Déví púdža v Brahmapuri, 27/12/1985, Brahmapuri, Indie

Zeptej se jí. Natalie, pojď sem. Pomoz Danje. Jsi už v pořádku, Raji? Dej každému kumkum. Vezmi jen to, to tu může zůstat. Ať všechny ženy mají kumkum. Včera se jeden chlapec postavil a ptal se Mě: „Jestliže jsme takovou jóga bhúmi, takovou posvátnou zemí, jak to, že všechny vědecké objevy jsou učiněny na Západě?“ „Dobrá otázka,“ řekla jsem. Je to vědění stromu, jak jsem vám řekla. Je to vědění stromu. A čeho nyní dosáhli, je jeho vrchol a nyní chtějí poznat vědomosti kořenů. Proto jsou teď zde. Abychom získali vědění o kořenech, musíme mít k nim především pokoru. Zatím jsme ještě toto vědění nepoznali, nikdy jsme nevěděli, co je v Božím království. Jak řekl Krišna, ten strom roste směrem dolů a jeho kořeny jsou v mozku. Je to vzestup směrem ke kořenům, je to tedy odlišné. Kundaliní musí stoupat vzhůru, aby se dostala ke kořenům. A aby mohla proniknout do kořenů, musíme mít toto poznání. Musíte znát všechny věci, jako třeba nošení bindí, o kterém jsem mluvila včera. To je také, díky Bohu, navzdory všem změnám, napsáno v Bibli, že vás poznají podle značky, kterou ponesete. Podívejme se, kolik z vás má odvahu, dokonce i v Indii, nosit tuto značku. To je jeden z důvodů, proč tak rychle chytáte. Především oči nejsou klidné. Nejste zvyklí mít klidné oči jako mají klidné oči Indové. Od dětství je učí: „Kde máš pozornost?“ Neustále se jich ptají: „Kde máš pozornost?“

(Vzadu stojí nějací západní jogíni) Dejte jim, prosím, židli na sezení, protože nedokáží sedět na zemi. Kde je tedy vaše pozornost? Neustále něco narušuje pozornost, a proto tak rychle něco chytnete a pokud to chytnete přes oči, prochází to vaší Adžňa čakrou. To je ochrana Adžňa čakry. Je to ve skutečnosti Kristova krev, kterou nosíte. Lidé k tomu ale musí mít odvahu. Nosí kříž, ale toto ne. V západních zemích je pro lidi obtížné sebrat odvahu k nošení bindí. Budou se vymlouvat: „Matko, přijdeme o práci,“ – a tak podobně. Budou mít nejrůznější výmluvy. Pokud jste ale odvážní lidé, musíte ho někdy začít nosit. Můžete začít nejprve v noci, potom ve dne. Pomalu, pomalu se k tomu můžete dostat. Je to jediná věc, kterou si, myslím, musíte nosit. Je to důležité. Je to dobrý nápad, protože nebudete nic chytat. Protože jdete ven, vaše pozornost je vně. Vidíte, co se děje venku, atmosféra je špatná. Navíc, pokud si dáte bindí, nebude chránit jenom vás, ale také ostatní. Dostanou nový směr. Koneckonců, budete se oblékat jako oni, jste úplně jako oni – musíte takoví být. Musíte se ale chránit a pro ochranu musíte nosit něco takového. Zjistila jsem, že když jsem poprvé jela do Anglie, tak se mi smáli, když viděli moji červenou značku. Když nosí rtěnku, je to v pořádku, dokonce i když vypadají jako klauni, jako hippies nebo pankáči, je to v pořádku, na rozdíl od toho, když nosíte správnou věc, která je věděním, úplným věděním.

