Guru Púdža: Upevnění principu mistra, 04/07/1982, (nekontrolováno), Londýn, Anglie

V té nejpříznivější době, které se říká Krita juga, jsme se tu všichni shromáždili, abychom porozuměli způsobům a metodám upevnění našeho principu mistra. Krita juga. Krita juga znamená období, kdy musíte něco dělat. Krita – když je to uděláno. A vy jste kanály té akce. Děláte práci Boha. Jste kanály Boha všemohoucího a Jeho síly. Na jedné straně v sobě musíte mít onu důstojnost, slávu (nádheru) a přijetí toho, že jste guru. Na druhé straně musíte být úplně odevzdaní Bohu všemohoucímu. Veškerá vaše důstojnost a vaše pravomoc pochází od Něho. Zatřetí, stvořil tento vesmír a vás v hravé náladě, a tak musíte rozpoznat Jeho hru. Takže by skrze vás měla proudit taková veselá, radostná nálada. Doposud jste si gurua představovali jako někoho, kdo se nikdy nesměje, nikdy se neusmívá, je jen přísný. V případě mistrů, kteří neměli žádný kontakt s veřejností, to bylo v pořádku. Pověsili se na lano někde v Himálaji. My tady ale stojíme tváří v tvář celému vesmíru, který musí přijmout bublající proudy vaší lásky. To neznamená, že máte být lehkovážní, protože takoví být nemůžete. Božská hra není lehkovážná. Je radostná. A tato radost nemá žádnou dualitu. Abychom tedy dosáhli upevnění guru principu, měli bychom nejprve vědět, co ho ničí. Když se totiž o něco nestaráme, neudržujeme to, pak se to zničí. Řekněme, že nebudeme věnovat pozornost, těmto krásným rostlinám, budou zničeny. Dokonce i hmota, o kterou se nikdo nestará, se zničí. V první řadě musíme vědět, že musíme být pozorní a bdělí. Protože když se o sebe nebudeme starat, budeme zničeni. Toto udržování tu není kvůli sobě samému. Je tady proto, aby zastavilo ničení vašeho guru principu. Když jsme v tom nedbalí nebo líní, jsme zodpovědní za ničení našeho guru principu. Takže pozornost, kterou máme, je třeba zaměřit na udržování tohoto guru principu. Guruové mají schopnost udržovat sami sebe a udržovat ostatní. Zpočátku, když se guruové snažili upevnit tento princip udržování, stanovili velmi přísná pravidla a přikázání. Když si přečtete Leviho kapitolu v Bibli, najdete tam popsaný šariat (přikázání) ten teď dodržují v Rijádu, v arabských zemích. To, že tento princip v sobě musíte udržovat, je napsáno tak silnými slovy, jako: „Ten, kdo nedělá tohle, by měl být zabit. Ten, kdo udělá zlo tohoto typu, by měl být ukamenován… “ To bylo na úplném počátku, protože lidé na tom stupni evoluce, potřebovali takový druh strachu. Vůbec v tom nebyl záměr lidi urazit, ublížit jim, nebo jim vzít svobodu. Ale záměrem bylo, aby lidé pochopili tu velikou představu o důležitosti principu gurua v nich samotných. Na této úrovni používali tyto, měla bych říci, zastrašovací metody strašně nebezpečného typu. A tehdy je lidé také poslouchali. Poté došlo k dalšímu kroku v evoluci, kdy si lidé uvědomili, že musí být přísní a začali se udržovat skrze obrovskou přísnost, Zaměřili se sami na sebe, nikoli na ostatní, jen na sebe. Můžeme říci, že první vlna začala, když guru, Prapůvodní guru, řekl: „Když to nebudete dělat, budete zabiti.“ Dalším stupněm bylo, když to žáci přijali a začali si sami říkat: „Když to neuděláme, zabijeme se.