Veřejný program: Od Anaháty k Sahasráře, 11/07/1982, (nekontrolováno), Derby, Anglie

Jsem ráda, že vám doktor Warren dokázal vyložit čakry, o kterých jsem mluvila včera, protože v jedné krátké přednášce se nemohu zmínit o všem. Jestliže získáte svoji realizaci a budete dělat pokroky, pak můžete poslouchat Mé pásky, kterých jsou stovky, a pochopíte, že vědění je ohromné jako oceán. Jak jsem vám včera řekla, když získáte osvícení, stanete se věděním. Je to tvrzení, jemuž není snadné porozumět. Lidé nerozumí, co to znamená – stát se věděním. Onehdy ke mně přišel jeden pán a řekl Mi: „Můj guru mi již vědění dal.“ Řekla jsem: „Jak?“ Poněvadž mi řekl: „Dal jsem ti vědění.“ Řekla jsem: „Ale stejně, jak to víš, že je to vědění? Jak to, že jsi si tak jistý, že ti dal vědění?“ Na to řekl: „Ne, Matko, dotkl se mého čela a já jsem uviděl světlo.“ Řekla jsem: „Ale světlo můžeš vidět i jinak. Jak to, že jsi získal vědění?“ Začal o tom tedy přemýšlet. Řekl: „Co by se tedy mělo stát, získám-li vědění?“ Řekla jsem: „Podívej, tento člověk, který sedí vedle tebe, je sahadžajogín. Ví, co je to Kundaliní. Také ví, jak zvednout tvoji Kundaliní. Ví, jaký máš problém, které čakry máš napadené. Také ví, jaké jsou jeho problémy.“ Tak se Mě zeptal: „Jak to ví?“ Řekla jsem: „Stal se věděním.“ Jak jsem vám včera řekla, ve svém centrálním nervovém systému byste měli být schopni vnímat ostatní lidi i svoje já, které je uvnitř. Například člověk, který je blázen. Neuvědomoval si, kdy se začal stávat bláznem. Neuvědomoval si, že je již posednutý a že se z něj stává blázen, že by se měl léčit, nic si neuvědomoval. Postupně se stával bláznem a je v ústavu pro choromyslné. Nebo člověk, který dostane rakovinu – neví, že si rozvinul rakovinu, dokud mu neřeknou: „Nyní vám zbývá sotva 15 dnů života.“ To je na fyzické a psychické úrovni. Člověk, který je egoistický neví, že je egoistický, že utlačuje ostatní a ostatní, kteří jsou nedílnou součástí jeho samého. Jako si Hitler nikdy neuvědomil, že je tak hrozným ďáblem a že půjde do pekla. A ti, kteří tehdy byli kolem Hitlera, si neuvědomili, že ve společnosti narůstá ďábel, že přichází ďábel. Nikdo nic nepoznal a najednou, po jedenácti letech, se vrátil jako hrůzostrašná, ničivá, satanská síla.

Takže čtete-li knihy, které byly napsány před jeho režimem, – vlastně ho podporovali. Protože říkali: „Stáváme se dekadentní, naše společnost upadá, potřebujeme člověka, který nás dovede k úsporným opatřením a který nám dá trochu kázně, potřebujeme disciplínu, musíme mít disciplínu.“ A tak se jim líbil. Dokonce mladí studenti ho měli rádi. Když navštěvoval univerzity, okouzlil je tím, že říkal: „Musíme mít disciplínu, měli bychom být střídmí, neměli bychom jíst to jídlo, neměli bychom jíst tamto jídlo, měli bychom se stát velice střídmými.“ A to bylo mladými lidmi velice oceňováno. Nerozpoznali, že tento člověk je ďábel. Nuže, to vědění je takové, že v něm uvidíte to subtilní v sobě i ostatních. A to jemné a subtilní v nás i v ostatních sídlí v čakrách. To jsou ty čakry, které existují uvnitř nás a jsou tím, kdo obstarává potřeby v případech jakékoliv nouze. Například, musíme-li běžet, můžeme běžet velmi rychle. Naše srdce začne bít, sympatikus jde do akce. Čakry to pak vrací zpět k normálu doplněním patřičné energie do té části, která byla přetížena. Přivedou ji zpět k normálu. Řekněme, že na levé i pravé straně máme čerpání ze sympatického nervového systému. Když je tohoto čerpání na čakry příliš, čakry se oddělí. V každé čakře existuje božstvo, a když se ono božstvo uspí, dojde k oddělení od celku, protože takto jsme spojeni s celkem. Podívejte, předpokládejme, že to je obratel – je to tomu podobné, že jakmile se oddělí, jste odděleni od celku, řízení je pryč. Jakmile se ztratí vedení, pak začínáte pracovat sami za sebe. Jakmile začne buňka pracovat sama za sebe, stane se zhoubnou. Ztrácí vztah k celku, který jí dává rovnováhu a smysl pro proporce a souhru, jak moc růst – a takto propuká rakovina. Také v dnešní společnosti, protože se společnost stává orientovanou na ego, stále říkáme: „Co je špatně?“ Co je špatné na tomto, co je špatné na tamtom? Tak jako vám právě dnes Warren říkal – že uvnitř nás existuje dharma. Dostali jsme deset dharem, deset podpůrců uvnitř nás. Desatero přikázání, které musíme dodržovat. Proč?

Protože když jednáte proti nim, jdete do nerovnováhy. A když vznikne nerovnováha, pak můžete rozvinout kterýkoliv z problémů, které vycházejí z nerovnováhy. Proto nemůžeme léčit rakovinu, protože nedokážeme vrátit buňky, do normálního stavu. Nanejvýš můžeme z těla odstranit buňky, které začínají napadat ostatní a nutí je být také egoistické. Nedokážeme z nich ale udělat opět normální buňky. Můžete to udělat pouze prostřednictvím vibrací, protože když ta centra vibrujete, stávají se mocnějšími, rozšiřují svoji auru, takže kruh, který byl malý, se stává větším, zaplavuje obě strany a spojuje je dohromady a opět jsou probuzena božstva a buňky začínají dostávat zprávy od celku. Je to jednoduchý princip, který je subtilním principem, ale člověk, který dostane rakovinu jak pozná, jestli dostal rakovinu nebo ne? Protože neexistuje žádný způsob, jak to poznat. Ale když se stanete věděním, začínáte rozvíjet vnímání na svých prstech a existují dešifrovací slova, dešifrovací jazyk, který vám řekne, která centra jsou napadena a jak je vyléčit. Okamžitě jste ve střehu, protože víte, co se děje. Nuže, lidé, kteří mají, řekněme psychické problémy, nevědí, že mají psychické problémy. Někteří z nich si to vůbec neuvědomují, ale pak pochopí, že mají psychické problémy. Navštívil Mne jeden psychiatr, – zrovna dnes byl se mnou – je sahadžajogín a léčil nějakého duševně postiženého člověka. Je psychiatr, takže zjistil, že tento prst se mu přede Mnou vždycky chvěje. Tento prst a tento palec. Jestliže pálí a chvěje se, znamená to, že je člověk posedlý, velice jednoduché. Nuže, tento člověk to může vyčistit, protože je sahadžajogín, nezabere to ani dvě minuty, aby se to vyčistilo. Ale člověk, který to získal, může být také vyčištěn, protože jakmile jednou víte, co je to za centrum, a jestliže znáte božstva, která máte vzbudit, a když víte, jak je vzbudit, vyčistíte to. Takto může být vyléčen i duševně chorý.

Je tu na ulici jeden blázen – zrovna jsem seděla v pokoji, když mluvil. Říkal: „Musíte hledat Krista, musíte hledat Boha“ a podobné věci – na ulici. Sám je blázen, víte. Blázen, který vede ostatní – do čeho? Do blázince? Takto hlasitě mluvil: „Musíte hledat Pána, musíte hledat Boha.“ Jak? Jak hledáte? Jen kázáním: „Hledejte Pána, hledejte Boha?“ Je to ten způsob? Jestliže nyní řeknu: „Obraťte svoji pozornost dovnitř – zrovna teď, když sedíte proti Mně, je to jednoduché vaše pozornost je obrácena na Mě. Nyní obraťte svoji pozornost dovnitř. Dokážete to? Můžete říct: „Ano, děláme to.“ Není to tak. Ani trochu to neděláte. Něco se musí stát uvnitř. Dokud se něco uvnitř nestane, vaše pozornost nemůže jít dovnitř. Mnoho lidí jednoduše věří v něco falešného, stále tomu věří, dokud kvůli tomu netrpí. Viděla jsem lidi, kteří jsou takoví. Fanatici. Ve stáří se stanou bud naprosto neurvalými lidmi, nebo zbytečnými, útočnými nebo nudnými. Někteří z nich se opravdu stanou napůI blázny, někteří naprostými. Takže věřit něčemu bez toho, aby o tom měI člověk vědění, je velice slepá hra. Musí tu být výživa. Můžeme říct, že v Indii máme sikhismus, což je velmi významné náboženství. Ale o lidech, kteří patří k sikhismu, se předpokládá, že vůbec nepijí. Konec konců, když Guru Nanak řekl: „Nebudete pít“ – protože o tom věděl, věděl, co o tom říká. Byl inkarnací Prapůvodní Bytosti. Byl Prapůvodním Mistrem a řekl: „Neměli byste pít.“ Nyní mi řekli, že v Anglii sikhové pijí dokonce víc, než lidé ve Skotsku. Je to nanejvýš překvapivé. Představte si to. Podívejte se na islám – protože Mohammed Sáhib a Nanak Sáhib – jsou to stejné, stejné osoby. On řekl to stejné. Mojžíš řekl to stejné, zeptejte se Židů, co dělají? Řekl: „Tvrdý alkohol, alkoholické nápoje, toho všeho se musíte vyvarovat.“