Abyste tedy porozuměli vědění kořenů, musíte pochopit jejich význam, proč je tato kultura taková, – protože směřuje více ke kořenům, pohyb není směrem ke stromu. A kde končí strom? Nad Múládhárou. Nyní se tedy vrací zpět. Jít od listu ke kořenům je obtížné, jít ale od kořenů k listům je snazší. Pro tento vzestup tedy musíme být pokorní, abychom získali vědění, vědění o kořenech. Důvod, proč všichni nosí bindí, je ten, že chrání vaši Ádžňu. Nic do ni nevstoupí. Proto když Ind jednou získá realizaci, tak stoupá. Nebude stále znovu napadán, to se zde neděje. Toto je jedna z věcí, kterou musíte dělat. Druhou věcí je púdža. Púdža působí na každého, ale jen podle jeho hloubky, a proto musíte mít šradhu – víru. Pokud stále ještě přemýšlíte, nemůžete při púdži mnoho získat. Pro Indy je přijít na púdžu tím nejvyšším. Neajímají se o mou přednášku, pokud nestihnou program, nevadí, jsou spokojeni s jakýmkoliv hudebním programem, nevadí jim jakékoliv nepohodlí, pokud se mohou zúčastnit púdži. Dnes na púdžu přišli lidé z míst vzdálených dva až tři sta mil, z takové dálky, protože vědí, že je to vědění kořenů. Proto musíte dělat púdžu. Pokud máte stoupat, musíte ji dělat. Jste ale pořád na stejné úrovni. Pokud stále přemýšlíte o zevnějšku stromu, pak padáte dolů. Abyste se pohybovali směrem dovnitř, musíte mít všechny nástroje. Jedním z nich je púdža. Co se týká púdži, jsme připraveni? Máme ten postoj, že kdykoliv má začít – začne? Nejdříve jsme si pořádně připevnili své hodinky. Díky Bohu jsem je včera večer ztratila. Pak řídí hodinky nás a to do té míry, že pokud je púdža v jedenáct, musí začít v jedenáct. Tak to není, záleží na situaci. Je to přirozený růst naší bytosti, je to přirozené vypracovávání našeho růstu. Když jsem zde přišla, budete překvapeni, celá moje pravá strana byla paralyzovaná, úplně ochromená. Pravá noha byla nehybná, nemohla jsem vůbec hýbat nohama, obě nohy byly jako zkamenělé a nevěděla jsem, co se děje. Důvod je ten, že všichni příliš přemýšleli. Pozornost by měla být, jak jsme na tom, co se sebou děláme, to je důležité, jak daleko jsme se dostali. Pozornost je ale naopak rozrušena mnoha věcmi. Jednou z nich mohou být svatby, že musí probíhat svatby, co se bude dít a podobně. Během púdži na tom ale vůbec nezáleží. Nic není důležité, kromě vlastního rozvoje, a je to tak, že nyní musíte rozvinout své kořeny. A rozvinutí kořenů je úplně jiná věda.

Další věcí je, že můžete dosáhnout pohybu stromu agresivitou. Když jste ale v mysli agresivní, potom jste více taženi k Múládháře, k přitažlivé síle a jdete směrem k mrtvému. Začne se objevovat materialismus. Protože je to převrácené, lidský růst je vzhůru nohama. Víte, že mozek je zde, ne u nohou. Začíná to z mozku, růst začíná z mozku, jak víte, jako doktoři – vše je zde a nervy jdou dolů, nezačínají od nohou. Když tedy začnete věnovat pozornost svému vnějšímu růstu, jdete automaticky k materialismu. Pak zjistíte, že hmota je k ničemu, udělali jste ze sebe zkamenělinu. Pak se tedy vrátíte. Teď musíte zcela změnit svůj postoj, zaměřit se na toto nové učení a to nové učení je, že si musíte nejprve rozvinout pokorný postoj. A za druhé – čeho dosáhneme ve svém vzestupu učením se odlišné tantry, mechanismu, božského mechanismu – je to, jak to vypracovat. Člověk, který je mimořádně efektivní v jiné oblasti, může být naprosto neefektivní v této oblasti, úplně zbytečný – posedlý, agresivní, k ničemu, výbušný a bez jakékoliv lásky, soucitu, milosrdenství. Byli například šokovaní, když slyšeli, že v Anglii lidé zabíjí své děti, nemohli tomu uvěřit. Nedokážou uvěřit, že by tak mohlo být zabito byť jen jedno dítě. Myslí si, že Angličané jsou dokonalí lidé, jak mohou zabíjet své děti? Podle Indů jsou úplně dokonalí. Indové si neumí představit, jaký život tam vedou. Když jsem jim tedy řekla: „Velice se mýlíte, oni jsou nešťastní. Nemyslete si, že vynález rádia a dalších věcí jim dalo štěstí. Všichni jsou to blázni. Sedí před televizí, nemůžou bez ní žít, stávají se televizí. A televize je využívá, vkládá do nich špatné myšlenky a vymývá mozky, jsou plní „předsudků“ – nemohli tomu uvěřit. Nedokážou uvěřit, že by lidé na Západě mohli být tak krutí. Protože růst je v materialismu, tak se stávají necitlivými, nemorálními a také postrádají jakýkoliv soucit a lásku. Nejprve byste tedy, jak jsem řekla včera, měli říct: „Nejsem Francouz“ – měli byste říct: „Nejsem ze Západu.“ Může to fungovat, lépe fungovat. „Nejsem ze Západu.“ – Snad když vstoupíte na univerzitu, – řekněme, že jste na Oxfordu a potom jdete na niverzitu v Cambridge, musíte nosit odznak cambridžské univerzity.