“ Základem přísnosti je moudrost, nikoli svéhlavost. Jenomže pak to přerostlo až do fanatismu. Tak to dospělo až do extrému. Začalo to ideou o udržování. Celé to začalo záměrem udržení. Ale samotné udržování se stalo neproveditelným nebo si možná mysleli, že to nejsou schopni udržet, byli zmateni a tak se stalo, že pravidla, přikázání byla důležitější než ono udržování. A tak zjistíte, že se vlastně ničili. Moudrostí nebo podstatou guru tattvy je rovnováha. Jako když udržujete rostlinu. Když jí nedáte vodu, zahyne, když jí dáte příliš mnoho vody, zahyne také. Takže moudrost spočívá v pochopení, kolik vody by měla rostlina dostat, aby mohla co nejvíce vyrůst. Takovou moudrost musíte získat skrze vaše vibrační vědomí. Jste tady za těch nejpříznivějších okolností, že jste realizované duše ještě předtím, než se vaše guru tattva plně upevní. Máte všechny síly, po jakých touží jakýkoliv guru, aniž byste upevnili svoji guru tattvu. Zvláště to, že jste zcela zakryti oblaky lásky vaší Matky. Láska vaší Matky vám ale v žádném případě nedovolí, abyste si zničili svůj guru princip. Jak jsem vám řekla, guru princip je velmi citlivý a když se o něho nestaráte, je poškozen. Tato destrukce především vychází ze samotné podstaty našeho bytí. Tím chci říct, že naši bytost tvoří pět elementů. A jejich vlastní je, že mohou být kdykoliv zničeny. Pokud se o jakýkoliv z nich nestaráme, zničí se. To je přirozená vlastnost elementů nebo, můžete říct, hmoty. Proto je důležité udržovat je. Někteří lidé se domnívají, že jakmile jste jednou guruem, tak už nemusíte nic udržovat, vše se udržuje samo. Není tomu tak. Souhlasím s tím, že Duch určitě posiluje krásu a zdraví těchto elementů. Ale na lidské úrovni neustále působí větší síla, která se je snaží zničit. Dokud se tedy úplně nestaneme Duchem, bude vždy existovat možnost, že dojde ke zničení. Můžete se ptát: „Proč je rovnováha tak potřebná?“ Na tuto důležitou otázku bychom měli umět odpovědět všem, kteří ji položí. Bez rovnováhy nemůžete stoupat. Když nemůžete stoupat, jaký má smysl to, že jsme se stali lidskými bytostmi? Například – všechno je Bůh, ale nikdo si to neuvědomuje. Teprve na lidské úrovni si to začnete uvědomovat. To znamená, že všechno existuje, všechno je připraveno, ale není si ničeho vědomo. Je tady např. kámen, ten je také Bůh, ale ještě si to neuvědomuje. Řekněme, že je tato oblast úplně temná a my jsme slepí. V takovém stavu není možné nic vidět, cítit nebo zažít. Vlastně si pak člověk myslí, že temnota je pravda, že nevědomost je pravda. Když ale vyjde slunce, světlo vnikne dovnitř, oči se otevřou, začnete všechno vidět. Začnete si to uvědomovat. Na lidské úrovni si všechno můžete, v té nejvyšší možné míře, uvědomovat. Toto uvědomění se musí projevit tak, že si jste vědomi svého Ducha. To se vám už stalo. Ucítili jste Ducha. Ale ještě tu není ta rovnováha. Vaše Matka vás vytáhla, přetvořila vás, ale nerovnováha ve vás stále přetrvává. Když půjdete nepatrně doleva, či doprava, můžete být zničeni. Takže musíte vyzkoušet obojí, jak jsem vám řekla – metody, které vám ještě vysvětlím. Především na sebe musíte být přísní. Prostě se od sebe oddělte. Jako Duch od sebe odstupte a podívejte se na svoje ego a superego. Nyní začněte toto ego a superego pozorovat. Neudržujte je, jsou to ničivé síly! Teď, když jako svědek vidíte onu hru ničivých sil, budete vědět, jak se lépe o sebe starat. Mít od sebe odstup je snazší, když na sebe začnete být přísní. To nejhorší, co vám elementy udělaly, je, že jste si vytvořili zvyky. Nejrůznější závislosti. Někteří lidé se rádi koupou, někteří lidé se rádi nekoupou. Někteří lidé rádi vstávají brzy, ve čtyři, zpívají a všechny vzbudí, jiní jsou dobří ve vyspávání do 10 hodin. Někteří mají rádi nevýrazné oblečení, jiní mají rádi křiklavé oblečení. Jste-li Angličan, chcete mít všechno v anglickém stylu. I strašné, nanicovaté jídlo bez chuti. Jste-li Francouz, chcete trošku vína. Jste-li Ital, chcete příliš sacharidů. Jste-li Španěl, chcete příliš tuku. Jste-li Ind, chcete příliš koření. K tomu, abyste změnili tyto zvyky, se nejdřív musíte vzdát extrémů ve všem, co máte rádi. Jestli si říkáte: „Mám rád jemná jídla,“ Jídlo nevýrazné chuti. Měli byste si říct: „Musím jíst hodně čili!