Za časů Mohammeda Sáhiba nebyly cigarety, takže nemluvil o cigaretách, tak si muslimové řekli: „Aha, cigarety jsou v pořádku, ty nevadí.“ Víte, tyto věci jsou takové, je tam tak mnoho skulin. V Indii máme komunity a podobné, když je navštívíte, budete žasnout. Jako džinisté nebudou jíst maso, ale budou pít. Dovedete si to představit? Pití jde proti vašemu vědomí – to je fakt. Zatímco Mahávíra nemluvil o ničem jiném než o Čaitanje, Buddha nikdy neřekl: „Nejezte maso.“ To neznamená, že byste měli jíst maso, ale co říkám, je to, že o tom nikdy nemluvil, není to tak důležité. On sám – Buddha, sám zemřel, protože jedl syrové vepřové. Přišel do jednoho domu… Víte, Buddha byl realizovanou duší, velkou osobností. Byl reinkarnací a přišel do domu jako host. Najednou se tam objevil a člověk, který byl pouze lovec, řekl: „Ó, Buddho, Ty jsi přišel do mého domu, co bych Ti měl dát, co bych měI udělat?“ Řekl: „Mám velmi málo času, dej mi, cokoliv máš.“ Řekl: „Zabil jsem divočáka, ale jídlo se ještě musí uvařit a to zabere nějaký čas.“ Řekl: „Dobře, dej mi teď půlku“ – a zemřel na to. Dokonce v džinismu, budete překvapeni, že Naminath, který byl prvním bratrancem Šrí Krišny, měl na své svatbě velkou hostinu a bylo koupeno mnoho ptáků. Chci říct, byli to džinisté, představte si. A ptáci a to všechno… Když jich uviděl tolik zabitých, byl v pohnutí a řekl: „Dobře, už nikdy více.“ Ale oni přešli do druhého extrému – vegetariánství. Chci říct, oni sami mohou být velice krutí, ale je jim to jedno, můžou být vegetariány až do takové míry, že si to nedovedete představit. Takže to je problém s náboženstvím – že jdete do extrémů. První věc, co se týče náboženství, je nechodit do extrémů, to je základem každého náboženství. Pro křesťanství víte, že Kristus řekl: „Držte se dál od mrtvých, nic si s mrtvými nezačínejte.“ Vyjmul mrtvé duše a vložil je do prasat a prasata zahnal do moře.

Všichni ten příběh znáte, ale každý kostel má všechny mrtvé pod svýma nohama. Nevíte, jak v kostele našlapovat, všichni tam dole leží. Mám to štěstí, nebo bych měla říci smůlu, že po celou dobu, co jsem v Anglii, bydlím vedle kostela, a v noci je všechny vidím, jak vycházejí ze svých hrobů, a říkám: „Ó, Bože. A tady sedí děti, modlí se k Bohu a podobně.“ Nuže, co získají? Není divu, že katolicismus přináší takovou pohromu celému tomuto takzvanému křesťanstvu. Chci říct, že základy každého náboženství byly popřeny jejich stoupenci. Za prvé – Kristus je ten, kdo ovládá, dohlíží na mrtvé. On je tím, kdo odsává vliv mrtvých a naprosto je vyhnal – ať už jdete do jakéhokoliv kostela. Jen v Indii to jaksi nedělají, nevím, jak to dokázali. Ale zde, ať jdete do jakéhokoliv kostela, potloukají se kolem mrtvá těla. Sahadžajogíni teď do kostela nechodí, protože jsou vystrašení. Jakmile je sahadžajogín napaden nějakým duchem, okamžitě to pozná, rozbolí ho hlava, nechce tam jít. Ale člověk, který není sahadžajogínem, jde do kostela, chytne bhúta a neví o tom. Jedna moje žačka měla matku, která byla katoličkou, velmi zarytou katoličkou, byla magistrou matematiky a podobných věcí, víte, a velmi zarytou katoličkou. Přišla Mě navštívit a já jsem jí řekla: „Měla byste se vzdát všeho toho fanatismu, co se týče chození do kostela, protože v kostele jsou umístěny všechny ty mrtvoly.“ Ale neposlouchala Mě. No a pak ve vyšším věku, okolo šedesáti let, se doopravdy zbláznila – začala používat bidet místo WC a podobné věci a nastaly problémy. Ale bude vstávat v neděli ráno, připraví se, půjde do kostela a pěkně se vrátí zpátky. Každou neděli vstane, pěkně se obleče, půjde do kostela a vrátí se. Jakoby ji tam někdo odvedl a někdo přivedl zpátky. Ale jednou se stalo, že se ztratila a její příbuzná telefonovala na policii a řekla: „Co mám dělat, ona zmizela, moje matka zmizela“, a velmi se strachovala. Zavolala Mi a já jsem jí řekla: „Najdeš ji, je v pořádku, vrátí se zpátky.“ Po třech dnech se odněkud vrátila, bůhví odkud, a znovu začala stejným způsobem, používat to a ono… naprosto jako blázen, ale policie řekla: „Nic se nedá dělat, bude lepší, když ji dáte do nějakého zařízení pro seniory.“

Tak ji dala do jednoho takového místa, kde žijí staří lidé. A ta Marie, Moje žačka, Mi řekla, že je nanejvýš ohromující, že lidé, kteří tam žijí, jsou většinou katolíci nebo křesťané. Všichni jsou takto blázniví, sestřičky to mají těžké, ale všichni jsou v neděli připraveni a jdou do kostela, který je postaven speciálně pro ně. Dovedete si to představit? Jen se podívejte na tu posedlost, je to posedlost uvnitř nás, musíme pochopit, že to jsou posedlosti, že nejsme svobodní lidé. Jsme otroky těch záležitostí. Nuže, jakmile se jednou dostanete na tu stranu, naše zvyklosti, které si nás podrobují, jsou jiným způsobem zotročení. Zotročují nás, viděla jsem lidi… Jednou se Mnou seděI ministr, ruský ministr, jinak velice mocný muž. A najednou vstal – byl pořadatelem – najednou vstal: „Ó, musím jít.“ Řekla jsem: „Co se stalo?“ Řekl: „Jsem nemocný muž.“ Zeptala jsem se: „Co vám je?“ „Víte, jsem fotbalový fanoušek a už dál nevydržím sedět, zápas už musel začít.“ Představte si, byl hlavním pořadatelem a bylo tam tolik lidí – on prostě nemohl sedět. Chci říct, nemohl zůstat sedět na židli, musel vstát a chodit, prostě nevěděl, co má dělat. Byla jsem překvapená, neměl nad sebou žádnou kontrolu, chci říct – jen jsem si pomyslela, že z toho fotbalu na něho musí přecházet nějaká posedlost nebo co to bylo. Ale dospělý, zralý člověk, se tak chová. Ale to nic není – jiné zvyky, které máme, jsou mnohem horší, mnohem horší a všechny nás zotročují, nemůžeme bez nich žít. Vše, co je na tomto světě, je pro nás, ale my tu nejsme kvůli ničemu. Pokud nás něco může zotročit, měli bychom vědět, že jsme pány všeho. To, zda je vám židle pohodlná či nepohodlná, není důležité. Důležité je, že vás to nezotročí.

Nic by vás nemělo zotročit. Ten, kdo je král nebo císař, je nejmíň znepokojený. Když takového člověka vystrčíte na ulici, vyspí se dobře. Kamkoliv ho dáte, bude šťastný, takový člověk je opravdovým císařem. Ale ne císař, který nemůže žít bez naprostého pohodlí. Pokud je otrokem pohodlí, pak není císařem. Všechny tyto věci se můžeme naučit, pokud je to centrum, Nábhí čakra, probuzené. Když se do této oblasti rozšíří světlo, do Voidu – vidíte tady tu zelenou barvu – pak se okamžitě stane, že v tomto světle nic nevidíte, ale to světlo pracuje. Osvícení je takové, že jde do akce, světlo samo koná, dovedete si to představit? Světlo samo ve vás pracuje. Měli jsme doktora, který měl velmi rád víno, pití atd. Nikdy vám neříkám: „Nepijte.“ Nikdy to neříkám, protože nechci, aby lidé utekli. Ne, nic takového. Pohodlně se posadíte, jen získejte svoji realizaci, pak to pochopíte. Tento člověk přestal druhý den pít, ale pak musel jet do Německa a pomyslel si: „Ochutnám nějakou speciální značku vína“, které míval rád. Takže ho ochutnal a pak zvracel a zvracel a zvracel, nesnesl to. Řekl: „Ta chuť byla tak hrozná, nikdy jsem neochutnal nic tak hnusného.“ Nikdy jsem mu nic neříkala, prostě se to stalo, ušetřil peníze, mohl si z těch peněz něco koupit, ušetřil a byl volný jako pták. Ale nemusím vám to říkat, protože jsme na tom tak závislí a ztotožňující se, že i kdybyste řekli: „To se může v Sahadža józe stát“ – mnoho lidí to odmítne. Naše ztotožňování se vrylo tak hluboko do našich bytostí, tak hluboko do naší bytosti, díky našim závislostem, jak říkáme, – nejsme vůbec svobodní lidé, možná jsme svobodní politicky, ale to je tak povrchní.

Duch je tím jediným, co je uvnitř svobodné, co nemá žádné závislosti, žádné zvyky, co neulpívá na ničem, je naprosto odpoutaný a vysílá k nám radost. To je to, co činí našeho Ducha, naši pozornost tak osvícenou. Nuže, osvícená pozornost, jak jsem řekla, není ta pozornost, jak ji chápeme: „Je tam světlo, vidíme světlo“, – nic takového. Ale s touto osvícenou pozorností se naše vědomí stává osvíceným, takže začínáme vnímat ostatní lidi na svých rukách. Jako ten člověk, co tu včera seděI, museli jste ho vidět… Onehdy tu byl jeden pán a řekl Mi: „Vaše energie je jiná než moje.“ Nic takového. Jestliže máte prozatím negativní energii, budete se třást, určitě se budete nějakou chvíli třást, bezpochyby, pokud máte příliš mnoho negativní energie. Jako jsme jednou měli program a byli tam nějací lidé, nějací brahmíni, a byli velice proti Mně, protože já brahmín nejsem. Řekli: „Nestrpíme Matčin program.“ Neznám všechny ty historky, nikdy mi je neřekli, ale přišli přede mne a začali se takto třást, tak jsem řekla: „Proč se tolik třesete?“ Řekli: „Jsme brahmíni a pochopili jsme, že jsi Šakti, tak se třeseme.“ Řekla jsem: „Ale proč se třesete? Nikdo se tady netřese.“ Tak ukázali na skupinku čtyř lidí a řekli: „Podívejte, oni se taky třesou.“ Tak jsem řekla: „Zjistěte, odkud přicházejí.“ A oni zjistili, že přišli z blázince. Řekla jsem: „Kdo jiný než vy by měI zjistit, kdo se to tam třese, kdo jsou ti lidé.“ Takže pokud tu jsou negativní síly, tak se trochu třesete, ale stejně tak bychom měli vidět, k čemu to je, k čemu to je, získat tu energii uvnitř nás? Je to velice důležité, protože jsme lidmi zaměřenými na užitek. Všechno musí mít užitek, jakoby vše, co v tomto světě máme, muselo mít nějaký užitek! Nic. Kdybychom měli něco, co je opravdu užitečné, nebažili bychom po ničem jiném. Ta touha, to prahnutí stále pokračuje. Takže bychom z toho měli vyvodit, že cokoliv teď máme, není to definitivní, konečné.