Stejně tak jste nyní změnili svou národnost, měli byste, myslím, říct: „Nyní už nejsem ze Západu.“ Nezáleží na tom, co je napsáno v pase. Máte ale jako sahadžajogíni v Indii zvláštní výhodu, víte to. Jako sahadža jogíny vás vláda přijala. Pokud zde budete chtít zůstat navždy, nebudou mít žádné námitky. To, že si myslíme, že vše, co nyní je, pracuje na úrovni stromu, se musí změnit. Zde se vše sjednocuje, slučuje. Celý strom je obsažen v semínku. Pokud se tedy máte stát kořeny, musíte se dostat na místo, kde se sjednotíte. Vytváření skupin je ale špatná věc. Pokud vytváříte skupinu Angličanů, Indů nebo nějakou jinou, je to špatné. V Sahadža józe v něco takového nevěříme. Neexistuje žádné rozlišování mezi jedním sahadžajogínem a druhým sahadžajogínem, protože toto je Višva dharma. Říkáme, že toto je Višva dharma, ale ještě pořád jsme se z toho nedostali, nejsme ještě tam, kde bychom měli být. Stále se ještě oddělujeme, odlišujeme, stále ještě musíme míchat jednu zemi s jinou zemí. Musíme se navzájem sjednotit, porozumět si. Jedině pak zmizí problémy Západu. Výsledkem tohoto pravostranného pohybu je, že se lidé stávají slabomyslnými. Rozděluji je na slabomyslné nebo hloupé. Nevím, do jaké kategorie spadnou později, před tím tady žádné takové kategorie nebyly. Možná vytvoří nový rozměr hlouposti. Cítím, že teprve až se naučíte tuto novou jantru, novou metodu, přestanete se starat o fyzické pohodlí, přestanete se starat o takzvané citové hýčkání. O všechny tyto věci se nestaráte, ale směřujete k nevinnosti. Vlastností hmoty jako takové, její esencí, je nevinnost. Stáváte se tedy vlastností nebo esencí všeho, měla bych říct. Stáváte se esencí. Pro to se ale musíte pohybovat dovnitř, a pohyb dovnitř je možný pouze tehdy, když rozumíte a máte úctu a považujete si za čest, že to všechno můžete dělat.

Musíte ale pochopit, proč vám to říkám. Nechci od vás nic získat. Neměli byste si myslet, že se z vás pokouším dělat Indy, ale pokud zde budete nosit třídílný oblek s kravatou, co se vám stane? Budete mít zapařené tělo. Musíte se přizpůsobit klimatu a v tomto oblečení se cítíte dobře, protože je velmi pohodlné. Líbí se vám koupání v řece, je příjemné. V této zemi je to pro vás lepší. Stejným způsobem, když vstupujeme do tohoto nového života, musíme pochopit, že vnějšek není důležitý, důležité je to, co je uvnitř. A cokoliv je k tomu potřeba udělat vně, musíme to udělat, musíme to udělat. Musíme se to naučit, musíme to pochopit, co je to, co je ono. Protože jste vědci, jste ze Západu, máte oproti Indům výhodu ve vědě. V pořádku. V této vědě mají oni výhodu oproti vám. Nevadí, je to v pořádku. Oni si vybrali toto místo, vy jste si vybrali tamto místo, protože jste ze všeho nejdřív odvážní lidé a za druhé jste tam možná chtěli udělat něco dobrého. To se ale musíte naučit. Jako naši vědci zde – jsou odvážní lidé, snaží se naučit vědu, chtějí jet do zahraničí a studovat ji a přivést ji k nám. Stejně tak jste vy nyní velvyslanci ze všech těch zemí božskosti, velvyslanci božského. Musíte přinést božské, protože to bylo vypracováno v této zemi. Jasně vidíte, že to tak je, přijměte to, není důvod se kvůli tomu cítit špatně. Protože patříte k určité národnosti, není důvod se cítit kvůli tomu špatně. V Indii jsou lidé velmi hrdí, pokud mají jet do ciziny, aby studovali vědu. Dokonce i když jsou vegetariáni, nevadí jim dělat pitvy nebo cokoliv, protože je to věda, je to poznání. Kvůli poznání tedy musíte dělat všechny ty věci. A jakmile si jednou uvědomíte, že to vypracováváte kvůli poznání, velice vám to pomůže.