“ Jestli říkáte: „Mám rád bledé barvy,“ tak noste velice křiklavé. Pro začátek jděte z jednoho extrému do druhého. Zažila jsem, že se lidé vzdali jednoho extrému a přilepili se na druhý. My ale musíme být ve středu! Ne v extrémech. Člověk, který je avadhúta, ten, který je velký mistr, nemůže být nikdy polapen žádnými závislostmi. Nemůže být ovládán žádnou představou jako: „Mám rád tohle…“ Vidí krásu jak v bujné zeleni, tak ve stromech bez listí. Na Západě se teď objevil nový divný trend odříkání. Například, když si češete vlasy, nestojíte za nic. Když vaše tělo nepáchne, tak nestojíte za nic. Když nevypadáte jako vepř, tak nestojíte za nic. Do jejich myslí se vplížily všelijaké podivné představy, protože jdou do druhého extrému. Musíme se učit od přírody. Příroda se obléká, když má přivítat jaro, a když přijde zima, řekněme, že se zase úplně svlékne, protože listy i slunce musí dopadnout na Matku Zem. Příroda není k ničemu připoutaná! Kupodivu je mnohem živelnější než my. Proto bychom my, duchovní lidé, neměli mít žádnou připoutanost. Tato představa je ale mentální, což je ta nejhorší připoutanost. Je to velice divná připoutanost, která mě rozesměje. To že se lidé upnou na mentální představy, je největší vtip. Je to jako kdybyste věřil tomu, že vše co si myslíte, se vám stane. Řekněme, že člověk, který příliš přemýšlí, pořádá piknik, přemýšlí o tom, co všechno s sebou vzít. Může se stát, že si dokonce zaznamená, co všechno musí vzít. A když přijde na piknik, zjistí, že nic nenese, vše zůstalo zapsáno. Vaše Matka umí dobře mluvit, promlouvá k vám. Neměli byste ale být, k tomu co říká, mentálně připoutaní. „Ano, Matka to říká…“ Každý nadšeně diskutuje o tom, jak to tedy je. Ale to vědění se nestalo součástí vaší bytosti! Jde o běžnou připoutanost všech lidí dneška. Vědí všechno a nic z toho. Na tuto mentální připoutanost je třeba opravdu zaútočit. Stát se, znamená vidět. Stát se, znamená prožít. Stát se, znamená vidět a zažít. Tak jako když mám přijít na toto místo, musím přijít a vidět je. Pokud o něm jen přemýšlím, mám mentální představy, tak to není dobré, není to moje, není to pravda! Když si pravdu začnete uvědomovat, tak vlastně začnete sami vidět. Nechť tedy vidíme! Zbavte se té mentální představy, že už to znáte. Nevíte! Protože to, co víte, je jen mentální! Vaše vědění by mělo být součástí vaší bytosti! Jak to ale udělat? Někteří řeknou: „Budeme prostě přísní.“ A tak se to zase stane další posedlostí. Jiní řeknou: „Matka řekla, že se máme radovat, tak se budeme jen radovat.“ Jak dosáhnout rovnováhy? To je velký problém. Neměl by to být problém pro lidi, kteří mají vibrační vědomí. To se také může stát vaší posedlostí. Viděla jsem lidi, kteří mluví jako velcí sahadžajogíni, bez vibrací a přitom říkají, že vibrace mají. Je to velký podvod. Musíme si uvědomit, že musíme jít dál, vědomě sledovat víc a víc. Když se ale zeptáte Francouzů: „Jak se máš?“ Pod vlivem toho udělají jen takhle.. To znamená, že jsou stále v nerovnováze. Když se zeptáte Angličana, odpoví: „Nevím.“ Nebo řekne „Já vím.