Užitečnost toho nejlepšího, toho maximálního je, že jakmile máme to nejlepší, to maximální, všechno ostatní se stává relativní, všechno ostatní je relativní. To znamená, že to, co se stává relativní, jsou všechny měnící se věci, všechny věci, které podléhají zkáze, všechny věci, které se nás snaží zotročit, všechny věci, které jsou přitažlivé navenek, ale uvnitř jsou jako hadi, a to, čím se staneme, je odpoutaná osobnost. Nuže, naše představa chápání jakéhokoliv náboženství znamená, že jdeme do vymezeného kostela a vymezené společnosti, vymezeného klubu a děláme přesně to stejné, nosíme jistý typ šatů, nosíme stejnou čepici. Člověk si myslí, že náležíme jednomu náboženství. Nic podobného neexistuje, je to všechno vytvořeno člověkem, vidíte, že je to všechno umělé. Vy víte, že cokoliv je uděláno člověkem, je umělé. Píšou to také na všechny oděvy, které jsou vytvořené člověkem, – materiál vytvořený člověkem, takže to není vytvořeno Bohem. Vytvořili jsme si svá vlastní náboženství a bojujeme za ně. Náboženství mají něco uvnitř vás samých, uvnitř vaší bytosti. Nemá to nic společného s tím nesmyslem, který jsme vytvořili. Je to lidská kvalita, jako uhlík má čtyři valence – mocenství, vy máte těchto valencí deset, a když tyto valence chybí, tak se stane to, co jste viděli v chemických směsích, když jedna valence chybí. Stává se to negativní a pak se to slučuje s jiným, takže tam jsou negativní a pozitivní valence.

Takže pokud u sebe máte nějaké valence navíc, tak se budete vrhat na druhé lidi – když jich máte méně, tak nějaké lidi chytíte. Je to naprosto stejné, jako v chemických sloučeninách. Nuže, tyto valence uvnitř nás jsou tam proto, aby nám daly rovnováhu a Warren vám řekl, co to znamená. Když získáte svoji realizaci, svoji dharmu, vaše Desatero přikázání se osvítí. To znamená, že se zplnomocníte, posílíte, stanete se tím. Jdete nad rámec náboženství, nemusíte ho následovat, prostě se stanete. Stanete se tak celistvými. Například některým lidem nevyhovují brambory, nebudou je prostě mít rádi, prostě je nebudou mít rádi. Před realizací je to naprosto opačně, pokud by neměli jíst brambory, budou jíst víc brambor. Po realizaci je prostě nebudete chtít, nebudete je chtít, jste tak celiství. Potrava se uvnitř nás stává tak osvícenou, že se naše priority naprosto mění. Všechno začneme posuzovat podle vibrací. Máme holčičku Olympii, – jak jsme viděli, jí velice málo, tuhou stravu prakticky nejí. Ale když jí dám něco jíst já, bude to jíst, od nikoho jiného. Ale když jí něco dám já, bude chtít víc a bude to jíst. Je to překvapivé, ona rozumí vibracím. Když rozumíte vibracím, pak je velmi jednoduché uchovat si své valence nedotčené, protože jste posilněni. Nejen to, ale prostě nemáte rádi nic jiného, protože máte rádi, když vibrace proudí. Když proudí vibrace, Duch vyzařuje prostřednictvím vašeho centrálního nervového systému radost, to je kvalita vašeho Ducha. Začnete cítit radost, a když začnete cítit radost, pak se toho za žádnou cenu nechcete vzdát, prostě se toho nechcete vzdát. Chcete si to užívat. Tak se stáváte věděním, a pozornost, která je ve skutečnosti umístěna v této oblasti a udržuje se pomocí vašich jater, se stává osvícenou.

Když jste tady včera seděli, řekla jsem vám, že chcete-li vnímat kohokoliv, můžete to zjistit. Jako právě teď jsem viděla jednoho pána sedět trochu nevhodně, myslela jsem si: „Nesedí pořádně.“ Řekla jsem mu: „Seďte pořádně.“ Ale pak jsem na něho položila pozornost a zjistila jsem, že mu není dobře, tak jsem řekla: „Máte nějaký problém?“ „Ano.“ Řekla jsem: „Tak to je v pořádku.“ Takže s pozorností okamžitě chápete, jaký má ten člověk problém. Když tu sedíte, můžete zjistit vibrace kohokoliv. Například teď můžeme říct, pokud tu není žádný Rus… mám to říct, nebo ne?… Brežněv je posedlý, je to posedlý člověk. Chystám se do Ruska, doufám, že ho té posedlosti zbavím. Je to posedlý muž. Zabývají se parapsychologií, to stejné se chystá v Americe, chystá se to všude, kde zkoušíte praktikovat duchy, duchařinu a všechno to, co nazýváme preta vidja, „smašana vidja“ a podobně, což je hrozná věc. Nazývají to rafinovanými jmény jako parapsychologie a říkáte tomu – jak to jinak nazývají? Charismatický proud a všechno možné… nejsou to nic než duchové, nic než přízraky. Všichni ti lidé nepraktikují nic jiného než duchařinu. Probouzejí mrtvé duše a nazývají to Duchem Svatým, představte si to. To charismatické hnutí je další hroznou věcí, nevím, jak vám o tom mám říci, ale musím říct, že ta celá věda se stala tak subtilní, že nikdo neví, že je to strašná, nevypo- čitatelná, satanská síla, která působí skrze nás a přitahuje nás k těmto duchům. Někteří lidé řekli: „Matko, existují dobří a zlí duchové.“ Ale proč, proč, proč chodit za mrtvými? Nevíte, který je dobrý a který je zlý. Jak to poznáte? Proč chodit za mrtvými? Musíme být v přítomnosti, nemáme být v minulosti.

Takže se to děje, když ztratíte mocenství – valence, jdete doleva. Když jdete doprava, možná se stanete velmi asketickými, nejíte to a ono jídlo, můžete se stát velice egoistickým člověkem. Jdete na jinou stranu, nazývanou nadvědomí, kolektivní nadvědomí. Levá strana je kolektivní podvědomí a pravá strana je kolektivní nadvědomí. Když jsem začala svoji práci, rozhodla jsem se, že nebudu o těch mrtvých duších mluvit. Řekla jsem si: „Zvládnu to bez nich.“ Ale není to možné. Tři roky jsem o tom nikdy nemluvila. Nemluvila jsem o božstvech, nemluvila jsem o ničem. Po tři roky jsem to zvládala, pak ale mezi nás přišla paní, která praktikovala všechny tyto věci a posedla mnoho lidí. Tisíce lidí k ní chodily. Říkala jim, který kůň bude první a kde to budou vyhozené peníze. Všechny možné věci a hrnuly se k ní tisíce lidí. Tady máme tak málo lidí, ale pustíte-li sem nějakého tantrika, nebudete schopni řídit provoz. Takto to bude s příchodem kohokoliv z těch hrozných lidí. A ta paní Mě skutečně donutila o těch věcech mluvit a tak to je. Oni existují. Takže pokud jdete doleva nebo doprava dostáváte se do problému, protože vstupujete do neznámé oblasti, která je velmi nebezpečná, velice nebezpečná. Pro vaši informaci, rakovina je způsobena pohybem na levou stranu. Neznám jediného pacienta s rakovinou, který by neměl takové zkušenosti. Například falešní guruové, nebo zasvěcení hroznými lidmi, nebo čtení knih s levostrannými věcmi jako – jak se jmenuje – Rampa Sampa, a všichni takzvaní buddhisté, kterákoliv z těch věcí může způsobit rakovinu. A nedávno jsem o tom viděla velmi dobrý film tady ve vaší anglické televizi. Ukazovali, jak nějací doktoři dělali průzkum a odhalili prý, že rakovina je spouštěna nějakými bílkovinami, které rozpoznali. Nazývají je 52 – bílkovina 52, 58 – tak ji pojmenovali. Ale rozpoznali, že ony přicházejí z oblasti, která je do nás vestavěna od našeho stvoření. Takže je to kolektivní podvědomí – a mají také jejich fotografie.

Takže nyní, ačkoliv chci říct to, co jsem řekla asi před deseti lety, – oni to říkají teď. Ale dosáhli toho bodu, musí jen překročit omezení. Musí jen získat svoji realizaci, a protože doktoři sami do této oblasti nemůžou dospět, nemohou léčit rakovinu, nanejvýš ji můžou zastavit, můžou se pokusit zmenšit pravděpodobnost a podobně, ale kompletní léčbu dát nemohou, protože nemohou lidi vyjmout úplně z této oblasti. Vždycky do ní mohou být vtaženi, jestliže ta oblast působí. Je velice zajímavé vidět, jak jsou tyto věci v nás zapříčiněny. To centrum je jedním z nejdůležitějších center, protože nám dává naše hledání a naše hledání by mělo být čistě hledáním Ducha – ničeho jiného. Ale lidé, kteří dělají chyby, všechno, co vidíte v těch lidech, kteří sklání svá čela před špatnými lidmi, – rozvíjejí si na hlavách vyvýšeninu a tady je jedenáct center, která se objeví jako hrbol. A těch jedenáct center se nazývá Ékadéša rudry a jsou zodpovědná za destrukci, za konečné zničení – Kalki, jak ho nazýváte, nebo to, co nazýváte Matréjou nebo přicházející Kristus na bílém koni. Jakmile vyvýšenina jednou vznikne, začíná se rozvíjet víc a víc a zánik, zničení je blízko. Musím říci, že hodně lidí získává myšlenky z nevědomí. Viděla jsem, jak lidé kreslí nebo ukazují obrázky, jimiž prozrazují velmi ďábelskou osobu s hroznou věcí, která vystupuje a má zhruba čtvercový tvar. Nevím, jak dostávají tyto nápady, ale je to skutečnost. Nuže, destruktivní síly jsou také v akci. Také ony vypracovávají své síly, musíme být velice opatrní, jsme umístěni velice vratce.