Tato dnešní púdža má mimořádný význam, protože včera byl Datta Džajanti, to znamená narození Dattatréji. A vy znáte příběh o Dattatréjovi, většina z vás ten příběh o něm zná, jak se Brahma, Višnu a Mahéša snažili vyzkoušet Ádi Šakti, nazývanou Anasuja. Přišli k místu, kde žila a žádali ji o almužnu. V Indii se to pokládá za velkou čest dát druhým almužnu, je to velká čest věnovat se hostům, je velká čest být štědrý, je velká čest věnovat něco druhým.Je to velká čest. Jako včera moje sárí pro tuto púdžu – bylo někde ponecháno. Koupila jsem zde pro jednu ženu sárí a ona řekla: „Chtěla bych, aby toto sárí bylo předáno na púdže.“ Řekla jsem ale: „Vrátím ti ho. “ Odpověděla: „To je také velká pocta.“ Nevadilo jim, že to sárí bylo uloženo, řekli, že je to velká pocta. Takový mají postoj. Postoj se tedy musí změnit, doposud jsme šli směrem dolů, nyní by měl být postoj směrem nahoru. A k tomu musíme rozumět způsobu, jakým se nahoru dostaneme. Jako když musíte jít do hor, musíte vědět, jak se po horách leze. Nemůžete jednoduše oznámit: „Nyní jdu do Himalájí.“ Nikdo vám to nedovolí. Musíte tedy získat oprávnění a při získávání oprávnění musíte mít pokoru, jinak se vám to nepodaří. Musím tedy učinit velmi jasné prohlášení, že se vaše národnost mění z pozemské národnosti na nebeskou národnost. A tam, cokoliv je potřeba udělat, uděláme, přijmeme to, zvládneme to. K tomu nemusíte nic měnit kromě toho, že se přeměníte v novou osobnost, novou osobnost, kde jste v bezpečí. Podívejte, jen tím, že jste si dali bindí – jak moc se uklidnila Ádžňa, podívejte se. Moje noha byla ochromená, zcela ochromená, když jsem přišla. Nemohla jsem chodit. Nevěděla jsem, jak se vykoupu. Musela jsem ji masírovat a pak se to zlepšilo. Tak se podívejte, jak jen je bindí účinné. Sledujte – začaly proudit vibrace?

Lidé na Západě se ale velmi bojí, že ztratí svou národnost. Protože – cítím, protože šli do celého světa, aby ho zničili a zničili národy a vnutili jim svou národnost. Pokud pojedete do Ameriky – jak jsem včera řekla: „Díky Bohu, že Kolumbus neplul do Indie, plul tam, ale díky Bohu ho Hanuman postrčil na druhou stranu. Jinak bychom zde všichni byli zničeni.“ Chudák, nechtěl, aby se to všechno stalo, ale ti, co ho následovali, všechny zničili. V Argentině nenajdete jediného původního obyvatele, jediného člověka z těch starých Indiánů. Jela jsem do Argentiny a řekli mi: „Najdete je v muzeu,“ – jen si to představte. Nejen v Argentině, ale i na dalších místech, jela jsem například do Chile – ani jeden člověk. Jedině v Bolívii jsem jich pár našla, to je vše. Je to ale také popletené, protože ti lidé utekli do kopců a tam přežili. A jiní o nich vytvořili obraz, jako kdyby oni byli ti krutí. Chudáci, všechny je zabili pouze běloši, o tom není pochyb. Je hrozné jít a zabíjet druhé, vtrhnout do jejich země, obsadit ji, protože máte stroje, všechno, – můžete je všechny zabít. To všechno se stalo. Nyní vstupujeme do nového období, kde musíme milovat. Nemusíme útočit, musíme přijímat. Je to zcela jiná doba. Napoleonova agrese je nyní za námi. Začali jsme s něčím novým, s jiným světem, pro který musíme získat více lidí, a musíme všechno sjednotit. A když útočíte, začínáte oddělovat, žádné oddělování. (Cítíte se nyní lépe? Dejte si o trochu větší bindí. Máte velké čelo, dejte si tedy velké, velmi veliké. Proč si dáváte malé? …na hlavu.)