“ Nic mezi. Musíme si uvědomit, že ve svých rukou držíme světlo. A to světlo by se nemělo třást. Musíme je držet pevně. A svoji pozornost bychom měli zaměřit na udržení tohoto světla. A pak si musíte říct: „Musíme to vidět, mentální pochopení nestačí.“ Musíte si toho být vědomi. Protože jste úplní, jste součástí celku, jste! Jen jste to doposud neuviděli/nezažili. Mentálně jste to přijali, ale ještě jste se tím nestali. Protože mentální představy pocházejí z myšlenek. To znamená, že jste na úrovni myšlenek. Musíte se dostat do stavu bez myšlenek. Když ale žijete na základě myšlenek, tak jste pořád pod Ádžňa čakrou. Pro začátek musíte zastavit všechny myšlenkové vlny a říct si: „Teď jen pozorujme.“ Z Nábhí čakry se tedy dostáváte k Ádžňa čakře. Nad tím se nachází třetí problém destrukce a ten je citový. Citový problém je velice subtilní. Například někteří sahadža jogíni usednou s kytarou a začnou zpívat, jako kdyby byli nějací zamilovaní ptáčci… Co se děje? Pojď sem. Co se stalo? Proč pláčeš? Pojď ke mně. Dobře. Odneste ji. Něco ji napadlo. Takže ten nejjemnější problém je ten citový. Tento citový problém je přestrojený za kolektivitu. Když se například sahadžajogíni setkají, objímají se, dávají si pusy, budou k sobě velice milí, posadí se a začnou zpívat písně jako hippies. Vezmou si do ruky kytaru a kolébají se do melodie lásky. Tohle je ve skutečnosti napadení Višudhi na úrovni kolektivity… Tohoto se zbavit je samozřejmě velice těžké, protože vám to dává velmi příjemný pocit. Lidé jsou zmateni svými city, myslí si, že to je ta radost. Radosti můžete dosáhnout jen úplnou odpoutaností. Odpoutaností, která je bez ega i superega. Další, co se teď vynořilo je, že lidé mají problém přijmout fakt, že už jsou guruové. Začnou mluvit o Sahadža józe, a začnou si myslet, že už se stali Šrí Krišnem. Takoví mají ještě větší ego než člověk, který je vlastně nevědomý. Neví o Sahadža józe. Začnou mluvit s tak obrovským egem, že se jich sama bojím. Někdy si říkám: „Kolik toho vědí o Sahadža józe…?“ A začnou se tak prosazovat, že je to děsivé! Dá se také říct, že cítí, že protokol není správný a že by měl být správný protokol, tak se o něj starají, jsou jeho strážci. Ti, kteří jsou na straně citů, vidí ego ostatních, zatímco ti, kteří jsou na straně ega, vidí city ostatních. A tak jedni kritizují druhé. Ale nevidí sami sebe! Nevidí, že padají do pasti jednoho z těchto extrémů! Dokud nebudete odpoutaní, nebudete schopni to vidět. Neřekla bych, že jsem udělala chybu, ale chyba se z toho stala. První tři roky Sahadža jógy jsem vůbec nemluvila o bhútech. Myslela jsem si, že to zvládnu i bez toho. Pak do Sahadža jógy přišla jedna paní, byla posedlá, zkoušela různé tantrické triky, tak jsem o to musela mluvit. A tak je teď každý sahadžajogín balíčkem bhútů. Když se zeptáte nějakého jogína: „Proč jsi to udělal?“ „To musí být nějaký bhút.“ Když řeknete: „Jak to, že jsi něco takového udělal?“ Odpoví: „Já nevím, to udělal ten bhút!“ Nemají s tím nic společného, to ti bhútové. Nevím už, jak mám s vámi i jako guru jednat, kdyby tu byly mí žáci, mohla bych jim vynadat, ale když jsou tu jen bhúti, co jim mám říct? Mohu mluvit k sahadžajogínům, ale ne k bhútům, ti mě nebudou poslouchat! Jde o největší výmluvu, kterou teď sahadžajogíni objevili a je to ta nejhorší nic takového tu předtím nebylo. Někdy cítím, že to byla chyba, zasvětit vás do slova “bhút“. Vymlouvají se totiž tím, že říkají: „Matko, to je nějaká negativita.