Dříve, když jste šli příliš doleva nebo doprava, nebyli jste na tom tak špatně a lidé se o to také moc nestarali. Ale dnes jste tak nejistě umístěni a jste tak citliví a zranitelní, že musíte být nanejvýš opatrní. Tempo destrukce je nastaveno na velice rychlé a tempo výstavby musí být nastaveno na mnohem rychlejší. Když teď vidíte – chci říci – když vidím, co je konstruktivní – – nic. Když čtete od rána do večera noviny, objeví se tam jen jedna dobrá zpráva, že princezna porodila krásného chlapce. Zbytek je děsivý. Požádáte je, aby publi- kovali něco pěkného – řekla jsem jim, aby otiskli něco o Sahadža józe – nezajímá je to. Zajímá je, kde je nějaké neštěstí, nehoda, nějací lidé zemřeli, nějací lidé byli zabiti, chtějí tam dát všechny ty fotografie, jak byli lidé zabiti a kde se odehrávají války a podobně. Nemají čas na nějaké dobré zprávy. Nějaká dobrá sdělení, nějakou naději, nechtějí to. Takto vidíte každou organizaci, která dnes pracuje, – vytvářejí organizace, zaměřené na ego. Dokonce každá dobročinná organizace je jen zaměřená na ego. Sama jsem byla s mnoha podobnými organizacemi a pracovala jsem s nimi. Byla jsem ohromena. Ti lidé v sobě nemají žádnou dobročinnost. Dobročinnost je něco, co by mělo přijít ze soucitu, mělo by z vás prostě proudit, ale je to jistý druh maskování pro získání lepší pozice nebo lepšího postavení. Pokračují všemožné nesmysly.

Člověk, který je dobročinný, je vlastně osobou, která prostě přetéká citem. Kdo jiný by měI být dobročinný? Pokud jsou Mojí nedílnou součástí, ke komu budu dobročinná? Jestliže tento prst bolí, mám být dobročinná k tomuto prstu? Musím se o něj dobře postarat, protože to bolí Mě, musím to mnout, musím udělat, cokoliv je nezbytné. A to je to, čemu lidé nerozumí. Všechny naše masky jednoho dne odpadnou a zjistíme, že jsme promarnili svou energii na něco velice, velice bezvýznamného. Ve skutečnosti vše dělá Všepronikající síla. My neděláme nic, věřte Mi, my neděláme nic. Kolik květů se právě teď přeměňuje v plody? Kdo tu práci dělá? Kolik semínek v tu chvíli klíčí, právě teď? Kdo to všechno dělá? Kolik dětí se v tu chvíli rodí? V lidském těle nemůže zůstat žádná cizí věc, žádná cizí věc. Vždycky se ji snaží vypudit, ale když jde o plod, nejen že ho tělo udržuje, ale podporuje ho, vyživuje ho, pečuje o něj, stará se o něj, umožňuje mu růst a když přijde pravý čas, vypudí ho. Kdo to dělá? Všechno bereme jako samozřejmost. Vezměte si naše oči – jste-li doktor, víte, jak složitě byly oči vytvořeny, že vidíme lidi prostřednictvím očí. Kdo to všechno udělal? My jsme to udělali? Dokážeme udělat jediné oko? Vidíme tolik různých druhů. Je to milosrdenství Boha, je to síla Boha, která je Všepronikající. Okamžitě, jak získáte realizaci, okamžitě cítíte milosrdenství, cítíte vibrace, cítíte Všepronikající sílu. Můžete nyní vědět, že Vše- pronikající síla existuje a pak můžete vidět její manévrování, vedení. Můžete to vypracovat, můžete to vypracovat.

Používejte ji. Jste jejím nástrojem, jak jsem řekla. Jste mistrem, jen se musíte stát schopni přijmout tu sílu. Warren vám doufám řekl, jak se ke Mně dostal. Nevím, jestli vám to řekl – přišel prostě na telefonát. Měl Moje telefonní číslo a člověk, který ho poslal, mu o Mně dal nějaké velké myšlenky, – že není k zastižení a podobně – to je vše nesmysl, jsem tou nejdostupnější osobou. Jen mu řekl, aby Mi zavolal. Řekla jsem: „Pospěš si.“ Přišel do Mého domu, získal svoji realizaci a nyní v Austrálii transformoval tolik lidí. Máme ášramy v sedmi městech Austrálie. Anglie je nejletargičtější, musím říct. Sedm měst v Austrálii je připraveno to získat, je tam tolik lidí, kteří to vypracovávají, protože jakmile jednou získáte světlo, dáváte to ostatním. Takže nyní se přesuneme do dalšího centra, což je centrum Matky Vesmíru. Otec sídlí v tom předchozím centru, v Nábhí čakře a vystupuje nahoru a pak se usazuje na pravé straně – to je otcovství. Například jeden pán mi včera řekl, že má problém s astma. Nevím, jestli se vrátil nebo ne, je tady? Ano. Nuže, tento pán má astma. Samozřejmě jsem mu řekla, že má potíže kvůli přílišnému koupání v Indii, – víte, my Indové se příliš koupeme – kromě toho to pochází z otcova zármutku. Jeho otec zemřel a otec sám ho není ochotný opustit, strachuje se o něj. To se může stát komukoliv z nás, pokud je muž bezcitný ke svému synu, je to otcovský princip. Když je syn krutý ke svému otci, tak je zraňován otec. Je to otcovský princip, a je-li náhodou narušen, nebo když otec náhle zemře a vy se po celý život cítíte kvůli tomu sklíčeně – všechno to zde může působit a vy získáte napadení pravého srdce, čímž získáte astma. V homeopatii prý věří, že to dostanete z většího duševního napětí, protože když jste ve větším napětí, vzpomínáte na svého otce, který – kdyby tu byl – by vám pomohl, a někdy se to vypracovává v podvědomí. A takto se to sčítá.

Je to tak jednoduché to vypracovat, budete překvapeni, že když jen pozvednete otcovský princip v takové osobě, která může být sklíčeným, deprimovaným otcem nebo může být krutým otcem, může být synem, který ztratil otce – cokoliv z toho, musíte jen položit ruku na tu oblast a prostě říci mantru Šántí, což pozvedne či probudí otcovství do plného květu a vy se vyléčíte. Je to velice jednoduché. Ve středním srdci vládne Matka Vesmíru. Ona nám dává pocit bezpečí. Když jste ve věku dvanácti let – vidíte kost, která je tady vpředu – začíná produkovat protilátky, vytváří uvnitř vás protilátky do věku dvanácti let, a pak jsou tyto protilátky opravdovými vojáky Matky Vesmíru. V sanskrtu ji nazýváme Džagadambou. A ony se šíří do celého těla a kdekoliv je nějaký útok, informují jedna druhou a vybojují to. Tyto protilátky se vytvářejí v hrudní kosti na přední straně – můžeme říct žeber, tam, kde se žebra střetávají v hrudní oblasti – ta část, – a zůstávají tam, jsou vytvářeny do věku dvanácti let. Nyní, co se stane zejména ženám – ony jsou také matkami – když je jejich mateřství postiženo – mají potíže. Jako řekněme žena, jejíž manžel rád flirtuje a pošilhává po ženách a dívkách – je nejistá. Její mateřství je napadeno, a když je napadeno, bude mít tady problém, dostane nemoc prsou – rakovinu prsu – a všechno to je způsobeno nedostatečným pocitem bezpečí ženy. Když je žena nejistá, může být nejistá z jakéhokoliv důvodu – dostane rakovinu prsu. Byla jedna dívka, která se vdala za katolíka nebo někoho takového, byl to sňatek mezi náboženstvími a lidé z chlapcovy strany se ji snažili velice trápit. V Indii je to velice běžné, ale i tady jsem to viděla. Zkoušeli na ně různé druhy věcí, na ni, na její rodiče a podobně. A ona si uvnitř srdce rozvinula nejistotu, a tak si rozvinula rakovinu prsu. Nuže, když jsme krutí k ostatním, nevíme, že jim způsobujeme rakovinu. Co nám to udělá, být laskaví k dívce, která se přivdala do naší rodiny, která k nám přišla? Jsme odborníky na říkání věcí, které druhým ubližují.