V těchto věcech byste se neměli řídit módou. Neměla by tu být žádná móda, co se týká vašich náboženských povinností. Neexistuje zde móda. Móda je lidská záležitost, ne božská. Podívejte se na ty stromy, jak módně stojí? Směrem ke slunci. Každý list je vystaven slunci, každý list. Protože musí získat chlorofyl, musí získat sílu ze samotného slunce, tak každý list je nasměrován ke slunci. Nemají žádnou módu, že ano? Dalším bodem je ten nesmyslný individualismus, který začal na Západě. Předvádět se, že: „Já jsem něčím odlišný,“ – stáváte se hloupými. Ale být v jednotě s každým je, myslím, skutečný individualismus. Být jako každý je nejlepší. Je to obtížné, velmi obtížné být v jednotě s každým, protože ego je tak velké. Někteří lidé mají ego, které zraňuje druhé a někteří mají ego, které je zraněno. Obojí vyjde na stejno. Abyste překonali všechny ty věci, zapomeňte na ten postoj sestupování dolů. Ale pro vzestup, vše co potřebujete, je dívat se nahoru k Bohu, dívat se nahoru k Němu s úplnou vírou – šradha. Potom se vás nemusím dotýkat, nemusíte Mě vidět. Požehnání jsou všude, můžete je získat všude. Nemusíte pro to dělat nic zvláštního, stačí jen tato šradha. K tomu je ale potřeba dát do pořádku určité mechanismy, zejména Ádžňa potřebuje hodně opravit. To kolo není nahozeno a musí se opravit. Pan Patankar byl včera poněkud rozzlobený na takzvané vzdělané lidi. Jsou vzděláni v angličtině, to je problém, jazyk je takový. Myslí si o sobě bůhvíco. Řekl: „Nedotkli se Tvých chodidel.“ Pokud se naučí angličtinu, nebudou se dotýkat Mých chodidel, protože v angličtině se dotýkání něčích chodidel považuje, myslím si, za něco hrozného. Proto byl kvůli tomu smutný.

Celá ta architektura přišla z Anglie, všechno přišlo z Německa nebo Francie. Naše telefony jsou z Francie. Není divu, že tak fungují! Byli to Francouzi, kdo je přivezli a opět dostali velkou – nevím, pokud se setkám s Radžívem Gándhím, řeknu mu, ať alespoň telefony nedává Francouzům. Dali Francouzům tak velkou, ohromnou zakázku. A nyní nakupují helikoptéry z Anglie, díky Bohu, že to zastavili. Bůh ví, co se stane s helikoptérami, které přistávají v Indii z Anglie. Nyní jejich rozvoj závisí na třetím světě, protože nevědí, kde prodat své vlastní výrobky, které vyrobily jejich stroje. Ale jakým způsobem to dělají, jen si představte, jaké telefony tu máme, všechny vyrobené Francouzi, ne Indy. Proč za ně dávat vinu Indům? Jsou vyrobeny Francouzi, příšerné, jsou takové už dlouhou dobu, a je to pořád stejné. A opět jsme nyní dali zakázku Francouzům, protože jsme si mysleli, že jenom Francouzi dokáží opravit francouzské telefony. Nevím, jestli nám vůbec nějak poslouží nebo ne. Stejně jako ten přístroj musí být spraven, náš vlastní přístroj musí být opraven a ten přístroj poklesl. Pozvedněme jej směrem k Bohu s odevzdáním, s pochopením, protože vy jste zvlášť vybraní lidé v této oblasti. Jako lotosy musíte vystoupit z bahna, a neusazujte se v bahně čím dál tím víc. Pokuste se z něho dostat, aby se vůně božského rozšířila v onom bahně a učiňte ze západního světa nádherné místo, nádherné místo. Co se stalo, stalo se. Vím jednu věc – bez odpuštění se nic nevypracuje. Co se stalo, stalo se. Chybovat je lidské, to nevadí. Cokoliv se stalo, stalo se. Cokoliv udělali, stalo se. Nevadí, odpusťte jim. Odpuštění je jediný způsob, jak mohou vzestoupit. A když je jim odpuštěno, musí si teď uvědomit, že musí stoupat, protože svět, který vytvořili, je naprosto zničil. Pokud nyní vzestoupí, celé místo může začít vonět, jak jsem vám řekla, jako lotos, který vzestoupí z bahna.