“ Dokud a pokud je ve vás něco, co obsahuje negativitu, jak tu může být nějaká negativita? Když jste odpoutaní jako kámen, pak v sobě nemůžete mít negativní vodu, že? Posílíte v sobě gurua, nikoli negativitu! Když říkám, že byste neměli být negativní, řekněme, že za jistých okolností byste neměli být bhúti měli byste být sami sebou, tak se začnete cítit vinní. Takže na vás působí různé anti-guru triky. Já jsem váš guru a když tyto triky zkoušíte, jdete proti svému guruovi. Jaký to má smysl, hrát tyto triky se Mnou? Máte něco získat, ale hrajete sami proti sobě, když na mě zkoušíte všelijaké triky. Musíte si víc všímat a uvědomovat! Není vám určeno být zničeni! A mimo to, musíte zachránit ostatní! Jak to uděláte, když nepřijmete, že je to vaše privilegium, vaše štěstí, že jste byli vybraní, být prostředníky práce Boha? Někdy cítím, že si pro realizaci přišli všichni bhúti a Já sama se také stanu bhútem! Bhút znamená – Bhútanáth je jedním z jmen Šrí Šankary, Šrí Šivy. Protože On neustále pronásleduje bhúty. Vy musíte být přítomností, nikoli bhútem! Bhút znamená minulost! Co je tedy třeba vědět? Stanete se (Duchem), když jste v přítomnosti. Prostě se začnete stávat (Duchem)! Začnete se rozvíjet, kvést! Snažte se být v přítomnosti. Neunikejte přítomnosti, postavte se jí tváří v tvář! Neviňte se, ani neobviňujte bhúta, protože vás obojí odvádí od přítomnosti. Jen se podívejte – celá příroda, celá Božská Síla, vaše horlivé přání po celé věky, to všechno je na vaší straně. Teď je ten čas. Jste tady. Co musíme dělat? Jen se držte ve středu. Na ose. Snažte se udržet na ose. Pak už jen pozorujete pohyb na periferii a nevadí vám to. Když uvidíte, že se chováte špatně, potrestejte se! Je lepší, když se potrestáte sami, než když vás potrestá Božské, protože trestá přísně. Ale neciťte se vinni! Vy jste přece nic neudělali, to ten bhút! Přicházíme k bodu, kdy bychom si měli uvědomit, že jsme guruové a že nemůžeme být bhúti! Abychom se stali dobrými guruy, musíme změnit zevnějšek. Například se musíme naučit dobrému chování. Pak se takové chování stane vaší přirozeností. Neustále říkám, že lidé, kteří rádi jedí, by měli držet půst. Snažte se vzdát všeho, co máte rádi. Snažte se překonat své nemoci pocházející z připoutaností, Své zvyky. Jakmile se upevní vaše guru tattva, budete jako guruové přijati. Nebude třeba říkat, že jste guru, lidé to poznají sami. Nebudeme muset psát na čelo, že jsme guruové, lidé sami poznají, že jde guru, vidí jeho božskost. Vidí kráčet důstojnost a vidí vycházet nádheru. Změna musí nastat a začít zevnitř. A světlo tohoto vnitřního osvícení se ukáže navenek. Nemělo by jít o žádnou mentální, nebo citovou představu. Měla by to být přeměna, uskutečnění, uvědomění! Musíte to zažít skrze experimentování na sobě samých. Dokonce i Já to dělám. Když se k vám nemůžu dostat z jedné strany, protože jste bhúti, dostanu se k vám z druhé strany. Když někdo říká, že je bhút, tak se postarám o to, aby trochu trpěl a čelil tomu – tomu bhútovi uvnitř. Například někomu řeknu: „Prosím tě, udělej tohle,“ a on na to úplně zapomene a ještě řekne, že za to může nějaký bhút. A když potom ztratí peněženku, tak řeknu: „Peněženku ti musel vzít ten bhút!