Od dětství se učíme, jak mluvit k lidem, aby byli opravdu zraněni. Ale jejich zraňováním jim způsobujeme rakovinu, ale to člověk pochopí, jen když získá svoji realizaci. Pak opravdu chápete, jak moc nějaký člověk trpí, protože tady také ucítíte trochu bolesti, celý váš styl mluvení, celé vaše chování, komunikace s druhými, se naprosto změní. Toto centrum je velice důležité. Na levé straně je mateřská strana a samotná matka – když je matka blázen, budete tam mít problém. Možná ho dostanete – nazýváme to srdce, existují dvě srdce, jedno je srdce Ducha a jedno je srdeční čakra. Je-li matka fanatická, je-li ženou, která je ohledně svého jídla velice fanatická a podobných věcí, pak to děti dostanou. Je to nebezpečná věc, takto si s dětmi zahrávat, mít děti pod naprostou kontrolou a jen je hlídat: „Musíš chodit rovně jako kůň, polož ty věci… “ Dětem by mělo být dovoleno, aby měly svoji svobodu. Ve skutečnosti, když je příliš omezujeme, stanou se z nich chuligáni. V tomto jsou Indové lepší, vědí, jak vychovávat děti. Dovolují dětem, aby měly úplnou svobodu. Jen jim dejte myšlenku důstojnosti, a když jsou děti s rodiči tak svobodné v dětství , v době, kdy je jim tak 4 nebo 5, stanou se nesmírně důstojnými. Znám děti, které říkají: „Vypadni! Zmiz!“ Od koho se to nejdřív učí? Učí se od rodičů, nebo od přátel, nebo někdo je musí učit, protože to jsou slova, která děti normálně neříkají. „Vypadni!“ Viděla jsem malé dítě říkat: „Vypadni!“ Chci říct, je příliš toto někomu říct. Ale stává se to, protože nechápeme, že bychom měli před dětmi mluvit slušně. Snad jsme ti nejneslušnější lidé, to nevadí. Snad jsme naprosto zkažení, dokonce i bandita ví, že by se měI před svými dětmi chovat jak se patří, protože jinak se z dětí stanou bandité. I prostitutka, dokonce i prostitutka pochopí, že by se neměla chovat takovým způsobem, aby se dítě dalo na prostituci. Je to selský rozum, že cokoliv děláme, děti to přijmou velice snadno, takže cokoliv jim chcete dát, cokoliv jim chcete předat, vštípit, tak takovým způsobem byste se měli před nimi chovat. Ale nyní – jaká je dnes společnost – lidé se svým dětem moc nevěnují, skoro vůbec. Jsou tak – chci říct – ženy jsou stále… matky jsou stále jako nevěsty zaneprázdněné hledáním nových manželů. Manželé jsou stále jako ženichové, hledající nové ženy a děti, chudáci, neví, kam se podívat. Bůh ví, ve kterém sirotčinci budou muset skončit.

Dokonce i průmysl je takový. Včera jsem chtěla koupit pro malé dítě šaty z čisté bavlny, nikde jsem je nemohla najít, nedostala jsem ani jedny šaty v celém Derbyshire, a pro vaši informaci ani v Londýně, které by byly z čisté bavlny. Chci říct – nepomýšlíme, že tyto děti nemohou snést umělá, syntetická vlákna. Je to velice nebezpečné, je to velmi špatné pro jejich kůži. Když jste byli malí, používali jste bavlnu, máte tu přádelny na bavlnu, tak proč dáváte tyto hrozné látky svým dětem, které jste vy nikdy neměli? Časem, než dorostou do vašeho věku, budou mít skvrny na svých tvářích. Budou… – ani nevím, jaké nemoci kůže mohou mít. Nikdo si neuvědomuje, že tento druh kalhotek, které používáte, tento druh věcí, které jim dáváte, je velice nebezpečný – nevím, co se jim stane. Věci, které používají, jste nikdy nepoužívali, když jste byli malí – věřte Mi. A to je období, kdy opravdu potřebují úplnou pozornost a je to čas, kdy jsou naprosto týrány. Dokonce ani průmysl se o ně nestará. Proč nevyrobit nějaké oděvy pro malé děti? Vlastně bych řekla, že vláda musí vydat zákon, že žádné dětské oblečení nesmí být vyrobeno ze syntetických materiálů. Starší to mít mohou, to nevadí. Ale pro malé děti – nemůžete jim dát, aby si oblékaly atomovou bombu. Je to příliš a moderní doba, myslím, je nejkrutější k dětem, proto se chce velice málo dětí narodit v rozvinutých zemích. Musíme to břemeno nést v Indii. Nejste-li laskaví k dětem… představte si, že dvě děti byly zabity svými rodiči – co to máme za společnost? Každý týden v samotném Londýně – dřív jsem si myslela, že v Anglii, ale řekli Mi, že v Londýně – jsou dvě děti zabity svými rodiči a neslyšela jsem o jediném podobném případě v Indii. S takovou krutostí k dětem, nevím, co je to za ženy. Kam vezmou svoji postavu a svoji krásu, před Boha? Existuje taková krutost, taková sebestřednost – pak s tímto vším si děti rozvinou boj, námahu a mají bušení srdce. Mají velice slabá srdce. Jsou vám svěřeny, Bůh vám dal tak krásné děti, že byste Mu za to měli děkovat. Nejsou jen nějakou nadhodnotou, která k vám přišla. Je to požehnání, že vám Bůh dal děti.

Jestliže nějaká žena v Indii nemá dítě, půjde plakat a prosit každého boha a každého proroka a všechny, aby dítě dostala. Zatímco v současné době Německo směřuje k minus pětiprocentnímu růstu. Ženě, která má pět dětí, platí jako by byla předsedkyní vlády nebo dokonce i víc, ale ona je nebude mít! Říká: „Přišla bych o postavu.“ Kam se chystáte brát tyto postavy? Tomu nerozumím. K čemu jsou ty postavy a kdo se zajímá o vaše postavy? Proč, proč bychom se měly dělat tak ubohými? Jsme matky a měly bychom být hrdé na svoje mateřství. Mateřství je tím největším, čeho může žena dosáhnout. Chci říct, Já jsem toho dosáhla, protože jsem Matkou tisíců. A myslím, že je to ta největší věc, která se může ženě stát – že je matkou. Matka i guru, dovedete si představit můj těžký úděI? Je to mnohem horší, že musíte svým dětem říct, že něco musí být uděláno, a tolik je milujete, že to nechcete říkat, pak na ně musíte zahrát nějaké slaďoučké lsti, abyste je přesvědčily. Je to tak zajímavý a nádherný život, být matkou, měly bychom být hrdými matkami. Ale řekla bych, že na muže také padá vina, protože se nezajímají o matky, zajímají se o mladší a mladší dívky – řeknu vám, že je to známka zvrácenosti, je to známka naprosté zvrhlosti. Za časů Mohammeda Sáhiba bylo velice mnoho, mnoho žen a velmi málo mužů, protože jich bylo mnoho zabito, takže Mohammed Sáhib nevěděI, co dělat. Tak myslel – oni byli praktičtí, jak jsem vám včera řekla – co se týká společnosti , člověk musí být praktický – takže řekl: „Dobrá, tak musíme mít svatby, protože bez manželství je vztah jakéhokoliv druhu nedharmický,“ – je proti valencím. Tak řekl: „Musíme mít svatby.

Dobře, nuže, máme mnoho žen, tak rozdělme ženy podle mužů, jež máme. Když bychom měli víc mužů, tak bychom to udělali opačně. Ale musíme je ženit a vdávat, což znamená, že musíme mít kolektivní potvrzení, musíme mít kolektivní schválení, abychom byli požehnáni.“ Tak řekl: „Dobře, ožeň se s pěti ženami.“ Ale on sám, víte, byl překvapen – tehdy byli lidé tak vnímaví, citliví, že si nebrali mladé dívky, staří muži by si nevzali mladší dívku. Řekl: „Jak bychom si mohli vzít tyto mladé dívky?“ Tak řekl: „Dobře, jednu si vezmu, protože kam tyto mladé dívky půjdou? Žádný mladý muž zde nezůstal, tak co se dá dělat?“ Ale dnes, když se zeptáte starého, osmdesátiletého muže, bude očividně ochotný vzít si osmnáctiletou dívku. Nazývám ho starým, hloupým bláznem, protože nechápe. Nechápe, že si ho ta dívka jako manžela nebude vážit a že se nemůže těšit životem jako manžel. Je dědečkem, nebo můžeme říct pradědečkem, měl by se chovat jako pradědeček. To je ideální vztah, který by měI mít s mladou dívkou. Všechny tyto ideály jsou dnes zmatené, i naše vztahy s ostatními. Každá žena musí být přitažlivá, proč? Každý muž musí být přitažlivý, proč? K čemu? Co tím hodláte získat? Jaký je užitek? Přitažlivost je v pořádku, pokud nejste odpudiví, dokud udržujete ideální vztahy s ostatními. Pokud se vztah stává vztahem psa a feny, je lepší takové nápady nemít. Je to naprosto špatné běhat za něčím, co není naší cestou. Lidské bytosti musí žít s důstojností a s naprostým smyslem pro idealismus, co se týče jejich vztahů se všemi ostatními. Když jen řeknete: „Co je na tom špatného?“ – pak je to diskuse, všechno je špatné a všechno je špatné, není to jedna špatnost, ale vše, všechno. Ale pokud chcete mít kvetoucí společnost, musíte se ohledně svého rodinného života držet ideálů, to je velice důležitá věc, ale to se vám stane hned, jak získáte realizaci. Nemusím vám o tom dávat kázání, prostě to děláte, prostě se stanete velice milým manželem a velice milou ženou.

Ze Sahadža jógy mohou vyjít nádherné rodiny, existuje jich tolik, uvidíte je. Nyní je v Sahadža józe tolik nádherných rodin a také velké děti, velcí mudrcové, kteří se chtěli narodit, se jim rodí. Mnoho skvělých dětí se chce zde v Anglii narodit. A existuje jich tolik, kteří se narodili, ale nevím, jak se s nimi zachází, jestli jim lidé rozumějí nebo ne. Lidé nemají žádné vibrace, aby pochopili, jestli jsou to mudrcové nebo ne. Ale v Anglii je tolik dětí, které se narodily realizované, že je Mi líto, jak se s nimi zachází. Nikdo neví, že se narodili realizovaní – způsob, jakým mluví, neříkají nic než moudrost. Všechny tyto děti byly pohaněny a poníženy námi, kteří o nich nic nevíme. Musím říct, že jsou velice statečné, jsou velice odvážné, že se rozhodly narodit se v zemích, kde nejsou chápány a není o ně postaráno. Druhá krajnost je v naší zemi, měla bych říct, kde by lidé prodali celou zemi kvůli svým dětem. Zachází to příliš daleko, je to další nesmysl, který děláme. Ale zlatá střední cesta je, že milujete své děti, vážíte si jich. Jsou vašimi svěřenci, jsou to realizované duše, jsou svatí, jsou mudrci. Jsou základem nového světa, který přichází a to je to, co se musí matka naučit. Důstojnost matky musí být respektována. Jsem si jistá, že vy všechny jste určitě své matky velmi respektovaly. Ale nevím teď, jestli jako matky budete respektovány. Jakmile se to upevní, že samotná matka je nejvyšší pozicí, které může žena dosáhnout a že má být respektována, všechny priority mezi ženami se také změní. Protože co mohou dělat? Jako matky nemají žádnou pozici, tak jen začínají mít dost svých dětí a myslí si: „K čemu je mateřství? Je to nevděčná práce.“ Všechno se to může změnit, jedině když se muž změní uvnitř, když nastane transformace. Právě nyní je to jen jedno z kázání, které můžete slyšet někde na velmi, řekla bych, ortodoxním místě. Ale celá pravověrnost se stane vaší nedílnou součástí a vy se s ní tak sladíte, naprosto se s tím ztotožníte. Líbí se vám to. Líbí se vám takto milovat svoji ženu a nikoho jiného. A manžel ji rád miluje zvláštním způsobem, zatímco žena chce milovat manžela zvláštním způsobem. Děje se to. Není v tom žádná nejistota. Jinak přijdete domů a zjistíte, že vaše žena utekla s někým jiným. Představte si, co je to za situaci.