Je to chybná představa, kterou tady lidé mají o Západě, že vy jste ti nejšťastnější lidé. Je tedy lepší jim říct: „Ne, nejsme tam šťastní. Cenné je to, co máte vy.“ Snaží se vás také následovat a to následování jde tak daleko, že možná jednou budete muset přijít a učit je Sahadža jógu. Protože jsou na druhé straně kruhu. Snaží se nyní učit anglicky, zvládnout anglický jazyk, a stát se sáhiby. Budou chodit ve fracích a budete jim muset říct, aby raději nosili své vlastní oblečení! Měli bychom tedy být moudří, rozumní a hlouposti a nesmyslné povahy, které jsme si rozvinuli, bychom se měli vzdát. Najednou lidé vybuchnou, vidím to. Není tu žádná rovnováha. Vyspělost se objeví, když jste v rovnováze. Měli byste být šťastní, ale neustále se usmívat, přetvařovat se nebo najednout přijít s hloupými poznámkami – nesmyslné poznámky ukazují, že ještě nejste dostatečně vyspělí. Musíte dospět. V Sahadža józe dospějete a pokud nedospějete, tak vám Sahadža jóga nijak nepomohla. Musíte být tedy v té oblasti velmi opatrní. Doufám, že jsem byla schopná vám o tom říct vše. Co bych vám teď měla říct? Jen jsem vás chválila, chválila před ostatními. Říkám jim, aby se nechovali jako hloupí lidé a vám musím říct, že je nemusíte slepě napodobovat. Všechno co máme, je ohromné dědictví. Mělo by být pečlivě udržováno. Když se pokusíme ty lidi napodobovat, bude to z naší strany pošetilé chování. Jejich život není vyrovnaný, zašel do extrémů.

Žila jsem tam dvanáct let. Strávila jsem tam dvanáct let, takže jsem vám chtěla říct, že byste je neměli slepě následovat. Ačkoliv staré je dobré, ne všechno postarší je dobré. Staré tedy není vždy dobré. To pojetí starého přišlo také nedávno. Například od muslimů jsme se naučili sekýrovat ženy, od Angličanů jsme se naučili dávat věno. Nyní jsme začali s novými pravidly a podle těch nových pravidel nemusíme dávat věno (dcerám, které se vdávají). Dcerám se dává polovina majetku. Takový systém je správný. Ale zde dcery nebudou dostávat ani dávat. A tak bychom se od nich neměli učit tyto věci. Měli bychom zůstat pokorní, vést vyrovnaný život, jak nás učili naši předci, a odhodit všechno postarší. Přetrvává v nás mnoho starých zvyků. Například se musíme zbavit dominantního postavení brahmínů v klášterech. Všechny nás pěkně podvedli. Za druhé – zvyk postit se musí zmizet. Řekla jsem vám stokrát, abyste se nepostili, ale jedli všechno, co tělo potřebuje. Lidé mi ale říkají: „Nemůžeme se vzdát postu.“ Ale nejhorší starý, špatný zvyk, který jsme si osvojili, je spotřeba tabáku. Nejsme schopní se vzdát tabáku, protože nemáme dost síly. Tabák, žvýkání tabáku, kdo přinesl takové věci do naší země? Odkud pochází slovo „tabák“? V sanskrtu neexistovalo slovo pro tambakou. Dřív jsme tabák nepěstovali. Byli to Angličané, kdo ho přinesl do naší země. Angličané ho sem přinesli. Proto mu říkáme tambakou, což pochází z anglického slova tobacco. Kde se vzalo v maratštině slovo tambakou? Přišlo tam z vnějšku. Zpočátku ho do určité míry v naši zemi pěstovali muslimové, ale Angličané sem přinesli cigarety a další věci ve velkém měřítku. Používají ho ve veliké míře ve své zemi. Vyváží také tabák a marihuanu do Číny. V maratštině jsem nikdy neslyšela slovo marihuana nebo hašiš. Pokud budete kouřit marihuanu a hašiš, budete jako Angličani.