“ Já ale experimentuji sama na Sobě. Nejprve zkoumám, jak se k vám mám přiblížit. Když to nefunguje, vyzkouším něco jiného! Ve Svém nitru. Protože tohle je velice úskočná doba. Kdybyste následovali šariat, nebo Leviho kapitolu, nebyli by tu všichni ti bhúti! Možná by tu nezbyl ani žádný sahadžajogín! Mentální představy jsou tak běžné, že je těžké dosáhnout odpoutanosti. Jediné, co mohu dělat je, zkoušen na vás fígly, tak že na vás Sama experimentuji. Stejným způsobem si musíte sami se sebou hrát i vy a pokusit se umístit do výzkumné laboratoře. Dnes je den Guru púdže, den, kdy musíte uctít svého gurua. Máte opravdu štěstí, že máte gurua, který je Matkou. A mojí Matkou a guruem je Matka Země, která mě učí jak zacházet s lidskými bytostmi. Je také Tou, která mě ve všech obtížích pomáhá opravit moje vlastní metody Nirmala Vidji (čistého vědění). Byla mi tak laskavou Matkou a guruem. Je tak uklidňující osobností. Všechna zeleň, říkají, že tu ji dává Slunce, je tu jen proto, aby nás všechny utišila. Nosí zeleň. A zelená barva představuje guru princip. Ona je odpoutanou osobností. Je magnetismem, přitahuje! Když po ní lidé chodí, stará se o ně. Vytváří ze sebe svajambhu, samorostlé ze sebe vytvořené kameny (skály). Její přitažlivost a starost je tak ohromná, že bez ní bychom létali ve vzduchu! Také mě udržuje u podstaty věci, v realitě. Kdybych chtěla, mohla bych být jen Duchem a nestarat se o nikoho jiného. Způsob, jakým snáší naše hříchy, jak se o nás neustále stará a vyživuje nás, přes všechny naše chyby, stejně tak by se měl chovat guru. Je nesmírně shovívavá. Někdy ale exploduje v podobě zemětřesení a někdy z ní může vyjít horký vápník a draslík. Vytváří síru pro vaši léčbu. Když se anglická půda navibruje, bude se moci používat jako lék. V Indii lidé používají hlínu (jíl) jako lék, pro léčbu všeho druhu. Pochopení guru tattvy můžeme získat od Matky Země. Dotkněme se tedy Matky Země a pokloňme se Jí. Bůh vám žehnej. Saje. V Kundaliní šástře (vědě o Kundaliní) je Matka Země samotnou Kundaliní. Matka Země je Muládhárou! Kundaliní je pro nás tedy tím nejdůležitějším. Nemusíme se starat o to, o čem se mluví v Leviho kapitole – že nesmíte krást, nesmíte lhát… O co se musíme starat je udržení vlastní Kundaliní nahoře. Takže guruem se stává člověk, který je absolutně praktický. Musí mít selský rozum, být naprosto praktický, nemůže být nepraktický. Nepraktický člověk není guruem. Slovo „praktický“ je běžně chápáno jako, vychytralý člověk, který ví, jak se odchýlit od správné cesty a podobně. To je ale to nejméně praktické, co můžete udělat! Absurdní chování, jednání bez důvodu To nejsou způsoby gurua. Vždy jde o zdravý rozum, který vede gurua v jednání s druhými. Zdravý rozum není za žádných okolností vychytralý! Zdrojem zdravého rozumu je Duch. Vystupování (chování) gurua je velmi paradoxní. Dejme tomu, že má postavit dům, ašrám, pak bude velmi praktický. Bude velmi hospodárný. Vytvoří to z ničeho, lidé tím budou ohromeni, velmi praktický. Ale bude tak odpoutaný, že když to bude třeba někomu darovat, udělá to bez váhání. Když něco potřebuje, řekněme, že potřebuje získat lampu, bude guru tak praktický, že získá tu nejlepší, nejlevnější a nejkrásnější. Ve svém jednání bude velmi horlivý. Když ale dojde na dávání, bude ještě horlivější. Když bude dávat, tak se stejnou horlivostí. Zjistí všechny praktické způsoby, jak darovat a jak dávat. Takže jeho získávání je vlastně dáváním. Pořizuje, aby dával. A tak je tím nejpraktičtějším. Víte, že si s sebou nemůžeme nic vzít. Jen opravdový Guru si s sebou může něco odnést. Nikdo jiný. Jen guru má všechny ty žáky a žáky a žáky a žáky, kteří mu po věky budou zpívat chvalozpěvy. Žádný jiný vztah není takový – věčný. Takto zanechává svůj odraz po celé věky a věky a věky. Jinak se jedna vlnka roztříští a zmizí, ve všem, co děláte, vše zmizí. To neplatí pro vlnku vědění