První rok, jak jsem přišla, jsem zažila takový šok. Měli jsme sousedku, měla čtyřicet osm let a její syn měl kolem dvaceti dvou a měl přítele, kterému bylo asi dvacet let. Ta žena utekla s tímto dvacetiletým chlapcem, a měla tři další děti, které opustila. Dům byl prodán, celá domácnost, protože podle zákona dostala polovinu, polovinu majetku, nebo něco takového a tři dcery jsou teď na ulici, tři mladší děti byly dcery a ty jsou na ulici, kdo se o ně postará? Ta žena, 48-letá paní, dosud nevěsta, víte? Chodí do kostela a vdává se. Není v tom žádná důstojnost, žádná láska, žádné city. Následujeme Krista. Kristus řekl: Říkáte: „Nesesmilníš“. Já říkám: „Nebudeš mít smilné oči.“ Vystoupil do této subtilní úrovně. Následujeme Krista, nosíme kříž, chodíme do kostela. Kde jsme? Takže přicházím nyní do dalšího centra, což je Višuddhi. Je to velice důležité centrum v lidských bytostech, protože když je probuzeno, stanete se svědky. Stanete se kolektivem. Je to centrum kolektivní bytosti. Stanete se, říkám to znovu, stanete se kolektivní bytostí, když je toto centrum probuzené. Je to velice důležité centrum, a nyní, zatímco jsem s vámi, vám musím říct o tom, proč trpíme a proč trpí Indové, proč východní lidé trpí – to je jiná věc. Například lidé z Východu trpí tím, že příliš mluví – nazýváme to pravou Višuddhi – a lidé ze Západu trpí tím, že nemluví vůbec, zejména Angličané, ti nikdy nemluví. Ve skutečnosti je musíte štípnout, a nikdy se nesmějí, to je jejich problém, jen se usmívají – je to považováno za dobré mravy, ale někdy je to velice nudné. Nuže, levá Višuddhi je něco, co je daleko jemnější než bychom si mysleli. Je to velice zvláštní situace, když dostanete levou Višuddhi – a tu mezi západními lidmi získáte velice často, protože si vytvořili nový smysl pro pocit viny.

Chci říct – každý je provinilý. Aniž jdou k soudu, aniž něco spáchali, každý se neustále cítí provinile. Jako jedna paní: „Ó, jsem tak vinna.“ „Co se stalo?“ „Neřekla jsem jí: Děkuji.“ To vůbec nevadí. K čemu je koneckonců pocit viny? „Ó, cítím se tak provinile.“ „Co se stalo?“ „Rozlil jsem trochu kávy.“ Tak dobře, to nevadí, může se to uklidit, k čemu je cítit se vinen? Ale je to nevědomá vina, kterou lidé mají, nevědí, proč se cítí vinni, proč mají po celý čas tento pocit. „Ó, Bože, neměl jsem to udělat, neměl jsem to dělat. Co?“ Jakou vinu můžeme mít? A vina je hrozná věc. Viděla jsem, že počínaje Amerikou, Anglií, Portugalskem, ŠpaněIskem, Itálií, všechny ty země, Švýcarsko, ve všech těch místech pouze levá Višuddhi je první a poslední problém, který musím zdolat. Jedna paní vstala a řekla: „Matko, cítím se provinile kvůli Vietnamu.“ Řekla jsem: „Vietnamu? To už dávno skončilo, co se s tím chystáš udělat?“ „Ne, ale cítím se kvůli tomu provinile.“ – Ale proč? „Co se s tím chystáš dělat, jak se tě to týká, jaký k tomu máš vztah, proč se cítíš provinile?“ „Prostě se cítím provinile.“ Řekla jsem: „Je to nesmysl.“ Podobně si to rozvinul každý, nuže odkud to přichází? Podívejme se na zdroj, první pramen pochází z Bible, která je velice špatně vykládána, když se říká: „Jste hříšník, hříšník od narození.“ Chci říct, je to absurdní, znamená to, že jste tím, kdo si je jako jediný vědom hříchů, na rozdíl od zvířat. Jste těmi, kteří si jsou vědomi své nevědomosti, zvířata ne, jste těmi, kteří si jsou vědomi své zaslepenosti, ostatní nejsou, zvířata nejsou. Proč? Protože uvnitř vás se vyvinulo jáství, to jáství, jak jsem vám říkala včera, se vyvinulo, protože se zde střetávají ego a superego, protože jste zvedli svou hlavu, protože ta čakra chce být osvícena. Pozvedli jste hlavu a přišlo ego a superego a potkaly se zde, ta pozice už zůstala – zvápenatěla. Dostali jste svoje jáství a proto si myslíte: „Udělal jsem to špatně, udělal jsem to správně.“

Zvířata takto nepřemýšlejí, ta se netrápí, musí dělat to, co dělají, chtějí to dělat, nikdy si nesednou a neříkají: „Jsem vinen.“ Potkali jste někdy nějaké zvíře, které by to říkalo? S výjimkou lidských bytostí, po celý čas. Nuže, přišlo – je to mýtus, je to veliký mýtus, se kterým žijete, absolutně mýtus, věřte Mi. Neexistuje nic jako vina a ta vina vás po celý čas užírá, způsobuje vám únavu, nutí vás, že se cítíte tak ztraceni. Je velice důležité, aby to centrum bylo otevřeno. Takže ze všeho nejdřív, ještě než začínám jakýkoliv program, jim říkám, že mají říct jednu mantru: „Matko, nejsem vinen.“ „Matko, nejsem vinna.“ Šestnáctkrát, to je trest za pocit viny. Když jste vinni, musíte dostat trest, že? Takže to je váš trest, říci: „Matko, já nejsem vinen, Matko, já nejsem vinna.“ Řekněte to šestnáctkrát a takto se toho zbavíte. Je to tak praktické, funguje to. Kvůli vině dostanete spondylitidu – zánět obratlů, bolí vás u srdce, budete mít – jak říkáte – ledovou ruku, získáte s tím všechny možné problémy, a to všechno kvůli tomuto mystickému pocitu viny, který jste si vyvinuli. Dále přichází jiný mýtus, jehož zdrojem jsou, myslím si, psychologové, takzvaní psychologové. Nemají ani potuchy o duši, protože nemají žádný způsob, jak do duše vstoupit. Co dělají, je to, že nahrávají, zjišťují a snaží se léčit lidi. Kolik bláznů vyléčili? Sahadža jóga jich už určitě vyléčila stovky. Kolik bláznů vyléčili oni? Nevyléčili žádného. Naopak, když jdete k psychologovi, můžete se stát většími blázny tím, jak oni sami jsou blázniví. Protože psychologové, když mluví k lidem, nevědí, že jednají s patologickými případy, nenormálními případy. A když jednáte s patologickými případy, sami jste jimi omámeni, přiotráveni, nebo lze říci, že tu existuje nákaza. A nevíte, jak sami sebe ochránit. Řekla bych, že Jung byl jediným psychologem, protože byl dokonalá osobnost – poté, co dostal realizaci – o tom mluvil, že lékař může onemocnět. No a oni začínají být patologičtí – jako chudák Freud – a přihlouplí. To on začal mluvit o sexu a podobných věcech, ale sám byl zvrhlým člověkem. Zemřel na rakovinu – co získal ve svém vlastním životě? Byl takový zvrhlík.

Chci říci, představte si tu zoufalou duši, která zemřela na rakovinu. Jak může vůbec kohokoliv vést? Cokoliv řekl, bereme jako Bibli, lidé věří ve Freuda víc než v Bibli. Vlastně v něj věří víc než v Krista, a když to omezíte na jednu nejkratší větu, můžete říct, že z každého udělal sexuální objekt. Nejste nic mimo to, nic víc než to, nic jiného než to. Představte si, omezit vaši důstojnost na takovou úroveň! Jako Matka mu projevím milost tím, že řeknu: „Chudák, musel jednat s patologickými případy, a byl napaden a předával tyto špatné myšlenky.“ Zabýval se jenom psyché, levou stranou, která také začíná tady, ale končí tady, končí ve vašem superegu. Takže závislost na sexu vás přivádí do superega, což znamená, přivádí vás do vašeho podvědomí a kolektivního podvědomí. Nuže, všechny problémy, které máte prostřednictvím sexu, jsou kvůli tomuto. Emocionální chování a všechny zvrácenosti vás dovádějí ke kolektivnímu podvědomí. V Indii byla jedna dívka, což je velmi zvláštní, přišla za Mnou a řekla, že chce být s dívkami a chce si vzít dívku, chce se oblékat jako muž. Řekla jsem jí: „Opravdu?“ Tak jsem jí poskytla nějakou sahadžajogínskou léčbu a zjistila jsem, že uvnitř ní byl muž. Byla zredukována na nulu, byl to muž, který ji posedl a tyto myšlenky jí byly dávány prostřednictvím toho muže, a proto tak mluvila, byla posedlou osobou. Všechny tyto abnormality přicházejí, protože jste posedlí. Na Kubě byla jedna dívka, která mne přišla navštívit. Z Kuby v Americe, malá dívka, velmi útlá, drobná, malá, pěkná dívka a řekla Mi, její manžel mi řekl: „Matko, je to překvapující, moje žena dokáže vypít takovouto láhev whisky naráz.“ „Dobře, posaď se.“ Dala jsem jí bandhan, jak to nazýváme, a uviděla jsem velkého, obrovského jako Goliáš, skutečně velice obrovského černocha, jak z ní vychází. Podívala jsem se na ni a řekla jsem: „Znáš nějakého černocha?“ Řekla: „Matko, vidíš ho? Vidíš ho? To pije on, já nepiju“, řekla Mi. A když byl odstraněn, stala se z ní velice roztomilá žena. Všechno to podivné chování, když to přeháníte, vás vedou do kolektivního podvědomí, kde chytnete všechny ty hrozné věci, také vás mohou zavést do kolektivního nadvědomí, pokud se stanete velmi, velice egoistickými. Pak se můžete stát Hitlerem.