Je na vás, jak se rozhodnete. A stejně tak s čímkoliv, co nám dali. Nikdy jsme v naší zemi neměli tabák, budete překvapeni. V sanskrtu neexistuje slovo pro tabák. Přinesli ho částečně, samozřejmě, částečně, měla bych říct, muslimové, ale kouřit nás naučili pouze Angličané. Neznali jsme kouření, nikdy jsme nevěděli, jak se kouří. Muslimové trochu kouřili, ale to začalo mnohem později. Ale cigarety a podobně, to vše začalo poté, co sem přišli Angličané, měli ho po ruce. Měli vodní dýmky.Ty bylo poněkud obtížné vyrobit, tak mohli kouřit jenom málo. To bylo před dávnou dobou v islámské kultuře. Ale skutečné kouření, cigarety, ta práce ega, přišla od Angličanů, o tom není pochyb. A od Portugalců, Portugalci a Francouzi, ti nás učili ty věci. Co se jim tedy snažím říct, je to, že cokoliv je staré, by mělo zmizet. Co je staré, je dobré, ale co nazýváme postarší, v maratštině džunnat, toho bychom se měli vzdát. Máme zvyk nosit sárí s širokým okrajem. To je dobrý zvyk. Široké okraje symbolizují maryády a když nosíme sárí se širokým okrajem, zůstáváme ve svých maryádách. Mladé dívky se mohou oblékat, jak chtějí, ale mladé ženy, zejména vdané ženy, by měly nosit sárí se žirokým okrajem. Pokud přestanete nosit sárí se širokým okrajem, pak ztratíte všechno umění. Tkalci přijdou o všechno tkalcovské umění. Pokud nebudeme stavět domy starým způsobem, pak přijdeme o staré umění stavby krásných domů. Ti lidé stavěli naše domy starým způsobem, ne novým. Důvod je ten, že starý způsob má v sobě krásu, která může být ztracena, pokud budeme stavět domy jinak. Dokonce i dřívější chatrče byly mnohem lepší. Pokud místo toho v budoucnosti jednou ztratíme všechno umění, bude už příliš pozdě. Proto musí být naše staré umění zachováno, protože má v sobě krásu. Například máme druh sárí, kterému se říká bugdja, dnes ženy dokonce ani neznají názvy takových sárí. Proto bychom měli vždy používat sárí, která jsme sami utkali. Jsou dobrá. Myslím, že sárí s širokým okrajem se lépe hodí pro vdané ženy. Pokud nemají široký okraj, nehodí se k nim. Vdané ženy by měly vždy nosit sárí se širokým okrajem. Není to starý zvyk, ale je to krásný zvyk. Vypadá to hezky, hodí se to k ženám, vypadají v tom elegantně a dává to dojem dobře vychovaných žen. Neměli bychom opustit naši kulturu a být jako Angličani. Neměli bychom se snažit osvojit si jejich kulturu, protože naše kultura je ohromná. Pokud pochopíme, co je špatného na jejich kultuře, pak se můžeme dobře vyvíjet. Můžeme přijmout jejich pokrok ve vědě, ale pokud s tím ztratíme své kulturní dědictví, pak budeme jako oni. Zabíjejí své děti. Manželé spolu nevydrží ani dva roky. Všichni žijí v sirotčincích, čekají na smrt. Ve své společnosti musíme uchovat dobrotu a laskavost.