od gurua. Dokonce je to ještě vyšší než Božský princip. Protože vysvětluje! Božský princip nemůže vysvětlovat. To guru je ten, kdo vysvětluje. Nejen že se (vlna vědění od gurua) projevuje, ale vysvětluje a koná, takže je mistrem božské síly. Takže, určitým způsobem, dává Božská síla smysl pozici gurua. Každé slovo má svůj význam a ten také předává dál. Ale v případě guru principu Božské slouží guruovi. Všechno máte k dispozici. Všechno máte k dispozici. Když jste guru, pak máte k dispozici všechny svoje čakry. Celý vesmír máte k dispozici. Protože jste guru! Je to jako režírovat představení. Ten, kdo má na starosti jeviště, světla, reproduktory, každý musí sloužit režisérovi. Protože režisér cvičí herce! Guru princip ale musí být nezpochybnitelný. Mělo by jít o takovou způsobilost, kterou nikdo nemůže zpochybnit, měla by to být tak schopná osobnost, že by nikdo neměl být schopný zpochybnit gurua. Teprve pak to bude fungovat. Musíte to vypracovat tak, abyste byli absolutně nezpochybnitelní. A máte velké štěstí, že můžete vidět sami sebe a sami sebe napravit, čehož nikdo předtím nebyl schopen. Jste svým vlastním guruem. To zde nikdy předtím nebylo. Jste svým vlastním guruem. A dovolte mi být vaší Matkou. To bude pro mě to nejlepší. Dnes je tedy den, kdy si musíte uvědomit, do jaké míry jste guruem, to za prvé. Musíte složit slib, že upevníte svůj guru princip, to je za druhé. Za třetí musíte slíbit, že upevníte guru princip v ostatních. Za čtvrté – musíte si uvědomit, že je v tom háček, protože vaším guruem je vaše Matka. Je příliš laskavá na to, aby mohla být guru. Příliš mírná na gurua. A neobyčejně tolerantní. Bude lepší, když sami budete na sebe přísní a postaráte se o sebe sami. Bůh vám žehnej. Staňte se svým vlastním guruem. Každý den gurua mám nějaký problém. Jedním z těch problémů je to, že každý den Guru púdže si myslím, že bych se měla stát úplným guruem a aspoň jeden den bych neměla být Matkou. Ale pokaždé, když zkouším tyto triky, pracuje to proti mně. Minulý rok jsem jim v Indii řekla, že tentokrát budu jen guru, ať mi dají jen šál, nepřijmu nic jako Matka. Byla jsem na ně velice přísná a řekla jsem jim, že za žádnou cenu nepřijmu žádné sárí. Byli velmi nešťastní, protože mi už nějaké sárí koupili a řekli: „Také jsme ušili halenku a spodničku. Matko, musíš to přijmout, jsi také naše Matka.“ Já na to: „Budu neústupná jako guru, nic takového, nic mě nepřesvědčí.“ Protože když se zase stanete Matkou, tak se to celé stane zase tou jemnou záležitostí. Gregoire: „Matko, tohle nemůžu přeložit.“ Raději jim to řekni! Pak jsem si šla umýt ruce a otočila jsem kohoutkem protože, víte, v Indii napuštěnému umyvadlu. Ale indické kohoutky jsou takové…, víte, kohoutek se povolil, byla jsem úplně mokrá. A tak jsem vyšla ven a povídám: „Prosím vás, dejte mi to sárí!“ Dnes jsem se rozhodla, že budu opravdový guru a velice tvrdý! Pak přišel Warren a povídá: „Matko, někdo Ti koupil sárí. Bylo to tak a onak…“ Měl spoustu argumentů. A spolu s Rustomem se pak snažili vrátit mě zpátky na moje místo! A použili ten největší argument, aby mě přelstili. Nejprve říkali, jak je to sárí krásné – to se ještě dalo snést. Ale pak řekli, že vibrace jsou až příliš dobré, vibrace byly cítit dokonce ještě před rozbalením. V tu ránu bylo veškeré moje úsilí pryč. Toto je sladká božská hra. Říká se jí Madhuríja. Madhuríja znamená sladkost. A ta se v životě projevuje jako hra s radostí, hra na schovávanou. A to jsem přijala, takže nejprve budeme mít púdžu k Matce.