Co je na tom? Co je na tom špatného? Co je špatného s Hitlerem? Nic špatného, měl naprosto pravdu, když řekl, že přišel zachránit celou árijskou rasu a jeho nos byl speciálně stvořen. Chci říct, Bůh musel být překvapen, když to všechno slyšel, chci říct, že musíte vytvářet nějakou pestrost, rozmanitost, že? Ale je to, co je, mám na mysli ty absurdní věci, které ve svém životě děláme, když řekneme: „Co je na tom špatného?“ Skáčeme do škarp, stok, ze kterých se nemůžete vrátit bez břemene na své hlavě, a břemena způsobují všechny ty věci a vy se stáváte tak podivnými lidmi. Pak budete stát na ulici a křičet jako blázen. A když je podráždíte, jsou ještě horší, tak je lepší nemluvit a nehádat se s nimi. Zapomeňte na ně. Všichni ti fanatici, které vídáme, nejsou nic než posedlí lidé. Většina z nich je posedlá. Taky bych řekla, že mnoho prezidentů a despotických lidí, většina z nich je posedlá. Potkávám je, potřásám si s nimi rukama, třesou se přede mnou a já vím, že jsou to posedlí lidé. Jak to, že tam jsou? Neměli by tam být, jsou posedlí, ovládají druhé lidi, nutí je, aby pro ně pracovali, a všechna ta agresivita začíná skrze jejich ovládající, posedlé síly. Takže je to centrum, které vás přivádí zpět k normálu a pak, jakmile Kundaliní vzestoupí a dotkne se vaší fontanelní oblasti a otevře ji, pak se z vaší ruky, prostřednictvím tohoto centra, začne projevovat kolektivní osobnost. Stanete se kolektivní osobností, stanete se, opět říkám – tímto uskutečněním – není to, že: „Jsme bratři a sestry, tak vytvořme OSN a vydělejme na tom peníze!“ Je to uskutečnění, kdy cítíte druhou osobu uvnitř sebe a to je to, co je nejdůležitější. To centrum, chci říct, můžu o něm mluvit, nevím kolik hodin, ale to centrum má šestnáct podcenter, a stará se o vaše oči, nos, uši, nos, hrdlo – všechno, krk, dokonce váš obličej a všechno ostatní je jím řízeno. Kolektivní osoba, kolektivní bytost má tvář, která má součinnost, že ta tvář dokonce může vyzařovat vibrace, ale uvidíte to jen prostřednictvím vibrací, poznáte, kdo je ta kolektivní bytost.

Nejdůležitější je ta část hlavy, o níž jsem vám řekla, že když se klaníte špatným věcem, že je to největší překážka – je to spodní patro mozku, která se v sanskrtu nazývá mudhra. Je velmi důležité – když otéká, vytváří se tím velká překážka a vy stáváte se člověkem, který je naprosto odříznut od Všepronikající síly. To znamená, že všechna ochrana, všechno vedení, všechna výživa, všechno začíná z vašeho života mizet. Nyní pokračujeme od tohoto centra tady k tomuto, které je velmi důležité a které, musím vám říct, že i když je čas končit dnešní přednášku – je to centrum Ádžňa, které je umístěno uprostřed hypofýzy a šišinky a které řídí naše ego a superego, mezi překřížením zrakových vláken. Je to velice jemné centrum. Někteří lidé mu říkají třetí oko, ale třetí oko, které oni vidí, není to, o kterém teď mluvím. Třetí oko znamená oko, kterým vidíme dovnitř, ne vně. To centrum je velice důležité a je ozdobeno božstvem s indickým jménem Mahávišnu a s anglickým jménem – Pán Ježíš Kristus. Je to velice důležité centrum. Hledejte nyní svého Pána. Kde ho hledáte, kde se vyskytuje? Musí být probuzen a sídlí zde, protože většina z vás přichází z tohoto prostředí, chci o tom mluvit – ačkoliv Mahávíra a Mahá Buddha – oba dva také sídlí uvnitř nás. Mahávíra sídlí zde a Buddha tady, ale Kristus sídlí v tomto centru, uvnitř mozku. Nuže, je to velmi důležitá věc, kterou žádná křesťanská instituce u Krista nepochopila. Že Kristus se musí narodit uvnitř nás. Že musí být uvnitř nás probuzen. To se děje jedině skrze probuzení Kundaliní, a jakmile je On zde probuzen, tehdy je jím ego a superego vsáknuto, jako výsledek jeho probuzení a to je velice velká věc. To je důvod, proč On řekl: „Jsem bránou.“ Ale oni ho velice pěkně ukřižovali. To ukřižování bylo také drama, protože ego a superego svíralo tento bod tak silně, že k jeho průchodu jste potřebovali někoho, kdo je prostě božský a On byl samotnou ómkarou, božskou osobností, ten, kdo nikdy nezemřel a prošel tím. Krišna řekl – On je na tomto bodu, řekl: …recitace v sanskrtu… „Božská síla, Ómkara nikdy nikým nemůže být zabita, nikým nemůže být zničena, a sama se zrodila jako Ježíš Kristus.“ Aby pro nás vytvořila cestu, průchod a to je věc, kterou dokázal – že nemůže být zabit. Ale oni všichni jsou Jedním, spojeni jeden s druhým. To objevíte v samotné Sahadža józe, protože když je upevněno spojení, musíte se ptát: „Jaký je vztah mezi Ježíšem a Krišnou?“

A můžete to objevit na vibracích, všichni jsou spolu spojeni, velice úzce. Kristus řekl: „Ti, kteří nejsou proti Mně, jsou se Mnou.“ Nikdo se nepokusil zjistit, kdo jsou ti. V Bibli je řečeno, že: „Objevím se před vámi jako plamenné jazyky.“ Nikdo se nepokusil zjistit, co to je, nebo co je Strom života. To je Strom života. Takže On musí být probuzen uvnitř vás, to je nejdůležitější věc, kterou řekl, že: „Někdo přijde a probudí to, takže budete navždy znát Mého Otce.“ Nuže, která z institucí, jež fungují jménem našeho Pána Ježíše Krista, dělá tu práci? Mají oslavy nebo karnevaly, vybírají peníze, stavějí kostely a podobně. Musíte vystavět každou lidskou bytost jako kostel tím, že v nich probudíte Krista. To bylo myšleno křtem. Ale křest je v pravém smyslu probuzení Kundaliní, když přichází k fontanelní kosti, která se nazývá brahmarandra a prostupuje tudy. Kdo to udělal? Nikdo. Šla jsem do kostela, který se nazývá – patří církvi Jednoty, myslím si, že sjednotili všechny církve a taky sjednotili všechny démony světa. Jsou tam všemožní falešní guruové, kdekdo, nemají vůbec žádné rozlišování. Jsem tak ohromená, víte. Kristus nebyl tak diplo- matický, měla bych říci, protože způsob, jakým zmrskal všechny ty lidi a pak řekl: „Když jsou horcí, můžeme je zvládnout.“ Což znamená – když jsou horcí, jsou posedlí, zvládneme je. Jsou-li chladní, zapálíme je. Ale jsou-li polovičatí, vyplivnu je ze svých úst.“ To jsou jeho slova. Protože ti natvrdlí a přihlouplí lidé dělají kompromisy s ďáblem a hovoří o Bohu. Jak se chystají doručit zboží? Proč nevzbudit Krista uvnitř vás a poznat to sami? Když zvednete Kundaliní, užasnete, a Kundaliní vzestoupí do tohoto bodu a nemůže jít dál – mezi všemi křesťany je to problém. Musíte je požádat, aby řekli Otčenáš, a pak to funguje, je to mantra. V době, kdy je napadeno vaše centrum, protože Krišna je kolektivní bytostí – Allahu Ho Akbar znamená to stejné. Musíte vložit prsty do uší a říct: „Allahu Ho Akbar“ – realizované duše – a zvedáte si svoji Kundaliní. Můžete vidět pulzování Kundaliní v trojúhelníkové kosti, můžete vidět vzestup Kundaliní, můžete cítit prostoupení Kundaliní Sahasrárou – což je místo, kudy proniká a vychází.

