, tak si musí uvědomit, je-li skutečně Matce nablízku, že něco takového je možné jedině se svolením Šrí Ganéši a se svolením Ježíše Krista. Bez jejich souhlasu nemohu nikoho přijmout. Takovýto závazek s nimi mám, a proto vám znovu a znovu opakuji: „Buďte opatrní.“ Tento závazek musíte akceptovat. A ať už na vás mají jakýkoli názor, ať už si o vás myslí cokoli, musím to vzít v úvahu. Ať odpustím sebevíc, ať už jako vaše Matka řeknu cokoli, před těmito Božstvy jsem bezmocná. Musíte vědět, že oni tu jsou pro to, aby vám pomohli, aby vás vyčistili a udělali pro vás vše. Ale očekávají od vás jednu věc. Já od vás nic neočekávám, jsem bez očekávání. Přijímám vás takové jací jste. Nic od vás nechci. Oni však od vás očekávají… Pokud řeknete nebo uděláte něco proti mně, anebo se v Sahadža józe držíte nějakých malicherností nebo podvádíte a podobně, tak oni po vás půjdou. Proto vám znovu a znovu opakuji, v tento den, při této příznivé události, že bychom si měli uvědomit, jak ohromné síly stojí na naší straně. A proč nepřijmout takovéto síly a žít jako císař? Proč být tedy malomyslní, když máme tak ohromný trůn? Důstojně se usaďte na trůn. Žijme s takovou důstojností, jaká nám přísluší. Všichni jste Sahadža jogíni, jste světci, což je ohromné. Kdy zde bylo tolik jogínů a tolik světců, zde v Ganapatipule? V místě, kde sídlí Maháganéša. Říká se Mu Maháganéša. A my všichni jsme sem přišli jako součást rodiny Maháganéši. Přišli jsme na Jeho nádvoří. A s jeho požehnáním, se uvnitř nás mohou projevit ohromné síly, jaké má On. Ale ze všeho nejdříve, abychom Jeho síly ustáli, musíme nastolit Jeho čistotu a Jeho oddanost (bhakti), oddanost, jakou má On k Matce, bez sebemenších známek sobectví. Jen naprostá oddanost. Pokud dokážeme být jako On, postará se o všechny ostatní věci. Pak je vám k dispozici, aby vás vedl. Pokud však jdete na opačnou stranu, může vám také ublížit. Snažím se vám vysvětlit něco podstatného, protože Matka má vždy za to, že jste milované děti, že byste z nich (Božstev) měli mít jen prospěch. Mám však i obavy, aby vás nevytahali za uši. Proto vám to vysvětluji, když jsme zde vytvořili tak krásnou atmosféru a sešli se společně jako jedna rodina. Všichni jsme spolu. Měli byste tyto své starší bratry tedy uznat, přijmout jejich přítomnost a rozpoznat je. A potěšíte-li je jejich uctíváním, bude to pro vás velmi dobré. Nedají se však potěšit jen tak snadno. Dokud nebudete zevnitř zcela očištěni, nebudou šťastní. Vyčistěte se tedy a dnes se zapřísáhněte, že v budoucnu zanecháme všech malicherností, lehkovážností a nepodstatných věcí, že budeme vzhlížet k těmto Božstvům, k jejich velikosti a čistotě a budeme je považovat za své ideály a tímto směrem povedeme své životy. Jen tohle stačí a náš život bude prosperovat v každém směru. Mé nekonečné požehnání vám všem. Všichni jste sem přišli s velkou láskou. Nemohu vám jako Matka poděkovat, mé srdce je však hluboce dojaté a všichni jste v mém srdci, já vás všechny velmi miluji, shlížím na vás s nezměrnou láskou a mé myšlenky se vždy ubírají k vaší ochraně. Celá má pozornost směřuje k vám. Můžete mi napsat o jakémkoli problému, který máte. Ale staňte se zcela čistými, staňte se zcela ryzími a v příznivosti se těšte radostí po věky věků.