Místo toho jsme si osvojili špatnosti druhých. Nejdříve jsme se učili od muslimů a nyní se učíme od těchto lidí. Pokud přijmeme jejich špínu, jak mohou naše domy zůstat čisté? Byli jsme považování za čisté lidi s dobrými způsoby a nyní jsme přijali mnoho špatných věcí od druhých. Proto musíme tyto věci opustit a očistit se. Řekla jsem jim, proč je púdža důležitá, vy to ale víte, tak jsem vám to nevysvětlovala. Při púdže bychom ale měli mít šradhu a neměli bychom se během púdže hádat. Nezáleží na tom, kdo dělá púdžu, protože každý z ní má stejný prospěch, podle šradhy, kterou máte, podle šradhy, kterou máte. Vaše nádoby budou naplněny podle toho, kolik máte šradhy. Řekla bych, že ženy si mohou sednout sem, z této strany. Je na vás velmi horko. Posuňte se dopředu. Zejména lidé, kterým je tak horko, by neměli sedět na tamté straně. Raději si sedněte… Nechte, prosím, ty ženy, aby se posadily na tuto stranu. Nedokáží snést to slunce. Nechte je, aby si sedly sem. Jsou to naši hosté. Pojďte sem. Kdybyste tam něco postavili, mohli jste to vyřešit. Musíte také pochopit, že oni dělají všechno. My také musíme něco udělat. Oni všechno obstarají, my si pouze přijdeme sednout jako bozi. To není správné, že ne? Mohli jste – měli jste tolik času, proč jste tam něco nepostavili, aby jste se chránili? Není to obtížné. Nyní oni. Pojďte také na tuto stranu. Můžete jít na tu stranu. Pojďte. Udělejte jim, prosím, místo k sezení. Pojďte. Vstaňte. Haló, zvedněte se, vy tři. Pojďte sem. Ženy, které jsou – ne, vy jste na tom dobře, myslím. Je to v pořádku? Dobrá, za vámi. Lidé za vámi mohou přijít sem, posuňte se trochu na tuto stranu. Ne na slunce, už jsou na slunci. Pokud uděláme na této straně stín… Je to v pořádku? Nechte je sednout si. Na druhé straně je stín, je tam stín. Sedněte si dopředu, kde je stín. Prosím, sedněte si. Haló, pojďte na tu stranu. Máte zde místo. Pojďte sem. Pojďte na tu stranu. Ženy tam nemusí chodit, tak pojďte na tuto stranu. Nechte je, ať si sednou. Muži mohou jít na tu stranu. Ano, muži mohou jít na tuto stranu. Ne, ne, jděte raději na tu stranu. Proč se neposunete trochu na stranu? Musíme také myslet na to, co můžeme obstarat, s čím jim můžeme pomoci. Jako včera – jak obstarali, zařídili – když jsem šla, nevěděli, kam jdu. Když jsem se vrátila, jak se o Mě postarali, jak běhali. Vždyť jsem také vaše Matka, že ano? Měli bychom tedy přemýšlet o takových věcech, co můžeme udělat, jak jim můžeme pomoct. Každý by měl. Nechte to, nechte to být.

Protože s tím nic neudělali, co se dá dělat, ať sedí tak. Můžete se posunout trochu na tu stranu. Haló, posuňte se trochu na tu stranu. Také se můžete trochu posunout. Nechci, abyste byli na slunci, budete mít problémy. Ne, ale mohou trochu posunout aparaturu. Posuňte ji trochu… Jakmile vyjde slunce, vidíte, bude to v pořádku, ale… Seďte ve stínu, jak je to jen možné. Pokud tam není stín, můžete sedět vpředu. Při púdže je lepší sedět ve stínu. Stojím stále zde nad vámi. Nebojte se. Sedněte si, prosím, zde přede mne. Je lepší sedět ve stínu. Je zde někdo, kdo může říct mantry? Zavolejte, prosím, Gavina. Včera jsi nepřišel k Mým chodidlům, měl jsi přijít. Nechte to prosím, jinak bude už pozdě. Nechte je sedět na slunci. Máš blok na levém srdci a levé Svádištháně. Včera jsi měI přijít. Budeš dělat při púdžích všechno, tak… Je zde někdo, kdo řekne mantry? Přišel už pan Gholap? Zavolejte ho, prosím. Ví to? Srdce a levá Svádišthána jsou zablokované. Řekněte Atharva Šíršu. Pan Gholap nepřišel. Kam odešel pan Gholap? Nepřišel? Zavolejte ho, aby byl na púdže. Začněte, prosím, púdžu Atharva Šíršou. Začněte, prosím.