Takže vcházíte branou Krista, který vsakuje tyto dvě instituce. A razí si zde cestu, a jakmile Kundaliní vzestoupí nad Ádžňu, stanete se bezmyšlenkovými. Limbická oblast je královstvím Boha, odkud jste vedeni, a kudy prochází Kundaliní. Je to poslední práce, která se musí udělat a nyní je hotová. Je teď hotová hromadně. Musí se to udělat, muselo se to udělat, bylo to slíbeno, nadešel čas. Ale někdy se divím, kde jsou ti lidé. Nyní jsem s vámi v Anglii, budete překvapeni, že v Indii ti lidé prozřeli, jsou jich tisíce a tisíce, co získávají realizaci ve vesnicích. Zde jsem našla lidi, kteří nechtějí realitu, – měli byste mít cirkus. Přinejmenším Angličané přijdou, ale Indové velice málo a nikdy se neuchytí, je to tak ohromující, že to nemohu pochopit. Je to udivující, jak se věci vypracovávají. Kdy se do toho dáme? Chci říct, je to zadarmo, nic nemusíte platit, je to vaše vlastní, je to spontánní, je to tam. Přesto – získají realizaci a ztratí se. Je to něco tak překvapujícího, pracuji tu, nebudete tomu věřit, nyní deset let. Osm let? Osm let. Po čtyři roky, první čtyři roky jsem měla šest lidí, vzestoupili, klesli, vzestoupili, klesli. Řekla jsem: „Co je to za lidi?“ Čtyři roky, dovedete si to představit? V Indii – jedu tam na tři měsíce a mám jich tisíce. Je to tak, že je velmi málo lidí, kteří budou zachráněni. Jak to řekl Jan? Řekl, že jen několik tisíc jich bude zachráněno, takže co s tím hodláme dělat, Západe? Ale v Anglii je jich minimum, budete překvapeni, dokonce Itálie je lepší, Švýcarsko, Ženeva, mnohem lepší, co se děje? Tady se honí za člověkem, který požaduje Rolls Royce, chlapík, co požaduje Rolls Royce 59, – oni trpí hladem a vyrobí pro něj Rolls Royce, a když přijede, dají mu Rolls Royce, představte si. Říkají, že je dokonalý mistr. Nezbyla tu v mysli žádná čistá inteligence, aby pochopila, že jak můžete získat Ducha za tento nesmyslný Rolls Royce? Aspoň Derbyshire to není, lidé z Derbyshire by tím neměli být příliš ohromeni, protože je vyrábějí tady. Nemůžete vyrobit Boha, že? Můžete vyrobit Rolls Royce, v pořádku, můžete vyměnit Rolls Royce za Boha? Honí se za tak hroznými věcmi, jako další hrozná věc – že někdo se vás pokouší učit, jak létat. Manželka ředitele, která tu sedí, její dcera trpí epilepsií, její manžel má epilepsii, její dcera má epilepsii, všichni byli epileptiky a platili tisíce liber, tři tisíce liber, aby létali, a začali sami poskakovat jako žáby.

Představte si to! Pokud máte trochu jasného rozumu, musíte požádat takového gurua, aby se sám spustil ze šikmé věže v Pisse, myslím si, že byla postavena jen kvůli tomu, a podívejte se, jestli dokáže vzlétnout jen o jeden palec výše. Proč nepoužíváte svůj rozum? Měli byste být nanejvýš vyrovnanými a moudrými lidmi. Včera jsem vám řekla, že jste umístěni, – tím nejdůležitějším místem ve vesmíru je srdce, Anglie je srdce vesmíru a to srdce je letargické. Co mohu dělat? Musíte mi říct, co mám dělat? Vypumpovat srdce do reality. Existují hledači – neřekla bych, že neexistují, mnoho z nich přišlo do hnutí hippies, tisíce se jimi stali. Ale všechny absurdní věci přijímají velice snadno a proč ne věci, které vy hledáte? Je to mimo moje chápání. Nerozumím tomu. Nuže, nepřišla jsem do této země jako imigrant, jak jsem vám řekla, přišla jsem zde, protože se něco stalo a můj muž byl vybrán do této země, což bylo důležité, bylo to, myslím, předurčeno. Muselo se to stát. Ale mám na vás naléhavou prosbu, abyste se do toho dali a pochopili, že to je ono, co vám řekl William Blake, že: „V této zemi budou prorokové, lidé Boha se stanou proroky a budou mít moc učinit proroky z druhých.“ To je Sahadža jóga, není to nic jiného než tohle. Slíbil tolik věcí, dokonce popsal dům, kde žiji, popsal dům, který nyní obýváme, přesnou polohu. Popsal ášram, kde položíme naše základy, do takových detailů, že jsem překvapena, že se takový velký mudrc a zřek narodil v této skvělé zemi a nikdo to nechce prohlédnout. Nuže, co mám dělat? Doufám, že velmi brzy lidé pochopí, že musejí převzít velikou roli, velice důležitou, nepostradatelnou a zásadní roli při transformaci celého lidstva a zachránit ho v tomto hrozném čase. Jsou těmi, kteří musí vést lidi do Království božího. Doufám a žehnám tomu. Nechť vám Bůh žehná. Naštěstí máme v Derbyshire velice dobrou úroveň sahadžajogínů, je to vskutku překvapivé a Blake se o Derbyshire hodně zmiňoval. Chtěli, abych přišla do Derbyshire. Řekla jsem: „Birmingham mi postačí a do Derbyshire nepůjdu.“ Řekli: „Matko, prosím.“ Pak řekli: „Blake se zmínil, že přijdeš do Derbyshire.“

A tak jsem tady a doufám, že to centrum zcela určitě vytvoří velice dobré sahadžajogíny. Mohou odtud vzejít skvělí proroci, konec konců Blake zmínil Derbyshire důrazně, doporučil ho. Ale co jsem dnes objevila, když jsem jela na vyjížďku – existuje tu mnoho černé magie, lidé se oddávají hrozným, strašným věcem. Byla jsem znepokojená, značně znepokojená. Je to velice nebezpečná záležitost. Je to nebezpečné pro vás i pro vaše děti, pro vaše rodiny, pro každého a objevila jsem ohniska a byla jsem ohromená, jak prosperují. Nechť vám Bůh dá sílu a patřičnou moudrost, abyste pochopili, jak jste ve spojitosti s velkou prací Boha. Pokud máte jakékoliv otázky, máte na to asi pět minut, včera se mnoho lidí ptalo na mnoho věcí, vlastně lidem dovolím klást otázky jen první den, protože druhý den je to naprosto promarněný čas. Nuže, neptejte se, proboha žádné osobní otázky, nedávejte žádné osobní otázky. Protože těm se budeme věnovat později, osobně, můžeme se jim věnovat, ale jestliže se chcete zeptat na cokoliv obecného, prosím, ptejte se všeobecně. „Viděla jste vy sama Boha?“ Proč se na tuto otázku ptáte? Jste oprávněn pokládat takovou otázku? Nejprve poznejte svého Ducha a pak se budeme bavit o tomto. Proč byste se měI ptát na takovou otázku? Jste Ind? Pak aspoň udržujte slušné vychování. Prosím, posaďte se. Tento druh arogantní otázky by neměI být pokládán: „Viděla jste Boha?“ Proč mi dáváte takovou otázku? Jaké máte oprávnění, ptát se na takovou otázku? Já se vás musím zeptat: „Cítil jste svého Ducha?“ Dobře, nejprve vnímejte svého Ducha, proto Buddha nikdy nemluvil o Bohu, jak jsem vám včera řekla. Protože najednou chcete vidět Boha – máte oči, abyste viděli Boha? Nevidíte dokonce ani Mě, tak jak můžete vidět Boha? Především se staňte svým Duchem, pak o tom budeme mluvit. Malé dítě nepůjde hovořit s králem a neplácne ho do obličeje, že? Má se za to, že to udělá? Musíme znát naše hranice, naše maryády. Zejména Indové je musí znát, někdy jsem překvapená.

Ptát se takovou otázkou: „Viděla jste Boha?“ – Ať už jsem Ho viděla nebo ne, proč bych vám to měla říkat? To se nesluší, to se nepatří… Je to velmi arogantní. Jsem překvapená, že jste se tady zeptal takovým způsobem, to nikdy žádný Ind neudělal, je to velice trapné. Jen si představte, kdybych Ho viděla. Uvěří mi? Nebo Ho neviděla. Všechno to přijde a přichází, někdy to cítím. Chci říct, co je to za otázku – viděla jste Ho nebo ne? Ale on je profesorem filozofie z univerzity v Benáres a tak dále, ale v Indii takové lidi nenajdete, nevím, odkud se berou tito materialističtí, naprosto hrubí lidé? Chci říct, co je to za otázku pro Mě? To se ještě nikdy nestalo. Jsem tady, abych vám dala seberealizaci, to je vše. A vy byste ji měli získat, je to vaše právo. Měla bych říct, že je to banka a já vám musím podepsat šek, to je vše. Jestliže máte šek podepsán, tak je to vše, hotovo – to je Můj vztah s vámi, nebudu vám povídat o sobě, abych byla znovu ukřižovaná. Kristus se pokoušel o sobě něco říct a ukřižovali ho. Nuže, když mu řeknu – samozřejmě o Bohu vím, – nepřijme to. Když řeknu – nevím, nepřijme to. Hlupák. Indové nejsou vůbec hloupí, jsou to velice moudří lidé, musím říct. Jsem překvapená, odkud se ta hloupost bere. Velmi moudří. Indové jsou velmi moudří, protože jsou z jóga bhúmi – země jógy. Naše země je tak starobylá, vy neznáte chválu této země, můžu… Neposuzujte je podle lidí, které vidíte, ne, ne, je to skvělá země, velmi významná duchovně, naprosto duchovní země. Víte, oni jsou – nevím, co s nimi je, objevili se velice povrchní lidé, nesmírně povrchní, existují také nějaké velké duše, jak jsem viděla, ale nesuďte, neposuzujte tu skvělou zemi. Jednou jsem jela se svým manželem do Indie a řekla jsem mu: „Překročili jsme hranice naší země.“ Řekl: „Jak to víš?“ Řekla jsem: „Podívej, ty vibrace! Celá země vibruje, ovzduší vibruje.“ Řekl: „Opravdu?“ Řekla jsem: „Běž se zeptat pilota.“ Byli jsme v první třídě, šel se ho dolů zeptat. Řekl: „Sire, překročili jsme hranice asi před minutou.“ Tak velká, skvělá země, Kundaliní celého vesmíru sídlí v zemi, dovedete si to představit? Kundaliní.. A oni nemají přání hledat. Je silou přání, která tam sídlí a oni nemají chuť hledat. Dovedete si to představit? Sama jsem překvapená a ti, kteří také přišli jako guruové, hrozní lidé, kteří jen vydělávají peníze, stydím se za ně, že jsem nějakou náhodou Indka, a když jsem takto zahanbená, cítím někdy – co to udělali s tím, co jsme měli? Je to tak obrovské dědictví, vy jste jen výhonek, jste jen vně, jste strom, my jsme kořeny, nemůžete bez nás žít, jsme vašimi kořeny a těmto kořenům, vidím, že nerozumím. Nicméně je to v pořádku, je to znepokojení Matky. Nuže, dejme se do toho, dejte své ruce směrem ke Mně, všichni si vyzujte boty – museli jste hledat, kdybyste nehledali, proč byste chodili na Můj program?